Ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005 410/2001 účinný od 20.11.2001

Schválené: 16.10.2001
Účinnost od: 20.11.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ., Fondy., Ceny. Obchodní přirážky a srážky. Tvorba cen. Tarify. Oceňování., Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005 410/2001 účinný od 20.11.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 410/2001 s účinností od 20.11.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

410/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 16. října 2001 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, takto:

Dnem 31. prosince 2001 se zrušují ustanovení § 4 odst. 2 a § 14 odst. 2 nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005.

Zbývající část návrhu se zamítá.

Odůvodněn

I.

Skupina 28 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle jen "skupina poslanců") podala stavnmu soudu nvrh na zrušen nařzen vldy č. 445/2000 Sb., o stanoven produkčnch kvt mlka na lta 2001 až 2005, (dle tž "nařzen"). Toto nařzen bylo vydno podle 2 odst. 5 a 12 odst. 3 až 5 zkona č. 256/2000 Sb., o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu a o změně některch dalšch zkonů (zkon o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu).

Skupina poslanců dovozuje, že napaden nařzen vytvř prvn pravu vroby a zpracovn mlka, jež je neslučiteln se zkladnmi prvy garantovanmi Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a mluvou o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), jakož i s ustanovenmi běžnch zkonů, zejmna zkona č. 256/2000 Sb. V odůvodněn svho nvrhu poslanci předevšm tvrd, že sankčn odvod - zaveden ustanovenm 13 zkona č. 256/2000 Sb. - způsobuje, že se dan objem mlka stane neprodejnm, neboť jeho cena by se musela zvšit na 215 % minimln ceny. Podstata sankčnho odvodu totiž spočv v tom, že se jedn o odvod hrazen vrobcem, zpracovatelem nebo odbytovou organizac, jež vyrob, převezme ke zpracovn či k zajištěn odbytu objem mlka od producenta, pokud překračuje jemu stanovenou individuln produkčn kvtu, a to ve vši 115 % ( 13 odst. 3 zkona č. 256/2000 Sb.) ředně určen minimln ceny ( 10 nařzen: dnes 7,60 Kč). Tuto individuln produkčn kvtu představuje individuln dodvkov kvta a individuln kvta přmho prodeje. Dle zkona č. 256/2000 Sb. přitom producent ždat o přidělen produkčn kvty nemus.

Skupina poslanců je dle přesvědčena, že omezen množstv produkce představuje nepřpustn zsah do stavně zaručenho vlastnickho prva (čl. 11 Listiny), neboť znamen vyvlastněn, jež se neopr o veřejn zjem a jež se uskutečňuje bez nhrady (odstavec 4 uvedenho člnku). Stanoven produkčnch kvt a jejich bezplatn rozdělen mezi současn producenty, jakož i možnost jejich volnho obchodovn pr zatěžuje stvajc i budouc producenty, již chtěj investovat do rozvoje mlčn produkce, což chpou navrhovatel tak jako nepřpustn omezen vlastnictv. Skupina poslanců mn, že zavedenm množstevn regulace vroby mlka dochz k omezen svobodnho trhu. Tvrd, že v Česk republice nepřevyšuje nabdka mlka poptvku, a popr nutnost zaveden uveden regulace vroby a odbytu mlka s ohledem na vstup Česk republiky do Evropsk unie; prohlašuje, že veřejnm zjmem je tak umožnit užvn věci v soukromm vlastnictv, k čemuž argumentuje pojetm veřejnho zjmu v prvorepublikov judikatuře (" ... veřejn zjem je dn tehdy, podnik-li se věc za tm čelem, aby bylo vyhověno životnm potřebm nějakho širšho celku ... " - stanovisko Nejvyššho sprvnho soudu ČSR v nlezu Boh. adm. č. 14224). Dovozuje, že veřejn zjem na omezen vlastnickho prva producentů mlka v danm přpadě chyb, takže jde o rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny a s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě.

Skupina poslanců tvrd, že zaveden mechanismus produkčnch kvt spojen se sankcemi za nadprodukci představuje zaveden faktick cenov regulace, jež zakld nestavn diskriminaci některch vlastnků (producentů) namřenou proti těm producentům mlka, již o přidělen produkčnch kvt nepoždaj.

Skupina poslanců namt, že systm produkčnch kvt představuje rovněž nepřpustn omezen prva podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost (čl. 26 odst. 1 Listiny). Zkon pr může stanovit pouze kvalifikačn a jim podobn předpoklady vkonu podnikatelsk či podobn činnosti, leč takov omezen nelze použt na vlastn proces podnikn. Mimo to jde o zsah natolik intenzivn, že narušuje samu podstatu prva podnikat. Kvantitativn regulace produkce znamen omezen odpovědnosti podnikatele a jeho svobody při rozhodovn o svm podnikn, což je dajně v rozporu se zsadami zkona ( 2 obchodnho zkonku). Soustavu produkčnch kvt lze podle nzoru navrhovatelů zavst jen cestou zkona, nikoli podzkonnm předpisem (čl. 26 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 2 Listiny), neboť se v danm přpadě jedn o meze (omezen) zkladnho prva podnikat.

Skupina poslanců se domnv, že stanoven produkčn kvty na zkladě produkce mlka v předchozm roce, tedy v roce 2000, ( 3 a 4 předmětnho nařzen) neodpovd ani požadavku rovnho přstupu ke všem žadatelům ( 12 odst. 6 zkona č. 256/2000 Sb.) a nerespektuje objektivn způsob vpočtu, neboť nebere ohled na možn krtkodob pokles produkce mlka u dotčenho producenta, jejž mohou způsobit nejrůznějš vlivy a skutečnosti. Těmto vlivům se nevěnuje pozornost ani při stanovovn kvt pro jednotliv budouc roky.

Skupina poslanců spatřuje v napadenm nařzen rovněž porušen zkonnho principu otevřenosti novm producentům ( 12 odst. 7 zkona č. 256/2000 Sb.), a to ve způsobu, jakm se zvyšuj stvajc individuln produkčn kvty a rozděluj nov individuln produkčn kvty při zvyšovn součtu individulnch produkčnch kvt z rezervy ( 3 a 4 odst. 1, 3 a 4 nařzen); tm jsou pr překročeny meze dan zkonem č. 256/2000 Sb. Jako protistavn nerovnost (čl. 1 Listiny) hodnot dle navrhovatel znevhodněn producentů podnikajcch vlučně v systmu trvalho vaznho ustjen, jimž se - jako sankce - individuln produkčn kvta nemůže zvšit ( 4 odst. 2 nařzen). Tato sankce pr nem oporu v zkoně, v čemž spatřuj navrhovatel rovněž překročen mez danch zkonem č. 256/2000 Sb. Jako nestavn zmocněn k tercirn normotvorbě se skupině poslanců konečně jev prvo Ministerstva zemědělstv nejpozději 30 dnů před počtkem přslušnho kvtovho roku oznmit vši rezervy ve Věstnku Ministerstva zemědělstv ( 14 odst. 2 nařzen). Podobně navrhovatel kritizuj povinnost producenta informovat zpracovatele či odbytovou organizaci o sv individuln produkčn kvtě a povinnost zpracovatele či odbytov organizace informovat producenta o jejm naplňovn ( 11 odst. 3, resp. 12 odst. 5 a 13 odst. 5 nařzen); jde pr o povinnosti stanoven nařzenm vldy (nikoli zkonem), takže jsou uloženy v rozporu s čl. 4 Listiny.

Prvn zstupce skupiny poslanců při stnm jednn před stavnm soudem poukzal konečně na to, že v souzen věci pr nelze argumentovat tzv. komunitrnm prvem, neboť Česk republika dosud členem Evropsk unie nen.

II.

stavn soud poždal o vyjdřen k nvrhu na zrušen napadenho nařzen častnka řzen - vldu Česk republiky (jakožto orgn, jenž napaden nařzen vydal - 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů). Dle poždal o vyjdřen - podle 48 odst. 2 ve spojen s 49 odst. 1 zkona o stavnm soudu - Ministerstvo zemědělstv a Sttn zemědělsk intervenčn fond. stavn soud konečně podle 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal nvrh na zahjen řzen Veřejnmu ochrnci prv a vyzval jej, aby stavnmu soudu ve lhůtě 10 dnů sdělil, zda vstupuje do řzen. Protože tak Veřejn ochrnce prv neučinil, vedlejšm častnkem řzen se nestal.

Vlda Česk republiky ve svm vyjdřen navrhuje, aby stavn soud nvrh skupiny poslanců zcela zamtl. Uvd, že přslušn nařzen vydan k proveden zkona č. 256/2000 Sb. vytvř v Česk republice tržn regulaci vroby a odbytu mlka srovnatelnou s tržn regulac zavedenou Evropskm společenstvm ve všech členskch sttech. Ta je potřebn pro budouc členstv Česk republiky v Evropsk unii. Ostatně Česk republika se Evropskou dohodou zakldajc přidružen mezi Českou republikou na jedn straně a Evropskmi společenstvmi a jejich členskmi stty na straně druh (zveřejněnou pod č. 7/1995 Sb.) zavzala implementovat do českho prva prvo ES. Připomn v tto souvislosti zkladn rysy komunitrn regulace vroby mlka v členskch sttech Evropskch společenstv. Ty vychzej z centrlně stanovench nrodnch produkčnch kvt (jednotlivch členskch sttů), z nichž se pak jednotlivm zemědělskm podnikům přiděluj kvty individuln. Clem regulace je přitom stabilizace zemědělskho sektoru, v němž se pravidla ochrany hospodřsk soutěže dle vldy neuplatňuj (čl. 36 Smlouvy o založen ES). Vlda ve svm vyjdřen vslovně odkazuje na nařzen Rady ES č. 3950/92, č. 1255/99 a č. 1258/99. Zvlšť zdůrazňuje sv zmocněn k podpoře určit formy zemědělstv dle 2 odst. 5 zkona č. 256/2000 Sb. Navrhovatel přitom pr napadaj toliko uveden nařzen, a nikoliv zkon č. 256/2000 Sb., byť podstata nmitek ve skutečnosti směřuje proti uvedenmu zkonu. K tvrzenmu porušen vlastnickho prva vlda uvd, že mluva sttům nebrn přijmat zkony, jež považuj za nezbytn k pravě užvn majetku v souladu s obecnm zjmem. Vlda nespatřuje rozpor napadenho nařzen ani s citovanmi člnky Listiny, neboť - s odkazem na nlez stavnho soudu č. 231/2000 Sb. - vychz z toho, že cenov regulace nezabraňuje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodřskou činnost, poněvadž každ m možnost se svobodně rozhodnout, zda za danch okolnost v určit oblasti podnikat bude. Možnost omezen kvt pro producenty, kteř podnikaj vlučně v systmu trvalho vaznho ustjen, dovozuje vlda z 2 odst. 5 zkona č. 256/2000 Sb., z něhož vyplv oprvněn podporovat určit formy zemědělstv, v danm přpadě tzv. ekologick zemědělstv.

Ze všech uvedench důvodů vlda Česk republiky navrhuje, aby byl nvrh na zrušen nařzen vldy č. 445/2000 Sb. zamtnut.

Ministerstvo zemědělstv (dle jen "Ministerstvo") ve svm vyjdřen předevšm uvd, že hlavnm clem systmu produkčnch kvt mlka je stabilizace trhu s mlkem a ochrana všech jeho častnků (producentů, zpracovatelů a spotřebitelů) před negativnmi vkyvy trhu. Tato stabilizace je pr nezbytn s ohledem na relativně dlouh vrobn cyklus, kdy reakce nabdky na změnu v poptvce m velk zpožděn. Rmec pro zaveden produkčnch kvt mlka vyplv z 12 zkona č. 256/2000 Sb. a vlda jej ve svm nařzen respektovala, a to jak po formln, tak i po obsahov strnce.

K nmitce, že produkčn kvty odporuj některm zkladnm prvům zakotvenm v Listině, Ministerstvo uvd, že systm produkčnch kvt mlka neomezuje ani vlastnick prvo, ani prvo svobodně podnikat. Předmětnm nařzenm pr totiž nen ohroženo již existujc vlastnick prvo ke stvajcm předmětům (vrobn zařzen na vrobu mlka, dojnice) a ani prvo disponovat s tmto majetkem. Každ producent, kter bude mt v důsledku zvšen poptvky možnost zvšit produkci mlka nebo bude chtt vrobu mlka zahjit, m totiž možnost poždat o přidělen nov kvty nebo o zvšen stvajc kvty z rezervy, popř. může kvtu nabt smluvnm převodem od jinho producenta. Systm produkčnch kvt pr nenaruš ani svobodn trh, jelikož každ producent mlka si může svobodně vybrat svho odběratele a každ zpracovatel svho dodavatele i odběratele hotovch vrobků. Navc, existuje-li reln poptvka po mlku ze strany zpracovatelů či spotřebitelů (což pr může bt jedinm racionlnm důvodem pro vstup podnikatele na trh nebo pro zvšen produkce), m nov producent možnost zskat novou kvtu nebo kvtu zvšenou. Podmnka, že o přidělen kvty z rezervy může ždat jen producent mlka nepodnikajc v systmu trvalho vaznho ustjen, demonstruje veřejn zjem rozvjet produkci u těch producentů, kteř zvřatům poskytuj tzv. welfare obvykl ve všech vyspělch zemch. Systm trvalho vaznho ustjen totiž nen konformn ani se společnou zemědělskou politikou EU. V rmci rozdělovn rezervy však maj všichni žadatel splňujc podmnku tzv. animal welfare stejn možnosti při zvšen či přidělen kvty.

Ministerstvo tvrd, že napadenm nařzenm nen porušeno ani prvo svobodně podnikat, neboť systm produkčnch kvt mus chrnit trh před "vstupem spekulantů", a že pouze předchz situaci, kdy pro nabdku mlka nebude na trhu existovat reln poptvka, což je pr opodstatněno i z pohledu samotnho podnikatele (producenta). K nmitce nerovnosti producentů Ministerstvo uvedlo, že přirozeně pro producenty, kteř o kvtu nepoždali a do systmu se nezapojili, je systm kvt nevhodn, protože v opačnm přpadě by kvty postrdaly smysl. Rovnost je pr však nutno chpat jako svobodu volby, kdy každ m možnost podat či nepodat ždost o přidělen kvty, přičemž při zapojen do systmu kvt může maximalizovat svůj zisk. Vhoda poskytovan kvtnm systmem je dajně srovnateln s dotacemi a s nvratnmi finančnmi vpomocemi, jež stt poskytuje v rmci různch programů, a pokud by tedy v zaveden kvt bylo spatřovno porušen rovnosti, byly by nutně protistavn i tyto programy.

K nmitkm směřujcm proti pravě sankc za překročen kvty Ministerstvo uvedlo, že se jedn o prvek nezbytn pro systm produkčnch kvt, neboť "stabilizace by nebylo možn doshnout bez penalizace toho producenta, kter překroč svoji individuln produkčn kvtu mlka". Přitom kvtn systm producentům umožňuje zvšit svoji kvtu a nsledně i produkci. Odvod ve vši 115 % z minimln ceny v přpadě překročen individuln produkčn kvty dajně odpovd sankci uplatňovan v EU. Nejedn se proto ani o cenovou regulaci či o dvoj ceny.

Ke stanoven minimln ceny Ministerstvo sdělilo, že tento nstroj nijak nezabraňuje ve zvyšovn kvt nebo ve vstupu novch producentů na trh, a v tomto směru je neutrln. Jeho vznam pr spočv v tom, že funguje jako zchrann sť pro přpad, kdy na trhu dojde k poklesu ceny. Jedn se tedy o osvědčen nstroj stability trhu.

Ministerstvo dle tvrd, že napaden nařzen je vrazem plněn dlouhodobch mezinrodnch zvazků Česk republiky vůči EU a že vychz předevšm z nařzen Rady č. 3950/92, ve zněn nařzen Rady č. 1256/99, a z nařzen Komise č. 536/93. Tento systm funguje na principu, že Rada ES stanov konkrtn nrodn referenčn množstv mlka (nrodn kvty), kter jsou dle jednotlivmi stty přerozdělovny mezi konkrtn vnitrosttn vrobce. Předmětn kvty jsou stanoveny fixně pro jednotliv obdob, a to vždy na devět po sobě nsledujcch 12 měsčnch obdob. V přpadě překročen nrodnch a individulnch kvt se aplikuje dodatečn poplatek ve vši 115 % ceny mlka, tzn. obdobně jako v napadenm nařzen vldy. Evropsk prava rovněž stanov nrodn rezervy a možnost převodu, přechodu nebo pronjmu kvt.

K prvotnmu rozdělen kvty Ministerstvo zastv nzor, že pro všechny žadatele se použv stejn způsob vpočtu, tzn. stejn kritrium. Pokud v tzv. referenčnm obdob (tzn. roku 2000) došlo k vpadku v produkci, pamatuje na to 4 odst. 3 napadenho nařzen. Navc každ subjekt m prvo využt všech opravnch prostředků podle sprvnho řdu. Stejně tak za nedůvodnou označilo Ministerstvo nmitku, že kvtn systm nezohledňuje nhodn krtkodob faktory, jež mohou nepřznivě ovlivnit produkci mlka, a v tomto směru odkzalo na 6 nařzen.

Stanoven množstv rezervy podle 12 odst. 4 psm. c) zkona č. 256/2000 Sb. pr napaden nařzen respektuje tm, že součet všech přidělench kvt a rezervy nesm překročit 3,01 mld. litrů mlka. Protože předmětn nařzen stanov systm produkčnch kvt na 5 let a zroveň před jeho aplikac nelze objektivně určit, jak množstv kvt se přiděl na zkladě ždost podle 3 nařzen, "je nezbytn ponechat stanoven přesn rezervy pro každ kvtov rok na Ministerstvu zemědělstv". V tomto směru je pr napaden nařzen secundum et intra legem.

K povinnosti poskytovat informace Ministerstvo uvd, že tato povinnost je upravena v 3 odst. 1 zkona č. 256/2000 Sb. a je tedy uložena přmo zkonem v souladu s čl. 4 Listiny. Přestože tedy nen zakotvena přmo v 12 uvedenho zkona, jenž obsahuje zmocňovac ustanoven pro nařzen vldy, v zkoně uvedena je a "je nepochybn, že je zapotřeb ji vzthnout i na vldn nařzen vydvan podle tohoto zkona".

Ze všech uvedench přčin se Ministerstvo domnv, že podan nvrh je neodůvodněn.

Sttn zemědělsk intervenčn fond (dle jen "SZIF") ve svm vyjdřen konstatuje, že napaden nařzen vychz ze zkona č. 256/2000 Sb. Produkčn kvta je definovna v 2 odst. 5 uvedenho zkona, a protože produkčnmi kvtami lze podmnit určit formy podpory zemědělstv, je vlda zmocněna prostřednictvm SZIF provdět opatřen a zavdět tržn pořdky pro stabilizaci trhů se zemědělskmi vrobky a potravinami s clem minimalizace vkyvů cen na domcm trhu. Toto zkonn zmocněn vlda vydnm napadenho nařzen plně respektovala, a nemůže pr proto jt o pravu provedenou v rozporu se zkonem. Kvtn systm nen v rozporu s vlastnickm prvem ani s prvem svobodně podnikat, jelikož je věc každho producenta mlka a jeho svobodnho rozhodnut, aby poždal o zařazen do systmu a aby na tomto zkladě produkoval sjednan množstv mlka. Stt touto formou pouze vytvř podmnky, aby měl každ producent zajištěn odbyt a aby obdržel odpovdajc minimln cenu. Zaveden tohoto systmu proto nenarušuje svobodn trh, nbrž naopak garantuje vyvženost mezi produkc a odbytem. Jedn se pr navc o prostředek k zajištěn souladu českho prva s komunitrnm prvem a tak o veřejn zjem v rmci Česk republiky, neboť kvotac mlka maj bt odstraněny cenov vkyvy dopadajc na všechny obyvatele Česk republiky.

Opodstatněn dajně nen ani nmitka, že se napadenm nařzenm zavděj dvoj ceny mlka, neboť je věc každho producenta, aby zvžil vhodnost zařazen do systmu; pokud tak neučin, nelze z toho dovozovat nerovnost mezi nm a producentem, kter tak učinil. Konečně lze dodat, že stt m zjem na rozšřen chovu skotu bez trvalho vaznho ustjen, a proto vže zvšen produkčn kvty a přidělovn novch individulnch produkčnch kvt na podmnku, že producent bude chovat skot bez trvalho vaznho ustjen. Nejedn se pr tedy o sankci, nbrž o "podporu konkrtnho způsobu chovu skotu" odpovdajcho ekologickmu zemědělstv.

Ze všech uvedench důvodů SZIF navrhl, aby byl předložen nvrh zamtnut.

III.

Ještě předtm, než se stavn soud zabval podanm nvrhem meritorně, se zaměřil na otzku, zda jsou splněny procesn předpoklady pro řzen před stavnm soudem.

V tomto směru konstatuje, že podle 64 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb. nvrh na zrušen jinho prvnho předpisu nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněna podat skupina nejmně 25 poslanců. V souzen věci nvrh podepsalo 28 poslanců Poslaneck sněmovny, a jedn se tedy o oprvněnho navrhovatele.

stavn soud se dle zabval otzkou, zda napaden nařzen vldy bylo přijato a vydno v mezch stavou Česk republiky (dle jen "stava") stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. in fine). V tomto směru konstatoval, že stavn zmocněn k vydvn nařzen je vldě dno čl. 78 stavy, podle něhož k proveden zkona a v jeho mezch je vlda oprvněna vydvat nařzen. Nařzen podepisuje předseda vldy a přslušn člen vldy. V danm přpadě stavn soud zjistil, že usnesenm č. 1166 ze dne 22. listopadu 2000 vlda schvlila nvrh nařzen o stanoven produkčnch kvt mlka a podmnek jejich systmu na lta 2001 až 2005, když z 12 přtomnch členů vldy hlasovalo pro jeho schvlen všech 12 členů. Předmětn nařzen podepsal předseda vldy Ing. Zeman a ministr zemědělstv Ing. Fencl, nařzen bylo nležitm způsobem publikovno ve Sbrce zkonů v čstce 124 pod č. 445/2000 Sb., nabylo činnosti dnem 1. ledna 2001 a pozbv činnosti dnem 31. prosince 2005.

Za těchto okolnost stavn soud dovozuje, že napaden nařzen vldy bylo přijato a vydno v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. Proto se jm mohl stavn soud zabvat meritorně.

IV.

stavn soud se dle zabval otzkou legislativn kompetence vldy a Ministerstva zemědělstv k stanoven systmu kvt. V tomto směru konstatoval, že kvantitativn omezen vroby, dodvek či spotřeby určitho zbož nebo poskytovn, zprostředkovn či přijmn určitch služeb v rmci zkladnho prva na svobodnou volbu povoln, prva podnikat nebo provozovat jinou hospodřskou činnost (čl. 26 odst. 1 Listiny) lze v Česk republice - podobně jako při stanoven jinch podmnek nebo omezen - zavst jedině zkonem (čl. 26 odst. 2 Listiny). Vymezen podrobnost souvisejcch s těmito omezenmi nebo zpřesněn rmcovch podmnek může bt provedeno podzkonnm prvnm předpisem, jestliže jej přslušn orgn vydal dle zmocněn stavy či běžnho zkona. stava přitom rozlišuje mezi prvem vldy vydvat nařzen "k proveden zkona a v jeho mezch" (čl. 78 stavy) a mezi prvem ministerstev, jinch sprvnch řadů a orgnů zemn samosprvy "na zkladě a v mezch zkona vydvat prvn předpisy, jsou-li k tomu zkonem zmocněny" (čl. 79 odst. 3 stavy).

Systm produkčnch kvt mlka se opr o zkon č. 256/2000 Sb. Zkon definuje produkčn kvtu ( 2 odst. 5) a peněžn sankce, jež na vrobce, zpracovatele či distributora dopadaj v přpadě jejho překročen či produkce (odběru, zpracovn) bez přidělen kvty ( 13). Rovněž stanov zsady pro rozdělovn produkčnch kvt (např. 12 odst. 6). Zkon vldě přmo ukld ( 12 odst. 1), aby svm nařzenm do tř měsců od činnosti zkona stanovila podmnky a zsady pro provděn dalšch opatřen k organizaci trhu se zemědělskmi vrobky a potravinami podle 1 odst. 2 psm. b) a c) a aby svm nařzenm stanovila produkčn kvty a podmnky systmu produkčnch kvt ( 12 odst. 3). Je tedy zřejm, že při vydn napadenho nařzen se kromě stavnho zmocněn vldy uplatnilo rovněž zmocněn (přkaz) zkonn.

stavn soud v tto souvislosti uvd, že se neztotožňuje s tvrzenm skupiny poslanců, že napaden nařzen vybočuje z mez stanovench zkonem č. 256/2000 Sb. a že je v rozporu s čl. 4 Listiny, podle něhož povinnosti mohou bt ukldny toliko na zkladě zkona a v jeho mezch a meze zkladnch prv a svobod mohou bt upraveny pouze zkonem. stavn soud již v nlezu č. 96/2001 Sb. judikoval, že stavn vymezen odvozen normotvorby exekutivy mus respektovat nsledujc zsady:

- nařzen mus bt vydno oprvněnm subjektem,

- nařzen nemůže zasahovat do věc vyhrazench zkonu,

- mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard (mus bt tedy otevřen prostor pro sfru nařzen).

V přpadě napadenho nařzen stavn soud - z vše uvedench důvodů - konstatuje, že všechny citovan zsady pro jeho vydn byly zachovny, neboť napaden nařzen vydala vlda jakožto oprvněn subjekt, nařzen svm obsahem nezasahuje do věc vyhrazench zkonu (č. 256/2000 Sb.) a zkonodrcem stanoven vymezen obsahu napadenho nařzen ( 12 zkona č. 256/2000 Sb.) je dostatečně konkrtn tak, aby bylo možno usuzovat na zřejmou vůli zkonodrce ve vše uvedenm smyslu. Lze tedy shrnout, že napaden nařzen vhradu zkona neporušuje, neboť toliko na zkladě vslovnho zkonnho zmocněn konkretizuje problematiku upravenou v zkladnch rysech již samotnm zkonem. Opačn zvěr, kter by požadoval stanoven jakkoliv povinnosti přmo a vhradně zkonem, by zjevně vedl k absurdnm důsledkům, a to k popřen smyslu sekundrn (a v některch přpadech i primrn) normotvorby, jelikož pojmovou součst každ prvn normy je vymezen určitch prv a povinnost adrestů normy.

Proto stavn soud v tomto směru ani protistavnost ani protizkonnost napadenho nařzen vldy neshledal.

Oproti tomu považuje stavn soud za nestavn a nezkonnou podzkonnou delegaci, podle nž se stanov vše rezervy, již oznamuje Ministerstvo ve Věstnku Ministerstva zemědělstv ( 14 odst. 2 nařzen). Text citovanho ustanoven v tomto směru jednoznačně neurčuje, kdo vši rezervy stanov. Ze způsobu publikace lze dovodit, že tak čin Ministerstvo (ministr zemědělstv). Rozhodovn o vši rezervy je však nedlnou součst soustavy produkčnch kvt mlka v Česk republice. Zkon stanov, že soustavu produkčnch kvt pro jednotliv zemědělsk komodity zavd vlda Česk republiky svm nařzenm ( 12 odst. 3), kter se v souladu s stavou a se zkonem č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, [ 1 odst. 1 psm. d)] uveřejňuje ve Sbrce zkonů. Ministerstvo zde tedy ani podle zkona, ani podle stavy přslušn nen. Jak stavn soud judikoval v nlezu č. 96/2001 Sb., protože "zkonodrce nemůže oblast pravy vztahů určench pro pravu zkonem delegovat na moc vkonnou, a tm vlastně rezignovat na svoji zkonodrnou povinnost, tm spše si vkonn moc nemůže prvo na takovou pravu přisvojit sama s odvolnm na zkon, kter evidentně m jin čel a smysl".

Proto stavn soud dovozuje, že již z tohoto důvodu je ustanoven 14 odst. 2 napadenho nařzen v rozporu s čl. 79 odst. 3 stavy.

V.

Po posouzen legislativně-kompetenčnch aspektů předmětnho nařzen vldy se stavn soud dle zabval jeho meritorn analzou, a to postupně z hlediska jednotlivch nmitek navrhovatelů. Ještě předtm je však nutno předeslat několik poznmek obecnějš povahy.

A) stavn soud je podle čl. 83 stavy soudnm orgnem ochrany stavnosti. Podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy je oprvněn rozhodovat o zrušen jinch prvnch předpisů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm zkonem, zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10. Může tedy při sv rozhodovac činnosti posuzovat toliko stavnost (popř. zkonnost) napadenho prvnho předpisu, a nikoliv jeho vhodnost či čelnost. Rovněž v souzen věci, kdy se jedn o přpad tzv. abstraktn kontroly norem, se stavn soud zabv pouze stavněprvnmi aspekty napadenho nařzen a nevyjadřuje se k jeho vhodnosti a čelnosti z hlediska např. existence svobodnho trhu a podobně (viz nže).

B) stavn soud dle konstatuje, že zaujal stanovisko k problematice regulace již v nlezu č. 231/2000 Sb. V tomto nlezu sice posuzoval stavnost a zkonnost vyhlšky č. 176/1993 Sb., o njemnm z bytu a hradě za plněn poskytovan s užvnm bytu, ve zněn pozdějšch předpisů, obsahově se tkajc regulace njmu bytů, nicmně někter obecn zvěry v tomto nlezu obsažen lze podle nzoru stavnho soudu přiměřeně použt i v souzen věci. stavn soud proto předevšm připomn, že v odůvodněn uvedenho nlezu dovozoval, že při kontrole užvn majetku, jež může spočvat i v regulaci vše njemnho, je nutno bedlivě zvažovat jak existenci veřejnho zjmu opravňujcho k uplatněn usměrňujcch (kontrolnch) opatřen, tak rovněž vběr podrobnch pravidel pro uskutečňovn takovch opatřen. Zasahovn sttu mus respektovat přiměřenou (spravedlivou) rovnovhu mezi požadavkem obecnho zjmu společnosti a požadavkem na ochranu zkladnch prv jednotlivce. To znamen, že mus existovat rozumn (opodstatněn) vztah proporcionality mezi použitmi prostředky a sledovanmi cli.

C) stavn soud konečně předesl, že podle sv ustlen judikatury - v souladu se svm stavnm a zkonnm vymezenm - je v řzen o kontrole norem vzn petitem podanho nvrhu a nemůže jej překračovat. V souzen věci se tedy mohl zabvat pouze stavnost a zkonnost napadenho nařzen vldy, a nikoliv stavnost předpisů dalšch, zejmna zkona č. 256/2000 Sb. stavn soud proto na zkladě podanho nvrhu mohl pouze hodnotit, zda napaden nařzen nen v rozporu se zkonem, s stavnm zkonem či s mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, nikoliv však již, zda sm tento zkon - stžnost nenapaden - nen protistavn.

VI.

K prvn skupině nmitek navrhovatelů [ke svobodě podnikn a přpustnosti jejho omezen (čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny)]

Podle čl. 26 odst. 1 Listiny m každ prvo na svobodnou volbu povoln a přpravu k němu, jakož i prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost. Podle odstavce 2 stejnho člnku zkon může stanovit podmnky a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost.

Navrhovatel v tto souvislosti zejmna namtaj, že zkon může zakotvit toliko kvalifikačn a podobn předpoklady podnikn a jin hospodřsk činnosti, nikoliv omezen vlastnho procesu podnikn ve formě faktick cenov regulace, kter je tak intenzivn, že narušuje samu podstatu prva podnikat.

K tomu stavn soud předevšm uvd, že již v nlezu č. 231/2000 Sb. konstatoval, že "cenov regulace nezabraňuje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodřskou činnost, neboť každ m možnost se svobodně rozhodnout, zda za danch podmnek v určit oblasti podnikat bude". V souzen věci stavn soud dle zdůrazňuje, že ani stavn pořdek, ani mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch nezapovdaj zkonodrci zaveden omezen množstv hospodřsk produkce, distribuce nebo spotřeby statků. Nen nepatřičn v tto souvislosti upozornit i na skutečnost, že k určitmu omezovn produkce a distribuce statků běžně dochz i v mezinrodnm měřtku, a to prostřednictvm kontroly dovozu či vvozu zbož mezi stty, jež smluvně liberalizuj vzjemn obchod (např. přslušn ustanoven Smlouvy o založen ES nebo Všeobecn dohody o clech a obchodu).

Je tedy v zsadě zejmna na Parlamentu Česk republiky (tedy na zkonodrnm sboru), aby při vydvn běžnch zkonů bral v vahu obecn zjem na pravě poměrů v určitm hospodřskm odvětv. Ekonomick čelnost a sociln nosnost dan pravy přitom m podlhat v prv řadě politick kontrole. Na druh straně je však třeba důsledně trvat na tom, že - jak stavn soud uvedl již sub V. B) - je v každm konkrtnm přpadě nutno bedlivě zvažovat existenci veřejnho zjmu opravňujcho k uplatněn usměrňujcch opatřen, neboť zasahovn sttu mus respektovat spravedlivou rovnovhu mezi obecnm zjmem společnosti na straně jedn a ochranou zkladnch prv jednotlivce na straně druh. To znamen, že mus existovat odpovdajc vztah proporcionality mezi použitmi prostředky a sledovanmi cli. V opačnm přpadě, tzn. v přpadě bezčelnosti či nepřiměřenosti danho omezen, by se přslušn regulace dostala do zjevnho rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. Takov omezen nesměj bt zneužvna k jinm čelům, než pro kter byla stanovena.

Zaveden produkčnch kvt (pro vrobu, odbyt a zpracovn mlka) napadenm nařzenm však zmněn znaky bezčelnosti či nepřiměřenosti nevykazuje. Omezen nabdky mlka a mlčnch vrobků (jako jedn ze skupin zkladnch potravin) stanovenm produkčnch kvt - vzhledem k dlouhodobm přebytkům mlka - totiž nehroz. Jak sprvně ve svm vyjdřen k nvrhu uvděj Ministerstvo a SZIF, kolem systmu produkčnch kvt je chrnit trh před vstupem spekulantů a vytvořit takov podmnky, aby měl každ producent zajištěn odbyt a aby obdržel odpovdajc minimln cenu, tedy aby byla garantovna vyvženost mezi produkc a odbytem. S tmto veřejnm zjmem nen v rozporu ani stanoven minimlnch cen mlka ( 10 nařzen), jehož zřejmm clem je stabilizovat trh v přpadě poklesu ceny.

stavn soud akceptuje stanovisko vldy, že zaveden produkčnch kvt mlka představuje přiblžen česk prvn pravy k prvn pravě v Evropsk unii a v jejch členskch sttech, vyvolan dlouhodobou nadprodukc mlka v zpadn Evropě (viz Europe - European Union - European Commission - Agriculture: Agriculture - Situation and Outlook: Dairy Sector, in: www.europa.eu.int/comm/agriculture/public/pac2000/dairy/index_en.htm#top. Regulace zaveden napadenm nařzenm tedy - jak sprvně uvd vlda - v podstatě představuje přenesen komunitrnho modelu (regulace) do českho zemědělstv, jak pokud jde o prvně-technick prostředky (produkčn kvty a sankčn odvody za nadprodukci), tak pokud jde o nastaven množstv. Lze akceptovat nzor vldy, podle něhož komunitrn regulace vroby mlka vychz z principu, že z centrlně stanovench nrodnch produkčnch kvt jednotlivch členskch sttů se jednotlivm producentům přiděluj kvty individuln. Napaden nařzen je proto krokem, kter přibližuje zemědělstv v Česk republice evropskm poměrům, a usnadňuje tak do určit mry vstup Česk republiky do Evropsk unie. Navc zaveden regulace znamen naplněn programovho ustanoven o aproximaci českho prva prvu komunitrnmu, jak ji stanov a žd (byť ne vslovně) čl. 70 Evropsk dohody zakldajc přidružen mezi Českou republikou na jedn straně a Evropskmi společenstvmi a jejich členskmi stty na straně druh (č. 7/1995 Sb.).

stavn soud považuje za vhodn v tto souvislosti zdůraznit, že nesdl tvrzen navrhovatelů (vysloven v průběhu stnho jednn), že komunitrn prvo nen pro stavn soud Česk republiky coby sttu stojcho mimo Evropskou unii při posuzovn stavnosti relevantn. Toto tvrzen je nepřpustně zjednodušujc a schematick. Jednm z pramenů primrnho komunitrnho prva jsou totiž i obecn zsady prvn, jež excerpuje Evropsk soudn dvůr z stavnch tradic členskch sttů Evropsk unie. Jejich obsahem jsou zkladn hodnoty společn všem jejm členům. Obecn zsady prvn naplňuj koncepty prvnho sttu, tedy i zkladnch lidskch prv a svobod a spravedlivho řzen v rmci nich. Rovněž stavn soud Česk republiky opakovaně aplikoval obecn zsady prvn, jež nejsou v prvnch předpisech vslovně obsaženy, avšak v evropsk prvn kultuře se bezezbytku uplatňuj (např. princip proporcionality) - viz sp. zn. Pl. S 33/97 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 9, nlez č. 163; vyhlšen pod č. 30/1998 Sb.). stavn soud se tak přihlsil k evropsk prvn kultuře i k jejm stavnm tradicm. Ve světle obecnch zsad prvnch tak interpretuje stavn předpisy, předevšm Listinu. Primrn komunitrn prvo tedy nen stavnmu soudu ciz, ale prozařuje - zejmna v podobě obecnch prvnch zsad evropskho prva - v širok mře do jeho vlastn rozhodovac činnosti. V tto mře je rozhodovn stavnho soudu i relevantn.

Jako nepřijateln se jev vtka, že zaveden produkčnch kvt mlka představuje zvažn narušen až vyloučen svobodnho trhu. Zcela svobodn trh, prost vešker prvn regulace, totiž nen zkladn a stavnm pořdkem požadovanou nebo zaručenou hodnotou uspořdn česk společnosti. Prvo jednotlivce na něj nen zkladnm prvem, jež by vyjadřovala stava, Listina nebo mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch. Ani v Evropsk unii, kter na nejvyšš rovni (čl. 2 Smlouvy o založen Evropskho společenstv) deklaruje hospodřstv celku i uvnitř jednotlivch členskch sttů jako tržn, nen chpna regulace zemědělstv jako porušen tto zsady, neboť se uznvaj i dalš rovnocenn cle, jako napřklad konvergence ekonomick vkonnosti, hospodřsk a sociln soudržnost atd. Regulaci zemědělstv tržnmi řdy ostatně vslovně připoušt tž ustanoven primrnho prva o zemědělstv (čl. 34 Smlouvy o založen ES). stavn soud v tto souvislosti opakovaně připomn, že při sv rozhodovac činnosti může posuzovat toliko stavnost (popř. zkonnost) napadenho prvnho předpisu, a nikoliv jeho vhodnost či čelnost. Tato nmitka navrhovatelů je tedy nedůvodn.

Zkonodrce proto sm (pochopitelně pouze v mezch danch stavně garantovanmi zkladnmi lidskmi prvy a svobodami) dle sv vahy založit cenovou nebo kvantitativn regulaci produkce v určitm odvětv hospodřstv, vymezit či ovlivnit druh a počet subjektů působcch v takovm odvětv anebo poněkud omezit smluvn svobodu při uplatňovn produkce na trhu či při nkupu surovin. Tvrzen skupiny poslanců, že omezen možnost stanovench pro pravu podnikn nebo jin hospodřsk činnosti se tk pouze kvalifikačnch a podobnch předpokladů, lze označit za nepřiměřeně zk vklad přslušnho ustanoven Listiny (čl. 26 odst. 2). Z čl. 41 odst. 1 Listiny je totiž zřejm, že hospodřskch, socilnch a kulturnch prv, mezi něž patř i čl. 26 Listiny, je možno se domhat pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj. Povaha těchto prv je zsadně odlišn od zkladnch prv jinch (typicky např. prv občanskch a politickch) a možnost zkonodrce stanovit jejich bližš podmnky a omezen je proto značně větš a je v zsadě limitovna jen již citovanm principem zakotvenm v čl. 4 odst. 4 Listiny.

K nmitce, že cenovou regulac se omezuje odpovědnost podniku za vsledky jeho hospodařen ( 2 obchodnho zkonku), je nutno uvst, že prvn samostatnost producenta - přes zjevně přsnou regulaci vroby mlka - zůstv zachovna. I nyn může vrobce mlka doshnout zisku nebo utrpět ztrtu podle produktivity sv prce, jej kvality a vnějšch vlivů. Za svou produkci přitom nadle nese odpovědnost podobně jako jin podniky. Jeho postaven se nepodob postaven zaměstnance řzenho zaměstnavatelem. Každ sttn regulace podnikn či hospodřsk činnosti ovlivňuje podnikatelsk prostřed, vši relně možnch vnosů a zisků i nebezpeč ztrt. V přpadě přsn regulace produkce mlka je jistě možn usuzovat, že vnosy z produkce mlka jsou vzhledem k faktick nemožnosti prodat mlko nad určit množstv poměrně dobře předvdateln. Na zachovn podstaty podnikn při vrobě mlka však napaden regulace nic neměn.

Každ omezen podnikn nebo stanoven předpokladů a podmnek pro ně mus mt určit čel, mus sledovat určit obecn zjem. Bezčeln omezen totiž - jak již bylo uvedeno vše - představuj Listinou zapovězen "nešetřen" podstaty a smyslu zkladnho prva. Veřejnm zjmem, jenž je dostatečnm důvodem ke sttnm intervencm na trhu mlka včetně regulace množstv jeho vroby, je stabilizace cen, a tm i přjmů zemědělskch podniků a soukromch zemědělců vzhledem k socilnm, ekonomickm i ekologickm zvlštnostem zemědělstv.

V tto souvislosti nelze přisvědčit ani tvrzen navrhovatelů, že v Česk republice je mezi nabdkou a poptvkou mlka rovnovha. Ročn spotřeba mlka (pochopitelně v podobě rozmanitch mlčnch vrobků) dosahovala v Česk republice 2,1 milionů tun, zatmco produkce činila 2,789 milionů tun (viz Statistick ročenka Česk republiky 2000, Česk statistick řad, Praha, 2000, str. 278 a 713). Přebytek, jejž navc umocňuj rostouc dovozy, se s velkmi obtžemi převžně vyvž do zahranič. Tento vvoz by byl, nebt exportnch subvenc poskytovanch z veřejnch prostředků, trvale vysoce ztrtov a bylo by možn jej uskutečňovat jen přechodně.

stavn soud zvěrem tto čsti nlezu připomn, že (v zsadě) nen povoln k posuzovn ekonomickch aspektů nutnosti a nezbytnosti omezen podnikn či určen podmnek, za nichž je možn podnikat, vzhledem k potřebě zajištěn jednotlivch, často vedle sebe nebo dokonce i proti sobě stojcch veřejnch zjmů. Vběr omezujcch (kontrolnch) nstrojů a mra jejich uplatněn je primrně kolem zkonodrce. Jedině Parlament jako zastupitelsk orgn může v našem stavnm systmu takov kroky učinit. Jeho odpovědnost za rozpoznn problmů v hospodřstv, jež si ždaj regulaci, volbu nstrojů a jejich činky, kter mohou bt někdy i zporn, je v prv řadě politick a stavn soud může v tomto přpadě do jeho zkonodrn činnosti zashnout jen tehdy, jestliže v n shled protistavnost. V souzen věci však zkonodrce zkonem č. 256/2000 Sb. (kter sm o sobě nebyl předmětem přezkumu stavnm soudem) vymezil jasn zmocňujc pravidla a meze pro vydn nařzen vldy a vlda toto zmocněn napadenm nařzenm respektovala. Lze tedy usuzovat, že předmětn nařzen vldy s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny nen v rozporu.

Konečně - jak stavn soud uvedl již vše (sub IV.) - nen důvodn ani nmitka navrhovatelů, že jakkoliv omezen zkladnho prva zakotvenho v čl. 26 odst. 1 Listiny lze provst toliko zkonem (a nikoliv nařzenm vldy), což pr předmětn nařzen nerespektuje, a ocit se tm v rozporu s čl. 4 odst. 2 Listiny. V danm přpadě totiž vlda respektovala přslušn zsady pro vydn napadenho nařzen - na zkladě vslovnho zkonnho zmocněn - a toto nařzen (s vjimkou ustanoven 14 odst. 2 a 4 odst. 2) svou materi toliko podrobněji konkretizuje citovan zkonn zmocněn, tzn. problematiku upravenou v zkladnch rysech již samotnm zkonem. Je tedy zjevn, že napaden nařzen jako celek nen protistavn ani v tomto směru; meze zkladnch prv a svobod byly v tomto přpadě stanoveny přmo zkonem (čl. 4 odst. 2 Listiny), a povinnosti z tohoto nařzen vyplvajc jsou proto ukldny "na zkladě zkona a v jeho mezch" (čl. 4 odst. 1 Listiny).

Pro plnost stavn soud dodv, že v danm přpadě soustava produkčnch kvt mlka nen nepřiměřen ani z komparativnho hlediska s ohledem na podobnou pravu trhu s mlkem v členskch sttech Evropsk unie. Nejen v těchto sttech, nbrž i v dalšch vyspělch demokratickch sttech zpadn Evropy totiž srovnateln pravy trhu s mlkem a s některmi dalšmi zemědělskmi vrobky existuj (viz nařzen Rady č. 3950/92, nařzen Komise č. 536/93). Jsou sice často předmětem poměrně siln kritiky pro svou nkladnost a problematick soutěžn a strukturln činky, leč tato kritika nen založena na pochybnostech o slučitelnosti pravy trhu s mlkem s evropskm i univerzlnm standardem lidskch prv.

VII.

K druh skupině nmitek navrhovatelů [k povaze vlastnictv, k přpustnosti a podmnkm jeho omezen (čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě)]

Podle čl. 11 odst. 1 Listiny každ m prvo vlastnit majetek. Vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Podle odstavce 4 stejnho člnku vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva je možn ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Podle čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě m každ fyzick nebo prvnick osoba "prvo pokojně užvat svůj majetek. Nikdo nemůže bt zbaven svho majetku s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva. Předchoz ustanoven nebrn prvu sttů přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem a zajistily placen dan a jinch poplatků nebo pokut.".

Navrhovatel v podstatě tvrd, že omezen množstv produkce mlka představuje nepřpustn zsah do vlastnickho prva, neopr se o veřejn zjem a dochz k němu bez nhrady.

K tomu stavn soud předevšm uvd, že omezen množstv produkce jakhokoli vrobku přirozeně představuje omezen prva užvat vrobek - jakožto předmět vlastnictv - vyprodukovan nad stanovenou produkčn kvtu, a dochz tm tedy i k určit formě omezen vlastnictv. Jde zejmna o omezen nebo dokonce znemožněn prodeje takovho vrobku na trhu za určitou cenu. Takov omezen však nepředstavuje vyvlastněn (což navrhovatel ostatně ani netvrd), jelikož vlastnk vrobku s nm může - byť v omezen mře - nadle disponovat, užvat jej nebo dokonce i zničit. Nedochz jm tedy k přechodu či převodu vlastnickho prva k vrobku (vyrobenmu nad stanoven množstv) na jinou osobu. Vrobek se regulac stv jen obtžně prodejn nebo vůbec neprodejn. Nrok na dosažen určit ceny na trhu však nen součst zkladnho prva na vlastnictv. K nmitce, že kvtn systm představuje nucen omezen vlastnickho prva, stavn soud znovu připomn [viz čst V. bod B)], že tento systm představuje formu kontroly užvn majetku, u nž je nutno bedlivě zvažovat jak existenci veřejnho zjmu opravňujcho k uplatněn usměrňujcch (kontrolnch) opatřen, tak i vběr podrobnch pravidel pro uskutečňovn takovch opatřen. Zasahovn sttu mus respektovat přiměřenou (spravedlivou) rovnovhu mezi obecnm zjmem společnosti a ochranou zkladnch prv jednotlivce. To znamen, že mus existovat rozumn (opodstatněn) vztah proporcionality mezi použitmi prostředky a sledovanmi cli. Podle nzoru stavnho soudu - pokud jde o napaden nařzen - existence veřejnho zjmu (tzn. stabilizace trhu s mlkem) legitimizujcho stt k zaveden kvtnho systmu dna je a prostředky zvolen k dosažen tohoto cle (kvtn systm) jsou - z stavněprvnho hlediska - zcela přiměřen.

V tto souvislosti je třeba připomenout, že např. i zpřsněn kvalitativnch požadavků na produkci zbož při podnikn nebo jin hospodřsk činnosti často znamen pro podnikajc nebo hospodařc osobu cenov znevhodněn vrobků, jež vyrb, nebo surovin a zařzen, kter k vrobě použv. Takov regulace je však mnohdy potřebn kvůli lepšmu zajištěn širok palety dosud často nedostatečně chrněnch důležitch obecnch zjmů. Nmitka omezen vlastnickho prva by však byla v takovch přpadech nepochybně považovna za neakceptovatelnou.

Jak sprvně ve svm vyjdřen uvd Ministerstvo, každ producent, kter bude chtt v důsledku zvšen poptvky zvšit produkci mlka nebo bude chtt vrobu mlka zahjit, m podle napadenho nařzen možnost poždat o přidělen nov kvty nebo o zvšen stvajc kvty z rezervy, popř. může kvtu nabt smluvnm převodem od jinho producenta. Je tedy zřejm, že kvtn systm nepředstavuje zsadn a neodůvodněn omezen vlastnickho prva, nbrž je - ve sv podstatě - opatřenm čelně ochranřskm. To do určit mry a v určitm směru může bt subjektivně pociťovno jako omezen vlastnickho prva producentů mlka; nelze však přehldnout, že takov opatřen - ve svm konečnm efektu podle jasně vymezench a předem stanovench podmnek - vlastnick prvo producentů objektivně chrn a rozvj. Smyslem kvtnho systmu je totiž vytvřen podmnek pro to, aby každ producent měl zajištěn odbyt a aby obdržel odpovdajc minimln cenu. Odpověď na otzku, zda se jedn o opatřen optimln a ekonomicky nejvhodnějš, však zjevně nemůže dvat stavn soud.

Logika nově zavedenho kvtnho systmu vychz z toho, že při dlouhodob převaze nabdky mlka nad poptvkou po něm (viz čst VI.) zabezpečuj "rentabilitu" vroby mlka v Česk republice jedině rostouc sttn subvence. Investice do takov vroby představuj za zmněnch poměrů zejmna snahu využt jich. Dopad zaveden soustavy produkčnch kvt mlka, vyrběnho den ode dne, je přitom v podstatě pouze potenciln. Sm sankčn odvod ve stanoven vši odvozen od minimln ceny mlka za dodvku produkce v množstv překračujcm individuln produkčn kvtu ( 13 zkona č. 256/2000 Sb.) pak představuje nutn nstroj, kterm mus stt disponovat při prosazovn jakkoli - tedy i kvantitativn - regulace hospodřskho života. Jeho smyslem je prvě odrazovn producentů od prvem zapovdanho nebo vůbec neždoucho chovn. Stt, kter z důležitch důvodů obecnho zjmu zavd omezen množstv produkce, může produkci překračujc stanoven množstv i zakzat. Porušen takovho zkazu nepochybně může sankcionovat. Mně zasahujc omezen, kter nadprodukci mlka nad stanoven produkčn kvty nebo mimo jejich soustavu pouze znevhodňuje, ale nevylučuje, je rovněž přpustn (arg. a maiori ad minus). Ukldn sankčnch odvodů tedy nen možn považovat za vyvlastněn ani za nucen omezen vlastnickho prva ve vše uvedenm smyslu. Mimo to, jak stavn soud uvedl již na jinm mstě, možnost uložen sankčnho odvodu SZIF je upravena v zkoně č. 256/2000 Sb., a nikoliv v napadenm nařzen. Citovan zkon však navrhovatel nenapadli, a stavn soud jej proto ani nemohl v rmci řzen o abstraktn kontrole norem přezkoumvat.

stavn soud neopomenul ani skutečnost, že stanoven kvt produkce mlka (popř. kterhokoli jinho zbož) již z povahy věci manifestuje sil sttu o odrazovn potencilnch investorů od dalšho - v tomto přpadě kvantitativnho - rozvoje hospodřskho odvětv, na němž nen veřejn zjem. Takov odrazovn od investic mohou znamenat tak změny kvalitativnch předpisů, změny v oblasti daňov (restriktivn zdaněn) nebo dokonce změny v nkupech zbož či služeb veřejnmi subjekty určenmi k zajišťovn veřejnch služeb. Nelze tedy považovat odrazovn od investic do produkce mlka za omezen vlastnictv k prostředkům, jejichž užit v jinch hospodřskch sfrch mohli stvajc i potenciln producenti (se zřetelem k uvedenm okolnostem) brt v vahu. Tyto prostředky lze - obecně vzato - použt k rozvoji řady jinch odvětv hospodřstv (a to i v zemědělstv), jejichž kvantitativn růst nen překžkou některmu důležitmu veřejnmu zjmu.

Z komparativnho hlediska je nutno poukzat i na judikaturu Evropskho soudnho dvora (ESD), kter se k otzce omezen zkladnho prva na vlastnictv vyjdřil v souvislosti s uplatňovnm komunitrnch předpisů o zemědělsk produkci. K přpadu Hauer (44/79, in: P. Craig and G. de Brca, EU Law, Text, Cases and Materials, Oxford Univerzity Press, 1998, str. 306 - 307) ESD poukzal na to, že ustanoven čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě (o prvu na vlastnictv) nevylučuj prvo sttu použt takovch předpisů, jež stt považuje za nutn pro pravu vkonu vlastnictv v souladu se všeobecnm zjmem. V danm přpadě německ řady při prosazovn komunitrnho prva, konkrtně nařzen Rady EHS č. 1162/76 o přizpůsoben vinic potřebm trhu, nepovolily vinařce z německ země Porn-Falc vsadbu vinn rvy na jejm pozemku prvě s ohledem na komunitrn omezen produkce.

VIII.

K třet skupině nmitek navrhovatelů [k uplatněn zsady rovnosti a zkazu diskriminace (čl. 1 Listiny)]

Podle čl. 1 Listiny jsou lid svobodn a rovn v důstojnosti i v prvech. Zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromlčiteln a nezrušiteln. Princip rovnosti a zkazu diskriminace je dle konkretizovn v čl. 3 odst. 1 Listiny ("Zkladn prva a svobody se zaručuj všem bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboženstv, politickho či jinho smšlen, nrodnho nebo socilnho původu, přslušnosti k nrodnostn nebo etnick menšině, majetku, rodu nebo jinho postaven."). Odkzat je třeba i na čl. 4 odst. 3 Listiny, podle něhož "Zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky.".

Navrhovatel spatřuj porušen principu rovnosti v tom, že systmem produkčnch kvt mlka je zavedena určit forma faktick cenov regulace, kter zavd dvoj cenu mlka. Způsob vpočtu prvotnho rozdělen produkčnch kvt pr nen objektivn, neboť nepřihlž k faktorům, jež mohly v obdob roku 2000 nepřznivě ovlivnit produkci mlka u konkrtnho producenta. Konečně omezen vyplvajc z 4 odst. 2 napadenho nařzen, podle něhož se producentům podnikajcm vlučně v systmu trvalho vaznho ustjen přidělen individuln produkčn kvta nezvš ani se jim nepřiděl nov individuln produkčn kvta z rezervy, dajně diskriminuje určitou skupinu producentů, a to těch, kteř podnikaj vlučně v systmu trvalho vaznho ustjen.

stavn soud v prvn řadě připomn, že otzkou rovnosti se zabval již stavn soud ČSFR, kter judikoval (nlez sp. zn. Pl. S 22/92, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, str. 37 a 38): "Rovnost občanů před zkonem nebyla chpna jako abstraktn kategorie, ale vždy byla přičtna k určit prvn normě, pojmna ve vzjemnm poměru různch subjektů apod. Pokud bylo z rovnosti učiněno prvo, je každ jednotlivec oprvněn, aby stt v mezch svch možnost odstranil všechny faktick nerovnosti. Tato konstrukce však plat pouze tehdy, uvažujeme-li rovnost jako absolutn. Rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy, požaduje pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů. (...) Speciln normy mohou pro určit obory stanovit zvlštn kritria rovnosti, kter ze všeobecnho principu neplynou, protože aplikac zsady rovnosti nejsou stanoveny tak přesn meze, aby vylučovaly jakkoliv voln uvžen těch, kteř ji aplikuj.".

V souzen věci stavn soud opakovaně zdůrazňuje, že smyslem systmu produkčnch kvt je vytvořen podmnek pro to, aby měl každ producent zajištěn odbyt a aby obdržel odpovdajc minimln cenu. Je tedy zřejm, že tento systm nebyl vytvořen za čelem zvhodněn nebo naopak znevhodněn někter skupiny producentů mlka, nbrž prvě naopak, jeho smyslem je zajistit rovn podmnky na trhu a chrnit producenty i spotřebitele před neždoucmi velkmi cenovmi vkyvy. Nmitka dvoj ceny mlka je proto bezpředmětn, neboť cena mlka zůstv pro všechny producenty stejn a odvod ve vši 115 % minimln nebo regulovan ceny ( 13 zkona č. 256/2000 Sb.) nepředstavuje "dvoj" cenu mlka, nbrž sankci za porušen pravidel systmu kvt. Jinak řečeno, při respektovn stanovench pravidel maj všichni producenti mlka zajištěno rovn postaven, a prvě proto, aby byl dosažen cl systmu kvt, kterm je stabilita trhu, zkon (tedy nikoliv napaden nařzen) upravil sankce za porušen pravidel tohoto systmu.

Dle je nutno vidět skutečnost, že vytvořen soustavy produkčnch kvt nediskriminuje ty subjekty, jež se do n nezapoj. Nmitka nerovnosti či diskriminace je v tomto směru nedůvodn, neboť rozlišen mezi jednotlivmi producenty se v danm přpadě zakld volbou dotčenho subjektu. Ten m možnost o individuln produkčn kvtu poždat, nebo tuto možnost nevyužt. Kvtn systm tedy koresponduje principu zakotvenmu v čl. 4 odst. 3 Listiny, podle něhož zkonn omezen zkladnch prv a svobod "mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky". Vzhledem k faktick nemožnosti produkovat mlko mimo systm produkčnch kvt - s ohledem na neprodejnost mlka, jehož nkup by stt zatžil sankčnm odvodem - představuje rozdělovn produkčnch kvt mechanismus obdobn např. u činnosti podnikatelů spojen s vymezenm kvantitativnho rozsahu jejich podnikn. Z stavněprvnho hlediska je podstatn, že pravidla kvtnho systmu jsou obecn, dostupn a předvdateln, a v tomto směru je proto nmitka nerovnosti nedůvodn.

Z povahy věci je ovšem zřejm - jak již bylo uvedeno - že vytvořen soustavy produkčnch kvt mlka mus poněkud "odrazovat" od vstupu novch subjektů do tohoto odvětv. Clem produkčnch kvt je totiž stabilizace produkce na určit maximln vši, což za stvajc situace fakticky znamen jej určit snžen. Neomezen přstup do danho odvětv by mohl jakkoli činek produkčnch kvt zhatit. Smyslem omezen množstv produkce je tedy odrazovat od vstupu do odvětv stejně jako od budoucch investic tam, kde existuje veřejn zjem na jejm omezen. Jist znevhodněn potencilnch budoucch producentů vůči producentům současnm je přirozenou a neodstranitelnou vlastnost veškerch omezen množstv produkce a nemůže v něm bt spatřovno porušen stavně zaručenho principu rovnosti, neboť - což již bylo řečeno - rovnost v modernch stavnch systmech nelze chpat jako kategorii absolutn, nbrž relativn. Proto stavn soud nemohl přisvědčit ani nmitkm navrhovatelů, že napaden nařzen odporuje 12 odst. 7 zkona č. 256/2000 Sb., podle něhož "Systm produkčnch kvt umožn novm subjektům vstup na trh a zajist, že subjekty, kter na trh vstupuj, budou mt stejn možnosti zskn produkčnch kvt jako subjekty, kter již na trhu působ, v rmci rozdělovn rezervy, maximlně však do vše aktuln ročn kvty.".

Rozdělovn individulnch produkčnch kvt mezi jednotliv zemědělce podle jejich produkce v předchozm kalendřnm roce ( 3 odst. 1 a nsl. nařzen) nemůže bt v praxi plně v souladu s principem rovnosti - jehož porušen navrhovatel namtaj - zakotvenm v 12 odst. 6 psm. a) zkona č. 256/2000 Sb., pokud by byl tento princip chpn v absolutnm (abstraktnm) pojet. Lze totiž uvažovat např. tak, že v roce 2000 někteř producenti nemuseli vyprodukovat přliš mnoho mlka, neboť měli ve stji z různch přčin převžně jalovice a telata, jejich hospodřstv mohla postihnout živeln pohroma nebo nkaza atp. Na většinu takovch přpadů nicmně pamatuje vzorec pro vpočet individuln dodvkov kvty stanoven v přloze č. 1 napadenho nařzen. Určit nerovnost by proto mohla vzniknout tehdy, dodval-li producent po určitou dobu nsledkem přrodnch vlivů nebo nsledkem nerovnoměrnho stavu skotu z věkovho nebo jinho pohledu jen omezen množstv mlka. Tuto nerovnost však nelze považovat za protistavn, a to i proto, že jakkoliv prvem upraven způsob určen individuln produkčn kvty by mohl v konkrtnm přpadě za určitch okolnost vst k subjektivně vnmanmu nespravedlivmu vsledku. Pokud by však prvn prava tyto přpady chtěla odstranit, hrozilo by jin - a nemně zvažn - nebezpeč spočvajc v riziku určit libovůle při "odstraňovn tvrdost" při přidělovn produkčnch kvt. Ani zde tedy nelze spatřovat protistavnost (a protizkonnost) napadenho nařzen.

Pokud jde o producenty podnikajc vlučně v systmu trvalho vaznho ustjen, stavn soud usuzuje, že preferenci ekologickho chovu mlčnho skotu podle zvlštnho zkona (č. 242/2000 Sb., o ekologickm zemědělstv a o změně zkona č. 368/1992 Sb., o sprvnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů) nelze při rozdělovn novch produkčnch kvt nebo zvyšovn stvajcch - samu o sobě - považovat za nestavn diskriminaci. Zkonodrce m prvo se k n uchlit prvě z důvodů veřejnho zjmu, kterm je bezpochyby zlepšen chovn ke zvřatům (viz i vyjdřen Ministerstva o tzv. animal welfare). Jde o činnost zajist sprvnou a akceptovatelnou. Podpora sttu může mt např. podobu subvenc či jinch forem veřejn podpory. Zkonodrce m tedy prvo takovou preferenci v souvislosti s rozdělovnm dalšch produkčnch kvt nebo s jejich redukc bezpochyby v zkonu zakotvit.

To však nemůže - nad rmec zkona - učinit vlda až při vydvn podzkonnho provděcho předpisu.

Vlda Česk republiky se proto - v tto souvislosti - ml, jestliže tvrd, že 2 odst. 5 zkona č. 256/2000 Sb. ji zmocňuje k preferenci určit formy zemědělstv tak, jak to čin v 4 odst. 2 předmětnho nařzen. To stanov, že producentům, kteř podnikaj vlučně v systmu trvalho vaznho ustjen, se přidělen individuln produkčn kvta nezvš ani se nepřiděl nov individuln produkčn kvta mlka z rezervy. Citovan ustanoven 2 odst. 5 zkona č. 256/2000 Sb. totiž toliko prav, že "Produkčn kvtou lze podmnit poskytnut určit formy podpory zemědělstv.". To znamen, že smysl citovanho zkonnho ustanoven zjevně spočv v umožněn pozitivn preference určit formy zemědělstv (typicky např. ekologicky orientovan) sttnmi podporami za splněn podmnky začleněn do systmu produkčnch kvt. Zroveň je však zřejm, že ze zněn citovanho ustanoven nelze dovodit zkonn zmocněn vldy k vyloučen určitch producentů z možnosti zvšit stvajc či přidělit novou produkčn kvtu tak, jak to stanov 4 odst. 2 napadenho nařzen.

Toto ustanoven proto zjevně nerespektuje vhradu zkona a ocit se tm v rozporu s čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny.

IX.

Ze všech uvedench důvodů stavn soud zrušil 4 odst. 2 nařzen vldy č. 445/2000 Sb. pro rozpor s čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny a 14 odst. 2 stejnho nařzen pro jeho rozpor s čl. 79 odst. 3 stavy.

V souladu s 58 odst. 1 a 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. zrušil stavn soud tato ustanoven dnem 31. prosince 2001, aby poskytl vldě dostatečn čas k eventulnm potřebnm opatřenm a pravm.

Zbvajc čst nvrhu na zrušen napadenho nařzen vldy stavn soud zamtl.

Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zaujali k odůvodnění rozhodnutí odlišná stanoviska soudci JUDr. Pavel Hollander a JUDr. Antonín Procházka.

Načítávám znění...
MENU
Hore