Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. 409/2006 účinný od 18.08.2006

Schválené: 20.06.2006
Účinnost od: 18.08.2006
Autor: Ústavního soudu
Oblast: SAMOSTATNĚ HOSPODAŘÍCÍ ZEMĚDĚLCI. SOUKROMÍ ROLNÍCI., Podnik. Podnikatel. Podnikání. Obchodní jmění. Kapitál. Majetek., Rostlinná výroba., Živočišná výroba.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. 409/2006 účinný od 18.08.2006
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 409/2006 s účinností od 18.08.2006
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit
409/2006 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 20. června 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců a skupiny senátorů Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění platném dne 22. 7. 2004, a to konkrétně na zrušení ustanovení § 2e odst. 1 písm. c) a d), dále zrušení vět "Splnění skutečností uvedených v písmenech a) až f) u právnické osoby musí prokázat její odpovědný zástupce. Odpovědným zástupcem pro účely tohoto zákona je fyzická osoba stanovená právnickou osobou, která odpovídá za řádný provoz podnikání a která je v pracovněprávním vztahu k zemědělskému podnikateli." v ustanovení § 2e odst. 1, zrušení celých ustanovení § 2e odst. 3 a 5, § 2f odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. c), zrušení slov "a c)" v ustanovení § 2f odst. 4 písm. c) a zrušení celého § 2f odst. 8, jakož i o návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění platném dne 22. 7. 2004, konkrétně na zrušení věty "Osvědčení vydané samostatně hospodařícímu rolníkovi podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., platí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" v čl. II bodu 1 a na zrušení článku II bodu 2 zákona č. 85/2004 Sb., takto:

I. Ustanovení § 2e odst. 1 písm. c), § 2e odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Ustanovení § 2e odst. 1 písm. d), § 2f odst. 2 písm. b) a § 2f odst. 3 písm. c), slova "a c)" v ustanovení § 2f odst. 4 písm. c) a § 2f odst. 8 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 30. 6. 2007.

III. Článek II bod 2 zákona č. 85/2004 Sb. se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

IV. Návrh na zrušení vět "Splnění skutečností uvedených v písmenech a) až f) u právnické osoby musí prokázat její odpovědný zástupce. Odpovědným zástupcem pro účely tohoto zákona je fyzická osoba stanovená právnickou osobou, která odpovídá za řádný provoz podnikání a která je v pracovněprávním vztahu k zemědělskému podnikateli." obsažených v ustanovení § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, jakož i návrh na zrušení ustanovení § 2e odst. 3 téhož zákona se zamítají.

V. Návrh na zrušení věty "Osvědčení vydané samostatně hospodařícímu rolníkovi podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., platí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" v článku II bodu 1 zákona č. 85/2004 Sb. se zamítá.

Odůvodněn

I. Rekapitulace nvrhu

1. Skupina 55 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a 23 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky se řdnm nvrhem [srov. čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž "zkon o stavnm soudu")], podanm k poštovn přepravě dne 22. 7. 2004, domhala zrušen vše uvedench čst zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv, v tehdy platnm zněn (dle tž "zkon o zemědělstv"), jakož i zrušen čsti přechodnch ustanoven zkona č. 85/2004 Sb., kterm se měn zkon č 252/1997 Sb., o zemědělstv, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, (dle tž "novela zkona o zemědělstv").

2. Podstatu nmitek navrhovatel sami shrnuli tak, že napaden ustanoven narušuj jak princip rovnosti, tak předevšm samotnou podstatu svobody podnikn [čl. 26 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), kdy jednotliv nově zavděn omezen (zejmna požadavky bezhonnosti a odborn způsobilosti) nemaj ždn zřeteln důvody z hlediska veřejnho zjmu. Z hlediska obecnho pak jde o omezen nepřiměřen (čl. 26 odst. 2 Listiny).

I. A) Bezdůvodnost a nepřiměřenost podmnky bezhonnosti

3. Ustanoven

2e odst. 1 psm. c) zkona o zemědělstv

podle navrhovatelů porušuje prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost (čl. 26 Listiny), neboť při stanoven podmnek pro vkon tohoto prva nešetř jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny). Zde navrhovatel poukzali na nlezy, v nichž stavn soud konstatoval [sp. zn. Pl. S 11/2000 a sp. zn I. S 504/03 (pozn. red.: viz dle)], že ani relativn volnost zkonodrce vyplvajc z čl. 41 odst. 1 Listiny neumožňuje zkonodrci porušit podstatu a smysl prva garantovanho čl. 26 odst. 1 Listiny. Podmnky vkonu určitch činnost může veřejn moc stanovit jen k ochraně veřejnho zjmu, avšak proporcionlně. Pozitiva omezen mus podle stavn judikatury převažovat nad negativy [nlez sp. zn. Pl. S 25/97 - pozn. red.: Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 11, nlez č. 53; vyhlšen pod č. 159/1998 Sb.]. Z přslušn důvodov zprvy však nelze veřejn zjem identifikovat a i kdyby identifikovn byl, pak by podle navrhovatelů zpřsňujc prava neobstla v testu přiměřenosti, neboť podmnka bezhonnosti nepřmo dle trest pachatele jakhokoli myslnho trestnho činu či pachatele nedbalostnho trestnho činu spchanho v souvislosti s podniknm v zemědělstv. Objektivn důvody pro takov zkaz nejsou a paušln překžka podnikn je nepřiměřen. Spchn trestnho činu v souvislosti s podniknm může v konkrtnm přpadě nalzt odraz v zkazu činnosti (uloženm individulně). prava je nelogick. Fyzick osoba, kter nemůže požadavku bezhonnosti dostt, oprvněn nezsk, avšak nenaplněn podmnky bezhonnosti se nedotkne fyzick osoby, kter takov oprvněn již bude mt. Rozdln prava obdobnch přpadů je v rozporu s čl. 4 odst. 3 Listiny. Podmnka bezhonnosti

[ 2e odst. 1 psm. c)

a navazujc

2e odst. 5 zkona o zemědělstv]

porušuje čl. 26 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 a 4. Listiny, a proto by předmětn ustanoven měla bt zrušena.

I. B) Nepřiměřenost podmnky odborn způsobilosti

4. Podmnka odborn způsobilosti stanoven

2e odst. 1 psm. d), 2f odst. 2 psm. b) zkona o zemědělstv

zasahuje podle navrhovatelů do samotn podstaty svobody podnikn zaručen čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť na rozdl do podmnky bezhonnosti nem ani paralelu s pravou obsaženou v živnostenskm zkoně. Živnostnk může požadavku odbornosti dostt ustavenm odpovědnho zstupce ( 11 živnostenskho zkona). Zpřsňujc prava zkona o zemědělstv však takovou možnost dv jen prvnickm osobm. I ve srovnn s požadavky na provozovn volnch živnost je požadavek odborn způsobilosti nepřiměřen (např. volnmi živnostmi jsou vroba držnch hnacch vozidel či vroba elektronickch součstek). Ani u odborně nročnch vzanch živnost (např. provděn staveb) nemus živnostnk požadavek odborn způsobilosti splňovat sm. Nepřiměřenm požadavkem je tak ztžen přstup k podnikn a selektivn podmnka porušuje i čl. 3 Listiny. Navrhovatel požadovali rovněž zrušen ustanoven

2f odst. 3 psm. c), 2f odst. 8 a slov "a c)" v 2f odst. 4 psm. c) zkona o zemědělstv,

neboť navazuj na ustanoven 2f odst. 2 psm. b) zkona o zemědělstv.

I. C) Nestavnost změny prvn regulace podnikn vykonvanho v přm souvislosti se zemědělstvm

5. Definice pojmu zemědělsk vroba obsažen v

2e odst. 3 zkona o zemědělstv

podle navrhovatelů vrazně změnila a zpřsnila prvn režim podnikatelů vykonvajcch svou činnost v přm souvislosti se zemědělstvm, neboť je vyjm z režimu živnostenskho zkona s tm, že přechodn ustanoven novely zkona o zemědělstv stanov jako sankci znik oprvněn podnikatelů, kteř podmnky nespln do jednoho roku od činnosti novely zkona o zemědělstv (srov.

čl. II bod 2 novely zkona o zemědělstv

). Přitom do přijet novely zkona o zemědělstv řada osob podnikajcch v souvislosti se zemědělstvm podnikala na zkladě živnostenskho oprvněn v rmci nejrůznějšch volnch živnost, aniž šlo o samostatně hospodařc rolnky podle zkona č. 105/1990 Sb., o soukromm podnikn občanů, ve zněn pozdějšch předpisů.

6. Navrhovatel uvedli tyto přklady zsadnch vad napadench ustanoven:

a) Pouze obecně a s nejasnmi kritrii se řeš, kter osoby podnikajc na zkladě živnostenskho oprvněn budou podlhat režimu zkona o zemědělstv. Může jt o voln živnosti

služby pro zemědělstv, lesnictv, vroba potravinřskch vrobků, chov domcch zvřat

(viz nařzen vldy č. 140/2000 Sb., kterm se stanov seznam oborů živnost volnch).

Chov psů

by patrně oproti

chovu kon

měl bt stle živnost volnou, a nikoli zemědělskm podniknm.

b) Podle napadench ustanoven jsou

zpracovn a prodej vlastn produkce zemědělsk vroby

, včetně

vroby potravin

z n, chpny jako činnost zemědělskho podnikatele. Dosud přitom např. existuj řemesln živnosti

mlynřstv, řeznictv nebo mlkrenstv

a voln živnost

vroba potravinřskch vrobků

(viz nařzen vldy č. 469/2000 Sb., kterm se stanov obsahov nplně jednotlivch živnost). Předmětem těchto živnost je vroba potravin, a nen jasn, v jakm rozsahu a zda vůbec lze tyto dosavadn živnostnky podřadit pod nově definovan pojem zemědělsk podnikatel. Požadavky na odbornou způsobilost jsou sice u řemeslnch živnost přsnějš ( 20 a 21 živnostenskho zkona) než v zkoně o zemědělstv, avšak lze je splnit prostřednictvm odpovědnho zstupce.

c) Držitel živnostenskho oprvněn

"vroba potravinřskch vrobků" ( 42 živnostenskho zkona)

zařazovan nově do režimu zemědělskho zkona, budou patrně nově potřebovat i živnostensk list v oboru maloobchod. Stvajc oprvněn zanikne jen zčsti.

d) Nov zkon nepodchycuje (na rozdl od živnostenskho zkona) řadu situac, k nimž v životě běžně dochz (ztrta způsobilosti, nedostatek věku) a jimž nelze čelit ustanovenm odpovědnho zstupce. Zkon přitom neřeš osud živnostnků podnikajcch prostřednictvm odpovědnho zstupce. Po smrti zemědělskho podnikatele nen zřejm, kdo provozuje zemědělskou vrobu do skončen dědickho řzen a sprvce dědictv navc nem povinnost ustanovit

"odbornho zstupce"

. Zkon o zemědělstv neobsahuje pravu překžek v podnikn a prohlšen konkursu či trestn zkaz činnosti nebude mt podle navrhovatelů ždn efekt.

7. Způsob, jakm byla změna provedena, resp. přechod k nov prvn regulaci, je dle navrhovatelů v rozporu se zkladnmi požadavky prvnho sttu (čl. 1 stavy). Změna je vrazem svvole, prava je vnitřně rozporn, nepředvdateln a vyvolv mnoho interpretačnch problmů, což může ve smyslu nlezů stavnho soudu [sp. zn. Pl. S 9/95 (pozn. red.: Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 16; vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.) a sp. zn. I. S 504/03] založit protistavnost zkona. Takov zkon odporuje i judikatuře Evropskho soudu pro lidsk prva (kupř. věc

Heinrich proti Francii

). Listina sice v čl. 26 odst. 2 Listiny umožňuje stanoven podmnek a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnosti, avšak mus jt o podmnky transparentn, předvdateln, s možnost obrany dotčench osob. Těmto nrokům nemůže zkon o zemědělstv dostt. Navrhovatel upozornili, že podle stavnho soudu [sp. zn. Pl. S 2/02 (pozn. red.: viz dle)] zsah zkonodrce vykazujc siln znaky svvole narušuje důvěru v prvo, kter je jednm ze zkladnch atributů prvnho sttu.

8. Navrhovatel zdůraznili, že nenapadaj myšlenku společnho režimu samostatně hospodařcch rolnků a podnikatelů podnikajcch v přm souvislosti se zemědělstvm, nbrž protistavn způsob proveden tto změny. Zkonodrce podle navrhovatelů v důsledku pozměňovacho nvrhu (koncepce zkona původně dajně nepočtala se změnami v oboru živnost) vytrhl určitou skupinu ze stabilnho podnikatelskho prostřed, jehož regulace nabzela určitou pružnost, a převedl je do režimu pravy nedokonal, nezohledňujc různ dosavadn možnosti podnikn. Jde o svvoli zkonodrce, kter si neuvědomil vešker dopady svho kroku. Takov postup je v prvnm sttě neakceptovateln i při respektovn dispozice zkonodrce při volbě prvn pravy, neboť zkonodrce neodůvodněnou, nepředvdatelnou, nepřiměřenou a vnitřně rozpornou změnou překročil stavn omezen. Proto nvrh, vedle zrušen ustanoven

2e odst. 3 zkona o zemědělstv

, ždal i zrušen

čl. II bodu 2 novely zkona o zemědělstv

.

I. D) Neodůvodniteln nerovnost při zniku dosavadnch oprvněn

9. V nvaznosti na vše uvedenou argumentaci navrhovatel napadli tak nerovnost, kterou založila samotn

novela zkona o zemědělstv v čl. II bodu 1 přechodnch ustanoven

, kde je upraven režim osob dosud podnikajcch na zkladě zkona o soukromm podnikn občanů (konkrtně jde o větu

"Osvědčen vydan samostatně hospodařcmu rolnkovi podle zkona č. 105/1990 Sb., o soukromm podnikn občanů, ve zněn zkona č. 219/1991 Sb. a zkona č. 455/1991 Sb., plat 5 let ode dne nabyt činnosti tohoto zkona"

). Rozdlnost lhůt zniku dosavadnch oprvněn bezdůvodně zvhodňuje jednu skupinu podnikatelů (samostatně hospodařc rolnky), oproti jin skupině (podnikajc dosud na zkladě živnostenskho zkona), ačkoliv jejich postaven je obdobn, což je v rozporu s čl. 4 odst. 3 Listiny. Zkon zde porušuje rovnost v prvech (čl. 1, čl. 3 a čl. 4 odst. 3 Listiny) a zrušen oprvněn a povinnost nov evidence nepochybně omezuj svobodu podnikn, přičemž znevhodněn je bezdůvodn [srov. nlez sp. zn. Pl. S 38/01 (pozn. red.: Sbrka rozhodnut, svazek 29, nlez č. 39; vyhlšen pod č. 87/2003 Sb.)]. Nelze tolerovat stanoven různho režimu pro obdobn přpady, a to ani při zohledněn určit volnosti zkonodrce při stanovovn novch podmnek vkonu určitch povoln, kter byla vykonvna podle dosavadnch předpisů [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 4/95 (pozn. red.: viz dle)]. Pro různ režim přechodu blzkch činnost (pročež jsou upraveny ve stejnm zkoně) nejsou objektivn důvody. Navc živnostnci, na rozdl od rolnků, mus někter nově stanoven podmnky splňovat již nyn, což by mělo vst k tomu, že režim přechodu by měl bt (přihldne-li se k čelu změny) mrnějš. Proto je postup zkonodrce i nepřiměřen. Z těchto důvodů navrhovatel požadovali vypuštěn věty specifikovan vše. Navrhovatel upozornili, že v přpadě vysloven nestavnosti změny podnikatelskho režimu (viz odstavce 5 až 8), je tato čst nvrhu bezpředmětn.

I. E) Nerovnost mezi prvnickmi a fyzickmi osobami při plněn podmnek způsobilosti

10. Navrhovatel požadovali i zrušen

dovětku prvnho odstavce 2e odst. 1 zkona o zemědělstv,

jmž došlo k zakotven nerovnosti, a tm i k porušen čl. 4 odst. 3 Listiny, neboť prvnickm osobm bylo umožněno splněn podmnek zkona jakoukoliv osobou v pracovněprvnm vztahu, zatmco u fyzickch osob tato možnost dna nen. Fyzick osoby budou nuceny čelově zakldat prvnick osoby, přičemž však neexistuje ždn veřejn zjem (jako u bank či obchodnka s cennmi papry), kter by omezen přstupu fyzickch osob k podnikn odůvodňoval. Navrhovatel uvedli, že jsou si vědomi, že zrušen tohoto zvhodněn prvnickch osob si vyžd legislativn změny zkona o zemědělstv (diferenciaci podmnek, jež mus zemědělsk podnikatel splňovat, zaveden obecn pravy odpovědnho zstupce, či způsobu, jak m prvnick osoba prokazovat splněn podmnek zkona).

II. Rekapitulace vyjdřen častnků řzen

II. A) Vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky

11. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky zastoupen předsedou PhDr. Lubomrem Zaorlkem ve svm vyjdřen ze dne 10. 9. 2004 uvedla, že podmnky podnikn stanoven v zkoně o zemědělstv zajišťuj přiměřeně ochranu veřejnho zjmu a nezakldaj nerovnost různch subjektů v možnosti podnikat. Prvn nzor navrhovatelů je čelov a povrchn. Podle důvodov zprvy bylo clem novely zkona o zemědělstv odstranit někter nedostatky stvajc pravy: vymezit pojmy zemědělsk vroba, zemědělsk podnikatel a stanovit podmnky a povinnosti osobm, kter chtěj v zemědělstv podnikat.

12. Požadavek

odborn způsobilosti

vyplv ze skutečnosti, že zemědělsk produkty se stvaj součst potravinovho řetězce. Tak způsob hospodařen na půdě, produkce ekologickch potravin, použvn biochemickch přpravků, hnojiv, krmiv, rostlinolkařsk pče a rozvoj mimoprodukčnch funkc zemědělstv

"vyžaduj nepochybně určitou odbornou způsobilost"

.

13. Požadavek

bezhonnosti

(nepostihujc delikty zahlazen a mně společensky nebezpečn) je odůvodněn možnost čerpat dotace ze sttnho rozpočtu a fondů Evropsk unie. Bez dotac by podnikatel nebyl konkurenceschopn. Stt je povinen zajistit odpovědn a čeln nakldn s dotacemi. A stt garantuje i potravinovou bezpečnost ( 1 zkona o zemědělstv).

14. Ani vymezen zemědělsk vroby proveden ustanovenm 2e odst. 3 zkona o zemědělstv, kter přesouv čst činnost z režimu živnostenskho zkona do zkona o zemědělstv, nen v rozporu s principy prvnho sttu, neboť jen sjednocuje prvn režim osob podnikajcch v zemědělstv a odstraňuje absenci vymezen pojmů zemědělsk vroba a zemědělsk podnikatel.

15. Ani přechodn ustanoven novely zkona o zemědělstv neporušuj rovnost v prvech, neboť u obou skupin osob, kter chtěj v oboru (dle) působit, je lhůta k zaevidovn stejn.

II. B) Vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky

16. Sent Parlamentu Česk republiky zastoupen tehdejšm předsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem ve svm vyjdřen ze dne 9. 9. 2004 uvedl, že nvrh novely zkona o zemědělstv byl ve vborech doporučen ke schvlen. Při rozpravě plna se ale objevila cel řada připomnek stavnho charakteru - zkon např. vytvř prostřed, jež může vlastnkům půdy brnit v tom, aby (pokud chtěj) začali na sv půdě hospodařit. Někteř sentoři upozorňovali na stavn požadavek, aby při střetu prva jednotlivce s veřejnm zjmem bylo zkoumno, zda veřejn zjem legitimizuje omezen privtn sfry a zda cl skutečně sleduje veřejn zjem. Jinak je omezen protistavn. Proto byla podna cel řada pozměňovacch nvrhů, jejichž clem bylo vypuštěn veškerch ustanoven tkajcch se bezhonnosti a odborn kvalifikace. Avšak přes zmněn obavy bylo vsledkem hlasovn jen zkrcen minimln dlky povinnho rekvalifikačnho kursu z 300 na 150 hodin [ 2f odst. 2 psm. b) bod 1 zkona o zemědělstv], s čmž se nsledně ztotožnila i Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky a zkon schvlila ve zněn vrcenm Sentem.

17. Nad rmec vše uvedenho předseda Sentu sdělil, že ustanoven umožňujc prvnickm osobm splnit podmnky ustanoven 2e odst. 1 zkona o zemědělstv prostřednictvm odpovědnho zstupce je v pravě tohoto zkona nezbytn, neboť v přpadě vypuštěn tohoto ustanoven by prvnick osoby nebyly schopny splnit podmnky odbornosti a bezhonnosti. Odstraněnm přpadnch pochybnost o nerovnm postaven fyzickch a prvnickch osob by proto byla pozitivn prvn prava, umožňujc splnit zkonn podmnky prostřednictvm odpovědnho zstupce tž fyzickm osobm.

18. stavn soud poždal častnky řzen o souhlas s upuštěnm od stnho jednn ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.), neboť od stnho jednn nebylo možno očekvat dalš objasněn věci. častnci souhlas poskytli. Pot bylo možno přistoupit k meritornmu projednn věci.

III. Formln předpoklady projednn nvrhu

III. A) Dikce napadench ustanoven zkona o zemědělstv

19. Napaden ustanoven zkona č. 252/1997 Sb. zněj takto (tučně jsou zvrazněny napaden čsti; nen-li text psn kurzvou znač to, že byl v mezidob mezi podnm nvrhu a rozhodovnm stavnho soudu změněn nebo rozšřen - viz nže):

" 2e

Podnikn v zemědělstv

(1) Zemědělskm podnikatelem podle tohoto zkona je fyzick nebo prvnick osoba, kter hodl provozovat zemědělskou vrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastnm jmnem, na vlastn odpovědnost, za čelem dosažen zisku, za podmnek stanovench tmto zkonem a kter, pokud jde o osobu fyzickou

c) je bezhonn,

d) je odborně způsobil ( 2f odst. 2),

Splněn skutečnost uvedench v psmenech a) až f) u prvnick osoby mus prokzat jej odpovědn zstupce. Odpovědnm zstupcem pro čely tohoto zkona je fyzick osoba stanoven prvnickou osobou, kter odpovd za řdn provoz podnikn a kter je v pracovněprvnm vztahu k zemědělskmu podnikateli.

Nikdo nemůže bt ustanoven do funkce odpovědnho zstupce pro vce než dva zemědělsk podnikatele. Odpovědnm zstupcem prvnick osoby nemůže bt člen dozorč rady či jinho kontrolnho orgnu tto prvnick osoby. Přestane-li odpovědn zstupce vykonvat funkci nebo nesplňuje-li podmnky, mus zemědělsk podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit novho odpovědnho zstupce.

(3) Zemědělskou vrobou včetně hospodařen v lesch 4i) a na vodnch plochch se rozum

a) rostlinn vroba včetně chmelařstv, ovocnřstv, vinohradnictv, vinařstv a pěstovn zeleniny, hub, okrasnch rostlin, lčivch a aromatickch rostlin, rostlin pro technick a energetick užit na pozemcch vlastnch, pronajatch, nebo užvanch na zkladě jinho prvnho důvodu, popřpadě provozovan bez pozemků,

b) živočišn vroba zahrnujc chov hospodřskch a jinch zvřat či živočichů za čelem zskvn a vroby živočišnch produktů, chov hospodřskch zvřat k tahu a chov sportovnch a dostihovch kon,

c) produkce chovnch plemennch zvřat a využit jejich genetickho materilu, pokud jde o zvřata uveden v psmenu b),

d) vroba osiv a sadby, školkařskch vpěstků a genetickho materilu rostlin,

e) prava, zpracovn a prodej vlastn produkce zemědělsk vroby včetně vroby potravin

4j)

z n,

f) chov ryb, vodnch živočichů a pěstovn rostlin na vodn ploše na pozemcch vlastnch, pronajatch nebo užvanch na zkladě jinho prvnho důvodu.

g) hospodařen v lese4i), na pozemcch vlastnch, pronajatch, nebo užvanch na zkladě jinho prvnho důvodu,

h) hospodařen s vodou pro zemědělsk a lesnick čely.

(5) Za bezhonnho se pro čely tohoto zkona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen nebo na koho se hled, jako by nebyl odsouzen

4k)

a) pro trestn čin spchan myslně k nepodmněnmu trestu odnět svobody v trvn alespoň jednoho roku,

b) pro trestn čin spchan myslně, kterho se dopustil v souvislosti s podniknm a kter nen trestnm činem podle psmene a), nebo

c) pro trestn čin spchan z nedbalosti, kterho se dopustil v souvislosti s podniknm v zemědělstv.

2f

Evidence zemědělskho podnikatele

(2) Zemědělskho podnikatele zaeviduje mstně přslušn obecn řad obce s rozšřenou působnost (dle jen "obecn řad"), pokud žadatel

b) splňuje odbornou způsobilost

1. zsknm vzděln nejmně na rovni střednho odbornho vzděln

4l)

v některm zemědělskm oboru, veterinřstv a veterinrn prevenci, anebo na rovni plnho střednho vzděln se zaměřenm na zemědělstv, popřpadě absolvovnm akreditovanho rekvalifikačnho kurzu zaměřenho na vkon obecnch zemědělskch činnost v rozsahu minimlně 150 hodin, nebo

2. tm, že prokže zemědělskou praxi v zemědělskm podniku nejmně po dobu 5 let. Přslušnm obecnm řadem k zaevidovn žadatele o zemědělsk podnikn je obecn řad obce s rozšřenou působnost, v jehož zemn působnosti se nachz msto podnikn nebo sdlo zemědělskho podnikatele. Mstem podnikn se pro čely tohoto zkona rozum msto, odkud zemědělsk podnikatel řd svoji podnikatelskou činnost.

(3) V ždosti o zpis do evidence zemědělskho podnikatele fyzick osoba uvede

c) daj o odborn způsobilosti, pokud ji splňuje,

(4) V ždosti o zpis do evidence zemědělskho podnikatele, je-li podna prvnickou osobou, se uvede

c) daje uveden v odstavci 3 psm. a), b)

a c)

tkajc se odpovědnho zstupce,

(8) Při posuzovn odborn způsobilosti žadatele o zaevidovn se postupuje v souladu se zvlštnm prvnm předpisem.

4m)

Při posuzovn odborn způsobilosti rozhoduje ve spornch přpadech krajsk řad."

4i) Zkon č. 289/1995 Sb., lesn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů.

4j) Zkon č. 110/1997 Sb., o potravinch a tabkovch vrobcch a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů.

4k) Napřklad 60 , 60a a 70 trestnho zkona.

4l) Zkon č. 29/1984 Sb., školsk zkon,, ve zněn pozdějšch předpisů.

4m) Zkon č. 18/2004 Sb., zkon o uznvn odborn kvalifikace.".

20. V mezidob od podn nvrhu byla zkonem č. 441/2005 Sb. novelizovna někter napaden ustanoven, avšak jejich podstata nebyla z hlediska věcnho obsahu nmitek navrhovatelů nijak dotčena, neboť bylo pouze změněno (konec odstavce 1 2e), že odpovědn zstupce prvnick osoby může k n mt

smluvn

nikoli

pracovněprvn vztah

, a byly formulovny (tamtž) překžky vkonu funkce odpovědnho zstupce z důvodu neslučitelnosti (střet zjmů, singularita zastupovn). Dle byly doplněny dalš položky k zkonn definici pojmu zemědělsk vroba [ 2e odst. 3 psm. g) a h)].

III. B) Dikce napadench ustanoven novely zkona o zemědělstv

21. Napaden ustanoven zkona č. 85/2004 Sb. zněj takto:

"Čl.II

Přechodn ustanoven

1. Osoba provozujc ke dni nabyt činnosti tohoto zkona zemědělskou vrobu podle zkona č. 105/1990 Sb., o soukromm podnikn občanů, ve zněn zkona č. 219/1991 Sb. a zkona č. 455/1991 Sb., se považuje za zemědělskho podnikatele k provozovn zemědělsk vroby podle tohoto zkona, pokud se ve lhůtě do 1 roku ode dne nabyt činnosti tohoto zkona zaeviduje na přslušnm obecnm řadě obce s rozšřenou působnost podle 2f zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv, ve zněn tohoto zkona.

Osvědčen vydan samostatně hospodařcmu rolnkovi podle zkona č. 105/1990 Sb., o soukromm podnikn občanů, ve zněn zkona č. 219/1991 Sb. a zkona č. 455/1991 Sb., plat 5 let ode dne nabyt činnosti tohoto zkona

; držitel tohoto osvědčen se

pro čely nemocenskho a důchodovho pojištěn a zdravotnho pojištěn považuje za zemědělskho podnikatele k provozovn zemědělsk vroby podle tohoto zkona. Pokud samostatně hospodařc rolnk nehodl provozovat zemědělskou vrobu podle tohoto zkona, požd obecn řad obce s rozšřenou působnost o vydn potvrzen o vyřazen z evidence osob veden podle zkona č. 105/1990 Sb., o soukromm podnikn občanů, ve zněn zkona č. 219/1991 Sb. a zkona č. 455/1991 Sb.

2. Osoba provozujc ke dni nabyt činnosti tohoto zkona na zkladě živnostenskho oprvněn zskanho přede dnem činnosti tohoto zkona činnosti, kter jsou zemědělskou vrobou podle tohoto zkona a do doby jeho činnosti byly živnostmi podle zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, se považuje za zemědělskho podnikatele podle tohoto zkona. Osoba uveden ve větě prvn je povinna se ve lhůtě 1 roku ode dne nabyt činnosti tohoto zkona zaevidovat na přslušnm obecnm řadu obce s rozšřenou působnost podle 2f zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv, ve zněn tohoto zkona. Nespln-li tato osoba povinnost se ve stanoven lhůtě zaevidovat, oprvněn k provozovn těchto činnost zanik. Do doby splněn povinnosti zaevidovat se podle 2f tohoto zkona je živnostensk list vydan podle věty prvn průkazem oprvněn přslušnho zemědělskho podnikatele k provozovn zemědělsk vroby podle tohoto zkona.

"

22. Bod 1 přechodnch ustanoven zkona č. 85/2004 Sb. doznal v mezidob změn legislativně-technickho charakteru zkonem č. 441/2005 Sb., kter však podstatu napadench ustanoven ponechal beze změny. V souladu s čelem zkona o zemědělstv a pravidly formln logiky bylo zrušeno zžen zkonn domněnky, kter sice na dobu pěti let přiznvala samostatně hospodařcm rolnkům status zemědělskch podnikatelů podle zkona o zemědělstv, avšak jen

"pro čely nemocenskho a důchodovho pojištěn a zdravotnho pojištěn"

. Zžen bylo zrušeno a pojmy

"zemědělsk podnikatel podle tohoto zkona"

a

"osoba podnikajc v zemědělstv"

byly standardizovny do tvaru

"zemědělsk podnikatel

[oprvněn]

k provozovn zemědělsk vroby podle tohoto zkona"

. Na konec bodu 1 byl připojen text:

"Pokud samostatně hospodařc rolnk nehodl provozovat zemědělskou vrobu podle tohoto zkona, požd obecn řad obce s rozšřenou působnost o vydn potvrzen o vyřazen z evidence osob veden podle zkona č. 105/1990 Sb., o soukromm podnikn občanů, ve zněn zkona č. 219/1991 Sb. a zkona č. 455/1991 Sb."

.

23. Ani zde však nebyla podstata napadench ustanoven z hlediska podstaty nmitek navrhovatelů změněna. Z hlediska 66 odst. 1 zkona o stavnm soudu tedy nevznikl důvod nepřpustnosti nvrhu, resp. důvod k zastaven řzen [srov. obdobně třet odstavec čst VII. c) nlezu ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. S 15/01, Sbrka rozhodnut, svazek 24, nlez č. 164, str. 201; vyhlšen pod č. 424/2001 Sb.].

III. C) Přpustnost nvrhu na zrušen novely

24. Nvrh byl přpustn i v t čsti, v nž navrhoval zrušen přechodnch ustanoven novely zkona o zemědělstv, neboť tato ustanoven jsou součst pouze tto novely. V samotnm zkoně o zemědělstv se nevyskytuj a nejsou jeho součst (srov. III. čst nlezu ze dne 12. 3. 2002 sp. zn. Pl. S 33/01, Sbrka rozhodnut, svazek 25, nlez č. 28, str. 215; vyhlšen pod č. 145/2002 Sb.). Nešlo tedy o přpad shodn s věc rozhodnutou nlezem ze dne 12. 2. 2002 sp. zn. Pl. S 21/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 25, nlez č. 14, str. 97; vyhlšen pod č. 95/2002 Sb.), kde stavn soud konstatoval neprojednatelnost nvrhu v čsti, v nž napadal novelizujc ustanoven promtnut v novelizovanm textu.

III. D) stavnost legislativn procedury

25. Před posouzenm obsahu napadench ustanoven z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony stavn soud musel (ve smyslu 68 odst. 2 in fine zkona o stavnm soudu) posoudit splněn formlnch požadavků přijet napadenho zkona. Legislativn procedura nebyla častnky zpochybněna. Z přslušnch dokumentů vystavench v digitln knihovně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, resp. na internetovch strnkch Sentu Parlamentu Česk republiky (www.psp.cz či www.senat.cz) vyplv, že nvrh zkona schvlen dne 4. 11. 2003 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky (116 hlasů pro) byl na zkladě usnesen Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 10. 12. 2003 Sněmovně vrcen (33 hlasy pro ze 64 přtomnch) s pozměňovacmi nvrhy, kter Sněmovna akceptovala a nvrh ve zněn pozměněnm Sentem dne 14. 1. 2004 schvlila (134 hlasů pro). Stejn postoj zaujala Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky dne 10. 2. 2004, kdy 133 hlasy pro nvrh zkona přehlasovala veto Prezidenta republiky, kter j zkon vrtil (čl. 50 odst. 1 stavy) dne 29. 1. 2004. Pot byl zkon dne 19. 2. 2004 pod čslem 85/2004 Sb. publikovn ve Sbrce zkonů. stavn soud konstatuje, že zkon č. 85/2004 Sb., kterm byla do zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv, vložena napaden ustanoven, byl přijat stavou předvdanm způsobem.

IV. Vlastn přezkum

IV. A) Cl sledovan podmnkou bezhonnosti

26. Navrhovatel na prvnm mstě napadli podmnku bezhonnosti zemědělskho podnikatele

[ 2e odst. 1 psm. c)

a navazujc

2e odst. 5 zkona o zemědělstv]

jako podmnku nepřiměřenou a protistavně brnc v přstupu k podnikn bez toho, aby takov omezen zkladnho prva bylo nutn a ospravedlniteln z hlediska veřejnho zjmu.

27. stavn soud v takov situaci standardně prověřuje stavnost omezen zkladnch prv testem proporcionality. V nlezu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. S 3/02 stavn soud s odvolnm na preambuli a prvn člnek stavy konstatoval, že v přpadech střetů zkladnch prv či svobod s veřejnm zjmem, resp. s jinmi zkladnmi prvy či svobodami:

"...je třeba posuzovat čel (cl) takovho zsahu ve vztahu k použitm prostředkům, přičemž měřtkem pro toto posouzen je zsada proporcionality (přiměřenosti v širšm smyslu), jež může bt tak nazvna zkazem nadměrnosti zsahů do prv a svobod. Tato obecn zsada zahrnuje

tři kritria

posuzovn přpustnosti zsahu. Prvnm z nich je

princip způsobilosti naplněn čelu

(nebo tak vhodnosti), dle něhož mus bt přslušn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho statku. Dle se pak jedn o

princip potřebnosti

, dle něhož je povoleno použit pouze nejšetrnějšho - ve vztahu k dotčenm zkladnm prvům a svobodm - z vce možnch prostředků. Třetm principem je

princip přiměřenosti (v užšm smyslu)

, dle kterho jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench"

(Sbrka rozhodnut, svazek 27, nlez č. 105, str. 177 a 183; vyhlšen pod č. 405/2002 Sb.). Test proporcionality patř ke standardnm prvnm nstrojům jak evropskch stavnch soudů, tak soudů mezinrodnch, resp. nadnrodnch (srov. četn rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva; svou variantu testu proporcionality použv pochopitelně i Evropsk soudn dvůr - k tomu viz i nlez stavnho soudu ze dne 8. 3. 2006 sp. zn. Pl. S 50/04 vyhlšen dne 26. 4. 2006 pod č. 154/2006 Sb., a zde citovanou judikaturu Evropskho soudnho dvora).

28. Proveden testu proporcionality vyžaduje vyhledn a identifikaci cle ustanoven omezujcho zkladn prvo. Jak cl m sledovat podmnka bezhonnosti zemědělskho podnikatele, nen prima facie jasn, a ani důvodov zprva k vldnmu nvrhu novely zkona o zemědělstv takov cl neuvd (srov. sněmovn tisk č. 305/0 rozeslan poslancům dne 12. 6. 2003, digitln knihovna Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na www.psp.cz). V prvotn rozpravě nebyla podmnka bezhonnosti ze strany předkladatelů v Poslaneck sněmovně nijak blž zdůvodňovna (srov. tamtž). Dne 10. 2. 2004 (při rozpravě nad prezidentem republiky vrcenm zkonem) ministr zemědělstv Jaroslav Palas v Poslaneck sněmovně uvedl:

"Požadovan bezhonnost je v nvrhu zkona specifikovna velmi zce na fyzick osoby, zemědělsk podnikatele a odpovědn zstupce prvnick osoby

s clem preventivně zabezpečit

, aby se tyto osoby vhradně s podniknm v zemědělstv nedopouštěly zejmna opakovan trestn činnosti. Předevšm je potřebn klst důraz na dosavadn zkušenosti s trestnou činnost, kter se osoby podnikajc v zemědělstv dopouštěj v souvislosti s neoprvněně zskanmi nebo použvanmi dotacemi, tedy finančnmi prostředky ze sttnho rozpočtu. Specifikace bezhonnosti, kter je uvedena v 2e odstavce 5 nvrhu, nikterak neomezuje osoby, kter maj zznam v rejstřku trestů, ale tato trestn činnost byla menš společensk nebezpečnosti, nebo se nevztahuje k podnikn v zemědělstv. To vůbec nebrn možnosti vlastnka či uživatele zemědělsk půdy v přpadě, že nen bezhonn ve smyslu tohoto nvrhu zkona, zajistit

vživu

sobě, přpadně sv rodině, avšak mimo režim podnikatelsk činnosti."

. stavn soud proto za cl zkonodrce považoval zajištěn řdnho nakldn se zemědělskmi dotacemi (srov. i vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny).

29. Člnek 26 odst. 2 Listiny předpokld možnost omezen vkonu některch povoln nebo činnost zkonem, aniž by specifikoval čel omezen. Prvn normy vydan na jeho zkladě však mus obstt v testu proporcionality. Nejprve je třeba posuzovat i samotnou povahu clů, jež omezen sleduje. Zkonodrce odůvodnil podmnku bezhonnosti veřejnm zjmem na řdnm nakldn s veřejnmi penězi, jehož intenzita a povaha může (podle přesvědčen zkonodrce) legitimovat paušln omezen vstupu do odvětv jen pro ty zemědělsk podnikatele, kteř spln podmnky nutn pro spěšn čerpn dotac. Cl, kter toto ustanoven sleduje, se jev jako legitimn.

30. Zkoumat je však dle třeba potřebnost zvolenho prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k zkladnmu prvu - tj. ke svobodnmu podnikn. Nelze přehldnout, že smyslem zemědělstv nen čerpn dotac, ale rostlinn a živočišn produkce. To, zda je možno zemědělsky vyrbět jen s dotacemi, je třeba ponechat na každodenn realitě, na vsledku aktivit pramencch ze svobodnho rozhodnut jednotlivců. Z toho nezbytně plyne, že rozhodnut o tom, zda vůbec podnikatel budou podnikat s využitm dotac, by z hlediska čl. 26 Listiny mělo bt ponechno na jejich volbě. V přpadě, že se rozhodnou o dotaci poždat, je mysliteln, aby zkonodrce vzal až prvě pozitivn rozhodnut o poskytnut dotace na bezhonnost v rozsahu vžcmu se k zkonnmu využit veřejnch prostředků poskytnutch žadateli v minulosti. Z uvedenho vyplv, že zvolen řešen nen z hlediska konkurujcho zkladnho prva nejšetrnějš. Proto nebylo třeba pokračovat v testu proporcionality, neboť podmnka bezhonnosti neobstla z hlediska potřebnosti zvolenho prostředku, neboť je nešetrn k zkladn svobodě podnikat a ždoucho stavu (sledovanho cle) lze doshnout jinak (např. v průběhu procesu přidělovn a kontroly nakldn s dotacemi, jak uvedeno shora).

31. Z těchto důvodů stavn soud rozhodl o zrušen ustanoven

2e odst. 1 psm. c) zkona o zemědělstv

, vymezujcho podmnku bezhonnosti. Jako souvisc bylo zrušeno ustanoven

2e odst. 5 zkona o zemědělstv

, kter vymezuje pojem bezhonnosti pro čely zkona o zemědělstv [k tomuto postupu srov. čst VII. d) nlezu ve věci sp. zn. Pl. S 15/01, Sbrka rozhodnut, svazek 24, nlez č. 164, str. 201; vyhlšen pod č. 424/2001 Sb.].

IV. B) Potřebnost a přiměřenost podmnky odbornosti

32. Cl sledovan podmnkou odbornosti

[ 2e odst. 1, psm. d) a 2f odst. 2 psm. b) zkona o zemědělstv

a souvisc

2f odst. 3 psm. c),

slova

"a c)" v 2f odst. 4 psm. c) a 2f odst. 8 zkona o zemědělstv]

je zřejm a pochopiteln a odpovd i čelu zkona o zemědělstv, jmž je:

"a) vytvřen podmnek pro zajištěn schopnosti českho zemědělstv zabezpečit zkladn vživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebn nepotravinřsk suroviny; b) vytvřen předpokladů pro podporu mimoprodukčnch funkc zemědělstv, kter přispvaj k ochraně složek životnho prostřed jako půdy, vody a ovzduš a k udržovn osdlen a kulturn krajiny; c) vytvořen podmnek pro provděn společn zemědělsk politiky a politiky rozvoje venkova Evropsk unie."

[srov. 1 zkona o zemědělstv ve zněn platnm do 9. 11. 2005; po tomto datu byl zkon doplněn o dalš čel, jmž je

"d) vytvřen podmnek pro rozvoj rozmanitch hospodřskch činnost a zvšen kvality života ve venkovskch oblastech a pro rozvoj vesnic."

].

33. Ministr zemědělstv v prvnm čten nvrhu novely zkona o zemědělstv v Poslaneck sněmovně dne 11. 6. 2003 uvedl:

"o předmětn novele zkona

[jsem]

diskutoval se širokou zemědělskou veřejnost při různch setknch, včetně farmřů, fyzickch osob. Oni pochopili to, že zkladn věc každho zemědělce je nejen pracovat na svěřenm majetku, ale tak se sebevzdělvat. Berou to jako přirozenou nutnost, protože vvoj i v oblasti zemědělsk vroby jde dopředu. Přichzej nov a nov poznatky vědy a vzkumu, takže i farmři ct potřebu se vzdělvat, a nově začnajc farmř tm spše. Tuto věc jsem diskutoval, jak jsem již řekl, s celou širokou šklou zemědělsk veřejnosti a oni minimln požadavek 300 hodin plně respektuj a chpou. Takže j pokldm tyto stesky a obavy za vcemně bezpředmětn."

(srov. stenozznam k tisku 350/0, digitln knihovna Poslaneck sněmovny). Dne 14. 1. 2004 ve sněmovn rozpravě nad Sentem vrcenm zkonem sentor Jan Fencl uvedl:

"jedině odborně vysoce zdatn sedlci a podnikatel v zemědělstv jsou zrukou konkurenceschopnosti i celospolečensk prestiže sektoru, kter je dnes na dně celospolečenskho hodnocen. Bez toho, že by se naši zemědělci odborně připravovali, nejsou schopni - a s tm souhlasm - dosci potřebnch dotačnch prostředků z Evropsk unie, na kter tak toužebně čekaj. Tyto a možn dalš argumenty zřejmě převžily, protože pozměňovac nvrhy směřujc k vypuštěn bezhonnosti a odborn kvalifikace nebyly přijaty"

(tamtž, stenozznam k tisku 350/3).

34. stavn soud musel opět posoudit proporcionalitu omezen prva podnikat stanovenm podmnky odbornosti. Navrhovatel zde poukazovali na nlez ze dne 25. 11. 2003, kde stavn soud konstatoval, že:

"je to do jist mry i veřejn moc, kter pozitivně formuje a stanov podmnky pro vkon povoln a hospodřskch činnost a vytvř tak vlastně samotn předpoklady vkonu takovch činnost (status positivus). Podstata prva podle čl. 26 odst. 1 Listiny mus nutně vst k diferenciaci hospodřskch činnost podle různho stupně ingerence, resp. spolučasti veřejnho prvku dokonce na samotnm konstituovn takov hospodřsk činnosti. Stanoven podmnek a omezen vkonu určitho povoln a určitch hospodřskch činnost uskutečňuje veřejn moc ve veřejnm zjmu, jmž je předevšm zjem na kvalitě vkonu takovch činnost. Jednm z předpokladů ...je napřklad i adekvtn stupeň dosaženho

vzděln

a přslušn dlka

praxe

v danm oboru činnosti. V takovch přpadech je třeba vždy sledovat, zda omezen prva takovm veřejnm zjmem je ještě

proporcionln

, nebo zda dokonce nedochz takovm omezenm k narušen či popřen smyslu a podstaty zkladnho prva (prva na svobodnou volbu povoln)."

(srov. nlez sp. zn. I. S 504/03, Sbrka rozhodnut, svazek 31, nlez č. 138, str. 227).

35. Podmnku odbornosti zemědělskho podnikatele, jž se omezuje svoboda podnikn, je třeba aprobovat z hlediska posouzen legitimity cle, kter sleduje. Tm je v prv řadě kvalita vkonu zemědělskho podnikn. Ta nepůsob samočelně, nbrž m garantovat nezvadnost produktu pro spotřebitele.

36. Z hlediska principu potřebnosti situace tak jasn nen, neboť zkonodrce vymezil možnosti splněn podmnky odbornosti velmi přsně. Pro nov podnikatele stanov podmnku střednho vzděln, kter je nutno doplnit obligatornm rekvalifikačnmu kursem tam, kde

"uchazeči o podnikn v zemědělstv"

nemaj zce zemědělsky (či veterinrně) orientovan vzděln. Ekvivalentem tohoto vzděln je pak pětilet praxe v zemědělskm podniku, kdy nen vyjasněno, zda se pojem podniku vztahuje i na dosavadn samostatně hospodařc rolnky, resp. individuln živnostnky. V přpadě, že by praxe konan mimo kolektivn zemědělsk subjekty nebyla považovna za praxi ve smyslu 2f odst. 2 psm. b) bodu 2 zkona o zemědělstv, pak by takov aplikačn praxe nemohla bt považovna za stavně konformn, neboť by nebylo možno zjistit objektivn a rozumn kritrium zakldajc preferovn odborn vtěžnosti praxe v kolektivnm zemědělskm podniku oproti praxi v podniku provozovanmu na individulnm principu. Přednost pochopitelně mus mt stavně konformn vklad.

37. Zbvalo tedy posoudit situaci z hlediska osob, kter nemaj přslušn středn odborn vzděln a nemaj pětiletou praxi v zemědělstv. Takovm osobm zkon o zemědělstv neumožňuje podnikat. Jsou nuceny buď založit prvnickou osobu a najmout odpovědnho zstupce, nebo podnikn odložit na dobu, kdy spln podmnku praxe, resp. zskat středn odborn vzděln v zemědělskm (či přbuznm) oboru nebo absolvovat rekvalifikačn kurs (po zskn jakhokoli jinho střednho odbornho vzděln).

38. stavn soud již v minulosti konstatoval, že:

"Při vkladu čl. 26 Listiny ...je nutno mt na zřeteli, že podle čl. 41 odst. 1 Listiny je možno se prv zakotvench v čl. 26 domhat 'pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj'. Zkonodrce m proto relativně širokou dispozici pro konkrtn vymezen obsahu a způsobu realizace tohoto člnku. Nicmně i v tomto přpadě je vzn stavnmi maximami, z nichž hlavn v tomto smyslu představuje čl. 4 odst. 4 Listiny. ...Jinak řečeno, ani zmněn relativn volnost zkonodrce, vyplvajc z čl. 41 odst. 1, nemůže vst k tomu, aby formou zkona porušil podstatu a smysl čl. 26 Listiny, zaručujcho v odstavci 1 každmu prvo na svobodnou volbu povoln a přpravu k němu, jakož i prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost."

(nlez ze dne 12. 7. 2001 sp. zn. Pl. S 11/2000, Sbrka rozhodnut, svazek 23, nlez č. 113, str. 105; vyhlšen pod č.322/2001 Sb.). Ve smyslu citovanho prvnho nzoru se jako nadměrně tvrd a neproporcionln jev povinnost splnit podmnku odbornosti vhradně osobně, což s ohledem na dikci dovětku k ustanoven 2e odst. 1 zkona o zemědělstv plat pro všechny fyzick osoby, kterm je tak brněno v podnikn. Takov omezen však nemůže obstt při poměřovn principem potřebnosti, a tm spše při poměřovn kritriem přiměřenosti v užšm smyslu (viz vše). Jakkoli se zemědělsk produkty stvaj součst potravinovho řetězce a jakkoli je zemědělstv neodbytně spojeno s hospodařenm na půdě (resp. produkc ekologickch potravin, použvn biochemickch přpravků, hnojiv, krmiv, rostlinolkařsk pče a rozvojem mimoprodukčnch funkc zemědělstv), nen zřejm, proč by zabezpečen veřejnho zjmu v těchto oblastech vyžadovalo, aby podnikatel nemajc potřebn vzděln či praxi vůbec nesměl v oboru podnikat. stavn soud je nucen odmtnout požadavek odbornosti zemědělskho podnikatele v obecn rovině vztahujc se na vešker formy zemědělskho podnikn. Přitom si je vědom toho, že s ohledem na velmi široce pojatou definici zemědělsk vroby včetně hospodařen v lesch a na vodnch plochch v nově vloženm ustanoven 2e odst. 3 se mohou po tto novele vyskytovat činnosti, u kterch je požadavek zvšen odbornosti nepochybně odůvodněn a povaze těchto činnost i přiměřen (napřklad produkce a využit genetickho materilu plemennch zvřat nebo rostlin), avšak zkonodrce pochybil, když nevzthl požadavek zvšen odborn způsobilosti vlučně k těm formm zemědělsk činnosti, u kterch by byl odůvodněn a postuloval jej paušlně ve vztahu ke všem formm zemědělsk vroby.

39. Cle sledovanho stanovenm podmnky odbornosti však bylo možno doshnout jinak, a to např. využitm prax prověřenho institutu odpovědnho zstupce. Avšak tento institut mohou využt jen prvnick osoby (srov. dovětek k 2e odst. 1 zkona o zemědělstv). Ustanoven ukldajc povinnost splnit osobně podmnku odbornosti proto nedostoj kritriu potřebnosti, neboť jej stanoven nen nejšetrnějšm způsobem (čl. 4 odst. 4 vzhledem k čl. 26 odst. 1 Listiny), jak doshnout cle sledovanho veřejnm zjmem.

40. stavn soud proto zrušil jak ustanoven

2e odst. 1, psm. d)

a

2f odst. 2 psm. b) zkona o zemědělstv,

tak souvisc ustanoven

2f odst. 3 psm. c)

, slova

"a c)" v 2f odst. 4 psm. c) a 2f odst. 8 zkona o zemědělstv

. Okamžik zrušen těchto ustanoven byl stanoven dnem 30. 6. 2007. Zkonodrci je tak dn prostor, aby podmnku odbornosti stanovil stavně konformnm způsobem a s ohledem na dosavadn zvyklosti v oblasti veřejnoprvn regulace podnikn. V mezidob mezi vyhlšenm nlezu ve Sbrce zkonů a zrušenm těchto ustanoven je třeba zkon o zemědělstv aplikovat stavně konformnm způsobem.

IV. C) Způsob změny regulace podnikn vykonvanho v přm souvislosti se zemědělstvm

41. Změnu prvn regulace podnikatelů podnikajcch v přm souvislosti se zemědělstvm ("sekundrn zemědělšt podnikatel") navrhovatel označili za porušen svobody podnikn (čl. 26 odst. 1 Listiny). Hlavnm argumentem byl poukaz na bezdůvodnost vytržen těchto osob ze stabilnho prvnho rmce do rmce nejistho. Proto požadovali zrušen ustanoven

2e odst. 3 zkona o zemědělstv,

vymezujcho pojem zemědělsk vroba, a zrušen

čl. II bodu 2 novely zkona o zemědělstv,

stanovcho znik dosavadnho živnostenskho oprvněn. Tato dvě ustanoven je třeba dky konstrukci zkona posuzovat společně.

42. Z celkovho kontextu zkona o zemědělstv a z jeho srovnn s živnostenskm zkonem vyplv, že nov podmnky nutno považovat za přsnějš u všech fyzickch osob podnikajcch v souvislosti se zemědělstvm podle dosud platn pravy, neboť zkon jim znemožnil dostt zkonnm požadavkům prostřednictvm odpovědnho zstupce, což dosavadn prava umožňovala (zkon o zemědělstv neobsahuje ustanoven obdobn ustanovenm 11 - 14 platnho živnostenskho zkona nebo ustanoven 7 odst. 4 zrušenho zkona o soukromm podnikn občanů č. 105/1990 Sb.). Fyzick osoby podnikajc v přm souvislosti se zemědělstvm mus požadavky zkona o zemědělstv splnit osobně, jinak jejich oprvněn podnikat zanikne, což vyplv z bodu 2 čl. II novely zkona o zemědělstv.

43. Pozměňovac nvrh k novele zkona o zemědělstv jasně stanovil znik dosavadnch živnostenskch oprvněn (čl. II bod 2 novely zkona o zemědělstv) a vymezil, že podnikn v zemědělstv je možn jen za splněn podmnek zkona o zemědělstv (nvět 2e odst. 1 zkona o zemědělstv; srov. usnesen zemědělskho vboru ze dne 1. 10. 2003, digitln knihovna Poslaneck sněmovny, tisk 350/1). Clem poslaneckho nvrhu bylo sjednocen prvnho režimu všech osob podnikajcch v zemědělstv. Vyplv to z rozpravy při druhm sněmovnm čten dne 22. 10. 2003, kdy poslanci zemědělskho vboru zdůvodňovali navržen změny samozřejmost požadavku odbornosti a požadavky Evropsk unie. Poslanec Jan Grůza, řekl:

"Evropsk unie po ns chce tři zsadn věci. Chce po ns jasn registr zvřat, jasn registr půdy a jasn registr podnikatelů v zemědělsk vrobě. Jestliže tyto tři věci nebudeme mt v pořdku, nebudeme moci čerpat a tento podnikatel tak nebude moci čerpat penze Evropsk unie. Jenom z tohoto důvodu potřebujeme vst jasnou evidenci o zemědělskch podnikatelch. Nikdo nebrn ždnmu soukrommu podnikateli, aby si vzal půdu a začal na n hospodařit. Přtel, to může dělat okamžitě - vzt si podle zkona o půdě a dalšch svoji půdu a začt hospodařit. Ale jestliže bude chtt doshnout na penze Evropsk unie, podle tohoto zkona se bude muset řdně zaevidovat a podle tohoto zkona bude moci začt ždat o penze Evropsk unie. Jen tento smyslu tohoto zkona je."

Dalš člen zemědělskho vboru, poslanec Ladislav Skopal, ve sněmovn rozpravě mj. řekl:

"...pět let praxe je v přpadě, že nesplňuje kvalifikačn požadavky, v podstatě to, co bylo řečeno. To znamen 300 hodin, aby prošel určitm kursem. Každ živnost mus mt nějak kvalifikačn předpoklady. Myslm, že zemědělstv nen takov živnost, že nemusme znt vůbec nic. Mrz mě trochu, že zemědělskou činnost pan poslanec Kučera pokld za tak nzkou, že může podnikat kdokoliv, co nic neum."

(srov. tamtž stenozznamy obecn a podrobn rozpravy k tisku č. 350).

44. stavn soud setrvale připomn spjatost principu předvdatelnosti důsledků prvnho předpisu s principy prvnho sttu (např. sp. zn. Pl. S 6/2000, Sbrka rozhodnut, svazek 21, nlez č. 22, s. 195; vyhlšen pod č. 77/2001 Sb., dle i sp. zn. Pl. S 40/02, Sbrka rozhodnut, svazek 30, nlez č. 88, str. 327; vyhlšen pod č. 199/2003 Sb.). Předvdatelnost prvnho předpisu je přitom nepochybně nutno posuzovat i z hlediska dynamickho. Jak upozornili navrhovatel, stavn soud v minulosti posuzoval stavnost změny podmnek vkonu profese ve věci rozhodnut nlezem ze dne 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 29, str. 209; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.), kde byla věc poměřovna z hlediska kategorie rovnosti. Aniž by se stavn soud mnil od tto judikatury odchlit, nemohl přehldnout, že jeho vlastn judikatura se mezitm dle rozvinula. Změna regulace m totiž přirozeně dopady i ve sfře legitimnho očekvn. Jak bylo připomenuto v nlezu ze dne 13. 12. 2005:

"...hledisky kontextulnho posouzen stavnosti lhůty dle dosavadn judikatury stavnho soudu jsou ...svvole zkonodrce při stanoven lhůty. Ve smyslu tohoto hlediska posuzovn stavnosti lhůty postupoval soud ve věci sp. zn. Pl. S 2/02 Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 35; vyhlšen pod č. 278/2004 Sb.), v nž za protistavn označil zrušen ustanoven... občanskho zkonku... jmž zkonodrce zashl do legitimnho očekvn ...subjektů pouh jeden den před uplynutm lhůty, ve kter by došlo k nabyt vlastnickho prva, v důsledku čehož subjekty, kter jednaly v důvěře v předem sttem stanoven podmnky, byly pouh den před uplynutm zmněn lhůty konfrontovny se svvolnm postupem sttu, jejž soud shledal rozpornm s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (a to s odvolnm se na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva ve věcech Broniowski proti Polsku z r. 2002, Gratzinger a Gratzingerov proti Česk republice z r. 2002, Zvolsk a Zvolsk proti Česk republice z r. 2001)."

(srov. nlez sp. zn. Pl. S 6/05, vyhlšen pod č. 531/2005 Sb. nebo na www.judikatura.cz).

45. Z naznačench principů plyne, že zkonodrce mus při změně prvn regulace zohledňovat dosavadn prvn stav a změny mus provdět citlivě a jen v mře nezbytn pro dosažen cle regulace. Trvat na takovm chovn zkonodrce je nutn, neboť se tm garantuje stabilita sfry svobodnho jednn. Zkony vymezuj zkladn strukturu, v jejmž rmci se realizuj svobodn aktivity. Jsou-li nejist hranice zkonnch požadavků, tj. nejsou-li respektovna legitimn očekvn založen na zkonu, je nejist i svoboda. Proto je ochrana legitimnho očekvn integrln součst vldy prva (srov. přiměřeně nlez ze dne 26. 4. 2005 sp. zn. IV. S 167/05, www.judikatura.cz). Přihlžen k legitimnm očekvnm je nepominutelnou dimenz zkonnosti (srov. k tomu Rawls, J., Teorie spravedlnosti, Praha, Victoria Publishing, 1995, str. 145). Z přkazu respektovat legitimn očekvn vyplvajc z dosavadn prvn pravy samozřejmě nelze dovodit zkaz změny prvn pravy. Jde jen o to, aby při rozhodovn o volbě způsobu proveden změny zkonodrce k těmto očekvnm přihlžel a neignoroval, že adresti norem sv chovn (a volbu mezi různmi alternativami) po delš dobu přizpůsobovali požadavkům odlišnho obsahu.

46. Požadavek osobnho splněn podmnky odbornosti a bezhonnosti společně s krtkou lhůtou zniku dosavadnho oprvněn je velmi tvrd. Způsob, jmž byla změna provedena, nebyl nutn, resp. nebyl vyžadovn sledovanm clem. Ostatně i když lze uznat sjednocen pravy za legitimn cl zkonodrce, neboť sleduje zpřehledněn prvnho řdu, je otzkou, zda zrovna zkon o zemědělstv měl bt tm zkonem, pod jehož aplikačn zběr měla bt regulace zemědělskho podnikn podřazena, neboť veřejnoprvn podmnky podnikn již upravuje živnostensk zkon, s jehož aplikac jsou navc dlouholet zkušenosti, a v něm obsažen instituty je proto nutno považovat za prax osvědčen.

47. Je nesporn, že vymezenm pojmu zemědělsk vroba, obsaženm v ustanoven

2e odst. 3 zkona o zemědělstv

, došlo ke změně regulačnho rmce sekundrnch zemědělskch podnikatelů (jak ostatně potvrdila i Poslaneck sněmovna), avšak dosah tohoto ustanoven přesahuje rmec vymezen projednvanm nvrhem. Nvrh ždal zrušen tohoto ustanoven, avšak byl-li argumentačně napadn zejmna způsob, jejž zkonodrce zvolil při přechodu k nov pravě, pak je primrn pochyben nutno spatřovat v

čl. II bodu 2 novely zkona o zemědělstv

, kter sekundrnm podnikatelům stanov povinnost evidence za novch podmnek a znik dosavadnch oprvněn, neboť předevšm toto ustanoven je vrazem navrhovateli namtan nestavnosti změny prvn regulace. Proto stavn soud vyhověl nvrhu na zrušen

čl. II bodu 2 novely zkona o zemědělstv

a zamtl nvrh na zrušen ustanoven

2e odst. 3 zkona o zemědělstv

.

48. Navrhovatel dle ždali zrušen dovětků k ustanoven

2e odst. 1 zkona o zemědělstv

, kter prvnickm osobm umožňuje splnit podmnky bezhonnosti a odbornosti prostřednictvm odpovědnho zstupce, avšak zrušenm tohoto ustanoven by se prvnickm osobm znemožnilo zemědělsky podnikat, což je zsah, kter nelze odůvodnit argumentem, že i jinm subjektům je brněno v podnikn. Takov chpn principu rovnosti postrd atributy rozumnho vkladu prva, a proto byl tento nvrh zamtnut. Ostatně i sami navrhovatel uvedli (str. 13 nvrhu), že pokud bude shledna vadnost změny režimu podnikn, je nvrh v tto čsti irelevantn. Za diskriminačn považovali navrhovatel i delš lhůtu zniku oprvněn samostatně hospodařcch rolnků (

vše uveden čst čl. II bodu 1 novely zkona o zemědělstv

). Ani zde nemohl stavn soud nvrhu vyhovět. Faktick situace těchto osob (a z n vyplvajc schopnost reagovat na změny) se od sekundrnch zemědělskch podnikatelů velmi liš a pro odlišn režim lze prima facie nalzt rozumn důvody. Poskytnut "vhody" by proto nebylo možno považovat za vraz stavně nepřijateln libovůle (srov. nlez Pl. S 16/93, Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 25, str. 189; vyhlšen pod č. 131/1994 Sb., a dalš nlezy). Proto stavn soud nvrh v těchto čstech (srov. vše odstavce 9 a 10) zamtl.

49. Ze všech uvedench důvodů stavn soud rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho vrocch.

Načítávám znění...
MENU
Videonávod k používaniu systému
Hore