Ve věci návrhu na zrušení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 403/2002 účinný od 06.09.2002
| Schválené: | 25.06.2002 |
| Účinnost od: | 06.09.2002 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., Majetkový konkurs (úpadek).Vyrovnání.Insolvenční řízení.Insolvence.Bankrot. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Jménem České republiky
v z. JUDr. Holeček v. r.
Předseda Ústavního soudu
Odůvodněn
I.
stavn soud obdržel dne 23. listopadu 2001 nvrh Vrchnho soudu v Praze na zrušen ustanoven 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tak jen "zkon o konkursu a vyrovnn").
Sent 1 Ko Vrchnho soudu v Praze, složen z předsedy sentu JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřho Karety a JUDr. Jiřho Goldsteina, v řzen o odvoln sprvce konkursn podstaty JUDr. V. L. proti usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 ve věci konkursu na majetek obchodn společnosti B. E., s. r. o., (dle jen "padce") veden u Městskho soudu v Praze dospěl podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") k zvěru, že ustanoven 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn jsou v rozporu s čl. 9, 26 a 28 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), pročež podle 109 odst. 1 psm. c) občanskho soudnho řdu (dle jen "o. s. ř.") řzen přerušil a podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, předložil věc stavnmu soudu. Spolu s nvrhem na zrušen uvedench zkonnch ustanoven byl stavnmu soudu předložen i spis Městskho soudu v Praze sp. zn. 99 K 76/2000.
Z předloženho spisu a nvrhu soudu bylo soudcem zpravodajem zjištěno nsledujc:
Usnesenm ze dne 6. nora 2001 č. j. 99 K 76/2000-11 Městsk soud v Praze prohlsil na majetek padce konkurs a sprvcem ustavil JUDr. V. L. (dle jen "sprvce"). Usnesenm thož soudu ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 bylo schvleno, aby sprvce vyloučil z podstaty padcovu nedobytnou pohledvku a tři telefonn karty (vrok I. ) a prohlšen konkurs pro nedostatek padcova majetku podle 44 odst. 1 psm. d) zkona o konkursu a vyrovnn zrušil (vrok II.). Soud dle schvlil vyčtovn hotovch vdajů sprvce ve vši 1 193,60 Kč a jeho odměnu ve vši 10 000 Kč, vyslovil zroveň, že tyto pohledvky sprvce nebudou uspokojeny, neboť majetek podstaty nepostačuje k hradě nkladů konkursu (vrok III.), a sprvci uložil, aby do třiceti dnů oznmil soudu, zda uzavřel četn knihy a sestavil četn zvěrku (vrok IV.). V odůvodněn svho rozhodnut stran vroku III. uvedl, že nroky sprvce na zaplacen jeho hotovch vdajů a odměny, přestože byly soudem přiznny, nemohly bt uspokojeny, neboť nebyl zpeněžen ždn majetek z konkursn podstaty a naopak jedin majetek byl ze soupisu konkursn podstaty vyloučen. Nroky sprvce nebylo možno uspokojit ani ze zlohy na nklady konkursu, protože ta v dan věci nebyla složena, neboť navrhovatel domhajc se prohlšen konkursu byl od tto povinnosti podle 5 odst. 1 zkona o konkursu a vyrovnn osvobozen coby padcův věřitel domhajc se uspokojen mzdovho nroku.
Proti usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 podal sprvce do vroku III. odvoln, v němž poukzal zejmna na skutečnost, že předmětn usnesen v danm vroku nen vykonateln, neboť sprvcova pohledvka nebude a ani nemůže bt nikm uhrazena, ačkoli sprvce splnil všechny povinnosti, kter mu ukld zkon a kter mu byly uloženy soudem. Proto namtl, že dan rozhodnut je v rozporu s čl. 26 Listiny a navrhl, aby odvolac soud v napadenm rozsahu usnesen soudu prvnho stupně změnil a rozhodl, že vdaje a odměnu je sprvci povinna uhradit Česk republika.
Vrchn soud v Praze jako soud odvolac přezkoumal napaden rozhodnut i řzen jeho vydn předchzejc podle 212 o. s. ř. (věc je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 1 Ko 257/2001) a shledal, že je namstě postupovat přiměřeně podle 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř.
Podle navrhovatelova nzoru v řzen před stavnm soudem v danm přpadě nen sporu o tom, že sprvce m podle 8 odst. 3 věty prv zkona o konkursu a vyrovnn nrok na odměnu a na nhradu hotovch vdajů, jenž z pohledu stavnho je odůvodněn ustanovenmi čl. 9, 26 a 28 Listiny. Navrhovatel v tto souvislosti připomn, že sprvce nevznesl ždn nmitky vůči t čsti rozhodnut Městskho soudu v Praze, jež vychz z uvedenho ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn a 8a vyhlšky č. 476/1991 Sb., kterou se provděj někter ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, jž soud schvlil vyčtovn hotovch vdajů sprvce a jeho odměnu. Za zsadn pro posouzen důvodnosti odvoln při nespornm skutkovm stavu věci, kdy v konkursn podstatě nejsou ždn prostředky a zloha na nklady konkursu nebyla složena, pak považuje otzku, zda lze sprvci za takovto situace zcela odepřt plněn, jehož by se mu jistě dostalo v přpadě, kdy by tento nrok bylo z čeho uspokojit.
Ustanoven 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn nestanov než vlučn okruh zdrojů, z nichž je možno zkonn požadavky sprvce uspokojit, což lze podle navrhovatelova nzoru akceptovat pouze v přpadě, že alespoň v jednom z těchto zdrojů se nachzej prostředky, kter lze k hradě sprvcovch nroků použt. K tomu, aby nedošlo k porušen zkladnch prv plynoucch z čl. 9, 26 a 28 Listiny, nutno podle Vrchnho soudu v Praze vyžadovat, aby od povinnosti zaplatit zlohu na nklady konkursu nebyl a priori osvobozen nikdo. Vznik tto situace umožňuje ustanoven 5 odst. 1 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn. U vědom potřeby nstroje k odstraňovn tvrdosti navrhovatel v tto souvislosti poznamenv, že soud nemus vymhat zlohu (popř. nemus řzen pro jej nezaplacen zastavit) v těch přpadech, ve kterch se v konkursn podstatě nachzej prostředky, z nichž lze nklady konkursu pokrt.
Zkonn prava, kter osvobozuje někter osoby od placen zlohy a neumožňuje uspokojit zkonn a oprvněn nroky sprvce ani z prostředků sttu, jehož orgn přitom takto poškozenou osobu do funkce sprvce ustavil, pak podle přesvědčen Vrchnho soudu v Praze je v rozporu s čl. 9, 26 a 28 Listiny. Proto postupoval v předmětn věci soud přiměřeně podle 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř., 66a odst. 1 a 66b odst. 3 zkona o konkursu a vyrovnn a podal podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb. stavnmu soudu nvrh na zrušen 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn.
II.
Podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Ve svm vyjdřen ze dne 7. ledna 2002 předseda Poslaneck sněmovny prof. Ing. Vclav Klaus, CSc., uvd, že předmětn nvrh směřuje proti ustanovenm, kter byla do zkona o konkursu a vyrovnn vložena zkonem č. 105/2000 Sb., kterm se měn zkon o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, a to na zkladě nvrhu, kter Poslaneck sněmovně předložila poslankyně JUDr. Eva Dundčkov (sněmovn tisk 219). Zkon schvlila Poslaneck sněmovna na sv 24. schůzi dne 4. dubna 2000 ve zněn pozměňovacch nvrhů Sentu. Ustanoven, kterch se nvrh na zrušen tk, schvlila Poslaneck sněmovna na sv 21. schůzi dne 28. ledna 2000 na zkladě pozměňovacch nvrhů podle sněmovnho tisku 219/5. Napaden ustanoven 8 odst. 3 věty druh bylo navrženo usnesenm č. 74 stavněprvnho vboru, sněmovn tisk 219/4, kter Poslaneck sněmovna ve druhm čten vzala za zklad dalšho projednvn nvrhu zkona. Ustanoven 5 odst. 1 věty druh bylo navrženo poslancem Ivanem Pilipem v průběhu projednvn nvrhu zkona ve druhm čten jako pozměňovac nvrh k nvrhu stavně- prvnho vboru. S tmto nvrhem se Poslaneck sněmovna ztotožnila poměrem hlasů 102 pro a 45 proti z přtomnch 153 poslanců. Při projednvn nvrhu zkona v Sentu nedoznala napaden ustanoven ždn změny.
Předseda Poslaneck sněmovny dle ve svm vyjdřen uvedl, že dne 28. ledna 2000 bylo při hlasovn o nvrhu předmětnho zkona na 21. schůzi Poslaneck sněmovny přtomno 152 poslanců, z nichž pro nvrh zkona bylo 128 a 1 byl proti. Na 24. schůzi Poslaneck sněmovny dne 4. dubna 2000 při hlasovn o nvrhu zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů navržench Sentem podle sněmovnho tisku 219/7 bylo přtomno 181 poslanců, z nichž pro zkon hlasovalo 98 a 81 bylo proti. S ohledem na uveden skutečnosti se ve vyjdřen konstatuje, že předmětn zkon ve zněn postoupenm Sentem byl schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli, byl řdně vyhlšen a že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že dan zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem. Poslaneck sněmovna ponechv na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadench ustanoven 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn a vydal přslušn rozhodnut.
Podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. Ve svm vyjdřen ze dne 8. ledna 2002 jeho předseda doc. JUDr. Petr Pithart vodem konstatuje, že předmětn nvrh směřuje proti ustanovenm, kter byla do zkona o konkursu a vyrovnn vložena zkonem č. 105/2000 Sb. Tuto novelu zkona o konkursu a vyrovnn projednala Poslaneck sněmovna dne 28. ledna 2000 na 21. schůzi, přičemž pro přijet nvrhu hlasovalo v hlasovn č. 538 ze 152 přtomnch poslanců 128 a 1 byl proti. Nvrh zkona byl Sentu předložen dne 7. nora 2000, v souladu s jednacm řdem Sentu byl přikzn k projednn stavněprvnmu vboru a vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu. stavněprvn vbor projednal nvrh zkona dne 23. nora 2000 a přijal k němu usnesen č. 159, ve kterm doporučil Sentu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Rovněž vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu na sv schůzi, konan dne 23. nora 2000, dospěl k zvěru doporučit Sentu vrcen nvrhu Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (usnesen č. 247). V rmci rekapitulace průběhu zkonodrnho procesu se dle ve vyjdřen uvd, že Sent nvrh předmětnho zkona projednal na sv 16. schůzi druhho funkčnho obdob, konan dne 1. března 2000, a svm usnesenm č. 302 jej vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Pro vrcen nvrhu zkona s pozměňovacmi nvrhy hlasovalo v hlasovn č. 143 z 53 přtomnch sentorů 52 a 1 se hlasovn zdržel. Poslaneck sněmovna nvrh zkona pak opětovně projednala dne 4. dubna 2000 na sv 24. schůzi a ve zněn pozměňovacch nvrhů přijatch Sentem jej schvlila usnesenm č. 902, když se pro něj v hlasovn pořadovho čsla 32 ze 181 přtomnch vyslovilo 98 poslanců a 81 poslanců bylo proti. Ve vyjdřen se připomn, že pozměňovac nvrhy Sentu se předmětnch ustanoven dotkly pouze okrajově, a to v rovině terminologick, kdy bylo v 5 odst. 1 slovo "pracovnků" nahrazeno slovem "zaměstnanců".
K podanmu nvrhu na zrušen ustanoven 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn předseda Sentu konstatuje, že Sent neshledal v osvobozen od zaplacen zlohy na nklady konkursu v přpadech tkajcch se mzdovch nroků zaměstnanců porušen čl. 9, 26 a 28 Listiny, když sdl přesvědčen, že praxe zcela nepochybně ukzala na nutnost zvšen ochrany mzdovch nroků zaměstnanců (což se promtlo v 32 zkona o konkursu a vyrovnn). Ve vyjdřen se připoušt, že je otzkou, zda tam, kde navrhovatel nen schopen zlohu zaplatit, by nebylo praktick přenst tuto povinnost ze zkona na osoby povinn podat nvrh na konkurs ( 3) tak, aby ji zaplatily ze svho, pokud nvrh na prohlšen konkursu nepodaly nebo podaly opožděně, či přenst nklady spojen s činnost sprvce konkursn podstaty na subjekt, kter sprvce ustavil. V zvěru předseda Sentu vyslovuje přesvědčen, že Sent si je vědom skutečnosti, že napadenm ustanovenm došlo v danm přpadě k disproporci mezi zjmem společnosti na urychlenm a spravedlivm průběhu konkursnho řzen a prvem sprvce konkursn podstaty na odměnu za prci, kterou vykonal, nesouhlas však s argumentac o rozporu s čl. 28 Listiny, neboť sprvce konkursn podstaty nevykonv tuto činnost jako zaměstnanec.
III.
Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud může se souhlasem častnků upustit od stnho jednn, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citovan ustanoven lze vzthnout na posouzen předmětn věci, stavn soud si vyždal od častnků řzen vyjdřen, zdali souhlas s upuštěnm od stnho jednn. Podnm ze dne 28. května 2002 předseda sentu 1 Ko Vrchnho soudu v Praze a podnmi z thož dne rovněž předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a ze dne 29. května 2002 předseda Sentu Parlamentu Česk republiky vyjdřili s nvrhem stavnho soudu svůj souhlas.
Podle 56 zkona č. 182/1993 Sb. se nlez stavnho soudu vyhlašuje vždy veřejně, a to i v přpadech, kdy se na zkladě 44 odst. 2 tohoto zkona upustilo od stnho jednn. stavn soud stanovil veřejn vyhlšen nlezu v předmětn věci na 16. července 2002.
IV.
stavn soud nejprve zkoumal, jak mu ukld 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, byl-li zkon č. 105/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Z předložench sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen bylo zjištěno, že schůze, na nž se o zkonu hlasovalo, se zčastnil dostatečn počet poslanců, resp. sentorů. Pot, co Sent vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně, ta zkon schvlila ve zněn Sentem přijatch pozměňovacch nvrhů. Zkon byl přitom přijat potřebnm počtem hlasů (když dne 28. ledna 2000 na 21. schůzi pro přijet nvrhu hlasovalo v hlasovn č. 538 ze 152 přtomnch poslanců 128 a 1 poslanec byl proti, dne 1. března 2000 pro vrcen nvrhu zkona s pozměňovacmi nvrhy hlasovalo v hlasovn č. 143 z 53 přtomnch sentorů 52 sentorů a 1 sentor se hlasovn zdržel a dne 4. dubna 2000 na sv 24. schůzi Poslaneck sněmovna nvrh předmětnho zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů přijatch Sentem schvlila usnesenm č. 902, když se pro něj v hlasovn pořadovho čsla 32 ze 181 přtomnch vyslovilo 98 poslanců a 81 poslanců bylo proti). Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 105/2000 Sb. řdně vyhlšen v čstce 32 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 25. dubna 2000, a podle čl. VIII nabyl činnosti dne 1. května 2000.
V.
Dikce napadench zkonnch ustanoven je nsledujc:
Ustanoven 5 odst. 1 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn: "Pokud pohledvka navrhovatele vyplv ze mzdovch nroků, je navrhovatel od zaplacen zlohy osvobozen s vjimkou zaměstnanců uvedench v 67b.".
Ustanoven 8 odst. 3 věty druh thož zkona: "Nroky sprvce se uspokojuj z konkursn podstaty, a pokud k tomu nestač, ze zlohy na nklady konkursu složen navrhovatelem.".
VI.
Smyslem a čelem zkona o konkursu a vyrovnn podle 1 zkona č. 328/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, je uspořdn majetkovch poměrů dlužnka, kter je v padku. Dlužnk je v padku, m-li vce věřitelů a nen-li schopen po delš dobu plnit sv splatn zvazky. Fyzick osoba, je-li podnikatelem, a prvnick osoba je v padku i tehdy, jestliže je předlužena. Konkursn řzen představuje tudž speciln proceduru spjatou s určitm veřejnoprvnm zsahem za čelem uspořdn majetkovch poměrů všech subjektů dotčench dlužnkovm padkem.
Obligatorn, pojmovou součst konkursnho řzen je ustaven sprvce konkursn podstaty ( 8 zkona o konkursu a vyrovnn). Podle shodnho nzoru judikatury i doktrny sprvce konkursn podstaty nen častnkem konkursnho řzen; jako zvlštn procesn subjekt m však samostatn postaven jak vůči padci, tak vůči konkursnm věřitelům, a nelze jej považovat za zstupce konkursnch věřitelů ani za zstupce padce (viz stanovisko Nejvyššho soudu Cpjn 19/98, publikovan ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek č. 7/1998; K. Eliš, Konkurs. Prvnk č. 2/1995, str. 123; F. Zoulk, Zkon o konkursu a vyrovnn. Komentř. 3. vyd., Praha 1998, str. 63 - 70; J. Zelenka, J. Marškov, Zkon o konkursu a vyrovnn a předpisy souvisc. Komentř. Praha 2002, str. 159).
Doktrna řad sprvce konkursn podstaty mezi zvlštn veřejnoprvn orgny, přičemž jeho kolem je zajištěn řdnho průběhu konkursu (viz. K. Eliš, Konkurs. Prvnk č. 2/1995, str. 123; H. Hrstkov, R. Tomnek, Někter zkladn otzky zkona o konkursu a vyrovnn. Prvo a podnikn č. 10/1994, str. 27 a nsl.; Fr. Štajgr, Konkursn prvo. Praha 1947, str. 71).
S vymezenm doktrinrnm se stavn soud ztotožňuje, vychzeje z hledisek vymezujcch pojem veřejnoprvnho orgnu. Jsou jimi veřejn čel, způsob ustaven a pravomoc. Veřejn čel instituce sprvce konkursn podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezenho veřejnho zsahu do řešen majetkovch vztahů, jež se dostaly do krizov situace. Způsob jeho ustaven je dn rozhodnutm sttnho orgnu (soudu). Jeho oprvněn, jež jsou zakotvena v řadě ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn ( 14, 17 až 20, 24, 26 až 29), vzhledem ke sv heteronomn povaze (když sprvce nelze považovat za zstupce konkursnch věřitelů ani za zstupce padce) pak představuj vkon pravomoci (na rozdl od heteronomn povahy veřejnoprvnch aktů akty soukromoprvn - prvn kony - maj povahu autonomn).
Sprvcem je fyzick nebo prvnick osoba zapsan v seznamu sprvců, ustaven soudem ( 8 zkona o konkursu a vyrovnn). Sprvce m přitom nrok na odměnu a na nhradu hotovch vdajů ( 8 odst. 3 uvedenho zkona). Tyto čstky jsou pak součst nkladů konkursu. Podle 8 odst. 3 zkona o konkursu a vyrovnn se nroky sprvce uspokojuj z konkursn podstaty, a pokud k tomu nestač, ze zlohy na nklady konkursu složen navrhovatelem.
Z navrhovatelovy obecn povinnosti zaplatit zlohu na nklady konkursu zkon zakotvuje vjimku, podle kter, vyplv-li navrhovatelova pohledvka ze mzdovch nroků, je navrhovatel od zaplacen zlohy osvobozen s vjimkou vedoucch pracovnků dlužnka a osob jim blzkch ( 5 odst. 1 zkona o konkursu a vyrovnn). Smyslem a čelem tto vjimky, jak na tuto skutečnost poukazuje vyjdřen Sentu, byla nutnost zvšen ochrany mzdovch nroků zaměstnanců (což se promtlo rovněž v 32 zkona o konkursu a vyrovnn). stavn soud sdl v tto souvislosti přesvědčen zkonodrce, dle něhož osvobozen od zaplacen zlohy na nklady konkursu v uvedench přpadech a čel, jenž byl tmto opatřenm zkonodrcem sledovn, nen v rozporu s stavnm pořdkem, z pohledu navrhovatelovy argumentace pak zejmna s ustanovenmi čl. 9, 26 a 28 Listiny.
Uveden zkonn konstrukce umožňuje vzniknout situaci, kdy v konkursnm řzen nen zpeněžen ždn majetek z konkursn podstaty a zloha na nklady konkursu nebyla složena, neboť navrhovatel domhajc se prohlšen konkursu byl od tto povinnosti podle 5 odst. 1 zkona o konkursu a vyrovnn osvobozen coby padcův věřitel domhajc se uspokojen mzdovho nroku. Za těchto okolnost ustanoven 8 odst. 3 věty druh zkona nezakotvuje dalš alternativn zdroj, z něhož lze uspokojit nroky sprvce.
V tto souvislosti nutno poukzat i na vvoj zkonn pravy konkursu a vyrovnn, jež v novele zkona č. 328/1991 Sb. proveden zkonem č. 94/1996 Sb. opustila zsadu vyhledvac v konkursnm řzen při zjišťovn majetku padce před prohlšenm konkursu. Podle důvodov zprvy k novelou nově vloženmu ustanoven 12a "soud napřště nebude mt povinnost před prohlšenm konkursu zjišťovat rozsah majetku, ale zamtne nvrh jen při zřejmm nedostatku potřebnho majetku". čelem tto novely bylo nejenom doshnout urychlen konkursnho řzen, ale zejmna odstranit nahrazovn funkce sprvce konkursn podstaty soudem.
Otzkou prvn, již nutno v dan věci zodpovědět, je, zdali vkon funkce sprvce konkursn podstaty stavně spad pod rmec, jenž je vymezen čl. 9 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 3 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva").
Nejsou-li splněny důvody podle čl. 9 odst. 2 Listiny, podle odstavce 1 thož ustanoven Listiny nesm bt nikdo podroben nucenm pracm nebo službm. Obdobně podle čl. 4 odst. 2 mluvy se od nikoho nebude vyžadovat, aby vykonval nucen nebo povinn prce, přičemž za "nucenou nebo povinou prci" se podle čl. 4 odst. 3 mluvy nepovažuj přesně vymezen okruhy prac a služeb.
K interpretaci danch ustanoven, a to ve věci, jejmž předmětem byla otzka stanoven odměny a nhrady hotovch vdajů obhjci ustanovenmu podle 39 trestnho řdu (dle jen "tr. ř."), se stavn soud vyjdřil ve stanovisku sp. zn. Pl. S - st. 1/96, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 9, str. 471 a nsl. Konstatoval, že čl. 40 odst. 3 Listiny představuje speciln stavn garanci prva na obhajobu, čl. 9 odst. 2 psm. d) Listiny zakotvuje stavn mechanismus jejho zabezpečen. Podle něj se nejedn o nucenou prci nebo službu v přpadě jednn uloženho zkonem pro ochranu prv druhch. V přpadě nutn obhajoby se tudž nejedn o nucenou prci, protože důvody nutn obhajoby, jakož i postup ustanoven obhjce při jejich naplněn jsou stanoveny zkonem ( 36 a nsl. tr. ř.), a to pro ochranu prva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny). Ustanoven čl. 9 odst. 2 Listiny představuje nstroj ochrany cel řady svou povahou velmi rozdlnch hodnot (napřklad nstroj ochrany nrodn obrany, odstraňovn důsledků živelnch pohrom, nehod, ochrany života, zdrav nebo majetku). Lze si představit situace podle čl. 9 odst. 2 Listiny, ve kterch by k poskytnut ždn nhrady nedošlo (napřklad při odstraňovn důsledků živelnch pohrom). Kritriem, jmž by se měl zkonodrce při stanovovn nhrad za jednn podle čl. 9 odst. 2 Listiny řdit, nen tudž princip ekvivalence, nbrž princip proporcionality. Z hlediska stavnho je rozhodn, zdali se přpadn rozpor mezi rozsahem prac a služeb a nhradou dotk čl. 9 odst. 2 psm. d) Listiny intenzitou narušujc princip proporcionality, tj. způsobem spojujcm nepřiměřenou pracovn ztěž k rovni přiznan odměny a nhrady hotovch vdajů. stavn soud v tto souvislosti odkzal rovněž na analogick prvn nzor vysloven Evropskm soudem pro lidsk prva ve věci Van der Mussele v. Belgium (1983). Vychzeje z povahy věci, stavn soud vyloučil dopad ustanoven čl. 28 Listiny na posouzen dan věci.
Podle nzoru stavnho soudu prvn nzor vyjdřen ve stanovisku sp. zn. Pl. S - st. 1/96 se na věc stavnosti 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn nevztahuje. Vkon funkce sprvce konkursn podstaty na zkladě ustaven soudem z pohledu stavnho pod rmec prce nebo služby uložen zkonem pro ochranu prv druhch podle čl. 9 odst. 2 psm. d) Listiny podřadit nelze.
Podle 8 odst. 1 zkona o konkursu a vyrovnn se totiž sprvce zsadně vybr ze seznamu sprvců, kter vede soud přslušn k řzen, přičemž do seznamu sprvců lze zapsat fyzickou osobu nebo veřejnou obchodn společnost toliko tehdy, jestliže se zpisem souhlas. Osoba zapsan do seznamu může sv ustaven sprvcem odmtnout, jen jsou-li pro to důležit důvody. Vjimečně může soud ustavit sprvcem i osobu do seznamu sprvců nezapsanou, pokud s ustavenm souhlas. Uvedenm mechanismem je zajištěn buď implicitn, předem dan obecn souhlas s vkonem funkce sprvce, nebo souhlas konkrtn pro dan přpad. Proto vkon tto funkce nesplňuje znak absence souhlasu jako podmnky vkonu prce nebo služby ve smyslu čl. 9 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 3 mluvy.
Vkon funkce sprvce konkursn podstaty nen součst zaměstnaneckho vztahu, a tudž svm obsahem, jakož i čelem a smyslem na něj nedopad ustanoven čl. 26 Listiny. Nen dle podniknm ani provozovnm jin hospodřsk činnosti, a nelze jej tudž z pohledu stavnho podřadit pod rmec vymezen čl. 26 Listiny.
Pokud byla jako vchodisko akceptovna teze, dle nž lze sprvce konkursn podstaty zařadit mezi zvlštn veřejnoprvn orgny, pak z pohledu stavnho je pro danou věc klčovou otzka stavnch kautel odměňovn a hrada nkladů spojench s vkonem veřejnch funkc.
Tyto kautely jsou dny normativnm obsahem, plynoucm z stavnho principu rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny). Při chpn stavnho principu rovnosti se stavn soud ztotožnil [a to zejmna v nlezech ve věcech vedench pod sp. zn. Pl. S 16/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 25; vyhlšen pod č. 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 24; vyhlšen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 4, nlez č. 74; vyhlšen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 9/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 16; vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.)] s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen stavnm soudem ČSFR ve věci sp. zn. Pl. S 22/92 (Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, str. 42): "Je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat libovolně... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty.". stavn soud tm odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: "rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy" (Pl. S 36/93). Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn spatřuje tudž ve vyloučen libovůle. Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 29; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.): "Nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny apod." (shodně Pl. S 5/95). Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je tedy tmto založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod. Jinmi slovy řečeno, stavn soud ve sv judikatuře interpretuje stavn princip rovnosti ve smyslu akcesorick i neakcesorick rovnosti.
Vzhledem k rozmanitosti čelů veřejnch funkc z stavnho pořdku neplynou přmo kautely tkajc se zdrojů odměn a hrady nkladů spjatch s jejich vkonem, jakož i kautely tkajc se jejich struktury a vše (kupř. podle 108 notřskho řdu ve spojen s 11 až 14 vyhlšky č. 196/2001 Sb., o odměnch a nhradch notřů a sprvců dědictv, ve zněn pozdějšch předpisů, odměnu notře jako soudnho komisaře plat ten, kdo žd o proveden notřskho konu; stt je jm vjimečně v přpadě odmrti). Nicmně z stavnho principu neakcesorick rovnosti, jejmž obsahem je vyloučen libovůle ze strany zkonodrce v rozlišovn subjektů a prv, i pro oblast odměňovn a nhrady nkladů spjatch s vkonem veřejnch funkc plyne maxima přiměřenosti.
Je-li stavně konformn čel zkonn pravy umožňujc konkurs i v přpadě, kdy v konkursnm řzen nen zpeněžen ždn majetek z konkursn podstaty a zloha na nklady konkursu nebyla složena, neboť navrhovatel domhajc se prohlšen konkursu byl od tto povinnosti osvobozen, nutno pak považovat za porušen stavnho principu neakcesorick rovnosti stav, jenž je tm vytvořen v zkonn pravě hrady hotovch vdajů a odměny sprvci. Ve srovnn s přpady, ve kterch v konkursnm řzen došlo ke zpeněžen majetku, resp. k zaplacen zlohy na nklady konkursu, a z nichž sprvcům byly uhrazeny hotov vdaje a odměna, pohledvky sprvce (hrada hotovch vdajů a odměny) v přpadech insolventnho padce a osvobozen navrhovatele od povinnosti zaplatit zlohu na nklady konkursu nebudou uspokojeny, neboť majetek podstaty nepostačuje k hradě nkladů konkursu. Takto vytvořen nerovnost v odměňovn a hradě nkladů spjatch s vkonem veřejn funkce je nerovnost jednak extrmn (jelikož pro jednu skupinu sprvců připoušt neuhrazen odměny a nhrady hotovch vdajů) a jednak nerovnost, jž schz jakkoli čel a smysl (od čelu a smyslu zakldajcho nerovnost subjektů a prv na tomto mstě nutno odlišit přčiny způsobujc takovouto nerovnost). Toliko jako obiter dictum lze na tomto mstě uvst, že obdobně, jak je tomu ve srovnatelnch věcech ( 23 zkona č. 85/1996 Sb., o advokacii), by v těchto přpadech byla adekvtn hrada odměny a hotovch vdajů sprvci ze strany sttu.
Vzhledem k uvedenm důvodům se ustanoven 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn ocitaj v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a s čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (dle jen "Pakt"), nen to však jejich dikce, nbrž mezera v zkoně, kterou vytvřej. Protistavnm je tudž opomenut zkonodrce, jež m za nsledek stavně neakceptovatelnou nerovnost (k doktrinrnmu pojet pojmu opomenut zkonodrce viz V. Šimček, Opomenut zkonodrce jako porušen zkladnch prv. Deset let Listiny zkladnch prv a svobod v prvnm řdu Česk republiky a Slovensk republiky. Eds. B. Dančk, V. Šimček, Brno 2001, str. 144 - 159).
V předmětn věci se přitom jedn o mezeru nepravou, jejmž obsahem je neplnost psanho prva (jeho absence) ve srovnn s explicitn pravou obdobnch přpadů, tj. neplnost z pohledu principu rovnosti anebo z pohledu obecnch prvnch principů. Ilustrac způsobu řešen takovto mezery je nlez ve věci sp. zn. Pl. S 48/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 21; vyhlšen pod č. 121/1996 Sb.), v němž mezeru vytvořenou nerovnost prvn pravy stavn soud normativně vyplnil pomoc stavně konformn interpretace přslušn zkonn pravy (argumentu a minori ad maius), přičemž nvrh na jej zrušen, jelikož svoj dikc neodporovala stavnmu pořdku, zamtl.
Uvedenou metodu v rozhodovan věci použt nelze. Obsahem ustanoven, jehož absence v zkonu o konkursu a vyrovnn zakld neodůvodněnou nerovnost, je stanoven subjektu, jenž by uhradil, resp. zdroje, z něhož by došlo k hradě odměny a hotovch vdajů sprvce v přpadě insolventnho padce a osvobozen navrhovatele konkursu od zaplacen zlohy na nklady konkursu. Normu, jež by byla obsahem takovhoto ustanoven, ale z dikce zkona o konkursu a vyrovnn interpretac dovodit nelze.
Vychzeje ze všech uvedench důvodů, dospěl stavn soud k zvěru, že ustanoven 5 odst. 1 věty druh a 8 odst. 3 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn jsou v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a s čl. 26 Paktu, pročež plnum stavnho soudu rozhodlo o jejich zrušen. stavn soud podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. činnost derogačnho nlezu odložil ke dni 31. března 2003, aby tm zkonodrci umožnil nynějš protistavnost odstranit.
VII.
Z stavn maximy podle čl. 9 odst. 2 stavy neplynou konsekvence toliko pro stavodrce, nbrž i pro stavn soud. V nepřpustnosti změny podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu je obsažen i pokyn stavnmu soudu, dle kterho ždnou novelu stavy nelze interpretovat v tom smyslu, že by jejm důsledkem bylo omezen již dosažen procedurln rovně ochrany zkladnch prv a svobod.
Z uvedenho vchodiska nutno posuzovat změny, jež přinesla novela stavy, proveden stavnm zkonem č. 395/2001 Sb., a to v ustanovench čl. 1 odst. 2, čl. 10, čl. 39 odst. 4, čl. 49, čl. 87 odst. 1 psm. a) a b) a čl. 95 stavy. stavn zakotven všeobecn inkorporačn normy, a tm překonn dualistick koncepce vztahu prva mezinrodnho a prva vnitrosttnho, nelze interpretovat ve smyslu odstraněn referenčnho hlediska ratifikovanch a vyhlšench mezinrodnch smluv o lidskch prvech a zkladnch svobodch pro posuzovn vnitrosttnho prva stavnm soudem, a to s derogačnmi důsledky.
Proto rozsah pojmu stavnho pořdku nelze vyložit toliko s ohledem na ustanoven čl. 112 odst. 1 stavy, nbrž i vzhledem k ustanoven čl. 1 odst. 2 stavy, a do jeho rmce zahrnout i ratifikovan a vyhlšen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch.
Nepřmo pro tento zvěr svědč i ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy, když jinak by je bylo nutno vykldat v tom smyslu, že v přpadě rozporu zkona s stavnm zkonem soudce obecnho soudu nen kvalifikovn věc posoudit a je povinen ji předložit stavnmu soudu, v přpadě rozporu zkona a smlouvy o lidskch prvech, jenž je stavněprvně stejn povahy a kvality, je podle čl. 10 stavy povinen postupovat dle mezinrodn smlouvy. Ať by již takov rozhodnut bylo přijato kteroukoli soudn instanc, v prvnm systmu neobsahujcm soudn precedens v kvalitě a zvaznosti pramene prva by nikdy nemohlo nabt přpadně i faktickch derogačnch důsledků. Pro dvě, svou stavn povahou identick situace by tak byla stavou vytvořena ničm neodůvodněn procedurln nerovnost, což na zkladě argumentu reductionis ad absurdum nelze přisuzovat stavodrci v poloze čelu stavn novely.
Uveden interpretaci ustanoven čl. 1 odst. 2, čl. 10, čl. 87 odst. 1 psm. a) a b), čl. 95 a čl. 112 odst. 1 stavy svědč i skutečnost, že i po přijet stavnho zkona č. 395/2001 Sb. zkonodrce nezměnil ustanoven 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř. a 224 odst. 5 tr. ř., kter ukldaj obecnm soudům povinnost přerušit řzen a předložit věc k posouzen stavnmu soudu nejen v přpadě rozporu zkona či jeho jednotlivch ustanoven s stavnm zkonem, nbrž i v přpadě jejich rozporu s mezinrodn smlouvou, kter m přednost před zkonem.
Z uvedench důvodů nutno čl. 95 odst. 2 stavy interpretovat v tom smyslu, že je povinnost obecnho soudu předložit stavnmu soudu k posouzen rovněž věc, v nž dojde k zvěru, že zkon, jehož m bt při jejm řešen použito, je v rozporu s ratifikovanou a vyhlšenou mezinrodn smlouvou o lidskch prvech a zkladnch svobodch.
Veden naznačenmi vahami stavn soud v předmětn věci neomezil posuzovn stavnosti navrhovatelem napadench ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn toliko na zkoumn jejich souladu s stavnmi zkony, nbrž i s ratifikovanmi a vyhlšenmi mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech a zkladnch svobodch.