Sp. zn. Pl. ÚS 19/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 396/2013 účinný od 01.01.2015

Schválené: 22.10.2013
Účinnost od: 01.01.2015
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Náklady zdravotní péče., Ústavní soud., Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Sp. zn. Pl. ÚS 19/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 396/2013 účinný od 01.01.2015
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 396/2013 s účinností od 01.01.2015
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

396/2013 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 19/13 dne 22. října 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové a Michaely Židlické o návrhu skupiny 39 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, jejichž jménem jedná senátorka MUDr. Alena Dernerová, na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, eventuálně na zrušení § 17, přílohy č. 1, přílohy č. 3 části A bodu 1 písm. g) a části B, přílohy č. 4, přílohy č. 5 bodu 5 a přílohy č. 14 vyhlášky č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, za účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení takto:

I. Vyhláška č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Vyhláška č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, se ruší uplynutím dne 31.12.2014.

Odůvodněn:

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

1. stavnmu soudu byl dne 25. 3. 2013 doručen nvrh skupiny 39 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky (dle jen "navrhovatel") podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky (dle jen "stava"), a podle ustanoven 64 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, na zrušen vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 475/2012 Sb., o stanoven hodnot bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačnch omezen pro rok 2013 (dle jen "vyhlška" nebo "hradov vyhlška"), eventulně na zrušen 17, přlohy č. 1, přlohy č. 3 čsti A bodu č. 1 psm. g) a čsti B, přlohy č. 4, přlohy č. 5 bodu č. 5, přlohy č. 14 a jinch ustanoven, kter budou shledna stavně nekonformnmi. Napaden vyhlška je podle navrhovatele v rozporu s čl. 1 a čl. 79 odst. 3 stavy a čl. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 28, čl. 31 a čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). S nvrhem byla spojena ždost o přednostn projednn nvrhu.

2. Navrhovatel spatřuje porušen čl. 1, a to konkrtně v něm obsaženho zkazu libovůle a svvole a zsady předvdatelnosti coby zkladnch hodnot prvnho sttu, a čl. 79 odst. 3 stavy předevšm v tom, že ve srovnn s předchozmi lty snžila vyhlška hrady tměř ve všech segmentech hrazench zdravotnch služeb, a to navzdory tomu, že nklady na provoz v roce 2013 prokazatelně porostou. Poskytovatel zdravotnch služeb (dle tž "poskytovatel") proto očekvali spše navšen hrad, kter by alespoň čstečně pokrylo zdražen vstupů. I setrvn na stvajcch hladinch, což se děje již od roku 2009, je pro ně dlouhodobě neudržiteln. Snžen hrad ministerstvo nezdůvodnilo, respektive tak neučinilo stavně konformnm způsobem.

3. O změně hrad nebyli poskytovatel předem nijak informovni, neboť obsah hradov vyhlšky, jež nabyla činnosti dne 1. 1. 2013, byl zveřejněn až publikac předpisu ve Sbrce zkonů dne 31. 12. 2012. Relně však nen skutečn vše hrad zřejm ani po jejm vydn. Způsob vpočtu je totiž nastaven tak, že poskytovatel v řadě segmentů nebudou do poloviny roku 2014 vědět, kolik dostanou zaplaceno za prci odvedenou během roku 2013. Obdrž pouze tzv. předběžn měsčn hrady, jejichž vši zdravotn pojišťovna stanov podle hrad v referenčnm obdob, jmž je obdob před dvěma lety, ovšem zcela bez vazby na aktuln objem vykzan pče. Podle nzoru navrhovatele m nepředvdatelnost několik přčin. U poskytovatelů lůžkov pče je způsob vpočtu hrady (pomoc 14 vzorců se 45 proměnnmi) nastaven natolik složitě a překombinovaně, že bez expertnho posouzen nen možno matematick vzorce "vyluštit". Jen hrada lůžkov pče se skld z 5 samostatně vypočtvanch složek hrady a samostatnm vpočtem pro každou ambulanci a odborn pracoviště. U nemocnic s 20 ambulancemi by se tak měl vpočet hrady provdět samostatně ve 25 složkch hrady pro každou ze 7 zdravotnch pojišťoven, což představuje celkem 175 čst hrady. Kromě toho lze vyhlšku interpretovat různě a do n dosazen veličiny z ničeho logicky nevyplvaj a jsou vrazem libovůle tvůrce vyhlšky. Tento systm tak čin pči poskytovanou nemocnicemi neřiditelnou a možnost vyhovět omezenm a regulacm je minimln. Vpočet, oproti předchozm obdobm ještě ztžen, dokž relně provst pouze specilně vybaven instituce, dokonce ani ne všechny zdravotn pojišťovny, a nemocnice nejsou schopny sprvnost vpočtu hrady zpětně ověřit. I nejlpe vybaven Všeobecn zdravotn pojišťovna Česk republiky (dle tž jen "Všeobecn zdravotn pojišťovna" nebo "VZP") ve vpočtu chybuje a opakovaně jej opravuje, pročež v době podn tohoto nvrhu neměla řada nemocnic ještě vypočtenu hradu za rok 2011 a někter dokonce ani za rok 2010.

4. Problematickou čin vyhlšku i rozptyl ve vši hrad mezi jednotlivmi poskytovateli. Podle statistiky z 58 nemocnic zveřejněn Asociac českch a moravskch nemocnic dochz k rozptylu předběžnch hrad od 83 % do 101 % předběžnch hrad v roce 2012, ačkoliv vstupn data z roku 2011 včetně struktury poskytovan pče zůstala v podstatě nezměněn. Nemocnice tak stoj před rozhodnutm, zda po cel rok 2013 poskytovat omezenou pči měrně omezen hrady, anebo v listopadu poskytovn pče zastavit. Ambulantn specialist nemohou v dan chvli vědět, za jakou cenu pracuj, neboť tato cena bude stanovena až po uplynut celho kalendřnho roku, nejdřve však ke konci prvn poloviny roku 2014, podle počtu ošetřench pojištěnců a toho, jak nkladn pče jim bude v souhrnu muset bt poskytnuta. Neměrn je i sm termn, kdy dojde k vyčtovn. Podle navrhovatele je cel vyhlška koncipovna tak, aby platby byly provděny zpětně a zdravotn pojišťovny je mohly nastavit způsobem zajišťujcm jejich vyrovnan hospodařen. Vešker riziko zdravotnho pojištěn je tak přenšeno na poskytovatele zdravotnch služeb.

5. Ministerstvo vytvořenm překombinovanho způsobu hrady překročilo rmec zkonnho zmocněn vyplvajcho ze zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn"). Dle jeho 17 odst. 5 může Ministerstvo zdravotnictv, nedojde-li k dohodě v dohodovacm řzen, stanovit vyhlškou hodnoty bodu, vši hrad hrazench služeb a regulačn omezen. Odstavec 2 thož ustanoven vyhrazuje smlouvm mezi poskytovateli a zdravotnmi pojišťovnami stanovit způsob provděn hrady poskytovanch hrazench služeb, jakož i prva a povinnosti častnků smlouvy, nejsou-li stanoveny zkonem. V rozporu s tm vyhlška stanov způsob hrady včetně detailnho vymezen jeho jednotlivch složek i prva a povinnosti častnků smlouvy, což je vyhrazeno jen zkonu nebo smlouvě.

6. Přesvědčen o porušen čl. 26 odst. 1 a čl. 28 Listiny vychz ze skutečnosti, že vyhlška hrady snižuje, ačkoliv nklady na provoz zdravotnickch zařzen rostou. Důsledkem je skutečnost, že navzdory sv stejně nročn a odpovědn prci nejsou lkaři a dalš zdravotnick pracovnci spravedlivě odměňovni za vykonanou prci. Přitom na snžen hrad nen dn veřejn zjem, neboť vběr pojistnho na zdravotn pojištěn v roce 2012 doshl 102 % vběru z roku 2011. Omezen dopad zvlště na vybran poskytovatele. Vyhlška totiž na jedn straně vypočtv ty poskytovatele, kteř nejsou objemem poskytnutch zdravotnch služeb limitovni (u nich je hrada transparentn, snadno spočitateln a předvdateln), a ty, kteř limitovni jsou, což znamen, že čst služeb je jim hrazena v pln vši a čst snženou hodnotou bodu. Poměr těchto čst nemůže poskytovatel nijak ovlivnit. V pln vši mu bude uhrazeno maximlně to, co vykzal v referenčnm obdob (tj. v roce 2011), resp. 98 % tto hodnoty. Všechny zdravotn služby poskytnut nad tuto hodnotu budou uhrazeny za snženou hodnotu bodu. Na modelovm přkladu navrhovatel demonstruje, že za snženou hodnotu bodu může bt a je poskytovna značn čst služeb. Vyhlška neobsahuje ani ždnou vyviňovac klauzuli, ukldajc zdravotn pojišťovně uhradit službu v pln vši v přpadě, kdy poskytovatel zdůvodn jej potřebnost či vyšš nkladnost. V přpadě překročen stanovenho objemu hrazen zdravotn pče je hrada poskytovna ve zcela nepřiměřen vši a nepokrv ani nklady poskytovatelů (navrhovatel poukazuje na přpady, kdy se pče poskytnut nad stanoven objem hrad ve vši 0,30 Kč za bod, přičemž pln hodnota bodu je 1,02 Kč). Dle jeho nzoru jde o svvoli vydavatele vyhlšky, o formu jaksi pokuty za překročen objemu pče. Takov hrada je ovšem netransparentn, neboť v průběhu přslušnho obdob poskytovatel nev a nemůže vědět, kter pče a jak mu bude uhrazena, neboť nev, zda již vyčerpal povolen limit zdravotn pče. I kdyby to ale věděl, nemůže jako jin podnikatel konstatovat, že vyčerpal limit a za cenu nepokrvajc ani nklady pracovat nebude.

7. Porušen rovnosti v prvech, garantovan čl. 1 Listiny, spatřuje navrhovatel ve způsobu odměňovn neodkladn pče. Pro neodkladnou pči poskytnutou nesmluvnmi poskytovateli se stanov hodnota bodu ve vši 75 % běžn hrady. Takov nerovnost v odměňovn stejn prce je dle navrhovatele zcela neodůvodněn. Paradoxně tento typ služby obvykle klade na zdravotnick pracovnky vyšš nroky. Povinnost zdravotnch pojišťoven hradit neodkladnou pči poskytovatelům nad rmec dohodnutho objemu pče uložil jak Nejvyšš soud, tak i stavn soud. Nen zřejm, proč by měla bt tatž (neodkladn) pče hrazena jednotlivm poskytovatelům různě, navc když pojem "nesmluvn poskytovatel" nen plně jasn. Zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn ukld zdravotnm pojišťovnm zajistit smluvně pči pro sv pojištěnce, nesplněn tto povinnosti - řada menšch zdravotnch pojišťoven nezajišťuje pči po celm zem Česk republiky - ovšem paradoxně bonifikuje 25 % snženm hrady.

8. Dalš nerovnost vyhlška zavd vš hrady podle změny počtu pojištěnců zdravotnch pojišťoven v jednotlivch krajch uplatněnm koeficientu KPp, kter ve vpočtu hrady zohledňuje vedle počtu pacientů skutečně ošetřench i počet pojištěnců pojišťovny v danm kraji. Rozdly v hradch stejn pče za jednotliv pojištěnce jsou pak dny nejen podle zdravotn pojišťovny, ale i podle kraje, ve kterm byli ošetřeni. Největš nerovnost pak působ jen čstečn dodržovnm principu stejn hrady za poskytnutou pči, neboť kombinace tzv. technick celosttn zkladn sazby a individuln zkladn sazby jako proměnnch vede k rozptylu hrad nemocnicm ve vši 17 000 až 39 000 Kč u jej nejdůležitějš složky - lůžkov pče. Obdobně vyhlška zakld nerovnost u pče nehrazen platbou za diagnzu se zkladn sazbou vpočtem hrady na zkladě individuln ceny bodu odlišn pro každho poskytovatele lůžkov pče.

9. Ve smyslu čl. 31 Listiny m pojištěnec prvo požadovat dostupnou lčbu, a i to, aby byla uhrazena z veřejnho zdravotnho pojištěn. Vyhlška nastavuje parametry tak, že poskytovatel nebudou schopni pojištěncům pči sice zkonem garantovanou, ve skutečnosti však pojišťovnami nehrazenou, poskytnout.

10. Rozpor s prvem na spravedliv proces spatřuje navrhovatel ve složitosti jej aplikace, kter se neobejde bez expertnho matematickho posouzen. V cel Česk republice jsou 2 až 3 společnosti s několika odbornky schopnmi provst vpočet (alespoň dle dosavadnch, mně komplikovanch předpisů). Nutnost ověřen přpadnho nroku neměrně komplikuje probhajc soudn spory mezi zdravotnmi pojišťovnami a poskytovateli o vši hrad. V jednom konkrtnm řzen již odvolac soud vyzval soud prvnho stupně, aby o přepočet poždal Ministerstvo zdravotnictv. Takovm pověřovnm je ohrožen samotn princip dělby moci, každopdně pro častnky je nročnost vyhlšky překžkou uplatněn prva na soudn ochranu. Navc nen nijak prvně podchycen a upraven způsob hrady prostřednictvm platby za diagnzu, pracuje se jen s metodikou vypracovanou Všeobecnou zdravotn pojišťovnou. Vyhlška tak operuje s pojmy nijak a nikde prvně nedefinovanmi, jejichž vklad je nejednoznačn.

II. A)

Vyjdřen Ministerstva zdravotnictv

11. Ministerstvo ve svm vyjdřen uvedlo, že pravomoc regulovat vyhlškou objem poskytnut pče a objem hrad za ni se opr o zmocňovac ustanoven 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, což potvrdil i rozsudek Nejvyššho soudu sp. zn. 32 Cdo 3067/2010 ze dne 31. 7. 2012. Vyhlška respektuje rozsah a meze předmětnho zkonnho zmocněn a k jejmu vydn ministerstvo přistoupilo z důvodu zde předpokldanho, čili pot, co v dohodovacm řzen nedošlo mezi jeho častnky k dohodě. Dohodovac řzen pro hrady na rok 2013 bylo svolno dne 6. 3. 2012 a ukončeno zvěrečnm jednnm dne 21. 8. 2012, přičemž k dohodě dospěli jeho častnci pouze ve třech z jedencti segmentů zdravotn pče. Tento kladn vsledek jednn byl do vyhlšky převzat. Obecně plat, že vsledkem dohodovacho řzen, kter mezi sebou vedou zstupci zdravotnch pojišťoven a profesnch sdružen poskytovatelů zdravotnch služeb, mus bt kompromis. Vši plateb nelze nastavit jen s přihldnutm k zjmu poskytovatelů, neboť proti nim stoj zjem zdravotnch pojišťoven a nepřmo i veřejn zjem na zachovn stability financovn zdravotn pče z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn. Vyhlška vydan v přpadě nespěšnho dohodovacho řzen proto nemus beze zbytku reflektovat zisk poskytovatelů. Ti nemohou kalkulovat dokonce ani s tm, že budou vždy za každ situace plně uhrazeny i všechny jejich nklady na podnikn. Opačn přstup by při zachovn současnho počtu poskytovatelů znamenal destabilizaci systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, kter je v propadu 4 mld. Kč. Ve svm důsledku by to vedlo k omezen dostupnosti zdravotn pče, neboť pojišťovny by byly nuceny uzavrat mně smluv. Konečně v roce 2012 se mimořdně přerozdělilo 6 mld. Kč z rezerv zdravotnch pojišťoven, čmž byl zajišťovac fond vcemně vyčerpn, takže k podobnmu kroku již v roce 2013 nebude možn přistoupit. V tto souvislosti ministerstvo poukazuje na nlez sp. zn. Pl. S 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), v němž stavn soud konstatoval, že systm veřejnho zdravotnho pojištěn je jako každ pojišťovac systm limitovn objemem finančnch prostředků, kter zskv z pojistnho, přičemž objem finančnch prostředků na hradu zdravotn pče jako limitujc faktor veřejnho zdravotnho pojištěn je přmo obsažen v čl. 31 Listiny. Ministerstvo respektuje, že poskytovatel zdravotnch služeb maj prvo realizovat přiměřen zisk, kter je smyslem podnikn, a současně nemohou poskytovat zdravotn pči ke sv tži. Tento čel se ve vyhlšce tak promtl. Ovšem současně vyhlška mus održet fakt, že systm zdravotnho pojištěn nen schopen ufinancovat proplcen veškerch nkladů poskytovatelů a že zachovn systmu zdravotnho pojištěn je veřejnm zjmem, kter je ministerstvo povinno chrnit.

12. Protože k dohodě o vši hrad pro rok 2013 nedošlo, muselo ministerstvo přistoupit k vydn vyhlšky. Odmt však, že by jeho postup byl nepředvdateln či netransparentn. Vsledky dohodovacho řzen sice obdrželo dne 3. 9. 2012, do listopadu však muselo čekat na podklady od Všeobecn zdravotn pojišťovny (v systmu přerozdělovanch prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn obhospodařuje cca 66 %, a tedy bez těchto dajů se ministerstvo nemohlo obejt a muselo čekat). Dne 28. 11. 2012 byl nvrh vyhlšky rozesln do vnitřnho připomnkovho řzen, od 29. 11. 2012 byla veřejně přstupn prvn verze nvrhu (tedy měsc předtm, než uvd navrhovatel), operativně se pak projednaly připomnky. Finln verze vyhlšky byla v zsadě zveřejněna již momentem zasln do pracovnch komis Legislativn rady vldy (při standardnmu způsobu projednvn nvrhů se na nich v tto fzi již po věcn strnce nic neměn), tj. 17. 12. 2012. Zstupci poskytovatelů zdravotnch služeb i veřejnost se mohli s obsahem vyhlšky seznmit již tento den. Navc, kde to bylo možn, respektovala vyhlška vsledky dohodovacho řzen. Pokud jde o vytkanou nepředvdatelnost, ministerstvo již na počtku dohodovacho řzen jeho stranm deklarovalo, že je s ohledem na finančn situaci systmu zdravotnho pojištěn třeba počtat s restriktivnějš formou vyhlšky oproti roku 2012. Obsah vyhlšky nen zsadně jin, je založen na stejnch principech, v přpadě akutn lůžkov pče předevšm na tzv. přpadovm paušlu - DRG. Ten se použv v řadě jinch zem, v Česk republice je užvn od roku 2007 a stle se vyvj tak, aby byl co nejspravedlivějš k malm i velkm nemocnicm. Ani v přpadě ambulantnch specialistů nen systm hrady na principu bodovho hodnocen vkonů s regres u označench vkonů ždnou novinkou. Ministerstvo nezastr, že vpočet hrady je zejmna u akutn lůžkov služby komplikovanějš a rozhodně nen určen pro laiky, tedy osoby nepohybujc se ve zdravotnictv, kter nemaj s hradovm systmem zkušenost. Ministerstvo však poskytuje pomoc a radu v přpadech, kdy mohou s aplikac nastat potže. Z uvedench důvodů odmt nmitky o libovůli a svvoli při tvorbě předpisu.

13. Hodnoty a omezen ve vyhlšce se stanov pro předem určen kategorie poskytovatelů rozlišen obecnmi znaky. Každmu poskytovateli z dan kategorie se hrada vypočte stejně. Skutečnost, že u jednotlivch kategori se vypočtv odlišně, je odrazem rozdlnosti těchto kategori v relnm životě, a s tm souvisejc objektivně různ vše nkladů. Kategorizace nicmně navazuje na přechoz pravu.

14. Prva podnikat se vyhlška, kter nijak nereguluje podmnky pro zskn oprvněn poskytovat zdravotn pči, netk, neboť nabzet tyto služby, ať hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn či nikoliv, poskytovatelům nebrn. Poskytovatel však nemohou založit sv podnikn na tom, že jim jejich aktivity budou bez dalšho proplaceny z veřejnho zdravotnho pojištěn, disponujcho omezenmi zdroji, kter je navc třeba spravedlivě rozdělovat. Dle principu smluvn volnosti mohou krom toho poskytovatel uzavřt smlouvu se zdravotn pojišťovnou o způsobu a vši hrady a regulačnch omezench, kterou aplikaci vyhlšky vylouč. Vazba zkouman problematiky na Listinou zaručen prvo na spravedlivou odměnu pak dle ministerstva chyb tm vce.

15. Taktž s prvem na spravedliv proces postrd prvn prava obsažen ve vyhlšce jakoukoliv souvislost. Vyhlška nem ždn vliv na to, zda, s km, z jakho titulu, u kterho soudu či jakmi procesnmi prostředky budou poskytovatel ždat ochranu svch prv před soudy. Poskytovatel i zdravotn pojišťovny, jejichž vztah i stavn soud označil za soukromoprvn, maj možnost obracet se na obecn soudy, aby řešily jejich vzjemn spory. Obtže s obstarnm znalce k ověřen sprvnosti vpočtu způsoben jeho mimořdnou komplikovanost jsou spekulac navrhovatele, krom toho na webovch strnkch ministerstva je k dispozici manul pro vpočet hrad.

II. B)

Stanovisko veřejnho ochrnce prv

16. Veřejn ochrnce prv stavnmu soudu sdělil, že svho prva vstoupit do řzen nevyužv.

II. C)

Replika k vyjdřenm a stanoviskům

17. Navrhovatel podal k postoupenmu vyjdřen Ministerstva zdravotnictv repliku. Podle jeho nzoru ministerstvo vyvrac argumenty, s nimiž vůbec nepracoval, a naopak se nevyjadřuje k zsadnm předestřenm otzkm. Nen tak zřejm, z čeho usuzuje, že je stavně konformn, když za stejn zdravotn služby obdrž poskytovatel jednou určitou čstku a jindy (po překročen stanovenho limitu) čstku mně než třetinovou. Totž plat pro krcen hrad za neodkladn zdravotn služby poskytnut nesmluvnmi poskytovateli. Ministerstvo rovněž nedv odpověď na nastolenou otzku, jak maj poskytovatel plnit zkonem uložen povinnosti, když k tomu nemaj vytvořeny elementrn ekonomick předpoklady. Naopak se obšrně zabv procesem přijmn vyhlšky a tvrd, že odpovd zkonnmu zmocněn, ačkoliv proti tomu navrhovatel nic nenamtal. Stejně tak nijak neakcentoval prvo poskytovatelů na přiměřen zisk, jak se ve vyjdřen tvrd, ale poukazoval hlavně na to, že aktuln nastaven hrad jim neumožňuje pokrt ani běžn nklady, natož realizovat přiměřen zisk, což je situace většiny poskytovatelů lůžkovch zdravotnch služeb a některch poskytovatelů ambulantnch zdravotnch služeb. Navrhovatel nenapad systm DRG jako takov, jak je mu vytkno, ale systm, kter kategoricky limituje hrady dle DRG bez ohledu na skladbu a diagnzy ošetřench pacientů. Sm nespatřuje ani nerovnost v tom, že je nastavena jin hrada pro praktick lkaře, praktick lkaře pro děti a dorost, ambulantn specialisty, poskytovatele lůžkovch služeb, atd., jak ministerstvo podsouv, nbrž v tom, že za zcela stejn zdravotn služby se poskytuje při překročen stanovenho objemu hrada nižš než jedna třetina hrady běžn, ačkoliv překročen bylo nutn, neměl-li poskytovatel porušit zkon. Ani k dalšmu klčovmu bodu, totiž poskytovn neodkladnch zdravotnch služeb nesmluvnm poskytovatelem za hradu o 25 % nižš, ačkoliv se jedn o stejnou službu, poskytnutou navc v nročnějšch podmnkch, se ministerstvo nevyjdřilo.

II. D)

Vyjdřen amicorum curiae

18. Během projednvn věci dospělo plnum stavnho soudu k zvěru, že je ždouc zskat k obsahu nvrhu vyjdřen Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky, Svazu zdravotnch pojišťoven Česk republiky (dle jen "Svaz zdravotnch pojišťoven" nebo "Svaz") a Asociace nemocnic Česk republiky (dle jen "Asociace nemocnic" nebo "Asociace"), coby reprezentanta poskytovatelů zdravotnch služeb.

19. VZP s argumenty navrhovatele nesouhlas. Pojmy libovůle a svvole použv podle n navrhovatel spše emotivně, ve skutečnosti ministerstvo vychz z jednoznačnho zkonnho zmocněn. To dokonce ukld povinnost vyhlšku vydat, přitom ale nechv jednotlivm poskytovatelům a zdravotnm pojišťovnm prostor pro vyjednvn o vši hrad i regulačnch omezen. Ministerstvo je při vydn vyhlšky povinno sledovat veřejn zjem, kterm je vedle dostupnosti kvalitn zdravotn pče i finančn rovnovha systmu. Překročenm zmocněn by proto naopak bylo vydn provděcho předpisu v podobě nereflektujc finančn možnosti a stabilitu systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Ten je totiž dlouhodobě v propadu a navyšovn hrad dle požadavků poskytovatelů by jej destabilizovalo. V tomto směru mohli poskytovatel v obdob hospodřsk krize a jejho doznvn celkov snžen hrad očekvat. Vyhlška navazuje na dohodovac řzen, v němž došlo ke shodě jen v některch segmentech. Jej podoba je kompromisem vzešlm z řady jednn, v rmci kterch se mohly dotčen subjekty k věci vyslovit, vešker jejich připomnky ale nen možn akceptovat. Text vyhlšky je srozumiteln, s vpočtem hrad potže nejsou. Za zcela zavdějc považuje VZP tvrzen navrhovatele, že zdravotn pojišťovny soustřed finančn prostředky na svch kontech a ke konečnmu vyčtovn poskytnutch služeb dochz s velkou prodlevou. Platby od VZP naopak probhaj průběžně, dokonce dochz k přeplatkům, kter po vyčtovn mus pojišťovna ždat zpět. Podl předběžnch hrad na celkovm souhrnu hrad čin dle statistik VZP 88 % až 101,1 %, převžnou většinu finančnch zdrojů maj tak poskytovatel k dispozici průběžně v předem dohodnut vši. Vyhlška nenarušuje ani princip rovnosti, neboť rozdly mezi jednotlivmi kategoriemi širok škly poskytovatelů odpovdaj jejich objektivnm potřebm. Celkově nebyl prostor pro navšen hrad, argument navrhovatele o zvšen vběru pojistnho zdravotnmi pojišťovnami je čelově vytržen z kontextu dalšch okolnost. Současně totiž kontinulně rostou nklady na zdravotn pči, v poslednch letech dokonce tempem nsobně vyššm. Z vldou schvlenho materilu - Souhrnnho hodnocen předpokldanho vvoje systmu veřejnho zdravotnho pojištěn v roce 2013 na zkladě vyhodnocen dajů zdravotně pojistnch plnů pojišťoven - vyplv kromě vše uvedench dajů o růstu vběru pojistnho a růstu nkladů na zdravotn pči i to, že přes restrikce napaden vyhlšky bude mt systm zdravotnho pojištěn vyšš vdaje než přjmy. Vyhlška tak m jednoznačně stabilizačn charakter. Pokud jde o vhrady proti regulacm, snžen hodnoty bodu v přpadě překročen limitů představuje dle VZP sui generis množstevn slevu za plněn poskytnut nad sjednan objem. Současně vyhlška umožňuje, aby všechna překročen limitů nevystila v regulačn omezen. Pokud jde o hrady neodkladn pče poskytnut nesmluvnm poskytovatelem, nejde dle VZP o menš ohodnocen poskytnut pče, ale pouze vyjdřen a důsledek toho, že dan poskytovatel nem uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, tedy nen povinen zajišťovat cel spektrum hrazench služeb vyžadovanch pojišťovnou od smluvnch partnerů, což představuje vedle materilově nenročnch a lukrativnch služeb i služby materilově nročn a nelukrativn. Každopdně podl hrad vypočtench ze sestupn hodnoty bodu činil dle podkladů VZP v roce 2011 okolo 3 % z celkov hrady, což je podl spše zanedbateln. Konečně zsah do čl. 31 Listiny VZP odmt. Ten totiž předpokld existenci finančně stabilizovanho systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, což vyhlška pomh naplňovat.

20. Svaz zdravotnch pojišťoven považuje navrhovatelem tvrzen rozpor s stavněprvnmi pravidly pouze za domněl a s jejich argumenty se neztotožňuje. Ministerstvo vydalo vyhlšku v intencch zkonnho zmocněn v reakci na to, že k dohodě v rmci dohodovacho řzen došlo pouze v několika segmentech zdravotnch služeb. Ke konkrtn věcně obsahov strnce vyhlšky, tedy zejmna zda jsou hrady nastaveny ve sprvn vši, odpovdaj ekonomickm možnostem sttu, a zda bylo možn takto nastavenou vši hrad očekvat, se Svaz nevyjdřil, neboť hodnocen těchto aspektů podle něj nemůže bt předmětem přezkumu stavnm soudem. Upozorňuje proto spše na někter aspekty s vydnm vyhlšky souvisejc. Předně ministerstvo je zmocněno vydat hradovou vyhlšku vždy na nsledujc a zroveň pouze na cel kalendřn rok. I kdyby tedy stavn soud nvrhu vyhověl a napadenou vyhlšku zrušil, nemohlo by ministerstvo vydat vyhlšku jen pro zbvajc čst roku, neboť to je v rozporu s 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Pokud by vydalo novou vyhlšku pro cel rok 2013, působila by retroaktivně, což je nepřpustn. Vstupovala by do cenovch dohod uzavřench v dobr vře v stavnost a zkonnost vyhlšky nyn napaden. Pokud jde o vliv vyhlšky na jej adresty, Svaz sice připoušt, že někter konstrukce nejsou nejjednodušš, ale vyhlšku jako celek proto nelze hodnotit negativně či dokonce jako protistavn. Poznamenv, že podle vyhlšky se postupuje, jen nesjednaj-li si pojišťovna s poskytovatelem vši hrad a regulac jinak. Předpis m tedy povahu doporučen, s možnost se od jeho obsahu odchlit, což se tak ve většině smluvnch vztahů o hradch hrazench služeb děje. Dle Svaz zdůrazňuje, že nvrh je z věcnho hlediska neopodstatněn, neboť hypotetick zrušen vyhlšky nemůže mt ždn důsledky na již uzavřen cenov dohody pro rok 2013. Zvěrem se Svaz ohrazuje proti některm tvrzenm obsaženm v nvrhu, napřklad že ve vbavě pojišťoven absentuje vpočetn systm umožňujc aplikaci vyhlšky nebo že pojišťovny zneužvaj regulace ve svůj prospěch. Nvrh na zrušen vyhlšky jako celku by měl bt dle Svazu zamtnut, alternativn nvrh na zrušen jejch vybranch ustanoven považuje dokonce za absurdn, neboť sleduje zjmy jen některch vybranch poskytovatelů.

21. Asociace nemocnic ve sv zprvě uvedla, že jej členov považuj vyhlškou proveden snžen hrady lůžkov pče za neodůvodněn, neodpovdajc dan ekonomick situaci. Jestliže se nemocnice a lčebny mus vypořdat s navšenm DPH, zdraženm energi i sttem nařzenou pravou platů zdravotnickch pracovnků, pak snžen hrad ohrožuje zkladn fungovn jednotlivch zařzen i posln poskytovat zdravotn pči v rozsahu stanovenm zkony, a to zejmna po vyčerpn vnitřnch rezerv. Nedostatek financ se promt do plnovn poskytovn pče, vede k jejmu celkovmu omezovn, odkldn neakutn pče, propouštěn zaměstnanců. Složitost vpočtu hrad podle nzoru Asociace stle narůst a potvrzuje, že zdravotnick zařzen mohou z toho důvodu jen těžko předvdat, jak skutečn hrady se jim nakonec dostane. Asociace se shoduje s navrhovatelem stran tvrzen nepředvdatelnosti hrad založen složitost mechanismu vpočtu. Vyhlška se sice snaž někter nevyvženosti napravit, nicmně nerovnost v hradch přetrvv, napřklad to, že každ pojišťovna hrad za stejnou pči jinou cenu. Vyhlšce dle vytk, že pracuje s DRG vstupy, což jsou instrumenty zkonem nepředvdan. Nakonec Asociace vyjadřuje obavu, že přpadn zrušen vyhlšky během jej činnosti by v přpadě, že ministerstvo nepřiprav novou, nejhůře dolehlo prvě na poskytovatele, jejichž postaven by po ekonomick strnce ještě vce znejistělo.

II. E)

Informace o zahraničnch prvnch pravch

22. stavn soud si ve snaze zskat lepš přehled o řešen problematice obstaral rovněž informace o tom, jak jsou nastavena pravidla hrad poskytnut zdravotn pče a jej regulace v okolnch zemch, konkrtně na Slovensku, ve Spolkov republice Německo, v Rakousku, v Polsku a ve Francii. Ukzalo se, že zejmna pro zcela odlišn vchoz parametry jednotlivch prav jsou předložen zprvy pro řzen nepoužiteln, neboť je nen jak do odůvodněn promtnout. Z toho důvodu nen jejich obsah ani v naraci rekapitulovn.

III.

Shrnut obsahu napaden vyhlšky a dikce některch jejch ustanoven

23. Napaden vyhlška stanov hodnoty bodu, vši hrad hrazench služeb a regulačn omezen pro smluvn poskytovatele ve vyjmenovanch oborech nebo odbornostech a v rmci neodkladn pče tak pro poskytovatele nesmluvn. Tyto parametry jsou konkretizovny v jejch jednotlivch přlohch, a to konkrtně v přloze č. 1 pro hrazen služby poskytovan poskytovateli lůžkov pče, v přloze č. 2 pro hrazen služby poskytovan v oboru všeobecnho praktickho lkařstv a v oboru praktick lkařstv pro děti a dorost, v přloze č. 3 pro specializovanou ambulantn pči, v přlohch č. 4, 5, 6 a 7 pro ambulantn zdravotn pči v různch odbornostech a v přloze č. 8 pro hrazen služby poskytovan poskytovateli zdravotnick dopravn služby. Přlohy č. 9 až 13 obsahuj včty souvisejc s předchozmi přlohami, přloha č. 14 koeficienty změny počtu pojištěnců zdravotnch pojišťoven podle krajů Česk republiky a přloha č. 15 obsahuje lčiv přpravky vyjmut z platby přpadovm paušlem.

24. Protože stavn soud nepovažoval za čeln reprodukovat na tomto mstě pln zněn napaden vyhlšky, omezil se na citaci jejho ustanoven 2, jež obsahuje někter relevantn definice, dle na ustanoven 17, jenž stanov vši hrad pro nesmluvn poskytovatele, a nakonec na podstatn čsti přlohy č. 3, jež se tk vše hrad u poskytovatelů ambulantn zdravotn pče a na nž lze zroveň ilustrovat způsob, jakm vyhlška stanov limitaci a jin regulačn omezen. Tyto čsti vyhlšky zn:

"Ministerstvo zdravotnictv stanov podle 17 odst. 5 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 117/2006 Sb., zkona č. 245/2006 Sb., zkona č. 261/2007 Sb. a zkona č. 369/2011 Sb.:

...

2

(1) Referenčnm obdobm se rozum pro čely přloh č. 1, 3 až 8 k tto vyhlšce rok 2011.

(2) Hodnocenm obdobm se rozum pro čely přloh č. 1, 3 až 8 k tto vyhlšce rok 2013.

(3) Uniktnm pojištěncem se pro čely tto vyhlšky rozum jeden pojištěnec přslušn zdravotn pojišťovny ošetřen poskytovatelem zdravotnch služeb (dle jen "poskytovatel") v dan odbornosti v hodnocenm nebo referenčnm obdob alespoň jednou, s tm, že nen rozhodn, zda se jedn o ošetřen v rmci vlastnch služeb nebo služeb vyždanch. Pokud byl tento pojištěnec poskytovatelem v dan odbornosti ošetřen v přslušnm hodnocenm obdob nebo referenčnm obdob vcekrt, zahrnuje se do počtu uniktnch pojištěnců přslušn zdravotn pojišťovny ošetřench v dan odbornosti pouze jednou. V přpadě sloučen zdravotnch pojišťoven se počtem uniktnch pojištěnců rozum součet uniktnch pojištěnců zdravotnch pojišťoven, kter se sloučily. Pokud byl pojištěnec v referenčnm obdob pojištěncem vce než jedn zdravotn pojišťovny, do počtu uniktnch ošetřench pojištěnců se započtv pouze jednou.

(4) Při vpočtu celkovho počtu poskytovatelem vykzanch a zdravotn pojišťovnou uznanch bodů za vkony za referenčn obdob podle přloh č. 3, 5 až 8 k tto vyhlšce se těmito body rozum body přepočten podle seznamu vkonů ve zněn činnm k 1. lednu 2013.

(5) Pokud došlo v referenčnm obdob nebo v roce 2012 ke sloučen dvou zdravotnch pojišťoven, použije se pro vpočet hrad součet dajů za referenčn obdob sloučench zdravotnch pojišťoven.

...

17

Pro neodkladnou zdravotn pči poskytovanou nesmluvnmi poskytovateli hrazenou podle seznamu vkonů se stanov hodnota bodu ve vši 75 % hodnoty bodu stanoven v 8, 12 a 14 a v přlohch č. 1 až 8 k tto vyhlšce. Vsledn hodnota bodu se zaokrouhluje na 2 desetinn msta.

...

Přloha 3

Hodnota bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačn omezen podle 6

A) Hodnota bodu a vše hrad

1. Vše hrad se stanov podle seznamu vkonů hradou za poskytnut zdravotn vkony s hodnotou bodu ve vši

a) ...

...

g) 1,02 Kč pro poskytovatele hrazench služeb poskytujc specializovanou ambulantn zdravotn pči vše neuvedenou, do objemu vypočtenho pro jednotliv odbornosti podle seznamu vkonů takto:

 
               POPho
PBro x -------------- x 0,98
               POPro

kde:

PBro  celkov počet těch poskytovatelem vykzanch a zdravotn pojišťovnou uznanch bodů, kter nebyly za referenčn obdob uhrazeny ve snžen hodnotě bodu

POPho počet uniktnch pojištěnců ošetřench poskytovatelem v dan odbornosti v hodnocenm obdob 

POPro počet uniktnch pojištěnců ošetřench poskytovatelem v dan odbornosti v odbornosti v referenčnm obdob

Zdravotn pče poskytnut poskytovatelem nad vypočten objem v dan odbornosti, vyjdřen počtem bodů za vkony poskytovatelem vykzan a zdravotn pojišťovnou uznan za referenčn obdob, se hrad podle seznamu vkonů s hodnotou bodu ve vši 0,30 Kč.

2. U poskytovatele, kter v referenčnm obdob neexistoval, popřpadě kter neposkytoval pči v dan odbornosti, může zdravotn pojišťovna pro čely vpočtu objemu použt průměrn počty bodů na jednoho uniktnho pojištěnce ošetřenho v dan odbornosti za referenčn obdob srovnatelnch poskytovatelů.

3. U poskytovatele, kde oproti referenčnmu obdob dojde vlivem změny nasmlouvanho rozsahu poskytovanch hrazench služeb v někter odbornosti k nrůstu průměrnho počtu bodů na jednoho uniktnho pojištěnce, se objem počtu bodů podle bodu 1 psm. g) navš o počet bodů, kter odpovd poskytovatelem vykzanm a zdravotn pojišťovnou uznanm nově nasmlouvanm zdravotnm vkonům.

4. Snžen hodnota bodu v dan odbornosti podle bodu 1 psm. g) se nepoužije:

a) v přpadě poskytovatele, kter v referenčnm nebo hodnocenm obdob v rmci jedn odbornosti ošetřil 100 a mně uniktnch pojištěnců při nasmlouvan kapacitě poskytovanch hrazench služeb nejmně 30 ordinačnch hodin tdně. V přpadě nasmlouvan kapacity poskytovanch hrazench služeb menš než 30 ordinačnch hodin tdně se limit 100 ošetřench uniktnch pojištěnců přepočtv koeficientem n/30, kde n se rovn kapacitě nasmlouvanch hrazench služeb pro danou odbornost.

b) v přpadě hrazench služeb poskytovan zahraničnm pojištěncům.

V přpadech uvedench v psmenu a) se všechny vkony hrad s hodnotou bodu 1,02 Kč.

5. Měsčn předběžn hrada se poskytne poskytovateli ve vši jedn dvanctiny objemu hrady za odpovdajc referenčn obdob nebo ve vši hodnoty poskytovatelem vykzanch a uznanch hrazench služeb za přslušn měsc. Zvolenou formu předběžnch hrad zdravotn pojišťovna zachov po cel hodnocen obdob, pokud poskytovatel během hodnocenho obdob nepožd o snžen vše předběžnch hrad. Předběžn hrady za hodnocen obdob se finančně vypořdaj v rmci celkovho finančnho vypořdn, včetně regulačnch omezen, a to nejpozději do 120 dnů po dni skončen hodnocenho obdob.

B) Regulačn omezen

1. Pokud poskytovatel doshne průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce zvlšť čtovan lčiv přpravky, s vjimkou zvlšť čtovanch lčivch přpravků označench symbolem "S" podle 39 odst. 1 vyhlšky, a zvlšť čtovan materil v hodnocenm obdob vyšš než 100 % průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce za zvlšť čtovan lčiv přpravky, s vjimkou zvlšť čtovanch lčivch přpravků označench symbolem "S" podle 39 odst. 1 vyhlšky, a zvlšť čtovan materil v referenčnm obdob, zdravotn pojišťovna může poskytovateli po skončen roku 2013 snžit hradu o 40 % čstky, o niž celkov hrada za uveden zvlšť čtovan lčiv přpravky a zvlšť čtovan materil v hodnocenm obdob překročila takovou hradu v referenčnm obdob, a to způsoby obsaženmi ve smlouvě poskytovatele a zdravotn pojišťovny.

2. Pokud poskytovatel doshne průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce za předepsan lčiv přpravky a zdravotnick prostředky v hodnocenm obdob vyšš než 100 % průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce za předepsan lčiv přpravky a zdravotnick prostředky v referenčnm obdob, zdravotn pojišťovna může poskytovateli po skončen hodnocenho obdob snžit hradu o 50 % čstky, o niž celkov hrada za předepsan lčiv přpravky a zdravotnick prostředky v hodnocenm obdob překročila takovou hradu v referenčnm obdob, a to způsoby obsaženmi ve smlouvě poskytovatele a zdravotn pojišťovny. Do průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce se započtvaj i doplatky za lčiv přpravky, u kterch předepisujc lkař vyloučil možnost nahrazen podle 32 odst. 2 zkona.

3. Pokud poskytovatel doshne průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce za vyždanou pči ve vyjmenovanch odbornostech v hodnocenm obdob vyšš než 100 % průměrn hrady na jednoho uniktnho pojištěnce v referenčnm obdob, zdravotn pojišťovna může poskytovateli po skončen hodnocenho obdob snžit hradu o 40 % čstky, o niž celkov hrada za vyždanou pči ve vyjmenovanch odbornostech v hodnocenm obdob překročila takovou hradu v referenčnm obdob, a to způsoby obsaženmi ve smlouvě poskytovatele a zdravotn pojišťovny. Do vyždan pče se nezahrnuj ... Pro čely stanoven vše průměrnch hrad i vše přpadn sržky podle věty prvn se vkony vyždan pče v hodnocenm i referenčnm obdob ocen podle seznamu vkonů ve zněn činnm k 1. lednu 2013 hodnotou platnou v hodnocenm obdob.

4. Regulačn omezen podle bodů 1 až 3 se nepoužij, pokud poskytovatel odůvodn poskytnut hrazen služby, na jejmž zkladě došlo k překročen průměrnch hrad podle bodů 1, 2, popřpadě 2.

5. ..."

IV.

Dosavadn relevantn judikatura stavnho soudu

25. Nvrh na zrušen hradov vyhlšky nen stavnmu soudu předložen poprv. Nlezem sp. zn. Pl. S 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.) bylo zrušeno tehdejš zněn ustanoven 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. To určovalo, že hodnoty bodu a vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn se dohodnou v dohodovacm řzen mezi jeho označenmi častnky a že pokud se v dohodovacm řzen nedospěje k vsledku či půjde o vsledek jsouc v rozporu s prvnmi předpisy nebo veřejnm zjmem, rozhodne o hodnotch bodu a vši hrad vlda, a sv rozhodnut vyhls ve Věstnku Ministerstva zdravotnictv. Důvod derogace spočval v tom, že přslušn akt vldy nen vzhledem ke sv obecn povaze rozhodnutm, ale prvnm předpisem. S prameny (formami) prva nemohou zkonodrce ani exekutiva nakldat libovolně a je-li dle čl. 78 stavy nařzen jedinou formou normativnho aktu, kter je oprvněna přijmout vlda, pak v posuzovan věci vznikl rozpor mezi normativnm obsahem aktu vldy a absenc tomu odpovdajc prvn formy. Toto plenrn řzen inicioval III. sent stavnho soudu v rmci projednvn stavn stžnosti skupiny lkařů, směřujc proti čsti rozhodnut vldy z 23. 6. 1999 o hodnotch bodu a vši hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn. Vlastn stavn stžnost pak byla vzhledem k zvěrům plna pro nedostatek aktivn legitimace navrhovatelů nlezem sp. zn. III. S 407/99 ze dne 9. 11. 2000 (N 165/20 SbNU 171) zamtnuta. Zvěr o prvn povaze aktu vldy se promtl i do dalšch rozhodnut: usnesenm sp. zn. III. S 60/2000 ze dne 10. 11. 2000 (ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu nepublikovno;všechna usnesen jsou dostupn na http://nalus.usoud.cz) byla odmtnuta stavn stžnost lkaře proti rozhodnut vldy o stanoven hodnoty bodu a vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho pojištěn pro 1. pololet roku 2000 jakožto podan osobou zjevně neoprvněnou a z thož důvodu byla dne 30. 11. 2000 odmtnuta usnesenm sp. zn. I. S 498/98 stavn stžnost skupiny stěžovatelů proti rozhodnut vldy o hodnotch bodu a vši hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn pro IV. čtvrtlet roku 1998.

26. Usnesenm sp. zn. IV. S 407/99 ze dne 15. 6. 2001 odmtl stavn soud jako zjevně neopodstatněnou stavn stžnost skupiny soukromch praktickch lkařů směřujc proti opatřen Ministerstva zdravotnictv - Vsledkům dohodovacho řzen o hodnotch bodu a vši hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn pro 3. a 4. čtvrtlet 1999. Stěžovatel tvrdili, že vsledek dohodovacho řzen nen v souladu s prvnmi předpisy o cench, neboť neumožňuje realizovat přiměřen zisk, že nastaven regulačnch limitů je stav do nerovnho postaven vůči zdravotnm pojišťovnm a že byl porušen princip reprezentativnosti, neboť pln moci k zastupovn neudělili buď nikomu, anebo je udělili zstupci, kter pro regulace nehlasoval. Ministerstvo nemělo vsledky dohodovacho řzen akceptovat a o hradch měla rozhodnout vlda. stavn soud konstatoval, že zmocňovac ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, podle něhož se hodnota bodu a hrady zdravotn pče stanov v dohodovacm řzen, m vůči zkonu o cench (zkon č. 526/1990 Sb., o cench, ve zněn pozdějšch předpisů) povahu specilnho zkona. Smyslem institutu je doshnout dohody mezi zdravotnmi pojišťovnami a skupinami poskytovatelů na vyvžench hradch ze zdravotnho pojištěn tak, aby ekonomick požadavky zdravotnickch zařzen byly prosazeny při zachovn finančn stability systmu zdravotnho pojištěn. V mechanismu dohodovacho řzen je na každm poskytovateli, zda a jak zplnomocn přslušn profesn sdružen k obhajobě svch zjmů. Opomenut či nečinnost konkrtnho poskytovatele v tomto směru nemůže zpochybnit regulrnost celho procesu. Bylo věc stěžovatelů a jejich profesnch sdružen, aby vystupovali v duchu nzorovho a zjmovho konsensu. Pokud došlo v dohodovacm řzen k dohodě na vši hrad, nemohou se stěžovatel zvazků z tto dohody vyplvajcch zbavit poukazem na zsah do zkladnch prv.

27. Usnesenm sp. zn. Pl. S 13/03 ze dne 25. 8. 2004 se stavn soud vyjdřil k pravomoci Ministerstva zdravotnictv rozhodnout o hodnotch bodu a vši hrad zdravotn pče. Odmtl jako zjevně neopodstatněn nvrh skupiny sentorů na zrušen vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 101/2002 Sb., kterou se měn vyhlška Ministerstva zdravotnictv č. 134/1998 Sb., kterou se vydv seznam zdravotnickch vkonů s bodovmi hodnotami, eventulně na zrušen v nvrhu přesně označench ustanoven tto vyhlšky. Nvrh stl na tvrzen, že po derogaci (nlezem sp. zn. Pl. S 24/99) zmocňovacho ustanoven 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn nemůže ministerstvo rozhodnout o hodnotě bodu a vši hrad zdravotn pče z veřejnho zdravotnho pojištěn mimo dohodovac řzen, tedy v přpadě nedohody jeho subjektů. stavn soud tomu nepřisvědčil s tm, že ze zrušen předmětnho ustanoven nelze dovodit vzanost Ministerstva zdravotnictv vsledky dohodovacho řzen při určen hodnoty bodu a vše hrad způsobem, jak to čin navrhovatel. Smyslem zkonnho ustanoven, upravujcho dohodovac řzen, je zakotven mechanismu vyjednvn zainteresovanch subjektů, a tedy minimalizace veřejnoprvnch dopadů cenov regulace. Tmto ustanovenm ale nen založena normotvorn kompetence uvedench nesttnch subjektů (ve smyslu korporativnho systmu), neboť ta zůstv Ministerstvu zdravotnictv.

28. Usnesenm sp. zn. IV. S 127/03 ze dne 7. 4. 2003 (U 9/30 SbNU 523) byl jako zjevně neopodstatněn odmtnut nvrh skupiny třiapadesti zdravotnickch zařzen na zrušen čsti vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 532/2002 Sb., kterou se stanov vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn včetně regulačnch omezen pro 1. pololet 2003, jelikož legislativn činnost, spočvajc ve vydn obecně zvaznho prvnho předpisu, nelze považovat za zsah orgnu veřejn moci způsobil porušit zkladn prvo či svobodu. Z thož důvodu byl usnesenm sp. zn. IV. S 128/03 ze dne 11. 11. 2003 odmtnut nvrh Sdružen praktickch lkařů Česk republiky a Sdružen praktickch lkařů pro děti a dorost Česk republiky na zrušen tže vyhlšky, tentokrt jako celku.

29. Nvrh na zrušen posledně uveden vyhlšky pro rozpor se zkonem a stavnm pořdkem pak podala i skupina sentorů a skupina poslanců. Nvrh argumentoval předevšm tm, že regulace proveden vyhlškou jde nad rmec zkonnho zmocněn. Usnesenm sp. zn. Pl. S 53/03 ze dne 17. 10. 2006 byl nvrh odmtnut jako zjevně neopodstatněn, neboť po zahjen řzen byla zrušena zmocňovac ustanoven zkona, na zkladě kterch byla napaden vyhlška vydna, a byla nahrazena zmocňovacmi ustanovenmi novmi, odlišně formulovanmi. Vyhlška sice před skončenm řzen nepozbyla platnosti, ale prvn vztahy z n vznikl byly bezesporu již z velk čsti realizovny a vyhlška již nebyla způsobil nadle vyvolvat prvn činky. Věcn posouzen by nemělo smysl ani z toho důvodu, že hlavnm jeho smyslem by byla obecn specifikace rozsahu zkonnho zmocněn pro Ministerstvo zdravotnictv, přičemž zmocňovac ustanoven bylo zrušeno.

30. Skupina sentorů navrhla zrušit i vyhlšku Ministerstva zdravotnictv č. 50/2005 Sb., kterou se stanov vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn včetně regulačnch omezen pro 1. pololet 2005, a to s argumenty, že byla porušena procedura přijmn vyhlšky, že ministerstvo vydalo vyhlšku mimo a nad rmec svho zkonnho zmocněn a že pro obdob od prvho do pětadvactho ledna 2005 je retroaktivn. Usnesenm sp. zn. Pl. S 16/05 ze dne 4. 5. 2007 stavn soud nvrh odmtl jako zjevně neopodstatněn z thož důvodu jako ve věci sp. zn. Pl. S 53/03. V mezidob totiž došlo ke zrušen zmocňovacho ustanoven, podle něhož byla napaden vyhlška přijata, a k jeho nahrazen zmocňovacm ustanovenm novm, jinak formulovanm. Vzhledem k absenci materilnch podmnek dalšho normativnho působen, dan tm, že chyb zkonn zmocněn, je sice vyhlška i nadle platnm prvnm předpisem, ale stala se předpisem, kter nen ani činnm ani aplikovatelnm, tedy takovm, kter by byl způsobil vyvolvat v realitě prvn činky pro futuro.

31. O dalšm nvrhu sentorů na zrušen hradov vyhlšky, tentokrt vyhlšky č. 550/2005 Sb., kterou se stanov vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn, včetně regulačnch omezen, pro 1. pololet roku 2006, odůvodněnm jejmi formlněprvnmi a materilněprvnmi nedostatky, stavn soud rozhodoval v řzen sp. zn. Pl. S 23/06. Ministerstvo dle navrhovatelů fakticky neposkytlo prostor pro uzavřen dohody o vši hrad zdravotn pče, když častnkům dohodovacho řzen čelově pod zminkou dotčen veřejnho zjmu vrtilo uzavřen dohody a vytvořilo si tm uměle předpoklad pro vydn napaden vyhlšky. Ta navc překročila zkonn zmocněn, neboť upravila i vztahy, kter j regulovat nepřsluš, a nastavenm způsobu vše hrad založila nerovnost mezi dotčenmi subjekty. stavn soud nvrh usnesenm ze dne 13. 3. 2007 dlem odmtl z důvodu uplatněnho již ve věci sp. zn. Pl. S 53/03, tedy zrušen přslušnho zmocňovacho ustanoven, a dlem řzen o něm zastavil, neboť podstatn čst vyhlšky pozbyla v průběhu řzen platnosti.

32. Stejn předpis - vyhlšku č. 550/2005 Sb. - navrhli zrušit v rmci konkrtn kontroly stavnosti ještě dalš dva stěžovatel, lkaři, kteř se stavn stžnost brnili proti specifikovanm rozhodnutm zdravotn pojišťovny o uplatněn regulačnch mechanismů. Usnesenmi sp. zn. I. S 701/06 ze dne 10. 7. 2007, a sp. zn. IV. S 1544/07 ze dne 21. 8. 2007 byly obě stavn stžnosti odmtnuty jako nepřpustn (stěžovatel nevyužili možnosti domhat se ochrany proti postupu smluvn strany - zdravotn pojišťovny - u obecnho soudu) a připojen nvrhy na zrušen prvnho předpisu procesně sdlely jejich osud.

V.

Vlastn přezkum

33. Ačkoliv je poskytovn zdravotnch služeb předmětem soukromoprvnch vztahů mezi jejich poskytovateli a pacienty, jde o oblast, v nž je vznamnm způsobem omezena kontraktačn svoboda a zroveň je dn vrazn prostor pro veřejnoprvn regulaci. Prvo zde reflektuje rizika, kter jsou při poskytovn zdravotn pče spojena se zsahy do tělesn integrity, a stanov pravidla, kter maj v maximln možn mře vst k jejich eliminaci. Současně však z něho vyplvaj i dalš povinnosti, jejichž smyslem je zajistit, aby měli občan ve všeobecnosti reln přstup ke zdravotn pči a byly jim tak vytvořeny podmnky pro jejich důstojn život i v přpadech, kdy by si tuto pči nemohli dovolit z vlastnch prostředků. Ve všech těchto přpadech opodstatňuje uložen přslušnch povinnost požadavek ochrany života a zdrav člověka, jakož i jeho důstojnosti.

34. K dosažen těchto čelů slouž v Česk republice systm povinnho veřejnho zdravotnho pojištěn, jehož zkonnou pravu vslovně předvd věta druh čl. 31 Listiny. Tento systm vznamnm způsobem modifikuje prvn vztah mezi poskytovatelem zdravotnch služeb a pacientem. Je-li totiž poskytovatel ve smluvnm vztahu se zdravotn pojišťovnou, pak prvě j vznik (v rozsahu vymezenm prvnmi předpisy a předmětnou smlouvou) povinnost k hradě zdravotnch služeb poskytnutch jejm pojištěncům. Mezi pacientem a pojišťovnou současně existuje veřejnoprvn vztah, jehož součst je, nejde-li o sttnho pojištěnce ( 7 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn), i zkonem vymezen povinnost platit pojistn. Lze jen dodat, že zkon nebrn tomu, aby jednotliv poskytovatel poskytovali zdravotn služby i pojištěncům zdravotnch pojišťoven, s nimiž nemaj uzavřenou smlouvu. Tito poskytovatel však s vjimkou neodkladn pče a některch dalšch zkonem vymezench přpadů poskytnut zdravotnch služeb ( 17 odst. 1 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn) nemaj nrok na jejich hradu vůči zdravotnm pojišťovnm, ale přmo vůči pacientům.

35. Vzhledem k tomu, že častnky veřejnho zdravotnho pojištěn jsou povinně v zsadě všechny osoby trvale žijc nebo pracujc na zem Česk republiky, je pochopiteln, že prvě tento systm m na vdajch na zdravotnictv dominantn podl. Podle zveřejněnch (předběžnch) statistickch dajů představovaly v roce 2011 vdaje zdravotnch pojišťoven na zdravotnictv čstku 225 547 mil. Kč z celkov čstky 242 410 mil. Kč veřejnch vdajů, zatmco soukrom vdaje představovaly čstku 46 376 mil. Kč (srov. Zdravotnictv jako součst nrodn ekonomiky 2011. Časov řady vybranch finančnch ukazatelů. stav zdravotnickch informac a statistiky Česk republiky, s. 33, dostupn na http://www.uzis.cz/system/files/zdrnarekon2011.pdf). Přm platby za zdravotn vkony, kter se navc v zsadě tkaj pouze jejich zkho okruhu (např. stomatologick pče, estetick chirurgie) přitom představuj jen dlč čst posledně uveden skupiny vdajů, kterou dle tvoř např. platby za lky a zdravotnick prostředky či regulačn poplatky. Za těchto okolnost nen nikterak sporn, že v přpadě poskytovatelů zdravotnch služeb zvis možnost jejich podnikn v rozhodujc mře na tom, zda jim za proveden vkony (resp. obecně služby) vznikne nrok na hradu vůči někter ze zdravotnch pojišťoven. Podmnky jejich podnikn pak dotvř regulace vše hrad hrazench služeb, ke kter dochz podle 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn vždy na obdob kalendřnho roku tzv. hradovou vyhlškou Ministerstva zdravotnictv.

36. Hodnota bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačn opatřen stanoven touto vyhlškou se promtaj do obsahu smluv mezi poskytovateli a zdravotnmi pojišťovnami. Jak vyplv ze zněn rmcovch smluv stanovench vyhlškou č. 618/2006 Sb., kterou se vydvaj rmcov smlouvy, vydanou Ministerstvem zdravotnictv podle 17 odst. 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, uveden smlouvy předpokldaj, že vše hrad bude uvedena v jejich dodatku (tzv. cenov dodatek). Tento dodatek se přitom zpravidla uzavr každ rok a zpravidla odkazuje na zněn hradov vyhlšky činn pro přslušn obdob, ledaže se strany dohodnou na vši hrad jinak. Předmětn vyhlška se na tyto vztahy aplikuje přmo pouze v přpadě, že se na vši hrad nedohodnou. Vždy se ale použije na prvn vztahy mezi tzv. nesmluvnmi poskytovateli a zdravotnmi pojišťovnami, jež vznikly z důvodu poskytnut neodkladn pče pojištěnci nebo z jinho prvnm předpisem stanovenho důvodu. Prvě zrušen tto vyhlšky, vydan pro rok 2013, se domh navrhovatel v tomto řzen.

V. A)

Posouzen, zda byla napaden vyhlška vydna na zkladě a v mezch zkona

37. V souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu se stavn soud v projednvan věci zabval nejdřve otzkou, zda byla napaden vyhlška přijata a vydna stavně konformnm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence. Zatmco při posuzovn procedury jejho přijet se stavn soud z povahy věci zabval vyhlškou jako celkem, v přpadě otzky, zda byla vydna v mezch zkonnho zmocněn, se omezil toliko na ty jej čsti, na kter dopad navrhovatelem uplatněn argumentace.

38. Ustanoven čl. 79 odst. 3 stavy svěřuje ministerstvům a jinm sprvnm řadům pravomoc k vydvn podzkonnch prvnch předpisů, k jej realizaci však může dojt jen na zkladě a v mezch zkona, jsou-li k tomu zkonem zmocněny. Uveden ustanoven je třeba vykldat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocněn mus bt konkrtn, jednoznačn a jasn [nlez. sp. zn. Pl. S 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, stavn soud zkoum, zda byl podzkonn prvn předpis vydn sttnm orgnem k tomu oprvněnm a v mezch jeho kompetence, tedy zda se při vkonu tto pravomoci pohyboval v mezch a na zkladě zkona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zkon (preater legem). Zjednodušeně řečeno jde o to, aby v přpadě, kdy m bt podle zkona X, tento předpis nestanovil, že m bt Y, ale že m bt X1, X2, X3. Ze zmocňovacho ustanoven mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard. Ani v takovm přpadě však podzkonn prvn předpis nesm zasahovat do věc vyhrazench k regulaci toliko zkonem (tzv. vhrada zkona) [srov. nlez sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)].

39. Zmocněn Ministerstva zdravotnictv k vydn vyhlšky, kterou se stanov hodnota bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačn omezen, vyplv z 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Toto ustanoven zroveň předpokld, že jejmu vydn bude předchzet dohodovac řzen zstupců Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky a ostatnch zdravotnch pojišťoven a zstupců přslušnch profesnch sdružen poskytovatelů jako zstupců smluvnch poskytovatelů, kter svol ministerstvo. Bude-li vsledkem tohoto řzen dohoda na uvedench parametrech, ministerstvo ji vyd jako vyhlšku. Pokud by však obsah tto dohody byl v rozporu s prvnmi předpisy nebo veřejnm zjmem, jmž se ve smyslu 17 odst. 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn rozum zjem na zajištěn kvality a dostupnosti hrazench služeb, fungovn systmu zdravotnictv a jeho stability v rmci finančnch možnost systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, nebo by k předmětn dohodě nedošlo do 120 dnů před skončenm přslušnho kalendřnho roku, posoud ministerstvo hodnotu bodu, vši hrad hrazench služeb a regulačn omezen na nsledujc kalendřn rok samostatně.

40. Napaden vyhlška byla vydna prvě na zkladě 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, a to sttnm orgnem k tomu oprvněnm, přičemž, jak stavn soud zjistil z vyždanch vyjdřen, v souladu s tmto ustanovenm se uskutečnilo i předmětn dohodovac řzen, byť v jeho rmci došlo ke včasn dohodě častnků pouze ohledně tř z jedencti segmentů zdravotn pče [k otzce vznamu dohodovacho řzen pro využit zmocněn a zvaznosti eventuln dohody srov. nlez sp. zn. Pl. S 6/07 ze dne 9. 2. 2010 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.), bod 77]. Protože byla napaden vyhlška zroveň uveřejněna ve Sbrce zkonů, a to konkrtně pod č. 475/2012 v čstce 178, jež byla rozeslna dne 31. prosince 2012, lze konstatovat, že k jejmu přijet a vydn došlo stavně konformnm způsobem.

41. Pokud jde o otzku, zda napaden vyhlška byla vydna v mezch zkonnho zmocněn, předmětn zmocňovac ustanoven nevymezuje, co přesně se rozum hodnotou bodu, vš hrad hrazench služeb a regulačnho omezen. stavn soud m za to, že pojem vše hrad je širš a že pravomoc k jejich stanoven bez dalšho zahrnuje i stanoven hodnoty bodu a regulačnch omezen, jež jsou v podstatě toliko prostředky k jejmu určen. Tm, že je zkonodrce přesto považoval za potřebn vslovně zmnit, dal najevo předevšm svou představu o způsobu vpočtu těchto hrad, kter sice m bt založen na tzv. bodovm systmu, a tedy vše hrad se v něm m odvjet od počtu bodů za jednotliv zdravotn vkony, avšak s možnost jejich celkovho omezen, kter by současně zohledňovalo i jin skutečnosti relevantn zejmna z hlediska stability systmu zdravotnictv. S ohledem na posledn větu 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn je zřejm, že toto zmocněn zahrnuje i možnost stanoven způsobu hrad, byť nikoliv způsobu proveden hrad ( 17 odst. 2 tohoto zkona a contrario). Způsobem hrad je přitom třeba rozumět předevšm jejich časov rozložen, např. formou poskytovn měsčnch hrad.

42. Podstata regulace vše hrad spočv v tom, že ve stanovench přpadech jsou poskytovatel povinni poskytovat zdravotn služby prvě za hradu (cenu) v určit vši. Tato povinnost m s ohledem na svůj obsah povahu podmnek nebo omezen vkonu prva na podnikn (viz nže), a podlh tak vhradě zkona podle čl. 26 odst. 2 Listiny, což však nevylučuje, aby podzkonnm prvnm předpisem - jak tomu nakonec je i v přpadě napaden vyhlšky - došlo k zpřesněn zkonem stanovench omezen a vymezen jejich podrobnost [srov. nlez sp. zn. Pl. S 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79, 410/2001 Sb.)]. Konkrtn vše hrad, k jejmuž stanoven dochz vyhlškou, se pak mus odvjet od celkov (předpokldan) vše přjmů systmu veřejnho zdravotnho pojištěn a současně reflektovat rozsah hrazen zdravotn pče a již zmněn kritrium veřejnho zjmu podle 17 odst. 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Lze jen dodat, že vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard je ze zmocňovacho ustanoven 17 odst. 5 uvedenho zkona zřejm.

43. Zatmco při posuzovn procedury přijet se stavn soud z povahy věci zabval vyhlškou jako celkem, v přpadě otzky, zda byla vydna v mezch zkonnho zmocněn, se omezil toliko na ty jej čsti, na kter podle jeho nzoru dopad navrhovatelem uplatněn argumentace. Nedospěl přitom k zvěru, že by někter z těchto čsti nebyla vydna v mezch zmocněn podle 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn.

V. B)

Vchodiska přezkumu zejmna z hlediska prva poskytovatelů zdravotnch služeb na podnikn (čl. 26 odst. 1 Listiny) a principu předvdatelnosti prva (čl. 1 odst. 1 stavy)

44. Napaden vyhlška podle navrhovatele nepřpustnm způsobem zasahuje do postaven poskytovatelů zdravotnch služeb, v důsledku čehož nen v souladu s jejich prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Stěžejn čst jeho nmitek se tk jej nepředvdatelnosti (resp. porušen principu předvdatelnosti a zkazu svvole ve smyslu čl. 1 odst. 1 stavy), a to jednak s ohledem na celkov snžen vše hrad, jednak s ohledem na složitost jejich vpočtu. Rovněž je tto vyhlšce vytkno, že z hlediska vše hrad zakld v několika směrech nerovnost mezi jednotlivmi poskytovateli, ať už mezi smluvnmi a nesmluvnmi nebo pouze mezi smluvnmi navzjem, a že z důvodu nepoměru mezi jejich povinnost poskytovat někter vkony a vš hrad, na kter maj nrok, působ ve vztahu k některm z nich nepřiměřeně zatěžujcm způsobem. Tyto nedostatky se maj negativně promtat i do dostupnosti zdravotn pče a bt tak z tohoto důvodu v rozporu s prvem pacientů na bezplatnou zdravotn pči na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn podle čl. 31 Listiny.

45. stavn soud považoval za ždouc, aby ještě předtm, než přistoupil k vlastnmu přezkumu napaden vyhlšky, vymezil alespoň v obecn rovině jeho zkladn vchodiska.

46. Z čl. 1 odst. 1 stavy, podle něhož je Česk republika prvnm sttem, vyplvaj zkladn principy vztahujc se obecně na normotvorbu. Jejich součst je i princip předvdatelnosti prva, jeho srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti [srov. nlez sp. zn. Pl. S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), nebo nlez sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), bod 36]. Jakkoliv prvn prava může dostt tomuto požadavku pouze za předpokladu, že je adekvtně přstupn tak, aby osoby byly schopn seznat, že pravidlo, kter vytvořila, dopad na konkrtn věc. Současně však mus bt formulovna dostatečně precizně, aby umožnila osobm přizpůsobit j sv chovn. Osoba mus bt schopna, jsouc eventulně vybavena vhodnou odbornou radou, předvdat důsledky, jež může vyvolat určit (jej) chovn, a to se stupněm jistoty, kter odpovd okolnostem [srov. nlez sp. zn. Pl. S 29/11 ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.), tž rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 26. 4. 1979 ve věci stžnosti Sunday Times proti Spojenmu krlovstv č. 6538/74, 49].

47. Při posuzovn, zda prvn prava obstoj z hlediska požadavku na vnitřn koherenci prvnho řdu a na jeho určitost a srozumitelnost [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 5/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.) nebo nlez sp. zn. Pl. S 2/97 ze dne 2. 7. 1997 (N 91/8 SbNU 325; 186/1997 Sb.)], nelze obecně upřt relevanci poukazům na možn složitějš nebo nejednoznačn přpady jej aplikace. Samotn skutečnost, že tyto přpady mohou nastat, však ještě neodůvodňuje zvěr o jej protistavnosti. Ten by přichzel v vahu toliko tehdy, pokud by zněn prvnho předpisu neumožňovalo určit jeho normativn obsah ani pomoc obvyklch interpretačnch metod [k tomu blže zejmna nlez sp. zn. Pl. S 2/97, rovněž nlez sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), bod 186; nlez sp. zn. Pl. S 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (č. 437/2012 Sb.), body 338 a 339].

48. Napaden vyhlška m povahu cenov regulace (srov. prvn zvěry obsažen v nlezu sp. zn. Pl. S 24/99), kter tm, že na zkladě 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn stanov vši hrad hrazench služeb, zsadnm způsobem ovlivňuje celkov podmnky pro podnikn v oblasti poskytovn zdravotnch služeb a zasahuje tak do prva poskytovatelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V jejm důsledku jsou totiž jednotliv poskytovatel ve stanovench přpadech povinni poskytovat zdravotn služby prvě za hradu stanovenou na zkladě tto vyhlšky. stavn soud již v minulosti vyslovil, byť formou obiter dicti, že "nezbytnou součst demokratickho prvnho sttu je i ochrana svobody smluvn vůle, jež je derivtem stavn ochrany prva vlastnickho dle čl. 11 odst. 1 Listiny (jehož zkladnm komponentem je ius disponendi). Cenov regulace je proto opatřenm vjimečnm a akceptovatelnm pouze za zcela omezench podmnek", přičemž "vychzejc ze zohledněn důležitch faktorů (v dan oblasti vše vybranho pojistnho, vše nkladů při poskytovn zdravotn pče, atd.), mus při stanoven ceny zohlednit i možnost tvorby zisku. Důsledkem absence tto maximy při regulaci cen se" totiž "může stt znemožněn určit oblasti podnikatelsk aktivity a vytvořen sttnho monopolu, tj. dotčen podstaty a smyslu zkladnho prva, plynoucho z čl. 26 Listiny." Je namstě zdůraznit, že smyslem podnikn je prvě dosažen zisku. Z stavně zaručenho prva podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost sice neplyne prvo mt zisk, stt je však povinen vytvřet takov podmnky, kter umožn jednotlivcům relně usilovat o jeho dosažen. Ve vztahu k předmětu přezkoumvan regulace to znamen nastavit spravedlivě podmnky nkupu zdravotnch služeb, a to z hlediska jejich ceny i rovnho postaven subjektů smluvnho vztahu, chrnit svobodnou soutěž mezi nimi a adekvtně vyrovnvat přpadn deformace.

49. Prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domhat pouze v mezch zkonů, kter jej provděj. Ustanoven čl. 26 odst. 2 Listiny současně předpokld možnost omezen vkonu některch povoln nebo činnost zkonem, aniž by specifikoval čel takovhoto omezen [srov. nlez sp. zn. Pl. S 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), bod 29]. Zkonodrce m tedy relativně širokou dispozici pro konkrtn vymezen obsahu a způsobu realizace tohoto člnku, leč ani ta nen absolutn. Ve svm uvžen je vzn předevšm čl. 4 odst. 4 Listiny, kter brn tomu, aby se omezen zkladnho prva podnikat dotkalo samotn jeho podstaty a smyslu [srov. nlez sp. zn. Pl. S 24/99, tž nlez sp. zn. Pl. S 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), čst VIII psm. H]. Rovněž je však povinen respektovat zsadu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny [nlez sp. zn. Pl. S 1/12, bod 278].

50. stavn soud při posouzen souladu napaden prvn pravy s prvem podnikat, jež m povahu prva hospodřskho, postupuje obdobně, jako v přpadě prv socilnch, k jejichž přezkumu byl v dosavadn judikatuře konstruovn a rozvinut tzv. test rozumnosti [srov. nlezy sp. zn. Pl. S 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), sp. zn. Pl. S 83/06 či sp. zn. Pl. S 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (č. 186/2012 Sb.), bod 48], sestvajc ze čtyř nsledujcch kroků:

1. vymezen smyslu a podstaty hospodřskho nebo socilnho prva, tedy jeho esencilnho obsahu,

2. zhodnocen, zda se zkon nedotk samotn existence hospodřskho nebo socilnho prva nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu,

3. posouzen, zda zkonn prava sleduje legitimn cl, tedy zda nen svvolnm zsadnm snženm celkovho standardu zkladnch prv, a

4. zvžen otzky, zda zkonn prostředek použit k jeho dosažen je rozumn (racionln), byť nikoliv nutně nejlepš, nejvhodnějš, nejčinnějš či nejmoudřejš.

51. Dospěje-li stavn soud ve druhm kroku tohoto testu k zvěru, že napaden prvn prava se dotk samotn existence některho z těchto prv nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu, posoud přpustnost zsahu do tohoto prva v rmci testu proporcionality. To znamen, že bude v nsledujcm pořad hodnotit, zda

a) předmětn zsah sleduje legitimn (stavně aprobovan) cl jeho omezen,

b) je tento zsah k dosažen tohoto cle vhodn (požadavek vhodnosti),

c) tohoto cle nelze doshnout jinm způsobem, jenž by byl k dotčenmu zkladnmu prvu šetrnějš (požadavek potřebnosti), a

d) zjem na dosažen tohoto cle v rmci určitho prvnho vztahu převž nad dotčenm zkladnm prvem (požadavek proporcionality v užšm smyslu).

Nebude-li přitom splněna někter z těchto podmnek, stavnmu soudu nezbude, než konstatovat nesoulad s stavnm pořdkem. Stejnm způsobem stavn soud postupuje i v přpadech, kdy by důvod porušen prva měl spočvat současně v porušen principu rovnosti.

52. Pokud jde o prvo občanů na bezplatnou zdravotn pči a na zdravotn pomůcky na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn podle čl. 31 Listiny, stavn soud v minulosti vymezil podstatu tohoto prva v tom smyslu, že mu odpovd povinnost sttu vytvořit systm veřejnho zdravotnho pojištěn a jeho prostřednictvm zajistit občanům spravedliv, tedy i vznik možnch nerovnost vylučujc způsob přstupu ke zdravotn pči přiměřen kvality [usnesen sp. zn. Pl. S 23/98 ze dne 5. 5. 1999 (U 33/14 SbNU 319)]. Všichni pojištěnci by tak měli mt nrok na takov ošetřen a lčby, jež odpovdaj objektivně zjištěnm potřebm a požadavkům nležit rovně a lkařsk etiky [srov. nlez sp. zn. Pl. S 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)]. I v přpadě tohoto socilnho prva aplikuje stavn soud vše uveden test rozumnosti. Zroveň si je vědom, že napaden vyhlška přmo nestanov prva a povinnosti pacientů, a tedy i jej přpadn nesoulad by bylo možn konstatovat toliko v přpadě, pokud by v jejm důsledku byla fakticky ohrožena nebo dokonce znemožněna samotn realizace tohoto prva.

53. Zvěrem obecn čsti svho odůvodněn stavn soud poznamenv, že navrhovatel namtal rovněž nesoulad napaden vyhlšky s prvem zaměstnanců na spravedlivou odměnu podle čl. 28 Listiny. Tto nmitce nicmně nelze přisvědčit již z toho důvodu, že poskytovatel zdravotnch služeb maj standardně postaven podnikatelů nebo neziskovch organizac, a tedy z povahy věci nelze jejich přjmu poskytnout takov stupeň ochrany, jak se předpokld v přpadě zaměstnanců. Stejně tak se nebylo třeba dl zabvat nmitkou rozporu napaden vyhlšky s prvem na spravedliv proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť jej obsah je v podstatě shodn s nmitkou nepředvdatelnosti prvn pravy. Jej průmět do aktulně probhajcch soudnch sporů v tomto řzen posuzovat nelze.

V. C)

Předvdatelnost vše hrad hrazench služeb, na kter vznikne poskytovatelům nrok

54. stavn soud přistoupil k posouzen jednotlivch nmitek, přičemž jako prvn se zabval nmitkou složitosti a nepředvdatelnosti vyhlškou stanovenho způsobu vpočtu vše hrad, na kter vznikne poskytovateli nrok vůči zdravotn pojišťovně za poskytnut hrazen služby.

55. Předně je třeba uvst, že vše těchto hrad se v přpadě jednotlivch vkonů odvj od počtu bodů, ktermi je tento vkon ohodnocen, a hodnoty bodu vyjdřen peněžn čstkou, kter je stanovena rozdlně pro jednotliv skupiny vkonů, vymezen zpravidla taxativnm včtem nebo podle odbornost. Přesn seznam vkonů a jejich ohodnocen počtem bodů, kter by mělo reflektovat jejich finančn i odbornou nročnost, stanov na zkladě zmocněn podle 17 odst. 4 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn pro všechny druhy zdravotn pče vyhlška Ministerstva zdravotnictv č. 134/1998 Sb., kterou se vydv seznam zdravotnickch vkonů s bodovmi hodnotami, ve zněn pozdějšch předpisů. Na j provedenou klasifikaci pak navazuje vyhlška podle 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, kter stanov konkrtn hodnoty bodu vždy pro přslušn kalendřn rok. Vpočet vše hrad za určit vkon přitom zsadně spočv ve vynsoben hodnoty bodu přslušnm počtem bodů.

56. Nastněn způsob vpočtu se v takto jednoduch podobě uplatn jen vjimečně, neboť napaden vyhlška jej v různch směrech doplňuje a modifikuje. Předevšm tak čin prostřednictvm snžen hodnoty bodu nad určit objem poskytnut zdravotn pče nebo regulačnch sržek v přpadě překročen stanoven vše hrad. Smyslem obou omezen je působit na jednotliv poskytovatele v tom smyslu, aby dodrželi uveden limity, neboť v přpadě jejich překročen by se jim poskytovn dalšch zdravotnch služeb již ekonomicky nevyplatilo. Z tohoto důvodu je v jejich vlastnm zjmu, aby v průběhu celho roku dbali o to, že zdravotn pče a jin služby budou poskytovat jen tehdy, kdy je to potřebn. V opačnm přpadě se totiž vystavuj riziku, že na konci tohoto obdob sami ponesou nklady poskytnutch zdravotnch služeb. Dalš modifikace způsobu vpočtu mohou spočvat v jeho doplněn o nstroje umožňujc promtnout do vše hrad někter rozdly mezi jednotlivmi poskytovateli, kter maj vliv na vši jejich nkladů a jejichž nezohledněn by mohlo představovat překžku při zajišťovn kvalitn a dostupn zdravotn pče.

57. Navrhovatelem tvrzen nepředvdatelnost napaden vyhlšky, ze kter dovozuje jej nesoulad s čl. 1 odst. 1 stavy a potažmo tak s čl. 26 odst. 1 Listiny, m několik rovin. Je zřejm, že zjištěn celkov vše hrad, na kterou vznikne poskytovateli nrok v roce 2013, vyžaduje aplikaci vce či mně složitch matematickch operac. Jej vpočet může v zvislosti na druhu zdravotnch služeb sestvat dokonce z destek dlčch vpočtů zahrnujcch velk počet proměnnch. stavn soud nicmně nedospěl k zvěru, že by samotn tato charakteristika postačovala pro zvěr o neurčitosti napaden vyhlšky (srov. body 46 a 47). Vzal přitom v vahu, že jde o prvn předpis dopadajc na velmi specifick okruh prvnch vztahů, u jejichž subjektů se předpokld určit odborn znalost, a že jeho složitost je v mře nikoliv nepodstatn důsledkem složitosti samotn materie, kterou upravuje. Aniž by stavn soud na tomto mstě zaujmal stanovisko k vyhlšce jako celku a v tomto směru tak do budoucna obecně zakldal překžku věci rozhodnut, v přpadě těch jejch čst, ktermi se v tomto řzen zabval, bylo normativn vyjdřen jednotlivch vpočtů vždy dostatečně určit na to, aby je po dosazen vstupnch hodnot (proměnnch) bylo možn provst. Jestliže proto lze uvažovat o nepředvdatelnosti napaden vyhlšky, jej hlavn důvod nelze spatřovat v jej pouh složitosti, nbrž je nezbytn zabvat se podrobně samotnou strukturou vpočtu vše hrad, včetně uvedench limitac a regulačnch omezen, kter vši hrad umožňuj snižovat. Prvě na posouzen těchto dvou typů omezen se v tto čsti zaměřil i stavn soud, a to konkrtně v tom smyslu, zda jsou s ohledem na svou regulačn funkci, kdy je překročen stanovench limitů fakticky sankcionovno snženm hodnoty bodu nebo možnost snžen vše hrad, ve vztahu k poskytovatelům zdravotnch služeb dostatečně určit a předvdateln.

58. Podstata limitace poskytovn některch zdravotnch služeb spočv v tom, že pro vpočet vše hrad za vkony poskytnut nad stanoven objem se použije snžen hodnota bodu. Tento objem je nicmně vymezen prostřednictvm vzorce, pro jehož použit nejsou relevantn jen souhrnn daje o poskytnutch zdravotnch službch za referenčn obdob roku 2011, nbrž tak za hodnotc obdob roku 2013, jež z povahy věci nemohou bt poskytovatelům znmy již v jeho průběhu. Tuto skutečnost lze ilustrovat např. na hodnotě bodu v přpadě specializovan ambulantn pče podle čsti A odst. 1 psm. g) přlohy č. 3 napaden vyhlšky (podrobně viz bod 68), kde se uveden objem vypočte tm způsobem, že se počet poskytovatelem vykzanch a zdravotn pojišťovnou uznanch bodů za rok 2011, kter byly uhrazeny v pln hodnotě bodu, vynsob podlem počtu uniktnch pojištěnců ošetřench poskytovatelem v dan odbornosti v roce 2013 a jejich počtu v roce 2011. stavn soud se proto zabval otzkou, zda tito poskytovatel vůbec mohou přizpůsobit sv chovn takovto regulaci, když stanoven objem, kter by měli dodržet v průběhu roku, bude možn přesně určit až po jeho skončen. Dospěl přitom k zvěru, že na ni i přes někter vhrady lze odpovědět kladně. Poskytovatel totiž mohou a měli by mt přehled o rozsahu jimi poskytovan zdravotn pče a počtu uniktnch pojištěnců a z tohoto důvodu mohou v průběhu roku tak sledovat, jakm způsobem se vyvj hodnota předmětnho limitu. Určitou představu o tomto vvoji nakonec mohou mt již z toho důvodu, že tento způsob limitace použvaly i hradov vyhlšky pro minul roky. Nic na tom neměn ani navrhovatelem tvrzen skutečnost, že v praxi došlo k situacm, kdy někteř poskytovatel neměli ani počtkem roku 2013 k dispozici souhrnn daje za rok 2011, neboť ta nen nedostatkem prvn pravy, nbrž pochybenm přslušn zdravotn pojišťovny.

59. Je třeba dodat, že tyto zvěry aprobuj toliko samotn způsob stanoven limitu prostřednictvm souhrnnho daje o počtu uniktnch pojištěnců za rok 2013, neznamenaj však, že stavn soud považuje konkrtn pravu limitace objemu poskytovan zdravotn pče za stavně konformn. Problmu, že nezohledňuje rozsah poskytnut neodkladn pče, respektive obecně pče, k jejmuž poskytnut je poskytovatel bez ohledu na jakkoliv limity povinen, a jeho stavněprvnm důsledkům je věnovna čst V.E. tohoto nlezu.

60. Za problematickou z hlediska předvdatelnosti shledal stavn soud naopak prvn pravu tzv. regulačnch sržek. Podle čsti B odst. 2 přloha č. 3 hradov vyhlšky může zdravotn pojišťovna poskytovateli, jemuž v roce 2013 vznikne za předepsan lčiv přpravky a zdravotn prostředky nrok na hradu, jejž průměrn vše na jednoho uniktnho pojištěnce bude vyšš než 100 % tto hrady v roce 2011, po skončen roku 2013 snžit hradu o 50 % čstky, o niž celkov hrada za tyto prostředky v roce 2013 překročila celkovou hradu v roce 2011. Obdobnm způsobem, byť toliko v rozsahu 40 %, lze uplatnit tuto sržku v přpadě překročen předmětnho limitu u zvlšť čtovanch lčivch přpravků (odst. 1), nebo vyždan pče v některch odbornostech (odst. 3). Tyto sržky uplatňuje zdravotn pojišťovna ve vztahu k vši hrad, na kter vznikne poskytovatelům nrok za rok 2013. Ve sv podstatě jde přitom o sankci za překročen uvedench limitů, kter m brnit tomu, aby nedochzelo k nadbytečn preskripci lků nebo vyžadovn pče po jinch poskytovatelch. Tuto pravu v obecn rovině dotvř odst. 4, podle něhož se uveden regulačn omezen nepoužij, pokud poskytovatel odůvodn poskytnut hrazen služby, na jejichž zkladě došlo k překročen průměrnch hrad. V praxi dostvaj za tmto čelem poskytovatel informaci od zdravotn pojišťovny, v jakm rozsahu vůči nim budou uplatněny regulace s tm, že se k tomuto rozsahu mohou vyjdřit a uplatnit nmitky, kter pojišťovna buď uzn, nebo neuzn.

61. Prvn problm tto prvn pravy spatřuje stavn soud již v tom, že předmětn limity nejsou v ždn souvztažnosti s vše uvedenmi limity pro celkov ročn objem poskytovan zdravotn pče, resp. jsou mnohem restriktivnějš. To znamen, že vyhlška na jedn straně umožňuje poskytovatelům poskytnout bez jakchkoliv restrikc určit objem zdravotnch služeb, na straně druh však stanov vrazně menš limity pro preskripci lčiv, kter však s poskytovnm zdravotnch služeb neoddělitelně souvis. Tm přitom zkonitě dochz k tomu, že u podstatn čsti poskytovatelů vznik prostor pro uplatněn regulačnch sržek (čili pro uplatněn sankce!) již v důsledku toho, že poskytovatel při poskytovn zdravotnch služeb v nasmlouvanm objemu či objemu, u něhož se neuplatn limitace prostřednictvm snžen hodnoty bodu, pln svou povinnost a předepisuje lčiva, aby byla lčba činn. Obdobn situace vznik i v přpadě vyždan pče, kde navc poskytovatel nem možnost ovlivnit, zda si jin poskytovatel, od něhož byla zdravotn pče vyždna, nevyčtuje pči ve většm rozsahu, než o jakou byl ždn, což by šlo z hlediska možnosti uplatněn regulačnch sržek zas jen k tži prvně uvedenho poskytovatele. Dalš a z hlediska otzky předvdatelnosti stejně zvažn problm se pak tk toho, že nejde-li o přpady, kdy uplatněn regulačn sržky brn to, že poskytovatel ve smyslu čsti B odst. 4 přlohy č. 3 odůvodnil poskytnut hrazen služby (což v praxi zvis předevšm na posouzen zdravotn pojišťovny), nebo přpadně jin vyhlškou stanoven důvod, nen zdravotn pojišťovna nijak omezena ve sv vaze, zda a v jakm rozsahu (v rmci procentulnho vymezen) regulačn sržky uplatn. To znamen, že pojišťovna může tyto sržky uplatňovat selektivně a podle sv vlastn vahy někter poskytovatele (jejich uplatněnm) znevhodňovat a jin zase (jejich neuplatněnm) zvhodňovat. Rovněž tak je může pojišťovna bez jakkoliv formulovanch kritri využvat ke snižovn vlastnch vdajů a tm fakticky jednostranně modifikovat vši hrad oproti tomu, jak ji stanov vyhlška. Dotčenm poskytovatelům, kteř nemaj možnost rozsah, v jakm dojde k uplatněn regulačnch sržek, předvdat, tak zůstv jen možnost akceptovat v roce 2014 dodatečn rozhodnut zdravotn pojišťovny o tom, v jak vši jim vlastně za rok 2013 vznikl nrok na hradu, a se skloněnou hlavou doufat, že za rok bude pojišťovna při nakldn s j svěřenmi veřejnmi prostředky o něco vstřcnějš.

62. Takovto stav čin prvn pravu regulačnch sržek v rozporu se zsadou předvdatelnosti a zkazem svvole podle čl. 1 odst. 1 stavy a tž se zsadou rovnosti podle čl. 1 Listiny. Tento rozpor m přitom zjevn přesah do prva poskytovatelů zdravotnch služeb podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť umožňuje zdravotn pojišťovně bez jakchkoliv kritri jednostranně měnit vši hrad za poskytnut zdravotn služby a tm i podmnky pro podnikn v tto oblasti. V tomto smyslu se tato prava dotk samotn podstaty prva podnikat. Lze jen dodat, že uveden derogačn důvod se uplatn ve vztahu k cel čsti B přlohy č. 3 vyhlšky, jakož i ve vztahu k čsti D přlohy č. 2 a k čsti B přlohy č. 4 vyhlšky.

V. D)

Snžen celkov vše hrad zdravotnch služeb

63. Navrhovatel dle broj proti tomu, že napaden vyhlška překvapivě (celkově) snižuje vši hrad poskytnutch zdravotnch služeb o 2 %, a to navzdory tomu, že se v tomto roce předpokld oproti roku předchozmu jak nrůst nkladů poskytovatelů zdravotnch služeb, tak nrůst vběru pojistnho. Tato skutečnost podle jeho nzoru zakld nesoulad s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny a s ohledem na předpokldan důsledky tohoto stavu (omezen rozsahu a kvality zdravotn pče) tak s prvem na bezplatnou zdravotn pči ve smyslu čl. 31 Listiny.

64. Z důvodov zprvy k napaden vyhlšce stavn soud zjistil, že jako zkladn parametr vše hrad pro rok 2013 určilo Ministerstvo zdravotnictv sazbu ve vši 98 % objemu referenčnho obdob (roku 2011) s vraznou degres nad tento objem. Tmto snženm chtělo ministerstvo vyvinout tlak na zvšen efektivity celho systmu veřejnho zdravotnho pojištěn a zabrnit nepotřebn nadprodukci pče, a to i s ohledem na předpokldan nominln snžen přjmů zdravotnho pojištěn o 1,4 % v tomto roce. V textu vyhlšky je přitom vyjdřeno použitm koeficientu 0,98 pro vpočet počtu bodů, kterm je limitovna hrada zdravotn pče při pln hodnotě bodu.

65. Je třeba zdůraznit, že konkrtn nastaven vše hrad zdravotnch služeb hrazench z veřejnho zdravotnho pojištěn zvis předevšm na politickm rozhodnut, k němuž je v rmci sv zkonodrn kompetence přslušn Parlament a v rozsahu a mezch jm přijatho zkonnho zmocněn tak Ministerstvo zdravotnictv. stavnmu soudu naopak zsadně nepřsluš vstupovat do jejich kompetence a nahrazovat nebo přehodnocovat jejich rozhodnut toliko z důvodu odlišnho nzoru na jeho sprvnost či čelnost, a proto se mus i v řzen o kontrole norem, jejichž předmětem je prvnm předpisem vyjdřen snžen vše těchto hrad, omezit na posouzen jejich souladu s stavnm pořdkem. Zkladn otzka, kterou tak musel v dan věci zodpovědět, zn, zda povinnost poskytovatelů poskytovat zdravotn služby za hradu v takto snžen vši obstoj z hlediska jejich prva podnikat podle čl. 26 Listiny.

66. stavn soud takovto posouzen samozřejmě nemůže provst paušlně ve vztahu ke všem poskytovatelům, neboť vše hrad se liš v zvislosti na konkrtn specializaci nebo segmentu zdravotnch vkonů, a stejně tak se liš i dopad jejich přpadnho snžen. Pro zvěr o tom, že byla takovmto snženm dotčena podstata a smysl prva podnikat, by přitom nepostačovalo pouh zjištěn, že se pro jednotliv poskytovatele ztžily podmnky pro dosažen zisku, nebo že se dokonce snžil počet poskytovatelů. Musela by relně vzniknout situace, kdy stt na jedn straně formlně umožňuje podnikn v určit oblasti, na straně druh však pro něj stanov takov podmnky, kter fakticky vylučuj jeho smysl. Důvod domnvat se, že takovto stav nastal nebo může nastat v důsledku vyhlškou provedenho snžen hrad, však stavn soud, aniž by v tomto směru po strnce věcn jakkoliv relativizoval souvisejc argumentaci navrhovatele a vyjdřen Asociace nemocnic, neshledal. Stejně tak neměl důvod učinit zvěr, že by v důsledku tohoto snžen došlo k takovm změnm v systmu zdravotnictv, jež by vedly k ohrožen dostupnosti a kvality poskytovan zdravotn pče. Za tto situace nelze dospět k zvěru o tom, že by byly tmto snženm dotčeny podstata a smysl prv podle čl. 26 odst. 1 a čl. 31 Listiny. Protože je toto opatřen navc způsobil doshnout sledovanho čelu (viz bod 64) a nelze jej považovat za nerozumn, neshledal ani nesoulad napaden vyhlšky s těmito ustanovenmi.

67. Nad rmec uvedenho je ždouc poznamenat, že argumentace navrhovatele nebyla v obecn rovině nezpůsobil odůvodnit tvrzen nesoulad s stavnm pořdkem. Realizace prva podle čl. 31 Listiny zvis na objemu finančnch prostředků, kter jsou prostřednictvm veřejnho zdravotnho pojištěn vynakldny na zdravotn pči. Tento objem přitom mus reflektovat i přpadn nrůst nkladů vznikajcch v souvislosti s jejm poskytovnm, neboť v opačnm přpadě by dřv nebo později vedl ke ztžen přstupu pacientů ke zdravotn pči nebo dokonce k jejich ohrožen. Jak již bylo uvedeno, nalezen optimlnho způsobu financovn zdravotnictv je v pln kompetenci Parlamentu a exekutivy. Nlež-li proto stavnmu soudu v rmci řzen o kontrole norem možnost určit ingerence, pak jejm smyslem nen nahrazovat uveden orgny při hledn věcnho řešen, nbrž dbt o to, aby si tyto řdně plnily svou z stavnho pořdku vyplvajc povinnost a aktivně využvaly sv pravomoci k zajištěn ochrany života, zdrav a důstojnosti jednotlivce. Prostor pro zsah stavnho soudu tak v zsadě může vzniknout i tehdy, pokud by se tyto orgny při vkonu sv normotvorn pravomoci nezabvaly okolnostmi, kter by mohly mt dopad z hlediska prva na bezplatnou zdravotn pči podle čl. 31 Listiny, mezi něž nrůst nkladů na poskytovn zdravotnch služeb nepochybně patř. Takovto posouzen lze přitom od nich očekvat ve vztahu ke všem segmentům hrazen zdravotn pče. Zbv jen dodat, že realizace uvedenho prva může za určitch okolnost vyžadovat i navšen prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn.

V. E)

Limitace vše hrad objemem poskytnutch zdravotnch služeb

68. V přloze č. 3 napaden vyhlšky je stanovena hodnota bodu pro specializovanou ambulantn pči, a to zvlšť pro jednotliv druhy vkonů. V přpadě vkonů, jež jsou taxativně uvedeny v čsti A odst. 1 psm. a) až f) tto přlohy, jde o čstky 0,68 až 1,08 Kč za bod, přičemž vše hrad za každ z nich se vypočte jako nsobek hodnoty bodu, vyjdřenho počtem bodů. Tento vpočet se však již neuplatn v přpadě vkonů uvedench pod psm. g), tedy všech ostatnch vkonů specializovan ambulantn pče. Zkladn hodnota bodu ve vši 1,02 Kč se zde totiž použije jen do vypočtenho objemu poskytnut zdravotn pče v dan odbornosti, zatmco pro vkony, kter ho přesahuj, je určujc snžen hodnota bodu ve vši 0,30 Kč. Tento objem se vypočte podle matematickho vzorce tak, že se celkov počet těch poskytovatelem vykzanch a zdravotn pojišťovnou uznanch bodů, kter nebyly za referenčn obdob uhrazeny ve snžen hodnotě bodu, vynsob podlem počtu uniktnch pojištěnců ošetřench poskytovatelem v dan odbornosti v roce 2013 a jejich počtu v roce 2011, a pak se vynsob čslem 0,98. Jinmi slovy, lze jej vyjdřit počtem bodů, kter byly poskytovateli zdravotn služby hrazeny v pln vši již v roce 2011, zvšenm nebo snženm poměrně podle toho, o kolik se v roce 2013 zvšil nebo snžil počet uniktnch pojištěnců ošetřench poskytovatelem v dan odbornosti oproti roku 2011, a současně snženm o 2 %.

69. Dosažen uvedenho objemu se vznamnm způsobem dotk vše hrady, na kterou vznikne poskytovatelům specializovan ambulantn pče nrok vůči zdravotn pojišťovně, nem však vliv na rozsah, v jakm jsou povinni poskytovat zdravotn pči. Ti totiž ani po jeho dosažen nemohou odmtnout poskytnut neodkladn pče a nestanov-li zkon jinak, tak v přpadě pojištěnců, s jejichž zdravotn pojišťovnou maj uzavřenou smlouvu, ani poskytnut pče jin [(srov. 48 zkona č. 372/2011 Sb., o zdravotnch službch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch službch)]. Za těchto okolnost vznik otzka, zda uveden rozlišovn dvou hodnot bodu za stejn vkony vůbec může z stavněprvnho hlediska obstt.

70. Je evidentn, že pln hodnota bodu ve vši 1,02 Kč neumožňuje, aby zisk poskytovatelů z každho bodu dosahoval vše až dvou třetin tto čstky, což zroveň znamen, že jeho snžen hodnota ve vši 0,30 Kč nemůže bt postačujc k pokryt nkladů poskytovan pče nebo jejich podstatn čsti. čel jejho zaveden je proto třeba spatřovat v působen na jednotliv poskytovatele, aby při poskytovn zdravotnch služeb postupovali efektivně a zamezovali tak pltvn s prostředky veřejnho zdravotnho pojištěn. Pokud by tak totiž nepostupovali, dostali by se do situace, kdy se s ohledem na objem jimi poskytnut zdravotn pče stane jej dalš poskytovn (po zbytek kalendřnho roku) ekonomicky nevhodnm.

71. stavn soud se při posuzovn tto čsti nvrhu zabval otzkou, zda povinnost poskytovat zdravotn pči za hradu vypočtenou ze snžen hodnoty bodu podle čsti A odst. 1 psm. g) přlohy č. 3 napaden vyhlšky nen v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny, jenž zaručuje dotčenm poskytovatelům prvo na podnikn. K jejmu zodpovězen přitom aplikoval již zmněn test rozumnosti, v jehož rmci v prvn řadě zkoumal, co je třeba z hlediska projednvan věci považovat za podstatu a smysl uvedenho prva (krok 1).

72. Vše bylo uvedeno, že ačkoliv z prva podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost neplyne prvo na zisk, stt je povinen vytvřet takov podmnky, kter umožn jednotlivcům usilovat o jeho dosažen. Tento zvěr se v pln mře uplatn i ve specifickch poměrech podnikn v oblasti poskytovn zdravotn pče, kde jsou v některch odbornostech hrazeny zdravotn vkony převžně nebo dokonce vlučně z veřejnho zdravotnho pojištěn. Důsledkem jsou tak požadavky ve vztahu k regulaci hrad za poskytnut vkony, kter by při normlnm běhu věc, odhldnuv od přpadnch rizik přirozeně spojench s podniknm, měly umožňovat (nikoliv zajišťovat) vc než jen pokryt nkladů poskytovanch služeb. Z hlediska prva na podnikn by naopak byla nepřijateln takov prava, kter by tyto nklady, byť jen čstečně, systmově přenšela na poskytovatele. Prvn zvěr, podle něhož "cenov regulace, nem-li přeshnout meze stavnosti, nesm evidentně snžit cenu tak, aby tato vzhledem ke všem prokzanm a nutně vynaloženm nkladům eliminovala možnost alespoň jejich nvratnosti," (nlez sp. zn. Pl. S 3/2000), se zde uplatn přiměřeně.

73. Pro posouzen, zda se napaden povinnost dotk takto vymezen podstaty a smyslu prva na podnikn (krok 2), bylo rozhodujc, že předmětn snžen hodnoty bodu může vst ke vzniku situace, kdy celkov ročn vše hrad, na kterou vznikne poskytovateli nrok, nebude pokrvat ani jen nezbytn nklady poskytovan zdravotn pče. To by znamenalo, že po určitou čst roku bude jej poskytovn tmto poskytovatelem fakticky dotovno. stavn soud opětovně zdůrazňuje, že takovto stav nen sm o sobě problmem v přpadech, kdy přčinou vzniku ztrty jsou vlastn podnikatelsk rozhodnut poskytovatele, nelze jej však akceptovat tehdy, pokud vznik jako nezbytn důsledek nastaven vše hrad. Poskytovatel nemohou předvdat celkov rozsah zdravotnch služeb, kter budou v průběhu roku nuceni poskytnout, a stejně tak nemohou ovlivnit, zda nedojde k jejich vraznmu navšen v důsledku mimořdnch udlost, typicky např. hromadnch nehod, přrodnch katastrof nebo epidemi. Hlavn důvod, pro kter je třeba na otzku druhho kroku provděnho testu odpovědět kladně, nicmně spočv v tom, že vyhlška nepřiznv takto dotčenm poskytovatelům ani jen dodatečn nrok na kompenzaci takto vznikl ztrty. Pouhou možnost, že zdravotn pojišťovna takovouto čstku poskytne ze svch zdrojů dobrovolně (tj. na zkladě individulnho ujednn mezi n a poskytovatelem podle posledn věty 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn), nelze považovat ve vztahu k poskytovatelům za relevantn garanci nebo systmov řešen problmu. Podle stavnho soudu je totiž problematick již samotn možnost uzavrn těchto individulnch dohod, jež nem ždn transparentn pravidla a z podstaty věci umožňuje nerovn přstup vůči poskytovatelům ze strany zdravotn pojišťovny. Napaden vyhlška tak zcela nepřijatelně plat pro jednoho adresta mně a pro jinho vce.

74. Vzhledem k tomu, že napadenou povinnost byly dotčeny podstata a smysl prva na podnikn, přistoupil stavn soud v rmci tohoto kroku testu rozumnosti k posouzen, zda předmětn povinnost obstoj jako přpustn zsah do stavně zaručenho prva na podnikn i v testu proporcionality. V tto souvislosti neměl pochybnosti o tom, že cl sledovan touto povinnost, jmž je zajištěn efektivnho poskytovn zdravotn pče, resp. zamezen pltvn prostředky veřejnho zdravotnho pojištěn, lze považovat z hlediska možnosti omezen prva na podnikn za legitimn, a že napaden povinnost je vhodnm (způsobilm) prostředkem k jeho dosažen. stavn soud ale neshledal splněn podmnky potřebnosti, jež se posuzuje s ohledem na přpadnou existenci jinch, k stavně zaručenmu prvu šetrnějšch prostředků. I když totiž lze v některch směrech připustit větš efektivnost limitace vše hrad před jinmi způsoby kontroly hospodrnho vynakldn prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, neexistuje ždn důvod, aby stanoven vše hrad zcela abstrahovalo od možnosti, že k překročen stanovenho objemu zdravotn pče nedojde jen v důsledku pltvn či jejho nadužvn, nbrž tak v důsledku řdnho plněn zkonnch povinnost ze strany poskytovatele. Zkladnm problmem předmětn prvn pravy je tak absence nroku na dorovnn či kompenzaci, kter by dopadal na tuto situaci. Již dnes nakonec judikatura soudů přiznv nrok na hradu neodkladn pče i v přpadech, kdy byl dohodnut finančn limit v danm obdob vyčerpn [srov. nlez sp. zn. I. S 2785/08 ze dne 13. 9. 2011 (N 157/62 SbNU 373) nebo rozsudek Nejvyššho soudu sp. zn. 25 Cdo 3507/2008 ze dne 27. 4. 2011], přičemž to, že tak čin nad rmec, a nikoliv na zkladě hradov vyhlšky, samo o sobě vypovd o jejm obsahovm deficitu. Prvě z tohoto důvodu napaden povinnost neobstla v tomto kroku testu proporcionality, a tudž je v rozporu s prvem dotčench poskytovatelů na podnikn podle čl. 26 odst. 1 Listiny.

75. Tato argumentace nezpochybňuje stavnost povinnosti poskytovat zdravotn služby podle 48 zkona o zdravotnch službch obecně, nbrž pouze za podmnek, kdy poskytovateli za vkony poskytnut nad objem stanoven napadenou vyhlškou nlež hrada vypočten nikoliv podle hodnoty bodu ve vši 1,02 Kč, nbrž ve snžen vši 0,30 Kč. Zjištěn derogačn důvod proto dopad pouze na ustanoven čsti A odst. 1 psm. g) přlohy č. 3 napaden vyhlšky, a to jako na celek. stavnmu soudu totiž zsadně nepřsluš, aby zrušenm toliko čsti tohoto ustanoven, upravujc předmětnou limitaci a snženou hodnotu bodu, měnil vyhlškou stanoven systm hrad pro určitou čst zdravotn pče a ve sv podstatě tak ve vztahu k některm vkonům poskytovatelů specializovan ambulantn pče navšil jejich hrady.

76. stavn soud dle konstatuje, že uveden derogačn důvody se mutatis mutandis vztahuj i na limitace hrad podle ustanoven čsti B bodu 2 psm. b) přlohy č. 1 napaden vyhlšky, kter se tk zvlštn ambulantn pče poskytovan podle 22 psm. c) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, podle bodů 1 a 2 přlohy č. 4 napaden vyhlšky, kter se tkaj odbornost 603 (gynekologie a porodnictv) a 604 (dětsk psychologie), podle bodů 2 až 5 přlohy č. 5, bodů 1, 2 a 4 přlohy č. 6 a bodů 1 a 3 přlohy č. 7 napaden vyhlšky, kter se tkaj hrazench služeb poskytovanch poskytovateli ambulantn zdravotn pče v některch odbornostech, a bodů 1 a 2 přlohy č. 8 napaden vyhlšky, kter se tkaj hrazench služeb poskytovanch poskytovateli zdravotnick dopravn služby.

77. Uveden nedostatky napaden prvn pravy nejsou neutrln ani z hlediska čl. 31 Listiny. Vyhlškou nastaven limitace totiž pro nedostatek garanc jakhokoliv dorovnn fakticky nut jednotliv poskytovatele k tomu, aby ve vlastnm ekonomickm zjmu omezovali poskytovanou zdravotn pči (např. odkldali operace či jin vkony na přšt rok) nebo se jejmu poskytovn v maximln přpustn mře vyhbali. V situaci, kdy to, zda jde v určitm přpadě o neodkladnou pči, nelze před poskytnutm zdravotn služby zcela jednoznačně zjistit, tak tento stav může vst k obecně restriktivnmu přstupu ze strany lkařů při tomto posuzovn a v konkrtnch přpadech tak i k ohrožen života jednotlivch pacientů, došlo-li pod tmto tlakem k tomu, že jim bylo poskytnut zdravotn pče odmtnuto z důvodu nesprvnho posouzen neodkladnosti. stavn soud se domnv, že i na tuto negativn strnku napaden prvn pravy mus brt ministerstvo do budoucna zřetel.

V. F)

Nerovn postaven smluvnch a nesmluvnch poskytovatelů z hlediska vše hrad za poskytnutou neodkladnou zdravotn pči

78. Ve smyslu 17 odst. 1 psm. a) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn m poskytovatel, kter poskytl neodkladnou pči pojištěnci, nrok na věcn plněn vůči jeho zdravotn pojišťovně i tehdy, nem-li s n uzavřenou smlouvu o poskytovn a hradě hrazench služeb. Jeho vše se však podle 17 napaden vyhlšky vypočt pouze z hodnoty bodu ve vši 75 % hodnoty, kterou pro tuto pči jinak stanov ostatn ustanoven (resp. přlohy) vyhlšky, což podle navrhovatele zakld neodůvodněnou nerovnost mezi smluvnmi a nesmluvnmi poskytovateli.

79. Obsahem principu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny se ve sv rozhodovac činnosti zabval již stavn soud Česk a Slovensk Federativn Republiky, kter v tto souvislosti vyslovil zvěr, že rovnost je třeba chpat jako kategorii relativn, nikoliv absolutn (nlez sp. zn. Pl. S 22/92 ze dne 8. 10. 1992, publikovn pod č. 11 ve Sbrce usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR). Na jeho pojet nsledně navzal v řadě svch rozhodnut i stavn soud, kter v obecn rovině připustil zkonem založenou nerovnost, avšak pouze za předpokladu, že ji lze odůvodnit na zkladě stavně akceptovatelnch hledisek. O takovto přpad se přitom nejedn tehdy, pokud je tato založena na libovůli (nerovnost neakcesorick), nebo je jejm důsledkem dotčen některho ze zkladnch prv a svobod (nerovnost akcesorick) [srov. např. nlezy sp. zn. Pl. S 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), sp. zn. Pl. S 7/03 nebo sp. zn. Pl. S 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (č. 220/2012 Sb.)].

80. V projednvan věci si musel stavn soud nejprve položit otzku, jak čel vlastně sleduje stanoven rozdln hodnoty bodu za poskytnutou neodkladnou pči. Vzhledem k tomu, že povinnost k jejmu poskytnut maj ve stejn mře jak smluvn, tak nesmluvn poskytovatel, lze důvod tohoto rozlišen spatřovat v tom, že v přpadě prvnch z nich nejsou tyto hrady posuzovny samostatně, nbrž jako součst poskytnut zdravotn pče v určit odbornosti, a z tohoto důvodu podlhaj i omezenm celkov vše hrad podle napaden vyhlšky, např. prostřednictvm snžen hodnoty bodu nebo regulačnch sržek. Protože se však tato omezen nemohou uplatnit i vůči nesmluvnm poskytovatelům, nelze považovat za bez dalšho nepřpustn, aby se tato skutečnost v jejich přpadě promtla určitm způsobem již do vše hodnoty bodu.

81. Za předpokladu, že by takto vymezen čel bylo možn považovat za legitimn, by stavn soud musel posoudit v rmci testu proporcionality, zda by povinnost nesmluvnho poskytovatele poskytovat neodkladnou pči při hodnotě bodu ve vši pouze 75 % hodnoty bodu, od nž se odvj vše hrady pro smluvn poskytovatele, obstla jako důvod nerovnosti, pokud jde o souvisejc mru zsahu do jejich prva podnikat. Nesmluvn poskytovatel bude mt totiž v tomto přpadě vrazně horš postaven než poskytovatel smluvn. stavn soud m za to, že takovouto povinnost by bylo nepochybně možn považovat za vhodn prostředek k dosažen uvedenho čelu, v rmci poměřovn s čl. 1 ve spojen s čl. 26 odst. 1 Listiny by však mohl bt problematick předmětn rozdl činc 25 %. Bylo by tomu tak z toho důvodu, že hodnoty bodu při poskytovn zdravotnch služeb zjevně nejsou stanovovny tak, aby obecně vytvřely podmnky pro zisk až ve vši jejich 25 %, a tedy je otzkou, zda by přpadn poskytnut neodkladn pče ze strany nesmluvnho poskytovatele ve většm objemu nevedlo k situaci, kdy by on sm tuto pči dotoval. Prvě absence mechanismu, kter by při vpočtu vše hrad brnil vzniku takovto situace, nakonec byla důvodem, pro kter stavn soud neakceptoval napadenou vyhlškou stanovenou pravu limitac objemu poskytovan zdravotn pče prostřednictvm snžen hodnoty bodu.

82. Posledně uveden zvěr se paradoxně promt do samotn otzky legitimnosti čelu posuzovan nerovnosti. M-li bt totiž důvodem nižš hodnoty bodu u nesmluvnch poskytovatelů skutečnost, že se na ně nemohou uplatnit omezen vše hrad vztahujc se na smluvn poskytovatele, a že jinak by byli vlastně oni ve vhodnějšm postaven, pak tento důvod přestv bt opodstatněnm (a tm i legitimnm) v důsledku vše uvedench prvnch zvěrů stavnho soudu [čst V.E) tohoto nlezu], jež zpochybňuj možnost bezvjimečně uplatňovat předmětn vyhlškou stanoven omezen prvě v přpadech, kdy je poskytovna neodkladn pče.

83. Za tto situace tak vyšš hodnota bodu v přpadě smluvnch poskytovatelů představuje pouze určit beneficium, jež m v obecn rovině povahu nepřm kompenzace za dalš povinnosti plynouc ze smluvnho vztahu. stavn soud však takto vymezen důvod nepovažuje za způsobil odůvodnit předmětnou nerovnost ve vši hrad za neodkladnou pči. Přitom, i kdyby tomu bylo jinak, snženou hodnotu bodu ve vši 75 % pln hodnoty bodu by nebylo možn akceptovat bez toho, aby byly součst vpočtu vše hrad podle vyhlšky garance brnc tomu, že bude poskytovn zdravotn pče fakticky dotovno ze strany nesmluvnch poskytovatelů. Z těchto důvodů nen 17 napaden vyhlšky v souladu s čl. 1 ve spojen s čl. 26 odst. 1 Listiny.

84. Pokud jde o ostatn navrhovatelem uplatněn nmitky nerovnosti (viz bod 8), stavn soud v obecn rovině neshledv problm v tom, aby se do vše hrad za lůžkovou pči promtaly i rozdly mezi jednotlivmi typy zdravotnickch zařzen nebo rozdly vyplvajc z různ struktury obyvatelstva v jednotlivch krajch. V projednvan věci nicmně neshledv prostor pro podrobn zkoumn přpadnch neodůvodněnch nerovnost, kter by v důsledku aplikace jednotlivch vpočtů mohly v individulnch přpadech nastat. Tm nen vyloučeno, aby se k tto otzce podrobně vyjdřil v budoucnu v souvislosti s konkrtn věc, ať už v řzen o stavn stžnosti nebo v rmci konkrtn kontroly norem.

VI.

Zvěr

85. Z vše podrobně uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že napaden vyhlška je v čstech, ktermi stanov regulačn sržky v rozporu se zsadou předvdatelnosti a zkazem svvole podle čl. 1 odst. 1 stavy, dle zsadou rovnosti v prvech podle čl. 1 Listiny a prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V čstech, ktermi stanov limitace vše hrad prostřednictvm snžen hodnoty bodu je napaden vyhlška v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny. Ustanoven 17 vyhlšky je pak v rozporu s čl. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť zakld neodůvodněnou nerovnost mezi smluvnmi a nesmluvnmi poskytovateli z hlediska vše hrad za poskytnutou neodkladnou pči.

86. Uveden zjištěn podle nzoru stavnho soudu zpochybňuj soulad cel vyhlšky s stavnm pořdkem. Jejm prostřednictvm proveden nastaven vše hrad je totiž vzjemně provzno a nelze do něho zashnout tm způsobem, že se zrušenm některch jejch čst v podstatě změn vznam ostatnch parametrů, v důsledku čehož by došlo bez jakhokoliv stavněprvnho zdůvodněn ke zvšen nebo snžen některch nroků jednotlivch poskytovatelů vůči zdravotnm pojišťovnm a tm i k ohrožen stability v rmci systmu veřejnho zdravotnho pojištěn.

87. stavn soud si je vědom faktickch i prvnch limitů svho přpadnho derogačnho zsahu v projednvan věci a nezastr, že prvn zvěry obsažen v tomto nlezu se maj promtnout předevšm do podoby hradovch vyhlšek, jež budou vydny pro nsledujc roky. Okamžit zrušen některch čst napaden vyhlšky by vedlo ve velkm množstv přpadů k tomu, že se poskytovatel zdravotnch služeb mohou v důsledku absence prvn pravy vše hrad ocitnout v mnohem horšm postaven, než jak by měli za jej činnosti. Msto odstraněn zsahu do jejich stavně garantovanch prv by tak tento nlez naopak vedl k jeho prohlouben, což by bylo zcela v rozporu s jeho smyslem. Přehldnout ale nelze ani možn dopad ve vztahu k veřejnm financm, kde by přpadn nezamšlen nrůst vdajů veřejnho zdravotnho pojištěn v důsledku dlč derogace napaden vyhlšky musel bt kompenzovn v přštch letech.

88. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo namstě zvžit odklad vykonatelnosti tohoto nlezu ve smyslu čl. 89 odst. 1 stavy, kter by zabrnil uvedenm negativnm nsledkům. stavn soud tak předně zvažoval možnost, že by napadenou vyhlšku zrušil uplynutm dne 31. prosince 2013, neboť tato vyhlška by se stejně nemohla aplikovat na vpočet vše hrad za zdravotn služby, k jejichž poskytnut by došlo až v roce 2014, tedy po tomto okamžiku. Takovmuto kroku nicmně brn skutečnost, že tato vyhlška by jinak zůstala i po skončen roku 2013 činnm prvnm předpisem, jenž vedle toho, že zůstane aplikovatelnm ve vztahu k již poskytnutm zdravotnm službm (na čemž by nic nezměnilo ani přpadn pozbyt činnosti), bude dle zakldat přinejmenšm oprvněn zdravotn pojišťovny k uplatněn regulačnch sržek. K těm může totiž z povahy věci dojt až po skončen hodnotcho obdob. Je třeba zdůraznit, že jejich uplatněn je prvnm konem (prvnm jednnm), kter může působit změnu vše nroku poskytovatelů na hradu pouze za předpokladu, že s nm takovto nsledek bude spojovat činn prvn norma. Jestliže tedy napaden vyhlška počtala s uplatněnm regulačnch sržek, a tomu přizpůsobila i vši jednotlivch dalšch svch parametrů, pak stavn soud, a to přes vše uvedenou kritiku jejich prvn pravy, nemůže k tto skutečnosti s ohledem na možn vše popsan negativn důsledky nepřihldnout. Za čelem vytvořen dostatečnho časovho prostoru pro zčtovn vše hrad jednotlivch poskytovatelů ze strany zdravotnch pojišťoven, jakož i k eventulnmu uplatněn regulačnch omezen, rozhodl stavn soud o zrušen napaden vyhlšky až uplynutm dne 31. prosince 2014.

89. Napaden vyhlška tak může, a to i přes uveden vhrady, i nadle plnit svou regulačn funkci ve vztahu k vdajům veřejnho zdravotnho pojištěn vztahujcm se k roku 2013. Zvěr o jej protistavnosti přitom nelze interpretovat v tom smyslu, že by neměla bt vůbec aplikovna, čemuž nakonec neodpovd ani rozsah ani povaha derogačnch důvodů. V tto souvislosti stavn soud podotk, že napaden vyhlška zůstv i přes sv zrušen nadle aplikovatelnm prvnm předpisem ve vztahu k posouzen vše hrad za jednotliv zdravotn služby poskytnut v roce 2013, neboť v tomto smyslu založila nrok jednotlivch poskytovatelů již okamžikem jejich poskytnut. Zdravotn pojišťovny však mohou uplatnit regulačn omezen ve vztahu k vši hrad za rok 2013 pouze do konce roku 2014, přičemž při jejich uplatňovn jsou povinny postupovat v intencch tohoto nlezu. Možnost domhat se v důvodnch přpadech hrady za poskytnutou neodkladnou pči i tehdy, došlo-li k překročen touto vyhlškou stanovench limitů, zůstv ve smyslu, jak byla uznna dosavadn judikaturou stavnho soudu i Nejvyššho soudu, i přes zvěr o odkladu vykonatelnosti nedotčena. Zvěrem stavn soud dodv, že s ohledem na čl. 89 odst. 2 stavy je Ministerstvo zdravotnictv povinno postupovat při vydvn hradovch vyhlšek pro dalš roky (včetně roku 2014) takovm způsobem, aby ve vztahu k nim již dle nebyly relevantn vše uveden derogačn důvody.

90. Ze všech těchto důvodů rozhodl stavn soud podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu tak, jak je uvedeno ve vrocch tohoto nlezu.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík a Vladimír Kůrka.

Načítávám znění...
MENU
Hore