Sp. zn. Pl. ÚS 6/12 ve věci návrhu na konstatování protiústavnosti § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb. 39/2013 účinný od 18.02.2013
| Schválené: | 09.01.2013 |
| Účinnost od: | 18.02.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Poplatky místní. Poplatky lázeňské. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 6/12 dne 9. ledna 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky Pardubice na konstatování protiústavnosti ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb., před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., in eventum aby Ústavní soud deklaratorním výrokem konstatoval protiústavnost části třetí zákona č. 183/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
Návrh na konstatování protiústavnosti ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb., před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., in eventum aby Ústavní soud deklaratorním výrokem konstatoval protiústavnost části třetí zákona č. 183/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. Nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 2. nora 2012, se Krajsk soud v Hradci Krlov - pobočka v Pardubicch (dle jen "navrhovatel") s poukazem na ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") domhal konstatovn protistavnosti ustanoven 1 psm. g) a 10a zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve zněn zkona č. 183/2010 Sb., před novelizac provedenou zkonem č. 458/2011 Sb., in eventum protistavnosti čsti třet zkona č. 183/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 290/2002 Sb., o přechodu některch dalšch věc, prv a zvazků Česk republiky na kraje a obce, občansk sdružen působc v oblasti tělovchovy a sportu a o souvisejcch změnch a o změně zkona č. 157/2000 Sb., o přechodu některch věc, prv a zvazků z majetku Česk republiky, ve zněn zkona č. 10/2001 Sb., a zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů.
2. Podle tvrzen navrhovatele m bt napadench ustanoven použito při řešen věci veden navrhovatelem pod sp. zn. 52 Af 9/2011, ve kter se žalobkyně gate seven, a. s., (dle tž jen "žalobkyně") domh soudnho přezkumu rozhodnut Krajskho řadu Pardubickho kraje (dle tž jen "krajsk řad") ze dne 10. května 2011 č. j. Kr 37795/2011.
3. Dle obsahu podanho nvrhu žalobkyně dne 30. zř 2010 zaplatila mstn poplatek za vhern hrac přstroj nebo jin technick zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu ve vši 1 630 Kč. Žalobkyně pak dne 15. nora 2011 podala k Městskmu řadu Moravsk Třebov (dle jen "sprvce poplatku") ždost o vrcen vratitelnho přeplatku dle ustanoven 155 zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd, neboť dle jejho nzoru nelze mstn poplatek za "jin technick hern zařzen" vůbec stanovit a vybrat. Sprvce poplatku vydal dne 14. března 2011 pod č. j. MUMT 6942/2011/OMM3 rozhodnut, ve kterm uvedl, že ždosti nelze vyhovět, jelikož byl poplatek odveden v souladu s obecně zvaznou vyhlškou města Moravsk Třebov č. 2/2010 o mstnm poplatku za provozovan vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen a v současn době eviduje na osobnm daňovm čtu nedoplatek ve vši 84 560 Kč. Na zkladě odvoln podanho žalobkyn Krajsk řad Pardubickho kraje rozhodnutm ze dne 10. května 2011 č. j. Kr 37795/2011 podan odvoln zamtl a napaden rozhodnut potvrdil. Krajsk řad dovodil, že předmětem mstnho poplatku se stv každ Ministerstvem financ povolen koncov terminl (IVT), kter je pomoc dalšch dlčch komponent systmu napojen na centrln jednotku, a je tudž ve spojen s touto jednotkou schopen realizovat hru od samho počtku do jejho konce. Mstn poplatek se v přpadě tohoto technickho zařzen vybr na každm koncovm mstě tohoto systmu (IVT), tedy na mstě, kde se hrč szkov hry častn. Obecně lze tedy shrnout, že předmětem mstnho poplatku jsou vešker technick hern zařzen ve vše uvedenm smyslu, kter kumulativně splňuj i druhou podmnku uvedenou v 10a zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o mstnch poplatcch"), tj. jsou zroveň povolovna Ministerstvem financ.
4. Jak vyplv z uvedench rozhodnut obou sprvnch orgnů ve sprvnm řzen, v němž byla obě rozhodnut vydna, postupovaly oba sprvn orgny podle zkona č. 183/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 115/2011 Sb., o podpoře sportu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 290/2002 Sb., o přechodu některch dalšch věc, prv a zvazků Česk republiky na kraje a obce, občansk sdružen působc v oblasti tělovchovy a sportu a o souvisejcch změnch a o změně zkona č. 157/2000 Sb., o přechodu některch věc, prv a zvazků z majetku Česk republiky, ve zněn zkona č. 10/2001 Sb., a zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů. Tmto zkonem č. 183/2010 Sb., a to v čsti třet, byla provedena změna ustanoven 1 psm. g) a 10a zkona č. 565/1990 Sb. ve zněn činnm v době vydn sprvnch rozhodnut a byl nově zaveden poplatek za jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu.
5. Navrhovatel tvrd, že předmětem sprvnho řzen, v němž byla obě rozhodnut sprvnch orgnů vydna, je rozhodovn prvě o tomto poplatku za jin technick hern zařzen, a proto se musel zabvat i nmitkou žalobkyně tkajc se nestavnosti napaden prvn pravy.
6. Navrhovatel je toho nzoru, že ustanoven zkona, kterch m bt při řešen věci použito [konkrtně ustanoven 1 psm. g) a 10a zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve zněn prvn pravy obsažen v čsti třet zkona č. 183/2010 Sb., činn od 16. června 2010 do 31. prosince 2011], jsou v rozporu s stavnm pořdkem, neboť novela zkona č. 565/1990 Sb. proveden zkonem č. 183/2010 Sb., jž byl poplatek za jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu zaveden, nebyla přijata stavně konformnm způsobem.
7. Navrhovatel uvedl, že Sent Parlamentu Česk republiky v roce 2010 projednval jako sentn tisk č. 259 nvrh zkona, kterm se měl změnit zkon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o podpoře sportu") a zkon č. 290/2002 Sb., o přechodu některch dalšch věc, prv a zvazků Česk republiky na kraje a obce, občansk sdružen působc v oblasti tělovchovy a sportu a o souvisejcch změnch a o změně zkona č. 157/2000 Sb., o přechodu některch věc, prv a zvazků z majetku Česk republiky, ve zněn zkona č. 10/2001 Sb., a zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů. Původn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve zněn pozdějšch předpisů, byl jako sněmovn tisk č. 756 předložen Poslaneck sněmovně dne 27. nora 2009 skupinou poslanců Poslaneck sněmovny (konkrtně poslanci Jiřm Paroubkem, Karlem Šplchalem, Davidem Rathem a Františkem Bublanem). Jak vyplv z důvodov zprvy, předloženou novelou měla bt zrušena ustanoven 7a až 7f zkona o podpoře sportu, kter do něj byla vložena v souvislosti s přijetm zkona č. 273/2008 Sb., o Policii Česk republiky. V rmci prvnho čten (dne 29. zř 2009) nvrh zkona projednal vbor pro bezpečnost, kter doporučil schvlit nvrh zkona ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů. Došlo ke změně jednotlivch dotčench ustanoven, a bylo tedy upuštěno od původnho změru tato ustanoven zcela zrušit. V rmci druhho čten (dne 11. 3. 2010) navrhl poslanec Vladimr Šoltys změnit nzev zkona, a to na "Zkon, kterm se měn zkon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 290/2002 Sb., o přechodu některch dalšch věc, prv a zvazků Česk republiky na kraje a obce, občansk sdružen působc v oblasti tělovchovy a sportu a o souvisejcch změnch a o změně zkona č. 157/2000 Sb., o přechodu některch věc, prv a zvazků z majetku Česk republiky, ve zněn zkona č. 10/2001 Sb., a zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů", a zroveň zrušit v zkoně č. 290/2002 Sb. v ustanoven 15 odst. 4 věty druhou a třet. Pozměňovac nvrh pak měli i poslanci Jiř Čepelka a Karel Šplchal. Nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou schvlen ve zněn vše uvedench pozměňovacch nvrhů dne 19. března 2010. Finlnm obsahem tohoto poměrně stručnho nvrhu po projit Poslaneckou sněmovnou bylo, de facto:
a) stanoven povinnost vlastnka nebo provozovatele sportovnho zařzen pro zajištěn bezpečnosti osob a majetku v tomto sportovnm zařzen a za tm čelem možn spoluprce s Polici Česk republiky;
b) vypuštěn povinnosti nabdnout nepotřebn nemovitosti občanskch sdružen působcch v oblasti tělovchovy a sportu (v rmci desetilet lhůty od jejich nabyt) bezplatně a přednostně do vlastnictv sttu.
8. Sentu byl nvrh doručen dne 29. března 2010. Sent nvrh dne 23. dubna 2010 na sv 18. schůzi projednal a dne 27. dubna 2010 vrtil ve změněn podobě zpět Poslaneck sněmovně. Ta o vrcenm nvrhu hlasovala dne 18. května 2010 na sv 79. schůzi a zkon přijala. Prezident Česk republiky pak zkon podepsal dne 2. června 2010. Zkon vyšel ve Sbrce zkonů v čstce 64 pod č. 183/2010 Sb. a činnosti nabyl ke dni 16. června 2010.
9. Sent v rmci projednn nvrhu zkona dne 23. dubna 2010 (z podnětu sentora Kubery) k němu svm usnesenm č. 487 bez důvodov zprvy a dokonce bez předchoz rozpravy připojil pozměňovac nvrh. Obsahem tohoto pozměňovacho nvrhu byla prava nadpisu nvrhu zkona a vložen nov čsti třet za čst druhou nvrhu zkona. Tato nov čst třet se tkala změny zkona o mstnch poplatcch, konkrtně pravy v ustanovench 1 psm. g) a 10a odst. 1, 2 a 3 zkona o mstnch poplatcch, a spočvala v tom, že ustanoven 1 zkona o mstnch poplatcch stanov taxativn včet mstnch poplatků, kter mohou obce vybrat. Celkem se jedn o devět druhů mstnch poplatků (např. poplatek ze psů, poplatek za lzeňsk nebo rekreačn pobyt, poplatek z ubytovac kapacity, poplatek za povolen k vjezdu s motorovm vozidlem do vybranch mst a čst měst apod.).
10. Původn text ustanoven 1 psm. g) zkona o mstnch poplatcch před novelou provedenou zkonem č. 183/2010 Sb. zn: "g) poplatek za provozovan vhern hrac přstroj,". Nov zněn ustanoven 1 psm. g) zkona o mstnch poplatcch zn: "g) poplatek za provozovan vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu15),".
11. Původn text ustanoven 10a zkona o mstnch poplatcch před novelou provedenou zkonem č. 183/2010 Sb. zn: "(1) Poplatku za provozovan vhern hrac přstroj podlh každ povolen hrac přstroj.15) Obec nen povinna poskytnout osvobozen od tohoto poplatku. (2) Poplatek za vhern hrac přstroj plat jeho provozovatel. (3) Sazba poplatku za každ vhern hrac přstroj na tři měsce čin od 1 000 Kč do 5 000 Kč.". Nov zněn ustanoven 10a zkona o mstnch poplatcch zn: "(1) Poplatku za provozovan vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podlh každ povolen hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ. Obec nen povinna poskytnout osvobozen od tohoto poplatku. (2) Poplatek za vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ plat jeho provozovatel. (3) Sazba poplatku za každ vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ na tři měsce čin od 1 000 Kč do 5 000 Kč.".
12. Podle původn i nov prvn pravy zůstal obsah indexu 15) a poznmky pod čarou totožn a znamen odkaz na zkon č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o loterich").
13. Ze stenozznamu pořzenho dne 23. dubna 2010 z jednn Sentu vyplv, jakm způsobem sentor Jaroslav Kubera seznmil Sent se svm pozměňovacm nvrhem k novele zkona o podpoře sportu: "... nebudu mluvit o tomto zkonu, s tm ždn problm nemm, ale chtěl bych avizovat pozměňovac nvrh. Jistě vte, že přšt tden sem dojde novela zkona o loterich, szkch a jinch hrch. Jsme v tživ situaci s tm, že je obava, že kdybychom zkon teď vrtili, nebude možn z časovch důvodů ho projednat. Proto jsem se rozhodl předložit pozměňovac nvrh k tomuto zkonu. Dopředu hlsm odpůrcům přlepků, že se nejedn o prav přlepek, kter jsme schvlili včera v zkonu o pedagogickch pracovncch, ale je tzv. neprav přlepek. Prav by to byl v přpadě, kdybychom se ho snažili připojit k zkonu o zahrdkřch pod dojmem, že szen je jako szen, ale tak tomu nen. Tento zkon je o podpoře sportu a velmi souvis s loteriemi a se szkami, protože čst vtěžků je použvna na podporu sportu.".
14. Sv obavy o tom, že se v danm přpadě skutečně jedn o přlepek prav, nsledně vyslovil poslanec Jiř Čepelka (viz stenoprotokol ze 79. schůze Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 18. května 2010): "... Mě velmi mrz, že v Sentu se podařilo k tomu zkonu, kter je jinak čist, v podstatě doplnit přlepek, kter doopravdy podle mě může vst k tomu, pokud se prezident rozhodne a nějakm způsobem ho zpochybn, vrt tento zkon, že nebude mt o něm již kdo jednat ...". Na obranu svho pozměňovacho nvrhu k novele zkona o podpoře sportu vystoupil před Poslaneckou sněmovnou opět sentor Kubera, kter znovu zopakoval, že jeho původnm změrem bylo přiřadit přlepek k nvrhu zkona o zahrdkřsk činnosti a pravě některch podmnek jejho provozovn (zahrdkřsk zkon) viz citaci ze stejnho stenoprotokolu: "My jsme původně chtěli ten přlepek dt k zkonu, kter jste prvě před chvli schvlili. Vychzeli jsme z toho, že szen jako szen. (Veselost v sle.) Ať je to szen na automaty nebo szen rostlinek ... Proč jsme se rozhodli to dt k zkonu o sportu? Za prv, on už přlepek obsahoval a přlepek byl od vs, takzvan přlepek prav, kter jste tam přivtělili. My jsme tam přivtělili takzvan přlepek neprav, protože zkon zce souvis se sportem. Vte dobře, to nen jenom stt, kdo podporuje sport, ale obce zejmna sport mldeže podporuj v mře velmi vrazn a samozřejmě i ony jsou teď v situaci, kdy nemaj dostatek prostředků. Tento zkon neděl nic jinho, než že sjednocuje poplatek u normlnch hracch automatů s poplatkem u videoterminlů bez ohledu na to, že na videoterminly dv licenci Ministerstvo financ. Nic jinho v tom zkoně nen. Penze jdou přmo do obc a jdou přmo do obc, kde jsou tak problmy s automaty a videoterminly. ... Takže j vs prosm o podporu tohoto zkona, kter nic neriskuje. Pokud někdo m nějak prvn rozbory, my jsme tam ošetřili i všechny dalš triplexy, kvartlexy a dalš automaty, kter v budoucnu přijdou, o kterch teď ještě ani nevme, co technici vymysl".
15. Jak vyplv ze shora uvedenho, dle nzoru navrhovatele pozměňovac nvrh sentora Kubery nepozměňoval projednvan nvrh změny zkona o podpoře sportu, nbrž se tkal zsadně odlišnho předmětu nvrhu. Navrhovatel v tto souvislosti poukzal na nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. nora 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), ve kterm stavn soud projednval stavnost legislativnch přlepků (tzv. jezdců).
16. Navrhovatel m za to, že pozměňovac nvrh sentora Kubery nepozměňoval projednvanou prvn pravu zkona o podpoře sportu a ani prvn předpisy se zkonem o podpoře sportu jakkoli souvisejc. Obsah a čel novely zkona o podpoře sportu a novely zkona o mstnch poplatcch spolu dle tvrzen navrhovatele přmo nesouvisely, navc rozhodně ne zce, jak tento vzjemn vztah ve sv judikatuře vymezil stavn soud. Dokonce se ani nikterak netkal sportovn problematiky. Z uvedenho vyplv, že se pozměňovac nvrh sentora Kubery netkal thož předmětu nvrhu, kter byl prvě v legislativnm procesu projednvn. Jak vyplv ze stenozznamu ze dne 23. dubna 2010, sentor Kubera sm prohlašuje, že s navrženm textem novely zkona o podpoře sportu "nem ždn problm". V takovm přpadě však k němu vůbec neměl navrhovat jakkoli pozměňovac nvrhy. Rovněž z jeho dalšch vyjdřen (obsažench jak ve stenozznamu ze dne 23. dubna 2010, tak ve stenoprotokolu ze dne 18. května 2010) vyplv, že v podstatě pouze čelově hledal vhodnou projednvanou legislativn pravu (zkon o zahrdkřch, zkon o podpoře sportu), ke kter by svůj změr na změnu zkona o mstnch poplatcch mohl připojit, neboť sm nebyl oprvněn k předložen nvrhu zkona. Danm způsobem tak obešel klasickou zkonodrnou iniciativu ve smyslu čl. 41 odst. 1 a 2 stavy, a sice že nvrh zkona se zsadně předkld Poslaneck sněmovně (nikoli Sentu) a že nvrh může podat toliko cel Sent, nikoli však jeden sentor.
17. Navrhovatel nesouhlas ani s tvrzenou dalš, dle jeho nzoru nepodloženou argumentac přednesenou sentorem Kuberou před Poslaneckou sněmovnou. Dle pravidla stanovenho v čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen "Listina") je stt omezen pravidly, jež sm stanovil, a z toho plyne, že zkonodrce je povinen dodržovat při přijmn zkonů určit legislativn pravidla. Navrhovatel tvrd, že zkonodrce by neměl podporovat "neblahou praxi přlepků", pokud sentor Kubera ve svm vyjdřen vyhodnocuje, že se jedn o "neprav přlepek, neboť zkon zce souvis se sportem", znovu připomn, z čeho vlastně jeho pozměňovac nvrh sestval. Proto dle zvěru navrhovatele nelze než uzavřt, že se sportem naprosto a nikterak nesouvis. Tk se toliko provozovatelů loteri a jinch podobnch her a zaveden možnosti dalšho finančnho odvodu z tohoto provozu, tentokrt do rozpočtu obc. Spojitost se sportem či sportovn činnost zde nalzt nelze. Z toho, co sentor Kubera uvedl před Sentem a před Poslaneckou sněmovnou, je navc zřejm, že onu jm viděnou spojitost s podporou sportu spatřuje pokažd v něčem jinm. Dne 23. dubna 2010 před Sentem uvedl, že zkon o podpoře sportu velmi souvis s loteriemi a szkami, protože čst vtěžků je použvna na podporu sportu. Projednvan novela zkona o podpoře sportu však neměla s finančn podporou sportovn činnosti nic společnho a stejně tak ani k n připojen pozměňovac nvrh. Je sice pravda, že podle zkona o loterich jsou provozovatel loteri a jinch podobnch her povinni odvdět čst vtěžku z provozu těchto her na veřejně prospěšn činnosti a mezi tyto činnosti spad i činnost sportovn (zejmna sport praktikovan dětmi a mldež), nicmně i kdyby tuto argumentaci navrhovatel přijal (což rozhodně nečin, protože s n nesouhlas), mus vyhodnotit, že pozměňovac nvrh se pravy zkona o loterich a odvodu čsti vtěžku netk, když toliko upravuje zkon o mstnch poplatcch a možnost obc uplatnit vběr novho druhu mstnho poplatku. Dne 18. května 2010 pak sentor Kubera v projevu před Poslaneckou sněmovnou nalz spojitost jm navržen pravy s podporou sportu v něčem jinm - tentokrt v tom, že nejenom stt podporuje sport, ale tak ve velmi vrazn mře obce. Ovšem otzka, jak obce v takovm přpadě s prostředky zskanmi z odvodu mstnch poplatků nalož, je nerozhodn; každopdně je na podporu sportu vůbec použt nemus, neboť v platnch prvnch předpisech takov podmnka stanovena nen.
18. V danm přpadě tak došlo dle navrhovatele k čelovmu obejit institutu zkonodrn iniciativy podle čl. 41 stavy a k porušen prva vldy vyjdřit se k nvrhu zkona ve smyslu čl. 44 stavy. Je to totiž Poslaneck sněmovna, kter se zabv nvrhy zkonů vždy jako prvn v pořad z obou komor. Pozměňovac nvrh sentora Kubery byl takovm samostatnm nvrhem a jako takov měl bt předložen Poslaneck sněmovně, a ne Sentu (ovšem nikoli jedinm sentorem) a tak měl obsahovat důvodovou zprvu řešc předpokldan hospodřsk a finančn dosah navrhovan pravy, zejm. nroky na sttn rozpočet, rozpočty krajů a obc a zhodnocen souladu nvrhu s mezinrodnmi smlouvami dle čl. 10 stavy a s stavnm pořdkem Česk republiky. Absence důvodov zprvy v tomto přpadě je dle tvrzen navrhovatele obzvlště citeln.
19. Ze shora uvedenho je dle tvrzen navrhovatele zřejm, že se obsah a čel projednvan pravy zkona o podpoře sportu odlišuj od navržen pravy zkona o mstnch poplatcch a dokonce od obsahu a čelu zkona o mstnch poplatcch celkově natolik, že spolu nikterak nesouvisej. Takov postup je však pro adresty prvn normy zcela neočekvan. Přitom materilně nazran prvn stt vyžaduje, aby zkon byl co do formy i obsahu předvdatelnm konzistentnm pramenem prva.
20. Navrhovatel tedy dospěl k zvěru, že prvn prava obsažen v napadench ustanovench přijat shora popsanou novelou zkona o podpoře sportu č. 183/2010 Sb. byla v rozporu s stavnm pořdkem. Ustanoven 1 psm. g) a 10a zkona o mstnch poplatcch byla sice s činnost od 1. ledna 2012 zrušena zkonem č. 458/2011 Sb., o změně zkonů souvisejc se zřzenm jednoho inkasnho msta a dalšch změnch daňovch a pojistnch zkonů, avšak tato prvn prava platila v době vydn žalovanho rozhodnut vydanho orgnem veřejn moci a soud v tomto soudnm řzen k n mus přihldnout, neboť podle 75 odst. 1 zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, při přezkoumn rozhodnut sprvnho orgnu vychz soud ze skutkovho a prvnho stavu, kter tu byl v době rozhodovn sprvnho orgnu. Podle usnesen stavnho soudu ze dne 9. nora 2011 sp. zn. Pl. S 1/10 (dostupnho na http://nalus.usoud.cz), pokud m obecn soud, kter se obrtil na stavn soud podle čl. 95 odst. 2 stavy, v řzen aplikovat prvn předpis ve zněn před jeho změnou, připoušt se možnost, aby stavn soud ve věci rozhodl akademickm, deklaratornm vrokem konstatujcm protistavnost již zrušenho zkonnho ustanoven, přičemž tento postup dopad na přpady, ve kterch je tmto adrestem veřejn moc.
21. Navrhovatel tedy nenamt obsahov nesoulad napadench zkonnch ustanoven s stavnm pořdkem, ale podal nvrh, aby stavn soud deklaratornm vrokem konstatoval protistavnost napadench ustanoven ve zněn zkona č. 183/2010 Sb. před novelizac provedenou zkonem č. 458/2011 Sb. z důvodu, že nebyla přijata stavně konformnm způsobem, kterm bylo porušeno ustanoven čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen
22. stavn soud v souladu s ustanovenm 42 odst. 4 a 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") doručil předmětn nvrh Poslaneck sněmovně a Sentu.
23. Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen ze dne 24. nora 2012 uvedla, že dle jejho nzoru zkon č. 183/2010 Sb. byl Poslaneckou sněmovnou přijat stavně konformnm způsobem.
24. Sent ve svm vyjdřen ze dne 24. nora 2012 uvedl, že zkon č. 183/2010 Sb. byl Sentu Poslaneckou sněmovnou postoupen jako nvrh zkona dne 29. března 2010 a organizačn vbor Sentu jej jako sentn tisk č. 259 (7. funkčn obdob) určil k projednn vboru pro vzděln, vědu, kulturu, lidsk prva a petice, kter doporučil plnu Sentu schvlit tento sentn tisk ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Plnum Sentu projednalo nvrh zkona obsažen v sentnm tisku č. 259 na sv 18. schůzi dne 23. dubna 2010. Doporučen vboru pro vzdělvn, vědu, kulturu, lidsk prva a petice schvlit nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou bylo zamtnuto, když pro něj při kvoru 27 hlasovalo pouze 5 zkonodrců horn komory. Jelikož již v rmci obecn rozpravy byly predikovny pozměňovac nvrhy, předsedajc schůze otevřel podrobnou rozpravu, v rmci kter byl podn nvrh na rozšřen nvrhu zkona o čst třet - novelizaci zkona o mstnch poplatcch, kter se promtl tž do samotnho nzvu zkona. Navrhovatel těchto pozměňovacch nvrhů odůvodnil jejich přijet jak po strnce věcn, tak z hlediska jejich stavn konformity co do způsobu jejich přijet. Po krtk rozpravě, kter se mimo jin dotkla i procesn strnky věci, byly pozměňovac nvrhy v hlasovn č. 72 schvleny (z přtomnch 53 sentorů 47 hlasovalo pro, proti nikdo, 6 sentorů se zdrželo). V nslednm hlasovn za přtomnosti thož počtu sentorů se 51 z nich vyslovilo pro vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (proti nebyl nikdo, 2 sentoři se zdrželi). Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona ve zněn vrcenm Sentem a předmětn zkon obsahujc mimo jin novelu zkona o mstnch poplatcch byl uveřejněn ve Sbrce zkonů pod č. 183/2010 Sb. Jak vyplv z vše nastněnho plenrnho zasedn Sentu, byly pozměňovac nvrhy tkajc se změny zkona o mstnch poplatcch diskutovny mimo jin, resp. předevšm z pohledu jejich souladu s stavně předepsanm způsobem jejich přijmn. Nejen navrhovatel těchto pozměňovacch nvrhů, ale i sm zpravodaj vboru pro vzdělvn, vědu, kulturu, lidsk prva a petice nevnmali nvrhy jako "prav přlepek". Zpravodaj v tto souvislosti dokonce upozornil na již problematick spojen materie "majetek tělovchovnch jednot" s materi "bezpečnost na stadionech" - tedy na podobu nvrhu zkona jak byl Sentu postoupen Poslaneckou sněmovnou. Sent se vrazně většinově ztotožnil se zvěry navrhovatele pozměňovacch nvrhů, že materie postoupenho zkona s podanmi nvrhy souvis. Jeho přesvědčen, že nvrh zkona, včetně přijatch pozměňovacch nvrhů, je schvalovn v stavně konformnm legislativnm procesu, bylo vyjdřeno i v zvěrečnm hlasovn o nvrhu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kdy proti takovmu nvrhu nebyl ani jeden sentor.
25. Sent ve svm vyjdřen dle upozorňuje na skutečnost, že novela zkona č. 565/1990 Sb. nen jedinou novelou v uvedenm zkoně přijatou. Obsahem zkona č. 183/2010 Sb. jsou novely ještě dalšch tř zkonů. V tto souvislosti se proto nabz zcela nepochybně relevantn otzka, zda je možn v rmci deklaratornho vroku konstatovat porušen stavně předepsanho způsobu přijet pouze některch ustanoven zkona č. 183/2010 Sb., resp. jedn z novel v něm obsažench - novely zkona o mstnch poplatcch - nikoliv "celho" zkona. Vždyť zkon č. 183/2010 Sb. byl přijat v rmci jedn legislativn procedury a hlasovno bylo o něm jak v Sentu, tak v Poslaneck sněmovně po jeho vrcen Sentem jednm konečnm hlasovnm. Pro plnost Sent doplňuje, že předmětn ustanoven zkona o mstnch poplatcch je třeba citovat ve zněn zkona č. 305/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 368/1992 Sb., o sprvnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů, a kterm se měn zkon Česk nrodn rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecn zdravotn pojišťovně Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon Česk nrodn rady č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů, kterm byla tato ustanoven do zkona o mstnch poplatcch včleněna, a 10a navc ve zněn zkona č. 149/1998 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn zkona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplněn dalšch zkonů, a že tato ustanoven byla platně, byť nečinně, novelizovna zkonem č. 300/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, a nikoliv jen zkonem č. 458/2011 Sb. Dle je třeba dle nzoru Sentu upozornit, že ustanoven čsti třet zkona č. 183/2010 Sb. se nedotkla všech ostatnch dosud (rozuměj do dne 15. června 2010) platnch čst ustanoven 1 psm. g) a 10a zkona o mstnch poplatcch, přesněji řečeno se čstečně dotkla jen 10a odst. 1 [došlo ke zrušen slova "přstroj.15)" a k jeho nhradě slovy "přstroj nebo jin technick zařzen", v ostatnch přpadech se za slovo "přstroj" vložila slova "nebo"], a že navrhovatel nijak hmotněprvně ani procesně v nvrhu proti nezměněnm dosavadnm čstem těchto ustanoven neargumentuje (tj. čstem vět tkajcch se vhernch hracch přstrojů), a lze mt vžn pochybnosti, zda takto nedotčench čst ustanoven by se mělo eventuln vysloven protistavnosti tkat. Argumentuje-li navrhovatel procesnm pochybenm Parlamentu Česk republiky a odkazuje-li na rozhodnut stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06 (viz vše), zd se nvrh na vysloven protistavnosti 1 psm. g) a 10a zkona č. 565/1990 Sb., ve zněn zkonů č. 305/1997 Sb., č. 149/1998 Sb. a č. 183/2010 Sb., tedy ve zněn činnm ke dni 31. prosince 2011, i tak nepřpadn. Ve vše uvedench souvislostech je možno dle nzoru Sentu tž poukzat na rozhodnut stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.) v daňov čsti sub X, ve kterm se stavn soud rovněž zabval problematikou nestavnosti legislativnho procesu při přijmn pozměňovacch nvrhů a nvrh na zrušen zamtl, neboť nepovažoval přijat pozměňovac nvrhy za nesouvisejc s danou problematikou. Je možno učinit zvěr, že nelze zcela mechanicky odkazovat na dřvějš rozhodnut stavnho soudu tak, jak to čin navrhovatel ve sv argumentaci. Prvě rozhodnut stavnho soudu v přpadě zkona č. 260/2006 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, (pozn. red.: sprvně patrně zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů) je dokladem toho, že každ takov přpad m sv specifika a ojediněl charakter a je namstě ho posuzovat ze všech aspektů a že ne vždy lze ve zdnlivě shodnch přpadech dospět ke stejnmu zvěru. Na zvěr svho vyjdřen Sent upozornil, že toto vyjdřen zaslal s vědomm, že je zcela na stavnm soudu, aby posoudil stavnost způsobu přijet napadenho zkona.
26. Navrhovatel repliku k doručenm vyjdřenm častnků řzen nepodal.
III.
Vyjdřen amicorum curiae
27. stavnmu soudu bylo dne 9. března 2012 doručeno podn SPELOS, zjmovho sdružen prvnickch osob, a dne 17. července 2012 podn Unie hernho průmyslu ČR, o. s., označen jako vyjdřen amicorum curiae. stavn soud k uvedenm podnm konstatuje, že oba subjekty nejsou častnky ani vedlejšmi častnky řzen ve smyslu 28 a 69 zkona o stavnm soudu a jejich vyjdřen si stavn soud nevyždal. Proto stavn soud nemohl k těmto vyjdřenm přihldnout.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
28. Po shora rekapitulovanm průběhu řzen dospěl stavn soud k zvěru, že nen třeba ve věci konat stn jednn, neboť by nepřineslo dalš, resp. lepš a jasnějš objasněn věci, než jak se s n seznmil z psemnch konů navrhovatele a častnků řzen, přičemž ani častnci řzen netrvali na stnm jednn. S ohledem na zněn 44 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn jeho novely proveden zkonem č. 404/2012 Sb., činn od 1. 1. 2013, se přitom již ani nemusel častnků dotazovat, zda s upuštěnm od stnho jednn souhlas. Na to, že v řzench zahjench před nabytm činnosti tto novely bude stavn soud, pokud jde o procesn postupy, pokračovat dle novch pravidel, stavn soud upozornil všechny častnky řzen a širokou veřejnost ve sdělen plna ze dne 18. 12. 2012, kter bylo vyhlšeno pod č. 469/2012 Sb.
V.
Dikce ustanoven napadenho prvnho předpisu a jeho historie
29. Ustanoven 1 psm. g) a 10a byla do zkona o mstnch poplatcch včleněna zkonem č. 305/1997 Sb. s činnost od 1. ledna 1998 a zněla takto:
1
Obce mohou vybrat tyto mstn poplatky (dle jen "poplatky"):
g) poplatek za provozovan vhern hrac přstroj.
10a
(1) Poplatku za provozovan vhern hrac přstroj podlh každ povolen hrac přstroj.15) Obec nen povinna poskytnout osvobozen od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za vhern hrac přstroj plat jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každ vhern hrac přstroj na tři měsce čin od 5 000 Kč do 20 000 Kč.
30. Zkonem č. 149/1998 Sb. s činnost od 1. zř 1998 bylo změněno ustanoven 10a odst. 3 tak, že znělo:
(3) Sazba poplatku za každ vhern hrac přstroj na tři měsce čin od 1 000 Kč do 5 000 Kč.
31. Zkonem č. 183/2010 Sb. byla s činnost od 16. června 2010 provedena tato změna:
1. V 1 psm. g) slovo "přstroj" bylo nahrazeno slovy "přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu15),".
2. V 10a odst. 1, 2 a 3 za slovo "přstroj" byla vložena slova "nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ".
Napaden ustanoven zkona o mstnch poplatcch ve zněn zkona č. 183/2010 Sb. tedy zněla:
1
Obce mohou vybrat tyto mstn poplatky (dle jen "poplatky"):
g) poplatek za provozovan vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu15),
10a
(1) Poplatku za provozovan vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podlh každ povolen hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ. Obec nen povinna poskytnout osvobozen od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ plat jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každ vhern hrac přstroj nebo jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ na tři měsce čin od 1 000 Kč do 5 000 Kč.
32. Zkonem č. 300/2011 Sb. byla napaden ustanoven s činnost od 14. řjna 2011 novelizovna, takže nově zněla:
1
Obce mohou vybrat tyto mstn poplatky (dle jen "poplatky"):
g) poplatek za provozovan vhern hrac přstroj, koncov interaktivn videolotern terminl a hern msto loklnho hernho systmu,
10a
(1) Poplatku za provozovan vhern hrac přstroj podlh každ povolen hrac přstroj definovan v 2 psm. e) zkona č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o loterich"), (dle jen "vhern hrac přstroj"), každ koncov interaktivn videolotern terminl definovan v 2 psm. l) zkona o loterich (dle jen "koncov interaktivn videolotern terminl") a každ hern msto loklnho hernho systmu definovanho v 2 psm. n) zkona o loterich (dle jen "hern msto loklnho hernho systmu"). Obec nen povinna poskytnout osvobozen od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za vhern hrac přstroj, koncov interaktivn videolotern terminl a hern msto loklnho hernho systmu plat jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každ vhern hrac přstroj, každ koncov interaktivn videolotern terminl a každ hern msto loklnho hernho systmu na tři měsce čin od 1 000 Kč do 5 000 Kč.
33. Zkonem č. 458/2011 Sb. s činnost od 1. ledna 2012 pak byla obě napaden ustanoven zrušena.
VI.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
34. Ze spisu navrhovatele vedenho pod sp. zn. 52 Af 9/2011 stavn soud ověřil, že žalobou podanou dne 18. července 2011 se žalobkyně gate seven, a. s., domh zrušen rozhodnut vydanch ve sprvnm řzen v souvislosti s jej ždost o vrcen tvrzenho přeplatku mstnho poplatku zaplacenho dne 30. zř 2010 za provozovan vhern hrac přstroj nebo jin technick zařzen povolen Ministerstvem financ v čstce 1 630 Kč dle zkona o loterich, a to podle 155 daňovho řdu.
35. Žalobkyně zkladn vadu rozhodnut sprvce poplatku spatřuje v tom, že sprvn orgn, přestože mu byl uhrazen mstn poplatek za "jin technick hern zařzen povolen Ministerstvem financ podle jinho prvnho předpisu", ačkoli jej dle zkona o mstnch poplatcch ve spojen se zkonem o loterich nelze vůbec stanovit a vybrat, čstku zaplacenou na mstnm poplatku ani na ždost žalobkyně nevrtil a o ždosti navc v rozporu s procesnm ustanovenm rozhodl tak, že ji zamtl. Z důvodu žalobkyn tvrzenho porušen pravidel stanovench zkonem v legislativn proceduře způsobenho dle nzoru žalobkyně tm, že novela zkona o mstnch poplatcch proveden zkonem č. 183/2010 Sb. byla přijata v rozporu s předepsanou procedurou, tedy protistavnm způsobem, žalobkyně navrhla, aby navrhovatel podle ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu podal k stavnmu soudu nvrh na zrušen napadench ustanoven. Navrhovatel pak převzal do svho nvrhu adresovanmu stavnmu soudu argumentaci žalobkyně formou doslovnho opisu žaloby.
36. Podle čl. 88 odst. 1 stavy zkon stanov, kdo a za jakch podmnek je oprvněn podat nvrh na zahjen řzen, a dalš pravidla o řzen před stavnm soudem. Současně čl. 88 odst. 2 stavy stanov, že soudci stavnho soudu jsou vzni stavnm pořdkem a zkonem podle čl. 88 odst. 1 stavy, tj. zkonem o stavnm soudu. Procesn podmnkou aktivn legitimace obecnho soudu dle 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu je takov pozice zkona, přp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož zrušen je navrhovno, k předmětu kmenovho řzen, jež zakld pro posouzen věci ze strany obecnho soudu rozhodovac důvody. Lze uzavřt, že navrhovatel je k podn nvrhu aktivně legitimovn, neboť nvrh souvis s jeho rozhodovac činnost.
VII.
Posouzen důvodnosti zastaven řzen dle 66 zkona o stavnm soudu
37. Podle ustanoven 66 odst. 1 zkona o stavnm soudu nvrh je nepřpustn, jestliže zkon, jin prvn předpis nebo jejich jednotliv ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, pozbyly před doručenm nvrhu stavnmu soudu platnosti. Zkon o stavnm soudu, jak plyne z povahy věci, umožňuje řzen o kontrole norem pouze u platnch prvnch předpisů. V posuzovan věci byla napaden ustanoven zkonem č. 300/2011 Sb. s činnost od 14. řjna 2011 novelizovna a zkonem č. 458/2011 Sb. s činnost od 1. ledna 2012 zrušena.
38. V danm přpadě navrhovatel m použt při svm rozhodovn o podan žalobě napaden ustanoven, kter jsou však již neplatn, avšak s tvrzenm přesahem činnosti. stavn soud se již k otzce možnosti přezkumu prvnch předpisů, kter pozbyly platnosti ( 66 a 67 zkona o stavnm soudu), ve sv judikatuře opakovaně vyslovil. Obecně tuto možnost připustil v nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), kde konstatoval, že "Soudce obecnho soudu je při rozhodovn vzn zkonem a posuzuje soulad jinho prvnho předpisu se zkonem. Dojde-li však k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito (tedy nikoli pouze v t době platn, ale tak v t době již neplatn, avšak ještě aplikovateln zkon), je v rozporu s stavnm zkonem, je povinen předložit věc stavnmu soudu (čl. 95 odst. 2 stavy). Z tohoto ustanoven stavn soud dovodil svou povinnost o nvrhu rozhodnout." Toto pravidlo později zpřesnila rozhodnut vydan pod sp. zn. Pl. S 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.), sp. zn. Pl. S 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), sp. zn. Pl. S 14/09 ze dne 25. 10. 2011 (22/2012 Sb.), sp. zn. Pl. S 1/10 či sp. zn. Pl. S 23/11 ze dne 24. 4. 2012 (234/2012 Sb.), dostupn tž na http://nalus.usoud.cz, tak, že stavnost zrušenho či změněnho zkona přezkoum stavn soud za podmnky, že adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti je veřejn moc, a nikoliv subjekt soukromho prva. V přpadě vertiklnch vztahů (mezi jednotlivcem a sttem, resp. obc) je třeba dt přednost ochraně zkladnch prv před prvn jistotou a důvěrou v prvo; v přpadě těchto vztahů dal stavn soud tedy najevo, že vysloven nestavnosti bude mt dopad i na prva založen na zkladě nestavnho prvnho předpisu.
39. Napaden ustanoven upravuj prvn vztah, ve kterm adrestem tvrzen protistavnosti je veřejn moc, a nikoliv subjekt soukromho prva. Pro uveden jsou v rozhodovan věci splněny podmnky pro řzen o konkrtn kontrole norem dle čl. 95 odst. 2 stavy ve smyslu prvnho nzoru stavnho soudu vyjdřenho v citovanch nlezech, a nen tudž dn důvod k zastaven předmětnho řzen dle 66 odst. 1 zkona o stavnm soudu.
VIII.
stavn konformita legislativnho procesu
40. stavn soud posoudil nvrh a z nže uvedench důvodů dovodil, že k vysloven protistavnosti napadench ustanoven zkona o mstnch poplatcch nen důvod.
41. stavn soud se s ohledem na argumentaci vznesenou navrhovatelem zabval otzkou, zda zkon č. 183/2010 Sb. byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.).
42. Nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 290/2002 Sb., o přechodu některch dalšch věc, prv a zvazků Česk republiky na kraje a obce, občansk sdružen působc v oblasti tělovchovy a sportu a o souvisejcch změnch a o změně zkona č. 157/2000 Sb., o přechodu některch věc, prv a zvazků z majetku Česk republiky, ve zněn zkona č. 10/2001 Sb., a zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů, byl Poslaneck sněmovně předložen dne 27. nora 2009 skupinou poslanců jako tisk 756/0 a navrhovateli byli poslanec Jiř Paroubek, poslanec Karel Šplchal, poslanec David Rath a poslanec František Bublan. Novela zkona o mstnch poplatcch nebyla součst původnho nvrhu předloženho Poslaneck sněmovně.
43. Nvrh zkona byl poslancům rozesln jako tisk 756/0 a bylo navrženo sněmovně projednn nvrhu zkona tak, aby sněmovna s nm mohla vyslovit souhlas již v prvm čten ( 90 odst. 2 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 47/2000 Sb.). Dle byl nvrh zkona zasln vldě k vyjdřen stanoviska. Vlda zaslala Poslaneck sněmovně dne 1. dubna 2009 stanovisko, kter bylo rozeslno poslancům jako tisk 756/1.
44. V Poslaneck sněmovně proběhlo prvn čten dne 29. zř 2009 na 62. schůzi; Poslaneck sněmovna nesouhlasila s projednvnm tak, aby mohla s nvrhem zkona vyslovit souhlas již v prvnm čten. Projednvn zkona pokračovalo dne 29. zř 2009 na 62. schůzi a nvrh zkona byl přikzn k projednn vborům (usnesen č. 1402). Vbor pro vědu, vzděln, kulturu, mldež a tělovchovu projednal nvrh zkona a vydal dne 23. listopadu 2009 usnesen doručen poslancům jako tisk 756/2 (přerušuje projednvn). Vbor pro bezpečnost projednal nvrh zkona a vydal dne 25. listopadu 2009 usnesen doručen poslancům jako tisk 756/3 (přerušuje projednvn). Vbor pro vědu, vzděln, kulturu, mldež a tělovchovu projednal nvrh zkona a vydal dne 21. ledna 2010 usnesen doručen poslancům jako tisk 756/4 (přerušuje projednvn). Vbor pro bezpečnost projednal nvrh zkona a vydal dne 26. ledna 2010 usnesen doručen poslancům jako tisk 756/5 (pozměňovac nvrhy). Druh čten se uskutečnilo dne 11. března 2010, kdy na 75. schůzi prošel nvrh zkona obecnou i podrobnou rozpravou, podan pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk 756/6, kter byl rozesln dne 12. března 2010 v 10:00 hodin. Třet čten se uskutečnilo dne 19. března 2010 na 75. schůzi. Nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou schvlen (hlasovn č. 313, usnesen č. 1645).
45. Poslaneck sněmovna postoupila zkon dne 29. března 2010 Sentu jako tisk 259/0. Organizačn vbor dne 31. března 2010 stanovil garančnm vborem vbor pro vzdělvn, vědu, kulturu, lidsk prva a petice, kter nvrh projednal dne 13. dubna 2010 a přijal usnesen č. 107, kter bylo rozdno jako tisk 259/1 (schvaluje). Nvrh zkona byl Sentem projednn dne 23. dubna 2010 na 18. schůzi Sentu. Sent nvrh vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (usnesen č. 487). Součst pozměňovacch nvrhů byl i nvrh na změnu zkona o mstnch poplatcch.
46. Nvrh zkona ve zněn, ve kterm byl postoupen Sentu, byl rozesln poslancům dne 28. dubna 2010 jako tisk 756/7. Dokument Sentu byl Poslaneck sněmovně doručen a dle byl rozesln dne 28. dubna poslancům jako tisk 756/8. O nvrhu zkona vrcenm Sentem bylo Poslaneckou sněmovnou hlasovno dne 18. května 2010 na 79. schůzi. Poslaneck sněmovna zkon přijala ve zněn schvlenm Sentem (hlasovn č. 18, usnesen č. 1685).
47. Prezident republiky nvrh zkona podepsal dne 2. června 2010 a zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 16. června 2010 v čstce 64 pod čslem 183/2010 Sb.
48. Navrhovatel se v podanm nvrhu domh konstatovn protistavnosti napadench ustanoven z důvodu, že novela zkona o mstnch poplatcch proveden zkonem č. 183/2010 Sb. nebyla přijata stavně konformnm způsobem. Porušen stavou danho postupu spatřuje ve skutečnosti, že čst třet zkona č. 183/2010 Sb., obsahujc novelu zkona o mstnch poplatcch, byla včleněna do nvrhu zkona až v průběhu legislativnho procesu při projednvn v plnu Sentu. Navrhovatel považuje tuto čst zkona č. 183/2010 Sb. za nesouvisejc s ostatnmi čstmi Poslaneckou sněmovnou postoupenho nvrhu zkona s odkazem na předešl rozhodnut stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.). Dle navrhovatel zpochybňuje dodržen legislativnch pravidel, přičemž namt, že nvrh "přlepku" podal pouze jeden sentor, a nikoliv cel Sent.
49. stavn soud v řadě svch nlezů dotkajcch se kontroly rozhodovn orgnů veřejn moci opakovaně vyložil zsady, pro kter - mimo jin tž z hledisek znaků prvnho sttu - je respekt k procesnm (procedurlnm) pravidlům nezbytn; stručně poznamenno: ustlen rozhodovac praxe stavnho soudu dovodila, že jen v procesně bezchybnm procesu (stavně souladnm řzen) lze dospět k zkonnmu a stavně souladnmu vsledku (rozhodnut), a proto procesn čistotě rozhodovacho procesu (řzen) je nezbytn věnovat zvšenou pozornost a poskytnout j důraznou ochranu.
50. stavn konformitou legislativnho procesu se stavn soud pak zabval zejmna ve svch nlezech vydanch pod sp. zn. Pl. S 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.), sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), sp. zn. Pl. S 39/08 ze dne 6. 10. 2010 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), sp. zn. Pl. S 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9; 331/2005) a v usnesen sp. zn. Pl. S 10/09 ze dne 24. 1. 2012, dostupnm na http://nalus.usoud.cz.
51. V nlezu sp. zn. Pl. S 56/05 stavn soud konstatoval, že posouzen způsobu, jakm byla napaden ustanoven zkona navržena, projednna a schvlena, je součst hodnocen toho, zda byl takov zkon přijat stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.). Podle nzoru stavnho soudu (k tomu nlez sp. zn. Pl. S 77/06) může vybočen z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům nabt povahy překročen intenze danho nvrhu anebo přesahu extenze předmětu vymezenho nvrhem zkona. Tento požadavek zkho vztahu nebo bezprostředn souvislosti obsahu a čelu nvrhu a pozměňovacho nvrhu k němu je součst zkladů parlamentn techniky a reglementovho prva. Vnš do projednvn zkonů a parlamentn procedury vůbec potřebn řd. Každ stt a v jeho rmci často každ sněmovna zkonodrnho sboru však hled vlastn prostředky, jak zajistit, aby tento požadavek byl dodržen, popř. stanov speciln pravidla pro vybočen z jejich mez (např. zvšenou kvalifikovanou většinu, podporu určitho počtu dalšch poslanců, vyjdřen nebo souhlas předkladatele, nov projednn nvrhu). Stejně tak se liš v jednotlivch sttech intenzita soudnho přezkumu dodržen těchto pravidel. K tto problematice proto neexistuje univerzln stanovisko. Prvo podvat pozměňovac nvrhy je součst stavně souladn tvorby vůle parlamentem demokratickho sttu. Pozměňovac nvrh je však svou povahou nvrhem akcesorickm k nvrhu, kter byl podn v podobě stavodrn iniciativy podle čl. 41 stavy. Proto 63 odst. 1 bod 5 psm. a) jednacho řdu Poslaneck sněmovny požaduje, aby se jm vypouštěly, rozšiřovaly nebo měnily někter čsti "původnho nvrhu". Zkladem parlamentnho projednn je tento původn nvrh, ke ktermu se vyjadřuje vlda podle čl. 44 odst. 1 stavy, vbory, jimž nvrh zkona nebyl přikzn, nebo jednotliv poslanci podle 91 odst. 4 jednacho řdu Poslaneck sněmovny. Pokud tomu tak nen, může tm dojt podle stavnho soudu k porušen dělby moci. M to důsledky pro principy tvorby souladnho, přehlednho a předvdatelnho prva, kter stavn soud již dřve spojil s atributy demokratickho prvnho sttu. Dle tm může dojt k obchzen institutu zkonodrn iniciativy podle čl. 41 stavy a porušen prva vldy vyjdřit se k nvrhu zkona podle čl. 44 stavy.
52. V nlezu sp. zn. Pl. S 77/06, kterho se navrhovatel dovolv, stavn soud ve vztahu k legislativnm "přlepkům" (jezdcům) a jejich stavnosti v bodech 51 a 52 judikoval, že vybočen z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům může nabt povahy překročen intenzity danho nvrhu anebo povahy extenzivnho překročen předmětu vymezenho nvrhem zkona. Prvn přpad bv U. S. doktrnou označovn jako tzv. legislativn jezdci ("legislative riders"), jejichž použvn je v USA často a vzrušeně diskutovno, nicmně je považovno sice za neždouc, avšak stavně konformn formu pozměňovacch nvrhů. Od tohoto prvnho přpadu je však nutn odlišit druh přpad, nazvan "wild riders" (tzv. divoc jezdci). V tomto přpadě jde o překračovn kritri testu uplatňovanho na zkladě tzv. germaneness rule, tj. pravidla zkho vztahu. Jinmi slovy, jde o testovn otzky, zda v konkrtnm přpadě jde o řdn pozměňovac nvrh anebo o nvrh, pro kter se v českm prostřed vžilo označen tzv. "přlepek". V tomto přpadě se technikou pozměňovacho nvrhu k nvrhu zkona připoj prava zcela jinho zkona, s legislativn předlohou nesouvisejcho. stavně konformn vklad ustanoven, jež upravuj prvo podvat pozměňovac nvrhy k projednvanmu nvrhu zkona, vyžaduje, aby pozměňovac nvrh skutečně toliko pozměňoval předkldanou prvn pravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla zkho vztahu, podle kterho se pozměňovac nvrh mus tkat thož předmětu nvrhu, kter je v legislativnm procesu prvě projednvn, by dan pozměňovac nvrh neměl vybočit z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům v podobě extenzivnho překročen předmětu projednvanho nvrhu zkona.
53. stavn soud se v nlezu sp. zn. Pl. S 24/07 v souvislosti s již dřve vydanm nlezem sp. zn. Pl. S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) vyslovil i k stavnosti tzv. "sběrnch novel". Konstatoval, že "praxe, kdy jednm zkonem je současně novelizovno několik různch zkonů, je v legislativn praxi relativně čast ... tato praxe je v zsadě stavně konformn, leč pouze tehdy, jestliže novelizovan zkony vzjemně meritorně souvis.". Nicmně i v tomto přpadě uveden vtka nepředstavovala derogačn důvod, nbrž toliko obiter dictum. stavn soud v tomto nlezu tž konstatoval, že podstatn změny prvnho řdu v oblasti veřejnho i soukromho prva jsou nevyhnutelnou součst společenskho vvoje a je v dispozici demokratickho zkonodrce určovat přitom strukturu prva a vymezovat předmět prvn regulace jednotlivmi zkony - v tom rmci rovněž zvžit mru uskutečněn podstatnch změn určitho segmentu prvnho řdu zčsti provedenm novelizace platnch zkonů a zčsti přijetm nov zkonn pravy.
54. V nlezu sp. zn. Pl. S 39/08 ze dne 6. 10. 2010 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.) se stavn soud vyjdřil k stavnosti tzv. komplexnch pozměňovacch nvrhů tak, že legislativn praxe v podobě tzv. komplexnch pozměňovacch nvrhů nen v rozporu s stavně stanovenmi pravidly legislativnho procesu, neboť je to stle subjekt legislativn iniciativy, kter disponuje nvrhem jako celkem. stavn soud připomněl, že na zkladě komplexnho pozměňovacho nvrhu byly schvleny i dvě samotn klčov součsti stavnho pořdku, tj. uvozovac zkon k Listině zkladnch prv a svobod v roce 1991 a stava v roce 1992. Institut komplexnch pozměňovacch nvrhů nen zkonem o jednacm řdu Poslaneck sněmovny upraven, jedn se toliko o institut parlamentn praxe, kter se však pohybuje v mezch stavnho pořdku. V bodu 39 citovanho nlezu pak stavn soud uvedl, že nen kolem a kompetenc stavnho soudu, aby zkoumal všechny detaily a postupy při přijmn zkonů, pokud to neodporuje stavnm pravidlům zkonodrnho procesu (srov. vše citovan nlez sp. zn. Pl. S 23/04). Neshledal to ani v přpadě komplexnho pozměňovacho nvrhu, kter při svm jednn použil Sent [nlez sp. zn. Pl. S 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)].
55. V nlezu sp. zn. Pl. S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.) stavn soud uvedl, že v parlamentn demokracii politick rozhodnut vychzej z vůle většiny vyjdřen svobodnm hlasovnm; podmnky, kter za kautel stavou vslovně vyjdřench zajišťuj stavn legitimitu a legalitu přijatho rozhodnut a kter relevantn většiny v průběhu zkonodrnho procesu vytvřej, jsou ovšem rozličn a tměř vždy se upnaj nejen k materii, kter je předmětem jednn a nslednho rozhodnut, ale samy jsou při vzniku zejmna většiny ad hoc ovlivněny tak danm časem, resp. okolnostmi, kter z něj plynou. Takto ustaven většiny pro přijet rozhodnut (schvlen nvrhu zkona) relevantn jsou (mohou bt) ovšem proměnliv, a to nezřdka natolik, že ve zmněnch souvislostech v průběhu času svou početn relevanci mohou (mohly by) ztratit a stt se menšinou, kter by však byla vystavena nebezpeč zvratu dřve přijatho rozhodnut. Ochrana takto vzniklch většin, přesněji jejich dřve přijatch rozhodnut, je proto nezbytn nejen z hlediska stlosti prvnch aktů, ale představuje, jako důsledek dosažen shody v danm čase (kompromisn politick vůle), tak jednu ze zruk stavnosti, kter vylučuje z rozhodovn svvoli, pro niž v něm přirozeně nen msta.
56. V nlezu sp. zn. Pl. S 23/04, ve kterm byla řešena problematika oprav v textu zkona po jeho schvlen v Poslaneck sněmovně, stavn soud v čsti III uvedl, že proces přijmn zkonů je v Česk republice svěřen jedinmu orgnu zkonodrn moci, kterm je Parlament tvořen dvěma komorami. Přijet zkona je však mnohovrstevn a komplikovan proces, kter je jen zčsti upraven stavnmi předpisy. stavn soud v citovanm nlezu rovněž dovodil, že kolem stavnho soudu nen interpretovat vsledky hlasovn o jednotlivch pozměňovacch nvrzch a jejich důsledcch pro koncepci nvrhu zkona jako celku ve vazbě na jin ustanoven takovho nvrhu a pravidla legislativn techniky. Jeho kolem je vklad stavnho textu ve vztahu k zkonům vyhlšenm ve Sbrce zkonů. Způsob, jak k přijet a vyhlšen zkona došlo, je podroben kognici stavnho soudu pouze v rmci, kter stavn pořdek vytyčuje. Předmětem přezkumn činnosti stavnho soudu je proto schvlen text zkona, zpisy z jednn sněmoven slouž jako hlavn důkazn prostředek při hodnocen jedn složky z tripartice hodnocen, tj. dodržen stavně předepsanho způsobu přijet zkona.
57. V usnesen sp. zn. Pl. S 10/09 v bodu 71 stavn soud připomenul, že problematikou přpustnho rozsahu pozměňovacch nvrhů předkldanch v rmci legislativnho procesu k projednvanm nvrhům zkonů se již ve sv judikatuře zabval, a to zejmna pak ve svch nlezech sp. zn. Pl. S 77/06 a sp. zn. Pl. S 56/05. stavn soud zastv nzor, že v čl. 1 odst. 1 stavy, kter Českou republiku vslovně označuje jako demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana, je obsažen normativn princip demokratickho prvnho sttu. Z toho plyne, že zkonodrce nemůže postupovat libovolně, ale je při sv činnosti procedurlnmi pravidly legislativnho procesu vzn. Adresti prvnch norem maj nepochybně prvo legitimně očekvat, že přpadn omezen jejich zkladnch prv proveden zkonem jsou vsledkem diskurzu vedenho napřč politickm spektrem, v němž všichni zčastněn dostali přležitost se s projednvanou materi podrobně seznmit a informovaně se k n vyjdřit. Proto vystupuj do popřed procedury zajišťujc jednak slyšen stranm, jednak formln kvalitu zkonodrnho dla. V bodu 72 pak stavn soud uvedl, že prvo podvat k nvrhům zkonů během parlamentn rozpravy pozměňovac nvrhy se odvozuje z prva zkonodrn iniciativy, nicmně nen s n totožn, neboť je přirozeně omezeno sfrou vyhrazenou prvě realizaci prva zkonodrn iniciativy. Již z potřeby odlišen zkonodrn iniciativy a pozměňovacho nvrhu, a to kvůli dodržen zvšench stavnch nroků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovac nvrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkldanou prvn pravu, tedy neměl by ji ani zsadně měnit, ani zsadně rozšiřovat, a tm mně by se měl pohybovat mimo předmět zkonodrn iniciativy, respektive nvrhu zkona. Vybočen z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům může mt povahu překročen intenzity danho nvrhu, kter je považovno sice za neždouc, avšak stle stavně konformn formu pozměňovacch nvrhů, anebo povahu extenzivnho překročen předmětu vymezenho nvrhem zkona, kter představuje porušen tzv. pravidla zkho vztahu a tm i vystoupen z mez stavnosti. V rmci přezkumu stavnm soudem je nutno posoudit, zda dan pozměňovac nvrh skutečně byl pozměňovacm nvrhem v materilnm smyslu, tj. zda nešlo o nepřpustnou extenzi při vkladu toho, co pozměňovac nvrh jest. Při tom stavn soud hodnot, zda existuje zk vztah mezi obsahem a čelem původnho nvrhu zkona a obsahem a čelem posuzovanho pozměňovacho nvrhu.
58. V předmětn věci stavn soud na zkladě psemnch podkladů přiložench navrhovatelem k nvrhu ze sněmovnho tisku Sentu č. 259 ověřil, že Sent po projednn nvrhu, kterm se měn zkon o podpoře sportu a dalš zkony, svm usnesenm č. 487 v hlasovn z 18. schůze dne 23. dubna 2010 rozhodl o vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů uvedench v přloze tohoto usnesen a pověřil sentory Marcela Chldka a Jaroslava Kuberu odůvodněnm usnesen Sentu na schůzi Poslaneck sněmovny. Dne 27. dubna 2010 pak vrtil Sent nvrh zkona ve změněn podobě do Poslaneck sněmovny k dokončen legislativnho procesu. O nvrhu zkona vrcenm Sentem bylo v Poslaneck sněmovně hlasovno dne 18. května 2010 na 79. schůzi a zkon byl přijat. Pro stavn soud jsou v danm přpadě zvaznm kritriem hodnocen pouze stavně vymezen pravidla zkonodrn procedury. Po posouzen obsahu a čelu jak původnho nvrhu zkona, tak i předmětnho pozměňovacho nvrhu i po posouzen stavnosti zkonodrnho procesu dospěl stavn soud k zvěru, že obsahy i čely obou zkoumanch předmětů se zsadně neliš, a lze uzavřt, že předmětn pozměňovac nvrh nevybočil z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům.
59. stavn soud neshledal důvodnou ani dalš nmitku navrhovatele, že nvrh pozměňovacho nvrhu podal pouze jeden sentor, a nikoliv cel Sent. Potvrzuje to nejen vše zmněn usnesen Sentu č. 487 ze dne 23. dubna 2010, ale i stenozznam Sentu z projednvn nvrhu zkona, kterm se měn zkon o podpoře sportu a dalš zkony, ve kterm je uvedeno, že tento nvrh zkona obdrželi sentoři jako tisk 259, zpravodaj vboru byl sentor Marcel Chldek, kter sentory seznmil se zpravodajskou zprvou. V obecn rozpravě pak vystoupili tři sentoři, kteř se zabvali predikovanm pozměňovacm nvrhem, a to Jaroslav Kubera, Petr Vcha a Soňa Paukrtov. Pot Sent hlasoval o celm nvrhu zkona včetně pozměňovacho nvrhu a vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatho pozměňovacho nvrhu. Pozměňovac nvrh byl tedy projednn zcela v souladu s legislativnmi pravidly Sentu.
60. Ve světle uvedench skutečnost je nepochybn, že při projednvn nvrhu zkona č. 183/2010 Sb. byla jak Poslaneckou sněmovnou, tak i Sentem dodržena stavně stanoven pravidla zkonodrnho procesu, konkrtně postup zkonodrnho procesu upraven zkonem č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, zkonem č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, ve zněn pozdějšch předpisů, i čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 41 a čl. 44 odst. 1 stavy včetně čl. 2 odst. 2 Listiny. V tto souvislosti je třeba poukzat na ustanoven 60 odst. 2 psm. e) zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, kter deklaruje, že nvrhem podvanm k projednvan věci je i nvrh pozměňovac. Vazba zkona o podpoře sportu a pozměňovacho nvrhu, kterm se měn zkon o mstnch poplatcch, je pak dna ustanovenm 6 psm. d) zkona o podpoře sportu, kter obcm ukld kol zabezpečit finančn podporu sportu ze svho rozpočtu. Proto nelze než odkzat na slova sentora Jaroslava Kubery, kter seznmil Sent s pozměňovacm nvrhem a mimo jin uvedl, že: "... zkon je o podpoře sportu a velmi souvis s loteriemi a se szkami, protože čst vtěžků je použvna na podporu sportu". Zde je namstě rovněž zdůraznit, že pozměňovac nvrhy tkajc se změny zkona o mstnch poplatcch byly v Sentu diskutovny, a to zejmna z pohledu jejich souladu s stavně předepsanm způsobem jejich přijmn.
61. Pokud pak navrhovatel argumentuje zvěry učiněnmi stavnm soudem v nlezu sp. zn. Pl. S 77/06, je třeba upozornit na skutečnost, že v přpadě nlezu sp. zn. Pl. S 77/06 se skupina Sentorů domhala zrušen čsti druh, a to čl. II a III zkona č. 443/2006, kterm se měn zkon č. 178/2005 Sb., o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky a o působnosti Ministerstva financ při privatizaci majetku Česk republiky (zkon o zrušen Fondu nrodnho majetku), a zkon č. 319/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, ve zněn pozdějšch předpisů. stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 77/06 považoval za rozhodujc při posuzovn legislativn procedury přijet napadench ustanoven posoudit otzku, zda nvrh poslance M. Doktora označen jako pozměňovac nvrh a zpracovan do sněmovnho tisku č. 1222/3 jm skutečně v materilnm smyslu byl či zda vybočil z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům (bod 66). Po posouzen obsahu a čelu jak původnho nvrhu zkona, tak i předmětnho pozměňovacho nvrhu dospěl stavn soud k zvěru, že obsahy a čely obou zkoumanch předmětů se zsadně lišily a že tak šlo jen o tzv. pozměňovac nvrh, kter jm mohl bt snad jen ve smyslu formlnm, nikoli však ve smyslu materilnm (bod 69). V nyn posuzovan věci se jedn o odlišnou situaci, neboť takovto zvěr učiněn nebyl. Lze proto uzavřt, že v předloženm přpadě se o protistavn přlepek ve smyslu judikatury stavnho soudu ani o situaci obdobnou nejedn.
62. stavn soud k nmitce Sentu uveden v jeho vyjdřen k nvrhu (srov. bod 25), ve kter upozorňuje na skutečnost, že novela zkona č. 565/1990 Sb. nen jedinou novelou v uvedenm zkoně přijatou, konstatuje, že nelze než s touto vtkou souhlasit, neboť zkon č. 183/2010 Sb. byl přijat v rmci jedn legislativn procedury a hlasovno bylo o něm jak v Sentu, tak v Poslaneck sněmovně po jeho vrcen Sentem jednm konečnm hlasovnm. Proto by přpadn deklaratorn vrok o porušen stavně předepsanho způsobu přijet pouze některch ustanoven zkona č. 183/2010 Sb., respektive jedn z novel v něm obsažench - novely zkona o mstnch poplatcch - mohl mt za podmnky, kdy by byla shledna protistavnost legislativnho procesu, dopad i na konstatovn protistavnosti celho zkona.
63. Procedurln pochyben vztahujc se k napadenm ustanovenm, kter jsou navrhovatelem spatřovna v absenci zkho vztahu pozměňovacch nvrhů s předmětem navrhovanho zkona, v překročen zkonnho rmce pro podvn legislativně-technickch nvrhů a ve skutečnosti, že pozměňovac nvrh sentora Kubery byl samostatnm nvrhem a jako takov měl bt předložen Poslaneck sněmovně, a nikoli Sentu, tedy shledno nebylo. Proto by eventuln konstatovn protistavnosti napadench ustanoven ve svch důsledcch znamenalo zsadn a zroveň překvapivou změnu judikatury.
64. Vychzeje ze všech uvedench důvodů, stavn soud konstatuje, že v posuzovan věci navrhovatelem vznesenou argumentaci nelze hodnotit ve smyslu k derogaci směřujcho porušen stavn konformity legislativnho procesu, a proto nvrh jako nedůvodn podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.