Sp. zn. Pl. ÚS 15/10 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 39/2011 účinný od 28.02.2011

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 15/10 dne 25. ledna 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího soudu na částečné zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části „k Nejvyššímu soudu“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:

v z. JUDr. Holländer v. r.
Předseda Ústavního soudu

Návrh na zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části „k Nejvyššímu soudu“ se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Předmět ř�zen� a argumentace navrhovatele

1. �stavn�mu soudu byl doručen dne 24. března 2010 podle čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le jen „�stava“), ustanoven� � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“) a ustanoven� � 224 odst. 5 z�kona č. 141/1961 Sb., o trestn�m ř�zen� soudn�m (trestn� ř�d), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, n�vrh k�rn�ho sen�tu Nejvyšš�ho soudu, za kter� jedn� JUDr. Petr Šabata, předseda k�rn�ho sen�tu, (d�le jen „navrhovatel“) na zrušen� č�sti ustanoven� � 43 odst. 2 z�kona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšš�m kontroln�m �řadu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o NK�“) ve slovech „k Nejvyšš�mu soudu“ (d�le t�ž jen „napaden� ustanoven�“). Navrhovatel rovněž navrhl k posouzen�, zda nen� pr�vn� �prava k�rn�ho ř�zen� prezidenta Nejvyšš�ho kontroln�ho �řadu (d�le jen „NK�“), viceprezidenta NK� a členů NK� v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, předevš�m pak:

1. zda je �čast� soudců Nejvyšš�ho soudu v K�rn� komoře NK� zakotvenou v � 38 odst. 2 z�kona o NK� porušen princip dělby moci dle čl. l �stavy, neboť princip nez�vislosti soudu m� nepodm�něnou povahu vylučuj�c� možnost ingerence v�konn� moci

a vice versa

;

2. zda je �čast soudců Nejvyšš�ho soudu v K�rn� komoře NK� zakotven� v � 38 odst. 2 z�kona o NK� v rozporu s čl. 82 odst. 3 �stavy, kter�žto konstatuje neslučitelnost funkce soudce s jakoukoli funkc� ve veřejn� spr�vě;

3. zda je ustanoven�m � 43 odst. 2 z�kona o NK� v č�sti „k Nejvyšš�mu soudu“ porušeno pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces zakotven� v čl. 36 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (usnesen� předsednictva Česk� n�rodn� rady č. 2/1993 Sb., ve zněn� �stavn�ho z�kona č. 162/1998 Sb.) jako souč�sti �stavn�ho poř�dku Česk� republiky (d�le jen „Listina“), neboť Nejvyšš� soud je v r�mci k�rn�ho ř�zen� NK� postaven do role org�nu rozhoduj�c�ho v obou stupn�ch k�rn�ho ř�zen� NK�;

4. zda je porušeno pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces zakotven� v čl. 36 odst. 1 Listiny v př�padě, že prezident NK� je na jedn� straně navrhovatelem dle � 39 odst. 1 z�kona o NK� a na straně druh� členem, resp. předsedou K�rn� komory NK� rozhoduj�c� o k�rn�m proviněn� dle � 38 odst. 2 z�kona o NK�;

5. zda je absence procesn�ho předpisu pro ř�zen� u Nejvyšš�ho soudu coby odvolac� instance proti rozhodnut� K�rn� komory NK� v rozporu s ustanoven�m čl. 36 odst. 1 Listiny zakotvuj�c�m pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces, neboť jednotlivec nem� k dispozici procesn� pr�vn� předpis, podle něhož může postupovat při sv� obraně.

2. Navrhovatel v n�vrhu uvedl, že rozhodnut�m K�rn� komory NK� ze dne 30. července 2009 sp. zn. 644/09-45/101/09, složen� z předsedy Ing. Františka Dohnala a soudců Nejvyšš�ho soudu JUDr. Karla Hasche a JUDr. Pavla Kučery, bylo rozhodnuto v k�rn�m ř�zen� proti k�rně obviněn�m a) Ing. J. A., b) Ing. Z. B., c) Mgr. M. H., d) JUDr. E. K., e) Ing. JUDr. J. K., f) Ing. A. M., g) Mgr. Z. P., h) Ing. J. S., i) Ing. J. V., j) Ing. L. Z., k) MVDr. R. N. ve věci k�rn�ho proviněn� sp�chan�ho formou zaviněn�ho porušen� povinnost� viceprezidenta či člena NK� vypl�vaj�c�ch ze z�kona o NK� a formou chov�n�, j�mž narušuje důstojnost a ohrožuje důvěru v nez�vislost a nestrannost sv� osoby a NK� vůbec, a to tak, že se v souladu s � 16 k�rn�ho ř�du [k�rn� ř�d pro ř�zen� před K�rnou komorou NK�, schv�len� Kolegiem NK� dne 21. z�ř� 1993, ve zněn� zveřejněn�m v č�stce 1 Věstn�ku NK� z roku 1993 (d�le jen „k�rn� ř�d“)] k�rně obviněn� osoby zprošťuj� obviněn�.

3. N�vrh na zah�jen� k�rn�ho ř�zen� podal v souladu s � 39 odst. 1 z�kona o NK� prezident NK� Ing. František Dohnal jako navrhovatel. K�rn�ho proviněn� se měli obviněn� dopustit t�m, že sv�m jedn�n�m umožnili přijet� usnesen� Kolegia NK� č. 6/V/2009 ze dne 11. března 2009, kter� je v rozporu se z�konem o NK�, č�mž se dopustili k�rn�ho proviněn� ve smyslu ustanoven� � 39 odst. 1 (spr�vně: � 35 odst. 1) z�kona o NK�. Proti rozhodnut� K�rn� komory NK� podali k�rně obviněn� a) až k) v souladu s � 43 odst. 2 z�kona o NK� v z�konn� lhůtě odvol�n� k Nejvyšš�mu soudu. V odvol�n� k�rně obviněn� a) až j) uvedli, že rozhodnut� K�rn� komory NK� vykazuje „zcela z�sadn� form�ln� nedostatky, neboť ve v�rokov� č�sti nen� pops�n skutek, v němž k�rn� žalobce spatřoval k�rn� proviněn�, a v�rokov� č�st neobsahuje ani důvod zproštěn� k�rn�ho obviněn�“. Ačkoli byl skutkov� stav dostatečně objasněn proveden�mi důkazy, samotn� rozhodnut� vych�zelo dle n�zoru k�rně obviněn�ch ze zcela nedostatečně a chybně hodnocen�ho skutkov�ho stavu a n�sledně i nespr�vně vyvozen�ch pr�vn�ch z�věrů. K�rně obviněn� nam�tali, že usnesen� Kolegia NK� č. 6/V/2009 ze dne 11. března 2009 nen� v rozporu se z�konem o NK� (l), nehledě k tomu, že neobsahuje ž�dn� nepravdiv� konstatov�n�, n�brž pouze objektivn� skutečnosti vypl�vaj�c� z materi�lů předložen�ch prezidentem NK� (2), tud�ž hlasov�n� k�rně obviněn�ch pro přijet� tohoto usnesen� nen� protipr�vn�m jedn�n�m (3), kter� nemůže naplňovat znaky skutkov� podstaty k�rn�ho proviněn� ve smyslu � 35 z�kona o NK�, jelikož nebylo prok�z�no ani narušen� důstojnosti či ohrožen� důvěry v nez�vislost a nestrannost osob členů NK� či NK� jako takov�ho, natož př�činn� souvislost mezi hlasov�n�m pro přijet� uveden�ho usnesen� a popsan�m n�sledkem (4). K�rně obviněn� MVDr. R. N. ve sv�m odvol�n� uplatnil totožn� argumenty jako ostatn� k�rně obviněn�. D�le uvedl, že v odůvodněn� se objevil n�zor, že „k�rně obviněn� jednali mimo r�mec z�kona, tud�ž protipr�vně, ale že společensk� nebezpečnost nebo škodlivost jedn�n� členů Kolegia NK� nedos�hla potřebn� �rovně k�rn�ho proviněn�, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve v�roku rozhodnut�“. Ponechala-li K�rn� komora NK� tuto latentn� informaci o �vah�ch ovlivňuj�c�ch rozhodov�n� až na konec jinak stručn�ho odůvodněn�, ponechala na členech Kolegia NK� a t�m i odvolateli signum viny. Z�kon o NK� přijal jako podpůrn� pramen pr�va pro oblast k�rn�ho ř�zen� trestn� ř�d, a proto měla K�rn� komora NK� vz�t v �vahu režim � 226 trestn�ho ř�du, kter� pro zproštěn� obžaloby zn� pět důvodů, kdy soud obžalovan�ho zprost� viny, a upř�t zřetel i k judikatuře, kter� v�slovně ukl�d� přesn� pops�n� skutku i důvodu, proč př�padně došlo ke zproštěn� obžaloby. K�rně obviněn� proto mus� trvat na důsledn�m vyznačen� důvodů, kter� vedly ke zproštěn� k�rn�ho obviněn� př�mo ve v�roku rozhodnut� již z toho důvodu, že tiskov� zpr�va vydan� prezidiem NK� bezprostředně po vyhl�šen� rozhodnut� o v�sledku k�rn�ho ř�zen� proti členům NK� neopomněla uv�st, že K�rn� komora NK� členy Kolegia NK� k�rn�ho obviněn� zprostila, ale souběžně uvedla, že jednali protipr�vně. K�rně obviněn� jsou toho n�zoru, že takov�to zpr�va určen� pro neinformovanou širokou veřejnost může vyvolat pochybnosti o hodnověrnosti členů NK� a sn�žit důvěryhodnost jejich osob a i NK� samotn�ho. Z uveden�ch důvodů všichni k�rně obviněn� navrhli, aby bylo odvolac� instanc� ve věci, tj. zvl�štn�m sen�tem Nejvyšš�ho soudu, rozhodnuto o tom, že rozhodnut� K�rn� komory NK� ze dne 30. července 2009 sp. zn. 644/09-45/101/09 se ruš� a k�rně obviněn� se podle � 42 odst. 4 z�kona o NK� a podle � 16 odst. 1 k�rn�ho ř�du NK� zprošťuj� k�rn�ho obviněn�, kter� mělo spoč�vat v tom, že sv�m jedn�n�m umožnili přijet� usnesen� Kolegia NK� č. 6/V/2009 ze dne 11. března 2009, neboť toto jedn�n� nen� k�rn�m proviněn�m.

4. Navrhovatel projednal tuto věc v neveřejn�m zased�n� konan�m dne 27. ledna 2010 a pot�, co přezkoumal svoji pravomoc a př�slušnost k projedn�n� odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK�, rozhodl usnesen�m sp. zn. Zp 2/2009 tak, že se k�rn� ř�zen� podle � 224 odst. 5 trestn�ho ř�du přerušuje a věc se předkl�d� �stavn�mu soudu.

5. Navrhovatel d�le uvedl, že NK� je koncipov�n jako samostatn� �stavn� org�n, jedinečn� v horizont�ln� soustavě nejvyšš�ch �stavn�ch org�nů, kter� vykon�v� kontrolu hospodařen� se st�tn�m majetkem a plněn� st�tn�ho rozpočtu a kter� je vedle moci z�konod�rn�, v�konn� a soudn� definov�n v samostatn� hlavě p�t�, resp. v čl. 97 �stavy. Nez�vislost NK� je jak syst�mov�, tak funkčn�. Kromě kontroln�ch opr�vněn� nem� mocensk� opr�vněn� ve vztahu k jin�m vrcholn�m �stavn�m org�nům. Funkčn� nez�vislost znamen�, že NK� je svoj� působnost� v�z�n pouze z�konem, svoji činnost si s�m stanov� a nepřej�m� pokyny od jin�ho st�tn�ho org�nu. Působnost, organizačn� strukturu a činnost upravuje z�kon o NK�. Prezident NK�, viceprezident NK� a členov� NK� jsou k�rně odpovědni za k�rn� proviněn� (� 34 a 35 z�kona o NK�). Dle � 37 z�kona o NK� k�rnou odpovědnost zjišťuje a k�rn� opatřen� ukl�d� K�rn� komora NK�. Ta se skl�d� z předsedy, kter�m je prezident NK�, a dvou členů jmenovan�ch předsedou Nejvyšš�ho soudu z řad soudců tohoto soudu (� 38 odst. 1 a 2 z�kona o NK�). Dle � 39 odst. 2 z�kona o NK� plat� pro ř�zen� před K�rnou komorou NK� k�rn� ř�d. Proti rozhodnut� K�rn� komory NK� lze podle � 43 odst. 2 z�kona o NK� podat do patn�cti dnů odvol�n� k Nejvyšš�mu soudu. Pravomoc Nejvyšš�ho soudu rozhodovat jako odvolac� instance vypl�v� t�ž z ustanoven� � 19 odst. 1 k�rn�ho ř�du NK�.

6. Z hlediska cel� koncepce zde však podle n�zoru navrhovatele vyvst�v� několik pochybnost�, předevš�m t�kaj�c�ch se povahy samotn�ho k�rn�ho ř�zen� a �časti a kompetenc� Nejvyšš�ho soudu v tomto ř�zen�. Procesn� pravidla k�rn�ho ř�zen�, kter� vych�zej� z ustanoven� � 39 odst. 2 z�kona o NK�, jsou stanovena toliko pro ř�zen� před K�rnou komorou NK�, a to s t�m, že podle � 21 k�rn�ho ř�du, nestanov�-li tento s�m něco jin�ho nebo nevypl�v�-li něco jin�ho z povahy věci, použij� se přiměřeně ustanoven� trestn�ho ř�du. Pro ř�zen� odvolac� z�kon o NK� ani k�rn� ř�d nestanov� ž�dn� podrobnosti.

7. Nejvyšš� soud ve sv�m rozhodnut� ze dne 13. března 1996 sp. zn. Nkn 1/95 dovodil, že projedn�n� odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� v r�mci k�rn�ho ř�zen� je třeba posuzovat jako přezkoum�n� z�konnosti rozhodnut� org�nů st�tn� spr�vy. V dan�m př�padě odvol�n� projednal podle ustanoven� � 43 odst. 2 z�kona o NK� v tehdy plan�m zněn� a s použit�m � 2501 až 250s (č�st p�t� hlava třet�) z�kona č. 99/1963 Sb., občansk� soudn� ř�d, (d�le t�ž jen „o. s. ř.“), ve zněn� se změnami a doplňky vyhl�šen�m pod č. 62/1996 Sb., kdy podle tehdy platn�ho ustanoven� � 244 odst. 2 o. s. ř. n�leželo soudům přezkoum�vat z�konnost rozhodnut� org�nů st�tn� spr�vy, org�nů samospr�vy, jakož i org�nů z�jmov� samospr�vy a dalš�ch pr�vnick�ch osob, pokud jim z�kon svěřoval rozhodov�n� o pr�vech a povinnostech fyzick�ch a pr�vnick�ch osob v oblasti veřejn� spr�vy. Nejvyšš� soud tedy postupoval analogicky podle tehdejš� �pravy rozhodov�n� o opravn�ch prostřed�ch proti nepravomocn�m rozhodnut�m spr�vn�ch org�nů, neboť K�rn� komora NK� vykon�v� veřejnou spr�vu v širš�m smyslu.

8. Přijet� z�kona č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, (d�le jen „s. ř. s.“) a s t�m souvisej�c� zř�zen� Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu coby vrcholn�ho soudn�ho org�nu ve věcech patř�c�ch do pravomoci soudů ve spr�vn�m soudnictv� nijak tyto aspekty nereflektovalo, a �prava k�rn�ho ř�zen� tak zůstala beze změny. Na z�kon o NK� proto bylo i nad�le třeba nahl�žet jako na �pravu speci�ln� k �pravě obecn�, tedy procesn� a kompetenčn� �pravě spr�vn�ho soudnictv�. Z přechodn�ch ustanoven� k věcn� př�slušnosti soudů zakotven�ch v � 132 s. ř. s. vypl�v�, že „nestanov�-li tento z�kon jinak, věci spr�vn�ho soudnictv�, v nichž nebylo rozhodnuto do dne �činnosti tohoto z�kona a v nichž byla d�na věcn� př�slušnost k ř�zen� vrchn�m soudům nebo Nejvyšš�mu soudu, převezme a dokonč� Nejvyšš� spr�vn� soud“. Přechodn� ustanoven� však neřeš�, jak m� b�t nad�le postupov�no ve věcech, v nichž bylo rozhodov�no podle dosavadn� �pravy � 250l až 250s o. s. ř., tedy podle ustanoven�, dle kter�ch postupoval analogicky Nejvyšš� soud při ř�zen� ve věci sp. zn. Nkn 1/95, a kter� přechodn� ustanoven� s. ř. s. nepřevzala.

9. Podle � 129 odst. 1 s. ř. s.: „Ve věcech spr�vn�ho soudnictv�, v nichž zvl�štn� z�kon svěřuje soudu rozhodov�n� o opravn�ch prostředc�ch proti rozhodnut�m spr�vn�ch org�nů podle č�sti p�t� hlavy třet� občansk�ho soudn�ho ř�du, ve zněn� �činn�m k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabyt� �činnosti tohoto z�kona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručen� rozhodnut�, nestanov�-li zvl�štn� z�kon lhůtu jinak, žalobu podle č�sti třet� hlavy druh� d�lu prvn�ho tohoto z�kona, jsou- li splněny podm�nky tam stanoven�. Nestanov�-li zvl�štn� z�kon jinak, m� pod�n� žaloby odkladn� �činek“. Ustanoven� � 129 odst. 1 s. ř. s. t�kaj�c� se přechodn�ch ustanoven� k opravn�m prostředkům proti rozhodnut� spr�vn�ho org�nu danou problematiku „řeš�“ pod�n�m spr�vn� žaloby, resp. ř�zen�m o spr�vn�ch žalob�ch. S ohledem na povahu k�rn�ho ř�zen� by přenesen� pravomoci rozhodovat o odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� na Nejvyšš� spr�vn� soud bylo nam�stě. Nicm�ně pravomoc Nejvyšš�ho soudu vych�z� př�mo z ustanoven� z�kona o NK� (� 43 odst. 2 z�kona o NK�), a nad�le se tak jedn� o tzv. kauz�ln� př�slušnost Nejvyšš�ho soudu (lex specialis), kter�žto zůstala beze změny, a to i přes přijet� �pravy t�kaj�c� se spr�vn�ho soudnictv� v roce 1993, resp. k 1. lednu 1993, stejně jako nov� �pravy spr�vn�ho soudnictv�, ignoruj�c zř�zen� Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a zrušen� původn�ho zněn� č�sti p�t� hlavy třet� o. s. ř. Tato kauz�ln� př�slušnost Nejvyšš�ho soudu je však velmi těžko odůvodniteln�, zcela nekoncepčn�, což může v�st i ke konstatov�n� jej� proti�stavnosti.

10. N�mitka �časti Nejvyšš�ho soudu v cel�m procesu k�rn�ho ř�zen� je uplatniteln� již v samotn�m zř�zen� K�rn� komory NK�. Vedle předsedy K�rn� komory NK�, kter�m je prezident NK�, jsou členy a n�hradn�ky K�rn� komory NK� soudci Nejvyšš�ho soudu, kter�žto je z�roveň i odvolac� instanc�. Obsazen� K�rn� komory NK�, resp. začleněn� soudců Nejvyšš�ho soudu do K�rn� komory NK�, tak může b�t zpochybněno několika skutečnostmi. Nejpodstatnějš� se jev� ustanoven� čl. 82 odst. 3 �stavy, kter� konstatuje neslučitelnost funkce soudce s jakoukoli funkc� ve veřejn� spr�vě (funkce soudce nen� slučiteln� s funkc� prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkc� ve veřejn� spr�vě; z�kon stanov�, se kter�mi dalš�mi hinnostmi je v�kon soudcovsk� funkce neslučiteln�). Za takovou funkci lze považovat rovněž členstv� v K�rn� komoře NK�. Podle � 7 odst. 1 z�kona o NK� je K�rn� komora NK� org�nem NK�, a to i přestože nen� NK� sam�m zř�zena. Jak již bylo řečeno, předsedou K�rn� komory NK� je sice prezident NK�, nicm�ně zb�vaj�c� dva členov� jsou soudci z řad soudců Nejvyšš�ho soudu coby org�nu odlišn�ho, nav�c org�nu soudn�ho. K�rn� komora nen� org�nem soudn�m, a to i přestože se na jej� činnosti pod�l� soudci z povol�n�, resp. soudci přidělen� a činn� u Nejvyšš�ho soudu. Dle n�zoru navrhovatele je řešen� k�rn�ch proviněn� členů a funkcion�řů NK� v podstatě projevem moci v�konn�. K�rn� komora NK� jako takov� je pak spr�vn�m org�nem. �čast soudců Nejvyšš�ho soudu, resp. soudců jako takov�ch, v org�nu tohoto typu se tak jev� v rozporu s čl. 82 odst. 3 �stavy, neboť princip nez�vislosti soudu m� nepodm�něnou povahu vylučuj�c� možnost ingerence v�konn� moci

a vice versa

. V dan�m př�padě je tak možno shledat i porušen� principu dělby moci, a tedy čl. 1 �stavy.

11. Stejně tak je podle n�zoru navrhovatele problematick� dvoj� role Nejvyšš�ho soudu, kter� rozhoduje v „prvn�m“ stupni, tedy v r�mci K�rn� komory NK� skrze sv� zastoupen� dvěma sv�mi členy, a z�roveň rozhoduje jako instance odvolac�, kdy je zř�zen zvl�štn� tř�členn� sen�t ze soudců Nejvyšš�ho soudu. Nejvyšš� soud je tak v r�mci k�rn�ho ř�zen� NK� postaven do role org�nu rozhoduj�c�ho v obou stupn�ch k�rn�ho ř�zen� NK�. Danou koncepc� je porušen princip dvojinstančnosti ř�zen�, č�mž je porušeno i ustanoven� čl. 36 odst. 1 Listiny, zakotvuj�c� pr�vo na spravedliv� proces. V dan�m př�padě je porušen čl. 36 odst. 1 Listiny tak� v tom, že prezident NK� je na jedn� straně navrhovatelem a na straně druh� je členem, resp. předsedou K�rn� komory NK�. V dan�m př�padě tedy zastupuje na jedn� straně „obžalobu“ a z�roveň je v pozici samotn�ho „soudce“, kter� o n� m� rozhodovat. Takov� uspoř�d�n� je v demokratick�m pr�vn�m st�tu nepř�pustn�.

12. Dalš� koncepčn� vadou se navrhovateli jev� samotn� postaven� Nejvyšš�ho soudu v r�mci k�rn�ho ř�zen� NK� coby odvolac� instance. Je-li K�rn� komora NK� org�nem spr�vn�m, pak je odvol�n� k Nejvyšš�mu soudu třeba ch�pat jako opravn� prostředek v r�mci přezkumu. Dovodil-li Nejvyšš� soud již v rozhodnut� ze dne 13. března 1996 sp. zn. Nkn 1/95, že odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� je soudn�m přezkumem z�konnosti rozhodnut� org�nů st�tn� spr�vy, pak se nejedn� o odvol�n�, o němž by rozhodoval org�n nadř�zen� v r�mci hierarchie, tj. tedy org�n vyšš�ho stupně v r�mci určit� soustavy org�nů, ale pr�vě o opravn� prostředek v r�mci přezkumu. Z tohoto pohledu se t�ž jev� volba pojmu „odvol�n�“ jako nevhodn�. S t�mto souvis� i možn� n�mitka podjatosti soudců Nejvyšš�ho soudu pr�vě s ohledem na skutečnost, že z�kon o NK� umožňuje pod�n� odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� pr�vě k Nejvyšš�mu soudu. I když samotn� delegace člena Nejvyšš�ho soudu do K�rn� komory NK� dle n�zoru navrhovatele nenaplňuje podm�nky stanoven� pro vysloven� podjatosti soudce, nelze přehl�žet skutečnost, že takov�to �prava je sto narušit důvěru veřejnosti v jeho nestrannost.

13. Samotn� ř�zen� před Nejvyšš�m soudem jako odvolac� instanc� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� nen� nikde upraveno, resp. chyb� �prava pravidel, kter�mi by se měl Nejvyšš� soud z pozice odvolac� instance ř�dit. Nav�c nad�le samozřejmě nelze postupovat podle původn�ho zněn� č�sti p�t� hlavy třet� o. s. ř., stejně jako nelze použ�t st�vaj�c� č�st p�tou o. s. ř., neboť projedn�n� odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� nelze podřadit pod ž�dnou z možnost� uveden�ch v � 244 o. s. ř., a to ani v př�padě, že bychom připustili, že K�rn� komora NK� je org�nem moci v�konn�. Neexistuje zde ž�dn� intern� směrnice, jakou je k�rn� ř�d pro K�rnou komoru NK�. Ustanoven� � 19 odst. 2 k�rn�ho ř�du sice stanov�, že nezam�tne-li Nejvyšš� soud odvol�n�, napaden� rozhodnut� zcela nebo zč�sti zruš� a rozhodne ve věci s�m, nicm�ně je nutno si uvědomit, že takov�to dikce je zcela nevhodn�, neboť nen� možn�, aby intern� směrnice, jakou je k�rn� ř�d K�rn� komory NK�, stanovovala, jak�m způsobem m� rozhodovat soud, resp. Nejvyšš� soud. Takov�to �prava je zcela nepř�pustn�. Nejvyšš� soud tedy shledal, že zde chyb� procedura pravidel pro jedn�n� Nejvyšš�ho soudu coby org�nu rozhoduj�c�ho o odvol�n�, č�mž je jednotlivci, tj. v dan�m př�padě každ�mu z k�rně obviněn�ch, znemožněno �činně se br�nit. Je-li jednotlivci v důsledku absence procesn�ho předpisu znemožněno se v r�mci ř�zen� �činně br�nit, resp. nem�-li k dispozici procesn� pr�vn� předpis, podle něhož může postupovat při sv� obraně, je porušeno jeho pr�vo na spravedliv� proces zakotven� v čl. 36 odst. 1 Listiny.

14. Použit� trestn�ho ř�du coby podpůrn�ho pr�vn�ho předpisu pro ř�zen� před K�rnou komorou NK� dle ustanoven� � 39 odst. 2 z�kona o NK� je analogickou situac�, neboť i přes existenci podpůrn�ho procesn�ho předpisu je zasaženo pr�vo na spravedliv� proces jednotlivce tak� tehdy, je-li �prava procesn�ch předpisů nevhodn�. Užit� trestn�ho ř�du coby procesn�ho předpisu trestn�ho pr�va pro k�rn� ř�zen� coby ř�zen� spr�vn� se jev� jako neadekv�tn�.

15. Z uveden�ch důvodů dospěl navrhovatel k z�věru, že nad�le nelze přehl�žet nekoncepčnost cel� �pravy k�rn�ho ř�zen� NK�, neboť tato se jev� navrhovateli jako zcela nevhodn�, přičemž jeho �čast, resp. �čast soudců Nejvyšš�ho soudu coby členů K�rn� komory NK�, a předevš�m pak pravomoc Nejvyšš�ho soudu k projedn�n� odvol�n� proti rozhodnuti K�rn� komory NK� jsou v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky.

II.

N�vrh na přizn�n� postaven� vedlejš�ho �častn�ka

16. �stavn�mu soudu byl dne 29. dubna 2010 doručen n�vrh Ing. Františka Dohnala, prezidenta NK�, na přizn�n� postaven� vedlejš�ho �častn�ka ř�zen� podle ustanoven� � 63 z�kona o �stavn�m soudu a ustanoven� � 93 odst. 1 o. s. ř. �stavn� soud k tomu uv�d�, že �častn�kem ř�zen� před �stavn�m soudem může b�t jen ten, koho z�kon o �stavn�m soudu označuje (� 28 odst. 1 až 4). V ř�zen� o zrušen� z�konů a jin�ch pr�vn�ch předpisů z�kon o �stavn�m soudu, kter�m je podle čl. 88 �stavy �stavn� soud v�z�n, s v�jimkou př�padů nastal�ch v důsledku postupu podle ustanoven� � 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu, vedlejš� �častenstv� v ř�zen� o zrušen� z�konů a jin�ch pr�vn�ch předpisů nezn�. Dle ustanoven� � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu �častn�kem ř�zen� mimo navrhovatele je ten, kdo z�kon nebo jin� pr�vn� předpis, jehož zrušen� je navrhov�no, vydal. Z uveden�ho plyne, že Ing. Františku Dohnalovi z�kon o �stavn�m soudu vedlejš� �častenstv� nepřizn�v�. Pokud pak nevznikly pochybnosti o tom, zda je vedlejš�m �častn�kem, nebylo třeba v souladu s ustanoven�m � 28 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu rozhodnout usnesen�m.

III.

Podm�nky aktivn� legitimace navrhovatele

17. �stavn� soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny form�ln� předpoklady věcn�ho posouzen� n�vrhu, a zab�val se tak i ot�zkou, zda navrhovatel je v dan�m př�padě aktivně legitimov�n k pod�n� tohoto n�vrhu.

18. Podle čl. 95 odst. 2 �stavy, o kter� se n�vrh op�r�, dojde- li soud k z�věru, že z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem, předlož� věc �stavn�mu soudu. �stavn� soud konstatuje, že v posuzovan�m př�padě je nezbytn� př�m� aplikace napaden�ho ustanoven� navrhovatelem. N�vrh byl tedy pod�n opr�vněn�m navrhovatelem.

IV.

Rekapitulace podstatn�ch č�st� vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

19. Podle ustanoven� � 42 odst. 4 a � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu zaslal �stavn� soud předmětn� n�vrh Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky.

20. Předseda Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky Ing. Miloslav Vlček ve vyj�dřen� ze dne 11. května 2010 popsal z�konod�rnou proceduru přijet� z�kona o NK� a uvedl, že z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou a s naš�m pr�vn�m ř�dem. Je na �stavn�m soudu, aby v souvislosti s podan�m n�vrhem posoudil �stavnost napaden�ho ustanoven� a vydal př�slušn� stanovisko.

21. Předseda Sen�tu Parlamentu Česk� republiky MUDr. Přemysl Sobotka ve vyj�dřen� ze dne 5. května 2010 uvedl, že n�vrhem na zrušen� dotčen� č�st ustanoven�, stejně jako problematika k�rn� odpovědnosti, resp. k�rn�ho ř�zen�, byly obsaženy v z�koně o NK� od prvopoč�tku jeho normativn� existence a v nezměněn� podobě jsou souč�st� pr�vn�ho ř�du dosud, přičemž ž�dn� z nastolen�ch ot�zek se nestala pro z�konod�rce t�matem ani při jedn� ze st�vaj�c�ch 17 novelizac� z�kona o NK�. I když se Sen�t na přij�m�n� z�kona o NK� nepod�lel, neboť byl ustaven až v listopadu 1996, sv� odpovědnosti za stav pr�vn�ho ř�du se nezbavuje. Sen�t neusiloval o revizi dosud neproblematizovan� pr�vn� �pravy k�rn� odpovědnosti, potažmo k�rn�ho ř�zen�, ani v souvislosti s projedn�v�n�m novel z�kona o NK�, na nichž již coby horn� komora z�konod�rn�ho sboru participoval. Z jeho dosavadn�ho vystupov�n� při plněn� z�konod�rn� pravomoci lze přitom důvodně usuzovat, že pokud by Sen�t měl nějak� pochybnosti o �stavn� konformitě z�konn� �pravy k�rn�ho ř�zen�, bylo by možn� oček�vat seznatelnou reakci ať už na půdě jeho org�nů, či na schůzi pl�na. Je zcela na �stavn�m soudu, aby ve smyslu �stavy a z�kona o �stavn�m soudu posoudil �stavnost navrhovatelem napaden� č�sti z�kona.

V.

Dikce napaden�ho ustanoven� pr�vn�ho předpisu

22. Ustanoven� � 43 odst. 2 z�kona o NK� zn�:

Proti rozhodnut� K�rn� komory �řadu lze podat do patn�cti dnů odvol�n� k Nejvyšš�mu soudu. Odvol�n� m� odkladn� �činek.

VI.

�stavn� konformita legislativn�ho procesu

23. Podle ustanoven� � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu �stavn� soud - kromě posouzen� souladu napaden�ho ustanoven� s �stavn�m poř�dkem - zjišťuje, zda byl z�kon přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

24. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenam�tal vadu legislativn�ho procesu ani překročen� �stavou stanoven� kompetence z�konod�rce, nen� s ohledem na principy procesn� ekonomie nutn� tuto ot�zku bl�že zkoumat a postač�, vedle přihl�dnut� k vyj�dřen�m předložen�m Poslaneckou sněmovnou a Sen�tem Parlamentu Česk� republiky, form�ln� ověřen� průběhu legislativn�ho procesu z veřejně dostupn�ho informačn�ho zdroje na http://www.psp.cz.

25. Z�kon o NK� byl schv�len Poslaneckou sněmovnou na sv� 9. schůzi dne 20. května 1993 potřebnou většinou poslanců, byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a uveřejněn byl dne 22. června 1993 ve Sb�rce z�konů v č�stce 43 pod č�slem 166/1993 Sb�rky z�konů na straně 864. �stavn� soud tud�ž konstatuje, že z�kon byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven�ch kompetenc� a �stavně předepsan�m způsobem.

26. Po tomto zjištěn� přistoupil �stavn� soud k posouzen� obsahu napaden�ho ustanoven� z hlediska jeho souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky [čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy].

VII.

Upuštěn� od �stn�ho jedn�n�

27. Dle ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu může �stavn� soud se souhlasem �častn�ků od �stn�ho jedn�n� upustit, nelze-li od něj oček�vat dalš� objasněn� věci. Protože jak navrhovatel, tak i �častn�ci ř�zen� vyj�dřili svůj souhlas s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�, bylo od �stn�ho jedn�n� v předmětn� věci upuštěno.

VIII.

Obsahov� soulad napaden�ho z�konn�ho ustanoven� s �stavn�m poř�dkem

28. Pot�, co �stavn� soud posoudil argumenty navrhovatele obsažen� v n�vrhu a konfrontoval je s napaden�m ustanoven�m, konstatuje, že n�vrh nen� důvodn�.

29. Navrhovatel se sv�m n�vrhem dom�h� přezkoum�n� k�rn�ho ř�zen� NK� a zrušen� napaden�ho ustanoven� s tvrzen�m, že napaden� ustanoven� porušuje pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces zakotven� v čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť Nejvyšš� soud je v r�mci k�rn�ho ř�zen� NK� postaven do role org�nu rozhoduj�c�ho v obou stupn�ch k�rn�ho ř�zen�. Navrhovatel m� rovněž za to, že st�vaj�c� �prava v z�koně o NK� porušuje princip dělby moci dle čl. 1 �stavy, princip dvojinstančnosti ř�zen�, čl. 82 odst. 3 �stavy, dle jehož dikce nen� funkce soudce slučiteln� s funkc� prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkc� ve veřejn� spr�vě, a absentuje zde procesn� předpis, kter� byl upravoval postup Nejvyšš�ho soudu při projedn�n� odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK�.

30. Hmotn� i procedur�ln� r�mec k�rn� odpovědnosti prezidenta, viceprezidenta a členů NK� je obsažen v č�sti šest� („Společn� ustanoven�“) v � 34 až 44 z�kona o NK�. Ustanoven� � 34 až 36 z�kona o NK� jsou nadeps�na „K�rn� odpovědnost“, � 37 a 38 „K�rn� komora �řadu“, k�rn� ř�zen� je soustředěno do � 39 až 43 a k�rn� opatřen� zahrnuje � 44 z�kona o NK�.

31. �stavn� soud předes�l�, že si je vědom �skal�, kter� �prava k�rn�ho ř�zen� před NK� i rozhodov�n� o opravn�m prostředku zvl�štn�m sen�tem Nejvyšš�ho soudu představuje, a to zejm�na s ohledem na skutečnost, že tato �prava nereflektuje existuj�c� kompetenčn� a procesn� �pravu spr�vn�ho soudnictv� po přijet� s. ř. s., zř�zen� Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, zrušen� č�sti p�t� hlavy třet� o. s. ř. ani �pravu obsaženou v z�koně č. 7/2002 Sb., o ř�zen� ve věcech soudců, st�tn�ch z�stupců a soudn�ch exekutorů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a do jist� m�ry rozum� pochybnostem navrhovatele z hlediska �stavnosti povahy, pr�vn� �pravy a kompetenc� Nejvyšš�ho soudu. Na druh� straně je ovšem zapotřeb� akceptovat důvody, kter� vedly z�konod�rce ke schv�len� napaden�ho ustanoven�, neboť �prava k�rn�ho ř�zen� m� chr�nit jak NK� před z�sahy zvenč�, tak ř�dn� v�kon kontroln� funkce zevnitř.

32. Tomu odpov�d� definice k�rn�ho proviněn� uveden� v k�rn�m ř�du pro ř�zen� před K�rnou komorou NK� ze dne 21. z�ř� 1993, kter�m je „zaviněn� porušen� povinnost� vypl�vaj�c�ch k�rně odpovědn�m osob�m ze z�kona o NK�, nebo jejich chov�n�, j�mž narušuj� důstojnost nebo ohrožuj� důvěru v nez�vislost a nestrannost sv� osoby nebo NK�“. K�rn� ř�zen� (zjištěn� odpovědnosti a uložen� k�rn�ho opatřen�) prov�d� K�rn� komora NK�, kter� předsed� prezident NK� (př�padně viceprezident) a jej�ž dalš� dva členy a jejich n�hradn�ky jmenuje předseda Nejvyšš�ho soudu z řad soudců tohoto soudu. Nejz�važnějš�m v�sledkem k�rn�ho ř�zen� může b�t n�vrh na odvol�n� člena, viceprezidenta nebo prezidenta NK� z funkce.

33. Za �čelem objektivn�ho posouzen� cel� věci �stavn� soud porovnal �pravu k�rn� (disciplin�rn�) odpovědnosti členů �středn�ch kontroln�ch org�nů obdobn�ch NK� v člensk�ch st�tech Evropsk� unie (d�le jen „EU“). Bylo zjištěno, že ve zkouman�ch zem�ch jsou �koly obdobn� NK� svěřov�ny org�nům různ�ho typu. Britsk� �řad pro st�tn� audit zpracoval v roce 2005 srovn�vac� studii o postaven� těchto org�nů (National Audit Office: State Audit in the European Union. NAO Information Center, Heronsgate 2005). Z t�to rozs�hl� studie vypl�v�, že neexistuje jednotn� koncepce finančn� a rozpočtov� kontroly v zem�ch EU, a tato studie navrhla typologii zahrnuj�c� čtyři různ� modely: v prvn�m př�padě jsou kontroln� org�ny považov�ny za souč�st moci soudn� (Francie, It�lie, Belgie, Portugalsko, Španělsko, Řecko), ve druh�m za nez�visl� kolektivn� org�n stoj�c� mimo z�kladn� troj� dělbu moci (Česk� republika, Nizozemsko, Německo, Slovensko, Lucembursko, Evropsk� �četn� dvůr), ve třet�m jde o �řad nez�visl� na vl�dě, v jehož čele stoj� gener�ln� auditor nebo prezident (Estonsko, Polsko, Maďarsko, Velk� Brit�nie, Šv�dsko, Finsko, D�nsko, Malta, Kypr, Irsko, Lotyšsko, Litva), a ve čtvrt�m o nezařaditeln� typ (Rakousko, Slovinsko). Odlišn� postaven� těchto org�nů v r�mci st�tn�ho mechanismu, př�padně dělby moci, se projevuje t�ž ve zkouman�m institutu k�rn� odpovědnosti. V př�padě org�nů soudn�ho typu je konstruov�na určit� k�rn� odpovědnost v podstatě odpov�daj�c� k�rn� odpovědnosti soudců. V př�padě kolektivn�ch org�nů však již existence k�rn� odpovědnosti nesleduje jednotnou linii.

34. Z kolektivn�ch org�nů bez soudn� pravomoci se česk�mu modelu nejv�ce bl�ž� Německo, Slovensko a Evropsk� �četn� dvůr. Zat�mco česk� NK� je co do postaven� a pravomoc� srovnateln� se slovensk�m NK�, pokud jde o k�rnou odpovědnost jejich členů, ta na Slovensku - na rozd�l od Česk� republiky - nen� bl�že upravena. V př�padě k�rn�ho proviněn� se postupuje dle pracovněpr�vn�ch předpisů, pokud jde o funkcion�ře, mohou b�t N�rodn� radou Slovensk� republiky za určit�ch podm�nek odvol�ni.

35. Ve Spolkov� republice Německo je nejvyšš�m org�nem kontroly hospodařen� a veden� rozpočtu Spolkov� �četn� dvůr. K�rn� odpovědnost se ř�d� shodn�mi pravidly jako odpovědnost soudců nejvyšš�ch soudn�ch dvorů (� 3 odst. 4 BRHG) a pro k�rn� ř�zen� je př�slušn� Spolkov� služebn� soud, což je zvl�štn� sen�t Spolkov�ho soudn�ho dvora. Spolkov� služebn� soud se skl�d� z předsedy a dvou st�l�ch př�sed�c�ch, kteř� mus� b�t členy Spolkov�ho soudn�ho dvora, a d�le ze dvou nest�l�ch př�sed�c�ch, kteř� mus� b�t členy Spolkov�ho �četn�ho dvora. K�rn� ř�zen� se ř�d� ustanoven�mi z�kona o soudc�ch (� 18 odst. 3 BRHG), služebn� soud jedn� jako civiln� sen�t (� 61 odst. 4 z�kona o soudc�ch) a jeho rozhodnut� jsou konečn� (� 62 odst. 1 DRiG).

36. Na �rovni EU je obdobou česk�ho NK� Evropsk� �četn� dvůr (d�le jen „�četn� dvůr“), kter� je od sv�ho zř�zen� v roce 1975 pověřen kontrolou plněn� rozpočtu ES/EU. Z�klady disciplin�rn� odpovědnosti stanov� čl. 286 odst. 6 Smlouvy o fungov�n� EU, podle n�ž může b�t člen �četn�ho dvora odvol�n ze sv� funkce nebo zbaven n�roku na důchod nebo jej nahrazuj�c� požitky rozhodnut�m Soudn�ho dvora EU na ž�dost �četn�ho dvora, pokud shled�, že člen přestal splňovat podm�nky nezbytn� k v�konu funkce nebo nepln� povinnosti vypl�vaj�c� z jeho funkce.

37. D�le ke složen� disciplin�rn�ch org�nů lze uv�st, že př�kladmo ve Francii jako disciplin�rn� org�n pro soudce �četn�ho soudn�ho dvora rozhoduje Vrchn� rada �četn�ho soudn�ho dvora, kter� se skl�d� z prvn�ho předsedy �četn�ho soudn�ho dvora, kter� j� z�roveň předsed�, hlavn�ho prokur�tora �četn�ho soudn�ho dvora, tř� osobnost�, kter� vykon�vaj� nevolenou funkci v oblasti, jež spad� do působnosti finančn�ch soudn�ch instanc�, d�le čtyři soudci �četn�ho dvora služebně nejd�le v pozici předsedy sen�tu a devět členů volen�ch mezi soudci �četn�ho soudn�ho dvora, poradci ve zvl�štn�ch služb�ch a vnějš�mi zpravodaji. V It�lii m� obdobn� postaven� a pravomoci jako NK� �četn� dvůr (jedn� se o autonomn� org�n soudn�ho typu), kter� m� vlastn� intern� k�rn� ř�d. O sankc�ch pak rozhoduje předsednick� Rada �četn�ho dvora ve složen�: předseda �četn�ho dvora, kter� j� z�roveň předsed�, gener�ln� prokur�tor �četn�ho dvora, m�stopředseda �četn�ho dvora nebo doyen z předsedů sekc� (sen�tů), čtyři osobnosti z řad profesorů pr�v nebo z řad advok�tů s v�ce jak dvacetiletou prax� (dva voleni Poslaneckou sněmovnou, dva Sen�tem) a deset soudců různ� profesn� specializace.

38. Z proveden�ho porovn�n� vypl�v�, že srovnateln� syst�m, jako je v česk�m pr�vn�m ř�du, v r�mci EU neexistuje, nicm�ně lze nal�zt jist� shodn� prvky jak ve Spolkov� republice Německo, kde o k�rn� odpovědnosti rozhoduje Spolkov� služebn� soud, tak v r�mci EU, kde n�vrh na zah�jen� ř�zen� pod�v� s�m �četn� dvůr a ř�zen� vede Soudn� dvůr EU, tedy soudn� org�n. Pokud jde o složen� org�nů rozhoduj�c�ch o sankc�ch, je z platn� �pravy ve Francii a It�lii patrno, že členy těchto org�nů jsou jak soudci, tak dalš� osobnosti, přičemž předseda je jejich předsedaj�c�.

39. Pro posouzen� věcn�ho souladu napaden�ho ustanoven� �pravy ř�zen� o odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� s �stavn�m poř�dkem je třeba z hlediska syst�mov�ho vych�zet z �stavně zakotven� nez�vislosti soudů (čl. 81 �stavy) a soudce (čl. 82 �stavy) a neslučitelnosti funkce soudce s dalš�mi funkcemi (čl. 82 odst. 3 �stavy), v rovině individu�ln� z pr�va na spravedliv� proces, kter� mus� b�t zaručeno tomu, proti němuž se k�rn� ř�zen� vede [čl. 36 a n�sl. Listiny a čl. 6 evropsk� �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen „�mluva“)].

40. Jedn�m z podstatn�ch znaků demokratick�ho pr�vn�ho st�tu je �stavn� princip nez�vislosti soudů a soudců (čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy), přičemž dle ustanoven� � 79 odst. 1 z�kona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch), jsou soudci povinni vykl�dat z�kon podle sv�ho nejlepš�ho vědom� a svědom� a rozhodovat v přiměřen�ch lhůt�ch bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na z�kladě skutečnost� zjištěn�ch v souladu se z�konem.

41. Funkce soudce je veřejnou funkc�, soudce je povinen nenarušovat důstojnost soudcovsk� funkce a neohrožovat důvěru v nez�vislost a nestrannost soudnictv� (srov. � 74 odst. 1 a 2 a � 85 z�kona č. 6/2002 Sb.). V čl. 82 odst. 3 �stavy je v�slovně uvedeno, že funkce soudce nen� slučiteln� s funkc� prezidenta republiky, člena Parlamentu a jakoukoliv funkc� ve veřejn� spr�vě; z�kon stanov�, se kter�mi dalš�mi činnostmi je v�kon soudcovsk� funkce neslučiteln�, přičemž prvou větu je třeba ch�pat jako demonstrativn� v�čet, jehož vymezen� lze sice v souladu s druhou větou za středn�kem rozš�řit, nikoliv však z�žit. Listina pak obdobně stanov� v čl. 44 větě prvn� před středn�kem, že z�kon může soudcům a prokur�torům omezit pr�vo na podnik�n� a jinou hospod�řskou činnost a pr�vo uveden� v čl. 20 odst. 2 Listiny.

42. �stavně zaručen� pr�vo na soudn� a jinou pr�vn� ochranu upraven� v hlavě p�t� Listiny, v čl. 6 odst. 1 �mluvy a v hlavě čtvrt� �stavy zajišťuje pr�vo na spravedliv� soudn� ř�zen�, v němž se uplatňuj� všechny z�sady spr�vn�ho soudn�ho rozhodov�n� podle z�kona a v souladu s �stavn�mi principy. Po obsahov� str�nce to znamen� zajištěn� pr�va na projedn�n� věci spravedlivě, veřejně a v přiměřen� lhůtě nez�visl�m a nestrann�m soudem, d�le zajištěn� principu rovnosti a kontradiktornosti ř�zen�, principu nez�vislosti a nestrannosti z�konn�ho soudu a soudce, principu �stnosti a př�mosti, poučovac� povinnosti soudu a principu rozhodov�n� bez zbytečn�ch průtahů. Každ� fyzick� i pr�vnick� osoba m� tedy v Česk� republice �stavně zaručeno pr�vo na spravedliv� proces podle čl. 6 odst. 1 �mluvy.

43. Postaven� soudců Nejvyšš�ho soudu v r�mci k�rn�ho ř�zen� NK� jako org�nu rozhoduj�c�ho v obou stupn�ch k�rn�ho ř�zen� NK� vypl�v� ze specifick�ho posl�n� NK� jako nez�visl�ho kontroln�ho org�nu, jehož existence vych�z� př�mo z �stavy (čl. 97), a t�m i specifick� �pravy k�rn� odpovědnosti a k�rn�ho ř�zen� před NK�. NK� pln� svoji funkci samostatně a nen� z�visl� ani na moci z�konod�rn� (parlamentu) ani na moci exekutivn� (vl�dě) tak, aby byly eliminov�ny politick� vlivy na jeho činnost. Bylo zcela na vůli z�konod�rce rozhodnout o složen� K�rn� komory NK� i o tom, jak� soud bude rozhodovat o podan�ch opravn�ch prostředc�ch, neboť prim�rn�m je předevš�m požadavek vrcholn�ho a nestrann�ho org�nu, kter� v př�padě Nejvyšš�ho soudu byl splněn.

44. K tomu je třeba rovněž poznamenat, že v roce 1993, kdy byla �prava k�rn�ho ř�zen� před NK� schvalov�na, byla kupř. k�rn� odpovědnost soudců upravena z�konem č. 412/1991 Sb., o k�rn� odpovědnosti soudců, přičemž s �činnost� od 1. ledna 1993 platilo, že o odvol�n�ch rozhodoval, šlo-li o odvol�n� proti rozhodnut� k�rn�ho sen�tu vyšš�ho vojensk�ho soudu nebo vrchn�ho soudu, k�rn� sen�t Nejvyšš�ho soudu [ustanoven� � 18 odst. 3 p�sm. b)]. Za stavu, kdy na jedn� straně předseda Nejvyšš�ho soudu JUDr. Otakar Motejl jmenoval za členy K�rn� komory NK� dne 23. července 1993 JUDr. Pavla Kučeru a dne 24. listopadu 1993 JUDr. Karla Hasche, za n�hradn�ka pak dne 23. hervence 1993 JUDr. Františka P�ryho a předsedkyně Nejvyšš�ho soudu JUDr. Iva Brožov� jmenovala n�hradn�kem dne 22. ř�jna 2009 JUDr. Jana Bl�hu a na druh� straně jsou dle rozvrhu pr�ce Nejvyšš�ho soudu na dobu od 1. ledna 2010 do 31. 12. 2010 členy zvl�štn�ho sen�tu trestn�ho kolegia Nejvyšš�ho soudu soudci JUDr. Jiř� P�cal, JUDr. Petr Šabata a JUDr. Vladim�r Vesel�, nelze bez dalš�ho dovodit ani př�padnou podjatost soudců Nejvyšš�ho soudu. Lze proto uzavř�t, že navrhovatelem tvrzen� pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces zakotven� v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 �mluvy nen� porušeno, neboť členy K�rn� komory NK� a členy zvl�štn�ho sen�tu Nejvyšš�ho soudu nejsou tit�ž soudci.

45. �stavn� soud vych�z� z n�zoru, že �myslem navrhovatele nebylo pod�n�m n�vrhu na zrušen� napaden�ho ustanoven� zpochybnit nez�vislost, nestrannost a spravedlivost soudců Nejvyšš�ho soudu při rozhodov�n�, ale toliko zpochybnit roli Nejvyšš�ho soudu jako soudu rozhoduj�c�ho o opravn�m prostředku. I když je toto postaven� Nejvyšš�ho soudu v�jimečn�, nelze než uzavř�t, že nen� proti�stavn� ani neporušuje princip dělby moci.

46. Navrhovatel tvrd�, že pokud se na rozhodov�n� K�rn� komory NK� v postaven� spr�vn�ho org�nu pod�l� soudci Nejvyšš�ho soudu (� 6 odst. 3 k�rn�ho ř�du NK�), mohla by tato �prava b�t v rozporu s čl. 82 odst. 3 �stavy. I v souvislosti s dalš� n�mitkou navrhovatele, zda je porušeno pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces zakotven� v čl. 36 odst. 1 Listiny v př�padě, že prezident NK� je na jedn� straně navrhovatelem dle � 39 odst. 1 z�kona o NK� a na straně druh� členem, resp. předsedou K�rn� komory NK� rozhoduj�c� o k�rn�m proviněn� dle � 38 odst. 2 z�kona o NK�, �stavn� soud konstatuje, že řešen� těchto ot�zek př�mo nesouvis� s rozhodovac� činnost� navrhovatele podle ustanoven� � 43 odst. 2 z�kona o NK�. Navrhovatel zde zpochybňuje �stavnost ustanoven�, kter� n�vrhem nebylo napadeno. �stavn�mu soudu proto nepř�sluš� uveden� posuzovat. Nicm�ně v t�to souvislosti je třeba poznamenat, že nen� standardn� �pravou, aby k�rn� žalobce současně vystupoval jako k�rn� soudce, a takov� �prava by mohla za splněn� určit�ch konkr�tn�ch podm�nek b�t i v rozporu s principy chr�něn�mi �stavn�m poř�dkem.

47. Zb�v� posoudit posledn� vznesenou n�mitku navrhovatele, zda je absence procesn�ho předpisu pro ř�zen� u Nejvyšš�ho soudu coby odvolac� instance proti rozhodnut� K�rn� komory NK� v rozporu s ustanoven�m čl. 36 odst. 1 Listiny zakotvuj�c�m pr�vo jednotlivce na spravedliv� proces, neboť jednotlivec nem� k dispozici procesn� pr�vn� předpis, podle něhož může postupovat při sv� obraně. Navrhovatel v t�to souvislosti argumentuje, že užit� trestn�ho ř�du coby procesn�ho předpisu trestn�ho pr�va pro k�rn� ř�zen� coby ř�zen� spr�vn� se jev� jako neadekv�tn�.

48. Exkursem do problematiky procesn�ch předpisů pro k�rn� ř�zen� lze uv�st, že �prava k�rn�ho ř�zen� se soudci, st�tn�mi z�stupci a exekutory je upravena v z�koně č. 7/2002 Sb., přičemž dle ustanoven� v tomto z�koně uveden�ch je k�rn�m soudem Nejvyšš� spr�vn� soud (� 3 z�kona č. 7/2002 Sb., ve zněn� z�kona č. 314/2008 Sb.), a nestanov�-li tento z�kon jinak nebo nevypl�v�-li z povahy věci něco jin�ho, v k�rn�m ř�zen� se přiměřeně použij� ustanoven� trestn�ho ř�du (� 25 z�kona č. 7/2002 Sb.), č�mž je umožněna subsidi�rn� aplikace trestn�ho ř�du. Ustanoven� � 21 citovan�ho z�kona pak stanov�, že odvol�n� proti rozhodnut� v k�rn�m ř�zen� nen� př�pustn�. Zde je nam�stě připomenout, že �pravu k�rn�ho ř�zen� ve věcech soudců, st�tn�ch z�stupců a soudn�ch exekutorů ve vztahu k pr�vu na odvol�n� v kontextu spravedliv�ho procesu (� 21 z�kona č. 7/2002 Sb.) �stavn� soud přezkoum�val v n�lezu ze dne 29. z�ř� 2010 sp. zn. Pl. �S 33/09 (vyhl�šen pod č. 332/2010 Sb.; dostupn� t�ž na http://nalus.usoud.cz).

49. Naproti tomu v posuzovan� věci k�rnou odpovědnost zjišťuje a k�rn� opatřen� ukl�d� K�rn� komora NK� dle ustanoven� � 34 a n�sl. z�kona o NK�. Ustanoven� � 43 odst. 2 z�kona o NK� pak v�slovně stanov�, že proti rozhodnut� K�rn� komory NK� lze podat odvol�n� k Nejvyšš�mu soudu. Z�kon o NK� přitom neobsahuje zvl�štn� procesn� ustanoven� pro j�m zakotven� projedn�n� odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� Nejvyšš�m soudem, pouze � 21 k�rn�ho ř�du NK� umožňuje podpůrn� použit� ustanoven� trestn�ho ř�du, a to pro k�rn� ř�zen� před K�rnou komorou NK�. Pokud se tak navrhovatel v souvislosti s pod�n�m předmětn�ho n�vrhu odvol�v� na ustanoven� � 224 odst. 5 trestn�ho ř�du, je si zcela vědom možn�ho podpůrn�ho použit� ustanoven� trestn�ho ř�du i pro ř�zen� odvolac�. Analogicky lze pak dovodit i možnost využit� platn� �pravy ř�zen� ve věcech, kde zvl�štn� z�kon svěřuje soudu rozhodov�n� o opravn�ch prostředc�ch proti rozhodnut�m spr�vn�ch org�nů, i v ř�zen� o odvol�n� veden�m Nejvyšš�m soudem. �stavn� soud v t�to souvislosti připom�n�, že nen� jeho �kolem (jako org�nu ochrany �stavnosti) hodnotit vhodnost přijat�ho modelu pro ř�zen� o opravn�m prostředku proti rozhodnut� K�rn� komory NK� ani odbornou kvalifikaci soudců Nejvyšš�ho soudu k rozhodnut� o odvol�n�, ale prov�st abstraktn� kontrolu �stavnosti a posoudit, zda napaden� ustanoven� je v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky.

50. Ve sv� ust�len� judikatuře �stavn� soud opakovaně dovodil, že st�tn� moc - ve vztahu k normativn�m pr�vn�m aktům zvl�ště pak moc z�konod�rn� - je ve sv� činnosti vedena př�kazem proporcionality (přiměřenosti) a z�kazem legislativn� sv�vole. V�chodiskem je test �stavnosti napaden�ho pr�vn�ho předpisu, založen� na postupn�m zkoum�n� splněn� tř� podm�nek pro �stavněpr�vn� akceptaci tohoto předpisu: vhodnosti (�čelu), potřebnosti (nezbytnosti) a přiměřenosti (v užš�m smyslu). V r�mci tohoto testu �stavnosti jde o posouzen� toho, zda zvolen� prostředek (z�sah) je vůbec způsobil� dos�hnout zam�šlen�ho c�le, zda neexistuje šetrnějš� prostředek, kter� by mohl v�st k obdobn�mu efektu, a konečně, zda nedoch�z� k př�lišn�mu a nedůvodn�mu upřednostňov�n� jednoho z�kladn�ho pr�va před pr�vem jin�m. Přitom mus� platit, že č�m intenzivnějš� z�sah veřejn� moc čin�, t�m silnějš� mus� na tomto omezen� existovat legitimn� obecn� z�jem [srov. t�ž n�lez �stavn�ho soudu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. �S 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)].

51. �čelem napaden�ho ustanoven� je umožnit tomu, proti kter�mu se k�rn� ř�zen� vede, podat odvol�n�, kter� m� odkladn� �činek, k Nejvyšš�mu soudu. �stavn� soud m� za to, že možnost pod�n� opravn�ho prostředku k Nejvyšš�mu soudu je jistě legitimn�m c�lem a napaden� ustanoven� je způsobil� dost�t požadavkům stanoven�m čl. 1 a 4 �stavy. Takov�to opatřen� je totiž schopno dos�hnout způsobilosti naplněn� �čelu (zam�šlen�ho c�le), j�mž je zajištěn� spravedliv�ho procesu a ochrana důvěry v nez�visl�, nestrann� a spravedliv� rozhodov�n� soudů.

52. Zkoumat je však d�le třeba potřebnost zvolen�ho prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k z�kladn�m pr�vům, kter� jsou podle n�zoru navrhovatele porušena, tj. k porušen� pr�va na spravedliv� proces. Z pohledu principu potřebnosti je v předmětn� věci d�no racion�ln� spojen� mezi c�lem a prostředky vybran�mi k jeho prosazen�. S ohledem na povahu k�rn�ho (disciplin�rn�ho) ř�zen� a možnou z�važnost dopadu rozhodnut� K�rn� komory NK� na k�rně obviněn� lze pod�n� opravn�ho prostředku k Nejvyšš�mu soudu ch�pat jako zcela legitimn� pr�vo k�rně obviněn�ch na opravn� prostředek v r�mci soudn�ho přezkumu rozhodnut� K�rn� komory NK�. Pod�n� odvol�n� jako prostředku použit�ho k dosažen� c�le (přezkumu z�konnosti rozhodnut�) je tedy prostředkem šetrn�m a nezbytn�m ve vztahu k zajištěn� pr�va na spravedliv� proces (čl. 36 Listiny a čl. 6 �mluvy).

53. Z hlediska třet�ho krit�ria, tedy krit�ria přiměřenosti (v užš�m smyslu), �jma na z�kladn�m pr�vu nesm� b�t nepřiměřen� ve vztahu k zam�šlen�mu c�li, tj. opatřen� omezuj�c� z�kladn� lidsk� pr�va a svobody nesměj�, jde-li o kolizi z�kladn�ho pr�va či svobody s veřejn�m z�jmem, sv�mi negativn�mi důsledky přesahovat pozitiva, kter� představuje veřejn� z�jem na těchto opatřen�ch. �stavn� soud neshledal, že by napaden� ustanoven� v porovn�n� s jin�mi opatřen�mi umožňuj�c�mi dos�hnout stejn�ho c�le ne�stavn�m postupem omezovalo pr�vo toho, proti komu se k�rn� ř�zen� vede, na spravedliv� proces či bylo v rozporu s �stavn�m poř�dkem. Z�konod�rce byl povinen db�t na to, aby zvolen� postup byl založen na objektivn�ch a rozumn�ch důvodech (legitimn� c�l z�konod�rce) a aby mezi t�mto c�lem a prostředky k jeho dosažen� (pr�vn� v�hody) existoval vztah přiměřenosti.

54. �pravě k�rn�ho ř�zen� před NK� nelze upř�t odlišnost od �pravy k�rn�ch ř�zen� kupř. soudců, st�tn�ch z�stupců a exekutorů z�konem č. 7/2002 Sb. Tuto odlišnost lze ovšem vysvětlit jak specifičnost� postaven� NK�, tak nereflektov�n�m aktu�ln� pr�vn� �pravy, což působ� zd�n� jej� nekoncepčnosti. Nekoncepčnost však neznamen� automaticky proti�stavnost. Nelze m�t za to, že pokud z�konod�rce v souvislosti s přijet�m z�kona č. 7/2002 Sb. a s. ř. s., se zř�zen�m Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a se zrušen�m původn� �pravy v o. s. ř. (� 250l až 250s) ve věcech rozhodov�n� o nepravomocn�ch rozhodnut�ch spr�vn�ch org�nů nezměnil rovněž �pravu k�rn� odpovědnosti prezidenta, viceprezidenta a členů NK�, jak�koliv jin� �prava k�rn�ho ř�zen� nen� v souladu s �stavn�m poř�dkem. Z hlediska třet�ho principu přiměřenosti (v užš�m smyslu) proto nelze, a to i v porovn�n� s �pravou k�rn� (disciplin�rn�) odpovědnosti v ostatn�ch st�tech EU, než konstatovat, že zvolen� opatřen� jsou přiměřen� ve vztahu k zam�šlen�mu c�li, a to ochraně pr�va na spravedliv� proces osob, proti kter�m byla pod�na k�rn� žaloba.

55. �stavn�m soudem tedy nebylo zjištěno, že by napaden� ustanoven� princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovan�m komponentům porušovalo ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužit� pr�va chr�něn�ho �stavn�m poř�dkem.

56. Lze tak uzavř�t, že veřejn� z�jem na zachov�n� autority a nestrannosti soudn� moci je chr�něn t�m, že o odvol�n� proti rozhodnut� K�rn� komory NK� rozhoduje zvl�štn� sen�t Nejvyšš�ho soudu, tedy vrcholn� soudn� instance, garantuj�c� nez�vislost a nestrannost soudu. K tomu lze dodat, že za stavu, kdy jako �pravu pravidel ř�zen� o odvol�n� před Nejvyšš�m soudem lze analogicky využ�t platnou �pravu ř�zen� ve věcech, kde zvl�štn� z�kon svěřuje soudu rozhodov�n� o opravn�ch prostředc�ch proti rozhodnut�m spr�vn�ch org�nů, je zcela na z�konod�rci, zda s ohledem na zvl�štn� postaven� NK� rozhodov�n� o opravn�m prostředku proti rozhodnut� K�rn� komory NK� uprav� tak, aby odpov�dalo posunu ve v�voji legislativy, kter� nastal od doby přijet� z�kona o NK�, či ponech� st�vaj�c� �pravu.

57. Vych�zeje z naznačen�ch hledisek �stavn�ho posouzen� dan� věci, �stavn� soud nenalezl ž�dn� argumenty, jež by odůvodňovaly vyhověn� n�vrhu, ani neshledal rozpor napaden�ho ustanoven� s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky. Proto n�vrh na zrušen� ustanoven� � 43 odst. 2 z�kona o NK� v č�sti „k Nejvyšš�mu soudu“ podle ustanoven� � 70 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zam�tl.