Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění účinném od 1. ledna 2005 384/2009 účinný od 31.12.2010
| Schválené: | 15.09.2009 |
| Účinnost od: | 31.12.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | OSOBNÍ A CESTOVNÍ DOKLADY., SOUDNÍ PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ JINÝCH ORGÁNŮ., Cestovní pas. Výjezdní doložka. Vízum. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 15. září 2009 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým a Pavel Rychetský o návrhu navrhovatele Krajského soudu v Hradci Králové podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném od 1. ledna 2005, takto:
Ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. 12. 2010.
Odůvodněn:
I.
1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky svm nvrhem domhal, aby stavn soud zrušil ustanoven 23 psm. c) zkona č. 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech a o změně zkona č. 283/1991 Sb., o Policii Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, (zkon o cestovnch dokladech), ve zněn činnm od 1. ledna 2005, (dle tž jen "zkon o cestovnch dokladech, ve zněn činnm od 1. ledna 2005").
2. V odůvodněn svho nvrhu uvedl, že rozhodnutm Krajskho řadu Krlovhradeckho kraje (dle jen "odvolac orgn") ze dne 30. 6. 2005, č. j. 10687A/Z/2005, bylo zamtnuto odvoln Ing. M. H. do rozhodnut Magistrtu města Hradce Krlov (orgn I. stupně) ze dne 10. 3. 2005, č. j. OS3/DV/2005, o odepřen vydn cestovnho pasu podle 23 psm. c) zkona č. 329/1999 Sb. Shora jmenovan podal do rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu žalobu podle čsti třet, hlavy 11, dlu 1 zk. č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn. Ze sprvnch spisů, zejmna pak z rozhodnut orgnu prvnho stupně i orgnu odvolacho krajsk soud v rmci přpravy jednn zjistil, že vydn cestovnho pasu na zkladě žalobcovy ždosti o vydn cestovnho dokladu ze dne 31. 1. 2005 bylo odepřeno bez proveden žalobcem navržench důkazů s poukazem na 23 psm. c) uvedenho zkona s tm, že sprvn orgn nen oprvněn zkoumat důvodnost ždosti, jestliže je prokzno, že žalobce je sthn pro spchn trestnho činu podvodu ve spolupachatelstv, tedy pro mysln trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody až na dvanct let. Sprvn orgn nem možnost samostatnho posouzen důvodu odepřen cestovnho pasu a je toliko na posouzen orgnů činnch v trestnm řzen, zda je odepřen vydn cestovnho dokladu nevyhnuteln. Navrhovatel dodal, že žalobce v odst. V a VI žaloby (čl. 4 a 5 soudnho spisu) podrobně uvedl nmitky, pro něž považuje ustanoven 23 psm. c) zkona za odporujc stavnmu pořdku. Jejich přepis do nvrhu krajsk soud proto považoval za zbytečnou duplicitu a jelikož žalobcem vznesen pochybnosti sdl, odkzal na jm uvedenou argumentaci a navrhl napaden ustanoven zrušit.
3. stavn soud vyzval navrhovatele, aby svůj nvrh doplnil o řdnou stavněprvn argumentaci; to i proto, aby bylo možn konsolidovan nvrh (bez odkazů na obsah soudnho spisu) zaslat k vyjdřen oběma komorm Parlamentu Česk republiky.
4. V doplněn předmětnho nvrhu navrhovatel uvedl, že důvody, pro kter považuje napaden ustanoven za rozporn s stavnm pořdkem, se v zsadě shoduj s důvody, pro kter stavn soud shledal protistavnm ustanoven 23 psm. b) zkona č. 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech a o změně zkona č. 283/1991 Sb., o Policii Česk republiky, ve zněn činnm do 31. 12. 2004; to učinil ve svm nlezu ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. Pl. S 12/07. Krajsk soud jako navrhovatel přitom poukzal zejmna na skutečnost, že napaden ustanoven zkona o cestovnch dokladech neposkytuje sprvnmu orgnu rozhodujcmu o odnět cestovnho dokladu nebo o odepřen vydn cestovnho dokladu k ždosti orgnu činnho v trestnm řzen jakoukoliv možnost vahy v rmci podmnky, že zsah do prv mus bt v demokratick společnosti nevyhnuteln, resp. nezbytn. Je-li totiž splněn zkonn důvod - ždost orgnu činnho v trestnm řzen, jestliže je proti občanovi vedeno trestn sthn pro trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody nejmně 3 lta - nem sprvn orgn vůbec ždn prostor pro sprvn uvžen o nezbytnosti či přiměřenosti takovho opatřen a cestovn doklad mus odejmout nebo jeho vydn odepřt, což ve svch důsledcch vrazně limituje i možnosti přezkumu sprvnm soudem. Citovan ustanoven tak omezuje prvo držitele cestovnho dokladu nebo žadatele o cestovn doklad domhat se u soudu či u jinho orgnu ochrany svch prv takovm způsobem, aby nebylo vyloučeno stavně garantovan posouzen zsahu do jeho prv z hlediska nevyhnutelnosti či nezbytnosti omezen svobody pohybu. Dle navrhovatele tak napaden ustanoven neumožňuje obecnm soudům dostt svm povinnostem při ochraně zkladnch prv či svobod jednotlivce, jestliže přezkoumvaj ždosti orgnu činnho v trestnm řzen o odejmut cestovnho dokladu nebo o odepřen vydn cestovnho dokladu osobě, proti kter se vede trestn sthn pro trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody nejmně na 3 lta; to představuje nerespektovn principů zakotvench v čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. Tm je upřeno dotčenmu jedinci prvo na činnou soudn ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, což v konečnm důsledku vede k porušen čl. 14 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 2 Protokolu č. 4 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Z toho důvodu postupoval krajsk soud podle 95 odst. 2 stavy Česk republiky.
II.
5. stavn soud si k nvrhu vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky.
6. Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je uvedeno, že napaden ustanoven obsahoval tisk č. 605 IV. volebnho obdob - vldn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 328/1999 Sb., o občanskch průkazech, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech a o změně zkona č. 283/1991 Sb., o Policii Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, (zkon o cestovnch dokladech), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 153/1994 Sb., o zpravodajskch službch Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na zem Česk republiky a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů. V důvodov zprvě vlda vslovně uvd, že předkldan novela zkona je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky, zejmna pak plně respektuje Listinu zkladnch prv a svobod tam, kde se stanov prvo na svobodu pohybu a pobytu. Dle pak je cel nvrh novely v souladu s prvem Evropskch společenstv a s mezinrodnmi smlouvami, ktermi je Česk republika vzna, jež předmětn i souvisejc prvn vztahy upravuj. Prvn čten tohoto tisku proběhlo dne 7. dubna 2004. Nvrh zkona byl přikzn k projednn Vboru pro veřejnou sprvu, regionln rozvoj a životn prostřed. Vbor pro veřejnou sprvu, regionln rozvoj a životn prostřed projednal tisk č. 605 dne 14. dubna 2004 na sv 33. schůzi, přičemž k nvrhu novely zkona č. 329/1999 Sb. pozměňovac nvrh podn nebyl. Druh čten tisku 605 proběhlo dne 16. června 2004 a k napadenmu ustanoven pozměňovac nvrh přednesen nebyl. Třet čten proběhlo dne 30. června 2004. Poslaneck sněmovna nvrh zkona schvlila, neboť ze 185 přtomnch poslanců pro nvrh zkona hlasoval 171 poslanec, proti byli 2 poslanci. Schvlen nvrh zkona byl postoupen Sentu dne 15. července 2004. Sent nvrh zkona vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kter se však zkona o cestovnch dokladech netkaly. Poslaneck sněmovna o zkonu vrcenm Sentem opětovně hlasovala dne 24. zř 2004. Pro nvrh zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů předložench Sentem se ze 194 přtomnch poslanců vyslovilo pro 96 poslanců, proti bylo 38 poslanců. Nvrh nebyl přijat, neboť předepsan kvrum činilo 98 hlasů. Pot Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona ve zněn, ve kterm byl postoupen Sentu, a to ze 194 přtomnch poslanců bylo pro 130 poslanců, proti 14 poslanců. Zkon obsahujc napaden ustanoven prezident republiky podepsal dne 18. řjna 2004. Novela zkona byla schvlena potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny, byla podepsna přslušnmi stavnmi činiteli a byla řdně vyhlšena ve Sbrce zkonů dne 9. listopadu 2004 pod čslem 559/2004 Sb.
7. Poslaneck sněmovna uzavřela tak, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkony jsou v souladu s stavou Česk republiky a našm prvnm řdem a je na stavnm soudu, aby v souvislosti s nvrhem Krajskho soudu v Hradci Krlov na zrušen ustanoven 23 psm. c) zkona č. 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech, ve zněn činnm od 1. ledna 2005, posoudil stavnost těchto zkonů a rozhodl (pozn.: Poslaneck sněmovna se - na rozdl od Sentu - k proceduře přijet původnho textu zkona č. 329/1999 Sb. nevyjdřila.
8. Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen konstatoval, že nvrhem napaden ustanoven zkona o cestovnch dokladech je vsledkem zkonodrn činnosti završen vyhlšenm citovanho zkona dne 27. prosince 1999. Nvrh předmětnho zkona byl Sentu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 26. řjna 1999. Sent postoupen nvrh zkona (sentn tisk č. 109) předepsanm způsobem projednal ve svch vborech a pot na sv 11. schůzi 2. funkčnho obdob dne 12. listopadu 1999. Sent na doporučen všech tř vborů, kterm byl nvrh přikzn, vrtil Poslaneck sněmovně předmětn zkon s pozměňovacmi nvrhy svm usnesenm č. 185 ze dne 12. listopadu 1999. Usnesen bylo přijato vraznou většinou, neboť z 60 přtomnch sentorů hlasovalo pro nvrh 56 sentorů, proti nebyl nikdo a 4 sentoři se hlasovn zdrzeli. Sentem přijat pozměňovac nvrhy nesměřovaly k danmu ustanoven 23 o odepřen vydn a odnět cestovnho dokladu; při projednvn tohoto nvrhu zkona ve vborech Sentu však bylo zstupcům vldy jako navrhovateli (v rozpravě) vslovně připomenuto, že vlda nevyužila předložen novho zkona ke změně dosavadn konstrukce prvn pravy, podle kter o odnět cestovnho dokladu rozhoduje sprvn orgn pasov na ždost různch sttnch orgnů, a to z důvodů zapsanch věcně neorganicky rovněž do zkona o cestovnch dokladech. Ve vborech Sentu bylo konstatovno, že důvody nevydn nebo odnět cestovnho dokladu by měly bt obsaženy v těch procesnch prvnch předpisech, ve kterch by tento nstroj navazoval na pravu vztahů, pro něž je svm čelem určen. Pravomoc k rozhodnut o nevydn nebo odnět cestovnho dokladu maj mt sttn orgny, jejichž působnost je pro tyto vztahy zkonem vymezena, neboť v rmci takov prvn pravy je rovněž vytvořen režim přslušnch garanc řdnho projednn věci včetně standardnch prv častnka řzen a možnosti nslednho soudnho přezkumu. Sentu ovšem nebylo usnesenmi jeho vborů doporučeno přistoupit k přijet pozměňovacch nvrhů ve smyslu vše uplatněnch připomnek s tm, že jde o řešen, kter je pro svou nročnost třeba připravit pč vldy jako řešen ucelen a v plnm legislativnm procesu.
9. Sent pokračoval a dodal, že nvrhem napaden ustanoven bylo novelizovno pouze jednou, zkonem č. 559/2004 Sb. Tato novelizačn snaha ovšem nezměnila věcnou podstatu tto pravy. Změna ustanoven 23 psm. b) zkona o cestovnch dokladech platnho do 31. 12. 2004 spočvala pouze v tom, že podmnkou nevydn či odnět cestovnho dokladu nemělo bt napřště trestn sthn pro mysln trestn čin, ale pro trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody nejmně tři lta. Vloženm novho psmene b) do 23 se pak formln označen předmětnho ustanoven změnilo z dřvějšho psmene b) na nynějš psmeno c). Vše nastněn novela byla Sentu postoupena Poslaneckou sněmovnou dne 14. července 2004. Sent postoupen nvrh zkona (sentn tisk č. 392) předepsanm způsobem projednal ve svch vborech a pot na sv 17. schůzi 4. funkčnho obdob dne 22. července 2004 vrtil na doporučen vborů svm usnesenm č. 493 ze dne 22. července 2004 předmětnou novelu zkona s pozměňovacmi nvrhy Poslaneck sněmovně. Usnesen bylo přijato v hlasovn č. 32 jednomyslně, neboť z 57 přtomnch sentorů hlasovalo pro nvrh 57 sentorů. Z uvedenho vyplv, že Sent byl usnšenschopn a jeho usnesen bylo přijato potřebnm počtem hlasů. Sentem přijat pozměňovac nvrhy ovšem nesměřovaly k danmu ustanoven o odepřen vydn a odnět cestovnho dokladu, a ani jednn vborů a plna komory se napadenho ustanoven nedotkla. V přpadě novelizac bv zjem zkonodrce upřen předevšm k ustanovenm, ve kterch m změna zsadn činek, což však podle Sentu nebyl přpad změny danho ustanoven. Sent uvedl, že projednal předmětn nvrh zkona ve většinovm přesvědčen, že je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky a mezinrodnmi zvazky; ponechv na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadenho ustanoven.
III.
10. stavn soud nejdřve v souladu s 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., zkoumal, zda zkon, protistavnost jehož ustanoven navrhovatel namt, byl přijat a vydn v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Zjistil přitom (z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky, jakož i ze zaslanch sněmovnch tisků, těsnopiseckch zprv, přslušnch usnesen a dajů o průběhu hlasovn obou komor), že jak původn zkon, tak i jeho novela, měnc napaden ustanoven (zkon č. 559/2004 Sb. ) byly přijaty a vydny stavou Česk republiky předepsanm způsobem a v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence, při dodržen kvor, stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy Česk republiky. Uveden novela zkona č. 329/1999 Sb. byla podepsna přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšena ve Sbrce zkonů pod č. 559/2004 Sb.
IV.
11. Ustanoven 23 zkona o cestovnch dokladech ve zněn zkona č. 559/2004 Sb., činnho od 1. 1. 2005, zn (nvrhem napaden čst je podtržena):
Vydn cestovnho dokladu občanovi se odepře nebo vydan cestovn doklad se odejme na ždost
a) soudu, je-li proti občanovi nařzen vkon soudnho rozhodnut,
b) soudnho exekutora, pověřenho soudem provedenm exekuce, jestliže zjevně hroz nebezpeč, že by občan exekuci cestou do ciziny zmařil,
c) orgnu činnho v trestnm řzen, je-li proti občanovi vedeno trestn sthn pro trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody nejmně 3 lta, nebo
d) orgnu, kter vykonv rozhodnut nebo jeho vkon zařizuje podle zvlštnho prvnho předpisu, nevykonal-li občan trest odnět svobody; to neplat, jestliže mu byl trest prominut nebo byl jeho vkon promlčen.
V.
12. stavn soud dospěl k zvěru, že nvrh je důvodn.
13. stavn soud při posuzovn stavnosti napadenho ustanoven zejmna zjistil, že podstata věci je v zsadě totožn s přpadem, řešenm nlezem stavnho soudu dne 20. 5. 2008 pod sp. zn. Pl. S 12/07 (vyhlšen pod č. 355/2008 Sb.). Tehdy stavn soud v uvedenm nlezu vyslovil, že ustanoven 23 psm. b) zkona č. 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech a o změně zkona č. 283/1991 Sb. , o Policii Česk republiky, ve zněn zkona č. 217/2002 Sb. a zkona č. 320/2002 Sb. , bylo v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 2 Protokolu č. 4 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž jen "Protokol"). V ustanoven 23 psm. b) zkona o cestovnch dokladech ve zněn platnm a činnm do 31. prosince 2004 se uvdělo, že "vydn cestovnho dokladu se odepře nebo vydan cestovn doklad se odejme na ždost orgnu činnho v trestnm řzen občanovi, proti ktermu je vedeno trestn sthn pro mysln trestn čin". Změna, spočvajc - od činnosti zkona č. 559/2004 Sb. - v možnosti odejmout nebo odepřt vydn cestovnho dokladu jen tehdy, je-li proti občanovi vedeno trestn sthn pro trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody nejmně na 3 lta, nen takovho charakteru, aby stavn konformitu zkoumanho ustanoven založila.
14. stavnmu soudu proto nezbv, než zopakovat, že svoboda pohybu, zaručen čl. 14 Listiny zkladnch prv a svobod, je jednm ze zkladnch lidskch prv a podle čl. 4 stavy Česk republiky je pod ochranou soudn moci. Prv plynoucch ze svobody pohybu se lze domhat přmo, bezprostředně, nikoliv jen prostřednictvm zkonů, kter by toto ustanoven provděly. stavn zruky však nejsou neomezen; svoboda pohybu je limitovna stavnmi mezemi. Obecně lze tato omezen shrnout tak, že mus bt stanovena zkonem z důvodů taxativně uvedench v odst. 3 člnku 14 Listiny zkladnch prv a svobod, a to tehdy, "je-li to nevyhnuteln". mluva o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod v Protokolu č. 4 zaručuje svobodu pohybu občanům přslušnho sttu a cizincům odlišnm způsobem (srov. "kdo se prvoplatně zdržuje") a jejich omezen stanov jen pro přpady stanovench v odst. 3 Protokolu za podmnky, "je-li to nezbytn v demokratick společnosti". Ždn jin limity Listina zkladnch prv a svobod či Protokol nestanov; proto je třeba svobodu pohybu chpat jako prvo, kter zahrnuje nejen prvo volně se pohybovat a usazovat kdekoliv na zem Česk republiky, ale i prvo svobodně vycestovat do zahranič a vrtit se zpět.
15. Jak konstatoval stavn soud již v nlezu sp. zn. Pl. S 12/07 (viz vše), ve vztahu k občanům Česk republiky stavn prava připoušt, aby vkon jejich svobody pohybu byl omezen zsahem veřejn moci. Aby mohl bt tento zsah považovn za stavně přpustn, mus bt stanoven zkonem, mus směřovat k legitimnmu cli a mus bt nevyhnuteln, resp. nezbytn v demokratick společnosti. Legitimn cle jsou v Listině zkladnch prv a svobod i mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod definovny tzv. neostrmi pojmy jako je např. bezpečnost sttu, nrodn bezpečnost, veřejn pořdek, veřejn bezpečnost, předchzen zločinnosti, ochrana zdrav nebo morlky, ochrana prv a svobod druhch, ochrana přrody. Někter z těchto pojmů jsou definovny zkonem, někter z nich, byť hojně použvan, např. pojem "veřejn pořdek", prvn řd jednoznačně nevymezuje, a proto jsou interpretovny judikaturou soudů, resp. rozhodnutmi jinch orgnů veřejn moci. Z stavně prvnho hlediska je nepodstatn, zda jsou tyto pojmy naplněny zkonodrcem či interpretovny judikaturou, rozhodn je, že nesm bt dle rozšiřovny. Napadenm ustanovenm je možn omezit svobodu pohybu jednotlivce mimo zem Česk republiky v důsledku jeho trestnho sthn pro trestn čin, za kter lze - de lege lata - uložit trest odnět svobody nejmně na 3 lta. Trestn řzen vedouc k nležitmu zjištěn trestnch činů a spravedlivmu potrestn jejich pachatelů ( 1 odst. 1 tr. řdu) za čelem ochrany zjmů společnosti, stavnho zřzen Česk republiky, prv a oprvněnch zjmů fyzickch a prvnickch osob ( 1 tr. zkona) jsou obecně legitimnm veřejnm zjmem. Co se však tk dalš podmnky, že zsah do prv mus bt nevyhnuteln, resp. nezbytn v demokratick společnosti, stavn soud konstatoval, že ačkoli ani tyto pojmy nejsou v Listině zkladnch prv a svobod či mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod blže definovny, je zřejm, že obnš jistou nalhavou společenskou potřebu, jejž konkretizace představuje prostor pro voln uvžen a zdůvodněn zkonodrcem. Nen-li tak stanoveno zkonem, lze charakteristick rysy tto potřeby odvodit z judikatury.
16. stavn soud přitom v souvislosti s hodnocenm nezbytnosti zsahu orgnu veřejn moci do prv a svobod jednotlivce judikoval, že "připoušt-li stavn pořdek Česk republiky průlom do ochrany prv, děje se tak pouze a vlučně v zjmu ochrany demokratick společnosti, přpadně v zjmu stavně zaručench zkladnch prv a svobod jinch; sem patř předevšm nezbytnost dan obecnm zjmem na ochraně společnosti před trestnmi činy a na tom, aby takov činy byly zjištěny a potrestny. Přpustn je tedy pouze takov zsah sttn moci do zkladnho prva nebo svobody člověka, kter je zsahem nezbytnm v uvedenm smyslu. K tomu, aby nebyly překročeny meze nezbytnosti, mus existovat systm adekvtnch a dostatečnch zruk, skldajc se z odpovdajcch prvnch předpisů a činn kontroly jejich dodržovn." [srov. nlez sp. zn. II. S 502/2000 ze dne 22.1.2001 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 21, nlez č.11, str. 83)]. Rovněž z judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva vyplv, že při hodnocen zsahu vedoucho k porušen svobody pohybu jednotlivce si tento soud v rmci principů stanovench čl. 2 Protokolu č. 4 všm např. vsledku vyšetřovn, či vvoje konkrtnho přpadu a v těchto souvislostech zvažuje, zda zsah byl ve vztahu k zamšlenmu cli přiměřen [srov. např. věc Baumann v. Francie, stžnost č. 33592/96, věc Iletmis v. Turecko, stžnost č. 29871/96, věc Luordo v. Itlie, stžnost č. 32190/96, Soudn judikatura, Přehled rozsudků ESLP, č. 6/2003, str. 317 (324) a dalš].
17. čelem napadenho ustanoven je odejmut či odepřen vydn cestovnho dokladu sledujc to, aby se osoba sthan pro zvlšť kvalifikovan (zvažn) trestn čin nemohla vyhbat trestnmu sthn, ztěžovat ho nebo mu zcela uniknout. Je tedy zřejm, že přiměřenost tohoto opatřen z hlediska jeho nevyhnutelnosti, resp. nezbytnosti lze uvžit pouze na zkladě stavu a vvoje trestnho sthn osoby dotčen tmto opatřenm a že toto posouzen přsluš orgnu činnmu v trestnm řzen. Trestn řd však neposkytuje sthan osobě procesn prostředek, kterm by doshla činnho přezkumu přiměřenosti navrženho opatřen, neboť o ždosti orgnu činnho v trestnm řzen o odnět cestovnho dokladu sthan osobě se rozhoduje v jinm než v trestnm řzen.
18. stavn soud tedy - opětovně - posuzoval předevšm otzku, zda norma limitujc rozsah skutečnost, za kterch může bt omezena svoboda pohybu držitele cestovnho dokladu, je v rozporu s stavnm pořdkem, konkrtně s čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, dle kterho plat, že každ se může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu. Smyslem a čelem tohoto ustanoven je stanoven povinnosti sttu poskytnout ochranu prva každmu, neboť v prvnm sttě nemůže existovat situace, v nž by se nositel prva nemohl domoci jeho ochrany (u soudu či jinho orgnu). Obecně plat, že demokratick stt je zde proto, aby sv občany (ale i osoby zdržujc se na jeho zem) chrnil a aby jim poskytoval zruky, že jejich prva budou chrněna. Jak stavn soud vyložil již v nlezu ze dne 29. 1. 2008 sp. zn. Pl. S 72/06, odstavec 4 čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (na kter v podstatě odkazuje odst. 1 čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod textac "stanovenm postupem") sice odkazuje na zkon, kter upravuje "podmnky a podrobnosti" v relaci ke všem předchzejcm odstavcům čl. 36 Listiny; takov zkon, vydan na zkladě stavnho zmocněn, je však ustanovenm čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod limitovn a od jeho obsahu se tedy nemůže odchlit. Smyslem a čelem "obyčejnho" zkona podle čl. 36 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod je pouze stanovit podmnky a podrobnosti realizace co do svho obsahu (již) stavodrcem v čl. 36 Listiny zakotvench prv, tedy podmnky a podrobnosti toliko procesn povahy. M-li podle čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod každ prvo domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu, přičemž podmnky a pravidla realizace tohoto prva stanov zkon, pak takov zkon, vydan na zkladě stavnho zmocněn, nemůže nrok "každho" domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu v t kter situaci zcela negovat, a tm tedy stavně zaručen zkladn prvo, byť toliko v určitch přpadech, popřt. Ustanovenm člnku 36 odst. 1 Listiny je každmu stavně garantovna možnost domhat se ochrany svho prva u soudu či jinho orgnu ve všech situacch jeho porušen (neexistuje zde stavn restrikce). Ždn osoba nemůže bt zkonem zcela vyloučena z možnosti domhat se ochrany svho prva tm - i když pouze v určitm přpadě - že by jej prvo podle čl. 36 odst. 1 Listiny bylo anulovno. Opačn vklad by rovněž značil, že zakotven prva každho obracet se na soudn a jin orgny k ochraně svch prv učiněn stavodrcem - tedy nadan nejvyšš prvn silou - by v podstatě ztrcelo smysl, neboť by mohlo bt pro tu kterou situaci eliminovno vůl toliko (pouhho) zkonodrce.
19. stavn soud v uvedenm nlezu dovodil, že napaden ustanoven zkona o cestovnch dokladech neposkytuje sprvnmu orgnu rozhodujcmu o odnět cestovnho dokladu k ždosti orgnu činnho v trestnm řzen jakoukoliv možnost vahy v rmci podmnky nevyhnutelnosti či nezbytnosti takovho zsahu v demokratick společnosti, neboť byl-li splněn zkonn důvod - ždost orgnu činnho v trestnm řzen, kter vedl proti dotčen osobě trestn sthn pro předmětn trestn čin - nem sprvn orgn vůbec ždn prostor k sprvnmu uvžen o nezbytnosti či přiměřenosti takovho opatřen a cestovn doklad odejmout mus. Dodal, že z stavněprvnho hlediska nen klčov, zda pravomoc uvžit nevyhnutelnost či nezbytnost použit prostředku, jmž dochz k omezen zkladnho prva či svobody jednotlivce v zjmu ochrany jin stavně chrněn hodnoty, je nadn ten či onen orgn veřejn moci (sprvn orgn pasov nebo orgn činn v trestnm řzen); rozhodn je, že jeho rozhodnut nesm bt vyňato z efektivn soudn kontroly. Napaden ustanoven zkona o cestovnch dokladech však sprvnmu orgnu ždnou možnost vahy neposkytuje, což ve svch důsledcch vrazně limituje možnosti jeho přezkumu sprvnm soudem. Oprvněn odepřt vydn cestovnho dokladu či odejmout cestovn doklad, stanoven zkonem a ospravedlněn odůvodněnm veřejnm zjmem (legitimnm clem) sice může bt v konkrtnm přpadě nevyhnutelnm (nezbytnm) opatřenm; rozhodnut o takovm opatřen nemůže však bt vyňato ze skutečn soudn ochrany a nahrazeno soudn ochranou jen iluzorn.
20. Nosn důvody nlezu stavnho soudu ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. Pl. S 12/07 (viz vše), vyjadřuj zvazn prvn nzor, jmž je nyn vzn i samotn stavn soud (čl. 89 odst. 2 stavy Česk republiky).
21. stavn soud (nyn) k zvěrům, vyjdřenm shora a obsaženm v již citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 12/07, proto jen doplňuje a znovu připomn, že jednm ze zkladnch pojmovch předpokladů stavně zaručenho prva na spravedliv proces (čl. 36 a nsl. Listiny zkladnch prv a svobod) je rozhodovn nezvislch a nestrannch soudů podle konkrtnch zsad, stanovench v přslušnch procesnch předpisech; ty však mus ve svch jednotlivch ustanovench takov proces tak relně umožňovat a nerozlišovat bezdůvodně mezi jednotlivmi subjekty, jejichž zkladn prva jsou srovnateln. Takov postup, i když jej třeba běžn vklad přslušnch zkonnch ustanoven umožňuje, vede k přmmu zsahu do stavně zaručench zkladnch prv či svobod dotčench nositelů veřejnho subjektivnho prva a v převžn většině i k jejich porušen; stěžejn principy modernho demokratickho prvnho a stavnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky), kter je chpn a definovn jako tzv. materiln prvn stt, vzan nejvyššmi stavnmi zsadami a hodnotami, totiž něco takovho nepřipouštěj. I podstata prvn jistoty jako jednoho z atributů prvnho sttu - zahrnujc i ochranu důvěry v prvo - spočv zejmna v tom, že každ může spolhat na to, že mu stt poskytne efektivn ochranu v jeho prvech a dopomůže mu k realizaci jeho subjektivnho prva.
22. stavn soud m sice za to, že nen na něm, aby zkonodrci detailně naznačoval, jakou prvn pravu m ohledně posuzovan problematiky přijmout. Před jejm přijetm však bude na zkonodrci, aby důkladně a konzistentně uvžil, zda je opravdu nosn, aby o odepřen vydn či odnět cestovnho dokladu rozhodovaly sprvn řady a sprvn soudy a zda tato otzka do jejich kompetence vůbec spad. Ve svch důsledcch jde totiž o zajišťovac institut; rozhodnut o tom, že je třeba ho použt, by měly činit ty orgny veřejn moci, jež vedou řzen, v němž m bt takovto zajišťovac prostředek použit, tedy orgny činn v řzen trestnm. Přezkoumn takovho rozhodnut soudem v tmže řzen (tedy v řzen trestnm) nese s sebou i řadu nespornch vhod. Nejde jen o operativnost a větš znalost důvodů, pro něž přslušn orgn veřejn moci považoval za nezbytn k zajištěn přistoupit, ale předevšm o odstraněn neždoucho prolnn různch procesů vedench různmi orgny, tj. orgny činnmi v řzen trestnm a orgny sprvnmi a sprvnmi soudy. Na to ostatně upozornil i Sent ve svm vyjdřen v citovan věci Pl. S 12/07. Zrušenm napadenho ustanoven zkona o cestovnch dokladech tedy stavn soud nehodl přisvědčit mněn, dle něhož prvě širok diskrečn pravomoc sprvnho řadu, doplněn soudnm přezkumem v pln jurisdikci sprvnmi soudy, je tou cestou, kterou by se zkonodrce měl a musel vydat.
23. stavn soud tedy usuzuje, že ustanoven 23 psm. c) zkona č. 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech a o změně zkona č. 283/1991 Sb., o Policii Česk republiky, ve zněn činnm od 1. ledna 2005 neumožňuje obecnm soudům dostt jejich povinnostem při ochraně zkladnch prv a svobod jednotlivce při přezkoumn ždosti orgnu činnho v trestnm řzen a odejmut cestovnho dokladu osobě, proti kter vede trestn sthn pro trestn čin, za kter lze uložit trest odnět svobody nejmně 3 lta; to plat z hlediska limitů podmnky nezbytnosti či nevyhnutelnosti takovho zsahu v demokratick společnosti, což představuje porušen principů zakotvench v čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobo. Tm je dotčenmu jedinci zroveň upřeno prvo na činnou soudn ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobo, což v konečnm důsledku vedlo i k porušen čl. 14 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 2 Protokolu č. 4 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.
24. Proto stavn soud nvrhu navrhovatele podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky zcela vyhověl a napaden ustanoven zrušil. Zroveň však přiměřeně odložil vykonatelnost svho nlezu, aby zkonodrci umožnil na vzniklou situaci stavněkonformně reagovat.
25. stavn soud dospěl k zvěru, že od stnho jednn nelze očekvat dalš objasněn věci a proto od něho se souhlasem častnků upustil.