Sp. zn. Pl. ÚS 3/13 ve věci návrhu na zrušení § 43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 375/2013 účinný od 29.11.2013
| Schválené: | 15.10.2013 |
| Účinnost od: | 29.11.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Pokuty. Blokové pokuty., Daně spotřební obecně. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 3/13 dne 15. října 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 10. 1. 2013 doručen nvrh Krajskho soudu v Ostravě na zrušen ustanoven 43 zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o spotřebnch danch").
2. Navrhovatel v stavn stžnosti uvd, že mu byla předložena žaloba společnosti AB style, s. r. o., proti rozhodnut Celnho ředitelstv Ostrava ze dne 24. 10. 2011 č. j. 6248-2/2011-140100-21, kterm bylo zamtnuto odvoln tto společnosti a potvrzeno rozhodnut Celnho řadu Frdek-Mstek ze dne 19. 8. 2011 sp. zn. 9041/2011, jmž byla AB style, s. r. o., uložena pokuta dle 43 zkona o spotřebnch danch ve vši 2 925 139 Kč představujc 10 % z čstky vše zajištěn daně použit na hradu nedoplatků na spotřebn daň z lihu a vna. Navrhovatel se ztotožňuje s stavněprvn argumentac, kter je podstatou předmětn žaloby, proto ve smyslu 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o stavnm soudu") přistoupil k podn nvrhu na zrušen ve věci aplikovanho 43 zkona o spotřebnch danch.
3. Navrhovatel m za to, že uložen pokuta je svou povahou sankc za sprvn či daňov delikt, z hlediska prvn teorie je však nezbytnm předpokladem pro uložen sankce nějak protiprvn, resp. deliktn jednn. Pokud zkon o spotřebnch danch na jedn straně počt se zajištěnm daně, ukld provozovateli daňovho skladu povinnost daň zajistit (srov. ustanoven 20 odst. 9 zkona o spotřebnch danch) a upravuje tž postup realizace zajištěn daně v přpadě, že daňov dlužnk daň nebo přslušenstv nezaplat, nemůže bt na druh straně považovno zaplacen daně ručitelem za jednn protiprvn či škodliv. Totožn jednn, resp. postup, nemůže bt totiž současně v souladu se zkonem a současně naplňovat znaky sprvnho (daňovho) deliktu. Ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch s ohledem na vše uveden vykazuje rozpor s stavně chrněnmi prvy i s principy prvnho sttu, k nimž se Česk republika hls, neboť k zkladnm znakům prvnho sttu patř tak požadavek, aby stt prostřednictvm svch orgnů nikoho nepostihoval za jednn, kter nen protiprvn ani škodliv a kter je navc zkonem vslovně dovoleno.
4. Navrhovatel dle poukazuje na skutečnost, že se pokuta podle vše citovanho ustanoven ukld pouze v některch přpadech realizace zajištěn daně, aniž by toto rozlišen mělo jakkoliv racionln zklad. Ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch je proto dle nzoru navrhovatele diskriminačn, neboť zakld neodůvodněn rozdly mezi jednotlivmi subjekty v zvislosti na zvolenm způsobu zajištěn daně. Toto ustanoven je tak v rozporu s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. Navrhovatel spatřuje diskriminaci taktž v tom, že podobn ustanoven neobsahuje ždn jin daňov předpis. Neexistuje přitom rozumn důvod, proč by sankce tohoto charakteru měla bt upravena prvě jen u spotřebn daně, a u jinch dan nikoliv.
5. Navrhovatel dle upozorňuje, že předmětn ustanoven stanovuje pevnou sankci, čmž zroveň určuje minimln vši pokuty, kter neumožňuje nijak zohlednit majetkov a osobn poměry delikventa ani jakkoliv dalš vznamn okolnosti. Pokuta tudž může bt zcela nepřiměřen okolnostem přpadu i majetkovm poměrům osoby, kter byla uložena, a v některch přpadech tak může mt i likvidačn charakter. Takto však v prvnm sttu nesm bt sankce formulovna, jak již rozhodl stavn soud ve svm nlezu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. S 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), přpadně v nlezu ze dne 25. 10. 2011 sp. zn. Pl. S 14/09 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.). V nyn projednvan věci celn řad uložil AB style, s. r. o., pokutu ve vši 2 925 139 Kč, což samo o sobě představuje značně citeln zsah do jejch majetkovch poměrů. Celn řad ani Generln ředitelstv cel poměry AB style, s. r. o., nehodnotily ani se nezabvaly přiměřenost vše sankce, neboť ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch jim v rozporu se shora popsanmi požadavky stavnho soudu neposkytuje možnost sprvnho uvžen ani moderace vše pokuty. Na tuto skutečnost ostatně celn orgny v odůvodněn napadenho rozhodnut poukzaly. Likvidačn činky pokuty lze spatřovat tak v tom, že podle 9 odst. 1 psm. b) zkona č. 676/2004 Sb., o povinnm značen lihu a o změně zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch zkonů, může bt důsledkem opakovanho nebo zvažnho porušen daňovch nebo celnch předpisů rozhodnut celnch orgnů o odnět registrace, bez nž AB style, s. r. o., nemůže značit lh, tedy ani vykonvat svou podnikatelskou činnost. Ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch je tak v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky a nepřpustně zasahuje do prva AB style, s. r. o., vlastnit majetek garantovanho ustanovenm čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod.
II.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen
15. V souladu s 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyzval stavn soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") a Sent Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent"), aby se k nvrhu vyjdřily.
16. Poslaneck sněmovna prostřednictvm předsedkyně Poslaneck sněmovny Miroslavy Němcov sdělila, že zkon o spotřebnch danch byl jako vldn nvrh zkona projednvn v Poslaneck sněmovně jako tisk č. 317 v prvm čten dne 20. května 2003 a přikzn k projednn rozpočtovmu vboru, kter nvrh zkona projednal a vydal usnesen obsahujc pozměňovac nvrhy (č. 317/1). Druh čten nvrhu zkona proběhlo 22. července 2003, podan pozměňovac nvrhy ve druhm čten byly zpracovny jako tisk č. 317/2. Nvrh zkona byl schvlen ve třetm čten dne 24. července 2003. Ve třetm čten hlasovalo z přtomnch 198 poslanců pro nvrh 100 a proti 97, jeden se zdržel hlasovn. Ustanoven 43 nedoznalo při projednvn v Poslaneck sněmovně změn a bylo přijato v podobě navržen vldou. Sentu byl nvrh zkona doručen dne 13. srpna 2003. Dne 11. zř 2003 byl nvrh projednn a poslze vrcen s pozměňovacmi nvrhy Poslaneck sněmovně. Poslaneck sněmovna svm hlasovnm dne 26. zř 2003 setrvala na původnm nvrhu. Prezident republiky zkon podepsal 13. řjna 2003. Schvlen zkon byl doručen k podpisu premirovi 17. řjna 2003. Zkon vyšel ve Sbrce zkonů v čstce 118 pod čslem 353/2003 Sb. Napaden ustanoven bylo k datu jeho aplikace novelizovno celkem čtyřikrt, a to novelami zkona č. 353/2003 Sb. (tisk č. 317, IV. volebn obdob), kter byly publikovny ve Sbrce zkonů pod čsly 217/2005 Sb. (tisk č. 801, IV. volebn obdob), 575/2006 Sb. (tisk č. 41, V. volebn obdob), 281/2009 Sb. (tisk č. 686, V. volebn obdob), 59/2010 Sb. (tisk č. 888, V. volebn obdob). Navrhovatelem napaden podstata ustanoven 43 byla obsažena již v zkoně č. 353/2003 Sb., nsledujc novelizace neměly vraznějš vliv na smysl napadenho ustanoven. Ve všech přpadech se jednalo o vldn nvrh. Z vše uvedenho vyplv, že nvrh zkona byl projednn a schvlen stavně předepsanm způsobem a podle standardnch pravidel legislativnho procesu.
17. Sent prostřednictvm svho předsedy Milana Štěcha uvedl, že nvrh zkona byl Sentu doručen dne 13. srpna 2003 ve 4. funkčnm obdob a jako sentn tisk č. 156 jej organizačn vbor přikzal vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu (jako garančnmu vboru) a vboru pro evropskou integraci. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu na sv 20. schůzi ve 4. funkčnm obdob, konan dne 4. zř 2003, projednal a přijal usnesen č. 128, kterm doporučil Sentu projednvan nvrh zkona zamtnout (156/1). Vbor pro evropskou integraci projednal nvrh zkona na sv 21. schůzi ve 4. funkčnm obdob, konan dne 3. zř 2003, a usnesenm č. 97 doporučil nvrh zkona vrtit Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (156/2). Dne 11. zř 2003 přijal Sent na sv 10. schůzi ve 4. funkčnm obdob usnesen, kterm vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů, uvedench v přloze tohoto usnesen; přloha obsahovala změny soustředěn do 19 bodů, z nichž ani jeden nerevidoval čst nvrhu zkona upravujcho napadan ustanoven 43 (usnesen Sentu č. 205 ze dne 11. zř 2003). Pro vrcen nvrhu zkona se v hlasovn č. 50 z přtomnch 71 sentorů vyslovilo pro nvrh 42 sentorů, 2 hlasy proti. Ve vyjdřen je dle podrobně popisovn legislativn proces přijmn jednotlivch novel napadenho ustanoven s tm, že Sent postupoval v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
18. stavn soud ve smyslu 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, poždal o vyjdřen Ministerstvo financ a Generln ředitelstv cel. Ministerstvo financ ve svm vyjdřen nejprve obecně pojednalo o problematice sprvnho trestn a pot o zajištěn daně jako specifickm instrumentu zkona o spotřebnch danch. Ministerstvo financ konstatovalo, že zajištěn daně, kter je v zkoně o spotřebnch danch upraveno v 21 a nsl., vychz ze směrnice Rady 2008/118/ES o obecn pravě spotřebnch dan a o zrušen směrnice 92/12/EHS. Ministerstvo financ zdůraznilo, že primrn funkc zajištěn daně podle 21 a nsl. zkona o spotřebnch danch je kryt rizik spojench s vrobou, zpracovnm a drženm vrobků podlhajcch spotřebn dani. Teprve sekundrn funkc zajištěn daně podle 21 a nsl. zkona o spotřebnch danch je funkce uhrazovac. Specifikum zajištěn daně podle 21 a nsl. zkona o spotřebnch danch je dno typem komodit, kter jsou zatženy vysokou spotřebn dan, a existenc režimu podmněnho osvobozen od spotřebn daně. Vzhledem k relativně dlouh lhůtě splatnosti, kter je delš než lhůta pro podn daňovho přiznn, je reln nebezpeč, že v přpadě, kdy spotřebn daň nebude řdn a včas uhrazena, nebudou již vybran vrobky u dotčenho pltce spotřebn daně v držen. V takovch přpadech zajištěn daně alespoň čstečně eliminuje hrozbu zneužit těchto vrobků či podvodů s nimi a rizika, kter v danm přpadě vyplvaj pro stt. Již ze samotnho textu 43 zkona o spotřebnch danch (a přpadně dalšch ustanoven, kter je nezbytn vykldat v souvislosti s tmto ustanovenm) vyplv, že pokuta nen ukldna za samotn použit zajištěn daně na hradu spotřebn daně (tedy za postup v souladu s prvnmi předpisy), ale za to, že spotřebn daň nebyla řdně a včas uhrazena a současně došlo ke snžen kryt rizik. Je tedy patrn, že prvek protiprvnosti zde spočv v tom, že daňov subjekt řdně neuhradil spotřebn daň v souladu s (daňovmi) prvnmi předpisy, a sprvce daně byl nucen realizovat zajištěn. Škodlivost nastane v přpadě, kdy porušen zkonn povinnosti vede k ohrožen určitho veřejnho zjmu. V danm přpadě jde předevšm o veřejn zjem na sprvnm stanoven a vběru daně, kter vyplv z 1 odst. 2 zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd, kde je vymezen zkladn cl sprvy dan. Veřejn zjem lze spatřovat tž v potřebě kryt rizik spojench s vrobou, zpracovnm a drženm vrobků podlhajcch spotřebn dani. S ohledem na vše uveden je nutn uvst, že v nvrhu krajskho soudu uveden tvrzen tkajc se nemožnosti hodnocen protiprvnosti a škodlivosti jednn vedoucho k uložen pokuty podle 43 zkona o spotřebnch danch nejsou relevantn. Uloženm tto pokuty tak ani nemohlo dojt k porušen jakhokoli znaku prvnho sttu, jež je namtno. Ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch obsahuje odkaz na tři vjimky z povinnosti uložit pokutu v přpadech, kdy je zajištěn daně použito na hradu spotřebn daně. Jedn se o ustanoven 23 odst. 4 (v zkoně o spotřebnch danch je od 1. ledna 2013 uveden chybn odkaz, kter by měl směřovat na odstavec 3), 29 odst. 2 a 33 odst. 7 zkona o spotřebnch danch. Ve všech vše uvedench situacch je dopředu znm vše spotřebn daně, zajištěn daně se poskytuje složenm nebo převodem finančnch prostředků na depozitn čet sprvce daně a je umožněno využt zajištěn daně na hradu spotřebn daně se souhlasem subjektu, jenž poskytl zajištěn daně. Pro všechny vše uveden situace tak plat, že nebyl-li dn souhlas k použit zajištěn daně na jej hradu a spotřebn daň nebyla řdně a včas uhrazena, sprvce daně bude postupovat v souladu s ustanovenmi 23 odst. 5 (od 1. ledna 2013 se jedn o odstavec 4), resp. 29 odst. 5 a 33 odst. 8 zkona o spotřebnch danch, tedy použije zajištěn daně na hradu spotřebn daně. Bylo by proto nelogick, aby zkon brnil, natož sankcionoval situaci, kdy zajištěn daně bude se souhlasem daňovho subjektu využito na hradu daně. Důvodem, proč ždn jin daňov předpis neobsahuje ustanoven obdobn 43 zkona o spotřebnch danch, je skutečnost, že pouze ve spotřebnch danch zajištěn daně pln primrně zcela odlišnou funkci než obecn institut zajištěn daně. Ministerstvo financ dle nesouhlas se zvěrem navrhovatele, že absence diskrece při určovn vše sankce, kter je pro tzv. platebn delikty typick (např. rok z prodlen, penle), by automaticky znamenala likvidačn charakter dan sankce. Důvody, proč je ze strany zkonodrce volena varianta sankce vznikajc ex lege v předem dan vši odvozen procentem z určitho zkladu, přpadně ohraničen minimln či maximln pevnou hranic, jsou předvdatelnost a s tm souvisejc prvn jistota, zamezen libovůle ze strany orgnu veřejn moci, snžen rizika korupce, administrativn zvladatelnost a rychlost řzen. Pokud jde o vši samotnho procenta jako parametru, při hodnocen přiměřenosti sankce podle 43 zkona o spotřebnch danch je nutno přihlžet zejmna ke speciln povaze podnikn souvisejcho s vybranmi vrobky, kter jsou zatženy spotřebn dan. Podnikatel, kteř do tto oblasti vstupuj, si jsou dopředu vědomi skutečnosti, že se jedn o vysoce regulovan odvětv, přičemž tato regulace nesleduje pouze fiskln cl, ale i cle jin (např. ochranu obyvatelstva před zdrav škodlivmi vrobky). Ohledem na individuln situaci lze ovlivnit dopady sankce na daňov subjekt, např. využitm institutu posečkn nebo rozložen hrady na spltky ( 156 a nsl. daňovho řdu). Zvěrem Ministerstvo financ poukazuje na dosavadn bezrozpornost tohoto ustanoven a jeho obecnou akceptaci daňovmi subjekty.
19. Generln ředitelstv cel ve svm vyjdřen uvedlo, že zajištěn daně podle 21 zkona o spotřebnch danch je institutem, kter představuje určitou zruku zejmna za umožněn využvn vhod režimu podmněnho osvobozen od daně, kter znamen odklad povinnosti přiznat a zaplatit daň. Zajištěn daně, pokud se jedn o povolen podle zkona o spotřebnch danch, kter nelze bez poskytnut zajištěn daně vůbec vydat, mus bt udržovno po celou dobu existence danho povolen v zkonem stanoven vši. Poskytnut zajištěn daně tedy nezbavuje daňov subjekt povinnosti daň ve stanoven lhůtě přiznat a zaplatit. Pokuta ve vši 10 % z čstky zajištěn daně použit na hradu daně je sankčnm nstrojem obdobnho charakteru jako pokuta za opožděn tvrzen daně podle 250 daňovho řdu či rok z prodlen podle 252 a nsl. daňovho řdu. "Protiprvn" jednn, kter předchz jejmu uložen, je stejn jako v přpadě vzniku povinnosti platit rok z prodlen, a to neuhrazen splatn daně ve lhůtě jej splatnosti. Jedn se tedy o jednn, kter nen společensky nebezpečn, avšak ohrožuje fiskln zjmy sttu. Na tomto mstě je nutno tak zdůraznit, že zajištěn daně se neposkytuje v pln vši předpokldan daňov povinnosti, nbrž pouze v poměrn vši ( 21 odst. 7 zkona o spotřebnch danch). Generln ředitelstv cel se neztotožňuje s nzorem Krajskho soudu v Ostravě, že by zkon o spotřebnch danch postihoval daňov subjekt za jednn, kter nen protiprvn a navc je zkonem vslovně dovoleno. To, že zkon o spotřebnch danch stanov, že sprvce daně použije zajištěn daně na hradu daně, pokud nen zaplacena v zkonn lhůtě jej splatnosti, a zroveň upravuje postup sprvce daně vůči ručiteli, nezbavuje daňov subjekt i přes poskytnut zajištěn daně povinnosti daň ve lhůtě splatnosti zaplatit. K dotazu soudu, jak důsledky by zrušen ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch mělo, Generln ředitelstv cel uvd, že jeho zrušen by mohlo u některch daňovch subjektů vst ke ztrtě motivace platit daň ve lhůtě jej splatnosti, když maj poskytnuto zajištěn daně. Automatick uhrazovn splatn daně z poskytnutho zajištěn bez hrozby sankce by u provozovatelů daňovch skladů a opakovanch oprvněnch přjemců (tj. držitelů povolen, kter se "nevyčerpaj" jednorzovm vkonem) vedlo ke snžen nebo vyčerpn poskytnutho zajištěn daně, což by znamenalo nrůst přpadů, kdy by daňov subjekt musel bt sprvcem daně vyzvn k doplněn zajištěn daně, pokud by tak ve lhůtě stanoven 21 odst. 10 zkona o spotřebnch danch neučinil sm. Zajištěn daně by tak prakticky pozbylo svou funkci zruky ve vztahu k podnikatelsk činnosti spočvajc ve vrobě a nakldn s vybranmi vrobky a stalo by se de facto zlohou na daň.
20. stavn soud zaslal vše uveden vyjdřen navrhovateli a umožnil mu se k nim vyjdřit, navrhovatel však tto možnosti nevyužil.
21. V souladu s 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud nvrh předsedovi vldy Česk republiky, kter dopisem ze dne 4. 3. 2013 sdělil, že svho prva vstoupit do řzen nevyužije.
22. Taktž veřejn ochrnce prv, jemuž byl zasln nvrh v souladu s 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu, sdělil, že svho prva vstoupit do řzen nevyužije.
III.
Dikce napadench ustanoven
23. Napaden ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch zn:
Pokuty
Použije-li sprvce daně zajištěn daně na hradu daně, ulož provozovateli daňovho skladu, oprvněnmu přjemci podle 22, oprvněnmu odeslateli podle 3 psm. k), daňovmu zstupci pro zasln vybranch vrobků podle 33 nebo uživateli pokutu ve vši 10 % z čstky zajištěn daně použit na hradu daně. Pokud sprvce daně použije zajištěn daně na hradu daně podle 23 odst. 4, 29 odst. 2 a 33 odst. 7, pokuta se neukld.
IV.
Aktivn legitimace navrhovatele
24. Dle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky plat, že dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Toto oprvněn je dle konkretizovno v 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, dle něhož může soud u stavnho soudu podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven. Podmnkou meritornho projednn takovho nvrhu je naplněn dikce čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky v tom smyslu, že se mus jednat o zkon, jehož m bt při řešen věci použito, tzn. zkon nebo jeho ustanoven, jež je navrhovno ke zrušen, maj bt navrhovatelem přmo aplikovny při řešen konkrtnho sporu. stavn soud shledal tuto podmnku naplněnou, neboť navrhovatel - Krajsk soud v Ostravě - rozhoduje o žalobě proti rozhodnut Celnho ředitelstv Ostravě ze dne 24. 10. 2011 č. j. 6248-2/2011-140100-21, kterm bylo aplikovno napaden ustanoven zkona o spotřebnch danch.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
25. V rmci řzen o nvrhu na zrušen zkona či jeho čsti stavn soud zkoum, zda byl napaden předpis přijat a vydn v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu).
26. Nvrh zkona o spotřebnch danch byl rozesln poslancům jako tisk 317/0 dne 2. 5. 2003. Usnesenm č. 636 dne 24. 7. 2003 doln komora nvrh schvlila většinou 100 poslanců ze 198 přtomnch, proti nvrhu hlasovalo 97 poslanců. Dne 13. 8. 2003 Sent postoupen nvrh (tisk 156/0) projednal a vrtil jej Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (usnesen č. 205). Poslaneck sněmovna Sentem vrcen nvrh zkona projednala dne 26. 9. 2003 (usnesen č. 653) a nvrh zkona schvlila většinou 101 poslanců ze 199 přtomnch. Proti hlasovalo 96 poslanců. Prezidentu republiky byl zkon doručen dne 30. 9. 2003 a dne 13. 10. 2003 jej prezident republiky podepsal. Zkon byl vyhlšen dne 24. 10. 2003 ve Sbrce zkonů v čstce 118 pod čslem 353/2003 Sb.
27. stavn soud konstatuje, že k přijet a vydn prvnho předpisu, jehož ustanoven je předmětem přezkumu, došlo předepsanm způsobem. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamtal vadu legislativnho procesu ani překročen stavou Česk republiky stanoven kompetence zkonodrce, stavn soud ohledně
- zkona č. 217/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony,
- zkona č. 575/2006 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony,
- zkona č. 281/2009 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm daňovho řdu,
- zkona č. 59/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 676/2004 Sb., o povinnm značen lihu a o změně zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů,
- a zkona č. 407/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony,
vedle přihldnut k vyjdřenm předloženm Poslaneckou sněmovnou a Sentem, formlně ověřil průběh legislativnho procesu z veřejně dostupnho informačnho zdroje na http://www.psp.cz.
VI.
Upuštěn od stnho jednn
28. Podle ustanoven 44 zkona o stavnm soudu, nebyl-li nvrh mimo stn jednn bez přtomnosti častnků usnesenm odmtnut, nařd stavn soud stn jednn, lze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Za splněn podmnek danch tmto zkonnm ustanovenm rozhodl o věci stavn soud s upuštěnm od stnho jednn.
VII.
Prvn hodnocen stavnho soudu
29. Nvrh nen, pokud jde o tvrzenou protistavnost obsahu napadenho ustanoven, důvodn.
30. V důvodov zprvě k zkonu o spotřebnch danch bylo k dikci napadenho ustanoven uvedeno, že sankce za porušen daňov disciplny jsou obecně uvedeny v zkonu č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů. Nen v něm však uvedena sankce za přestupek, kdy z důvodu nesplněn povinnosti daň přiznat a zaplatit mus sprvce daně zskat hradu daně z jejho zajištěn.
31. Z důvodov zprvy tedy vyplv, že funkc předmětn pokuty, jak ji stanov 43 zkona o spotřebnch danch, je uvalen sankce pro přpad, kdy spotřebn daň nebyla řdně a včas uhrazena, proto muselo bt použito zajištěn daně na hradu spotřebn daně, čmž došlo ke snžen kryt rizik. Jak přitom vyplv z vyjdřen Ministerstva financ, je v takov situaci ohrožen předevšm veřejn zjem na sprvnm stanoven a vběru daně, kter vyplv z 1 odst. 2 zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd, a tak veřejn zjem na potřebě kryt rizik spojench s vrobou, zpracovnm a drženm vrobků podlhajcch spotřebn dani. stavn soud, kter nem nmitek proti zvěrům plynoucm z důvodov zprvy a vyjdřen Ministerstva financ, nemůže přisvědčit navrhovateli v tom, že by byla daňovmu subjektu v nyn projednvan věci uložena pokuta za zaplacen daně zkonem předpokldanm způsobem - formou realizace zajištěn daně. Jak vyplv z 21 odst. 3 a 4 zkona o spotřebnch danch, zajištěn daně použije celn řad na hradu daně, jestliže nen daň zaplacena v zkonn lhůtě jej splatnosti, zroveň je sprvce daně povinen vyzvat dlužnka k zaplacen daně. V okamžiku uhrazen daně sprvcem daně tedy dojde ke snžen zajištěn daně, jehož vše je stanovena v 21 odst. 7 tohoto zkona jako poměrn čstka z předpokldan daňov povinnosti. Zajištěn daně, pokud se jedn o povolen podle zkona o spotřebnch danch, kter nelze bez poskytnut zajištěn daně vůbec vydat, přitom mus bt udržovno po celou dobu existence danho povolen v zkonem stanoven vši. Pokuta je tak současně peněžitou sankc za bytek objemu finančnch prostředků, kter byl držitel povolen povinen poskytnout před vydnm tohoto povolen. Uhrazen daně celnm řadem ze zajištěn daně nen přitom zkonem předkldanm způsobem placen daně, nbrž způsobem nhradnm, realizovanm v přpadě, že daňov subjekt daň řdně a včas neuhrad. Takov způsob je ovšem spojen s uloženm pokuty ve vši 10 % z čstky zajištěn daně použit na hradu daně, kter by měla bt pro daňov subjekt mimo jin důvodem, aby daň řdně a včas uhradil a zkonem stanoven zajištěn zůstalo nedotčeno. stavn soud proto nemůže přisvědčit nmitce navrhovatele, že v nyn projednvan věci byla uložena pokuta daňovmu subjektu za jednn, u něhož nelze shledat prvky protiprvnosti či škodlivosti, a kter je naopak v zkoně vslovně dovoleno.
32. Navrhovatel dle tvrd, že napaden ustanoven m diskriminačn charakter, neboť bez řdnho důvodu obsahuje odkaz na tři vjimky z povinnosti uložit pokutu v přpadech, kdy je zajištěn daně použito na hradu spotřebn daně.
33. V prvnm přpadě se jedn o povolen pro opakovan přijmn vybranch vrobků v režimu podmněnho osvobozen od daně nebo o povolen pro jednorzov přijet vybranch vrobků v režimu podmněnho osvobozen od daně. Podle 22 odst. 9 zkona o spotřebnch danch pak plat, že sprvce daně stanov vši zajištěn daně a vyd povolen opakovaně přijmat vybran vrobky v režimu podmněnho osvobozen od daně, zajist-li navrhovatel daň ve vši odpovdajc vši daně, kterou je oprvněn přjemce přijmajc vybran vrobky jednorzově po uveden do volnho daňovho oběhu povinen přiznat a zaplatit. Se souhlasem navrhovatele může sprvce daně poskytnutm zajištěnm daně uhradit daň. Pokud tak neučin, sprvce daně rozhodne o uvolněn zajištěn daně do 5 pracovnch dn ode dne, kdy čstka daně byla připsna na určen čet sprvce daně, v jehož zemn působnosti m oprvněn přjemce sdlo nebo msto pobytu.
34. Ustanoven 29 odst. 1 a 2 zkona o spotřebnch danch zakotvuje povinnost prvnick nebo fyzick osoby odebrajc vybran vrobky z jinho členskho sttu pro čely podnikn registrovat se před odebrnm těchto vybranch vrobků uvedench do volnho daňovho oběhu v jinm členskm sttě jako pltce daně a oznmit sprvci daně množstv vybranch vrobků a poskytnout zajištěn daně ve vši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybran vrobky byly uvedeny do volnho daňovho oběhu na daňovm zem Česk republiky. Tak v tomto přpadě může se souhlasem osoby, kter poskytla zajištěn daně, sprvce daně poskytnutm zajištěnm daně uhradit daň.
35. Posledn skupina se tk zasln vybranch vrobků, kter byly uvedeny do volnho daňovho oběhu v jinm členskm sttě fyzickou nebo prvnickou osobou nebo na jej čet, přičemž tato osoba m v tomto jinm členskm sttě msto pobytu nebo sdlo, prvnick nebo fyzick osobě se sdlem nebo s mstem pobytu na daňovm zem Česk republiky, kter nepodnik ani nevykonv jinou samostatnou hospodřskou činnost. Daňov zstupce pro zasln vybranch vrobků je povinen před každm odeslnm vybranch vrobků z jinho členskho sttu poskytnout zajištěn daně, kter odpovd vši daně za množstv zaslanch vybranch vrobků, pokud by tyto vybran vrobky byly uvedeny do volnho daňovho oběhu na daňovm zem Česk republiky. Se souhlasem daňovho zstupce pro zasln vybranch vrobků může sprvce daně mstně přslušn daňovmu zstupci pro zasln vybranch vrobků poskytnutm zajištěnm daně uhradit daň.
36. stavn soud sumarizuje, že se jedn o přpady, kdy celn řad uhradil daň poskytnutm zajištěnm daně se souhlasem oprvněnho přjemce pro jednorzov přijet vybranch vrobků ( 23 odst. 3 zkona o spotřebnch danch) nebo uhradil daň poskytnutm zajištěnm daně se souhlasem prvnick nebo fyzick osoby odebrajc vybran vrobky z jinho členskho sttu pro čely podnikn ( 29 odst. 1 a 2 zkona o spotřebnch danch) a konečně tehdy, uhradil-li daň poskytnutm zajištěnm daně se souhlasem daňovho zstupce pro zasln vybranch vrobků [ 3 psm. t), 33 odst. 7 zkona o spotřebnch danch].
37. stavn soud se otzkou rovnosti v prvech zabval již v řadě svch rozhodnut. Vyslovil se předevšm v tom smyslu, že stavn zsada rovnosti vyjdřen v čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod neznamen absolutn rovnost. V nlezu sp. zn. Pl. S 6/96 ze dne 5. 11. 1996 (N 113/6 SbNU 313; 295/1996 Sb.), na kter navzala dalš judikatura, to konkrtně vyjdřil takto: "stavn zsadu rovnosti v prvech zakotvenou v čl. l Listiny nelze pojmat absolutně a rovnost chpat jako kategorii abstraktn. Již stavn soud ČSFR vyjdřil sv chpn rovnosti, v uvedenm člnku zakotven, jako rovnosti relativn, jak ji maj na mysli všechny demokratick stavy, požadujc pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů (nlez stavnho soudu ČSFR uveřejněn pod č. 11 Sbrky usnesen a nlezů S ČSFR). Zsadě rovnosti v prvech je proto třeba rozumět tak tak, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům mezi prvnmi subjekty nesm bt projevem libovůle, neplyne z n však, že by každmu muselo bt přiznno jakkoliv prvo".
38. stavn soud obecně interpretuje princip rovnosti z dvojho pohledu [viz např. nlezy sp. zn. Pl. S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. S 9/99 ze dne 6. 10. 1999 (N 135/16 SbNU 9; 289/1999 Sb.) atd.]. Prvn je dn požadavkem vyloučen libovůle v postupu zkonodrce při odlišovn skupin subjektů a jejich prv, druh pak požadavkem stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn, tj. nepřpustnosti dotčen některho ze zkladnch prv a svobod odlišovnm subjektů a prv ze strany zkonodrce. Z postultu rovnosti sice nevyplv požadavek obecn rovnosti každho s každm, plyne z něj však požadavek, aby prvo bezdůvodně nezvhodňovalo ani neznevhodňovalo jedny před druhmi. stavn pořdek tedy připoušt i zkonem založenou nerovnost, pokud jsou pro to stavně akceptovateln důvody.
39. Tak je tomu i v nyn projednvan věci. Z vše uvedenho je zřejm, že ve shora citovanch přpadech vjimek z povinnosti uložit pokutu se jedn vždy o situace, kdy je dopředu znma vše spotřebn daně, zajištěn daně ve vši odpovdajc vši daně, kterou je daňov subjekt povinen přiznat a zaplatit, se poskytuje složenm nebo převodem finančnch prostředků na depozitn čet sprvce daně a je vslovně zkonem umožněno využt zajištěn daně na hradu spotřebn daně se souhlasem subjektu, jenž poskytl zajištěn daně. Lze tedy souhlasit s argumentac Ministerstva financ, že nen důvodn sankcionovat zkonem předvdan a povolen jednn, kdy je zajištěn daně, kter pln v danch přpadech primrně funkci uhrazovac (na rozdl od přpadů vjimkou nepokrytch, kde pln předevšm funkci zajišťovac), se souhlasem daňovho subjektu využito na hradu daně. Na druhou stranu v ostatnch přpadech vybranch vrobků, kter se nachz v režimu podmněnho osvobozen od daně, je třeba zajištěn daně vnmat tak, že k jeho použit na hradu splatn spotřebn daně m dochzet pouze vjimečně proto, aby nedochzelo ke snižovn objemu poskytnutch prostředků. V těchto přpadech je tak na rozdl od shora popsanch tř specifickch situac dna možnost zajistit daň tak bankovn zrukou, pokud o jejm přijet rozhodne sprvce daně, nebo ručenm, pokud osobu ručitele povol sprvce daně.
40. stavn soud m tedy za to, že nelze přisvědčit navrhovateli, že napadenm ustanovenm založen rozdly mezi daňovmi subjekty v zvislosti na zvolenm způsobu zajištěn daně jsou neodůvodněn. Ve jmenovanch přpadech oznm totiž daňov subjekt sprvci daně přesn množstv, resp. i nzev odebranch vrobků, přičemž celn řad je oprvněn ve smyslu 26 odst. 7 zkona o spotřebnch danch nařdit před zahjenm dopravy vybranch vrobků v režimu podmněnho osvobozen od daně nebo osvobozench od daně označen těchto vrobků. Daň může bt se souhlasem dan osoby uhrazena z poskytnutho zajištěn daně (kter mus bt složeno ve vši daně, kterou by musela dan osoba přiznat a zaplatit), jestliže je daň zaplacena, uvoln celn řad zajištěn daně do pěti pracovnch dn ode dne připsn daně na určen čet celnho řadu. Za takto stanovench zkonnch podmnek m stavn soud absenci pokuty při hradě daně z poskytnutho zajištěn, jak je koncipovna v napadenm ustanoven 43 zkona o spotřebnch danch, za podloženou racionlnmi a stavně akceptovatelnmi důvody, kter nezakldaj nepřpustnou diskriminaci daňovch subjektů.
41. Konečně navrhovatel namtal, že předmětn pokuta nen zakotvena v ždnm jinm daňovm předpise a jej charakter je likvidačn, což je dno mimo jin jej pevnou sazbou, kter znemožňuje zohlednit majetkov a osobn poměry daňovho subjektu, přpadně i dalš vznamn okolnosti.
42. Pokud jde o skutečnost, že obdoba pokuty podle 43 zkona o spotřebnch danch se nevyskytuje v jinm daňovm předpisu, zde poukazuje stavn soud na specifickou skupinu vrobků podlhajc spotřebn dani, jimiž jsou minerln oleje, lh, pivo, vno a meziprodukty a tabkov vrobky, a na skutečnost, že podnikn s takovmi vrobky (zejmna pokud jde o provozovatele daňovho skladu nebo oprvněnho přjemce, popřpadě odeslatele) je podmněno povolenm k provozovn takov činnosti. Podle 19 odst. 1 zkona o spotřebnch danch se vybran vrobek nachz v režimu podmněnho osvobozen od daně v přpadě, že je umstěn v daňovm skladu nebo je dopravovn v režimu podmněnho osvobozen od daně. Pro každ daňov sklad mus zajištěn daně odpovdat, pokud zkon o spotřebnch danch nestanov jinak, vši stanoven v 21 odst. 7 tohoto zkona. Tak vybran vrobky lze v režimu podmněnho osvobozen od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odeslajcho daňovho skladu nebo oprvněn odeslatel poskytne zajištěn daně ve vši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uveden dopravovanch vybranch vrobků do volnho daňovho oběhu, pokud zkon o spotřebnch danch nestanov jinak.
43. stavn soud se k problematice pokut a jejich možnho likvidačnho dopadu na jednotlivce zabval vcekrt, napřklad v navrhovatelem citovanch nlezech ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. S 3/02 (viz vše), ze dne 10. 3. 2004 sp. zn. Pl. S 12/03 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.) a ze dne 25. 10. 2011 sp. zn. Pl. S 14/09 (viz vše). V prvnch dvou nlezech stavn soud vyslovil protistavnost zkonem stanoven sazby pokuty (peněžitho trestu) z toho důvodu, že pokuta, byť uložena v minimln přpustn vměře, zasahuje do majetkovch poměrů jedince se značnou intenzitou a m likvidačn charakter. stavn soud vslovně uvedl, že "pokutu lze považovat za zsah s stavněprvn dimenz, a to v přpadě, pokud zasahuje do majetkovch poměrů jedince se značnou intenzitou. stavn soud proto posuzoval čel zsahu ve vztahu k použitm prostředkům, přičemž měřtkem pro toto posouzen byla zsada proporcionality." V posledně citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 14/09 dospěl stavn soud k zvěru, že "stavn předpisy nevyžaduj, aby zkonodrce při zkonnm stanoven sankčn sazby vždy upustil od spodnho ohraničen vměry sankce. Typov zvažnost (škodlivost) deliktnho jednn danho druhu může bt obecně tak vysok, že nepřipoušt ani v individulnm přpadě stanovit ,nulovou' hodnotu vměry sankce. Posouzen spodn hranice sankčn sazby je zsadně věc zkonodrce. stavn předpisy neobsahuj ohledně otzky doln hranice sankčn sazby ždnou direktivu - mus bt ovšem dodržen přkaz proporcionality mezi typovou zvažnost deliktnho jednn a vš sankčn sazby." Odlišn stanoviska, na něž poukazuje navrhovatel, se odvolvala na zsadu proporcionality (při zsahu do vlastnickho prva) a požadavek individualizace (přiměřenosti) trestu.
44. Ministerstvo financ ve vyjdřen k stavn stžnosti uvd, že v přpadě sankc (platebnch deliktů), kter běžně daňov předpisy stanov, se nejedn o pevn sankce v pravm slova smyslu, nbrž jde o sankce stanoven určitm procentem z vše peněžitho plněn, kterho se porušen daňov povinnosti v konkrtnm přpadě tk. Tedy v jednotlivch přpadech bude vše pokuty rozdln, a to do značn mry v zvislosti na intenzitě porušen daňov povinnosti, pro kter je rozsah peněžitho plněn, jehož se porušen tk, klčov. Tento rozsah tž do značn mry reflektuje individuln ekonomick poměry sankcionovanho subjektu, kter jsou pro rozsah peněžitho plněn určujc. Ačkoliv tedy sankce za sprvn delikty při sprvě dan nejsou zpravidla nastaveny tak, aby dochzelo k individulnmu přezkumu poměrů sankcionovanho subjektu v každm jednotlivm přpadě, obsahuje již samo celkov systmov nastaven jejich konstrukce zabudovan "automoderačn" mechanismus, kdy je vše sankce (tedy v tomto přpadě procentuln hodnota) určena zkonodrcem přmo v zkoně a sama zohledňuje zvažnost porušen daňov povinnosti a do značn mry i individuln ekonomick poměry sankcionovanho subjektu.
45. Se zvěry Ministerstva financ lze souhlasit potud, že obdobně jako jin sankce za porušen daňov disciplny, jak jsou koncipovny v daňovm řdu, tak předmětn pokuta je stanovena pevnou procentn sazbou. Jedn se přitom o 10 % z čstky zajištěn daně, kter byla na hradu daně použita, nikoli tedy z celho zajištěn daně.
46. Jak vyplv z vše citovanch nlezů stavnho soudu, rozhodujcm hlediskem pro posouzen čelu zsahu ve vztahu k použitm prostředkům je zsada proporcionality. stavn soud na tomto mstě opětovně poukazuje na skutečnost, že se v přpadě spotřebnch dan nejedn o "běžnou" daň, nbrž o daň vztahujc se ke specifick skupině vrobků, přičemž podnikn s nimi podlh zvlštnmu režimu, kter je dotčenm daňovm subjektům předem znm. Obdobně jak činil stavn soud ve svm nlezu ze dne 25. 10. 2011 sp. zn. Pl. S 14/09, i v nyn projednvan věci se stavn soud zabval otzkou, zda stanovenm pevn procentn sazby pokuty nen zasažen princip sprvnho uvžen, pokud rozhodujc orgn nemůže v konkrtn kauze dostatečně přihldnout k socilnm a majetkovm poměrům daňovho subjektu a nležitě diferencovat vměru sankce či od jejho uložen zcela upustit.
47. stavn soud se otzkou stavnosti sankce ( 135d zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 217/2005 Sb.) z důvodu dajnho porušen principu diferenciace a přiměřenosti sankce zabval ve svm nedvnm nlezu ze dne 30. 7. 2013 sp. zn. Pl. S 37/11 (vyhlšenm pod č. 299/2013 Sb.; dostupnm jako ostatn vše citovan nlezy stavnho soudu tž na http://nalus.usoud.cz), ve kterm konstatoval, že zodpovězen otzky potřebnosti sankce jako takov (ve smyslu druhu tto sankce), resp. souvisejc otzky intenzity chrněnho veřejnho zjmu, soudnm vkladem provst nelze. stavn soud uvedl, že se jedn o otzky politickho charakteru, jejichž řešen je ve vlučn kompetenci zkonodrce, jemuž nakonec obecně nlež legislativn prava otzek, zda určit jednn m bt trestn nebo nikoliv, definovn skutkovch podstat deliktů (trestnch činů, přestupků, jinch sprvnch deliktů) a stanoven druhu a vše sankc. V citovanm nlezu stavn soud taktž poukzal na přetrvvajc roztřštěnost a nekoncepčnost prvn pravy sprvnho trestn a dovodil, že absenci možnosti sprvnho uvžen v prvnm předpise nelze vykldat tak, že zkonodrce měl v myslu vyloučit povinnost sprvnch orgnů dbt cestou sprvnho uvžen stavně zaručench zkladnch prv občanů; takovto vklad by nebylo možn považovat za stavně konformn. Absenci explicitn pravy takov možnosti v zkoně tedy neshledal samu o sobě důvodem pro zsah stavnho soudu ani pro to, aby stavn soud vyslovil protistavnost tto mezery v prvu.
48. stavn soud nemůže odhldnout od skutečnosti, že napaden prvn norma požadavek diferenciace sankc respektuje již tm, že uložen pokuta je zvisl na vši nedoplatku ke spotřebn dani. Z tohoto pohledu lze ohledně vše předmětn sankce konstatovat, že ve svm důsledku održ objem finančnch prostředků pohybujcch se v obchodu s minerlnmi oleji, lihem, pivem, vnem a meziprodukty a tabkovmi vrobky, ktermu odpovd vše daně, kterou je daňov subjekt povinen přiznat a zaplatit, a nsledně pak i čstka zajištěn daně, z nž je odvozovna pokuta ve smyslu 43 zkona o spotřebnch danch. Za tto situace a s přihldnutm ke shora citovanm zvěrům, jak vyplvaj z nlezu sp. zn. Pl. S 37/11, nemohl stavn soud dospět k obecnmu zvěru, že by napadenm ustanovenm nastaven sankce byla pro daňov subjekty pohybujc se v oblasti podnikn s přsně regulovanmi komoditami likvidačn.
VIII.
Zvěr
49. stavn soud proto uzavr, že neshledal důvody k vysloven protistavnosti 43 zkona o spotřebnch danch, a proto nvrh bez proveden stnho jednn podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.