Ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky 356/2005 účinný od 15.09.2005

Schválené: 14.07.2005
Účinnost od: 15.09.2005
Autor: Ústavního soudu
Oblast: MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ. PROKURATURA., Mzdy poslanců zastupitelských sborů., Soudci a přísedící. Jmenování a ustanovení soudců. Volby soudců.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky 356/2005 účinný od 15.09.2005
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 356/2005 s účinností od 15.09.2005
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

356/2005 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 14. července 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ve věci návrhu navrhovatele Městského soudu v Brně, za který jedná předsedkyně senátu Mgr. Š. M., na zrušení části zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, takto:

Ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn

I.

Nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 2. 3. 2005, se navrhovatel domhal zrušen:

a) čsti zkona č. 427/2003 Sb., kterm se pro rok 2004 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, poslanců Evropskho parlamentu, soudců a sttnch zstupců, vše dalšho platu těchto osob za prvn pololet roku 2004, a kterm se měn někter souvisejc zkony, a to konkrtně v čsti tkajc se jedn poloviny dalšho platu soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu za druh pololet roku 2004 [ustanoven 2 ve vztahu k ustanoven 1 psm. h) zkona č. 427/2003 Sb.],

b) čsti zkona č. 590/2004 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2004 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a poslancům Evropskho parlamentu, zvolenm na zem Česk republiky, a to konkrtně 1 psm. h) tohoto zkona.

stavn soud po přezkoumn podmnek projednn nvrhu zjistil, že ve věci uveden sub. a), tj. v otzce nvrhu na zrušen čsti zkona č. 427/2003 Sb., již bylo před stavnm soudem zahjeno řzen pod sp. zn. Pl. S 43/04. V tto čsti proto stavn soud usnesenm ze dne 14. dubna 2005, čj. Pl. S 9/05-9, mimo stn jednn nvrh Městskho soudu v Brně odmtl ve smyslu 43 odst. 2 psm. b) ve spojen s 43 odst. 1 psm. e) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, dle jen zkona o stavnm soudu, a to jako nvrh nepřpustn.

stavn soud se tak v dalšm řzen zabval pouze nvrhem uvedenm vše sub. b), tj. nvrhem na zrušen 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2004 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a poslancům Evropskho parlamentu, zvolenm na zem Česk republiky. Tento nvrh podal navrhovatel podle 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, a to pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost ve věci veden pod sp. zn. 34 C 18/2005 podle čl. 95 odst. 2 stavy ČR dospěl k zvěru, že ustanoven 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb., jehož m bt při řešen tto věci použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy ČR a čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

Ve věci sp. zn. 34 C 18/2005 je Městskm soudem v Brně rozhodovno o žalobě soudce thož soudu, v nž se žalobce domh vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně zaplacen dalšho platu za druh pololet roku 2004 v celkov vši 47 000,- Kč, přičemž svůj nrok zakld na splněn podmnek 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů. Ve vplatnm termnu 15. ledna 2005 mu však v důsledku opatřen učiněnch na zkladě zkonů č. 427/2003 Sb. a č. 590/2004 Sb. dalš plat za druh pololet roku 2004 vyplacen nebyl.

Odejmutm dalšho platu za druh pololet roku 2004 došlo dle navrhovatele k nepřpustnmu a opakovanmu zsahu do soudcovsk nezvislosti. Zkonem č. 427/2003 Sb. došlo k tomu, že soudcům byla odejmuta polovina dalšho platu nležejcho za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006 s tm, že se v uvedench letech použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu ke dni 31. prosince 2003 (což představuje "zmražen platu"). Podle 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb. byl nsledně soudcům odňat dalš plat (druh polovina) za druh pololet roku 2004.

Městsk soud v tto souvislosti rovněž poukzal na skutečnost, že nešlo v posledn době o ojediněl zsah do soudcovsk nezvislosti. Uvedl jako přklad zkon č. 420/2002 Sb., jmž byla soudcům vrazně zkrcena doba, po kterou je jim poskytovn plat při dočasn neschopnosti vkonu funkce, a to z původnch 6 měsců na dobu 20 pracovnch dnů, přičemž i institut poskytovn plnho platu při dočasn neschopnosti považuje za jednu ze součst zruk materilnho zabezpečen soudce. Za dalš omezen platov rovně soudců pak označuje i důsledky, jež vyplynuly ze zkona č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003. Dle ustanoven 1 uvedenho zkona se pro určen platu a dalšch nhrad a vdajů spojench s vkonem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan představitele a soudce použije platov zkladna ve vši dosažen ke dni 31. prosince 2002, přičemž s ohledem na změnu prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujc po dni 31. prosince 2002 se platov zkladna v uvedenm roce nezvšila. Ačkoli tedy za normlnho běhu udlost mělo dle navrhovatele od 1. ledna 2003 dojt ke zvšen platu soudce v důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev, ad hoc přijatm zkonem k tomu u soudců nedošlo. Dle navrhovatel odkzal na důvodov zprvy k uvedenm zkonům č. 420/2002 Sb. a č. 425/2002 Sb., ze kterch plyne, že jimi zkonodrce sledoval cl "zachovn srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, tj. sttnch zaměstnanců, představitelů sttn moci a soudců, přičemž zvlštn postaven soudců, pokud jde o vši odměňovn, se zkonodrci jevilo jako nespravedliv a neproporcionln. Tento postup označil Městsk soud v Brně za nestavn, stojc v rozporu s prvem soudce na hmotn zabezpečen, kter je jednou z garanc jeho soudcovsk nezvislosti. Poukzal přitom na skutečnost, že zkonodrce požadavek na zachovn "srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, uveden ve zmněnch důvodovch zprvch, později nedodržel, protože mimo jin:

- novelizac nařzen vldy č. 253/1992 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců orgnů sttn sprvy, některch dalšch orgnů a obc, provedenou nařzenm vldy č. 582/2002 Sb., došlo s činnost od 1. ledna 2003 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 2 nařzen vldy č. 253/1992 Sb.,

- novelizac nařzen vldy č. 251/1992 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců rozpočtovch a některch dalšch organizac, provedenou nařzenm vldy č. 583/2002 Sb., došlo s činnost od 1. ledna 2003 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 2 nařzen vldy č. 251/1992 Sb.,

- novelizac nařzen vldy č. 79/1994 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ozbrojench sil, bezpečnostnch sborů a služeb, orgnů celn sprvy, přslušnků sborů požrn ochrany a zaměstnanců některch dalšch organizac (služebn platov řd), provedenou nařzenm vldy č. 584/2002 Sb., došlo s činnost od 1. ledna 2003 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 2 nařzen vldy č. 79/1994 Sb.,

- přijetm nařzen vldy č. 330/2003 Sb. o platovch poměrech zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě došlo s činnost ode dne 1. ledna 2004 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 1 nařzen vldy č. 330/2003 Sb.

Tyto nepřpustn zsahy pokračovaly i v dalšm obdob, kdy na zkladě zkona č. 427/2004 Sb., v tehdy platnm zněn, a zkona č. 590/2004 Sb., byl soudcům dalš plat za druh pololet 2004 zcela odňat. Ročn přjem soudce proto nejen stagnuje, ale dokonce znatelně kles, když v roce 2001 a 2002 soudce obdržel celkem 14 platů (12 měsčnch a 2 dalš platy), v roce 2003 to bylo 13 platů (12 měsčnch a 2 poloviny dvou dalšch platů) a v roce 2004 jen 12 měsčnch a polovinu dalšho platu. Dalš plat nelze podle navrhovatele považovat za bonusy k běžnmu měsčnmu přjmu soudce, neboť se tak nepřpustně směšuje kalendřn a vplatn obdob. Proto odnětm byť i jen jednoho z dalšch platů dochz automaticky i k celkovmu snžen zkonem zaručenho ročnho přjmu soudce. Platov otzky soudců jsou tak ponechny libovůli zkonodrce, ačkoli clem zkona č. 236/1995 Sb. bylo vytvořit pevn pravidla pro stanoven vše platů (i soudců), aby se tyto nestvaly předmětem politickch kalkulac.

K těmto opatřenm došlo v době, kdy zkonodrci bylo znmo odůvodněn nlezu stavnho soudu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. S 11/02), s jehož vvody se navrhovatel ztotožňuje. Poukzal zejmna na zvěr stavnho soudu, podle kterho maj bt platov poměry soudců v širokm smyslu stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti. Tento princip nalz v materilnm smyslu sv hranice ve vyjdřen, dle kterho "stejn nesm bt upravovno libovolně nestejně, avšak zroveň nestejn nesm bt upravovno libovolně stejně". Princip rovnosti nelze chpat jako nivelizaci ve vsledku, nbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejnch startovnch šanc. Takto vyložen princip rovnosti však zkonodrce zjevně nedodržel. I v tomto přpadě změny v zkonn pravě, vztahujc se k platovm poměrům soudců, překročily stavn limity pro akceptaci "vjimečnosti" aktu, jak ji definoval nlez stavnho soudu ve věci sp. zn. Pl. S 16/2000, publikovan pod č. 321/2000 Sb., a bylo třeba vychzet z principiln argumentace, kterou stavn soud vyložil v nlezu sp. zn. Pl. S 13/99, publikovanm pod č. 233/1999 Sb. V tto souvislosti navrhovatel poukzal na zvěr nlezu č. 198/2003 Sb., podle kterho sice lze za zcela vjimečnch okolnost akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců, tato relace obou principů neplat však obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost dan.

Proto navrhovatel stoj na stanovisku, že i v tomto přpadě je napaden prvn prava v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy ČR ve spojen s jejm čl. 82 odst. 1, z nichž plyne povinnost sttu zajistit soudcům i materilně nezvislost, a to jako garanci nestrannho a spravedlivho rozhodovn o prvech osob. Rovněž tak se domnv, že napaden čst zkona je v rozporu s čl. 1 Listiny, kter stanov rovnost v prvech, když se znovu opřel o stanovisko stavnho soudu, podle kterho v danm přpadě zkonodrce upravil stejně poměry nestejnch profesnch kategori s clem přiblžit se k nivelizaci ve vsledku, což je nelegitimn.

II.

stavn soud nejdřve posoudil splněn podmnek, za kterch může o nvrhu rozhodnout. Nvrh podal oprvněn navrhovatel ve smyslu 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu. Jak vyplv z nvrhu, žalobn nvrh se opr o ustanoven, jehož m bt při řešen věci použito, přičemž toto ustanoven je podle nzoru obecnho soudu v rozporu s stavnm pořdkem. Je proto splněna podmnka čl. 95 odst. 2 stavy ČR, neboť pro řešen věci je nutn, aby obecn soud použil 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb., jelikož žalobce o toto ustanoven opr svůj žalobn nvrh. Nvrh rovněž splňuje podmnku 66 zkona o stavnm soudu, když napaden ustanoven 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb. nebylo dosud změněno. Stejně tak tuto podmnku splňuj čl. 1 odst. 1 stavy ČR a čl. 1 Listiny, což jsou ustanoven stavnho pořdku, se ktermi m bt 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb. v rozporu. stavn soud konečně nezjistil důvody pro zastaven řzen ve smyslu 67 zkona o stavnm soudu.

Proto stavnmu soudu nic nebrnilo, aby vyzval podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky a Sent Parlamentu Česk republiky, jako častnky řzen, aby se k tomuto nvrhu vyjdřily.

Ve svm vyjdřen ze dne 31. května 2005 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky PhDr. Lubomr Zaorlek uvd, že soudcovsk nezvislost, jako prvn institut, m sv meze a nelze ji chpat absolutně. Soudce nen izolovn, ale existuje v rmci určitho systmu. Konkrtn prava nemůže tento systm ignorovat. sporn opatřen v prostředcch vynakldanch na platy zaměstnanců veřejnch služeb a sprvy neumožnila již v 1. pololet 2004 poskytnout dalš plat ani v polovičn vši, nbrž jen ve vši deseti procent. Vzhledem k tomu, že představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům a sttnm zstupcům byl vyplacen za toto pololet dalš plat v padestiprocentn vši, jedin možn řešen, kterm bylo možno vyjdřit solidaritu se zaměstnanci veřejnch služeb a sprvy, bylo přijmout zkon, kterm se nrok na dalš plat představitelům sttn moci, některch sttnch orgnů, soudcům a sttnm zstupcům za druh pololet 2004 odejme. Smyslem přijat pravy bylo předevšm vyjdřen jist solidarity se zaměstnanci placenmi z veřejnch zdrojů, a nikoli tok proti soudcovsk nezvislosti. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky dle potvrdil, že zkon č. 590/2004 Sb. byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů. Zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky, přičemž je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.

K nvrhu se rovněž vyjdřil předseda Sentu Parlamentu Česk republiky MUDr. Přemysl Sobotka, kter stručně zrekapituloval průběh projednvn předmětnho zkona Parlamentem Česk republiky. Připomenul, že spolu s nvrhem tohoto zkona byl projednvn nvrh zkona o změně některch zkonů v nvaznosti na realizaci reformy veřejnch financ v oblasti odměňovn, jehož obsahem bylo s činnost od 1. ledna 2005 zrušit institut dalšch platů a obdobnch plněn ve vztahu ke všem osobm, jimž takov plněn byla poskytovna (pozdějš zkon č. 626/2004 Sb.). Sent nvrh zkona Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky vrtil s pozměňovacm nvrhem (Poslaneck sněmovna. 4. volebn obdob. Tisk 679/4), kterm měla bt vypuštěna z nvrhu zkona ustanoven o odnět dalšho platu soudcům a sttnm zstupcům. Z 60 přtomnch pro tuto změnu hlasovalo 37 a proti bylo 7 sentorů. Protože jde o obdobnou problematiku jako v předchozch přpadech odnět dalšch platů soudcům, odkzal na vyjdřen k těmto nvrhům. Zvěrem konstatoval, že je na stavnm soudu, aby stavnost napadenho ustanoven posoudil a ve věci rozhodl.

III.

Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že oba častnci, tj. navrhovatel v podn ze dne 30. června 2005 a častnk řzen ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 8. července 2005 a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 30. června 2005 vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

IV.

stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon, jeho jednotliv ustanoven, přp. jin prvn předpis, přp. jeho jednotliv ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou ČR stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i z vyjdřen častnka řzen, bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky schvlila nvrh předmětnho zkona na sv 38. schůzi dne 23. listopadu 2004, když pro nvrh zkona ve zněn schvlenm Sentem Parlamentu Česk republiky hlasovalo 46, proti hlasovalo 117 z přtomnch 184 poslanců. Pro původn zněn nvrhu zkona z přtomnch 184 poslanců hlasovalo 133 poslanců, proti nebyl ždn. Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 590/2004 Sb. řdně vyhlšen v čstce 203 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 29. listopadu 2004, a dle svho 2 nabyl činnosti dnem vyhlšen, čili dnem rozesln přslušn čstky Sbrky zkonů.

V.

Pokud jde o posouzen obsahu 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb., ve vztahu k stavnmu pořdku Česk republiky a jejm mezinrodnm zvazkům, dospěl stavn soud k zvěru, že nvrh na zrušen tohoto ustanoven je důvodn. Byl přitom veden nsledujcmi vahami.

stavn soud se problematikou platovch restrikc vůči soudcům ve formě odejmut "dalšho platu" zabval v řadě svch rozhodnut. Podrobn rekapitulace tto judikatury je obsažena v nlezu stavnho soudu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. S 11/02). V tto souvislosti je třeba zdůraznit:

a) Nlezem sp. zn. Pl. S 13/99 ze dne 15. zř 1999 stavn soud zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1998. Nosnm důvodem nlezu byl argument principem soudcovsk nezvislosti, do jehož rmce soud vzthnul i "aspekty materiln povahy". Argumentem dalšm se stal poukaz na rozdlnost stavnho postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh.

b) V zamtavm nlezu ze dne 3. července 2000 č. 320/2000 Sb., sp. zn. Pl. S 18/99 (nvrh na zrušen čsti ustanoven 4a zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 287/1997 Sb., upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1997), stavn soud zdůraznil, že soudcovsk nezvislost představuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jejmuž zajištěn nesporně napomh i materiln zabezpečen soudců. Považoval přitom za podstatn, aby do platů soudců jin orgny sttn moci nezasahovaly, a to jakoukoliv formou, svvolně a opakovaně. Pro rozhodovan přpad ale zsah zkonodrce znaky svvole nevykazoval. Dle stavnho soudu při posouzen stavnosti napadenho zkonnho ustanoven nebylo lze odhldnout od obtžn sociln a hospodřsk reality, v nž se Česk republika v roce 1997 nachzela.

c) Stejně tak stavn soud dne. 3. července 2000, nlezem č. 321/2000 Sb., sp. zn. Pl. S 16/2000, zamtl nvrh na zrušen čsti ustanoven 1 zkona č. 308/1999 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1999 a za druh pololet roku 2000 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 1999 a roku 2000. Nezměnil přitom zkladn vchodisko posuzovn danho problmu. Zdůraznil, že plat soudců by neměl bt pohyblivm faktorem podle okamžitch představ toho či onoho vldnho seskupen. Odejmut "dalšho platu" hodnotil proto jako vjimečn akt, kter lze oprvnit pouze z vžnch důvodů, za něž považoval dopad finančnch potž sttu, a pouze v souvislosti s komplexem přijatch spornch opatřen, tkajcch se platů v cel sfře sttnch představitelů a zaměstnanců.

d) Dne 11. června 2003 stavn soud nlezem č. 198/2003 Sb., sp. zn. Pl. S 11/02, zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2001 a stanoven vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2002 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům, členům prezidia Komise pro cenn papry, zstupci Veřejnho ochrnce prv a členům bankovn rady Česk nrodn banky, a to upravujc odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujc dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.

S ohledem na okolnosti projednvan věci bylo nutno za vchodisko vzt prvn nzor vyjdřen v nlezu uvedenm sub. d), jak na něj rovněž odkazuje navrhovatel. Zde stavn soud k uvedenmu zvěru dospěl na zkladě posouzen i dalšch souvisejcch zkonnch prav. Zkonem č. 425/2002, kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003, jenž nabyl činnosti 1. řjna 2002, bylo v 1 stanoveno, že se pro určen platu a dalšch nhrad a vdajů spojench s vkonem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan představitele a soudce použije platov zkladna ve vši dosažen k 31. prosinci 2002. V důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku, proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujc po dni 31. prosince 2002, se platov zkladna v uvedenm roce nezvšila. Ustanoven 2 zkona obsahuje zkrcen dalšho platu tmž k osobm nležejcho podle zvlštnch předpisů pro rok 2003 na polovinu. Ustanoven 3 vyloučilo pro obdob od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 použit 3 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn zkona č. 309/2002 Sb. V odůvodněn nlezu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. S 11/02) stavn soud poukzal na zněn důvodovch zprv k nvrhům obou vše citovanch zkonů, z nichž je zřejm, že navrhovatelem byl sledovn cl, spočvajc v "zachovn srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, tj. sttnch zaměstnanců, představitelů sttn moci a soudců, přičemž zvlštn postaven soudců, pokud jde o vši odměňovn, se navrhovateli jevilo jako nespravedliv a neproporcionln.

Naznačen změny v zkonn pravě, vztahujc se k platovm poměrům soudců, překročily dle nzoru stavnho soudu rovněž v zkoně č. 590/2004 Sb. stavn limity pro akceptaci "vjimečnosti" aktu, jmž došlo k odejmut dalšho platu soudcům tak, jak tyto soud vymezil v předchozch rozhodnutch (srov. nlezy č. 321/2000 Sb. a č. 198/2003 Sb.). Znovu tak třeba konstatovat, že lze-li za zcela vjimečnch okolnost akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců, neplat tato relace obou principů obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost dan. Naopak platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Jinmi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedenm smyslu co do vjimečnho ekonomicky odůvodněnho krcen platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedench skupin (ani jako clovou kategorii) co do konečn vše platů. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti. Tento princip nalz v materilnm smyslu sv hranice ve vyjdřen, dle kterho "stejn nesm bt upravovno libovolně nestejně, avšak zroveň nestejn nesm bt upravovno libovolně stejně". Princip rovnosti nelze chpat jako nivelizaci ve vsledku, nbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejnch startovnch šanc.

Z pohledu komparativnho ve vyspělch demokracich zpadn Evropy nelze nalzt přpad platovch restrikc vůči soudcům, s touto problematikou nen tudž konfrontovna ani doktrna nebo judikatura (srov. tři tzv. platov rozsudky Spolkovho stavnho soudu - Sbrka rozhodnut Spolkovho stavnho soudu, sv. 26, s. 141n., sv. 32, s. 199n., sv. 55, s. 372n. Lze konstatovat, že stoj na stanovisku, že v extrmnch situacch by mohly platov poměry ovlivnit nezvislost soudnho rozhodovn, což však při stvajcch platech soudců nepřichz do vahy. V současnosti je diskuse vedena spše k otzce možnch spor v oblasti platů v exekutivě, i zde je však vylučovno čist konsolidovn rozpočtu jako možn obecn motiv, je mu přisuzovna jen doplňujc funkce - srov. Wolff, H. A.: Die Gestaltungsfreiheit des Gesetzgebers im Besoldungsrecht. DV, roč. 2003, č. 12, s. 498-499). Srovnateln situace se objevuj toliko v postkomunistickch evropskch zemch. Přkladem je rozshl judikatura stavnho tribunlu Polsk republiky k otzkm stavnosti zkonn pravy platů soudců, ať již z doby tzv. Mal stavy (viz zejmna rozhodnut sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. března 1995, P 1/95 ze dne 11. zř 1995), tak z obdob dnes platn stavy (viz rozhodnut sp. zn. P 12/98, P 8/00 ze dne 4. řjna 2000, K 12/03 ze dne 18. nora 2004). Ve všech uvedench rozhodnutch se tribunl zabval stavnost hledisek stanoven vše platů soudců z pohledu čl. 178 odst. 2 stavy Polsk republiky, dle kterho platy soudců mus odpovdat důstojnosti jejich řadu a zajistit plněn jejich povinnost. (Spolkov stavn soud zdůraznil nejen tyto okolnosti, ale poukzal na koly a odpovědnost soudců, kter je spojena s jejich řadem, a i na potřebu zskn novch uchazečů o řad a zvlštn rizika s řadem soudce spojen - Sbrka rozhodnut Spolkovho stavnho soudu, sv. 26, s. 158).

Princip nezvislho soudnictv je jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy ČR). Požadavek nezvisl justice pramen ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedlivho, nestrannho a objektivnho soudnho řzen, a ze zajištěn prv a svobod jednotlivců soudcem oddělenm od politick moci. Nezvislost soudců je garantovna zrukami zvlštnho prvnho postaven (mezi než nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dle zrukami organizačn a funkčn nezvislosti na orgnech, reprezentujcch zkonodrnou a zejmna vkonnou moc, jakož i oddělenm soudnictv od moci zkonodrn a vkonn (zejmna uplatněnm zsady inkompatibility). Z hlediska obsahovho je pak soudcovsk nezvislost zajištěna vzanost soudců toliko zkonem, tj. vyloučenm jakchkoli prvků subordinace v soudcovskm rozhodovn. Zkladnmi komponenty principu nezvislosti soudnictv se stavn soud komplexně zabval v nlezu č. 349/2002 Sb. (sp. zn. Pl. S 7/02).

Svvoln zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců, kam spadaj i platov restrikce, nutno do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů.

Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Tento komponent principu nezvislosti soudců byl zakotven i v doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994 ohledně nezvislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi "řdn pracovn podmnky" soudců řad i "zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen" (Zsada III, bod 1b). Obdobn maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk charty o statutu soudce, přijat častnky multilaterlnho setkn organizovanho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povoln maj prvo na plat, jehož vše m bt stanovena tak, aby je chrnila před tlakem, směřujcm k ovlivněn jejich rozhodnut a všeobecně k ovlivněn jejich chovn při nalzn prva, kterm by mohla bt ohrožena jejich nezvislost a nestrannost.

Důvodem druhm podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců. Jinmi slovy vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formu ntlaku na jejich rozhodovn.

Takto vyložen hlediska posuzovn stavnosti platovch restrikc vůči soudcům aplikoval důsledně stavn soud v nlezu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. S 11/02), v němž zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujcho dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.

Důvody, jež vedly zkonodrce k přijet zkona č. 416/2001 Sb. jsou přitom identick s těmi, jež jej vedly i k přijet platov restrikce vůči soudcům v zkoně č. 427/2003 Sb. a v zkoně č. 590/2004 Sb. Byla jimi zkonodrcem tvrzen tživ situace veřejnch financ a disproporcionalita v rovni platů soudců a jinch oblast veřejn sfry. Dle důvodov zprvy k nvrhu zkona č. 427/2003 Sb.: "Nutn spory v prostředcch vynakldanch na platy zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě ... neumožn, aby dalš platy poskytovan v každm pololet kalendřnho roku byly ... v nsledujcch letech vyplaceny v pln vši. Z uvedench důvodů se v předkldanm nvrhu zkona navrhuje, aby se pro lta 2004, 2005 a 2006 platov zkladna pro určovn vše platu a některch nhrad spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch dalšch osob nezvyšovala, a aby jim byl dalš plat v každm pololet uvedench let poskytnut (stejně jako zaměstnancům ve veřejnch službch a sprvě) v polovičn vši. ... Navrhovan prava", pokračuje dle důvodov zprva vldy, "je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky." Obdobně v důvodov zprvě k pozdějšmu zkonu č. 590/2004 Sb. (Poslaneck sněmovna. 4. volebn obdob. Tisk 679/0) se uvd, že "... na zkladě zkona č. 427/2003 Sb., kterm se pro lta 2004, 2005 a 2006 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, vše dalšch platů těchto osob za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006, a kterm se měn někter souvisejc zkony, bude dalš plat za prvn pololet roku 2004 uvedenm osobm vyplacen v 50 % vši, navrhuje se, aby k vyrovnn postupu u zaměstnanců veřejnch služeb a sprvy byl dalš plat za druh pololet 2004 (bez ohledu na vsledky jednn u zaměstnanců) odejmut ... Tm se ve spojen se "zmrazenm" platů zajist rovn přstup k spornm opatřenm u obou skupin."

Oba zkony, tj. jak zkon č. 427/2003 Sb., tak i zkon č. 590/204 Sb., byly přijaty již pot, co v obdobn otzce rozhodl stavn soud nlezem č. 198/2003 Sb. Jakkoli tedy stavn soud před přijetm danho zkona zřetelně zformuloval maximu, dle kter princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně chpan nezvislosti soudců jen za zcela vjimečnch okolnost, a tm vymezil prostor stavn konformity platov restrikce vůči soudcům, zkonodrce se touto maximou v procesu přijmn zkona č. 427/2003 Sb. neřdil a naopak odkzal na starš judikaturu stavnho soudu k problematice platů soudců v podobě nlezů č. 320/2000 Sb. a č. 321/2000 Sb. [vše sub. b) a c)] z roku 2000.

Vlda v pozici navrhovatele přitom zpochybnila vše uveden vchodiska zkona č. 427/2003 Sb., a to navšenm stupnice platovch tarifů zaměstnanců veřejn sfry s činnost od 1. ledna 2003 (nařzenmi vldy č. 582/2002 Sb., č. 583/2002 Sb., č. 584/2002 Sb. a č. 330/2003 Sb.), přp. prohlšenm Zdeňka Škromacha, ministra prce a socilnch věc, ve 2. čten projednvn nvrhu zkona č. 427/2003 Sb. Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky dne 24. zř 2003: "Pro přšt rok i přes problmy, kter dneska existuj, se navš platy o vce než 3,6 %. Takže nrůst i v rozpočtov a přspěvkov sfře bude." (Těsnopiseck zprva o 20. schůzi Poslaneck sněmovny, s. 168). Dle tabulkov přlohy nvrhu sttnho rozpočtu na rok 2004 (Poslaneck sněmovna. IV. volebn obdob. Tisk č.460/0), předloženho vldou Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky, pak pro zaměstnance v střednch orgnech sttn sprvy představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 4 840 899 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 5 669 263 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 5 916 963 tis. Kč (tabulka č. 9), v organizačnch složkch sttu představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 8 755 060 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 10 319 286 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 10 524 110 tis. Kč (tabulka č. 10), ve složkch obrany, bezpečnosti, celn a prvn ochrany představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 26 999 082 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 29 161 674 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 30 156 796 tis. Kč (tabulka č. 11), v tzv. ostatnch organizačnch složkch sttu představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 11 406 195 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 12 545 862 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 13 205 240 tis. Kč (tabulka č. 12). Dle možno uvst přlohu k vldnmu nvrhu zkona o sttnm rozpočtu na rok 2004 (na adrese http://www.psp.cz/cgi-bin/win/docs/tisky/tmp/T0460j0.doc, pod rubrikou 3.2.6. Vdaje na platy zaměstnanců a ostatn platby za provedenou prci), kde se uvd, že platy ve sttn sprvě se oproti schvlenmu rozpočtu na rok 2003 v nvrhu rozpočtu na rok 2004 zvyšuj o 4,2 %.

Za těchto okolnost lze stěž akceptovat tezi o "nutnch sporch v prostředcch vynakldanch na platy zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě" obecně, specilně pro platov restrikce soudců pak posuzovan zkonn prava postrd jakkoli argument "vjimečnmi okolnostmi", jež by odůvodňovaly prioritu principu rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců.

Vychzeje z takto vyložench důvodů nutno považovat platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb. za rozpornou s čl. 1 odst. 1 stavy ČR ve spojen s jeho čl. 82 odst. 1 a čl. 1 Listiny. Proto bylo rozhodnuto tak, že se podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu toto ustanoven zrušuje dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík a Miloslav Výborný.

Načítávám znění...
MENU
Hore