Ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky 356/2005 účinný od 15.09.2005

Ústavní soud rozhodl dne 14. července 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ve věci návrhu navrhovatele Městského soudu v Brně, za který jedná předsedkyně senátu Mgr. Š. M., na zrušení části zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, takto:

Ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn�

I.

N�vrhem, kter� byl �stavn�mu soudu doručen dne 2. 3. 2005, se navrhovatel dom�hal zrušen�:

a) č�sti z�kona č. 427/2003 Sb., kter�m se pro rok 2004 stanov� mimoř�dn� opatřen� při určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad v�dajů spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, poslanců Evropsk�ho parlamentu, soudců a st�tn�ch z�stupců, v�še dalš�ho platu těchto osob za prvn� pololet� roku 2004, a kter�m se měn� někter� souvisej�c� z�kony, a to konkr�tně v č�sti t�kaj�c� se jedn� poloviny dalš�ho platu soudce okresn�ho, krajsk�ho a vrchn�ho soudu, Nejvyšš�ho soudu a Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu za druh� pololet� roku 2004 [ustanoven� � 2 ve vztahu k ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona č. 427/2003 Sb.],

b) č�sti z�kona č. 590/2004 Sb., o odejmut� dalš�ho platu za druh� pololet� roku 2004 představitelům st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům, st�tn�m z�stupcům a poslancům Evropsk�ho parlamentu, zvolen�m na �zem� Česk� republiky, a to konkr�tně � 1 p�sm. h) tohoto z�kona.

�stavn� soud po přezkoum�n� podm�nek projedn�n� n�vrhu zjistil, že ve věci uveden� sub. a), tj. v ot�zce n�vrhu na zrušen� č�sti z�kona č. 427/2003 Sb., již bylo před �stavn�m soudem zah�jeno ř�zen� pod sp. zn. Pl. �S 43/04. V t�to č�sti proto �stavn� soud usnesen�m ze dne 14. dubna 2005, čj. Pl. �S 9/05-9, mimo �stn� jedn�n� n�vrh Městsk�ho soudu v Brně odm�tl ve smyslu � 43 odst. 2 p�sm. b) ve spojen� s � 43 odst. 1 p�sm. e) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, d�le jen z�kona o �stavn�m soudu, a to jako n�vrh nepř�pustn�.

�stavn� soud se tak v dalš�m ř�zen� zab�val pouze n�vrhem uveden�m v�še sub. b), tj. n�vrhem na zrušen� � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb., o odejmut� dalš�ho platu za druh� pololet� roku 2004 představitelům st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům, st�tn�m z�stupcům a poslancům Evropsk�ho parlamentu, zvolen�m na �zem� Česk� republiky. Tento n�vrh podal navrhovatel podle � 64 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu, a to pot�, co v souvislosti se svoj� rozhodovac� činnost� ve věci veden� pod sp. zn. 34 C 18/2005 podle čl. 95 odst. 2 �stavy ČR dospěl k z�věru, že ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb., jehož m� b�t při řešen� t�to věci použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 82 odst. 1 �stavy ČR a čl. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina").

Ve věci sp. zn. 34 C 18/2005 je Městsk�m soudem v Brně rozhodov�no o žalobě soudce t�hož soudu, v n�ž se žalobce dom�h� vůči Česk� republice - Městsk�mu soudu v Brně zaplacen� dalš�ho platu za druh� pololet� roku 2004 v celkov� v�ši 47 000,- Kč, přičemž svůj n�rok zakl�d� na splněn� podm�nek � 4 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Ve v�platn�m term�nu 15. ledna 2005 mu však v důsledku opatřen� učiněn�ch na z�kladě z�konů č. 427/2003 Sb. a č. 590/2004 Sb. dalš� plat za druh� pololet� roku 2004 vyplacen nebyl.

Odejmut�m dalš�ho platu za druh� pololet� roku 2004 došlo dle navrhovatele k nepř�pustn�mu a opakovan�mu z�sahu do soudcovsk� nez�vislosti. Z�konem č. 427/2003 Sb. došlo k tomu, že soudcům byla odejmuta polovina dalš�ho platu n�ležej�c�ho za prvn� a druh� pololet� let 2004, 2005 a 2006 s t�m, že se v uveden�ch letech použije platov� z�kladna ve v�ši dosažen� podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu ke dni 31. prosince 2003 (což představuje "zmražen� platu"). Podle � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb. byl n�sledně soudcům odňat dalš� plat (druh� polovina) za druh� pololet� roku 2004.

Městsk� soud v t�to souvislosti rovněž pouk�zal na skutečnost, že nešlo v posledn� době o ojediněl� z�sah do soudcovsk� nez�vislosti. Uvedl jako př�klad z�kon č. 420/2002 Sb., j�mž byla soudcům v�razně zkr�cena doba, po kterou je jim poskytov�n plat při dočasn� neschopnosti v�konu funkce, a to z původn�ch 6 měs�ců na dobu 20 pracovn�ch dnů, přičemž i institut poskytov�n� pln�ho platu při dočasn� neschopnosti považuje za jednu ze souč�st� z�ruk materi�ln�ho zabezpečen� soudce. Za dalš� omezen� platov� �rovně soudců pak označuje i důsledky, jež vyplynuly ze z�kona č. 425/2002 Sb., kter�m se pro rok 2003 stanov� mimoř�dn� opatřen� při určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad v�dajů spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudců a st�tn�ch z�stupců, a kter�m se těmto osob�m stanov� v�še dalš�ch platů za prvn� a druh� pololet� roku 2003. Dle ustanoven� � 1 uveden�ho z�kona se pro určen� platu a dalš�ch n�hrad a v�dajů spojen�ch s v�konem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan� představitele a soudce použije platov� z�kladna ve v�ši dosažen� ke dni 31. prosince 2002, přičemž s ohledem na změnu pr�vn� �pravy platov�ch tarifů a osobn�ho př�platku proveden� pro zaměstnance ministerstev s �činnost� n�sleduj�c� po dni 31. prosince 2002 se platov� z�kladna v uveden�m roce nezv�šila. Ačkoli tedy za norm�ln�ho běhu ud�lost� mělo dle navrhovatele od 1. ledna 2003 doj�t ke zv�šen� platu soudce v důsledku změny pr�vn� �pravy platov�ch tarifů a osobn�ho př�platku proveden� pro zaměstnance ministerstev, ad hoc přijat�m z�konem k tomu u soudců nedošlo. D�le navrhovatel odk�zal na důvodov� zpr�vy k uveden�m z�konům č. 420/2002 Sb. a č. 425/2002 Sb., ze kter�ch plyne, že jimi z�konod�rce sledoval c�l "zachov�n� srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, tj. st�tn�ch zaměstnanců, představitelů st�tn� moci a soudců, přičemž zvl�štn� postaven� soudců, pokud jde o v�ši odměňov�n�, se z�konod�rci jevilo jako nespravedliv� a neproporcion�ln�. Tento postup označil Městsk� soud v Brně za ne�stavn�, stoj�c� v rozporu s pr�vem soudce na hmotn� zabezpečen�, kter� je jednou z garanc� jeho soudcovsk� nez�vislosti. Pouk�zal přitom na skutečnost, že z�konod�rce požadavek na zachov�n� "srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, uveden� ve zm�něn�ch důvodov�ch zpr�v�ch, později nedodržel, protože mimo jin�:

- novelizac� nař�zen� vl�dy č. 253/1992 Sb., o platov�ch poměrech zaměstnanců org�nů st�tn� spr�vy, někter�ch dalš�ch org�nů a obc�, provedenou nař�zen�m vl�dy č. 582/2002 Sb., došlo s �činnost� od 1. ledna 2003 k nav�šen� stupnice platov�ch tarifů podle platov�ch tř�d a platov�ch stupňů pro zaměstnance uveden� v � 1 odst. 2 nař�zen� vl�dy č. 253/1992 Sb.,

- novelizac� nař�zen� vl�dy č. 251/1992 Sb., o platov�ch poměrech zaměstnanců rozpočtov�ch a někter�ch dalš�ch organizac�, provedenou nař�zen�m vl�dy č. 583/2002 Sb., došlo s �činnost� od 1. ledna 2003 k nav�šen� stupnice platov�ch tarifů podle platov�ch tř�d a platov�ch stupňů pro zaměstnance uveden� v � 1 odst. 2 nař�zen� vl�dy č. 251/1992 Sb.,

- novelizac� nař�zen� vl�dy č. 79/1994 Sb., o platov�ch poměrech zaměstnanců ozbrojen�ch sil, bezpečnostn�ch sborů a služeb, org�nů celn� spr�vy, př�slušn�ků sborů pož�rn� ochrany a zaměstnanců někter�ch dalš�ch organizac� (služebn� platov� ř�d), provedenou nař�zen�m vl�dy č. 584/2002 Sb., došlo s �činnost� od 1. ledna 2003 k nav�šen� stupnice platov�ch tarifů podle platov�ch tř�d a platov�ch stupňů pro zaměstnance uveden� v � 1 odst. 2 nař�zen� vl�dy č. 79/1994 Sb.,

- přijet�m nař�zen� vl�dy č. 330/2003 Sb. o platov�ch poměrech zaměstnanců ve veřejn�ch služb�ch a spr�vě došlo s �činnost� ode dne 1. ledna 2004 k nav�šen� stupnice platov�ch tarifů podle platov�ch tř�d a platov�ch stupňů pro zaměstnance uveden� v � 1 odst. 1 nař�zen� vl�dy č. 330/2003 Sb.

Tyto nepř�pustn� z�sahy pokračovaly i v dalš�m obdob�, kdy na z�kladě z�kona č. 427/2004 Sb., v tehdy platn�m zněn�, a z�kona č. 590/2004 Sb., byl soudcům dalš� plat za druh� pololet� 2004 zcela odňat. Ročn� př�jem soudce proto nejen stagnuje, ale dokonce znatelně kles�, když v roce 2001 a 2002 soudce obdržel celkem 14 platů (12 měs�čn�ch a 2 dalš� platy), v roce 2003 to bylo 13 platů (12 měs�čn�ch a 2 poloviny dvou dalš�ch platů) a v roce 2004 jen 12 měs�čn�ch a polovinu dalš�ho platu. Dalš� plat nelze podle navrhovatele považovat za bonusy k běžn�mu měs�čn�mu př�jmu soudce, neboť se tak nepř�pustně směšuje kalend�řn� a v�platn� obdob�. Proto odnět�m byť i jen jednoho z dalš�ch platů doch�z� automaticky i k celkov�mu sn�žen� z�konem zaručen�ho ročn�ho př�jmu soudce. Platov� ot�zky soudců jsou tak ponech�ny libovůli z�konod�rce, ačkoli c�lem z�kona č. 236/1995 Sb. bylo vytvořit pevn� pravidla pro stanoven� v�še platů (i soudců), aby se tyto nest�valy předmětem politick�ch kalkulac�.

K těmto opatřen�m došlo v době, kdy z�konod�rci bylo zn�mo odůvodněn� n�lezu �stavn�ho soudu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. �S 11/02), s jehož v�vody se navrhovatel ztotožňuje. Pouk�zal zejm�na na z�věr �stavn�ho soudu, podle kter�ho maj� b�t platov� poměry soudců v širok�m smyslu stabiln� nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�mž kalkuluje to či ono vl�dn� uskupen� např. proto, že se mu zdaj� platy soudců př�liš vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zaměstnanců nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou. Usilov�n� o takovou rovnost vybočuje z kategorie �stavnosti, jde o politick� c�l, kter� nem� oporu v �stavně ch�pan�m principu rovnosti. Tento princip nal�z� v materi�ln�m smyslu sv� hranice ve vyj�dřen�, dle kter�ho "stejn� nesm� b�t upravov�no libovolně nestejně, avšak z�roveň nestejn� nesm� b�t upravov�no libovolně stejně". Princip rovnosti nelze ch�pat jako nivelizaci ve v�sledku, n�brž je třeba jej interpretovat jako garanci stejn�ch startovn�ch šanc�. Takto vyložen� princip rovnosti však z�konod�rce zjevně nedodržel. I v tomto př�padě změny v z�konn� �pravě, vztahuj�c� se k platov�m poměrům soudců, překročily �stavn� limity pro akceptaci "v�jimečnosti" aktu, jak ji definoval n�lez �stavn�ho soudu ve věci sp. zn. Pl. �S 16/2000, publikovan� pod č. 321/2000 Sb., a bylo třeba vych�zet z principi�ln� argumentace, kterou �stavn� soud vyložil v n�lezu sp. zn. Pl. �S 13/99, publikovan�m pod č. 233/1999 Sb. V t�to souvislosti navrhovatel pouk�zal na z�věr n�lezu č. 198/2003 Sb., podle kter�ho sice lze za zcela v�jimečn�ch okolnost� akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců, tato relace obou principů neplat� však obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost� dan�.

Proto navrhovatel stoj� na stanovisku, že i v tomto př�padě je napaden� pr�vn� �prava v rozporu s čl. 1 odst. 1 �stavy ČR ve spojen� s jej�m čl. 82 odst. 1, z nichž plyne povinnost st�tu zajistit soudcům i materi�lně nez�vislost, a to jako garanci nestrann�ho a spravedliv�ho rozhodov�n� o pr�vech osob. Rovněž tak se domn�v�, že napaden� č�st z�kona je v rozporu s čl. 1 Listiny, kter� stanov� rovnost v pr�vech, když se znovu opřel o stanovisko �stavn�ho soudu, podle kter�ho v dan�m př�padě z�konod�rce upravil stejně poměry nestejn�ch profesn�ch kategori� s c�lem přibl�žit se k nivelizaci ve v�sledku, což je nelegitimn�.

II.

�stavn� soud nejdř�ve posoudil splněn� podm�nek, za kter�ch může o n�vrhu rozhodnout. N�vrh podal opr�vněn� navrhovatel ve smyslu � 64 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu. Jak vypl�v� z n�vrhu, žalobn� n�vrh se op�r� o ustanoven�, jehož m� b�t při řešen� věci použito, přičemž toto ustanoven� je podle n�zoru obecn�ho soudu v rozporu s �stavn�m poř�dkem. Je proto splněna podm�nka čl. 95 odst. 2 �stavy ČR, neboť pro řešen� věci je nutn�, aby obecn� soud použil � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb., jelikož žalobce o toto ustanoven� op�r� svůj žalobn� n�vrh. N�vrh rovněž splňuje podm�nku � 66 z�kona o �stavn�m soudu, když napaden� ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb. nebylo dosud změněno. Stejně tak tuto podm�nku splňuj� čl. 1 odst. 1 �stavy ČR a čl. 1 Listiny, což jsou ustanoven� �stavn�ho poř�dku, se kter�mi m� b�t � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb. v rozporu. �stavn� soud konečně nezjistil důvody pro zastaven� ř�zen� ve smyslu � 67 z�kona o �stavn�m soudu.

Proto �stavn�mu soudu nic nebr�nilo, aby vyzval podle � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk� republiky a Sen�t Parlamentu Česk� republiky, jako �častn�ky ř�zen�, aby se k tomuto n�vrhu vyj�dřily.

Ve sv�m vyj�dřen� ze dne 31. května 2005 předseda Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky PhDr. Lubom�r Zaor�lek uv�d�, že soudcovsk� nez�vislost, jako pr�vn� institut, m� sv� meze a nelze ji ch�pat absolutně. Soudce nen� izolov�n, ale existuje v r�mci určit�ho syst�mu. Konkr�tn� �prava nemůže tento syst�m ignorovat. �sporn� opatřen� v prostředc�ch vynakl�dan�ch na platy zaměstnanců veřejn�ch služeb a spr�vy neumožnila již v 1. pololet� 2004 poskytnout dalš� plat ani v polovičn� v�ši, n�brž jen ve v�ši deseti procent. Vzhledem k tomu, že představitelům st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům a st�tn�m z�stupcům byl vyplacen za toto pololet� dalš� plat v pades�tiprocentn� v�ši, jedin� možn� řešen�, kter�m bylo možno vyj�dřit solidaritu se zaměstnanci veřejn�ch služeb a spr�vy, bylo přijmout z�kon, kter�m se n�rok na dalš� plat představitelům st�tn� moci, někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům a st�tn�m z�stupcům za druh� pololet� 2004 odejme. Smyslem přijat� �pravy bylo předevš�m vyj�dřen� jist� solidarity se zaměstnanci placen�mi z veřejn�ch zdrojů, a nikoli �tok proti soudcovsk� nez�vislosti. Předseda Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky d�le potvrdil, že z�kon č. 590/2004 Sb. byl přijat po ř�dně proveden�m z�konod�rn�m procesu, byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a vyhl�šen ve Sb�rce z�konů. Z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m poř�dkem a pr�vn�m ř�dem Česk� republiky, přičemž je na �stavn�m soudu, aby v souvislosti s podan�m n�vrhem posoudil �stavnost tohoto z�kona a vydal př�slušn� rozhodnut�.

K n�vrhu se rovněž vyj�dřil předseda Sen�tu Parlamentu Česk� republiky MUDr. Přemysl Sobotka, kter� stručně zrekapituloval průběh projedn�v�n� předmětn�ho z�kona Parlamentem Česk� republiky. Připomenul, že spolu s n�vrhem tohoto z�kona byl projedn�v�n n�vrh z�kona o změně někter�ch z�konů v n�vaznosti na realizaci reformy veřejn�ch financ� v oblasti odměňov�n�, jehož obsahem bylo s �činnost� od 1. ledna 2005 zrušit institut dalš�ch platů a obdobn�ch plněn� ve vztahu ke všem osob�m, jimž takov� plněn� byla poskytov�na (pozdějš� z�kon č. 626/2004 Sb.). Sen�t n�vrh z�kona Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky vr�til s pozměňovac�m n�vrhem (Poslaneck� sněmovna. 4. volebn� obdob�. Tisk 679/4), kter�m měla b�t vypuštěna z n�vrhu z�kona ustanoven� o odnět� dalš�ho platu soudcům a st�tn�m z�stupcům. Z 60 př�tomn�ch pro tuto změnu hlasovalo 37 a proti bylo 7 sen�torů. Protože jde o obdobnou problematiku jako v předchoz�ch př�padech odnět� dalš�ch platů soudcům, odk�zal na vyj�dřen� k těmto n�vrhům. Z�věrem konstatoval, že je na �stavn�m soudu, aby �stavnost napaden�ho ustanoven� posoudil a ve věci rozhodl.

III.

Dle ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu může �stavn� soud se souhlasem �častn�ků od �stn�ho jedn�n� upustit, nelze-li od tohoto jedn�n� oček�vat dalš� objasněn� věci. Vzhledem k tomu, že oba �častn�ci, tj. navrhovatel v pod�n� ze dne 30. června 2005 a �častn�k ř�zen� ve vyj�dřen� předsedy Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky ze dne 8. července 2005 a předsedy Sen�tu Parlamentu Česk� republiky ze dne 30. června 2005 vyj�dřili svůj souhlas s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�, a d�le vzhledem k tomu, že �stavn� soud m� za to, že od jedn�n� nelze oček�vat dalš� objasněn� věci, bylo od �stn�ho jedn�n� v předmětn� věci upuštěno.

IV.

�stavn� soud v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu je v ř�zen� o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden� z�kon, jeho jednotliv� ustanoven�, př�p. jin� pr�vn� předpis, př�p. jeho jednotliv� ustanoven�, byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou ČR stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Ze sněmovn�ch tisků a těsnopiseck�ch zpr�v, jakož i z vyj�dřen� �častn�ka ř�zen�, bylo zjištěno, že Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky schv�lila n�vrh předmětn�ho z�kona na sv� 38. schůzi dne 23. listopadu 2004, když pro n�vrh z�kona ve zněn� schv�len�m Sen�tem Parlamentu Česk� republiky hlasovalo 46, proti hlasovalo 117 z př�tomn�ch 184 poslanců. Pro původn� zněn� n�vrhu z�kona z př�tomn�ch 184 poslanců hlasovalo 133 poslanců, proti nebyl ž�dn�. Předmětn� z�kon byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a byl pod č. 590/2004 Sb. ř�dně vyhl�šen v č�stce 203 Sb�rky z�konů, kter� byla rozesl�na dne 29. listopadu 2004, a dle sv�ho � 2 nabyl �činnosti dnem vyhl�šen�, čili dnem rozesl�n� př�slušn� č�stky Sb�rky z�konů.

V.

Pokud jde o posouzen� obsahu � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb., ve vztahu k �stavn�mu poř�dku Česk� republiky a jej�m mezin�rodn�m z�vazkům, dospěl �stavn� soud k z�věru, že n�vrh na zrušen� tohoto ustanoven� je důvodn�. Byl přitom veden n�sleduj�c�mi �vahami.

�stavn� soud se problematikou platov�ch restrikc� vůči soudcům ve formě odejmut� "dalš�ho platu" zab�val v řadě sv�ch rozhodnut�. Podrobn� rekapitulace t�to judikatury je obsažena v n�lezu �stavn�ho soudu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. �S 11/02). V t�to souvislosti je třeba zdůraznit:

a) N�lezem sp. zn. Pl. �S 13/99 ze dne 15. z�ř� 1999 �stavn� soud zrušil č�st ustanoven� � 1 z�kona č. 268/1998 Sb., o odejmut� dalš�ho platu za druh� pololet� roku 1998 představitelům st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům, st�tn�m z�stupcům a členům prezidia Komise pro cenn� pap�ry, a to ustanoven� upravuj�c�ho odejmut� dalš�ho platu soudcům za druh� pololet� 1998. Nosn�m důvodem n�lezu byl argument principem soudcovsk� nez�vislosti, do jehož r�mce soud vzt�hnul i "aspekty materi�ln� povahy". Argumentem dalš�m se stal poukaz na rozd�lnost �stavn�ho postaven� soudců na straně jedn� a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy, na straně druh�.

b) V zam�tav�m n�lezu ze dne 3. července 2000 č. 320/2000 Sb., sp. zn. Pl. �S 18/99 (n�vrh na zrušen� č�sti ustanoven� � 4a z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 287/1997 Sb., upravuj�c�ho odejmut� dalš�ho platu soudcům za druh� pololet� 1997), �stavn� soud zdůraznil, že soudcovsk� nez�vislost představuje jednu ze z�kladn�ch demokratick�ch hodnot, jej�muž zajištěn� nesporně napom�h� i materi�ln� zabezpečen� soudců. Považoval přitom za podstatn�, aby do platů soudců jin� org�ny st�tn� moci nezasahovaly, a to jakoukoliv formou, sv�volně a opakovaně. Pro rozhodovan� př�pad ale z�sah z�konod�rce znaky sv�vole nevykazoval. Dle �stavn�ho soudu při posouzen� �stavnosti napaden�ho z�konn�ho ustanoven� nebylo lze odhl�dnout od obt�žn� soci�ln� a hospod�řsk� reality, v n�ž se Česk� republika v roce 1997 nach�zela.

c) Stejně tak �stavn� soud dne. 3. července 2000, n�lezem č. 321/2000 Sb., sp. zn. Pl. �S 16/2000, zam�tl n�vrh na zrušen� č�sti ustanoven� � 1 z�kona č. 308/1999 Sb., o odejmut� dalš�ho platu za druh� pololet� roku 1999 a za druh� pololet� roku 2000 představitelům st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům, st�tn�m z�stupcům a členům prezidia Komise pro cenn� pap�ry, a to ustanoven� upravuj�c�ho odejmut� dalš�ho platu soudcům za druh� pololet� roku 1999 a roku 2000. Nezměnil přitom z�kladn� v�chodisko posuzov�n� dan�ho probl�mu. Zdůraznil, že plat soudců by neměl b�t pohybliv�m faktorem podle okamžit�ch představ toho či onoho vl�dn�ho seskupen�. Odejmut� "dalš�ho platu" hodnotil proto jako v�jimečn� akt, kter� lze opr�vnit pouze z v�žn�ch důvodů, za něž považoval dopad finančn�ch pot�ž� st�tu, a pouze v souvislosti s komplexem přijat�ch �sporn�ch opatřen�, t�kaj�c�ch se platů v cel� sf�ře st�tn�ch představitelů a zaměstnanců.

d) Dne 11. června 2003 �stavn� soud n�lezem č. 198/2003 Sb., sp. zn. Pl. �S 11/02, zrušil č�st ustanoven� � 1 z�kona č. 416/2001 Sb., o odejmut� dalš�ho platu za druh� pololet� roku 2001 a stanoven� v�še dalš�ch platů za prvn� a druh� pololet� roku 2002 představitelům st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudcům, st�tn�m z�stupcům, členům prezidia Komise pro cenn� pap�ry, z�stupci Veřejn�ho ochr�nce pr�v a členům bankovn� rady Česk� n�rodn� banky, a to upravuj�c� odejmut� dalš�ho platu soudcům za druh� pololet� roku 2001 a snižuj�c� dalš� plat za prvn� a druh� pololet� roku 2002 na v�ši poloviny č�stky, na kterou by jim jinak vznikl n�rok.

S ohledem na okolnosti projedn�van� věci bylo nutno za v�chodisko vz�t pr�vn� n�zor vyj�dřen� v n�lezu uveden�m sub. d), jak na něj rovněž odkazuje navrhovatel. Zde �stavn� soud k uveden�mu z�věru dospěl na z�kladě posouzen� i dalš�ch souvisej�c�ch z�konn�ch �prav. Z�konem č. 425/2002, kter�m se pro rok 2003 stanov� mimoř�dn� opatřen� při určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad v�dajů spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudců a st�tn�ch z�stupců, a kter�m se těmto osob�m stanov� v�še dalš�ch platů za prvn� a druh� pololet� roku 2003, jenž nabyl �činnosti 1. ř�jna 2002, bylo v � 1 stanoveno, že se pro určen� platu a dalš�ch n�hrad a v�dajů spojen�ch s v�konem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan� představitele a soudce použije platov� z�kladna ve v�ši dosažen� k 31. prosinci 2002. V důsledku změny pr�vn� �pravy platov�ch tarifů a osobn�ho př�platku, proveden� pro zaměstnance ministerstev s �činnost� n�sleduj�c� po dni 31. prosince 2002, se platov� z�kladna v uveden�m roce nezv�šila. Ustanoven� � 2 z�kona obsahuje zkr�cen� dalš�ho platu t�mž k osob�m n�ležej�c�ho podle zvl�štn�ch předpisů pro rok 2003 na polovinu. Ustanoven� � 3 vyloučilo pro obdob� od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 použit� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců, ve zněn� z�kona č. 309/2002 Sb. V odůvodněn� n�lezu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. �S 11/02) �stavn� soud pouk�zal na zněn� důvodov�ch zpr�v k n�vrhům obou v�še citovan�ch z�konů, z nichž je zřejm�, že navrhovatelem byl sledov�n c�l, spoč�vaj�c� v "zachov�n� srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, tj. st�tn�ch zaměstnanců, představitelů st�tn� moci a soudců, přičemž zvl�štn� postaven� soudců, pokud jde o v�ši odměňov�n�, se navrhovateli jevilo jako nespravedliv� a neproporcion�ln�.

Naznačen� změny v z�konn� �pravě, vztahuj�c� se k platov�m poměrům soudců, překročily dle n�zoru �stavn�ho soudu rovněž v z�koně č. 590/2004 Sb. �stavn� limity pro akceptaci "v�jimečnosti" aktu, j�mž došlo k odejmut� dalš�ho platu soudcům tak, jak tyto soud vymezil v předchoz�ch rozhodnut�ch (srov. n�lezy č. 321/2000 Sb. a č. 198/2003 Sb.). Znovu tak třeba konstatovat, že lze-li za zcela v�jimečn�ch okolnost� akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců, neplat� tato relace obou principů obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost� dan�. Naopak platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�mž kalkuluje to či ono vl�dn� uskupen� např. proto, že se mu zdaj� platy soudců př�liš vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zaměstnanců nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou. Jin�mi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uveden�m smyslu co do v�jimečn�ho ekonomicky odůvodněn�ho kr�cen� platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uveden�ch skupin (ani jako c�lovou kategorii) co do konečn� v�še platů. Usilov�n� o takovou rovnost vybočuje z kategorie �stavnosti, jde o politick� c�l, kter� nem� oporu v �stavně ch�pan�m principu rovnosti. Tento princip nal�z� v materi�ln�m smyslu sv� hranice ve vyj�dřen�, dle kter�ho "stejn� nesm� b�t upravov�no libovolně nestejně, avšak z�roveň nestejn� nesm� b�t upravov�no libovolně stejně". Princip rovnosti nelze ch�pat jako nivelizaci ve v�sledku, n�brž je třeba jej interpretovat jako garanci stejn�ch startovn�ch šanc�.

Z pohledu komparativn�ho ve vyspěl�ch demokraci�ch z�padn� Evropy nelze nal�zt př�pad platov�ch restrikc� vůči soudcům, s touto problematikou nen� tud�ž konfrontov�na ani doktr�na nebo judikatura (srov. tři tzv. platov� rozsudky Spolkov�ho �stavn�ho soudu - Sb�rka rozhodnut� Spolkov�ho �stavn�ho soudu, sv. 26, s. 141n., sv. 32, s. 199n., sv. 55, s. 372n. Lze konstatovat, že stoj� na stanovisku, že v extr�mn�ch situac�ch by mohly platov� poměry ovlivnit nez�vislost soudn�ho rozhodov�n�, což však při st�vaj�c�ch platech soudců nepřich�z� do �vahy. V současnosti je diskuse vedena sp�še k ot�zce možn�ch �spor v oblasti platů v exekutivě, i zde je však vylučov�no čist� konsolidov�n� rozpočtu jako možn� obecn� motiv, je mu přisuzov�na jen doplňuj�c� funkce - srov. Wolff, H. A.: Die Gestaltungsfreiheit des Gesetzgebers im Besoldungsrecht. D�V, roč. 2003, č. 12, s. 498-499). Srovnateln� situace se objevuj� toliko v postkomunistick�ch evropsk�ch zem�ch. Př�kladem je rozs�hl� judikatura �stavn�ho tribun�lu Polsk� republiky k ot�zk�m �stavnosti z�konn� �pravy platů soudců, ať již z doby tzv. Mal� �stavy (viz zejm�na rozhodnut� sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. března 1995, P 1/95 ze dne 11. z�ř� 1995), tak z obdob� dnes platn� �stavy (viz rozhodnut� sp. zn. P 12/98, P 8/00 ze dne 4. ř�jna 2000, K 12/03 ze dne 18. �nora 2004). Ve všech uveden�ch rozhodnut�ch se tribun�l zab�val �stavnost� hledisek stanoven� v�še platů soudců z pohledu čl. 178 odst. 2 �stavy Polsk� republiky, dle kter�ho platy soudců mus� odpov�dat důstojnosti jejich �řadu a zajistit plněn� jejich povinnost�. (Spolkov� �stavn� soud zdůraznil nejen tyto okolnosti, ale pouk�zal na �koly a odpovědnost soudců, kter� je spojena s jejich �řadem, a i na potřebu z�sk�n� nov�ch uchazečů o �řad a zvl�štn� rizika s �řadem soudce spojen� - Sb�rka rozhodnut� Spolkov�ho �stavn�ho soudu, sv. 26, s. 158).

Princip nez�visl�ho soudnictv� je jednou z podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (čl. 9 odst. 2 �stavy ČR). Požadavek nez�visl� justice pramen� ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedliv�ho, nestrann�ho a objektivn�ho soudn�ho ř�zen�, a ze zajištěn� pr�v a svobod jednotlivců soudcem oddělen�m od politick� moci. Nez�vislost soudců je garantov�na z�rukami zvl�štn�ho pr�vn�ho postaven� (mezi než nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), d�le z�rukami organizačn� a funkčn� nez�vislosti na org�nech, reprezentuj�c�ch z�konod�rnou a zejm�na v�konnou moc, jakož i oddělen�m soudnictv� od moci z�konod�rn� a v�konn� (zejm�na uplatněn�m z�sady inkompatibility). Z hlediska obsahov�ho je pak soudcovsk� nez�vislost zajištěna v�zanost� soudců toliko z�konem, tj. vyloučen�m jak�chkoli prvků subordinace v soudcovsk�m rozhodov�n�. Z�kladn�mi komponenty principu nez�vislosti soudnictv� se �stavn� soud komplexně zab�val v n�lezu č. 349/2002 Sb. (sp. zn. Pl. �S 7/02).

Sv�voln� z�sah z�konod�rce do oblasti materi�ln�ho zajištěn� soudců, kam spadaj� i platov� restrikce, nutno do r�mce chr�něn�ho principem jejich nez�vislosti podřadit ze dvou důvodů.

Nez�vislost soudců je v prvn� řadě podm�něna jejich mor�ln� integritou a odbornou �rovn�, z�roveň ale je spjata i s jejich přiměřen�m materi�ln�m zajištěn�m. Tento komponent principu nez�vislosti soudců byl zakotven i v doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. ř�jna 1994 ohledně nez�vislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi "ř�dn� pracovn� podm�nky" soudců řad� i "zajištěn� přiměřenosti postaven� a odměňov�n� soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn� zat�žen�" (Z�sada III, bod 1b). Obdobn� maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk� charty o statutu soudce, přijat� �častn�ky multilater�ln�ho setk�n� organizovan�ho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povol�n� maj� pr�vo na plat, jehož v�še m� b�t stanovena tak, aby je chr�nila před tlakem, směřuj�c�m k ovlivněn� jejich rozhodnut� a všeobecně k ovlivněn� jejich chov�n� při nal�z�n� pr�va, kter�m by mohla b�t ohrožena jejich nez�vislost a nestrannost.

Důvodem druh�m podřazen� z�kazu sv�voln�ho z�sahu do materi�ln�ho zajištěn� soudců (platov�ch restrikc�) do r�mce principu jejich nez�vislosti je vyloučit možnost, eventualitu n�tlaku moci z�konod�rn�, resp. v�konn� na rozhodov�n� soudců. Jin�mi slovy vyloučit sv�voln� z�sahy do materi�ln�ho zajištěn� soudců jako eventu�ln� formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy, a t�m i formu n�tlaku na jejich rozhodov�n�.

Takto vyložen� hlediska posuzov�n� �stavnosti platov�ch restrikc� vůči soudcům aplikoval důsledně �stavn� soud v n�lezu č. 198/2003 Sb. (sp. zn. Pl. �S 11/02), v němž zrušil č�st ustanoven� � 1 z�kona č. 416/2001 Sb., a to ustanoven� upravuj�c�ho odejmut� dalš�ho platu soudcům za druh� pololet� roku 2001 a snižuj�c�ho dalš� plat za prvn� a druh� pololet� roku 2002 na v�ši poloviny č�stky, na kterou by jim jinak vznikl n�rok.

Důvody, jež vedly z�konod�rce k přijet� z�kona č. 416/2001 Sb. jsou přitom identick� s těmi, jež jej vedly i k přijet� platov� restrikce vůči soudcům v z�koně č. 427/2003 Sb. a v z�koně č. 590/2004 Sb. Byla jimi z�konod�rcem tvrzen� t�živ� situace veřejn�ch financ� a disproporcionalita v �rovni platů soudců a jin�ch oblast� veřejn� sf�ry. Dle důvodov� zpr�vy k n�vrhu z�kona č. 427/2003 Sb.: "Nutn� �spory v prostředc�ch vynakl�dan�ch na platy zaměstnanců ve veřejn�ch služb�ch a spr�vě ... neumožn�, aby dalš� platy poskytovan� v každ�m pololet� kalend�řn�ho roku byly ... v n�sleduj�c�ch letech vyplaceny v pln� v�ši. Z uveden�ch důvodů se v předkl�dan�m n�vrhu z�kona navrhuje, aby se pro l�ta 2004, 2005 a 2006 platov� z�kladna pro určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch dalš�ch osob nezvyšovala, a aby jim byl dalš� plat v každ�m pololet� uveden�ch let poskytnut (stejně jako zaměstnancům ve veřejn�ch služb�ch a spr�vě) v polovičn� v�ši. ... Navrhovan� �prava", pokračuje d�le důvodov� zpr�va vl�dy, "je v souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky." Obdobně v důvodov� zpr�vě k pozdějš�mu z�konu č. 590/2004 Sb. (Poslaneck� sněmovna. 4. volebn� obdob�. Tisk 679/0) se uv�d�, že "... na z�kladě z�kona č. 427/2003 Sb., kter�m se pro l�ta 2004, 2005 a 2006 stanov� mimoř�dn� opatřen� při určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad v�dajů spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, soudců a st�tn�ch z�stupců, v�še dalš�ch platů těchto osob za prvn� a druh� pololet� let 2004, 2005 a 2006, a kter�m se měn� někter� souvisej�c� z�kony, bude dalš� plat za prvn� pololet� roku 2004 uveden�m osob�m vyplacen v 50 % v�ši, navrhuje se, aby k vyrovn�n� postupu u zaměstnanců veřejn�ch služeb a spr�vy byl dalš� plat za druh� pololet� 2004 (bez ohledu na v�sledky jedn�n� u zaměstnanců) odejmut ... T�m se ve spojen� se "zmrazen�m" platů zajist� rovn� př�stup k �sporn�m opatřen�m u obou skupin."

Oba z�kony, tj. jak z�kon č. 427/2003 Sb., tak i z�kon č. 590/204 Sb., byly přijaty již pot�, co v obdobn� ot�zce rozhodl �stavn� soud n�lezem č. 198/2003 Sb. Jakkoli tedy �stavn� soud před přijet�m dan�ho z�kona zřetelně zformuloval maximu, dle kter� princip rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců jen za zcela v�jimečn�ch okolnost�, a t�m vymezil prostor �stavn� konformity platov� restrikce vůči soudcům, z�konod�rce se touto maximou v procesu přij�m�n� z�kona č. 427/2003 Sb. neř�dil a naopak odk�zal na starš� judikaturu �stavn�ho soudu k problematice platů soudců v podobě n�lezů č. 320/2000 Sb. a č. 321/2000 Sb. [v�še sub. b) a c)] z roku 2000.

Vl�da v pozici navrhovatele přitom zpochybnila v�še uveden� v�chodiska z�kona č. 427/2003 Sb., a to nav�šen�m stupnice platov�ch tarifů zaměstnanců veřejn� sf�ry s �činnost� od 1. ledna 2003 (nař�zen�mi vl�dy č. 582/2002 Sb., č. 583/2002 Sb., č. 584/2002 Sb. a č. 330/2003 Sb.), př�p. prohl�šen�m Zdeňka Škromacha, ministra pr�ce a soci�ln�ch věc�, ve 2. čten� projedn�v�n� n�vrhu z�kona č. 427/2003 Sb. Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk� republiky dne 24. z�ř� 2003: "Pro př�št� rok i přes probl�my, kter� dneska existuj�, se nav�š� platy o v�ce než 3,6 %. Takže n�růst i v rozpočtov� a př�spěvkov� sf�ře bude." (Těsnopiseck� zpr�va o 20. schůzi Poslaneck� sněmovny, s. 168). Dle tabulkov� př�lohy n�vrhu st�tn�ho rozpočtu na rok 2004 (Poslaneck� sněmovna. IV. volebn� obdob�. Tisk č.460/0), předložen�ho vl�dou Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky, pak pro zaměstnance v �středn�ch org�nech st�tn� spr�vy představovala skutečn� v�še prostředků na platy za rok 2002 4 840 899 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 5 669 263 tis. Kč, n�vrh na rok 2004 pak 5 916 963 tis. Kč (tabulka č. 9), v organizačn�ch složk�ch st�tu představovala skutečn� v�še prostředků na platy za rok 2002 8 755 060 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 10 319 286 tis. Kč, n�vrh na rok 2004 pak 10 524 110 tis. Kč (tabulka č. 10), ve složk�ch obrany, bezpečnosti, celn� a pr�vn� ochrany představovala skutečn� v�še prostředků na platy za rok 2002 26 999 082 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 29 161 674 tis. Kč, n�vrh na rok 2004 pak 30 156 796 tis. Kč (tabulka č. 11), v tzv. ostatn�ch organizačn�ch složk�ch st�tu představovala skutečn� v�še prostředků na platy za rok 2002 11 406 195 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 12 545 862 tis. Kč, n�vrh na rok 2004 pak 13 205 240 tis. Kč (tabulka č. 12). D�le možno uv�st př�lohu k vl�dn�mu n�vrhu z�kona o st�tn�m rozpočtu na rok 2004 (na adrese http://www.psp.cz/cgi-bin/win/docs/tisky/tmp/T0460j0.doc, pod rubrikou 3.2.6. V�daje na platy zaměstnanců a ostatn� platby za provedenou pr�ci), kde se uv�d�, že platy ve st�tn� spr�vě se oproti schv�len�mu rozpočtu na rok 2003 v n�vrhu rozpočtu na rok 2004 zvyšuj� o 4,2 %.

Za těchto okolnost� lze stěž� akceptovat tezi o "nutn�ch �spor�ch v prostředc�ch vynakl�dan�ch na platy zaměstnanců ve veřejn�ch služb�ch a spr�vě" obecně, speci�lně pro platov� restrikce soudců pak posuzovan� z�konn� �prava postr�d� jak�koli argument "v�jimečn�mi okolnostmi", jež by odůvodňovaly prioritu principu rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců.

Vych�zeje z takto vyložen�ch důvodů nutno považovat platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona č. 590/2004 Sb. za rozpornou s čl. 1 odst. 1 �stavy ČR ve spojen� s jeho čl. 82 odst. 1 a čl. 1 Listiny. Proto bylo rozhodnuto tak, že se podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu toto ustanoven� zrušuje dnem vyhl�šen� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�konů.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík a Miloslav Výborný.