Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů 331/2005 účinný od 31.08.2005
| Schválené: | 14.07.2005 |
| Účinnost od: | 31.08.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | CESTOVNÍ NÁHRADY, VÝDAJE STĚHOVACÍ A JINÉ. STRAVNÉ. CESTOVNÉ., PÉČE O PRACOVNÍKY., ZPŮSOBILOST PRO POVOLÁNÍ, ZAMĚSTNÁNÍ, POSTAVENÍ, FUNKCE, NÁHRADA ŠKODY A BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ V PRACOVNÍM PRÁVU., ŘEŠENÍ PRACOVNÍCH SPORŮ., Právo na ochranu zdraví., Právo na ochranu osobních údajů., Povinnost zachovávat mlčenlivost., Přezkoumání rozhodnutí., Studium při zaměstnání. Zvýšení kvalifikace., Studijní pobyty., Léčebná a preventivní péče. Lázně., Hygienická a protiepidemická péče., Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB). |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 14. července 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 26.4.2004 obdržel stavn soud nvrh podle 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), kterm se skupina 26 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky (dle jen "navrhovatelka"), za kterou jedn sentor MUDr. K. T., obrac na stavn soud s nvrhem na zrušen zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů. Nestavnost zkona spatřuje v okolnostech, kter spočvaj ve způsobu projednn nvrhu zkona.
Navrhovatelka popsala průběh projednvn a schvlen nvrhu tohoto zkona v obou komorch Parlamentu Česk republiky v obdob od jeho předložen Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky dne 18.3.2003 až po jeho konečn schvlen dne 23.9.2003. Konkrtně uvedla, že nvrh byl předložen vldou a rozesln poslancům jako tisk č. 256/0. V prvnm čten byl přikzn Vboru pro obranu a bezpečnost, kter jej doporučil ke schvlen ve zněn 50 pozměňovacch nvrhů (usnesen č. 256/2). Dle byl nvrh bez pozměňovacch nvrhů projednn Vborem pro evropskou integraci. Ve 2. čten na 18. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vznesli poslanci dalšch 46 pozměňovacch nvrhů. Všechny nvrhy pak byly zpracovny jako tisk č. 256/3. Ve třetm čten na 18. schůzi dne 2.7.2003 přednesl již jen poslanec I.L. nvrh na legislativně-technickou pravu svho pozměňovacho nvrhu vedenho pod psmenem E4 v tisku č. 256/3. Jin nvrhy podny nebyly. Nsledně usnesenm č. 581 byl nvrh zkona schvlen ve zněn takto schvlench pozměňovacch nvrhů.
Sentu Parlamentu Česk republiky byl nvrh schvlenho zkona doručen dne 17.7.2003. Na zkladě doporučen vborů, kter poukzaly na nesoulad mezi zněnm schvlenm Poslaneckou sněmovnou a zněnm postoupenm Sentu Parlamentu Česk republiky, Sent Parlamentu Česk republiky na sv 9. schůzi 7.8.2003 tento nvrh vyřadil z pořadu schůze. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky vyzval předsedu Poslaneck sněmovny, aby byl Sentu Parlamentu Česk republiky k dalšmu jednn zasln text nvrhu zkona, kter byl skutečně sněmovnou schvlen. Sent Parlamentu Česk republiky obdržel nově nvrh zkona 13.8.2003 s novou lhůtou k jeho projednn, kter měla uplynout 12.9.2003. Při projednn takto postoupenho nvrhu bylo dne 10.9.2003 znovu některmi sentory poukazovno na to, že ani při druhm postoupen nebyly nesrovnalosti odstraněny. Z obavy, že 12.9.2003 uplyne lhůta k projednn, se sentoři nvrhem zabvali, aniž ždali nov dodn. Sent Parlamentu Česk republiky proto na 10. schůzi dne 10.9.2003 vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (usnesen č. 197) a doplnil to doprovodnm usnesenm č. 198, ve kterm Sent Parlamentu Česk republiky konstatuje, že zněn nvrhu zkona ani po opakovanm postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 13.8.2003 nen identick se zněnm schvlenm v Poslaneck sněmovně. Bylo zjištěno, že ze 13 zjištěnch rozdlů, uvedench v přloze nvrhu, byl odstraněn pouze jeden rozdl, a to v 10 nvrhu zkona.
Poslaneck sněmovna o nvrhu znovu hlasovala na 20. schůzi dne 23.9.2003, přičemž neschvlila nvrh ve zněn pozměňovacch nvrhů Sentu Parlamentu Česk republiky a setrvala na původnm zněn postoupenm Sentu Parlamentu Česk republiky dne 13.8.2003, nikoli ve zněn postoupenm původně. Prezident republiky zkon podepsal dne 13.10.2003, aniž zřejmě podle navrhovatelky mohl znt vady předchozho postupu, kde Poslaneck sněmovna nvrh svvolně pozměnila, a mohl tak bt de facto uveden v omyl. Zkonodrn proces byl proto zatžen vadou, je neregulrn a procesn postup, v němž byl zkon přijat, vykazuje protistavn vady.
Jako rozhodn skutečnosti navrhovatelka uvedla, že:
1. stavn zklady procesu přijmn zkonů stanov předevšm stava Česk republiky (dle jen "stava") v čl. 41 až čl. 52, přičemž v tomto přpadě je rozhodn čl. 45, kter stanov, že nvrh zkona, se kterm Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky vyslovila souhlas, postoup tato komora Sentu Parlamentu Česk republiky. Poukzala přitom na nlez stavnho soudu vyhlšen pod č. 476/2002 Sb., podle kterho je pravomoc Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vyčerpna přijetm usnesen, jmž s nvrhem zkona vyslovila souhlas, a nvrh nelze za hranic danho rozhodnut měnit.
2. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky vyslovila s nvrhem předmětnho zkona souhlas ve zněn, kter nebylo ve třincti přpadech totožn se zněnm, kter Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky postoupila Sentu Parlamentu Česk republiky. Nešlo tak o nvrh zkona ve smyslu čl. 45 stavy, současně tm došlo k porušen zejmna čl. 46 stavy, kter upravuje pozici Sentu Parlamentu Česk republiky při schvalovn nvrhu zkona.
3. Takovm postupem jsou podle navrhovatelky dotčeny stavn principy dělby moci v rmci moci zkonodrn podle čl. 45 až 48 stavy a reprezentativn demokracie podle čl. 2 odst. 1 stavy.
4. Dle se jedn o porušen principu prvnho sttu podle čl. 1 stavy a čl. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Vybočen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky z stavně stanovenho zkonodrnho postupu zde podle navrhovatelky zakld prvky svvole a nekontrolovatelnosti moci, pokud by nebyla možnost toto korigovat přezkumnou činnost stavnho soudu. V tto souvislosti bylo znovu poukzno na nlez č. 476/2002 Sb., kde byl zdůrazněn požadavek procesně bezchybnho procesu včetně pevnho okamžiku, kterm rozhodovac proces v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky konč, což m brnit potencionlnmu nebezpeč usurpace moci, kter Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky nepřsluš.
Navrhovatelka uvedla, že rozbor důležitosti a dopadu celkem 13 dotčench ustanoven již jde nad rmec nvrhu. Porušen stavnosti podle jejho nzoru zatěžuje zkon jako celek, a proto je nelze vztahovat jen k těmto ustanovenm. Navc zrušenm pouze těchto ustanoven by se nemohl obnovit jejich text skutečně schvlen. Nicmně podnm ze dne 11.11.2004 navrhovatelka svůj nvrh doplnila vyjdřenm svho prvnho zstupce, kterm zaujala stanovisko k vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky (viz nže). V něm polemizuje s tm, jak vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky hodnot změny proveden pod bodem 2, 6 až 9, 11, 13, a dokazuje, že konstatovn, podle kterho legislativně-technick redakce zkona nezměnila nvrh ani obsahově ani prvně, se mus jevit jako velmi zavdějc a neakceptovateln. Stejně tak se neztotožňuje s nzorem, kter byl na okraj vyjdřen ve stanovisku Sentu Parlamentu Česk republiky, totiž že pro způsobilost nvrhu na zrušen zkona je rozhodujc předložen obsahovho rozporu zkona s stavnm pořdkem, a pouze v rmci jeho zkoumn (odvozeně) lze zjišťovat rovněž to, zda byl zkon vydn stavně předepsanm způsobem.
Proto navrhovatelka s poukazem na porušen čl. 45, čl. 46 až 48 a čl. 50 stavy v procesu přijmn nvrhu zkona uvedla, že byl porušen zkonodrn proces, což je současně v rozporu s čl. 2 odst. 1 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Proto schvlen zkon odporuje stavnmu pořdku Česk republiky podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy. Protože nvrh zkona nebyl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 zkona o stavnm soudu), navrhla jeho zrušen.
II.
stavn soud po obdržen nvrhu dospěl k zvěru, že nvrh splňuje podmnky pro řzen před stavnm soudem. Neshledal důvod pro zastaven řzen podle 67 zkona o stavnm soudu ani pro odmtnut nvrhu podle 43 thož zkona. Napaden zkon č. 361/2003 Sb. byl sice v mezidob novelizovn zkony č. 186/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 586/2004 Sb. a č. 626/2004 Sb., to však nemohlo mt s ohledem na obsah nvrhu a povahu vytkanch vad zkona vliv na jeho dalš projednn. [pozn. red.: jedn se o zkon č. 186/2004 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o Celn sprvě Česk republiky, zkon č. 436/2004 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o zaměstnanosti, zkon č. 586/2004 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o brann povinnosti a jejm zajišťovn (brann zkon), a zkon č. 626/2004 Sb., o změně některch zkonů v nvaznosti na realizaci reformy veřejnch financ v oblasti odměňovn]. Nvrh byl podn oprvněnm navrhovatelem ve smyslu 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu. Proto stavn soud vyzval podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky a Sent Parlamentu Česk republiky jako častnky řzen, aby se k tomuto nvrhu vyjdřily. Dle s ohledem na připomnku, že prezident republiky při podpisu zkona jednal v omylu, byl o vyjdřen poždn i prezident republiky.
Za Sent Parlamentu Česk republiky se vyjdřil jeho tehdejš předseda doc. JUDr. Petr Pithart, kter k problematice přpustnosti legislativně-technick redakce nvrhů zkonů, respektive přpustnosti určitho rozsahu tto redakce uvedl, že těmto otzkm se věnovala dlč rozprava Sentu Parlamentu Česk republiky v rmci projednvn nvrhu zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů (sentn tisk č. 135) na 10. schůzi 4. funkčnho obdob dne 10.9.2003. V rozpravě byl projeven nzor, že kritizovan změny nvrhu zkona, kter navrhovatelka ve svm podn stavnmu soudu uvd pod č. 2 až 13, představuj přpustnou legislativně-technickou pravu nvrhu. Tomuto nzoru pak v jistm smyslu odpovdalo většinov rozhodnut Sentu Parlamentu Česk republiky, kterm komora nvrh zkona akceptovala, když přijala dne 10.9.2003 usnesen č. 197, jmž vrtila nvrh zkona Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky s pozměňovacmi nvrhy, kter však nesouvisely s předmětnmi pravami č. 2 až 13. V rozpravě Sentu Parlamentu Česk republiky byly zroveň silně vyjdřeny nzory obsahujc pochybnosti o legitimitě některch druhů legislativně-technickch prav. Uveden pochybnosti Sentu Parlamentu Česk republiky se promtly do komorou přijatho usnesen č. 198 ze dne 10.9.2003, ve kterm se upozorňuje na to, že zněn nejsou identick.
Dle se ve vyjdřen uvd, že s navrhovatelkou je nezbytn souhlasit v tom, že přijat nvrh zkona již nelze měnit. Od toho je ovšem třeba odlišit legislativně-technickou redakci textu zkona, kter nsleduje. Ta již nen tvorbou zkona, nic se j nevytvř, neměn ani neruš, nvrh se j pouze upravuje v souvislosti s vůl uplatněnou zkonodrcem. Typicky jde o pravy, kter logicky vyplvaj ze schvlench pozměňovacch nvrhů, kdy jejich nepromtnut do přslušnch ustanoven nvrhu zkona by narušilo jednotu zkonodrcem sledovan změny. Jinak řečeno, legislativně-technickou pravou nelze nvrh zkona sebemně věcně či prvně pozměnit, neboť to je vyhrazeno pouze pozměňovacm nvrhům zkonodrce (tvorbě prva). Navc m legislativně-technick redakce přispět pouze k odstraněn formlnch vad nvrhu zkona a k přehlednosti jeho uspořdn.
Sm zkon č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, pamatuje na legislativně-technick pravy přičiněn poslanci v rmci třetho čten. pravami ve třetm čten se zpravidla doshne npravy jen v některch přpadech velmi jednoduchch předloh. Je prakticky nemysliteln, aby osnovy zkonů, kter jsou atakovny destkami, nezřdka stovkami pozměňovacch nvrhů, byly ponechny bez finln legislativně-technick redakce nsledujc po vysloven souhlasu komory s nvrhem zkona. Nelze totiž předvdat, kter z pozměňovacch nvrhů bude nakonec přijat, a "v běhu" se tak vytvřej nov varianty uspořdn cel předlohy. Nicmně ani tato redakce nemůže vyloučit opomenut, pochyben apod., neboť jde o lidskou činnost. V tto souvislosti předseda Sentu Parlamentu Česk republiky uvedl, že naprost nezbytnost provděn legislativně-technick redakce je uznvna v československ a česk legislativn praxi přinejmenšm od devadestch let minulho stolet a je již pevně vnmanou zvyklost. Pokud by měla bt finln legislativně-technick redakce vyloučena, bylo by třeba velmi podstatně změnit pravidla legislativnho procesu (tvorby zkonů) v oblasti předkldn pozměňovacch nvrhů v komorch Parlamentu Česk republiky včetně důsledn realizace principu promtnut předloženho pozměňovacho nvrhu do dalšch ustanoven nvrhu zkona a pravidla hlasovn o nich.
Zda došlo k vybočen z mez legislativně-technick redakce, a tedy k obsahov nebo prvn změně nvrhu zkona oproti podobě schvlen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky, je třeba hledat v konkrtnm rozboru prezentovanch 13 přpadů, tzv. pozměněnch ustanoven danho nvrhu zkona. Proto uvedl charakteristiku těchto změn v textu předmětnho vldnho nvrhu zkona (sněmovn tisk č. 256) tak, jak je navrhovatelka vymezila pod č. 1 až 13. V tto souvislosti bylo ve vyjdřen k jednotlivm rozdlům označenm navrhovatelkou uvedeno nsledujc:
K bodu 1. Změna slov "mně než" slovy "vce než" byla nepřpustnou pravou. Orgny Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky provedly opravu textu v nově postoupenm nvrhu zkona.
K bodu 2. Šlo o změnu vyvolanou schvlenm pozměňovacho nvrhu A5 (v 7 byl vypuštěn odstavec 2). Tmto zsahem se stala alternativa "referent nebo vrchn referent" a "vrchn referent nebo asistent" v 26 odst. 3 bezpředmětnou a matouc, protože změna A5 vyloučila zvlštnost, podle kter nejnižš služebn hodnost "referent" byla rezervovna jen pro Hasičsk zchrann sbor, zatmco u ostatnch bezpečnostnch sborů začnala stupnice na hodnosti "vrchn referent".
K bodu 3. Pozměňovac nvrh G5 připojil k alternativně uspořdanm položkm odstavce 5 v 42 novou položku, kter je zcela nepochybně dalš alternativou (kontext nepřipoušt jinou volbu), a proto bylo připojen spojkou "nebo" přesunuto z pozice mezi prvn a druhou položkou na pozici mezi položkou druhou a třet.
K bodu 4. Podmnky poskytnut služebnho volna stanoven v 69 odst. 4 nebyly, na rozdl od podmnek pro dalš druhy volna, dostatečně srozumitelně přiřazeny k důvodům volna podle 68. Doplněn odkazu o slova "podle 68 odst. 5 psm. d)" učinilo dikci zcela srozumitelnou.
K bodu 5. Ve vldn verzi ustanoven 95 odst. 4 byl použit odkaz na konkrtn ustanoven jinho prvnho předpisu, což se považuje za legislativně-technick pochyben. Podle ustlench pravidel praktick legislativy (mimo jin i podle čl. 45 Legislativnch pravidel vldy) se použv obsahovho popisu pravy s odkazem na zvlštn prvn předpis a jeho citaci pod čarou. Tato prava byla sprvně provedena.
K bodu 6. Obrat "ředitel bezpečnostnho sboru" byl sprvnm použitm (promtnutm) legislativn zkratky zaveden v ustanoven 1 odst. 2 do všech nsledujcch ustanoven zkona. Byla napravena legislativně-technick chyba.
K bodu 7. Důvod zkrcen odkazu "podle 54 odst. 2 a 3" na "podle 54 odst. 2" byl zřejm. V danm odstavci 3 bylo totiž obsaženo pouze obecn vymezen služby přesčas, avšak odkaz je clen jen k určitmu důvodu služby přesčas.
K bodu 8. V ustanoven 131 ( 127) se odkazuje na ustanoven upravujc ty složky služebnho přjmu ředitele bezpečnostnho sboru, kter stanov jeho nadřzen. Vypuštěn odkazu na 114 bylo důvodn, neboť se v něm stanov "pevn" zkladn tarif každho služebnho přjmu, kter je dn ze zkona, tzn. bez možnosti jej ovlivnit (měnit jeho vši) v působnosti nadřzenho. Vypuštěn odkazu na 114 z ustanoven 131 ( 127) bylo legislativně-technickm zsahem proti matouc nadbytečnosti.
K bodu 9. Změna dikce nadpisu pravděpodobně nebyla změnou vynucenou. Upraven nadpis vyjadřuje stejnou skutečnost jinmi slovy. Tato změna však zřejmě nem vliv na věcnou či prvn strnku dan regulace.
K bodu 10. V odstavci 7 ustanoven 138 ( 134) bylo obsaženo ujištěn o tom, že prava nroků na naturln nležitosti se netk ředitele Bezpečnostn informačn služby, protože jeho nležitosti jsou upraveny zvlštnm zkonem, rozumějme zkonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů, v jehož hlavě šest jsou upraveny platov a naturln nležitosti ředitele Bezpečnostn informačn služby. Nahldneme-li do čsti dvact čtvrt zkona č. 362/2003 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, zjistme, že ke stejnmu datu činnosti, jak se vztahuje k ustanoven 138 ( 134), zkrcenho o odstavec 7, nabv činnosti rovněž zrušen hlavy šest zkona č. 236/1995 Sb. Uveden legislativně-technick prava byla důsledkem paralelně vyjdřenho změru zkonodrce.
K bodu 11. Ustanoven 153 ( 149) odst. 1 stanov nrok na nhradu cestovnch vdajů, jestliže je přslušnk převeden z nejrůznějšch důvodů do jinho msta služebnho působiště. Jeden z důvodů byl vyjdřen odkazem na 27. Čtenm tohoto ustanoven zjišťujeme, že jde o převeden ředitele zpravodajsk služby v rmci stejnho msta služebnho působiště. pravou byl odstraněn rozpor mezi dvěma ustanovenmi.
K bodu 12. Zcela zjevně chybn odkaz na 157 ( 153), tj. společn ustanoven, byl nahrazen sprvnm odkazem na 153 ( 149), tzn. podmnky nroku na poskytnut nhrady cestovnch vdajů. Byla odstraněna legislativně-technick chyba.
K bodu 13. Přloha k zkonu je zde pouze pasivnm přehledem požadavků (stručnou informac) o požadavcch t kter tarifn třdy. Nen pochyb o tom, že vlastn požadavky se stanov v ustanoven 7. prava přlohy v čsti pro osmou tarifn třdu - bakalřsk vzděln pro vrchnho komisaře - tedy pouze zrcadlila změnu založenou pozměňovacm nvrhem G1 v 7 odst. 1 psm. h), to znamen bakalřsk vzděln pro vrchnho komisaře 8. tarifn třdy. prava byla důsledkem určujcho pozměňovacho nvrhu zkonodrce.
Z rozboru 13 přpadů vše uvedench změn dospv předseda Sentu Parlamentu Česk republiky k zvěru, že lze diferencovat jednak pravu způsobujc věcnou nebo prvn změnu nvrhu zkona (přpad pod č. 1), kterou je nutn jednoznačně odmtnout jako nepřpustnou, jednak přpustn pravy legislativně-technick (všechny ostatn přpady), kter lze dle rozčlenit do dvou podskupin podle motivu redakčn aktivity. Zaprv jde o pravy, kter jsou racionlnm důsledkem přijatho pozměňovacho nvrhu (přpady pod č. 2, 3, 10 a 13). Ty jsou v jistm smyslu vynucen, zajišťujc souladnost pozměňovacho nvrhu s prostředm, do kterho se m včlenit. Tyto zsahy představuj nejvlastnějš typ legislativně-technick pravy. Zadruh pak jde o pravy nevynucen, proveden iniciativně ve prospěch legislativně-technick rovně textu zkona, jako jsou drobn zsahy k odstraněn zjevnch chyb, rozporů a nadbytečnost, a zsahy ke zvšen srozumitelnosti textu (přpady pod č. 4 až 9, 11 a 12). I když zde jde rovněž o pravy, kter neměn věcn ani prvn stav nvrhu zkona, mra iniciativy může v tomto typu prav kolsat, a proto je jejich použit v jistm smyslu problematick. Užit iniciativnch legislativně-technickch prav je v praxi finln redakce spše vjimečn a omezuje se na frapantn přpady chyb.
Pokud jde o nmitku tzv. opakovanho postoupen nvrhu zkona, vyjdřen uvd, že postoje Sentu Parlamentu Česk republiky k těmto otzkm lze vyvozovat z některch jeho aktů, jednn, respektive z chovn jeho orgnů. Pot co dne 17.7.2003 Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky postoupila Sentu Parlamentu Česk republiky předmětn nvrh zkona, počala běžet 30denn stavn lhůta k projednn nvrhu, kter měla uplynout dnem 18.8.2003. Dan nvrh zkona (sentn tisk č. 135) byl Sentem Parlamentu Česk republiky vyřazen z programu jeho 9. schůze dne 7.8.2003, tj. 11 dnů před vypršenm lhůty. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky shledal, že v přpadě 10 odst. 2 došlo v postoupenm textu nvrhu zkona k bezdůvodn změně slov "mně než 5 let" za slova "vce než 5 let" a zaslal Sentu Parlamentu Česk republiky opraven zněn dne 13.8.2003 (tj. ještě před uplynutm lhůty k projednn běžc od prvnho postoupen) s oboustranně vnmanm předpokladem, že toto nov postoupen eliminuje činky předchozho a lhůta 30 dnů počn běžet znovu. Sent Parlamentu Česk republiky svm nslednm jednnm nepochybně akceptoval nov postoupen, když takto postoupen nvrh zkona projednal ve lhůtě do 12.9.2003 a vrtil jej s pozměňovacmi nvrhy (viz usnesen č. 197 ze dne 10. zř 2003 na 10. schůzi Sentu Parlamentu Česk republiky). Rovněž Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky v dalšm legislativnm postupu ve vztahu k vrcenmu nvrhu zkona akceptovala uveden způsob opravy s opětovně běžc 30denn lhůtou, když se dne 23.9.2003 na sv 20. schůzi k nvrhu řdně usnesla (usnesen č. 645).
Sent Parlamentu Česk republiky vyřadil nvrh zkona z programu schůze s vědomm, že nebude-li Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (jej předseda) akceptovat možnost zasln schvlenho zněn, lhůta k projednn nvrhu zkona Sentem Parlamentu Česk republiky marně uplyne. Sent Parlamentu Česk republiky neučinil ždn krok, kter by mohl vyvolat domněnku o uplatněn stavně nezaložen pravomoci. Nsledn shoda komor na odstraněn chyby byla legitimizovna clem zachovat originln vůli zkonodrce. Rozprava Sentu Parlamentu Česk republiky k dan věci na 10. schůzi dne 10.9.2003 se omezila na vyjdřen myšlenky, že dosud absentujc zkon o styku obou komor je suplovn parlamentn prax (precedentnm chovnm komor), což lze opřt o starš usnesen Sentu Parlamentu Česk republiky č. 316 ze dne 5.4.2000. Sent Parlamentu Česk republiky v něm interpretačně ujišťuje, že v přpadě postoupen opravenho zněn nvrhu zkona předsedou Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky počn běžet 30denn lhůta podle čl. 46 odst. 1 stavy znovu, přičemž k běhu stavn lhůty předchozch verz se nepřihlž. Vedle toho Sent Parlamentu Česk republiky tmto usnesenm konstatuje, že za nvrh zkona, se kterm Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky vyslovila souhlas ve smyslu čl. 45 stavy, lze považovat pouze nvrh zkona postoupen Sentu Parlamentu Česk republiky předsedou Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Sent Parlamentu Česk republiky tmto usnesenm odmtl dřvějš pokusy vyřizovat jist opravy postoupenho nvrhu zkona na rovni tvarů Kancelře Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky.
Za soulad zaslanho nvrhu s vůl komory odpovd svm podpisem podle 29 odst. 1 psm. i) a 68 odst. 2 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky jej předseda. V tto souvislosti předseda Sentu Parlamentu Česk republiky poukzal na povahu a funkci podpisu předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky pod schvlenm nvrhem zkona. Zdůraznil presumpci sprvnosti takovho aktu a vzjemnho respektovn postaven obou komor v zkonodrnm procesu. Sent Parlamentu Česk republiky nen nadn pravomoc přezkoumvat bezchybnost procedury, kterou prošel nvrh zkona v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Pokud se Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky dopustila chyby, je věc Sentu Parlamentu Česk republiky, aby j dal možnost opravy. Podle jeho nzoru legislativně-technick redakce nvrhu zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů nezměnila tento nvrh ani obsahově ani prvně proti zněn, se kterm vyslovila souhlas Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, a kter, s vjimkou později opravenho ustanoven, postoupila Sentu Parlamentu Česk republiky. prava byla zřejmě uplatněna v intenzitě, kter je dlouhodobě užvna a respektovna v parlamentn legislativn praxi. Stejně tak opakovan (opraven) postoupen nvrhu zkona nenarušilo stavn uspořdn vyvženosti zkonodrn moci ani dalš stavn hodnoty a postupy, neboť bylo uskutečněno ve faktick shodě orgnů obou komor Parlamentu, kterou Sent Parlamentu Česk republiky i Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky poslze plně akceptovaly. Na zvěr vyjdřen předseda Sentu Parlamentu Česk republiky konstatoval, že se nvrh na zrušen předmětnho zkona nejev důvodnm, je však pouze na stavnm soudu, aby posoudil, je-li tento zkon v rozporu s stavnm pořdkem. Konečně pouze na okraj dodal, že pro způsobilost nvrhu na zrušen zkona je rozhodujc předložen obsahovho rozporu zkona s stavnm pořdkem, a pouze v rmci jeho zkoumn (odvozeně) lze zjišťovat rovněž to, zda byl zkon vydn stavně předepsanm způsobem.
Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky jej předseda PhDr. Lubomr Zaorlek rovněž poukzal na průběh projednn nvrhu zkona č. 361/2003 Sb. Zdůraznil, že kromě dodržen stanoven kompetence a stavně předepsanho způsobu přijet je třeba dbt na to, aby zkony byly i srozumiteln, jednoznačn a vnitřně i navenek nerozporn. Tento fakt m o to větš vznam, že podrobn projednn nvrhu zkona m podle stavy probhat předevšm v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky s tm, že Sent Parlamentu Česk republiky se nemus některmi nvrhy zkonů vůbec zabvat nebo když Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky setrv po vrcen zkona na svm původnm zněn. Proto mu mus Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky zaslat v podstatě "hotov" zkony splňujc i legislativně-technick požadavky. Legislativně-technick pravy se samozřejmě nesm dotknout věcnho obsahu zkona a mohou pouze odstraňovat někter technick nepřesnosti, přispvat k naplněn čelu zkona, neboť by jinak v praxi mohly vznikat nepřekonateln interpretačn potže. Tyto pravy jsou provděny poslanci - zpravodaji vborů ve spoluprci s navrhovatelem a legislativnm odborem Kancelře Poslaneckho sněmovny Parlamentu Česk republiky převžně v průběhu 2. čten nvrhu. Dle lze opravy legislativně-technick povahy navrhovat ve 3. čten. Ani v rmci tohoto postupu nelze postihnout naprosto všechny pravy, neboť značn čst může vyplynout až z vsledků hlasovn o jednotlivch pozměňovacch nvrzch na zvěr 3. čten. Pokud by však mohly mt takov opravy vliv na věcn obsah textu, je text i s těmito vadami postoupen Sentu Parlamentu Česk republiky. V tto souvislosti uvedl, že Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve snaze vyjasnit tyto postupy přijala usnesen č. 656 z 26.9.2003, kter upravuje postup při těchto pravch a vymezuje jejich rozsah. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky si je vědoma střetu požadavku vydvat zkony bez technickch nedostatků a požadavku vydvat zkony, kter přesně vyjadřuj jej vůli. V zjmu řešit tento střet byla rovněž přijata novela jednacho řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kter od 1.9.2004 prodloužila lhůtu mezi 2. a 3. čtenm z 24 hodin na 72 hodin.
K vlastnmu problmu vyjdřen uvd, že ve všech namtanch přpadech změn se jednalo pouze o legislativně-technick pravy, a to včetně pravy textu 10 odst. 2 nvrhu zkona. Proto prvě v zjmu předejt jakmukoliv nslednmu zpochybňovn bylo předmětn ustanoven upraveno a nvrh byl opětovně zasln Sentu Parlamentu Česk republiky k novmu projednn. Tento opětovně zaslan nvrh Sent Parlamentu Česk republiky přijal za způsobil k projednn a tak jej projednal. Smysl doprovodnho usnesen je proto poněkud nejasn. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky zdůraznil, že po vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky s pozměňovacmi nvrhy Sentu Parlamentu Česk republiky je vždy poslancům předloženo jako sněmovn tisk to zněn, kter bylo Sentu Parlamentu Česk republiky odeslno k projednn (zde tisk č. 256/4). Pokud tedy Sent Parlamentu Česk republiky zaslan opravn zněn zkona i se všemi předmětnmi pravami skutečně projednal a pot toto zněn obdrželi všichni poslanci a rozhodli, že na tomto zněn setrvvaj, byly podle jeho nzoru všechny předmětn pravy Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky přijaty a uznny za odůvodněn a proveden v souladu se stanovenou procedurou. stavnost byla nsledně stvrzena prezidentem republiky a předsedou vldy. Sent Parlamentu Česk republiky m kompetenci odstraňovat jakkoli věcn (obsahov) vady schvlenho zkona. Pokud však jde o technick pravy, kter nemaj vliv na věcnou strnku zkona a jsou zjištěny před odeslnm nvrhu zkona do Sentu Parlamentu Česk republiky, jde o pravy provděn v souladu s stavně stanovenmi kompetencemi a stavně předepsanm způsobem pro přijmn zkonů. Poukzal tž na to, že svm podpisem zkona nebo průvodnho dopisu osvědčuje a potvrzuje, že zkonodrn proces proběhl stavně předepsanm způsobem. Věcn pravy lze provdět pouze do konečnho hlasovn, čmž je vyloučena jakkoli svvole. Technick pravy jsou provděny před tmto podpisem s tm, že podpisem je předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky fakticky schvaluje a zahrnuje do textu zkona. Konečně předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky konstatoval, že zkon v době vyjdřen ještě nebyl činn, nicmně mohl již fakticky založit celou řadu vztahů. Proto by měl bt nvrh na zrušen posouzen i z hlediska poměru mezi dajnm porušenm stavn procedury a možnm porušenm těchto vztahů. Je však věc stavnho soudu, aby nvrh posoudil a vydal přslušn nlez.
K vzvě stavnho soudu se k nvrhu rovněž vyjdřil prezident republiky, kter uvedl, že nen nzoru, že by při jeho podpisovn zkona mohl hrt roli jeho omyl. Neshledal a ani nyn neshledv důvod pro to, aby zkon Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky vrtil. Text zkona mu byl postoupen předsedou Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky podle 107 jejho jednacho řdu. Podpis předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky považuje podle stavy a jednacho řdu za doklad toho, že mu je předložen text schvlenho zkona.
III.
Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu stavn soud posuzuje obsah zkonů z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony a zjišťuje, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. V projednvan věci je v rmci tto tripartice zpochybňovno dodržen stavně předepsanho způsobu přijet a vydn zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky tento zkon přijala tak, že o jeho nvrhu znovu hlasovala na 20. schůzi dne 23.9.2003, když předtm neschvlila nvrh ve zněn pozměňovacch nvrhů Sentu Parlamentu Česk republiky a setrvala na původnm zněn postoupenm Sentu Parlamentu Česk republiky Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky dne 13.8.2003. Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen v čstce č. 121 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 31.10.2003, jeho činnost byla zkonem č. 626/2004 Sb. posunuta na den 1.1.2006.
Zkladn otzkou v projednvan věci je podle navrhovatelky způsob, jakm byl nvrh upraven po skončen zkonodrnho procesu v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky po 3. čten na 18. schůzi konan dne 2.7.2003. V tto souvislosti stavn soud po posouzen tto otzky dospěl k zvěru, že nvrh nen důvodn. Byl přitom veden těmito vahami.
K situaci, kter vznikla v srpnu a zř 2003, je třeba předeslat, že nejde o obdobu přpadu novely obchodnho zkonku, kter řešil stavn soud nlezem č. 476/2002 Sb. (nlez sp. zn. Pl. S 5/02, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 28, nlez č. 117) a kterho se v tto souvislosti navrhovatelka dovolv. V roce 2001 se jednalo o nepřpustn druh hlasovn Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kdežto v projednvan věci se hlasovalo jen jednou, sprvně a platně. Problm nesrovnalost a chyb spočv v tom, že předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky měl potvrdit svm podpisem pravost textu, kter však neodpovd tomu, na čem se sněmovna podle nzoru navrhovatelky usnesla. Naopak v přpadě novely obchodnho zkonku proveden zkonem č. 501/2001 Sb. byla jednota nzorů v tom, na čem se sněmovna usnesla, rozpor byl v tom, zda se na tom mohla usnst. V přpadě nesrovnalost mezi postoupenm nvrhem zkona, kter schvlila Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, a zpisem o jejm jednn (pozměňovac nvrhy, hlasovn o nich) jde o jinou situaci, kterou nelze řešit podle zsad jako vote acquis nebo ne bis in idem.
stavn soud proto konstatuje, že je přslušn rozhodovat o zrušen zkonů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem. Je přitom povinen řdit se stavnm pořdkem a zkonem, kter ve smyslu čl. 88 odst. 1 stavy upravuje pravidla řzen před stavnm soudem. Zkon o stavnm soudu požaduje, aby stavn soud v rmci kontroly stavnosti zkonů hodnotil jejich obsah z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony a aby zjišťoval, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. V projednvanm přpadě navrhovatelka nezpochybňuje samotn obsah zkona č. 361/2003 Sb., respektive tvrd, že posouzen obsahu zkona by nevedlo k odstraněn vad, se ktermi je spjato jeho přijet. Samotnmu postupu přijet nvrhu předmětnho zkona vytk, že jm došlo k porušen čl. 45, čl. 46 až 48 a čl. 50 stavy, což současně považuje za porušen čl. 2 odst. 1 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny.
S těmito nmitkami protistavnosti se stavn soud neztotožnil. Předně je třeba uvst, že proces přijmn zkonů je v Česk republice svěřen jedinmu orgnu zkonodrn moci, kterm je Parlament tvořen dvěma komorami. Přijet zkona je však mnohovrstevn a komplikovan proces, kter je jen zčsti upraven stavnmi předpisy. Vznamnou roli zde hraj rovněž jin předpisy reglementovho prva, kter představuj jednak normy obsažen v zkonech o jednacch řdech komor Parlamentu Česk republiky, jednak usnesen, ktermi si komory Parlamentu Česk republiky upravuj v rmci zkonů o jednacch řdech sv vnitřn poměry a podrobnějš pravidla jednn svho plna i svch orgnů. Nelze přehldnout, že vznamn čst našeho parlamentnho prva dosud nen upravena. Nebyl přijat zkon, kter m podle čl. 40 stavy stanovit vchodiska jednacch řdů komor a zejmna pravidla jejich vzjemnho styku, jakož i vystupovn navenek. Proto vznamnou součst vztahů obou komor představuj i parlamentn zvyklosti, interpretačn usnesen a neformln dohody jejich představitelů, ktermi od roku 1996 do současnosti komory vymezuj sv vzjemn vztahy. Pro stavn soud jsou však v danm přpadě zvaznm kritriem hodnocen pouze stavně vymezen pravidla zkonodrn procedury. Jejich porušen však neshledal.
Zkon č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, je "obyčejnm" zkonem, kter nespad pod vhradu souhlasu obou komor Parlamentu podle čl. 40 stavy. K jeho řdnmu přijet proto bylo třeba dodržen všech pravidel zkonodrnho procesu, jak je vymezuj čl. 39 odst. 1 a 2, čl. 41, čl. 44 až 48 a čl. 50 až 52 stavy. Tato pravidla je třeba vykldat v duchu zkladnch ustanoven stavy, zejmna čl. 1 odst. 1, podle kterho je Česk republika demokratickm prvnm sttem, kter podle čl. 1 odst. 2 dodržuje zvazky, kter pro něj vyplvaj z mezinrodnho prva. stavn soud nezjistil porušen pravidel předkldn nvrhu zkona jako uplatněn prva zkonodrn iniciativy vldy (čl. 41 odst. 2) ve vztahu k Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky (čl. 41 odst. 1). Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky schvlila nvrh zkona v souladu s čl. 39 odst. 1 za přtomnosti 178 poslanců požadovanou většinou 130 přtomnch poslanců (čl. 39 odst. 2). Schvlen nvrh zkona bez zbytečnho odkladu postoupila podle čl. 45 Sentu Parlamentu Česk republiky a totž učinila k jeho ždosti o zasln bezchybnho textu. Sent Parlamentu Česk republiky zaslan text nvrhu zkona projednal ve stanoven lhůtě 30 dnů (čl. 46 odst. 1), konkrtně 10.9.2003, takže v danm přpadě nebylo nutno zabvat se povahou tto lhůty a jejm počtnm. Sent Parlamentu Česk republiky zaslan nvrh přijal s vědomm, že jde o znovu zaslan nvrh zkona. O tomto nvrhu hlasoval podle čl. 46 odst. 2 tak, že jej Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky podle čl. 46 odst. 2 vrtil s pozměňovacmi nvrhy, kter byly schvleny za dodržen čl. 39 odst. 1 za přtomnosti požadovan jedn třetiny sentorů (konkrtně bylo přtomno 73 sentorů), přičemž pro bylo 51 sentorů, tedy většina požadovan čl. 39 odst. 2. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky takto vrcen nvrh zkona znovu projednala. Přitom zstupce Sentu Parlamentu Česk republiky sentor F. K. konstatoval, že dky vstřcnosti veden Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky byl tento tisk vyměněn a mohl bt projednn se vš platnost na dalšm zasedn Sentu Parlamentu Česk republiky (Těsnopiseck zprva o 20. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. IV. volebn obdob, s. 60). O tomto nvrhu Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky hlasovala ve lhůtě předepsan svm jednacm řdem tak, že postupem podle čl. 47 odst. 2 nvrh zkona ve zněn schvlenm Sentem Parlamentu Česk republiky nepřijala, neboť ze 182 přtomnch poslanců se pro něj nevyslovila požadovan většina, když pro nvrh bylo pouze 79 přtomnch poslanců. Nsledně podle čl. 47 odst. 3 celkem 108 ze 183 hlasujcch, tedy nadpolovičn většinou všech svch členů, schvlila nvrh zkona ve zněn, v jakm jej na ždost Sentu Parlamentu Česk republiky zaslal předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky dne 13.8.2003. Takto schvlen zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli podle čl. 51 a řdně v souladu s čl. 52 stavy vyhlšen ve Sbrce zkonů.
Z uvedenho je nepochybn, že byla dodržena stavně stanoven pravidla zkonodrnho procesu. Z předložench dokumentů, tkajcch se stavn roviny projednvan věci, vyplv, že obě komory se shodovaly v předmětu, o kterm jednaj. To, že předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve smyslu svch reglementovch oprvněn vyhověl ždosti předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky a zaslal Sentu Parlamentu Česk republiky nov text nvrhu zkona s tm, že se otevr nov lhůta 30 dnů k jeho projednn Sentem Parlamentu Česk republiky, nelze považovat za porušen stavnch pravidel zkonodrnho procesu. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky prezentoval nzor většiny Sentu Parlamentu Česk republiky vyjdřen v hlasovn č. 21 na 9. schůzi Sentu Parlamentu Česk republiky dne 7.8.2003. To, že skupina 26 sentorů tento postup nyn hodnot jako nestavn, je nedůvodn. Sent Parlamentu Česk republiky vyjadřuje svou vůli hlasovnm za podmnek čl. 39 odst. 1 a 2 stavy. Partnerem předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je předseda Sentu Parlamentu Česk republiky, kter prezentuje většinov nzor Sentu Parlamentu Česk republiky, nikoli nzor dodatečně vznikl menšinov skupiny sentorů. Stanovisko dosažen většiny v každ ze sněmoven i totožnost předmětu hlasovn v podobě nvrhu zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů jsou proto pro stavn soud nesporn. Pro hodnocen stavnho soudu je rozhodujc usnesen Sentu Parlamentu Česk republiky z 10.9.2003 pod č. 197, nikoli usnesen, kterm Sent Parlamentu Česk republiky konstatuje, že postoupen zněn nvrhu zkona nen identick se zněnm schvlenm v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Toto usnesen, bez ohledu na jeho nejednoznačnost, nem vliv na platnost usnesen č. 197, kterm Sent Parlamentu Česk republiky vrac nvrh zkona ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů.
stavn soud zdůrazňuje zsadu vzjemn autonomie rozhodovn sněmoven. Každ sněmovna v rmci zkonodrnho procesu přijm samostatně sv rozhodnut a je jej věc, jak postup zvol k jejich redakčnmu zpracovn z hlediska zajištěn požadavků legislativn techniky. Je tž věc jednacho řdu a dalšch pravidel ( 1 odst. 2 a 71 jednacho řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, 1 odst. 2 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu), jak prostředky si sněmovna zvol ke kontrole zněn svch usnesen (nmitky k předsedovi, ověřovatel, lhůty apod.). Nen v kompetenci druh sněmovny, aby jej usnesen z tohoto hlediska kontrolovala nebo dokonce upravovala. Sent Parlamentu Česk republiky proto mus respektovat akty Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kter byly řdně vyhotoveny a podepsny jejm předsedou, jak to požaduje jednac řd Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky v 29 odst. 1 psm. f), g), h) a i) a 68 odst. 2 (schvlen zpisu do 15 dnů), a předsedou Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (nikoli jen apartem) Sentu Parlamentu Česk republiky oficilně postoupeny. M ovšem řadu možnost, co se jeho obsahu tče, jak postupovat, jestliže s usnesenm Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky nesouhlas. Obdobně Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky m stavně stanoven možnosti, jak nakldat s usnesenm o nvrhu zkona, kter j Sent Parlamentu Česk republiky vrtil. Ani ona však nemůže provdět legislativně-technickou redakci změn, se ktermi j Sent Parlamentu Česk republiky oficilně cestou svho předsedy nvrh zkona vrac. To by mohl upravit zkon předvdan v čl. 40 stavy. Dosud však nen přijat a praxe přpadn sporn otzky řeš parlamentnmi zvyklostmi, kter se od roku 1996 ve styku sněmoven vytvořily.
Sprvnost zněn vyhotovenho usnesen sněmovny je potvrzovna podpisem jejho předsedy. Je však třeba rozlišovat mezi stavn materi, kterou je povaha podpisů stavnch činitelů pod přijatm zkonem podle čl. 51 stavy, kde se jedn o součst stavně předepsan zkonodrn procedury, a povahou podpisu předsedy sněmovny pod usnesenm sněmovny, kde se jedn o reglementovou otzku. Protože i takov sněmovn usnesen je veřejnoprvnm aktem, je nutn, aby byla jeho sprvnost určenm funkcionřem orgnu potvrzena z hlediska toho, že nvrh byl schvlen v souladu se stanovenm postupem podle stavnch předpisů, jednacho řdu a bližšch pravidel obsažench v usnesench přslušn sněmovny, a že je pravm usnesenm sněmovny. Jeho podpis m proto nejen oznamovac, nbrž i identifikačn a verifikačn funkci ve vztahu k takovmu veřejnoprvnmu aktu jako podpis veřejnoprvnho aktu. Předseda podpis odepřt nemůže (nem sistačn prvo), stejně jako nemůže napravovat věcn chyby a omyly, kterch se při hlasovn sněmovna dopustila. To v přpadě konečnho hlasovn o schvlen nvrhu zkona nemůže novm hlasovnm učinit ani sama Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (srov. nlez č. 476/2002 Sb.). Proto jeho podpis nem funkci potvrzujc (konfirmačn), jak by mohlo vyplynout z vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Jeho kolem je s pomoc dalšch orgnů sněmovny (zpravodajov, ověřovatel) a apartu kancelře sněmovny zajistit, aby konečn projev vůle sněmovny byl rovněž formulovn v souladu s požadavky na zkon v podmnkch demokratickho prvnho sttu (určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, nerozpornost, jazykov a stylistick bezvadnost). K tomu slouž předsedovi rovněž takov tradičn nstroj reglementovho prva, jako je zpis, kter se pořizuje na zkladě 68 odst. 1 a 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a 86 odst. 1 a 2 jednacho řdu Sentu Parlamentu Česk republiky. Zpis pln funkci ředn, zatmco těsnopiseck zprva jen funkc informačn. Po uplynut 15 dnů je zpis autentickm zznamem o schůzi a osvědčuje vše, co je v něm a jeho přlohch uvedeno. Jeho zpochybněn je vnitřn věc dan sněmovny, pokud nen stanoveno jinak. Jak již bylo uvedeno, nic jinho v tomto směru stanoveno nen a tzv. stykov zkon dosud nebyl přijat.
V danm přpadě bylo uznno, že prava zněn 10 odst. 2 nvrhu zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů byla změnou věcnou, nikoli pouze legislativně-technickou pravou, a proto předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky postoupil Sentu Parlamentu Česk republiky nov zněn schvlenho nvrhu zkona. Tento postup iniciovan Sentem Parlamentu Česk republiky byl tak nsledně Sentem Parlamentu Česk republiky akceptovn a o takto postoupenm nvrhu zkona bylo Sentem Parlamentu Česk republiky meritorně jednno. Stejně tak byl tento nvrh zkona akceptovn bez vhrad při novm projednvn v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Nen předmětem tohoto řzen posoudit postup v přpadě, kdyby předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ždosti Sentu Parlamentu Česk republiky nevyhověl, neboť o tuto situaci v projednvan věci nejde. Stejně tak nebylo nutno zabvat se otzkou, kterou naznačil předseda Sentu Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen, tj., zda by bylo nutno v přpadě vyhověn nvrhu zrušit zkon jako celek nebo jen ustanoven, kterch se nesoulad mezi schvlenm a postoupenm textem tkaj.
Pokud jde o vlastn problm 13 provedench prav v textu schvlenho nvrhu zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, jde z hlediska stavnho soudu o otzku, kterou je třeba vykldat v duchu principu demokratickho prvnho sttu zakotvenho v čl. 1 odst. 1 stavy. Z tohoto principu jednak vyplv obecn požadavek jasnosti, srozumitelnosti, určitosti a nerozpornosti prvnch pravidel chovn, což stanov požadavky na konečnou legislativně-technickou redakčn pravu textu nvrhu zkona, jednak požadavek respektovn kompetence jednotlivch stavnch orgnů v rmci zkonodrnho procesu. Naše reglementov prvo v tomto směru na tyto problmy legislativn praxe nereaguje zcela dostatečnm způsobem (srov. 112 odst. 1 jednacho řdu Spolkovho sněmu, podle kterho jsou-li po konečnm hlasovn před postoupenm nvrhu zkona Spolkov radě zjištěny tiskov chyby a jin zřejm nesprvnosti, může předseda Spolkovho sněmu ve shodě s garančnm vborem provst opravu). stavn soud v tto souvislosti poznamenv, že v rmci přezkumu stavnosti zkona je povinen zabvat se rovněž dodrženm stavně předepsanho způsobu přijet a vydn zkona. Avšak představa, že by stavn soud ve stejnm rozsahu, v jakm pravidelně hodnot dodržen požadavků kvora a většiny podle čl. 39 stavy, začal přezkoumvat zpisy ze schůz a hodnotit msto apartu komor, jejich ověřovatelů, zpravodajů a předsedů, na čem se komora skutečně usnesla, je de constitutione lata nepřijateln a stěž prakticky realizovateln, šla by nad rmec přslušnosti stavnho soudu podle čl. 87 stavy a znamenala by zsah do dělby moci, kter se jinak navrhovatelka dovolv. Takovto pravy jsou provděny prakticky u každho nvrhu zkona v obou komorch Parlamentu Česk republiky a stavn soud by mohl bt vystaven množstv nvrhů, ve kterch by řešil otzky, kter již svou povahou spadaj do kompetence někoho jinho a kter jsou jinak na celm světě běžnou zležitost legislativnch tvarů parlamentů pod dohledem funkcionřů sněmoven (blže k tomu Filip, J.: Poznmky k problematice oprav nesrovnalost v usnesench sněmoven. Časopis pro prvn vědu a praxi, roč. 2003, č. 4). Jde o věc, kterou stava vslovně svěřuje rozhodnut, jehož lze doshnout pouze souhlasem obou komor cestou schvlen zkona o pravidlech jejich styku. Je věc reglementovho prva, aby zajistilo, že kontrolu zněn schvlench usnesen a přpadn legislativně-technick pravy bude provdět ten, kdo k tomu m mandt založen na volbě. Jin postup by byl v rozporu s požadavky stavně předepsanho způsobu přijet zkona ve smyslu 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu a v takovm přpadě by bylo kolem stavnho soudu přpadn nmitky přezkoumat bez ohledu na to, zda je rovněž namtn obsahov soulad zkona s stavnm pořdkem. Nutno zdůraznit, že by se tak muselo stt na zkladě zpisu o schůzi sněmovny ( 68 odst. 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, 86 odst. 2 jednacho řdu Sentu Parlamentu Česk republiky), nikoli jen na podkladě těsnopiseck zprvy. V projednvan věci však o takov přpad nejde, když nebyl zjištěn rozpor mezi vůl Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a jejm vsledkem.
Současně nelze přehldnout podstatnějš aspekt tto věci. Vstup stavnho soudu do autonomnho prostoru usnšen se sněmoven by stavnmu soudu otevral širok prostor pro to, aby svmi rozhodnutmi vykldal, na čem se vlastně přslušn komora Parlamentu Česk republiky usnesla, aniž se to ještě stalo součst prvnho řdu. Tm by nahrazoval jej autonomn rozhodovn a současně narušoval principy dělby moci. V důsledku toho by zde vzniklo nejen nebezpeč, že se stavn soud stane tzv. třet komorou Parlamentu Česk republiky, nbrž i nebezpeč, že by začal přebrat koly funkcionřů a legislativnho apartu obou sněmoven. Z ustanoven 66 až 68 zkona o stavnm soudu přitom plyne, že předmětem kontroly jsou prvn předpisy, kter jsou vyhlšeny zkonem stanovenm způsobem, nikoli usnesen sněmoven, kter se jimi teprve maj stt. K tomu, aby zde byl zajištěn soulad mezi vůl sněmovny a jejm usnesenm, jsou stanoveny kompetence jednotlivch stavnch orgnů a stavnch činitelů, počnaje ověřovateli ve sněmovnch a konče činiteli uvedenmi v čl. 51 stavy. kolem stavnho soudu nen interpretovat vsledky hlasovn o jednotlivch pozměňovacch nvrzch a jejich důsledcch pro koncepci nvrhu zkona jako celku ve vazbě na jin ustanoven takovho nvrhu a pravidla legislativn techniky. Jeho kolem je vklad stavnho textu ve vztahu k zkonům vyhlšenm ve Sbrce zkonů. Způsob, jak k přijet a vyhlšen zkona došlo, je podroben kognici stavnho soudu pouze v rmci, kter stavn pořdek vytyčuje a kter byl vše podrobně rozveden. Předmětem přezkumn činnosti stavnho soudu je proto schvlen text zkona, zpisy z jednn sněmoven slouž jako hlavn důkazn prostředek při hodnocen jedn složky z tripartice hodnocen, tj. dodržen stavně předepsanho způsobu přijet zkona.
Pro stavn soud bylo v danm přpadě podstatn, že Sent Parlamentu Česk republiky cestou svho předsedy poždal o nov postoupen nvrhu, že dospěl k zvěru, že nov zněn lze projednat, toto projednal a s pozměňovacmi nvrhy vrtil. O tomtž zněn hlasovala Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, rovněž je uznala za hlasovateln a přijala je v původn podobě odeslan do Sentu Parlamentu Česk republiky. Odlišn nzor navrhovatelky tak již byl vyvrcen tam, kde je k tomu msto - hlasovnm obou komor. stavn soud se tak ztotožnil s nzory obsaženmi ve vyjdřench obou sněmoven jako častnků řzen i prezidenta republiky, kter byl v tto souvislosti s ohledem na svou roli v zkonodrnm procesu poždn o zaujet stanoviska.
Prvn zstupce navrhovatelky předložil stavnmu soudu v průběhu stnho jednn k nahldnut tisk Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky č. 1002 z roku 2005, obsahujc dajn nov vldn nvrh na dalš novelizaci zkona č. 361/2003 Sb., kter podle navrhovatelky podporuje jej argumenty ve prospěch zrušen tohoto zkona stavnm soudem. Po posouzen tohoto psemnho materilu stavn soud konstatuje, že ve světle již podrobně rozvedench rozhodovacch důvodů jde o psemnost irelevantn, nezpůsobilou cokoliv změnit na jeho rozhodnut o nutnosti nvrh stěžovatelky zamtnout.
S ohledem na vše uveden zvěry stavn soud neshledal nvrh na zrušen zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, důvodnm. Proto jej podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.