Ve věci návrhu na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny 318/2009 účinný od 11.09.2009

Schválené: 10.09.2009
Účinnost od: 11.09.2009
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Poslanci. Senátoři., Česká národní rada (ČNR). Parlament České republiky., Volby.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny 318/2009 účinný od 11.09.2009
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 318/2009 s účinností od 11.09.2009
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

318/2009 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl dne 10. září 2009 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ve věci návrhu M. M. na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, podaného podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů,takto:

1) V. Pavlíček, J. Hřebejk, Ústava a ústavní řád České republiky, Sv. I., Ústava České republiky. Praha 1994, s. 55.

2) A. Gerloch, J. Hřebejk, V. Zoubek, Ústavní systém České republiky. Základy ústavního práva, 2. vyd., Praha 1996, s. 84.

3) J. Filip, Zkrácení volebního období. Parlamentní zpravodaj, č. 12, 1997-1998, s. 132: „problematika volebního období je communis opinio doctorum podstatnou náležitostí demokratického vládního systému“.

4) S. Sajama, Rules for the Use of Precedents. In: Proceedings of the 21st IVR Word Congress. Part II: Law and Practice. Ed. S. Eng, Stuttgart 2005, s. 163. Viz též N. Duxbury, The Nature and Authority of Precedent. Cambridge 2008, s. 113.

5) T. Maunz, G. Dürig, et alii, Grundgesetz. Kommentar. München 1997, Art. 79, s. 14.

6) O. Bachof, Verfassungswidrige Verfassungsnormen? Tübingen 1951, s. 35, 47 a násl.

7) H. Mayer, Das österreichische Bundes-Verfassungsrecht. Kurzkommentar. Wien 1994, s. 336.

8) Tamtéž, s. 156. Uvedené stanovisko sdílí i další představitelé rakouské konstitucionalistky: P. Pernthaler, Der Verfassungskern. Gesamtänderung und Durchbrechung der Verfassung im Lichte der Theorie, Rechtsprechung und europäischen Verfassungskultur. Wien 1998, s. 46 a násl, 80 a násl.; L. Adamovich, B.-C. Funk, G. Holzinger, Österreichisches Staatsrecht. Band 1, Wien-New York 1997, s. 128 a násl.

9) Dle uvedeného ustanovení „Národní rada může schvalovat ústavní zákony nebo ústavní ustanovení, obsažená v obyčejných zákonech, jedině za přítomnosti alespoň poloviny členů, a to většinou dvou třetin odevzdaných hlasů“.

10) Viz kupř. K. Gözler: Judicial review of constitutional amendments. A comparative study. Bursa 2008.

11) A. Hamilton, J. Madison, J. Jay, The Federalist Papers. Cit. dle českého překladu: A. Hamilton, J. Madison, J. Jay, Listy Federalistů. Olomouc 1994, s. 416.

12) C. Schmitt, Verfassungslehre. (1928), 8. Aufl., Berlin 1993, s. 103-105, 109-110.

13) Viz P. Pernthaler, Der Verfassungskern. Gesamtänderung und Durchbrechung der Verfassung im Lichte der Theorie, Rechtssprechung und europäischen Verfassungskultur. Wien 1998, s. 78 a násl.

14) F. A. Hayek, The Road to Serfdom. London 1944. Cit dle českého překladu: Cesta do otroctví. Praha 1990, s. 73-75.

15) V české konstitucionalistice se uvedený názor objevuje již v roce 1997 v rámci teoretické reflexe tehdejší parlamentní krize: viz J. Filip, Zkrácení volebního období. Parlamentní zpravodaj, č. 12, 1997-1998, s. 133.

16) Viz vystoupení Michaela Žantovského dne 15. března 1998: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/28682/24578 (náhled ze dne 3. ledna 2005)

17) K výtce retroaktivity ústavního zákona č. 69/1998 Sb. viz i stanovisko doktrinární (J. Filip, Zkrácení volebního období. Parlamentní zpravodaj, č. 12, 1997-1998, s. 133).

18) Z pohledu srovnávajícího viz obdobně nálezy Spolkového ústavního soudu SRN BVerfGE 14, 288, 296 a násl.; BVerfGE 45, 142, 178 a násl.

I. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se zrušuje dnem 10. září 2009. II. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny.

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

stavn stžnost, doručenou stavnmu soudu dne 26. srpna 2009, se stěžovatel domh zrušen rozhodnut prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlšen voleb do Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kontrasignovanho předsedou vldy. Zroveň dle 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, spolu s předmětnou stavn stžnost podv nvrh na zrušen stavnho zkona č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny. Uvedenm rozhodnutm prezidenta se ct bt dotčen zejmna v zkladnm prvu plynoucm z čl. 21 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), z něhož dle judikatury stavnho soudu [nlez sp. zn. Pl. S 73/04 ze dne 26. 1. 2005 (N 17/36 SbNU 185; 140/2005 Sb.) - pozn. red.: Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 36, nlez č. 17, str. 185, vyhlšen pod č. 140/2005 Sb.] plyne i prvo na nerušen vkon veřejn funkce. Porušen tohoto zkladnho prva pak spatřuje nikoli v protistavnm způsobu aplikace a interpretace prvnho řdu v stavn stžnost napadenm rozhodnut prezidenta republiky, nbrž v jeho prvnm zkladu, v stavnm zkonu č. 195/2009 Sb., jejž považuje za rozporn s čl. 21 odst. 2 a 4 a čl. 22 Listiny a s čl. 9 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 stavy Česk republiky (dle tž jen „stava“).

Usnesenm ze dne 1. zř 2009 č. j. Pl. S 24/09-16 (vyhlšeno jako sdělen stavnho soudu pod č. 312/2009 Sb.) stavn soud vykonatelnost rozhodnut prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlšen voleb do Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, odložil. Nsledně pak usnesenm ze dne 2. zř 2009 č. j. Pl. S 24/09-20 bylo řzen ve věci stavn stžnosti stěžovatele M. M., veden pod sp. zn. Pl. S 24/09, přerušeno a nvrh na zrušen stavnho zkona č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, byl postoupen k rozhodnut dle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy.

V odůvodněn svho nvrhu stěžovatel uvd, že stavn zkon č. 195/2009 Sb. je zkonem stavnm toliko formlně, materilně se však stavnmu pořdku přč, ve skutečnosti stavn pořdek suspenduje - ad hoc, prvě pro jedno funkčn obdob odkld jeho činnost po dobu libovolně zvolenou momentln kvalifikovanou většinou poslanců a sentorů, pročež nejde v tomto smyslu o zkon, jenž stavu měn či doplňuje (dle čl. 9 odst. 1 stavy). Napaden stavn zkon pak považuje za rozporn s stavnm pořdkem v tom smyslu, že měn podstatnou nležitost prvnho a demokratickho sttu, jež je dle čl. 9 odst. 2 stavy nezměniteln. Touto nležitost je podřzen voln soutěže politickch sil stejnm a zejmna předem stanovenm pravidlům.

Navrhovatel dle ve prospěch pravomoci stavnho soudu přezkoumat stavnost předmětnho stavnho zkona předkld nsledujc argumenty: Považuje za neudržitelnou doslovnou interpretaci čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy, jež by vedla k absurdnm důsledkům - k možnosti stavnm zkonem kodifikovat cokoli, a to mimo stavn kontrolu. Z tohoto hlediska neshledv relevantn rozdl mezi zkrcenm volebnho obdob prezidenta či poslanců sněmovny a kupřkladu prodlouženm jejich mandtů doživotně, a to opět ad hoc, jen poslanců prvě tohoto volebnho obdob, přičemž překžkou v tto „logice“ by nebylo ani ustanoven čl. 21 odst. 1 Listiny, neboť eventuln pozdějš stavn zkon m stejnou prvn slu jako Listina. Formalistick lpěn na kvalifikaci napadenho zkona jako zkona stavnho toliko na zkladě jeho přijet kvalifikovanou většinou je dle navrhovatele v rozporu s materilnm pojetm prvnho sttu, se skutečnost, že stava Česk republiky nen hodnotově neutrln, je založena mimo nezadatelnosti zkladnch lidskch a občanskch prv tž na předpokladu, že „zkladn nležitosti demokratickho prvnho sttu“ jsou nezměniteln. V tomto smyslu je navrhovatelem za součst stavnho pořdku považovn nikoli jen zkon, přijat kvalifikovanou většinou Parlamentu, ale současně „nevzprajc se - nezměnitelnm - zkladnm nležitostem demokratickho a prvnho sttu.“. Vyslovuje přesvědčen, že napaden „stavn“ zkon tyto podmnky nesplňuje, pročež nen součst stavnho pořdku. Uveden zvěr plyne dle něj i z vybočen z rmce čl. 9 odst. 1 stavy, neboť napaden „stavn“ zkon stavu neměn ani nedoplňuje, ale jej určit ustanoven (o dlce volebnho obdob) pro určit volebn obdob suspenduje, a to retroaktivně. Jinmi slovy vyjdřeno, suspendovanou stavn zpravu pak nahrazuje jen pro toto volebn obdob pravidlem ad hoc na zkladě mocensk dohody určitch politickch sil. Zastv nzor, dle něhož vyloučen, resp. odložen činnosti určitho stavnho ustanoven pro určitou dobu je přiměřen pro vjimečn situace v historii sttu, jako je ohrožen jeho integrity, vlečn stav či živeln pohromy, přičemž ani takovch postupů nelze užt libovolně, ale jen na zkladě stavnch zmocněn. Vyslovuje přesvědčen, že neochota většiny politickch sil dostt v určitm volebnm obdob stavnm postupům při ustaven nov vldy však takovou situac nen.

V nvrhu je dle podrobně analyzovn smysl a vznam čl. 9 odst. 2 stavy, a to v souvislosti s garancemi demokratick svobodn soutěže politickch sil. Odkazuje se na prvn nzor stavnho soudu vyjdřen v nlezu sp. zn. Pl. S 53/2000 ze dne 27. 2. 2001 (N 36/21 SbNU 313; 98/2001 Sb.), dle kterho „Voln a svobodn soutěž politickch sil je založena předevšm na tom, že se všech-ny politick subjekty řd stejnmi předem stanovenmi pravidly, kter vychzej prvě z těchto zkladnch principů. ... Přitom nemůže jt o libovůli v jejm rozhodovn, nbrž mus bt respektovna stavn kritria, nležejc do zkladnch principů politickho systmu, stavně garantovanho. Pokud by toto riziko libovůle nebylo vyloučeno a bylo by umožněno i jen obchzen zmněnch principů, vedlo by to nepochybně vždy k porušen stavnho pořdku, jeho čelu i smyslu a vynucovalo by si ingerenci stavnho soudu, kter je podle čl. 83 i čl. 87 soudnm orgnem ochrany stavnosti i zkonnosti.“. Stěžovatel za pojmovou vlastnost prvn normy, počtaje v to stavu, samozřejmou pro pojet materilnho prvnho sttu, považuje jej zvaznost do budoucna, stejnm způsobem, na všechny v budoucnu nastal situace. Myšlenka, že zkonem stanoven pravidla lze čelově a jen pro určit přpad suspendovat, by dle něj znamenala akceptovat libovůli a porušen principu vldy zkona. Odkazuje na tomto mstě i na prvn nzor stavnho soudu, obsažen v nlezu sp. zn. Pl. S 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.).

Napadenm stavnm zkonem podle navrhovatele došlo k porušen stavnho zkazu retroaktivity, a to zpětnou pravou volebnho obdob v jeho průběhu - volebn obdob počalo jako čtyřlet (čl. 16 odst. 1 stavy) a zpětně bylo upraveno (zkrceno). Uvedenou zpětnou činnost považuje navrhovatel za pravou retroaktivitu, jež se ocit v rozporu i s principem legitimnho očekvn, přičemž poukazuje na skutečnost, že vjimečn přijatelnost prav retroaktivity v obdob po druh světov vlce ve veřejnm prvu je omezena na otzky vypořdn se s totalitn minulost, čehož přkladem je zkon o protiprvnosti komunistickho režimu či restitučn zkonodrstv. Obdobn důvody opodstatňujc pravou retroaktivitu ale v předmětn věci dny nejsou.

Navrhovatel zdůrazňuje mimořdn vznam vztahu voleb a fungovn demokratickho prvnho sttu, předem stanoven volebn obdob považuje za důležit pro uplatněn principů suverenity lidu, rovnosti šanc, otevřenosti politick soutěže, prva poslance na nerušen vkon mandtu po předem stanovenou dobu a zejmna pak pro zaručen ochrany prv parlamentn menšiny. Možn průlom do těchto principů lze dle něj připustit toliko na zkladě stavy, za obecně stavou stanovench podmnek (jimiž jsou podmnky rozpuštěn Poslaneck sněmovny). Odkazuje v tto souvislosti i na řadu rozhodnut, v nichž se stavn soud vyslovil k ochraně uvedench principů [nlez sp. zn. II. S 275/96 ze dne 15. 10. 1996 (N 103/6 SbNU 243), Pl. S 24/04, Pl. S 73/04]. Dovozuje-li stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 73/04 meze možnost moci soudn zrušit volby pro volebn delikt, a to z důvodu nepřpustnosti měnit vůli suverna rozhodnutm soudn moci, tm mně dle stěžovatele je to přpustn pro moc zkonodrnou.

Argument, dle kterho lze stavou kodifikovat vše, co zsk stavn většinu, bez ohledu k ustanoven o nezměnitelnosti zkladnch nležitost demokratickho prvnho sttu, navrhovatel odmt. Vyslovuje přesvědčen, že mezi tyto nležitosti nutno zařadit i předvdatelnost zkona danou jeho obecnost, jakož i nzor, že uvedenou tezi vyslovil již i stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.): „Zkon ve formlnm smyslu nelze v materilnm prvnm sttu chpat jako pouh nosič nejrůznějšch změn provděnch napřč prvnm řdem. Materilně nazran prvn stt naopak vyžaduje, aby zkon byl jak z hlediska formy, tak co do obsahu předvdatelnm konzistentnm pramenem prva.“. Upozorňuje dle - opět s odkazem na judikaturu stavnho soudu (sp. zn. Pl. S 73/04) - na důležitost frovch podmnek politick soutěže. Akcentuje na tomto mstě rozdl mezi zkrcenm volebnho obdob Poslaneck sněmovny pro jeden přpad a obecnm pravidlem jejho rozpuštěn. Je si přitom vědom různosti stavnch modelů rozpuštěn parlamentů a vypsn předčasnch voleb v demokratickch zemch světa. Je dle něj možn z pohledu čl. 9 odst. 2 stavy takov model zakotvit obecnou změnou stavy, je však vyloučeno dovolvat se demokratickho charakteru sttu, postupovat formlně v intencch jeho stavy a současně suspendovat jeho podstatn, materiln nležitosti, kter jeho demokratick a prvn charakter garantuj.

Navrhovatel analyzuje čel mechanismu rozpuštěn Poslaneck sněmovny, spjatho s vyslovenm nedůvěry vldě (resp. s odepřenm vysloven důvěry vldě), jak je zakotven v stavě, konstatuje, že tento mechanismus podmiňuje pd vldy vžně mněnm rozhodnutm opozice se vldy ujmout, m za cl vyloučit demonstrativn, nevžn pokusy o destabilizaci vldy, klade přesně vženou odpovědnost na častnky politick soutěže.

Obejitm tohoto postupu zkrcenm volebnho obdob Poslaneck sněmovny je dle něj politick soutěž znerovněna a okruh soutěžcch konzervovn již proto, že nov politick strany či hnut se nutně octnou v časov tsni, směřovaly-li vlastn angažm v soutěži k termnu voleb pravidelnmu. Zdůrazňuje, že nen politicky neutrln, tedy z hlediska politick soutěže, kdy se konaj volby do zastupitelskho sboru - jde-li o volby předčasn, jen ten jejich termn je legitimn, plyne-li z stavou předem popsanch postupů. Pro uveden napaden stavn zkon považuje za porušen princip rovnch šanc v politick soutěži [což podepr poukazem na prvn nzor stavnho soudu vysloven v nlezu sp. zn. I. S 53/2000 (pozn. red.: sic! - sprvně sp. zn. Pl. S 53/2000 - viz vše)]. Vslovně v tto souvislosti uvd: „Modus operandi stavnch delikventů spočv v tom, že stava, resp. jej podstatn nležitosti, garantujc pravidla politick soutěže se pro danou chvli nezruš, ale ignoruj, suspenduj. Přičemž nic nebrn momentln stavn většině stavu změnit či doplnit - pro přště lze kodifikovat vypsn předčasnch voleb jakkoli snadnm způsobem. Bylo by založeno nov stavn pravidlo, nahrazujc napřště stvajc, a znamenalo-li by volnou (rovnou a otevřenou) soutěž politickch sil do budoucna, bylo by konformn stavnmu pořdku, tedy zkladnm nležitostem demokratickho prvnho sttu. To však nečin; pro přště se opět hls k rigidn proceduře vypsn novch voleb; do okamžiku, než opět momentln většina usoud, že je politicky vhodn - pro ni - znovu stavn postup ignorovat a ad hoc zkonem se z politick soutěže vyvzat.“.

Z pohledu historickho navrhovatel upozorňuje, že napaden stavn zkon je obsahově shodn s tmž, přijatm v roce 1998, a obdobn jsou i jeho politick okolnosti. Argumentaci postupem v roce 1998 založenou „stavn zvyklost“ považuje za nepřijatelnou a dle předkld nstin politicko-kulturnch důsledků prolomen stavnch principů.

Jelikož dle jeho nzoru stavn zkon č. 195/2009 Sb. tm, že měn pravidla voln, rovn a otevřen politick soutěže, jež patř mezi zkladn nležitosti demokratickho prvnho sttu, suspendovnm stavy pro jeden přpad, a to retroaktivně a způsobem omezujcm suverenitu lidu, je tak v rozporu s čl. 21 odst. 2 a 4 a čl. 22 Listiny a čl. 9 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 stavy. Ze všech takto vyložench důvodů navrhuje stavn zkon č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, zrušit.

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen, doručenm stavnmu soudu dne 4. zř 2009, předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslav Vlček uvd, že v rozpravě k nvrhu posuzovanho stavnho zkona byla podrobně diskutovna otzka přijet zvlštnho stavnho zkona, byly zmiňovny varianty řešen aktuln politick situace, byly zmiňovny a zvažovny vhrady některch odbornků a politiků proti navrženmu věcnmu řešen a byla zvažovna možnost obecn stavn změny pravy rozpuštěn Poslaneck sněmovny. Byla zdůrazněna nezbytnost respektovat podstatn nležitosti demokratickho prvnho sttu.

S poukazem na nzor stavnho soudu k funkci vyjdřen častnka v řzen o kontrole norem [nlez sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (88/2008 Sb.)], nad rmec běžnho vyjdřen komory, předseda Poslaneck sněmovny sděluje, že stavn zkon č. 195/2009 Sb. byl přijat na zkladě širokho politickho konsenzu, stavně předepsanm způsobem s nm vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen. Uveden stavn zkon dle něj svm obsahem neodporuje podstatnm nležitostem demokratickho prvnho řdu, jelikož zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny je spojeno s konnm novch voleb do Poslaneck sněmovny. Zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny nenarušuje princip suverenity lidu, naopak vede k nutnosti dřvějšho skldn čtů členů zkonodrnho sboru občanům, což požadavkům demokracie ani prvnho sttu neodporuje. Předmětn stavn zkon nic neměn na skutečnosti, že se zkonodrn sbor konstituuje na zkladě řdně konanch voleb a ze sv činnosti se pravidelně občanům ve volbch zodpovd.

Ve vyjdřen je dle obsažen osobn nzor předsedy Poslaneck sněmovny, že stavnmu soudu podle platnho zněn stavy nepřsluš posuzovat „stavnost“ stavnch zkonů a stavn zkony zrušovat. Pokud by si stavn soud takov oprvněn osvojoval, nadřazoval by se tm nad stavodrce. Je povinnost samotnho stavodrce zajistit, aby přijman stavn zkony nevybočovaly z toho, co je ve smyslu čl. 9 odst. 2 stavy slučiteln s demokraci a s prvnm sttem.

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen, doručenho stavnmu soudu dne 4. zř 2009, jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka rekapituluje průběh projednvn předmětnho stavnho zkona v Sentu, rekapituluje zejmna argumenty ve prospěch i v neprospěch jeho přijet.

Z okruhu těch prvnch uvd nzor, že jednorzov stavn zkon sice vykazuje znaky nesystmovosti, avšak tato vada nedosahuje takov intenzity, že by jeho přijet mohlo ohrozit nebo narušit principy demokratickho prvnho sttu. Jednorzov zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny nen v našem prvnm řdu institutem novm, protože již jednou došlo k jeho „spěšnmu použit“ v stavnm zkonu č. 69/1998 Sb., o zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny, a nen proto pr důvodu, aby stejnou cestu nezvolil Parlament v současn době pro zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, jelikož toto řešen je s to urychleně otevřt cestu k předčasnm parlamentnm volbm a ukončit tak obdob politick nestability.

Z okruhu kritiků přijat pravy se ve vyjdřen odkazuje na stanovisko Stl komise Sentu pro stavu Česk republiky a parlamentn procedury, přijat na jej 6. schůzi konan dne 27. května 2009, v němž komise dospěla k zvěru, že navrhovan stavn zkon mř proti smyslu stavy jako řdu obecnch a předem znmch pravidel vldnut, zasahuje do vztahů mezi poslanci a občany, jakož i do kompetenc Sentu, a jeho přijet rozhodně nen jedinou cestou, jak dosci předčasnch voleb do Poslaneck sněmovny.

Zvěrem předseda Sentu konstatuje, že Sent projednal předmětn nvrh stavnho zkona v mezch stavou stanoven kompetence a stavou předepsanm způsobem, napadenou stavn zpravu schvlil většinově s vědomm, že jej obsah nen v rozporu s čl. 9 odst. 2 stavy ani s jinmi normami, kter jsou součst stavnho pořdku, přičemž posouzen nmitek uplatněnch stěžovatelem ponechv plně na vaze stavnho soudu.

Vzhledem k mimořdn nalhavosti věci stavn soud zkrtil lhůtu dle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. s tm, že obě komory Parlamentu Česk republiky zroveň upozornil na možnost neprodleně po obdržen nvrhu k vyjdřen sdělit, že tuto považuje za nedostatečnou. častnk řzen postup stavnho soudu akceptoval a vyjdřen k nvrhu zaslal ve stanoven lhůtě.

III.

stn jednn

U stnho jednn nebyly předneseny ždn nvrhy na doplněn dokazovn a z vystoupen častnků řzen a z jejich odpověd na dotazy soudců nevyplynuly ždn nov skutečnosti nad rmec nvrhu a psemnch vyjdřen k němu.

IV.

Imperativ nezměnitelnosti materilnho jdra stavy Česk republiky (čl. 9 odst. 2 stavy) a jeho dopad pro čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy

stavn soud již v prvnm svm nlezu v řzen o kontrole norem ve věci stavnosti zkona č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu a o odporu proti němu, veden pod sp. zn. Pl. S 19/93 [nlez ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.)], zformuloval k interpretaci a chpn imperativu nezměnitelnosti materilnho jdra stavy zsadn teze: „Prvněpozitivistick tradice ... odhalila ... v pozdějšm vvoji vcekrt sv slabiny. stavy konstruovan na těchto zkladech jsou hodnotově neutrln: tvoř institucionln a procesn rmec, naplniteln velmi odlišnm politickm obsahem, protože kritriem stavnosti se stv dodržen kompetenčnho a procesnho rmce stavnch instituc a postupů, tudž kritri formlně-racionln povahy. ... Vědom, že nespravedlnost mus zůstat nespravedlnost, i když se hal do plště zkona, se promtlo i do stavy povlečnho Německa a v současn době i do stavy Česk republiky. Naše nov stava nen založena na hodnotov neutralitě, nen jen pouhm vymezenm instituc a procesů, ale včleňuje do svho textu i určit regulativn ideje, vyjadřujc zkladn nedotknuteln hodnoty demokratick společnosti. ... Česk prvo nen založeno na svrchovanosti zkona. Nadřazenost zkonů nižšm prvnm normm neznamen ještě jejich svrchovanost. Dokonce ani ve smyslu rozsahu zkonodrn kompetence v rmci stavnho sttu nelze hovořit o svrchovanosti zkona. V pojet stavnho sttu, na kterm je založena stava Česk republiky, nen prvo a spravedlnost předmětem voln dispozice zkonodrce a tm ani zkona, protože zkonodrce je vzn určitmi zkladnmi hodnotami, jež stava prohlašuje za nedotknuteln. stava Česk republiky např. v čl. 9 odst. 2 stanov, že ,změna podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu je nepřpustn‘. Tm jsou konstitutivn principy demokratick společnosti v rmci tto stavy postaveny nad zkonodrnou kompetenci a tm ,ultra vires‘ Parlamentu. S těmito principy stoj a pad stavn stt. Odstraněn některho z těchto principů, proveden jakmkoli, byť i většinovm anebo zcela jednomyslnm rozhodnutm parlamentu, by nemohlo bt interpretovno jinak, než jako odstraněn tohoto stavnho sttu jako takovho.“.

V nlezu sp. zn. Pl. S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.) stavn soud aplikoval ustanoven čl. 9 odst. 2 stavy v pozici zkladnho pravidla interpretace stavy a jejch změn: „Z stavn maximy dle čl. 9 odst. 2 stavy neplynou konsekvence toliko pro stavodrce, nbrž i pro stavn soud. V nepřpustnosti změny podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu je obsažen i pokyn stavnmu soudu, dle kterho ždnou novelu stavy nelze interpretovat v tom smyslu, že by jejm důsledkem bylo omezen již dosažen procedurln rovně ochrany zkladnch prv a svobod.“. V tto souvislosti nutno zmnit i nlez sp. zn. Pl. S 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.), v němž do rmce čl. 9 odst. 2 stavy soud zahrnul i garance vyloučen svvole v přpadě vlastnho vkladu stavnho pořdku: „Nem-li se sm stavn soud jako stavn orgn, tj. orgn veřejn moci, dopouštět libovůle, jejmuž zkazu je sm tak podroben, neboť i stavn soud, či prvě on, je povinen respektovat rmec stavnho sttu, v němž je vkon libovůle orgnům veřejn moci striktně zapovězen, mus se ctit vzn svmi vlastnmi rozhodnutmi, kter může svou judikaturou překonat jen za určitch podmnek. Tento postult lze přitom charakterizovat jako podstatnou nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 9 odst. 2 stavy).“.

V řadě svch rozhodnut stavn soud nastnil i obsah pojmu „podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu“ dle čl. 9 odst. 2 stavy. V nlezu sp. zn. III. S 31/97 ze dne 29. 5. 1997 (N 66/8 SbNU 149) v tto souvislosti uvedl: „Pojem demokratickho sttu dle čl. 9 odst. 2 stavy je interpretovn stavnm soudem, jakož i doktrnou. Ve svm rozhodnut ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 19/93 stavn soud pod zmněn pojem vzthl materiln, a nikoli formln chpn prvnho sttu.“. Soud dle odkzal na stanoviska doktrinrn, dle nichž k podstatnm nležitostem demokratickho prvnho sttu ve smyslu čl. 9 odst. 2 a 3 stavy patř „předevšm svrchovanost lidu a principy obsažen v čl. 5 a 6 stavy a přirozenoprvn ustanoven Listiny zkladnch prv a svobod, kter zakldaj stavn prvo na odpor (čl. 23 Listiny)“ 1), resp. vyjdřeno jinak, jsou tyto nležitosti „koncentrovny v několika člncch I. hlavy stavy a I. a V. hlavy Listiny a slavnostně prohlšeny v Preambuli stavy“2). Z hlediska komparativnho stavn soud poukzal i na čl. 79 odst. 3 Zkladnho zkona SRN, čl. 110 odst. 1 stavy Řeck republiky a čl. 288 stavy Portugalsk republiky.

stavn soud do rmce materilnho ohniska prvnho řdu - ve shodě s nzorem doktrinrnm3) - vzthl i zkladn principy volebnho prva [nlez sp. zn. Pl. S 42/2000 ze dne 6. 2. 2001 (N 16/21 SbNU 113; 64/2001 Sb.)].

Z uvedench rozhodnut lze vyvodit několik zobecňujcch zvěrů: stavn soud ve sv dosavadn judikatuře důrazně dal najevo nezbytnost ochrany materilnho ohniska stavnho pořdku, naznačil čstečně abstraktn a čstečně kazuistickou metodou jeho strukturu, jakož i skutečnost, že důsledky z něj plynouc dopadaj nejen na demokratickho zkonodrce, nbrž i na stavn soud samotn. Byl-li (sp. zn. Pl. S 36/01) konfrontovn s stavnm zkonem (měncm a doplňujcm stavu), kter soud považoval za stojc v rozporu s materilnm ohniskem stavy (čl. 9 odst. 2), postupoval pak metodou interpretace konformn s kautelami plynoucmi z čl. 9 odst. 2 (čili analogi se zsadou priority stavně konformn interpretace před derogac). Na uvedenm prvnm nzoru setrval i ve sv dalš judikatuře [nlez sp. zn. Pl. S 44/02 ze dne 24. 6. 2003 (N 98/30 SbNU 417; 210/2003 Sb.) a nlez sp. zn. I. S 752/02 ze dne 15. 4. 2003 (N 54/30 SbNU 65)].

Odchlil-li se stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) od předchoz konstantn judikatury, uveden prvn nzor nebyl součst nosnch důvodů předmětnho rozhodnut, byl vysloven toliko jako obiter dictum. Demokratick konstitucionalistika se v tto souvislosti shoduje na nzoru, dle něhož je rozlišen vznamu ratia decidendi a obiter dicta pro zvaznost precedentu relevantn: „napsan nzor precedenčnho soudu nen zvazn cel, zvazn je toliko důvod jeho rozhodnut, ratio decidendi“.4)

stavn vvoj Česk republiky se při ochraně konstitutivnch principů demokratick společnosti shoduje s stavnm vvojem evropskch demokraci.

Tvůrci Zkladnho zkona SRN z roku 1949 reagovali na německou historii let 1919 až 1945, kromě jinho, vyjmutm „materilnho ohniska stavy“ z dispozice stavodrce, jinmi slovy vyjdřeno, zakotvenm „imperativu nezměnitelnosti“ (Ewigkeitsklausel). Dle něj změna Zkladnho zkona tkajc se zkladnch principů spolkovho uspořdn, zkladnch principů ochrany lidskch prv, prvnho sttu, suverenity lidu a prva na občanskou neposlušnost je nepřpustn (čl. 79 odst. 3 Zkladnho zkona). Důsledkem pravy nedotknutelnosti „materilnho jdra“ stavy je dle doktrny i judikatury Spolkovho stavnho soudu postup, v jehož rmci by o rozporu „stavnho zkona“ s materilnm jdrem stavy rozhodl s konečnou platnost Spolkov stavn soud, včetně alternativy, že by prohlsil tuto změnu Zkladnho zkona za prvně neplatnou.5) Nzor doktrinrn, dle něhož Spolkovmu stavnmu soudu přsluš rozhodnout o neplatnosti stavnho zkona měncho Zkladn zkon v rozporu s jeho čl. 79 odst. 3, se přitom prosadil vzpět po nabyt činnosti Zkladnho zkona,6) a poslze byl potvrzen i samotnou judikaturou Spolkovho stavnho soudu (BVerfGE, 30, 1/24).

stava Rakousk republiky vymezuje procedurln omezen stavodrce pro oblast jejho materilnho ohniska a zroveň zakld v tto souvislosti kompetenci stavnho soudu. Dle rakousk konstitucionalistiky „jsou předmětem přezkumn kompetence stavnho soudu spolkov a zemsk zkony, a sice jak jednoduch, tak i stavn zkony“.7) Z okruhu spolkovch stavnch zkonů je tato kompetence vyvozovna z ustanoven čl. 140 Spolkov stavy, zakldajcho obecně kompetenci soudu ve věci kontroly norem, ve spojen s čl. 44 odst. 3 Spolkov stavy, dle něhož celkov revize stavy, přpadně i revize čstečn, žd-li o to jedna třetina členů Nrodn rady nebo Spolkov rady, mus bt schvalovna formou referenda. Doktrna zastv nzor, dle něhož stavnmu soudu přsluš posoudit, a to i formou aposteriorn kontroly norem, dodržen uveden procedury z pohledu měncho zsahu stavodrce do „materilnho ohniska stavy“. Mezi jeho komponenty přitom řad zastupitelskou demokracii, spolkov uspořdn, liberln prvn stt a dělbu moci.8) Svůj nzor opr i o prvn nzor stavnho soudu Rakouska vyjdřen v rozhodnutch VfSlg. 11.584, 11.756, 11.827, 11.916, 11.918, 11.927, 11.972. Vychzeje z kritiky legislativn praxe, jež formou přijmn stavnch zkonů v oblastech materie jednoduchho prva obchz přezkumnou pravomoc stavnho soudu, dochz soud k zvěru, dle něhož takovmto postupem stavodrce „nemůže směřovat“ k prolamovn zkladnch principů Spolkov stavy.

Tato rozhodovac linie byla potvrzena i dalš judikaturou soudu. V rozhodnut ze dne 11. listopadu 2001 VfGH 16.327 byla posuzovna stavnost ustanoven zkona, jemuž parlament přisoudil slu stavnho ustanoven, a to 126a zkona o veřejnch zakzkch, dle něhož „ustanoven zemskch zkonů platnch ke dni 1. ledna 2001, tkajc se organizace a přslušnosti orgnů, jimž přsluš prvn ochrana ohledně zadvn veřejnch zakzek, plat jako nikoli rozporn se Spolkovou stavou“. stavn soud předem rozlišil jednoduch a kvalifikovan stavn prvo (tj. stavn prvo tvořc materiln jdro stavy dle jejho čl. 44 odst. 3). Konstatoval, že za čelem ochrany „existujcho jdra stavy“ jednoduchmu stavodrci nen dovoleno zcela suspendovat Spolkovou stavu v jej zvaznosti pro parciln obor prvnho řdu (nehledě na vznam tohoto dlčho oboru). stavn soud v tto souvislosti nepovažoval za potřebn zkoumat, zdali přichzelo do vahy řzen dle čl. 44 odst. 3 Spolkov stavy. Uvedl, že suspendovn stavy nachz se v rozporu s principem demokracie a prvnho sttu a nen v dispozici stavodrce ve smyslu čl. 44 odst. 1 Spolkov stavy.9) Na zkladě uveden argumentace, a to jakkoli dle doslovn dikce čl. 140 odst. 1 Spolkov stavy stavn soud rozhoduje „o protistavnosti spolkovch a zemskch zkonů“, stavn soud ustanoven 126a zkona o veřejnch zakzkch, označen stavodrcem jako ustanoven stavnho zkona a přijat procedurou dle čl. 44 odst. 1 Spolkov stavy, zrušil.

Vvoj demokratick stavnosti v demokratickch zemch v současnosti zdůrazňuje ochranu hodnot identifikujcch stavn systm svobody a demokracie, včetně alternativy soudnho přezkumu stavnch změn.10)

Stejně jak je v německm přpadě čl. 79 odst. 3 Zkladnho zkona reakc na nedemokratick vvoj a nacistickou zvůli v obdob před rokem 1945 (a obdobně pak čl. 44 odst. 3 Spolkov stavy Rakousk republiky), je čl. 9 odst. 2 stavy důsledkem zkušenost s padkem prvn kultury a pošlapvnm zkladnch prv v době čtyřicetilet vldy komunistickho režimu v Československu. V důsledku tto analogie jsou proto vklad čl. 79 odst. 3 Zkladnho zkona Spolkovm stavnm soudem SRN a obdobně postupy v dalšch demokratickch zemch pro stavn soud Česk republiky hluboce inspirujc.

Artikuluje-li stavn soud nezbytnost vztažen kategorie stavnch zkonů do rmce pojmu „zkon“ v čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy z pohledu přezkumu jejich souladu s čl. 9 odst. 2 stavy, a to s přpadnmi derogačnmi důsledky, čin tak v nvaznosti na svoji judikaturu počnajc klčovm nlezem sp. zn. Pl. S 19/93 a čin tak v souladu s hodnotami a principy, jimiž se řd stavn systmy v demokratickch zemch. Ochrana materilnho jdra stavy, tj. imperativ nezměnitelnosti podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu dle čl. 9 odst. 2 stavy, nen pouhm apelem, proklamac, nbrž stavnm ustanovenm s normativnmi důsledky. Alexander Hamilton v čl. 78 Listů Federalistů ukzal, že „prostřednkem mezi lidem a zkonodrnm sborem maj bt soudy, aby mimo jin udržovaly zkonodrstv v mezch jeho pověřen“.11) Bez uvedenho promtnut čl. 9 odst. 2 stavy do interpretace ustanoven čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy by v něm zakotven nepřpustnost změny podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu pozbyla normativn povahy a zůstala toliko politickou, přp. morln vzvou.

Toliko podpůrně v tto souvislosti stavn soud poznamenv, že dikce stavy pro přpady, ve kterch nutno vyloučit z rmce pojmu „zkon“ kategorii zkonů stavnch, tuto skutečnost vslovně zakotvuje [viz čl. 50 odst. 1, čl. 62 psm. h) stavy].

V.

stavn konformita legislativnho procesu

Vychzeje z takto vyložen interpretace čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy, stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, jak je v řzen o kontrole norem pravidlem, je i v předmětn věci povinen posoudit, zda napaden stavn zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen, Parlamentu Česk republiky, bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona, tj. stavnho zkona č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, ve 3. čten na sv 56. schůzi dne 13. května 2009 usnesenm č. 1207, kdy z přtomnch 189 poslankyň a poslanců se pro jeho přijet vyslovilo 172 poslankyň a poslanců a 9 bylo proti.

Dne 28. května 2009 nvrh zkona projednalo na sv 7. schůzi sedmho funkčnho obdob plnum Sentu a usnesenm č. 181 nvrh zkona schvlilo. V hlasovn č. 4 bylo 56 ze 71 přtomnch sentorek a sentorů pro nvrh, proti bylo 8 a 7 se zdrželo hlasovn.

Předmětn stavn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 195/2009 Sb. řdně vyhlšen v čstce 58 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 29. června 2009, a dle čl. 3 nabyl činnosti dnem jeho vyhlšen, tj. dnem 29. června 2009.

VI.

Prolomen stavy stavnm zkonem ad hoc (stavnm zkonem pro jedinečn přpad) a rozpor s podstatnmi nležitostmi demokratickho prvnho sttu

Intence přijet stavnho zkona č. 195/2009 Sb. je vyjdřena v důvodov zprvě k nvrhu stavnho zkona o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, podanmu poslanci Petrem Tluchořem, Bohuslavem Sobotkou a Přemyslem Rabasem (sněmovn tisk 796): „S ohledem na současn rozložen politickch sil v Poslaneck sněmovně, ve kter se nově jmenovan vlda mus podle čl. 68 odst. 3 stavy uchzet do 30 dnů po svm jmenovn o vysloven důvěry, a s ohledem na to, že k rozpuštěn Poslaneck sněmovny a vyhlšen novch voleb může dojt až v přpadě, kdy by tři po sobě jmenovan vldy nezskaly v Poslaneck sněmovně důvěru [čl. 35 odst. 1 psm. a) stavy ], hroz Česk republice po delš dobu trvajc nestabilita a politick krize. stavně legitimnm prostředkem k řešen tto situace je konn předčasnch voleb, ve kterch mohou občan vyjdřit nově svou vůli a ze kterch může vzejt nov Poslaneck sněmovna schopn vytvořit vldě i Česk republice politick zzem nezbytn pro stabilizaci stavnch, politickch i hospodřskch poměrů. ... Navržen stavn zkon tak nabz řešen, kter již v 90. letech minulho stolet zvolil Parlament za čelem konn předčasnch voleb do Poslaneck sněmovny v roce 1998. Rovněž tehdejš politick reprezentace (vlda i obě komory Parlamentu) nalezla shodu nad vyvolnm předčasnch voleb cestou zvlštnho stavnho zkona. ... Jde tedy o cestu k uspořdn novch voleb do Poslaneck sněmovny, kter je naš stavn praxi již znma. Navržen stavn zkon přitom neodporuje podstatnm nležitostem demokratickho prvnho sttu, jejichž změna je podle čl. 9 odst. 2 stavy nepřpustn. Respektuje zejmna čl. 21 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, podle něhož se volby mus konat ve lhůtch nepřesahujcch pravideln volebn obdob stanoven zkonem.“.

Při parlamentnm projednn předlohy uvedenho stavnho zkona odezněly i argumenty v neprospěch jeho přijet, a to z prostřed rozdlnch politickch stran (viz kupř. vystoupen poslance Cyrila Svobody na 56. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky 28. dubna 2009 [http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/056schuz/s056014.htm], sentorů Tomše Tpfera, Petra Pitharta a Soni Paukrtov na 7. schůzi Sentu Parlamentu Česk republiky dne 28. května 2009 [http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=7&IS= 129&T=75#st75].

Stl komise Sentu pro stavu Česk republiky a parlamentn procedury na sv 6. schůzi, konan dne 27. května 2009, k nvrhu stavnho zkona o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny (sentn tisk 75) jednomyslně přijala stanovisko, v němž uvedla: „Předložen nvrh stavnho zkona nen změnou stavy v podobě formulace obecnho pravidla. stavnch mechanismů si nevšm - neměn je, nedoplňuje ani formlně neruš, jen pro tento jedin přpad stanovuje jinou cestu, jak dojt k předčasnm volbm. Spor se totiž nevede o předčasn volby, ale o cestu k nim - systmovou a stavně konformn na jedn straně, potažmo ad hoc na straně druh. Proto nen odvoln se na prvo lidu rozhodnout o tom, kdo mu bude vldnout (viz důvodov zprva ke sněmovnmu tisku 796), relevantnm argumentem. ... Vzorem nvrhu je stavn zkon č. 69/1998 Sb. Oproti němu však chyb moment překvapen, neboť problm je znm a řešen navrhovna. Měla-li by se cesta přijmn ad hoc stavnch zkonů stt běžnou, stava se nikdy nezměn, protože to nebude potřebn. V takovm přpadě j ovšem hroz nebezpeč, že se rozejde s stavn a politickou realitou - zsk charakter ,fasdy‘. Současně se každ politick krize přeměn v krizi stavn, neboť bude řešena stavnm zkonem. ... S předmětnm nvrhem zkona jsou spojovny pochybnosti stran jeho ,stavnosti‘. Komise uznv možnost existence ,protistavnch stavnch zkonů‘, či možn spše jen domnělch, neboť mimo kompetence (ultra vires) stavodrce přijatch stavnch zkonů, jsou-li v rozporu s podstatnmi nležitostmi demokratickho prvnho sttu, jejichž změnu čl. 9 odst. 2 stavy prohlašuje za nepřpustnou. Pokud by tomu tak nebylo, nemělo by citovan ustanoven ždn normativn vznam. ... Navržen stavn zkon mř proti smyslu stavy jako řdu obecnch a předem znmch pravidel vldnut, zasahuje do vztahů mezi poslanci a občany, jakož i do kompetenc Sentu. Jeho přijet rozhodně nen jedinou cestou, jak dosci předčasnch voleb do Poslaneck sněmovny, a dozajista snž tlak na jakoukoliv změnu stavy. Nikoliv však ve prospěch jej stability, ale s rizikem ad hoc obchzen.“.

Z obsahu nvrhu na zrušen stavnho zkona č. 195/2009 Sb., z vyjdřen častnka řzen, jakož i z proti sobě stojcch argumentů vyslovench při jeho parlamentnm projednvn, pro stavn soud vyplvaj tyto zkladn otzky: Jak definičn, pojmov znaky vymezuj dle stavy kategorii stavnch zkonů? Je bez dalšho stavnm zkonem zkon, jenž je takto Parlamentem Česk republiky označen a je přijat procedurou dle čl. 39 odst. 4 stavy? Anebo mus splňovat i dalš podmnky: podmnku kompetence (zmocněn) dle čl. 9 odst. 1 stavy anebo dle jinho vslovnho stavnho zmocněn (čl. 2 odst. 2, čl. 10a odst. 2, čl. 11, čl. 100 odst. 3), a podmnku materiln, stanovenou v čl. 9 odst. 2 stavy?

VI./a

Obecnost stavnho zkona jako podstatn nležitost prvnho sttu

stavn praxe Vmarsk republiky v letech 1919 až 1933 se vyznačovala pravidelnm prolamovnm stavy cestou specilnch stavnch zkonů, a to i pro jedinečn přpad (což vedlo k nepřehlednosti stavy a k jej labilitě). O přpustnosti prolamovn stavy se vedla hořk polemika mezi pozitivisty (P. Laband, G. Jellinek, G. Anschtz, S. Jaselsohn, W. Jellinek) a materilně (hodnotově) orientovanmi konstitucionalisty (C. Schmitt, G. Leibholz, C. Bilfinger). V evropsk konstitucionalistice se od tto doby prolomenm stavy rozum nsledujc postup parlamentu: „U prolomen nen stavně-zkonn ustanoven změněno, nbrž v jedinečnm přpadě - za zachovn jeho obecn platnosti pro ostatn - učiněno odchylujc se nařzen. ... Takovto prolomen jsou svoj povahou opatřenmi a nikoli normami, pročež nejsou zkony v prvněsttnm smyslu slova a v důsledku toho tž stavnmi zkony. ... Zkonodrce jako zkonodrce může vydvat toliko zkony, nemůže je ale prolamovat; otzka se tk nikoli zkonodrstv, nbrž suverenity.“12)

Zkladn zkon SRN z roku 1949 v reakci na praxi Vmarsk republiky a jej vystěn zakotvil pravu, dle kter může bt změněn jen zkonem, kter vslovně měn nebo doplňuje text Zkladnho zkona (čl. 79 odst. 1 věta prvn Zkladnho zkona). Uveden stavn ustanoven vylučuje, nepřipoušt možnost prolomen Zkladnho zkona.

Nepřpustnost prolomen stavy stavnm zkonem ad hoc (pro jedinečn přpad) je akcentovna i v dalšch evropskch demokratickch zemch.13)

Skutečnost, že zkonům (tj. fixovanm prvnm normm) m bt vlastn všeobecn charakter, nen představou občanskho prvnho sttu rozvinutou jen v 19. stolet. Tato idea provz cel evropsk prvn dějiny. Nachz se v sentencch velikch řmskch prvnků, ztrc se ve středověku a opět ožv v epoše osvcenstv a racionalismu. Všeobecnost obsahu je idelnm, typickm a podstatnm znakem zkona ve vztahu k soudnm rozsudkům, vldnm a sprvnm aktům. Smyslem rozdělen sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn je svěřen všeobecn a prvotn mocensk regulace sttu zkonodrstv, odvozen všeobecn mocensk regulace a rozhodovn o individulnch přpadech sprvě a vlučně jenom rozhodovn o individulnch přpadech soudnictv. Požadavek všeobecnosti zkona je důležitou součst principu panstv zkona, a tm rovněž prvnho sttu. Jak konstatuje jeden z nejvznamnějšch teoretiků prvnho sttu 20. stolet F. A. Hayek: „Vychzme-li z předpokladu, že pokud je vešker jednn sttu patřičně schvleno zkonodrcem, je panstv zkona zachovno, tak to je však naprost nepochopen vznamu vldy zkona ... Panstv zkona tak ukld meze rozsahu zkonodrstv: omezuje je na ten druh obecnch pravidel, znmch jako formln zkon, a vylučuje legislativu ... přmo zaměřenou na určit lidi.“14)

stavn soud se v řadě svch rozhodnut opakovaně vyjdřil k požadavku obecnosti prvnho předpisu. V nlezech sp. zn. Pl. S 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.), Pl. S S 24/04 konstatoval nsledujc: „K zkladnm principům materilnho prvnho sttu nlež maxima všeobecnosti prvn regulace (požadavek obecnosti zkona, resp. obecnosti prvnch předpisů). Všeobecnost obsahu je idelnm, typickm a podstatnm znakem zkona (resp. i prvnho předpisu vůbec), a to ve vztahu k soudnm rozsudkům, vldnm a sprvnm aktům. Smyslem rozdělen sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn je svěřen všeobecn a prvotn mocensk regulace sttu zkonodrstv, odvozen všeobecn mocensk regulace a rozhodovn o individulnch přpadech sprvě a vlučně jenom rozhodovn o individulnch přpadech soudnictv. Z uvedenho vymezen definičnho znaku pojmu zkona (resp. prvnho předpisu) se pak odvj pojem zkona (prvnho předpisu) v materilnm smyslu, od něhož nutno odlišovat zkony (prvn předpisy) ve smyslu formlnm. Jsou- li zkony ve smyslu formlnm akty zkonodrnho orgnu, ktermi tento „povoluje, popřpadě schvaluje určit konkrtn opatřen vkonnch orgnů (sttn rozpočet, sttn smlouvy apod.)‘, přičemž „tradičn nauka se domnv, že zkonn orgn v takovch přpadech vydv - ve formě zkonů - sprvn akty.‘ (F. Weyr, Československ stavn prvo, Praha 1937, s. 37) ... Jakkoli jsou svou formou pramenem prva (prvnm předpisem), svm obsahem jsou tudž aplikac prva.“.

Argumenty pro obecnost prvnho předpisu analyzoval stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.), ve kterm mj. uvedl: „V předmětn věci nutno ale tato hlediska vzthnout na posouzen zkona, jenž upravuje jedinečn přpad, kter tudž vybočuje i z jednoho ze zkladnch materilnch znaků pojmu zkon, jmž je obecnost. Připomeňme, že požadavek všeobecnosti zkona je důležitou součst principu panstv zkona, a tm rovněž prvnho sttu. ... Zvlštnm argumentem proti zkonům tkajcm se jedinečnch přpadů je princip dělby moci, čili odčleněn zkonodrn, vkonn a soudn moci v demokratickm prvnm sttě ... Čl. I oddl 9 stavy USA v tto souvislosti stanovil: ,Nesm bt vydn ždn zkon, jehož obsahem by byl soudn rozsudek.‘.“.

Otzkou vyloučen soudnho přezkumu v přpadě individuln prvn regulace se zabval stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 40/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb.), ve kterm mj. uvedl: „Individuln regulaci obsaženou v prvnm předpisu zbavujc adresty možnosti soudnho přezkumu naplněn obecnch podmnek normativn pravy u konkrtnho subjektu, jž schz transparentn a akceptovateln odůvodněn ve vztahu k možnosti regulace obecn, nutno tudž považovat za rozpornou s principem prvnho sttu (čl. 1 stavy), jemuž je imanentn dělba moci a soudn ochrana prvům (čl. 81, čl. 90 stavy).“.

Argumenty ve prospěch obecnosti zkona tudž jsou dělba moci, rovnost a prvo na vlastnho, nezvislho soudce a vyloučen svvole (libovůle) při uskutečňovn veřejn moci.

Dle čl. 9 odst. 1 stavy může tato bt doplňovna či měněna pouze stavnmi zkony. Nadto stava v řadě svch ustanoven vslovně zmocňuje Parlament k vydn stavnch zkonů upravujcch přesně vymezenou materii (čl. 2 odst. 2, čl. 10a odst. 2, čl. 11, čl. 100 odst. 3). Pro posouzen stavnosti dodržen kompetence při vydn stavnho zkona č. 195/2009 Sb. nutno tudž zodpovědět otzku, zdali lze stavn zkon ad hoc (pro jedinečn přpad) podřadit pod rmec přpustnch stavnch změn dle čl. 9 odst. 1 stavy.

stavn zkon ad hoc (pro jedinečn přpad) nen ani doplněnm, ani změnou stavy. Obsahově stavn zkon pro jedinečn přpad může nabt dvou podob - buď jde o časově omezen suspendovn stavy anebo věcnou, resp. osobn vjimku z obecn platnosti stavn pravy.

Doplněn stavy lze charakterizovat tm, že se u něj doplňovan stavn ustanoven neměn, přičemž doplňovan a doplňujc ustanoven nejsou rozporn. Změna stavy znamen zrušen, resp. čstečn zrušen určitho stavnho ustanoven a přpadně (nikoli nutně) zakotven ustanoven novho. Prolomenm stavy se stava neruš, přičemž prolomen (v posuzovanm přpadě suspendovan) ustanoven a ustanoven prolamujc (v danm přpadě suspendujc) jsou rozporn.

stavn zkon č. 195/2009 Sb. je stavnm zkonem pouze formou, nikoli ale obsahem. Obsahem je individulnm prvnm aktem tkajcm se nikoli obecně vymezenho okruhu adrestů a situac, nbrž konkrtně určenho subjektu (Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky zvolen v roce 2006) a konkrtn situace (skončen jejho volebnho obdob dnem voleb, jež se maj konat do 15. řjna 2009, a zkrcen lhůt dle zkona o volbch do Parlamentu Česk republiky a dle soudnho řdu sprvnho pouze pro tento přpad). Tato skutečnost je vslovně vyjdřena nejen v čl. 1 danho stavnho zkona, nbrž i v čl. 2 (představujcm přmou novelu zkonů provedenou stavnm zkonem!), obsahujcm u pravy zkrcen uvedench lhůt vslovně formulaci „pro tento přpad“.

Je-li nucen stavn soud odpovědět na otzku, zmocňuje-li čl. 9 odst. 1 stavy Parlament rovněž k vydvn individulnch prvnch aktů formou stavnch zkonů (např. k vydvn trestnch rozsudků vůči konkrtnm osobm za konkrtn skutek, k vydvn sprvnch rozhodnut o vyvlastněn, ke zkrcen funkčnho obdob konkrtnho představitele sttnho orgnu, atd., atd.), odpověď zn - nikoli!15) Materiln nhled na posuzovn pramenů prva stavn soud s naprostou jednoznačnost vyslovil i v nlezu sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.): „Z pojmu prvnho sttu, jenž nachz sv stavn zakotven v čl. 1 stavy, vyplv princip, dle něhož ani zkonodrce, ani exekutiva nemůže s formami prva, tj. s prameny prva, nakldat libovolně, nbrž se mus řdit hledisky stavodrce, jakož i hledisky dalšmi, zejmna transparentnosti, přstupnosti a jasnosti. ... Dle přesvědčen plna stavnho soudu klasifikaci pramenů prva nutno odvinout v prvn řadě od obsahu prvn normy.“.

Originrn stavodrce v čl. 9 odst. 2 stavy u principů zsadně identifikujcch stavn systm Česk republiky postavil na stejnou roveň princip demokratick a princip prvnho sttu. Jak plyne z judikatury stavnho soudu, porušen principu obecnosti zkona spad do rmce nepřpustnho narušen prvnho sttu. Přpadnmi vjimkami jsou buď přpady přijet aktu aplikace prva ve formě zkona (kupř. zkona o sttnm rozpočtu), dle přpady vslovnho zmocněn k vydn zkona ad hoc (kupř. stavnch zkonů vydanch dle čl. 11 a čl. 100 odst. 3 stavy) anebo zkony ad hoc, pro jejichž přijet vypovdaj vjimečn důvody splňujc podmnky testu proporcionality (kupř. „včtov“ restitučn zkony).

Při absenci stavnho zmocněn k vydn stavnch zkonů ad hoc by stavn konformita stavnho zkona přijatho v rozporu s stavou vymezenm rmcem kompetence Parlamentu mohla bt založena toliko ochranou materilnho jdra dle čl. 9 odst. 2 stavy. Jinmi slovy vyjdřeno, ochrana demokratickho prvnho sttu formou přijet stavnho zkona ad hoc by mohla bt akceptovna za naprosto vjimečnch okolnost (jakmi jsou např. okolnosti vlečnho stavu, či přrodn katastrofy, jejichž řešen neumožňuje ani stava ani stavn zkon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti Česk republiky, ve zněn stavnho zkona č. 300/2000 Sb.), přičemž takov postup by musel splňovat hlediska, jež plynou z principu proporcionality.

Jak ustleně judikuje stavn soud [viz nlezy sp. zn. Pl. S 4/94 ze dne 12. 10. 1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.), Pl. S 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.), Pl. S 16/98 ze dne 17. 2. 1999 (N 25/13 SbNU 177; 68/1999 Sb.), Pl. S 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.) a dalš], princip proporcionality je založen, kromě jinho, na analze plurality možnch normativnch prostředků ve vztahu k zamšlenmu čelu a jejich subsidiaritě z hlediska omezen stavou chrněn hodnoty - zkladnho prva nebo veřejnho statku. Lze-li zkonodrcem (v danm přpadě stavodrcem) sledovanho čelu doshnout alternativnmi normativnmi prostředky, je pak stavně konformn ten, jenž danou stavně chrněnou hodnotu omezuje v mře nejmenš.

Byla-li čelem přijet stavnho zkona č. 195/2009 Sb. rychlost řešen vldn (parlamentn) krize a s n spjat urychlen rozpuštěn Poslaneck sněmovny a vypsn předčasnch voleb, dle přesvědčen stavnho soudu bylo tohoto čelu lze doshnout i postupem dle čl. 35 odst. 1 stavy [zejmna postupem dle psmene b) uvedenho ustanoven stavy]. Důsledkem přijet napadenho stavnho zkona se tak nestala rychlost vyřešen vldn krize, nbrž posun data působen Poslaneck sněmovny až do termnu voleb - v přpadě, byla-li by Poslaneck sněmovna rozpuštěna, konaly by se dle čl. 17 odst. 2 stavy volby do šedesti dn po jejm rozpuštěn. Prolomen stavn pravy obsažen v čl. 35 stavy kromě toho obchz stavn čel institutu rozpuštěn Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, jmž je stavn tlak na spojen vysloven nedůvěry (resp. odepřen vysloven důvěry) vldě s vědomm stavnch důsledků v přpadě absence nov parlamentn většiny schopn vytvořit vldu. Nadto zbv pouze zdůraznit, že tm nejvznamnějšm veřejnm zjmem plynoucm z čl. 9 odst. 2 stavy je vytvořen legitimnho Parlamentu na zkladě stavně nezpochybnitelnho prvnho zkladu voleb.

Z takto vyložench důvodů stavn soud nenalezl argumenty vypovdajc ve prospěch nedodržen rmce zmocněn pro přijmn stavnch zkonů, jak je vymezen v čl. 9 odst. 1 stavy.

stavn soud opakovaně zdůrazňuje, že považuje princip obecnosti stavnho zkona za komponent kategorie podstatnch nležitost prvnho sttu. Připomn, že obecnost nen čelem o sobě, jejm čelem je zajistit oddělen zkonodrn, vkonn a soudn moci, rovnost stavn pravy pro obdobn situace a tm vyloučen svvole při uplatňovn veřejn moci a umožněn garance ochrany prv jednotlivce v podobě prva na soudn ochranu. Smyslem a čelem obecnosti stavnho zkona, jako pojmovho znaku kategorie prvnho sttu, je proto ochrana svobody.

Ve prospěch stavn konformity stavnho zkona č. 195/2009 Sb. je argumentovno skutečnost, že jm nebyl dotčen čl. 21 odst. 2 Listiny, nebylo tudž prodlouženo, nbrž zkrceno volebn obdob Poslaneck sněmovny, pročež nedošlo k omezen volebnho prva občanů ani k zsahu do legitimity Parlamentu. Relevantn teze směřujc vůči tomuto argumentu odezněla již v rmci parlamentn rozpravy o nvrhu stavnho zkona o zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny v roce 1998: „Nebezpečnost navrhovanho zkona spočv předevšm v tom, že vytvř precedens nejvyšš prvn sly, precedens, kter řk, že je možn z momentlnch, utilitrnch politickch důvodů měnit zkladn zkon země. Je-li to možn jednou, je to možn pokažd. Ze stejnch důvodů by mohl Parlament suspendovat pravomoc stavnho soudu, pokud rozhodnut stavnho soudu odporuj momentln politick vůli, ze stejnch důvodů by mohl suspendovat pravomoci prezidenta, pokud jsou v rozporu s momentln politickou vůl, ze stejnch důvodů by mohl suspendovat Listinu zkladnch prv a svobod, pokud je překžkou naplněn politickch clů. Zpochybněn zkladnch prvnch jistot z politickch důvodů je zpochybněnm demokracie a vytvř potenciln nebezpeč nstupu autoritřstv a totality. A nen nic platn, že autoři tohoto precedentu neměli a nemaj, jak jsem přesvědčen, nic takovho v myslu, a svm nvrhem chtěj jen zajistit konn předčasnch voleb. Politick logika se na mysly neohlž a ti, kdo půjdou přště cestou, kterou tento precedens otevr, mohou mt mysly jin a mnohem temnějš. Prvě proto stava ČR v čl. 9 odst. 2 vslovně řk, že měnit zkladn nležitosti prvnho demokratickho sttu je nepřpustn.“16) Obdobně, jak tomu bylo v roce 1998, i v procesu přijmn stavnho zkona o zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny zvolen v roce 2006 vůči uveden argumentaci vysloven v jeho prospěch odezněly relevantn protiargumenty, a to zejmna v obshle citovanm stanovisku Stl komise Sentu pro stavu Česk republiky a parlamentn procedury.

Kromě principu nepřpustnosti konat volby ve lhůtch přesahujcch volebn obdob čl. 21 odst. 2 Listiny zakotvuje i princip pravidelnosti volebnch obdob (pravidelnosti vkonu volebnho prva). stavn zkon ad hoc o zkrcen volebnho obdob je s stavnm imperativem pravidelnosti volebnch obdob v rozporu, pouze pro jeden přpad, a nikoli obecně pro budoucnost, stanov z ustanoven čl. 16 odst. 1 stavy vjimku.

stavn soud uzavr: Ani stavodrce nesm prohlsit za stavn zkon normu, kter charakter zkona, natož stavnho, postrd. Opačn postup je protistavn svvol. Vyloučit přezkum takovch aktů stavnm soudem by jeho roli ochrnce stavnosti (čl. 83 stavy) zcela eliminovalo.

VI./b

Zkaz retroaktivity stavnho zkona jako podstatn nležitost prvnho sttu

stavn soud již v nlezu Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) stanovil zkladn hlediska posuzovn stavnosti retroaktivn prvn pravy [uveden prvn nzor byl pak potvrzen v řadě dalšch rozhodnut, viz nlez sp. zn. Pl. S 35/08 ze dne 7. 4. 2009 (151/2009 Sb.), stanovisko plna sp. zn. Pl. S-st 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (136/2009 Sb.) a jin]. Konstatoval, že „k zkladnm principům vymezujcm kategorii prvnho sttu patř princip ochrany důvěry občanů v prvo a s tm souvisejc princip zkazu zpětn činnosti prvnch norem. ... Pro pravou retroaktivitu tudž plat, že lex posterior ruš (neuznv) prvn činky v době činnosti legis prioris, popřpadě vyvolv nebo spojuje prva a povinnosti subjektů s takovmi skutečnostmi, jež v době činnosti legis prioris neměly povahu prvnch skutečnost.“.

Existuje zsadn rozdl v pravě zkrcen volebnho obdob Česk nrodn rady stavnm zkonem č. 64/1990 Sb., o volebnm obdob Česk nrodn rady, na straně jedn, a zkrcen volebnho obdob Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky stavnmi zkony č. 69/1998 Sb. a č. 195/2009 Sb. na straně druh. Prvn z uvedench tř stavnch zkonů byl přijat před konnm voleb a konstituovnm zastupitelskho sboru, dva dalš pak po jeho konstituovn. Byly jimi tudž se zpětnou činnost stanoveny podmnky uplatněn volebnho prva (aktivnho i pasivnho). Se zpětnmi činky byly změněny předpoklady, na zkladě znalosti kterch bylo voliči rozhodovno ve volbch do Poslaneck sněmovny.17)

Demokratick stava, jež je fikc společensk smlouvy, v nejobecnějš formě vyjadřuje rmec lidsk svobody, slučiteln se svobodou jinch, soustavu konstitutivnch hodnot a konečně strukturu zkladnch instituc veřejn moci a proceduru, jž nabvaj legitimity. čelem těchto instituc je garantovat stavn rmec svobody, garantovat vnitřn mr, jakož i dalš stavou předvdan veřejn dobra. stava je tudž zkladn dokument, kter stanov zvazn a nepřekročiteln pravidla, limity a meze vytvřen vrcholnch stavnch orgnů sttn moci, vkonu sttn moci z hlediska materilnho i procedurlnho, jakož i řdnho i mimořdnho ukončen jejich mandtu.

V danm přpadě stavn soud konstatuje, že samotn předčasn ukončen funkčnho obdob Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je stavou předvdan a aprobovan institut (viz prava rozpuštěn Poslaneck sněmovny a vypsn předčasnch voleb zakotven v čl. 35 stavy). stava pro jeho uplatněn však stanov kumulativně jak materiln podmnky, tak přslušnou proceduru, bez možnosti se od nich odchlit. Napaden stavn zkon v danm přpadě ob zcela ignoruje, člnek 35 dočasně ad hoc suspenduje a mimo rmec stavou předepsanho postupu stanov pro tento jedin přpad zcela jin postup mimo ten, kter stava předpokld a ukld, a to aniž by takov postup byl aprobovateln tak vjimečnmi čely, mezi něž v předchozm vkladu k otzce veřejnho zjmu stavn soud zařadil přkladmo okolnosti vlečnho stavu, či přrodn katastrofy.18)

Takov obchzen zkladnch stavnch principů považuje stavn soud za neslučiteln s principem zkazu retroaktivity ve spojen s principy ochrany oprvněn důvěry občanů v prvo a prva svobodně volit, tj. - kromě jinho - prva volit se znalost podmnek utvřen z voleb vzešlch demokratickch orgnů veřejn moci, včetně znalosti jejich volebnho obdob. Porušen uvedench stavnch principů plynoucch z čl. 1 odst. 1 stavy stavn soud považuje za zsah do podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu zakotvench v čl. 9 odst. 2 stavy.

VI./c

Nosn důvody derogace stavnho zkona č. 195/2009 Sb.

Takto vyložen vchodiska představuj zklad pro přijet odpovědi na vše zformulovan otzky, tkajc se pojmovch znaků stavnch zkonů, toho, zdali tyto mus splňovat kromě podmnky procedurln dle čl. 39 odst. 4 stavy i podmnku kompetence (zmocněn) dle čl. 9 odst. 1 stavy anebo dle jinho vslovnho stavnho zmocněn (čl. 2 odst. 2, čl. 10a odst. 2, čl. 11, čl. 100 odst. 3), a podmnku materiln, stanovenou v čl. 9 odst. 2 stavy. stavn soud stoj na stanovisku, dle něhož je platnost stavnho zkona dna naplněnm všech tř uvedench podmnek: podmnky procedurln, podmnky kompetenčn (zmocňovac) a podmnky materiln (souladu s nezměnitelnmi principy demokratickho prvnho sttu). V posuzovan věci pak dospěl k zvěru o stavně nepřpustn individuln a retroaktivn povaze stavnho zkona č. 195/2009 Sb., k zvěru o porušen čl. 9 odst. 1 stavy, čl. 21 odst. 2 Listiny ve spojen s čl. 16 odst. 1 stavy a čl. 1 odst. 1 stavy v intenzitě zakldajc zsah do čl. 9 odst. 2 stavy.

Na zkladě uvedench důvodů stavn soud dovodil, že stavn zkon č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, je v rozporu s podstatnmi nležitostmi demokratickho prvnho sttu dle čl. 9 odst. 2 stavy, pročež jej dnem 10. zř 2009, tj. dnem vyhlšen tohoto nlezu, zrušil.

VII.

Derogace dle 70 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb.

Dle ustanoven 70 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb. jestliže k zkonu, kter stavn soud zruš, byly vydny provděc předpisy, stavn soud v nlezu současně vyslov, kter provděc předpisy pozbvaj současně se zkonem platnosti.

V usnesen ze dne 1. zř 2009 č. j. Pl. S 24/09-16 o odkladu vykonatelnost rozhodnut prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlšen voleb do Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, stavn soud konstatoval, že předmětn rozhodnut m smšenou povahu: obsahuje prvky normativnho prvnho aktu a zroveň ho nutno považovat za akt aplikace uvedenho stavnho zkona. Pro uveden dospěl stavn soud k zvěru, dle něhož prvky normativnho prvnho aktu (a to provděcho), jež jsou obsaženy v uvedenm rozhodnut prezidenta republiky, zakldaj důvodnost postupu dle citovanho ustanoven 70 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb.

VIII.

Obiter dictum

Zrušenm stavnho zkona č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, stavn soud ždnm způsobem neomezil prvo občanů na vkon jejich volebnho prva, neboť jedinm důsledkem tohoto kroku (pokud Parlament nepřijme jin stavně konformn řešen) je skutečnost, že současn demokraticky ustaven Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky bude vykonvat svoji funkci do konce svho řdnho volebnho obdob.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil.

Načítávám znění...
MENU
Hore