Ve věci návrhu na zrušení § 23 odst. 2 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů 303/2006 účinný od 22.06.2006

Schválené: 04.04.2006
Účinnost od: 22.06.2006
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Převody vlastnictví a práva hospodaření., Bytová družstva. Stavební bytová družstva.Společenství vlastníků jednotek.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 23 odst. 2 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů 303/2006 účinný od 22.06.2006
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 303/2006 s účinností od 22.06.2006
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

303/2006 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2006 v plénu ve složení: Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaele Židlická rozhodlo o návrhu původního navrhovatele Vrchního soudu v Praze a nynějšího navrhovatele Městského soudu v Praze, podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR na zrušení § 23 odst. 2, 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, takto:

v.z. JUDr. Holländer, v.r.
Předseda Ústavního soudu

1) Návrh Vrchního soudu v Praze se odmítá.

2) Návrhy Městského soudu v Praze se zamítají.

Odůvodněn

I.

Navrhovatel (pozn.: sent 15 Cmo Vrchnho soudu v Praze) se svm nvrhem ze dne 13.1.2005, došlm stavnmu soudu dne 4.2.2005, domhal zrušen ustanoven 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., kterm se upravuj někter spoluvlastnick vztahy k budovm a někter vlastnick vztahy k bytům a nebytovm prostorům a doplňuj někter zkony (zkon o vlastnictv bytů), ve zněn pozdějšch předpisů.

V nvrhu uvedl, že rozsudkem ze dne 9. ledna 2004, čj. 20 Cm 262/2000-28 Městsk soud v Praze v řzen ve věci žalobce Ing. P. K. proti žalovanmu Ing. T. K., sprvci konkursn podstaty padce Bytov družstvo K. s. Ř., zamtl žalobu, aby ze soupisu konkursn podstaty padce Bytov družstvo K. s. Ř. byly vyloučeny bytov jednotka č. 1691/10 a spoluvlastnick podl 6935/179617 na pozemku parc. čslo 2589 na adrese Ř. (dle jen "bytov jednotka"). Soud tak učinil s odůvodněnm, že žalobce, ačkoliv byl konkurznm soudem vyzvn k podn tzv. excindačn žaloby ve smyslu 19 odst. 2 zkona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnn (dle jen "zkon č. 328/1991 Sb." resp. "zkon o konkursu a vyrovnn") a tuto i ve stanoven lhůtě podal, nen aktivně legitimovn, neboť v důsledku prohlšen konkursu na padcův majetek došlo dne 2. řjna 1998 k přerušen řzen o vkladu vlastnickho prva žalobce, jež bylo zahjeno 1. června 1998 a vlastnkem předmětn věci zůstal padce.

Vrchn soud v Praze jako soud odvolac (navrhovatel v řzen před stavnm soudem) při posuzovn důvodnosti odvoln shledal, že je na mstě postupovat podle 109 odst. 1 psm. c) občanskho soudnho řdu, přerušit řzen a předložit věc stavnmu soudu k rozhodnut.

Navrhovatel uvedl, že je mu znmo, že v typově tměř identickm excindačnm řzen, jehož častnkem byl rovněž žalovan v dan věci, byly stavnm soudem (nlez ze dne 6.5.2004 sp. zn. III. S 258/03, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, svazek č. 33, nlez č. 66, str. 155) zrušeny ve vztahu k jinmu žalobci (oprvněn fyzick osobě ve smyslu 23 a 24 zkona č. 72/1994 Sb.) zamtav rozsudky Krajskho obchodnho soudu v Praze (nyn Městskho soudu v Praze) č.j. 4 Cm 164/ 2000-15, Vrchnho soudu v Praze č.j. 13 Cmo 50/2001-37 a Nejvyššho soudu č.j. 29 Odo 560/2001-64. Z uvedenho rozhodnut stavnho soudu vychzel sent Vrchnho soudu v Praze opět v tměř shodn věci, veden pod sp.zn 13 Cmo 127/2001 při posuzovn důvodnosti odvoln proti meritornmu rozsudku Městskho soudu v Praze ze dne 5.prosince 2000, č.j. Cmo 184/ 2000-13. Souzen věci 15 Cmo 108/2004 (pozn. tato věc vrchnho soudu) i 13 Cmo 50/2001 jsou pr dvěma z vce řzen, v nichž se žalobci domhaj vyloučen bytovch jednotek, jež dle nich žalovan neoprvněně zahrnul do soupisu konkursn podstaty padce - Bytovho družstva K. s. Ř. Navrhovatel (sent 15 Cmo Vrchnho soudu v Praze) je z nže uvedench důvodů toho nzoru, že v rozporu s principy rovn ochrany vlastnictv a zkazu jeho zneužit obsaženmi v člnku 11 (druh věta prvho odstavce a druh věta třetho odstavce) Listiny zkladnch prv a svobod jsou ust. 23 odst. 2,3 a 24 zkona č. 72/1994; za protistavn však nepokld dikci těchto ustanoven, nbrž (obdobně jako např. v nlezu stavnho soudu publikovanm pod č. 403/2002 Sb.) zkonodrcem vytvořenou mezeru v zkoně, spočvajc v tom, že - podle mněn navrhovatele - nebyla brna v potaz možnost padku družstva a nebyly stanoveny povinnosti družstevnků pro tento přpad. Uveden ustanoven umožňujc dlužnku v padku bezplatně převdět majetek - ke škodě věřitelů - na členy družstva mohou mt podle nzoru navrhovatele za nsledek stavně neakceptovatelnou nerovnost konkurznch věřitelů.

Navrhovatel uvedl, že při určit mře zobecněn v rozsahu potřebnm pro danou věc lze řci, že padce m dvě skupiny věřitelů - vnějš i vnitřn. Za vnějš lze pokldat ty konkurzn věřitele, jejichž pohledvky jsou z běžnch zvazkovch vztahů, daňovch atd., vnitřnmi věřiteli jsou pak družstevnci, kteř sv nroky opraj o existenci členskho vztahu k padci, např. prvě ti, vůči nimž padcova povinnost plnit vyplv ze zkona č. 72/1994 Sb. Za padcovy věřitele pokldal ostatně družstevnky i stavn soud, jak plyne z jeho rozhodnut III. S 258/03, na jehož odůvodněn lze pro stručnost v tomto směru odkzat. Navrhovatel (sent 15 Cmo vrchnho soudu) při dalš vaze vychz předevšm z toho, že nroky vnitřnch věřitelů nejsou "vce zkonnmi" než skutečně existujc nroky věřitelů vnějšch a že tedy pro rozsah a pořad uspokojen jednotlivch pohledvek - při absenci jin zkonn pravy - jsou rozhodujc ta ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn, jež upravuj rozvrh ( 30 a nsl. zkona o konkursu a vyrovnn). Opačn stanovisko, kter by - podle navrhovatele - snad mohlo bt dovozovno z rozhodnut III. S 258/03, by pr totiž nutně muselo vst k preferenci jedn skupiny věřitelů (roz. družstevnků), a to t, kter, objektivně vzato, mohla jednn družstva ovlivňovat, a to i bezprostředně před prohlšenm konkursu, tedy v době, kdy družstvo bylo již v padku.

V dalšm rozboru navrhovatel nastiňuje řešen, vychzejc - dle jeho vlastnch slov - z rozhodnut sp. zn. III. S 258/03, jež "v podstatnm rozsahu akceptuje". Jeho zkladem je v podstatě existence povinnosti družstevnků uhradit rozdl mezi poměrnm uspokojenm jejich pohledvky a cenou bytov jednotky. I takov řešen je však podle mněn navrhovatele s ohledem na zvěry vysloven v nlezu sp. zn. III. S 258/03 beze zbytku použiteln pouze ve vztahu k těm družstevnkům, jejichž nroky před konkursem uspokojeny nebyly; vůči ostatnm toliko za předpokladu, že ustanoven 23 odst. 2, 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů budou jako protistavn zrušena.

Navrhovatel uzavřel, že v řzench, jejichž předmětem je rozhodovn o tom, zda do soupisu konkursn podstaty lze zahrnout i majetek, kter družstvo v padku před prohlšenm konkursu převedlo na družstevnky podle 23 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., tak podle něj přichzej v vahu v zsadě dvě řešen:

1. Jeden způsob důsledně vychz z principu priority 23 a 24 a zkona č. 72/1994 Sb. a s odkazem na rozhodnut III. S 258/03 z něho vyšel i sent 13 Cmo Vrchnho soudu v Praze, neboť dovodil, že pokud bylo postupovno v souladu s těmito ustanovenmi, majetek takto družstevnky nabyt konkursu nepodlh a nelze ho použt k uspokojen pohledvek konkursnch věřitelů. Proto rozsudkem sp. zn. 13 Cmo 127/2001 rozhodl o vyloučen věc ze soupisu konkurzn podstaty.

2. Sent 15 Cmo Vrchnho soudu v Praze (kter podal tento nvrh) stanovisko o nutnosti preferenčn aplikace 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb. nesdl a m za to, že sprvce se v konkrtnm přpadě může dovolat "nečinnosti, či neplatnosti 265 obchodnho zkonku". Pokud bude sprvce skutečně spěšn, což nemus nutně nastat vždy, zůstv družstevnku zachovno prvo na převod majetku, nikoli však zcela bezplatně, neboť tento jeho nrok může bt uspokojen zsadně toliko v rozsahu, v jakm se dostane plněn ostatnm věřitelům.

Realizaci tohoto druhho způsobu řešen však brn stanovisko vysloven sentem stavnho soudu, jenž v rozhodnut III. S 258/03 vslovně uvedl, že aplikaci 15 odst. 1 psm. c) zkona o konkursu a vyrovnn je nutno odmtnout, neboť u bezplatnho převodu bytov jednotky podle 23 odst. 2, 3 a 24 a zkona č. 72/1994 Sb. je bezplatnost převodu dna ex lege a nikoliv projevem svobodn vůle dlužnka. Prvě tento zvěr, měl-li by bt obecně platnm pro posouzen dopadu 23 odst. 2, 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů na konkurs, je pro sent 15 Cmo vslovně důvodem k podn nvrhu na jejich zrušen, protože pr "při takovm vkladu porušuj tato ustanoven principy zakotven v čl. 11 Listiny zkladnch prv svobod". Odklonilo-li by se ovšem plnum stavnho soudu v uvedenm směru od nzoru III. sentu stavnho soudu (III. S 258/03), nebyl by zřejmě dn důvod zrušen 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb.; v takovm přpadě by totiž - podle navrhovatele - "bez narušen stavnch principů" bylo možn zvolit Listině zkladnch prv a svobod neodporujc řešen, např. takov, jež je uvedeno vše. Ztotožn-li se naopak plnum s argumentac, obsaženou v nlezu sp. zn. III. S 258/03 a zroveň neshled ani podmnky pro zrušen 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., bude zřejmě na mstě v typově shodnch věcech postupovat způsobem, jenž zvolil sent 13 Cmo Vrchnho soudu v Praze.

II.

stavn soud zaslal v souladu s ustanovenm 42 odst. 3, 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, předmětn nvrh k vyjdřen Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky a vyždal si i psemn stanovisko Ministerstva pro mstn rozvoj.

Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR je uvedeno, že je třeba předevšm připomenout, že Parlamentem Česk republiky byl v mezidob přijat zkon č. 179/2005 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky. Tento zkon ve sv čsti dvact devt a třict obsahuje novelizaci zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, resp. zkona č. 72/1994 Sb. o vlastnictv bytů, Uvedenmi novelizacemi byl s činnost od 30. dubna 2005 způsobem plně konformnm s rozhodnutm stavnho soudu ze dne 6. května 2004, sp. zn. III S 258/03 vslovně prvně upraven princip kontinuity prvnch nroků fyzickch osob- členů družstva, vyplvajcch z napadench ustanoven zkona č. 72/1994 Sb., pokud jde o trvn těchto prvnch nroků i způsob jejich vypořdn konkursnm sprvcem. Za tohoto stavu věci nelze než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor při projednvn tto pravy jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem i mezinrodnmi smlouvami, ktermi je Česk republika vzna. Poslaneck sněmovna uzavřela, že je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost napadench ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.

Sent Parlamentu ČR ve svm vyjdřen rekapituloval nvrh na zahjen řzen a k jeho podstatě odkzal na ratio decidendi nlezu stavnho soudu sp. zn. III. S 258/03 a zejmna na existenci zkona č. 179/2005 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky. Konstatoval, že dotčen ustanoven 23 a 24 zkona o vlastnictv bytů byla od svho vzniku měněna celkem čtyřikrt, a to nlezem stavnho soudu č. 280/1996 Sb., zkonem č. 97/1999 Sb., zkonem č. 103/2000 Sb. a zkonem č. 179/2005 Sb. Pouze posledn z uvedench změn se pr dotk posuzovan problematiky. Dle uvedl, že v rmci zkona č. 179/2005 Sb., však byly Parlamentem přijaty pravy zkona o konkurzu a vyrovnn a zkona o vlastnictv bytů, kter s činnost od 30. dubna 2005 rozporovanou problematiku promtaj do ustanoven nikoli navrhovatelem napadench, nbrž jinch, konkrtně do 27 zkona o konkurzu a vyrovnn (čl. XXIX bod 2) a 30a zkona o vlastnictv bytů (čl. XXXI bod 2). Pro přesnost je podle vyjdřen Sentu třeba dodat, že uvděnou novelou bylo tž dotčeno ustanoven 24 zkona o vlastnictv bytů, a to v materii, tkajc se vztahu k vypořdn prostředků mezi družstvem a členem. Nově bylo upřesněno v 24 odst. 7, že jde o prostředky z njemnho a že se vypořdvaj pouze kladn zůstatky ze zisku bytovho hospodřstv. Sent uzavřel, že Parlament se zachoval tak, jak se očekv od odpovědnho demokratickho zkonodrce, neboť realizoval obecně použiteln myšlenky stavnho soudu, vyjdřen v nlezu III. S 258/03. S ohledem na vše uveden považuje nvrh na zrušen 23 odst. 2, 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů za bezdůvodn, ponechv však zcela na stavnm soudu aby nvrh posoudil a rozhodl o něm.

Ve stanovisku Ministerstva pro mstn rozvoj je rovněž odkzno na zkon č. 179/2005 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky, jmž pr zkonodrce problm, na nějž navrhovatel poukazuje, již vyřešil ( 27 odst. 7 novelizovanho zněn zkona o konkurzu a vyrovnn a 30a novelizovanho zněn zkona o vlastnictv bytů). Dle ministerstvo uvedlo, že zrušenm 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., o vlastnictv bytů by se pr vytvořily zcela nerovn podmnky mezi těmi, kteř v souladu s přslušnm ustanovenm zkona o vlastnictv bytů vyzvali družstvo k uzavřen smlouvy o převodu bytu a tuto smlouvu s družstvem uzavřeli, a těmi, kteř v souladu se zkonem vyzvali družstvo k uzavřen smlouvy o převodu bytu a rovněž v souladu se zkonem (novela č. 103/2000 Sb. - čl. II Přechodn ustanoven) uzavřen smlouvy o převodu bytu z různch důvodů odložili. Zrušenm předmětnch ustanoven by byla - podle mněn ministerstva - založena daleko větš nerovnost (navc s dopadem na množstv bytovch družstev) než ta, kterou se snaž svm nvrhem Vrchn soud v Praze odstranit.

III.

1. Dne 27.5.2005 byl stavnmu soudu doručen nvrh Městskho soudu v Praze (sentu 15 Cm) , jmž se tento navrhovatel domhal zrušen ustanoven 23 odst. 2 a 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů, tedy tchž ustanoven, jež napadl Vrchn soud v Praze. Věc byla stavnm soudem projednna pod sp. zn. Pl. S 28/05 a nvrh byl pro překžku litispendence odmtnut usnesenm ze dne 22.2.2006 jako nvrh nepřpustn [ 43 odst. 2 psm. b), ve spojen s ustanovenm 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu]. stavn soud zjistil, že i argumentace nvrhu Městskho soudu v Praze, doručenho stavnmu soudu dne 27.5.2005, je zsadně shodn s argumentac nvrhu Vrchnho soudu v Praze ze dne 13.1.2005 (Pl. S 5/05).

Dne 3. 1. 2006 byl stavnmu soudu doručen dalš nvrh Městskho soudu v Praze pod sp. zn. 99 K 21/98, jmž se tento navrhovatel domhal zrušen ustanoven 27 odst. 7 zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, 23 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., o vlastnictv bytů a 22 odst. 1 a 24 zkona č. 42/1992 Sb., o pravě majetkovch vztahů a vypořdn majetkovch nroků v družstvech, ve zněn pozdějšch předpisů. Věc byla stavnm soudem projednna pod sp. zn. Pl. S 1/06 a nvrh byl pro překžku litispendence odmtnut usnesenm ze dne 19.1.2006 jako nvrh nepřpustn [ 43 odst. 2 psm. b), ve spojen s ustanovenm 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu], a to v čsti, v nž se navrhovatel domhal zrušen ustanoven 23 odst. 2 a 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů, tedy tchž ustanoven, kter napadl Vrchn soud v Praze.

Za tto situace zskal Městsk soud v Praze v souladu s ust. 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu prvo častnit se jednn o dřve podanm nvrhu Vrchnho soudu v Praze na zrušen ustanoven 23 odst. 2 a 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů jako vedlejš častnk v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 5/05.

2. Dne 19.1.2006 bylo stavnmu soudu doručeno podn Vrchnho soudu v Praze ze dne 13. 1. 2006, označen jako "zpětvzet nvrhu", vedenho u stavnho soudu pod sp. zn. Pl. S 5/05. Vrchn soud v Praze tmto podnm stavnmu soudu oznmil a v přloze doložil, že ve věci veden před nm pod sp. zn. 15 Cmo 1058/2004, byla žaloba vzata zpět, takže bude nutno zrušit rozsudek soudu I. stupně a zastavit řzen; dovodil, že již tedy nejsou splněny podmnky vymezen v ust. 109 odst. 1 psm. c) občanskho soudnho řdu, a proto "bere Vrchn soud v Praze svůj nvrh ve věci Pl. S 5/05 ze dne 13. ledna 2005 zpět".

Podle ust. 68 odst. 1 zkona o stavnm soudu v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů plat, že nebyl- li nvrh odmtnut a nevzniknou- li v průběhu řzen důvody zastaven řzen, je stavn soud povinen nvrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalšch nvrhů. Pro tento druh řzen před stavnm soudem tedy plat zsada oficiality a s možnost zpětvzet nvrhu na zahjen řzen navrhovatelem a zastavenm řzen z tohoto důvodu zkon vůbec nepočt. Prvně činn vzet nvrhu zpět zn zkon o stavnm soudu jen u stavn stžnosti ( 77) a dle v přpadech uvedench v 110 a 123. Tomu odpovd i ustlen praxe stavnho soudu.

V důsledku shora popsanho procesnho vvoje však došlo k tomu, že Vrchn soud v Praze přestal bt oprvněnm navrhovatelem, neboť nvrhem napaden ustanoven zkona o vlastnictv bytů v souvislosti se svou rozhodovac činnost již nebude aplikovat (srov. 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu). Proto bylo nutno nvrh ve vztahu k tomuto navrhovateli odmtnout jako nvrh podan někm zjevně neoprvněnm [ 43 odst. 2 psm. b), ve spojen s ustanovenm 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu]. V danm přpadě však nastala specifick situace, neboť na zkladě shora uvedench nvrhů na zrušen stejnch ustanoven zkona o vlastnictv bytů vstoupil již dřve do řzen Městsk soud v Praze jako vedlejš častnk podle 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu. Pot, co z vše popsanho důvodu ve vztahu k Městskmu soudu v Praze zmněn překžka litispendence odpadla, stal se tento soud navrhovatelem a častnkem řzen v dan věci, veden pod sp. zn. Pl. S 5/05. Podle přesvědčen stavnho soudu je tento zvěr nutn, byť již byly nvrhy dvou sentů Městskho soudu v Praze odmtnuty pro překžku litispendence jako nepřpustn. Jen takov vklad totiž odpovd - v uveden specifick situaci - materilnmu pohledu na prvo, neboť od stavnho soudu se prvem očekv, že o zsadn sporn otzce, kter vyplv z nvrhů obecnch soudů (viz např. str. 4 tohoto textu), rozhodne s konečnou platnost věcně.

Uveden nvrhy Městskho soudu v Praze jsou svm obsahem a smyslem - pokud jde o napaden ustanoven zkona o vlastnictv bytů - shodn s původnm nvrhem Vrchnho soudu v Praze. Proto již stavn soud nezaslal tyto nvrhy Městskho soudu v Praze Poslaneck sněmovně a Sentu k vyjdřen, neboť by to bylo nadbytečn.

Pro plnost je ještě nutno doplnit, že pokud jde o ustanoven, napaden v nvrhu Městskho soudu v Praze, doručenho stavnmu soudu dne 3.1.2006, nad rmec ustanoven 23 odst. 2 a 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů (tedy ustanoven 27 odst. 7 zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, 23 odst. 1 zkona o vlastnictv bytů a 22 odst. 1 a 24 zkona č. 42/1992 Sb., o pravě majetkovch vztahů a vypořdn majetkovch nroků v družstvech, ve zněn pozdějšch předpisů.), bude se stavnost těchto zkonnch ustanoven zabvat stavn soud v řzen, vedenm pod sp. zn. Pl. S 1/06.

IV.

Předmětn ustanoven zkona o vlastnictv bytů, kter navrhovatel napad a požaduje zrušit, zn:

23

(2) Družstvo je povinno uzavřt smlouvu o převodu bytu uvedenho v 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, kter je njemcem bytu a kter vyzvala družstvo podle 24 zkona č. 42/1992 Sb., o pravě majetkovch vztahů a vypořdn majetkovch nroků v družstvech, ve zněn zkonnho opatřen Předsednictva Federlnho shromžděn č. 297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavřen smlouvy o převodu vlastnictv k tomuto bytu. Smlouva mus bt uzavřena nejpozději do 31. prosince 1995, nen- li dohodnuto jinak. Tm nejsou dotčena ustanoven devizovch předpisů.

(3) Obdobně se postupuje i u nebytovch prostorů, u nichž se na financovn podlela svm členskm podlem pouze fyzick osoba - člen družstva, kter je njemcem, nebo jej prvn předchůdce.

24

(1) Jsou-li převděny byty, garže a ateliery v budovch ve vlastnictv, popřpadě spoluvlastnictv družstev, na jejichž vstavbu byla poskytnuta finančn věrov a jin pomoc podle zvlštnch předpisů,18) do vlastnictv členů těchto družstev - fyzickch osob, jejichž njemn vztah k bytu, garži a atelieru vznikl po splacen členskho podlu družstvu těmito členy nebo jejich prvnmi předchůdci, jsou tyto převody bezplatn.

(2) Ustanoven odstavce 1 plat i pro převody bytů, garž a atelierů v budovch, kter k datu činnosti tohoto zkona byly ve vlastnictv, popřpadě spoluvlastnictv družstev označovanch podle dřvějšch předpisů jako lidov bytov družstva,19) pokud se převděj z vlastnictv, popřpadě spoluvlastnictv uvedench družstev do vlastnictv členů - fyzickch osob, jejichž njemn vztah k bytu, garži a atelieru vznikl na zkladě skutečnost stanovench zkonem.20)

(3) Ustanoven odstavce 1 plat i pro převody nebytovch prostorů vzniklch na zkladě rozhodnut o změně užvn stavby21) z bytů, garž a atelierů uvedench v odstavcch 1 a 2.

(4) Je-li v budově ve vlastnictv, popřpadě ve spoluvlastnictv družstva nebytov prostor vznikl na zkladě rozhodnut o změně užvn stavby7) ze společnch prostorů budovy, převede družstvo na zkladě smlouvy tento nebytov prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a 2 do podlovho spoluvlastnictv vlastnků jednotek bezplatně. Velikost spoluvlastnickho podlu se řd vzjemnm poměrem velikosti podlahov plochy jednotek k celkov podlahov ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlž k podlahov ploše nebytovho prostoru uvedenho ve větě prvn. Obdobně, jak je uvedeno v předchzejcch dvou větch, se postupuje u nebytovch prostorů, u nichž se na financovn podleli členskmi podly pouze njemci jednotek v budově, popřpadě domě, nebo jejich prvn předchůdci. Ustanoven odstavce 1 plat i pro tyto převody vlastnictv nebytovch prostorů.

(5) Součst smlouvy o převodu jednotky uzavřen podle odstavce 1 nebo 2 je zvazek nabyvatele uhradit družstvu čstku, kter odpovd nesplacenm věrům s přslušenstvm poskytnutm družstvu, připadajcm na převděn byt, popřpadě nebytov prostor (garž, atelier) k datu pravideln pololetn spltky věru ve smyslu odstavce 6 a zvazek nabyvatele a družstva vzjemně vypořdat zvazky nabyvatele ve vztahu k družstvu. Vlastnictv k jednotce přechz až po sp lněn tohoto zvazku.

(6) Družstvo je povinno použt prostředků zskanch v přslušnm pololet od nabyvatelů jednotek ke splacen věru věřiteli23) (dle jen "banka”) spolu s pravidelnou spltkou věru připadajc na totž pololet s určenm, kterch jednotek se mimořdn spltka tk. Nedlnou přlohou smlouvy o převodu vlastnictv jednotky je potvrzen banky o splacen odpovdajc čsti věru s určenm, kterch jednotek se spltka věru tkala.

(7) Součst smlouvy o převodu vlastnictv jednotky z vlastnictv družstva je vzjemn vypořdn prostředků z njemnho určench na financovn oprav a držby budovy, popřpadě domu a jednotky a dle kladnch zůstatků prostředků tvořench ze zisku bytovho hospodřstv (dle jen "prostředky určen k vypořdn”), připadajcch na převděnou jednotku. Vzjemnm vypořdnm se přitom rozum vyrovnn jak nevyčerpanch zůstatků, tak vyrovnn nedoplatků ze strany nabyvatele. Nevyčerpan prostředky určen k vypořdn převede družstvo prvnick osobě zabezpečujc sprvu domu ( 9 až 11). Pro použit převedench prostředků plat ustanoven 15 obdobně. V přpadě, že sprva domu nen zajišťovna prvnickou osobou, převede družstvo nevyčerpan prostředky určen k vypořdn vlastnku jednotky.

(8) Došlo-li k převodu jednotky z vlastnictv družstva do vlastnictv člena před činnost tohoto zkona, jsou družstvo a vlastnk jednotky povinni vypořdat prostředky určen k vypořdn, připadajc na převedenou jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsců ode dne činnosti tohoto zkona.

(9) Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zanik členstv nabyvatele v družstvu bez prva na vrcen členskho podlu připadajcho na jednotku, přpadně zkladnho členskho vkladu, pokud byl zdrojem financovn domu s převděnmi jednotkami. Členstv v družstvu však nezanik, jestliže majetkov čast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň vše zkladnho členskho vkladu.

(10) Vypořdac podl nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena jednotka podle odstavců 1 až 5 a zaniklo členstv v družstvu, se stanov podle 233 obchodnho zkonku.

V.

stavn soud dle v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu zkoumal, zda zkon, protistavnost jehož ustanoven navrhovatel namt, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Je nutno konstatovat, že otzkou tzv. formln stavnosti zkona o vlastnictv bytů se již stavn soud zabval v řzen, vedenm pod sp. zn. Pl. S 51/2000 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, svazek 21, nlez č. 42, vyhlšen pod č. 128/2001 Sb.). Z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky, jakož i ze zaslanch sněmovnch tisků, těsnopiseckch zprv, přslušnch usnesen a dajů o průběhu hlasovn obou komor zjistil, že zkon č. 72/1994 Sb., (zkon o vlastnictv bytů) byl přijat a vydn stavou předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence, při dodržen kvor, stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy ČR. Nvrh zkona, později vyhlšenho pod č. 72/1994 Sb. předložila Poslaneck sněmovně vlda Česk republiky. Zkon byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky na jej 17. schůzi dne 24. 3. 1994 (usnesen Poslaneck sněmovny č. 355, sněmovn tisky č. 599 a č. 724) ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů. Zkon byl pot podepsn předsedou Poslaneck sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vldy v souladu s čl. 51 stavy ČR a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 22, ročnk 1994. činnosti nabyl dne 1.5.1994. Rovněž novely předmětnho zkona, kter se čstečně dotkly nvrhem napadench ustanoven (zkon č. 97/1997 Sb. a zkon č. 103/2000 Sb.), byly přijaty a vydny stavou předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence (pozn. tedy ještě před podnm tohoto nvrhu).

VI.

stavn soud pot, co tato formln zjištěn znovu ověřil, dospěl po přezkoumn věci sam k zvěru, že nvrh nen důvodn.

1. V danm přpadě je zjevn, že navrhovatel nesouhlas zejmna s nzorem stavnho soudu, vyjdřenm již v citovanm nlezu (sp. zn. III. S 258/03), že aplikaci 15 odst. 1 psm. c) zkona o konkursu a vyrovnn je nutno (v tehdy řešenm přpadě) odmtnout, neboť u bezplatnho převodu bytov jednotky podle 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb. je bezplatnost převodu dna ex lege a nikoliv projevem svobodn vůle dlužnka. Jak je uvedeno již vše, prvě tento zvěr, měl- li by bt obecně platnm pro posouzen dopadu 23 odst. 2, 3 a 24 zkona o vlastnictv bytů na konkurs, je pro navrhovatele "vslovně" důvodem podn nvrhu na zrušen napadench ustanoven zkona o vlastnictv bytů, protože - podle jeho nzoru - "při takovm vkladu porušuj tato ustanoven principy zakotven v čl. 11 Listiny zkladnch prv svobod".

vodem lze tedy konstatovat, že podstata navrhovatelovch nmitek se v zsadě koncentruje do jeho nesouhlasu s vkladem předmětnch ustanoven zkona o vlastnictv bytů, provedenm stavnm soudem, kter byl rovněž (podle tvrzen navrhovatele) akceptovn jinm sentem Vrchnho soudu v Praze (sent 13 Cmo). Nvrh tedy - fakticky vzato - nemř přmo proti napadenm ustanovenm zkona o vlastnictv bytů, resp. nezpochybňuje - bez dalšho - jejich stavnost, ale napad jejich interpretaci a to navc ve vztahu k ustanovenm jinho, byť zce souvisejcho zkona (zkon o konkursu a vyrovnn).

(Na tomto mstě lze připomenout, že stavn soud v řzen o zrušen zkonů podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy posuzuje soulad napadench ustanoven s stavnm pořdkem Česk republiky i na zkladě nvrhu obecnho soudu, aniž by se zroveň zabval konkrtnm přpadem, vzhledem k němuž k podn nvrhu došlo, a aniž by se přmo vyjadřoval k různmu vkladu těchto ustanoven, provedenmu různmi obecnmi soudy. Jeho kolem nen sjednocovat judikaturu, ale autoritativně posoudit, zda napaden ustanoven obstoj z hlediska stavnosti, resp. zda je možn jejich stavněkonformn interpretace. Pro všechny orgny a osoby jsou však ve smyslu čl. 89 odst. 2 zvazn nosn důvody - vyplvajc z stavněprvnho rozboru věci - obsažen v odůvodněn nlezu, byť i zamtajcho nvrh na zrušen napadench ustanoven určitho prvnho předpisu. Přpadn argument, že stava nezn prvo stavnho soudu podvat zvazn vklad stavy, nelze přijmout. stavn soud sice nen oprvněn podvat zvazn vklad stavy obecně, kdykoli a komukoli, avšak tam, kde jedn na zkladě sv kompetence, nen jeho činnost koneckonců obsahově ničm jinm, než prvě zvaznm vkladem stavy. Proto zabv-li se z podnětu obecnho soudu stavnost zkona, zabv se i vkladem stavy. stavn soud tedy podrobil ustanoven zkona o vlastnictv bytů - napaden řdně formlně podanm i obsahově odůvodněnm nvrhem Vrchnho soudu v Praze - kontrole jejich souladu s stavnm pořdkem Česk republiky.)

2. V tomto směru je předevšm nutno uvst, že ani plnum stavnho soudu neshledv ždnho důvodu odchlit se od již dřve vyjdřench zvěrů, obsažench v odůvodněn sentnho nlezu sp. zn. III. S 258/03, byť sent rozhodoval o konkrtn stavn stžnosti. Je proto na mstě zopakovat zkladn teze, na kterch jsou zvěry uvedenho nlezu vybudovny.

Z obecnho hlediska stavn soud mj. připomněl, že smyslem a čelem zkona o konkursu a vyrovnn ( 1) je uspořdn majetkovch poměrů dlužnka, kter je v padku, tedy m-li vce věřitelů a nen-li schopen po delš dobu plnit sv splatn zvazky; to plat i tehdy, jestliže fyzick osoba, je-li podnikatelem, a prvnick osoba je předlužena. Konkursu přitom podlh předevšm majetek (konkursn podstata), kter patřil dlužnkovi v den prohlšen konkursu, a to tak majetek jinch osob, zejmna těch, kter jej nabyly na zkladě nečinnch prvnch konů dlužnka ( 6 zkona o konkursu a vyrovnn). Podle 222 odst. 1 obchodnho zkonku za porušen svch zvazků družstvo odpovd celm svm majetkem. Z uvedenho plyne, že do něj patř rovněž bytov jednotky, jež jsou ve vlastnictv družstva, jakkoli k nim členům družstva přsluš nrok dle 23 a 24 zkona o vlastnictv bytů. Podle 23 a 24 zkona o vlastnictv bytů přitom členov družstva, a to za splněn určitch podmnek, disponuj nrokem na bezplatn převod bytov jednotky z vlastnictv družstva do vlastnictv jejich. Za podmnek obsažench v 20 zkona o konkursu a vyrovnn jsou konkursn věřitel oprvněn uplatnit sv pohledvky, přičemž konkursnm věřitelem je dle 7 uvedenho zkona každ osoba, jež uplatňuje vůči padci nrok. Předmětem pohledvky může přitom bt tž i věc, tj. i byt, přičemž zkon o konkursu a vyrovnn předpokld i možnost uspokojen pohledvky konkursnho věřitele ve vazbě na věc, k nž se vže zajištěn jeho pohledvky ( 28 odst. 1). Osobou konkursnho věřitele padce - bytovho družstva, jestliže svou pohledvku řdně uplatn, je tudž i člen družstva, jemuž sluš pohledvka plynouc z ustanoven 23 odst. 2 a 24 odst. 1 zkona o vlastnictv bytů.

stavn soud v předmětnm nlezu rovněž konstatoval, že do pravomoci demokratickho zkonodrce v oblasti zkonn pravy soukromho prva spad i prava smluvnch typů. Za takov smluvn typ nutno považovat, a to za splněn zkonem přesně stanovench podmnek, i bezplatn převod bytov jednotky z vlastnictv družstva členu družstva, jenž je njemcem bytu ( 23 odst. 2 a 24 odst. 1 zkona o vlastnictv bytů).

stavn soud dle považoval - v řzen vedenm pod sp. zn. III. S 258/03 - za nezbytn analyzovat i argumentaci obecnho soudu, dle něhož v rozhodovan věci je důvodn aplikace ustanoven 15 odst. 1 psm. c) zkona o konkursu a vyrovnn. Podle uvedenho zkonnho ustanoven jestliže byl prohlšen konkurs, jsou vůči věřitelům nečinn prvn kony dlužnka, proveden v poslednch šesti měscch před podnm nvrhu na prohlšen konkursu anebo po podn tohoto nvrhu do prohlšen konkursu, ktermi převd věci, prva a jin majetkov hodnoty ze svho majetku na jin osoby bezplatně. stavn soud prohlsil, že smyslem uvedenho zkonnho ustanoven je zakotvenm institutu odporovatelnosti a nečinnosti prvnho konu zamezit převodům majetku dlužnka na třet osobu na kor věřitelů v přpadě pochybnosti o jeho dobr vře. stavn soud však zdůraznil, že o takovou situaci se u bezplatnho převodu bytov jednotky dle 23 odst. 2 a 24 odst. 1 zkona o vlastnictv bytů nejedn. V danm přpadě je totiž bezplatnost převodu dna nikoli projevem svobodn vůle dlužnka, nbrž je dna ex lege. Aplikaci ustanoven 15 odst. 1 psm. c) zkona o konkursu a vyrovnn tudž v předmětn věci shledal nesouladnou s jeho čelem a smyslem a jako takovou ji odmtl. K otzce napět mezi doslovnm a teleologickm vkladem zkona přitom stavn soud - s odkazem na svoji konstantn judikaturu - zopakoval, že neudržitelnm momentem použvn prva je jeho aplikace, vychzejc pouze z jazykovho vkladu; jazykov vklad představuje toliko prvotn přiblžen se k aplikovan prvn normě, je vchodiskem pro objasněn a ujasněn si jejho smyslu a čelu (k čemuž slouž i řada dalšch postupů, jako logick a systematick vklad, vklad e ratione legis atd.). stavn soud připomněl jako zsadu, že soud nen absolutně vzn doslovnm zněnm zkonnho ustanoven, nbrž se od něj sm a mus odchlit v přpadě, kdy to vyžaduje ze zvažnch důvodů čel zkona, historie jeho vzniku, systematick souvislost nebo někter z principů, jež maj svůj zklad v stavně konformnm prvnm řdu jako vznamovm celku. Je však nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnut soudu se mus zakldat na racionln argumentaci.

stavn soud i nyn setrvv na takto vyslovench prvnch zvěrech, pokud jde o interpretaci a aplikaci nvrhem napadench ustanoven zkona o vlastnictv bytů, neboť tyto zvěry jsou v souzen věci použiteln. V citovanm nlezu pod sp. zn. III. S 258/03 stavn soud vyslovil, jak je stavněkonformn vklad i těchto ustanoven; nzoru navrhovatele o dajn nedůvodn preferenci jedn skupiny věřitelů (a diskriminačnm důsledkům takov interpretace vůči skupině druh) tedy stavn soud nepřiznal relevanci. Plat-li totiž v takovch přpadech pravidlo, že členov družstva za splněn jistch podmnek disponuj prvnm nrokem na bezplatn převod bytov jednotky z vlastnictv družstva do vlastnictv svho a že bezplatnost takovho převodu nen projevem svobodn vůle dlužnka, nbrž je dna ex lege, potom je vklad, jak zaujal stavn soud ve věci III. S 258/03 ve svm celku (stc ve svch důsledcch v zvěr, že takto nabyt majetek nelze užt k uspokojen pohledvek jinch konkursnch věřitelů) v podstatě dn povahou věci sam (argumentum intrinsecum). Z stavněprvnho hlediska obecně plat, že z mnoha myslitelnch vkladů zkona je třeba vždy použt takov, kter respektuje stavn principy a ke zrušen zkona pro nestavnost přistoupit teprve tehdy, nelze-li dotčen ustanoven použt, aniž by byla porušena stavnost. K tomu však v souzen věci nedochz.

3. a) Lze však uvst ještě argument jin, resp. zmnit dalš okolnosti ve prospěch shora uvedench zvěrů. Zkouman přpad je totiž - jak je zřejm tž z vyjdřen častnků řzen - specifick tm, že po podn nvrhu na zrušen napadench ustanoven zkona o vlastnictv bytů došlo k legislativnmu vvoji, jestliže zkonodrce - podle svch vlastnch slov - (viz vyjdřen obou komor Parlamentu) "způsobem plně konformnm s rozhodnutm stavnho soudu ze dne 6. května 2004, sp. zn. III S 258/03, vslovně prvně upravil princip kontinuity prvnch nroků fyzickch osob- členů družstva, vyplvajcch z napadench ustanoven zkona č. 72/1994 Sb., pokud jde o trvn těchto prvnch nroků i způsob jejich vypořdn konkursnm sprvcem" (srov. vyjdřen Poslaneck sněmovny), resp. "realizoval obecně použiteln myšlenky stavnho soudu, vyjdřen v nlezu III. S 258/03" (vyjdřen Sentu). Jednalo se o zkon ze dne 28. dubna 2005, č. 179/2005 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky (dle jen "zkon č. 179/2005 Sb.").

V čsti dvact devt tohoto zkona je novelizovn zkon o konkursu a vyrovnn tak, že se v 27 doplňuje odstavec 7, kter včetně poznmek pod čarou č. 8 (poukaz na 22, 23 odst. 1 a 3 a 27 zkona o vlastnictv bytů), č. 9 (poukaz na 23 až 28 zkona o vlastnictv bytů) a č. 10 (poukaz na 22 zkona o vlastnictv bytů) nyn zn:

"Smluvnmi předkupnmi prvy nen sprvce vzn. Sprvce je při zpeněžovn podstaty vzn zkonnm předkupnm prvem a prvy njemců podle zvlštnho zkona8). Byty a nebytov prostory ve vlastnictv bytovho družstva, nakldn s nimiž je omezeno prvem fyzickch osob- členů družstva, kter jsou njemci bytů či nebytovch prostor, na vlučn nabyt vlastnictv těchto bytů či nebytovch prostor podle 23 odst. 1 a 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., o vlastnictv bytů, ve zněn pozdějšch předpisů, mus sprvce nejprve nabdnout k bezplatnmu převodu osobm oprvněnm k vlučnmu nabyt vlastnictv za podmnek stanovench zvlštnm zkonem9). Sprvce je povinen provst všechny kony, kter jsou k převodu těchto bytů a nebytovch prostor potřebn. Za to mu od osob oprvněnch k vlučnmu nabyt vlastnictv nlež nhrada nkladů nezbytně vynaložench na proveden všech potřebnch konů a odměna stanoven podle zvlštnho prvnho předpisu. Nepřijme-li osoba oprvněn k vlučnmu nabyt vlastnictv takovou nabdku do tř měsců od jejho doručen, přikroč sprvce ke zpeněžen, přičemž ustanoven zvlštnho zkona o ochraně prv njemců10) se v těchto přpadech již neužij."

Obecně lze řci, že tato novelizace znamen legislativn trend, kter proti sprvnosti navrhovatelova nzoru zjevně směřuje. Ostatně, jestliže je sprvce konkurzn podstaty - podle uveden novely - povinen nabdnout přslušnm subjektům bezplatn převod bytu, tm spše lze usuzovat, že by nebylo možn zahrnout do konkurzn podstaty ani ty byty, k jejichž bezplatnmu převodu na členy družstva smlouvou mezi padcem (družstvem) a členem družstva skutečně došlo.

b) V čsti třict citovanho zkona č. 179/2005 Sb. pak došlo ke změně samotnho zkona o vlastnictv bytů, neboť za stvajc 30 byl doplněn nov 30a, kter včetně poznmky pod čarou 27a (poukaz na zkon o konkursu a vyrovnn) zn:

"Ustanoven tohoto zkona tkajc se vlastnka budovy, jednotky nebo pozemku, popřpadě spoluvlastnickho podlu na pozemku, popřpadě bytovho družstva, plat i pro sprvce podstaty podle zvlštnho zkona o konkursu a vyrovnn27a), včetně ustanoven o převodech vlastnictv budovy, jednotky a pozemku, popřpadě spoluvlastnickho podlu na pozemku."

Konečně došlo v tže čsti zkona č. 179/2005 Sb. ke změně tak, že v napadenm ustanoven 24 odst. 7 větě prvn zkona o vlastnictv bytů č. 72/1994 Sb. byla za slova "vzjemn vypořdn prostředků" vložena slova "z njemnho" a za slova "a dle" slova "kladnch zůstatků". Předmětn čsti zkona č. 179/2005 Sb. přitom nabyly činnosti již dnem jeho vyhlšen, tj. dnem 30.4.2005. stavn soud tedy sice zjistil, že ustanoven zkona napaden nvrhem na zahjen řzen, byla citovanm zkonem později novelizovna, leč pouze nepatrně (čtyřmi slovy), v jedinm odstavci obshlho ustanoven ( 24 odst. 7 větě prvn zkona o vlastnictv bytů). Je třeba uvst, že uveden novelizace nezměnila ani obsah, ani smysl napadench ustanoven a jejich takto nepatrně pozměněn zněn se vznamově neliš od zněn dřvějšho, neboť jde toliko o jejich upřesněn. stavn soud tedy dovozuje, že za tohoto stavu neexistuj důvody zastaven řzen podle 67 zkona o stavnm soudu, jelikož napaden ustanoven zkona o vlastnictv bytů zkonem č. 179/2005 Sb. (s drobnou vjimkou, v tomto odstavci shora popsanou) dotčena nebyla a platnosti před skončenm řzen před stavnm soudem nepozbyla. V podstatě srovnateln nzor vyslovil stavn soud i ve věci Pl. S 15/01, v čsti VII/c v poslednm odstavci.

Pokud jde o podstatu věci, je z vše uvedenho - bez obshlho komentře - dostatečně zřejm, že i zkonodrce shledal relevantnm nzory, kter vyslovil stavn soud v citovanm nlezu sp. zn. III S 258/03. Prvn prava dan problematiky, kterou je nutno posuzovat komplexně, byla tedy zkonem č. 179/2005 Sb. toliko legislativně upřesněna ve smyslu vkladu, provedenho již dřve citovanm nlezem stavnho soudu, aniž by byla co do svho obsahu a smyslu jakkoli dotčena.

Ze všech uvedenm důvodů dospěl stavn soud k nzoru, že napaden ustanoven, tj. 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, nejsou v rozporu s člnkem 11 Listiny zkladnch prv a svobod, jehož se navrhovatel dovolv, a ani z jinch důvodů protistavn nejsou.

stavn soud tedy konstatuje, že důvody zrušen 23 odst. 2, 3 a 24 zkona č. 72/1994 Sb., kterm se upravuj někter spoluvlastnick vztahy k budovm a někter vlastnick vztahy k bytům nebytovm prostorům a doplňuj někter zkony (zkon o vlastnictv bytů) nejsou dny.

Proto byl nvrh Městskho soudu v Praze v souladu s ust. 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zamtnut.

stavn soud - se souhlasem častnků - od stnho jedn upustil, neboť usoudil, že od tohoto jednn nelze očekvat dalš objasněn věci.

Načítávám znění...
MENU
Hore