Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení čl. I zákona č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 3/1995 účinný od 18.01.1995

Schválené: 23.11.1994
Účinnost od: 18.01.1995
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Ochrana žen, mladistvých a zdravotně postižených., Pracovní doba. Doba služby., Pracovní podmínky žen., Pracovní podmínky těhotných žen a matek.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení čl. I zákona č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 3/1995 účinný od 18.01.1995
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 3/1995 s účinností od 18.01.1995
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

3/1995 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 23. listopadu 1994 v plénu o návrhu skupiny 45 poslanců Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení bodů 1, 2, 97, 98, 99 a 100 obsažených v článku I zákona č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pokud se jimi zrušují, mění nebo doplňují základní zásady a ustanovení § 151, 152, § 154 odst. 1 a § 156 odst. 3 zákoníku práce a s tím související ustanovení bodu 38 [§ 37 odst. 1 písm. f)] a bodu 102 (vypuštění slov "152 a" v § 162 větě první) takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Dne 24. května 1994 byl stavnmu soudu Česk republiky doručen nvrh skupiny 45 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na zrušen citovanch ustanoven zkona č. 74/1994 Sb. Napaden zkon byl Parlamentem Česk republiky schvlen a nabyl činnosti dnem 1. června 1994 s vjimkou čl. I bodu 90, kter nabyl činnosti dnem 1. zř 1994 a čl. VII bodu 7, kter nabv činnosti dnem 1. ledna 1995.

Zkon byl publikovn ve Sbrce zkonů v čstce 23, kter byla rozeslna dne 29. dubna 1994, takže tento zkon nabyl platnosti. Tm byla splněna podmnka přpustnosti nvrhu ve smyslu 66 odst. 1, 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.

Dne 3. listopadu 1994 obdržel stavn soud Česk republiky doplněn navrhovatelů, kter obsahovalo opravu některch chybně uvedench čselnch dajů a zroveň upřesněn textu nvrhu, z něhož pro plnost lze uvst nsledujc:

Federln shromžděn svm usnesenm č. 110 ze dne 15. prosince 1992 sice nesouhlasilo s ratifikac mluvy č. 171 o nočn prci z roku 1990, vyslovilo však souhlas s ratifikac Protokolu z roku 1990 k mluvě (revidovan) o nočn prci ženy (1948). Podle Bulletinu Official du Bit (1993) byla listina o ratifikaci uvedenho Protokolu zaregistrovna dne 15. března 1993 s tm, že Protokol vstoupil v platnost 15. března 1994. Navrhovatel dle uvděj, že s ohledem na skutečnost, že ratifikovan Protokol nebyl dosud vyhlšen ve Sbrce zkonů Česk republiky, nelze na něj vzthnout ustanoven čl. 10 stavy Česk republiky.

Jak z doplněn dle vyplv, poukazuj navrhovatel na rozpor napadench ustanoven zkonku prce s ratifikovanm a dosud nevyhlšenm Protokolem z roku 1990 k mluvě o nočn prci (ženy) - revidovan - z roku 1948.

II.

stavn soud Česk republiky zaslal podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb. nvrh k vyjdřen Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky a vyždal si rovněž těsnopiseckou zprvu o schůzi Poslaneck sněmovny, na nž byl projednvn vldn nvrh zkona, kterm se měnil a doplňoval zkonk prce a někter dalš zkony, včetně společn zprvy vborů Poslaneck sněmovny a důvodov zprvy k tomuto nvrhu.

Za Parlament Česk republiky se k nvrhu vyjdřil mstopředseda Poslaneck sněmovny Ing. Pavel Tollner, kter zdůraznil, že přm zkaz nočn prce žen vyplv pouze z čl. 3 mluvy č. 89, kter se však tk jen prce žen v průmyslovch podnicch, zce vymezench v čl. 1 tto mluvy. Ve srovnn s ostatnmi mezinrodnmi pakty a mluvou č. 171 z roku 1990 je mluva č. 89 zastaral a ve sv podstatě zakld diskriminaci žen. Tato diskriminace se projevuje v možnosti uzavrn pracovnch smluv mužů a žen, zaměstnanch mimo průmyslov podniky uveden v mluvě č. 89.

mluvou č. 171 z roku 1990, kter se rovněž tk nočn prce žen, je zpravidla dno ženě na vběr, kdy a za jakch okolnost se rozhodne využt ochrany, kter je j zkazem nočn prce poskytovna a garantovna ve formě jejho souhlasu.

Prva žen na zvlštn ochranu stanoven v čl. 29 a 32 Listiny zkladnch prv a svobod je třeba porovnvat s prvem každho člověka na svobodnou volbu povoln (čl. 26 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a 1 odst. 3 zkona o zaměstnanosti) a se zaručenm prvem žen na stejn podmnky v zaměstnn, jak maj muži [čl. 2, čl. 6 odst. 1, čl. 7 psm. a) a e) Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, uveřejněnho pod č. 120/1976 Sb.].

Zkon č. 74/1994 Sb. nadle zaručuje ženě dostatečnou ochranu před zařazenm na nočn prci proti jej vůli.

Česk republika nen vzna ždnou mezinrodn mluvou, stavou ani Listinou zkladnch prv a svobod k absolutnmu zkazu vyslat těhotn ženy a ženy pečujc o mal děti na pracovn cesty. Proto stejně jako u nočn prce i v tomto přpadě by setrvn na absolutnm zkazu vyslat tyto ženy na pracovn cesty i v přpadě jejich souhlasu znamenalo jejich diskriminaci z hlediska pracovnch přležitost a podmnek pro vkon zaměstnn.

Zkon č. 74/1994 Sb. byl přijat potřebnou většinou poslanců Parlamentu, řdně podepsn a vyhlšen ve Sbrce zkonů.

Zkonodrn sbor jednal s přesvědčenm, že přijat zkon je zcela v souladu s stavou, Listinou zkladnch prv a svobod, prvnm řdem a mezinrodnmi smlouvami, ktermi je naše republika vzna. Potud citace Poslaneck sněmovny Česk republiky.

Z hlediska odbornho posouzen dan problematiky si stavn soud Česk republiky vyždal rovněž stanoviska:

1. Ministerstva zahraničnch věc Česk republiky,

2. Ministerstva zdravotnictv Česk republiky,

3. Ministerstva prce a socilnch věc Česk republiky.

ad 1. Ministerstvo zahraničnch věc Česk republiky k věci sdělilo, že vypuštěnm 151 a 152 v dřve platn pravě zkonku prce dochz k omezen zkazů vztahujcch se k nočn prci žen. Novelou zkonku prce (zkonem č. 74/1994 Sb.) dochz naopak k rozšřen prv žen, možnost vběru se ponechv na jejich zvžen. Podobně je tomu rovněž u ustanoven 153 a 154 odst. 1 zkonku prce. Obecně lze tedy řci, že nov prvn prava jde nad rmec mezinrodnch zvazků v oblasti lidskch prv, přičemž s mezinrodnmi mluvami nekoliduje.

ad 2. Ministerstvo zdravotnictv Česk republiky se odvolalo na zvěry hlavnho hygienika Česk republiky s tm, že podle jeho nzoru zkaz nočn prce žen a současn prvn prava pracovnch podmnek žen, dan ustanovenmi 149 až 156 zkonku prce v platnm zněn, nen v rozporu se zkonem č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn změn a doplňků. Problm ochrany zdrav pracujcch žen, včetně žen těhotnch a jejich nenarozench dět, je nutno chpat zejmna v souvislosti s určenm druhů prac, kter ženy mohou vykonvat, a charakterem pracoviště. Ochrana zdrav pracujcch žen bude podle nzoru Ministerstva zdravotnictv Česk republiky odpovdajcm způsobem zajištěna přslušnou vyhlškou, kter stanov prce a pracoviště vhodn pro všechny ženy, těhotn ženy a matky do konce devtho měsce po porodu.

ad 3. K dan problematice se rovněž vyjdřilo Ministerstvo prce a socilnch věc Česk republiky, kter uvedlo, že pokud se tk nočn prce žen, je Česk republika z hlediska ratifikovanch mezinrodnch mluv Mezinrodn organizace prce dosud vzna mluvou č. 89 o nočn prci žen z roku 1948 - revidovanou a Protokolem z roku 1990 k tto mluvě.

Zmiňovan mluva č. 171 z roku 1990 o nočn prci nebyla vldou Česk a Slovensk Federativn Republiky ani Česk republiky a ani parlamenty obou republik schvlena. Vlda Česk republiky uložila tomuto ministerstvu připravit dalš legislativn prce tak, aby bylo dosaženo souladu prvnho řdu Česk republiky (dřve Česk a Slovensk Federativn Republiky) s ustanovenmi mluvy č. 171 z roku 1990. Podle nzoru ministerstva se jedn o ždouc proces harmonizace prvnch aktů Evropskho společenstv s vnitrosttnmi prvnmi akty Česk republiky. Ministerstvo prce a socilnch věc Česk republiky zastv nzor, že jak z hlediska vnitřnho členěn Mezinrodn organizace prce, tak i z hlediska mezinrodnho prva nen mluva č. 89 mluvou o lidskch prvech a zkladnch svobodch ve smyslu čl. 10 stavy Česk republiky.

III.

Podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky stavn soud rozhoduje o zrušen zkonů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy Česk republiky. Ve smyslu čl. 10 stavy Česk republiky se rozum takovmi smlouvami pouze ratifikovan a vyhlšen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch. Těmi je Česk republika vzna, jsou bezprostředně zvazn a maj přednost před zkonem. Při rozporu mezi smlouvou a zkonem plat smlouva.

K zkladnm mezinrodnm dokumentům, kter se zabvaj zkladnmi prvy v oblasti pracovnho prva a socilnho zabezpečen, patř jen:

Všeobecn deklarace lidskch prv,

Mezinrodn pakt o občanskch a politickch prvech,

mluva o odstraněn všech forem rasov diskriminace,

mluva o odstraněn všech forem diskriminace žen.

K evropskm dokumentům v tže oblasti patř:

mluva o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod,

Evropsk sociln charta.

Podle intern klasifikace mluv samotn Mezinrodn organizace prce lze řadit mezi mluvy o zkladnch lidskch prvech a svobodch pouze:

1. mluvy o diskriminaci,

2. mluvy o zkazu nucen prce,

3. mluvy o odborovch svobodch.

mluva č. 89 z roku 1948 - revidovan, o nočn prci, nen tedy, jak je ze shora uvedenho zřejm, mezinrodn smlouvou o lidskch prvech a zkladnch svobodch podle čl. 10 stavy Česk republiky, ale je, a to i samotnou Mezinrodn organizac prce, řazena mezi mluvy o pracovnch podmnkch zaměstnvn žen.

Pokud se tk dalšch v nvrhu uvedench mezinrodnch mluv, lze mezi dokumenty, kter splňuj podmnky již citovanho ustanoven čl. 10 stavy Česk republiky, řadit pouze mluvu o odstraněn všech forem diskriminace žen (vyhlšenou pod č. 62/1987 Sb.). V nvrhu uveden čl. 23 tto mluvy prav: "Nic z tto mluvy nebude na jmu ustanoven, jež mohou ještě lpe vst k dosažen rovnoprvnosti mezi muži a ženami, jež mohou bt obsažena:

a) v zkonodrstv sttu, smluvn strany; nebo

b) v jakkoli jin mezinrodn mluvě, smlouvě nebo dohodě, jež je pro tento stt platn".

Odkaz na uveden člnek však odporuje smyslu a čelu zdůvodněn nvrhu, neboť je nepochybn, že prvě zrušen dřve platnho zkazu nočn prce žen je naplněnm shora citovanho ustanoven mluvy. V přpadech ostatnch mluv splňujcch podmnku danou čl. 10 stavy Česk republiky dospěl stavn soud k nzoru, že s projednvanou problematikou nesouvis.

IV.

Nvrh skupiny poslanců Parlamentu Česk republiky byl podn ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky a 70 zkona č. 182/1993 Sb., neboť, jak navrhovatel uvděj, napaden ustanoven zkona č. 74/1994 Sb. jsou v přmm rozporu s mezinrodnmi smlouvami, ktermi je Česk republika vzna na zkladě ustanoven čl. 5 odst. 2 zkona Česk nrodn rady č. 4/1993 Sb., a maj přednost před zkonem.

Svůj nvrh dle odůvodňuj tvrzenm, že Česk republika jako prvoplatn člen Mezinrodn organizace prce je povinna dodržovat jej stavu a j přijat a naš republikou ratifikovan mluvy.

Je nutno uvst, že v nvrhu citovan mluva č. 89 o nočn prci žen (z roku 1948) - revidovan, vstoupila pro Československou republiku v platnost dnem 12. června 1951 (vyhlšena ve Sbrce zkonů pod č. 17/1991 Sb.).

Je pravdou, že podle usnesen vldy Česk a Slovensk Federativn Republiky č. 453 ze dne 6. listopadu 1991 tehdejš vlda Česk republiky vznesla požadavek ratifikace mluvy č. 171 Mezinrodn organizace prce o nočn prci, kter nově upravuje někter pojmy tkajc se zejmna nočn prce žen. Vzhledem k tomu, že tehdy nebyly vytvořeny legislativn předpoklady ratifikace mluvy (tj. novela přslušnch ustanoven zkonku prce), vlda Česk a Slovensk Federativn Republiky od nvrhu ratifikace upustila. Nvrh na ratifikaci mluvy č. 171 byl připravovn současně s textem vldnho nvrhu na novelizaci zkonku prce.

Důvodem ke zrušen zkazu nočn prce žen byla podle důvodov zprvy k nvrhu zkona potřeba harmonizace prva Česk republiky s přslušnmi prvnmi akty Evropskho společenstv, zejmna pak s uzavřenou Evropskou dohodou o přidružen Česk republiky k Evropskmu společenstv (čl. 69 a 70 Evropsk dohody).

Podle programovho prohlšen vldy Česk republiky patřilo mezi jej hlavn koly tž předložen nvrhu novely zkonku prce. Novela zpracovan k zkonku prce reaguje na zsadn změny prvnch vztahů v oblasti ekonomickho systmu Česk republiky a bylo proto nutn, aby existujcm trendům hospodřskho vvoje nebrnily současn pracovněprvn vztahy, ale aby je podpořily a usnadnily jejich realizaci.

Proto vlda navrhla zejmna pravu vkonů nočn prce. Ve stvajc pravě se tak doshlo zrušen rozdlu mezi mužem a ženou při nočn prci a odstranila se tak centralizovan agenda povolovn vjimek ze zkazu nočn prce žen. Tento zkaz, ačkoliv dosud prezentovan jako projev pče o ženy, byl v praxi pociťovn jako diskriminace žen.

Rovněž čl. 10 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, kulturnch a socilnch prvech (uveřejněn pod č. 120/1976 Sb.) stanov pouze prvo na zvlštn, zejmna sociln ochranu v těhotenstv a mateřstv. Z mluvy o odstraněn všech forem diskriminace žen (čl. 11 odst. 1) vyplvaj obecně deklarovan prva, jako je ochrana zdrav, předporodn a poporodn pče o ženy, kter jsou ženm zaručena jak stavou, tak i dalšmi zkonnmi a podzkonnmi pracovněprvnmi a zdravotnmi předpisy. V podstatě stejnou zsadu vyslovuje i mluva o prvech dtěte [čl. 24 odst. 2 psm. d) a čl. 41].

Neodpovd skutečnosti, že obecně formulovan prva a ochrana ženy a rodiny v čl. 32 Listiny zkladnch prv a svobod jsou provedeny pouze ustanovenm 154 zkonku prce.

V nvrhu citovan ustanoven čl. 26 až 32 Listiny zkladnch prv a svobod se k dan problematice přmo vztahuje pouze čl. 29 odst. 1, kde se hovoř o prvu žen, mladistvch a osob zdravotně postižench na zvšenou ochranu zdrav při prci a zvlštn pracovn podmnky. Tento člnek však zavazuje Českou republiku pouze ke zvšen ochraně uvedench subjektů v pracovnch podmnkch. Dalš ustanoven, kter přmo navazuj na projednvanou problematiku, je čl. 32 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, kter hovoř o zvlštn pči a ochraně v pracovnch vztazch žen v těhotenstv a odpovdajcch pracovnch podmnkch. Ostatn uveden člnky se k projednvan problematice nevztahuj.

Mezinrodně uznvan zsada, že ratifikac mezinrodn mluvy nejsou dotčena vhodnějš prva, ochrana a podmnky poskytovan a zaručen vnitrosttnmi předpisy, je obsažena i v čl. 19 odst. 8 stavy Mezinrodn organizace prce. stavn soud nesdl nzor, že ustanoven bodu 99 novely zkonku prce je v rozporu se zkladnmi prvy nabytmi na zkladě Listiny zkladnch prv a svobod a s lidskmi prvy nabytmi na zkladě mezinrodnho prva.

Pokud se tk zkladnch zsad, vypuštěnch v novelizovanm zněn zkonku prce, představovaly tyto zsady pouze obecn vkladov pravidla, kter byla podpůrně použvna při aplikaci konkrtnch ustanoven zkonku prce, ale neměla normativn charakter.

Zrušenm čl. III až X zkladnch zsad zkonku prce zkonem č. 74/1994 Sb. nedochz ke zrušen přslušnch prvnch institutů, neboť jsou nadle upraveny v souladu s čl. 41 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod těmito ustanovenmi:

Čl. III - Prvo na svobodnou volbu povoln a prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac jsou upraveny v zkonech o zaměstnanosti, zkaz nucen prce a zkaz zneužvn prv v 7 zkonku prce.

Čl. IV - Prvo na mzdu nebo plat upravuje zkon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovn pohotovost a o průměrnm vdělku, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, popř. u čsti zaměstnanců dosud 111 až 123 zkonku prce. Bezpečnost a ochrana zdrav při prci je upravena v 132 a nsl. zkonku prce, odpočinek na zotaven po prci zaručuj ustanoven 100 a nsl. Pče o zaměstnance, včetně otzek kvalifikace, je upravena v 139 a nsl. zkonku prce.

Čl. V a X - Postaven odborovch orgnů jako zstupců zaměstnanců je zakotveno v 18 zkonku prce, prvo na kolektivn vyjednvn upravuje zkon č. 2/1991 Sb.

Čl. VI - Zkladn povinnosti zaměstnanců a vedoucch zaměstnanců jsou stanoveny v 73 až 75 zkonku prce.

Čl. VII - Pokud jde o pracovn podmnky žen a matek, zkonk prce obecně nerozlišuje při pravě pracovněprvnch vztahů mezi mužem a ženou, přihlž však k fyziologickm předpokladům a mateřsk loze žen, zejmna pravou mateřsk dovolen, možnost pravy pracovn doby, ochranou před vpověd a pravou zkazu prac pro ženy, těhotn ženy a matky do konce devtho měsce po porodu ( 149 a nsl.).

Čl. VIII - pravu zvlštnch podmnek mladistvch obsahuj zejmna ustanoven 163 až 168 zkonku prce.

Čl. IX - Ochrana zdrav zaměstnanců je upravena v 135, odpovědnost za škodu v 170 a nsl. zkonku prce. Zabezpečen zaměstnanců při pracovn neschopnosti a ve stř je upraveno jednak v 146 a nsl. zkonku prce, jednak zvlštnmi zkony upravujcmi nemocensk a důchodov pojištěn (zabezpečen). Ochrana pracovněprvnch vztahů při nemoci, razu, v těhotenstv nebo mateřstv je zajištěna ochranou před vpověd ( 48 zkonku prce). Problematika preventivn a lčebn pče je upravena zvlštnmi zkony (např. zkon č. 20/1966 Sb.) - např. 99 a 168 zkonku prce.

Jako nenormativn a nadbytečn byly zrušeny zkladn zsady i v občanskm zkonku.

V.

K uveden problematice se vztahuje i rozsudek soudnho dvora Evropskho společenstv v Lucemburku z 25. července 1991, kter se tk řešen problematiky rovnoprvnosti v přstupu k mužům a ženm v přpadě zkazu nočn prce.

Ve věci C 345/89 řešil tento soudn dvůr prejudiciln otzku interpretace čl. 5 Směrnice Rady z 9. nora 1976 č. 76/207/CEF vztahujc se mimo jin k rovnoprvnosti přstupu k mužům a ženm i pokud se tk jejich pracovnch podmnek. Podle čl. 5 citovan Směrnice maj bt mužům i ženm zajištěny stejn podmnky bez diskriminace založen na pohlav. Za tmto čelem čin člensk stty potřebn opatřen k tomu, aby byla odstraněna (zrušena) ustanoven odporujc tto zsadě v přpadě, že pče o ochranu, kter je inspirovala, již nen odůvodněna [ 2 odst. c) Směrnice].

Podle čl. 9 1 citovan Směrnice se člensk stty zavzaly, že přizpůsob sv prvn předpisy ustanovenm Směrnice ve lhůtě 30 měsců od jej ředn notifikace, a pokud jde o čl. 5 2 odst. c) ve lhůtě 4 let. Tato lhůta vypršela 14. nora 1980. Podle rozsudku uvedenho soudnho dvora čl. 5 Směrnice ukld členskm sttům povinnost uplatnit v pracovnch podmnkch mužů i žen stejn podmnky bez diskriminace z důvodů pohlav a revidovat ty zkony a předpisy, kter odporuj tto zsadě. Ustanoven uvedenho člnku je natolik přesn a bezpodmnečn, že se na ně mohou odvolvat soukrom osoby u nrodnch soudnch dvorů.

VI.

S ohledem na vše uveden skutečnosti plnum stavnho soudu Česk republiky zamtlo nvrh skupiny poslanců Parlamentu Česk republiky v celm rozsahu, neboť napaden ustanoven nejsou v rozporu s mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy Česk republiky a Listinou zkladnch prv a svobod.

Načítávám znění...
MENU
Hore