Sp. zn. Pl. ÚS 37/11 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti části § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., ve slovech "nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134" 299/2013 účinný od 27.09.2013
| Schválené: | 30.07.2013 |
| Účinnost od: | 27.09.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., SPRÁVNÍ PŘESTUPKY. SPRÁVNÍ DELIKTY., Daně spotřební obecně., Pokuty. Blokové pokuty. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 37/11 dne 30. července 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Dagmar Lastovecké, Jana Musila (soudce zpravodaj), Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Plzni na vyslovení protiústavnosti části ustanovení § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., účinném od 1. července 2005 do 31. prosince 2012, ve slovech "nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134", za účasti 1. Krajského soudu v Plzni, 2. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 3. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavn soud obdržel dne 22. prosince 2011 nvrh Krajskho soudu v Plzni (dle tž jen "navrhovatel") ze dne 19. 12. 2011 na zrušen čsti ustanoven 135d odst. 1 zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve slovech "nebo tabkovch vrobků anebo lihovin zajištěnch při kontrole podle 134". Z dikce napadenho ustanoven vyplv, že navrhovatel napad ustanoven 135d odst. 1 zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 217/2005 Sb.
2. Podnm ze dne 24. července 2013 změnil navrhovatel petit svho nvrhu v tom smyslu, že namsto zrušen citovan čsti zkonnho ustanoven navrhl, aby stavn soud nlezem rozhodl, že tato čst zkonnho ustanoven byla v rozporu s stavnm pořdkem. Důvodem pro změnu petitu je ta skutečnost, že zkonem č. 407/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, bylo ustanoven 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch s činnost od 1. ledna 2013 změněno (nahrazeno zcela jinm textem), takže důvod pro zrušen tohoto ustanoven stavnm soudem odpadl. Ve věci souzen před Krajskm soudem v Plzni však bude zapotřeb aplikovat ustanoven 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch ve zněn platnm v obdob od 1. července 2005 do 31. prosince 2012.
3. Původn nvrh ze dne 19. 12. 2011 na zrušen napadenho ustanoven byl podvn podle člnku 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a podle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") v souvislosti s rozhodovac činnost obecnho soudu. Změněn nvrh ze dne 24. července 2013 na vysloven protistavnosti napadenho ustanoven se opr o přmou aplikaci člnku 95 odst. 2 stavy.
4. Před Krajskm soudem v Plzni probhalo pod sp. zn. 57 Ca 85/2009 řzen ve sprvnm soudnictv o žalobě, jž se žalobkyně - obchodn společnost 4 VIP, s. r. o., IČ 27968693, se sdlem Karlovy Vary, Mattoniho nbřež 204 - domh zrušen rozhodnut žalovanho Celnho ředitelstv Plzeň ze dne 20. srpna 2009 č. j. 6889-02/09-1601-21. Po kasačnm rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu probh toto řzen před Krajskm soudem v Plzni pod sp. zn. 57 Af 41/2011.
5. Navrhovatel podv nvrh v přesvědčen, že napaden ustanoven zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o spotřebnch danch") bylo v rozporu s člnkem 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), zaručujcm ochranu vlastnickho prva, a s člnkem 4 odst. 4 Listiny.
II.
Předchoz průběh sprvnho řzen a řzen ve sprvnm soudnictv
6. Prvoinstančnm sprvnm rozhodnutm Celnho řadu Karlovy Vary ze dne 27. května 2009 č. j. 4592-3/2009-086100-021 bylo vysloveno, že se obchodn společnost 4 VIP, s. r. o., dopustila sprvnho deliktu tm, že porušila prvn povinnosti stanoven v 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch způsobem uvedenm v 135c odst. 2 citovanho zkona v tehdy platnm zněn. Tento sprvn delikt spchala prvnick osoba tm, že dne 25. března 2009 prodvala celkem 16 949 ks lihovin ve spotřebitelskm balen, 13 300 g tabku ve spotřebitelskm balen a 302 352 ks cigaret, a to v nebytovm prostoru s označenm SP02 a ve stnku - plechovm kontejneru ve velkotržnici SAPA, na adrese Libušsk 319, Praha 4 - Libuš, kteržto prostory nejsou zkolaudovny k prodeji zbož nebo poskytovn hostinskch služeb. Obchodn společnosti byla za toto jednn uložena pokuta ve vši 200 000 Kč. Dle bylo rozhodnuto, že se j na zkladě 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch (v tehdy platnm zněn) ukld propadnut 16 949 ks lihovin ve spotřebitelskm balen, 13 300 g tabku ve spotřebitelskm balen a 302 352 ks cigaret zajištěnch Celnm řadem Praha Dl rozhodnutmi o předběžnm opatřen č. j. 4389-3/2009-176800-032 a č. j. 5004-3/2009-176800-032. Vlastnkem propadlch věc se stv Česk republika.
7. O odvoln obchodn společnosti 4 VIP, s. r. o., proti rozhodnut Celnho řadu Karlovy Vary rozhodlo Celn ředitelstv Plzeň rozhodnutm ze dne 20. srpna 2009 č. j. 6889-02/09-1601-21 tak, že prvoinstančn rozhodnut potvrdilo s tou změnou, že uložen pokuta byla snžena na čstku 100 000 Kč.
8. Proti rozhodnut Celnho ředitelstv Plzeň podala obchodn společnost 4 VIP, s. r. o., žalobu, o nž rozhodl Krajsk soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. prosince 2010 č. j. 57 Ca 85/2009-59 tak, že zrušil rozhodnut žalovanho Celnho ředitelstv Plzeň ze dne 20. srpna 2009 č. j. 6889-02/09-1601-21 a věc vrtil žalovanmu k dalšmu řzen.
9. Proti shora uvedenmu rozhodnut Krajskho soudu v Plzni podalo žalovan Celn ředitelstv Plzeň kasačn stžnost, o nž rozhodl Nejvyšš sprvn soud rozsudkem ze dne 23. zř 2011 č. j. 7 Afs 30/2011-105 tak, že rozsudek Krajskho soudu v Plzni ze dne 22. prosince 2010 č. j. 57 Ca 85/2009-59 zrušil a věc vrtil krajskmu soudu k dalšmu řzen.
10. Krajsk soud v Plzni usnesenm ze dne 19. 12. 2011 č. j. 57 Af 41/2011-126 řzen o žalobě přerušil podle 48 odst. 1 psm. a) soudnho řdu sprvnho a věc předložil stavnmu soudu s nvrhem podle člnku 95 odst. 2 stavy.
III.
Argumentace navrhovatele
11. Navrhovatel uvd, že z 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch vyplv, že sprvn orgn přslušn k projednn sprvnho deliktu je povinen uložit propadnut "tabkovch vrobků anebo lihovin zajištěnch při kontrole podle 134", nlež-li pachateli sprvnho deliktu a byly-li ke spchn sprvnho deliktu užity nebo určeny. Kontrolou podle 134 je nutn rozumět kontrolu dodržovn zkazu prodeje lihovin a tabkovch vrobků podle 133 zkona o spotřebnch danch. Podle 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch, pokud tento zkon nestanov jinak, je na stncch, tržištch (tržnicch) nebo mstech, kter nesplňuj technick požadavky na zemně technick, čelov a stavebnětechnick řešen staveb a kter nejsou zkolaudovny k prodeji zbož nebo poskytovn hostinskch služeb, zakzno prodvat lihoviny a tabkov vrobky.
12. Doslovnm vkladem 135d odst. 1 ve spojen s 134 a 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch lze dospět k zvěru, že sprvn orgn přslušn k projednn sprvnho deliktu je povinen zajistit vešker tabkov vrobky nebo lihoviny, kter jsou v okamžiku kontroly prodvny na stncch, tržištch (tržnicch) nebo mstech, kter nesplňuj technick požadavky na zemně technick, čelov a stavebnětechnick řešen staveb a kter nejsou zkolaudovny k prodeji zbož nebo poskytovn hostinskch služeb, a nsledně uložit sankci propadnut všech těchto zajištěnch vrobků, a to bez ohledu na to, zda u nich byla či nebyla splněna povinnost odvst spotřebn daň. Zkon o spotřebnch danch totiž v 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch nehovoř o "neznačench" tabkovch vrobcch a lihovinch, ale obecně o tabkovch vrobcch a lihovinch. Z tohoto vkladu vychzel žalovan (a poslze i Nejvyšš sprvn soud). S takovou interpretac 135d odst. 1 ve spojen s 134 a 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch však navrhovatel nesouhlas.
13. Krajsk soud v Plzni se pr nejprve pokusil v souladu s ustlenou judikaturou stavnho soudu [např. nlez sp. zn. Pl. S 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.), dostupn stejně jako všechna dalš rozhodnut stavnho soudu zde citovan tž na http://nalus.usoud.cz] o jin, stavně konformn vklad předmětn čsti 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch a dospěl k zvěru, že předmětn ustanoven je možn vyložit v souladu s stavnmi zkony, a nen tudž důvod pro jeho zrušen.
14. Sv zvěry, k nimž takto dospěl, pr Krajsk soud v Plzni podrobně rozvedl ve svm v pořad prvm rozsudku ze dne 22. prosince 2010 č. j. 57 Ca 85/2009-59, ve kterm mimo jin uvedl, že při vkladu 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch "nelze odhldnout ani od ust. 134 zkona o spotřebnch danch. Podle druhho odstavce tohoto ustanoven, pokud jsou při provděn kontroly dodržovn zkazu prodeje lihovin a tabkovch vrobků podle ust. 133 zjištěny lihoviny a tabkov vrobky, vyd kontroln orgn rozhodnut o předběžnm opatřen, ve kterm stanov zajištěn těchto vrobků. Zněn citovanch ustanoven by mohlo navozovat představu o jaksi automatičnosti rozhodnut o propadnut zbož zajištěnho při kontrole podle 134 zkona o spotřebnch danch", tj. představu, že jestliže sprvn orgn při kontrole zjist lihoviny a tabkov vrobky, tyto mus zajistit a nsledně mus rozhodnout o jejich propadnut. Takov interpretace je však dle nzoru Krajskho soudu v Plzni myln.
15. Krajsk soud v Plzni tedy ve svm rozsudku ze dne 22. prosince 2010 vyslovil nzor, že "prvn zvěr o tom, že lze zajistit i tabkov vrobky a lihoviny, u kterch byla splněna daňov povinnost, je ... nesprvn. Ustanoven 135d odst. 1 a ust. 134 odst. 2 zkona o spotřebnch danch totiž nelze vykldat odtrženě od zbylch ustanoven thož zkona, zejmna čsti prv, označen ,obecn ustanoven'. V obecnch ustanovench zkona o spotřebnch danch se nachz tak ust. 42 označen ,zajištěn, propadnut a zabrn vybranch vrobků a dopravnch prostředků'". Toto ustanoven 42 zkona o spotřebnch danch pr stanov obecn rmec určujc okruh zbož, kter podlh zajištěn. Hovoř-li tudž zkon o spotřebnch danch v některch svch ustanovench o "zajištěn", jak je tomu i v přpadě 134 odst. 2, nelze zajistit jin vrobky než vrobky uveden v 42 odst. 1 a 2 zkona o spotřebnch danch. Sprvn orgny netvrdily, že by v přpadě zbož, o jehož propadnut rozhodly, šlo o zbož vymezen v 42 odst. 1 či 2 zkona o spotřebnch danch. Dokonce nerozporovaly tvrzen žalobce o tom, že jde o zbož, u něhož byla splněna daňov povinnost. Za tto situace nelze dospět k jinmu zvěru, než že sprvn orgny nebyly oprvněny toto zbož vůbec zajistit, natož nsledně rozhodnout o jeho propadnut.
16. Ačkoli je krajsk soud přesvědčen o tom, že institut zajištěn uveden v 42 odst. 1 a 2 zkona o spotřebnch danch je dky sv specialitě pro celn orgny zvazn i v přpadě, kdy postupovaly podle zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o sprvě dan a poplatků"), považuje navc za nutn upozornit na to, že k zajištěn vrobků nebyly sprvn orgny oprvněny ani podle zkona o sprvě dan a poplatků. Krajsk soud uvedl, že tak čin vzhledem k tomu, že žalovan v odůvodněn napadenho rozhodnut uvedl, že "je nutn zdůraznit, že v projednvanm přpadě, kdy byla kontrola provděna v rmci sprvy dan, uplatnil se při zajišťovn věc postup pro zajištěn věci při sprvě dan, tzn., že procesněprvnm předpisem byl zkon o sprvě dan a poplatků." V zkoně o sprvě dan a poplatků je institut zajištěn upraven v 15 odst. 7. Podle tohoto ustanoven pracovnk sprvce daně může zajistit tž věci, u nichž jejich nezajištěn by mohlo mt za nsledek nemožnost dodatečnho průkazu skutečnost potřebnch v daňovm řzen. Krajsk soud se domnv, že šlo-li v danm přpadě o zbož, u něhož nebyla pochybnost o splněn daňovch povinnost, nebylo možn takov zbož zajistit. Ze stejnho důvodu byl pr nepoužiteln taktž institut zajištěn hrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň ( 71 zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů).
17. Krajsk soud z pohledu shora uvedench zvěrů původně věc nepředložil stavnmu soudu ke zrušen čsti 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch, nbrž sm toto ustanoven interpretoval způsobem, kter pokldal za stavně konformn. Na zkladě tto interpretace napaden rozhodnut Celnho ředitelstv Plzeň zrušil a věc vrtil žalovanmu k dalšmu řzen. Avšak pot, co Nejvyšš sprvn soud se s touto interpretac neztotožnil a rozsudkem ze dne 23. zř 2011 č. j. 7 Afs 30/2011-105 rozsudek Krajskho soudu v Plzni zrušil a věc mu vrtil k dalšmu řzen, je Krajsk soud v Plzni nyn vzn nzorem Nejvyššho sprvnho soudu o tom, že zkon o spotřebnch danch dv přslušnm orgnům pravomoc zajistit a současně nechat propadnout všechny lihoviny či tabkov vrobky, kter byly prodvny v nezpůsobilm prostoru, a to bez ohledu na to, zda za ně byla či nebyla zaplacena spotřebn daň.
18. Krajsk soud v Plzni je přesvědčen o tom, že čst 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch uvozen slovy "nebo tabkovch vrobků anebo lihovin zajištěnch při kontrole podle 134" je v rozporu s člnkem 11 (prvo vlastnit majetek) ve spojen s člnkem 4 odst. 4 Listiny. Za tto situace pr Krajskmu soudu v Plzni nezbylo než předložit věc stavnmu soudu ke zrušen předmětn čsti 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch.
19. Krajsk soud v Plzni m za to, že automatičnost uložen sankce propadnut věci stanoven v namtan čsti 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch je v rozporu s stavnm pořdkem. Nen respektovn princip diferenciace a přiměřenosti sankc nastněn nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 38/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.), v němž stavn soud uvedl, že "pokuta jakožto trest mus bt diferencovan, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašen (individuln a generln prevence)", a pojmenovan v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 14/09 ze dne 25. 10. 2011 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.).
20. Dospěl-li stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 14/09 k zvěru, že v přpadě sankce pokuty je požadavek diferenciace sankc respektovn tm, že je stanoveno rozpět pokuty, a v přpadě sankce zkazu činnosti je stanovena rozpětm doba trestu, potom v přpadě sankce propadnut věci podle 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch nic takovho neplat. Bez zkoumn dalšch podmnek je vždy uloženo propadnut všech lihovin a tabkovch vrobků nachzejcch se v mstě prodeje.
21. Sprvn orgn je podle navrhovatele v tomto přpadě zbaven možnosti přihldnout k povaze a zvažnosti spchanho sprvnho deliktu, k osobnm, rodinnm, majetkovm a jinm poměrům pachatele, k jeho dosavadnmu způsobu života a k možnosti jeho npravy, k chovn pachatele po činu, k činkům a důsledkům, kter lze očekvat od trestu pro budouc život pachatele, k polehčujcm a přitěžujcm okolnostem atd., jak je typick pro trestn prvo ( 39 zkona č. 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve zněn zkona č. 193/2012 Sb.). Sprvn orgn nemůže přihldnout k zvažnosti sprvnho deliktu, ke způsobu jeho spchn a jeho nsledkům, k okolnostem, za nichž byl spchn atd., jak je typick pro přestupkov prvo [ 12 zkona č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o přestupcch")].
22. Za tto situace lze podle navrhovatele jen stěž hovořit o tom, že by vůbec mohl bt naplněn princip diferenciace sankc. Při automatickm ukldn propadnut věci k ždn diferenciaci sankce nedochz. Vše trestu je vždy rovna množstv lihovin a tabkovch vrobků nachzejcch se v mstě prodeje bez ohledu napřklad na nebezpečnost činu pro společnost. Snadno může dojt k tomu, že v přpadě mně zvažnho činu bude pachatel postižen nepoměrně vce než v přpadě velice nebezpečnho činu.
23. Krajsk soud dovodil, že čelem 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch je zjem sttu na tom, aby stavby byly užvny pouze k tomu čelu, ke ktermu jsou stavebnětechnickm charakterem určeny a u nichž bylo stavebnětechnick určen k požadovanmu čelu stavebnm řadem ověřeno. Zkaz prodeje tabkovch vrobků a lihovin na mstě, kter nebylo zkolaudovno k prodeji zbož nebo poskytovn hostinskch služeb, je ustanovenm specilnm ve vztahu k obecn povinnosti stanoven v současnosti v 119 zkona č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn zkona č. 350/2012 Sb.
24. Krajsk soud uvd, že 119 stavebnho zkona je vrazem zsady, že stavbu lze užvat pouze k tomu čelu, ke ktermu je svm stavebnětechnickm charakterem určena, a u nž bylo stavebnětechnick určen k požadovanmu čelu stavebnm řadem ověřeno. Smysl tto zsady zcela jistě tkv ve snaze předchzet vzniku škod, ke kterm by mohlo dochzet nesprvnm užvnm staveb. Nelze odhldnout od toho, že tato zsada nabv na vznamu zejmna v přpadě, kdy je stavba užvna většm počtem osob, ačkoli k takovmu hromadnmu užvn určena nebyla, neboť přpadnou škodu na životech a zdrav osob je nutn považovat za škodu nejzvažnějš.
25. Provd-li sprvce daně sprvu spotřebnch dan, je podle navrhovatele logick, že napřklad při mstnm šetřen či daňov kontrole může sprvce daně učinit jak zjištěn tkajc se plněn daňov povinnosti, tak zjištěn tkajc se plněn či porušovn zkazů prodeje uvedench v 133 zkona o spotřebnch danch. Lze tudž pochopit, že zkonodrce z důvodu efektivity sttn sprvy svěřil sprvcům spotřebnch dan působnost v rozsahu 132 až 134 ve spojen s 135c a 135d zkona o spotřebnch danch. prava těchto dvou působnost v jednom zkoně je pak logickm vystěnm tohoto změru.
26. Nelogickou a nepřiměřenou se však ve vztahu k zkonem chrněnmu zjmu jev krajskmu soudu povinnost sprvnho orgnu zajistit vešker věci nachzejc se v prostoru, kter nen svm stavebnětechnickm charakterem určen k aktivitm s těmito věcmi či k přtomnosti věc v něm. Stavebn zkon při obdobnm sprvnm deliktu trest propadnut věci nestanov. Škoda na životech a zdrav osob přitom může vzniknout vlivem nezpůsobil stavby, nikoli vlivem zbož prodvanho v tto stavbě.
27. Krajsk soud v Plzni ve vztahu k principu diferenciace sankc uvd, že nen vyloučeno, že pachatel prodvajc tabkov vrobky a lihoviny v prostoru, kter sice formlně nen stavebnětechnicky schvlen k prodeji zbož, avšak při splněn potřebnch formalit by k tomuto čelu mohl bt bez jakchkoli stavebnch prav rekolaudovn, bude potrestn mnohonsobně vce než pachatel prodvajc zmněn zbož v prostoru bezprostředně ohrožujcm život a zdrav kupujcch.
28. Uvedl-li stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 14/09 (viz vše), že "Stanoven několika druhů sankc, ať již alternativně nebo kumulativně, je zcela pravidelnm způsobem prvn pravy sankcionovn jak v oboru trestnho, tak sprvnho prva", je podle krajskho soudu nutn konstatovat, že tento zvěr neplat pro trest propadnut věci. Trest propadnut věci je kumulativně podle 70 odst. 3 trestnho zkonku stanoven pouze v přpadě, drž-li pachatel v rozporu s jinm prvnm předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavcch 1 a 2, ve vztahu k nž je možno uložit propadnut věci nebo jin majetkov hodnoty. Zkon o přestupcch kumulativn stanoven trestu propadnut věci u ždn ze skutkovch podstat přestupků neobsahuje. Bylo by snad možn akceptovat propadnut tabkovch vrobků a lihovin, u kterch nebyla splněna daňov povinnost odvst spotřebn daň, nikoli však již tabkovch vrobků a lihovin, u kterch daňov povinnost splněna byla. Tyto věci totiž drženy v rozporu se zkonem nejsou. M-li dojt k propadnut těchto věc, je trest propadnut věci podle nzoru navrhovatele zjevně nepřiměřen.
IV.
Vyjdřen častnků
29. V souladu s 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 18/2000 Sb., je častnkem řzen tž ten, kdo zkon nebo jin prvn předpis, jehož zrušen je navrhovno, vydal. stavn soud si podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 18/2000 Sb., k podanmu nvrhu vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky jako častnků řzen.
30. Předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Miroslava Němcov ve svm vyjdřen, stavnmu soudu doručenm dne 7. března 2013, a předseda Sentu Parlamentu Česk republiky Milan Štěch ve svm vyjdřen, stavnmu soudu doručenm dne 14. nora 2013, uvedli, že napaden ustanoven 135d bylo do zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, inkorporovno zkonem č. 217/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, a poslze bylo třikrt novelizovno, a to zkonem č. 575/2006 Sb., zkonem č. 95/2011 Sb. a zkonem č. 407/2012 Sb. Oba podrobně popsali průběh legislativnho procesu a uvedli, že z přijatch pozměňovacch nvrhů se ždn netkal 135d. Schvlen nvrh byl uveřejněn ve Sbrce zkonů jako zkon č. 217/2005 Sb., ze dne 3. května 2005, kterm se měnil zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony; činnosti nabyl dne 1. července 2005.
31. Oba častnci konstatuj, že napaden zkonn text byl projednn a schvlen stavně předepsanm způsobem a podle standardnch pravidel legislativnho procesu. Posouzen stavnosti nvrhem napadenho ustanoven ponechvaj na vaze stavnho soudu.
V.
Vyjdřen vedlejšho častnka
32. Přpisem ze dne 7. března 2013 č. j. 2442/2013-KMV vrchn ředitel Sekce kabinetu ministra a předsedy Legislativn rady vldy stavnmu soudu sdělil, že předseda vldy Česk republiky v souladu s ustanovenm člnku 77 odst. 1 stavy rozhodl, že vlda využije svho prva vyplvajcho z 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu k přistoupen do řzen ve věci předmětnho nvrhu, a zroveň svm dopisem ze dne 6. března 2013 pověřil ministra financ, aby vypracoval a v zkonem stanoven lhůtě podal jmnem vldy Česk republiky vyjdřen k předmětnmu nvrhu.
33. Ministr financ ve svm vyjdřen, stavnmu soudu doručenm dne 20. března 2013, uvedl, že v nvrhu Krajskho soudu se několikrt chybně interpretuj ustanoven tohoto zkona. Krajsk soud tvrd, že ustanoven 135d odst. 1 a 134 odst. 2 zkona o spotřebnch danch nemohou bt použita sama o sobě, resp. z jejich titulu nen možn bez dalšho zajistit a nsledně uložit propadnut tabkovch vrobků anebo lihovin, u kterch je doloženo, že byly zdaněny. Krajsk soud vychz ze vztahu 42 odst. 1 a 2 jako ustanoven obecn povahy a 135d, resp. 134 odst. 2 jako ustanoven specilnch. Dle Krajsk soud v Plzni vyvozuje, že 42 zkona o spotřebnch danch je jedin ustanoven v tomto zkoně, kter vymezuje to zbož, jež je možn celnm řadem nebo celnm ředitelstvm zajistit a nsledně i uložit propadnut. V přpadě žalobkyně šlo o zbož zdaněn, tudž dle krajskho soudu orgny, kter tabkov vrobky a lihoviny na mstě zajistily, neměly pravomoc takto konat.
34. S tmto zvěrem krajskho soudu se podle ministra financ nelze ztotožnit. Je možn souhlasit s tm, že ustanoven 42 odst. 1 a 2 zkona o spotřebnch danch vymezuj určit podmnky, za nichž lze vybran vrobky nebo dopravn prostředek zajistit. Tento včet však netvoř obecn rmec, nen komplexn pravou pro zajištěn a propadnut věci v zkoně o spotřebnch danch, a tudž nepodv seznam všech skutkovch podstat, při jejichž naplněn lze vrobky podle zkona o spotřebnch danch zajistit. Explicite jsou dalš skutkov podstaty vyjdřeny prvě v 134 odst. 2 ve spojen s 134 odst. 1 a 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch. Lihoviny a tabkov vrobky mohou bt zajištěny dle 134 odst. 2 zkona o spotřebnch danch proto, že při provděn kontroly dle 134 odst. 1 zkona o spotřebnch danch zaměřen na dodržovn zkazu prodeje lihovin a tabkovch vrobků (srov. 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch) jsou lihoviny a tabkov vrobky prodvny na mstech, kde je to zkonem zakzno.
35. Ministr financ dle uvedl, že čely obou uvedench ustanoven nejsou stejn. Ustanoven 42 odst. 2 zkona o spotřebnch danch směřuje na situaci zajištěn vybranch vrobků pro přpad, že tyto vrobky nejsou zdaněn, resp. jsou považovny za nezdaněn. Naopak 134 odst. 2 zkona o spotřebnch danch se zaměřuje na situace, kdy jsou tabkov vrobky anebo lihoviny prodvny na stncch, tržištch (tržnicch) nebo mstech, kter nesplňuj technick požadavky na zemně technick, čelov a stavebnětechnick řešen staveb a kter nejsou zkolaudovna k prodeji zbož nebo poskytovn hostinskch služeb, a kde je tedy zakzn jejich prodej (srov. 133 odst. 1 zkona o spotřebnch danch). V 134 odst. 2 i v 133 odst. 1 se hovoř o tabkovch vrobcch anebo lihovinch bez ohledu na to, zda u nich byla uhrazena spotřebn daň, či nikoliv. čelem tto pravy totiž nen primrně posuzovat splněn daňovch povinnost daňovho subjektu, ale sledovat a zajišťovat vrobky, kter svou povahou mohou bt lidskmu zdrav škodliv, na mstech, kter k prodeji těchto vrobků nejsou určena.
36. Ministr financ uvedl, že se nelze ztotožnit se zvěry krajskho soudu o čelu napadench ustanoven zkona o spotřebnch danch. Legitimita sankc je přmo odvozovna od veřejnho zjmu, kter m dan ustanoven chrnit. Tento veřejn zjem ospravedlňuje mru zsahu sankc do individuln sfry jednotlivců. Pro určen, zda jde o sankci stavně konformn, je tedy třeba zodpovědět primrně otzku, zda dan sankce je ospravedlniteln vzhledem k veřejnmu zjmu, kter chrn. Veřejnmi zjmy, kter chrn dan ustanoven zkona o spotřebnch danch, jsou jednak veřejn zjem na řdnm vběru spotřebn daně, ale současně tž na ochraně zdrav a života obyvatelstva. Tato ochrana života a zdrav obyvatelstva je ovšem ochranou před poškozenm v důsledku konzumace zdravotně zvadnch a/nebo neleglně vyrobench vrobků, a nikoliv snad v důsledku "užvn staveb k jinmu čelu, než ke ktermu jsou stavebně technickm charakterem určeny", jak se nesprvně konstatuje v nvrhu krajskho soudu.
37. Je tedy podle ministra financ zřejm, že dan ustanoven zkona o spotřebnch danch zakazuje a sankcionuje prodej lihovin a tabkovch vrobků na tržištch a stncch tž z důvodu obtžn kontrolovatelnosti takovch vrobků orgny přslušnmi k prověřovn dodržovn zkazu prodeje lihovin a tabkovch vrobků. Důsledkem nedostatečně provděn kontroly je pak zvšen riziko prodeje vrobků nezdaněnch, zdravotně zvadnch a/nebo neleglně vyrobench. Jak ukzala v nedvn době tzv. "metanolov afra", riziko poškozen veřejnho zjmu na ochraně života a zdrav obyvatelstva je v důsledku neleglnho obchodu s vybranmi vrobky velice siln. Zkaz prodeje vybranch vrobků v prostorch, kter k tomu nebyly stavebnětechnickm charakterem určeny a u nichž nebylo stavebnětechnick určen k požadovanmu čelu stavebnm řadem ověřeno, plat zcela změrně obecně na vrobky zdaněn i nezdaněn. Sankciovn je jejich prodej v nevyhovujcch podmnkch, a nikoliv neuhrazen spotřebn daně. V přpadě zjištěn nezdaněnch lihovin nebo tabkovch vrobků bude postupovno v souladu s předpisy upravujcmi sprvu spotřebn daně, a to nezvisle na řešen otzky prodeje danch vrobků na mstě, kde je zakzn jejich prodej. Transparentn prodej vybranch vrobků na mstech k tomu určench a vhodnch je podmnkou efektivnho prověřovn plněn daňovch povinnost a současně prověřovn plněn povinnosti k ochraně zdrav a života obyvatelstva. Vztah napadanch ustanoven zkona o spotřebnch danch a ustanoven upravujcch delikty podle stavebnho zkona tedy nelze označit za vztah speciality.
38. Ministr financ nesouhlas s tvrzenm uvedenm v nvrhu krajskho soudu, že pravidlo možnosti kumulativnho uložen sankce neplat pro propadnut věci, protože zkon č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, tuto možnost kumulace u ždn skutkov podstaty neobsahuje. S tm nelze souhlasit, neboť v obecnch ustanovench zkon o přestupcch (srov. 18) tuto možnost upravuje. To, že nen obsažena u konkrtn skutkov podstaty, pak v ždnm přpadě nevylučuje subsidirn použit tohoto pravidla pro přestupky upraven jinmi zkony, neboť je subsidirn použit zkona o přestupcch zkonodrcem v takovch přpadech předpokldno. Navc plat, že každ zkon může stanovit povinnosti nad rmec jinho zkona. Neznamen to tedy, že pokud by někter zkon kumulativn uložen sankce propadnut věci s jinou sankc (zejmna pak pokutou) neumožňoval, nebylo by možn, aby si jin zkon (napřklad zkon o spotřebnch danch) pro svoje potřeby takovouto možnost nemohl stanovit, pokud zkonodrce bude respektovat nepřekročiteln kautely stavnho prva. Ke konkrtnmu stanoven sankčnho mechanismu je racionln zkonodrce veden relevantnmi důvody (ochrana veřejnho zjmu, limity prvnch předpisů Evropsk unie, historick vvoj dan pravy či požadavky praxe). Nen tedy možn bez dalšho řct, že by šlo o jeho libovoln uvžen.
39. Ministr financ nesouhlas s nzorem krajskho soudu, že mus bt jakkoliv sankce diferencovna, což je navrhovatelem mylně dovozovno z nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 38/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.), v němž se uvd, že pokuta jako sankce m bt diferencovna. Z povahy věci nen čeln, a ani možn, aby jakkoliv sankce byla vždy vzna požadavkem diferenciace, zejmna to nen možn u sankce propadnut věc (v danm přpadě propadnut vybranho okruhu věc).
40. Důvodem propadnut lihovin nebo tabkovch vrobků zjištěnch na mstě, kde je zkaz jejich prodeje, nen a priori snaha potrestat delikventa (trestem zde je uložen pokuty), ale zamezit pokračovn v porušovn zkazu prodeje, což sleduje vše zmněn veřejn zjem na ochraně života a zdrav obyvatelstva. Toho je dosahovno tm, že osoba, kter porušila zkaz prodeje, je zbavena vlastnictv těch vybranch vrobků, kter se nachzej na mstě, kde došlo k porušen zkazu prodeje, neboť zde existuje reln riziko pokračovn v tomto zakzanm prodeji. Tomuto pokračovn je nutno s ohledem na uveden veřejn zjem zabrnit, a to bez ohledu na množstv vybranch vrobků, kterch se propadnut tk, a bez ohledu na majetkov poměry pachatele sprvnho deliktu. Ministr financ dodv, že sankce propadnut určitho druhu věc, kterou je možno uložit spolu s finančn pokutou, je relativně běžnou sankc za sprvn delikt. Lze ji najt např. v zkoně č. 146/2010 Sb., o označovn a sledovatelnosti vbušnin pro civiln použit, ve zněn zkona č. 18/2012 Sb., (pozn. red.: zkon č. 146/2010 Sb. byl s činnost od 5. dubna 2013 zrušen a nahrazen zkonem č. 83/2013 Sb., o označovn a sledovatelnosti vbušnin pro civiln použit), v zkoně č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s vrobky, jejichž držen se v Česk republice omezuje z bezpečnostnch důvodů, a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů.
41. Zvěrem svho vyjdřen ministr financ vyjadřuje nesouhlas s nvrhem krajskho soudu na zrušen napadenho zkonnho ustanoven a navrhuje zamtnut nvrhu.
VI.
Vyjdřen veřejnho ochrnce prv
42. Veřejn ochrnce prv k vzvě stavnho soudu sdělil, že svho prva na vstup do řzen podle 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu nevyužv.
VII.
Upuštěn od stnho jednn
43. Dle 44 zkona o stavnm soudu, nebyl-li nvrh mimo stn jednn bez přtomnosti častnků usnesenm odmtnut, nařd stavn soud stn jednn, lze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. stn jednn nařd vždy, stanov-li tak tento zkon nebo provd-li stavn soud dokazovn. V souzen věci měl stavn soud za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, proto bylo od stnho jednn upuštěno.
VIII.
Aktivn legitimace navrhovatele a posouzen přslušnosti stavnho soudu k projednn podanho nvrhu
44. stavn soud se nejdřve zabval otzkou, zda je navrhovatel - Krajsk soud v Plzni - oprvněn nvrh na vysloven protistavnosti napadenho prvnho předpisu, resp. jeho jednotlivch ustanoven podat, a dospěl k zvěru kladnmu. Takov nvrh je oprvněn podat obecn soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle člnku 95 odst. 2 stavy, což v tomto přpadě bylo splněno. V judikatuře stavnho soudu bylo opakovaně dovozeno, že nvrh na vysloven protistavnosti zkona je obecn soud oprvněn předložit stavnmu soudu i v přpadech, v nichž zkon již pozbyl platnosti, avšak v souzen věci m bt aplikovn [viz nlezy sp. zn. Pl. S 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), sp. zn. Pl. S 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), sp. zn. Pl. S 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.)].
45. stavn soud je povoln k tomu, aby takov nvrh přijal a projednal. Již v nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000 byl vysloven tento prvn nzor: "Pokud by stavn soud odmtl stavnost napadenho ustanoven posoudit, došlo by paradoxně k zablokovn rozhodovac činnosti soudů přmo a prvě opomenutm stavnho soudu samho plnit svou zkladn povinnost dle čl. 95 odst. 2 stavy." Na tomto zvěru setrvv stavn soud i v nynějš věci.
IX.
stavn konformita legislativnho procesu
46. Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., stavn soud, kromě posouzen souladu napadenho zkona s stavnmi zkony, zjišťuje, zda zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
47. V projednvan věci navrhovatel nenamtal vadu legislativnho procesu ani překročen stavou stanoven kompetence zkonodrce. stavn soud po ověřen sprvnosti dajů plynoucch z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu dospěl k zvěru, že napaden ustanoven bylo přijato a vydno v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
X.
Zkonn text, jehož stavnost m bt posouzena
48. Napaden ustanoven 135d zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 217/2005 Sb., označen nadpisem "Propadnut a zabrn zajištěnch tabkovch vrobků nebo lihovin", v obdob od 1. července 2005 do 31. prosince 2012 znělo:
"(1) Sprvn orgn přslušn k projednn sprvnho deliktu ulož propadnut neznačench tabkovch vrobků zajištěnch při kontrole podle 115 nebo tabkovch vrobků anebo lihovin zajištěnch při kontrole podle 134, jestliže
a) nlež pachateli sprvnho deliktu a
b) byly ke spchn sprvnho deliktu užity nebo určeny."
K vysloven protistavnosti je navržena čst textu zdůrazněn v předchozm bodu tučnm psmem.
49. Pro posouzen věci jsou relevantn tž někter dalš ustanoven zkona o spotřebnch danch platn v obdob od 1. července 2005 do 31. prosince 2012:
Ustanoven 115 odst. 3 znělo:
"Pokud jsou při provděn kontroly podle odstavce 2 zjištěny neznačen tabkov vrobky, vyd kontroln orgn rozhodnut o předběžnm opatřen, ve kterm stanov zajištěn těchto vrobků ..."
Ustanoven 133 odst. 1 znělo:
"Pokud tento zkon nestanov jinak, je na stncch, tržištch (tržnicch) nebo mstech, kter nesplňuj technick požadavky na zemně technick, čelov a stavebně technick řešen staveb a kter nejsou zkolaudovny k prodeji zbož nebo poskytovn hostinskch služeb, zakzno prodvat lihoviny a tabkov vrobky."
Ustanoven 134 odst. 2 znělo:
"Pokud jsou při provděn kontroly podle odstavce 2 zjištěny lihoviny a tabkov vrobky, vyd kontroln orgn rozhodnut o předběžnm opatřen, ve kterm stanov zajištěn těchto vrobků ..."
50. Jak již bylo vše uvedeno, v době po podn nvrhu Krajskho soudu v Plzni došlo k novelizaci napadenho zkonnho textu. Dne 1. ledna 2013 nabyl činnosti zkon č. 407/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony. Tento zkon obsahuje zcela jin zněn 135d zkona o spotřebnch danch a tk se jinho druhu přestupku ("Přestupek proti zkazu nkupu za cenu nižš než cenu pro konečnho spotřebitele").
51. Obsahově obdobn ustanoven, korespondujc s dřvějšm ustanovenm 135d (platnm od 1. července 2005 do 31. prosince 2012), je nyn obsaženo v 135zzc ("Propadnut lihovin a tabkovch vrobků"). stavnost tohoto novho ustanoven nebyla v nynějšm řzen před stavnm soudem posuzovna (ždn takov nvrh nebyl předložen). Lze však obiter dictum vyslovit předpoklad, že vzhledem k obsahov shodě novho ustanoven s nyn posuzovanm napadenm ustanovenm by zvěry ohledně stavnosti byly totožn.
XI.
Hodnocen stavnho soudu
52. Dle člnku 95 odst. 2 stavy "dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu". V posuzovan věci stavn soud ždn rozpor napadenho ustanoven s stavnm pořdkem neshledal.
53. Předevšm stavn soud znovu poukazuje na svůj ustlen nzor, že prvn prava sankcionovn trestnch činů a přestupků je ve vlučn kompetenci zkonodrce a je obsažena v "obyčejnch" ("podstavnch") zkonech. stavn soud, respektujc stavn princip dělby moci, nen povoln k tomu, aby posuzoval vhodnost (čelnost) jednotlivch druhů sankc, zkonem stanoven sazby sankc (jejich vši), možnost alternativnho či kumulativnho ukldn sankc apod. Do zkonn pravy těchto otzek by stavn soud mohl zashnout pouze v přpadě, že by zkonodrce překročil stavněprvn limity. Tento nzor vyslovil stavn soud již ve vše citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 14/09 a ani v nynějš věci neshledv důvod jej měnit.
54. V uvedenm nlezu stavn soud dle vyslovil, že princip diferenciace sankc a jejich přiměřenosti nen porušen tm, že zkon přikazuje kumulativn ukldn vce druhů sankc; na tomto způsobu prvn regulace nelze shledat nic protistavnho. Stanoven několika druhů sankc, ať již alternativně, nebo kumulativně, je zcela pravidelnm způsobem prvn pravy sankcionovn jak v oboru trestnho, tak sprvnho prva. Zkonodrce jm zpravidla vhodně kombinuje represivn a preventivn čel sankc, kter spočv mj. v tom, že kromě citelnho postihu nedisciplinovanch pachatelů je pachatelům znemožňovno pokračovn či opakovn deliktů. S ohledem na uveden lze konstatovat, že ani v souzen věci zkonodrce stanovenm vce druhů sankc neporušil stavn principy.
55. stavn soud ovšem připoušt, že prvn prava sankc by se vjimečně mohla ocitnout v rozporu s stavnmi předpisy, a to tehdy, pokud by nerespektovala princip diferenciace a přiměřenosti sankc, nebo pokud by extrmně nepřiměřeně zasahovala do jinch stavně chrněnch hodnot. V přpadě majetkovch sankc by takov protistavn zsah do majetkovch prv delikventa mohl zejmna nastat, jestliže sankce by měla pro majetek delikventa likvidačn nebo "rdousc" činek [srov. nlez sp. zn. Pl. S 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 14/09 ze dne 25. 10. 2011 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (437/2012 Sb.)].
56. Zkladn nmitkou navrhovatele, kter m odůvodňovat protistavnost napadenho ustanoven, je dajn porušen principu diferenciace a přiměřenosti sankc. Tm, že zkonodrce přikazuje "automaticky" vyslovit sankci propadnut lihovin a tabkovch vrobků zjištěnch a zajištěnch na mstě, kde je jejich prodej zakzn (v danm přpadě ve stncch, tržištch a tržnicch nebo mstech, kter nesplňuj technick požadavky na zemně technick, čelov a stavebnětechnick řešen staveb a kter nejsou zkolaudovny k prodeji zbož), nemůže pr sprvn orgn ukldajc sankci přihldnout k povaze a zvažnosti spchanho sprvnho deliktu, k osobnm, rodinnm, majetkovm a jinm poměrům pachatele, k jeho dosavadnmu způsobu života a k možnosti jeho npravy, k chovn pachatele po činu, k činkům a důsledkům, kter lze očekvat od trestu pro budouc život pachatele, k polehčujcm a přitěžujcm okolnostem atd. Zkonodrce tm pr znemožňuje při aplikaci normy dodržet princip diferenciace a přiměřenosti sankc.
57. Tuto nmitku nepokld stavn soud v dan věci za zcela přilhavou. Předevšm je třeba konstatovat, že ani při zkonn pravě ani při ukldn sankce propadnut věci (ať již v trestnm, nebo ve sprvnm prvu) nelze uvažovat o diferenciaci tto sankce ve smyslu jej rozličn kvantitativn vměry. Sankce propadnut věci se vždy vztahuje na všechny věci (nebo jin majetkov hodnoty), kter maj vztah ke spchanmu deliktu, např. proto, že věc byla užita nebo určena ke spchn deliktu, byla zskna deliktem nebo jako odměna za něj, nebo ji pachatel nabyl za věc zskanou deliktem. V tomto aspektu (kvantitativn diferenciace) se sankce propadnut věci liš od peněžit sankce, ve vztahu k nž je požadavek diferenciace typicky vznšen a kterou lze snadno diferencovat co do vše. Naproti tomu jedinm relnm způsobem, jak diferencovat ukldn sankce propadnut věci, by bylo připustit alternativn binrn volbu - buď sankci uložit, nebo neuložit. Takov způsob prvn pravy, pokud by nebyl doplněn o stanoven dalšch kritri pro volbu těchto alternativ, by ovšem nesplňoval požadavek určitosti prvn normy a otvral by prostor pro aplikačn libovůli.
58. Jak vyplv z ustlen judikatury stavnho soudu, majetkov sankce, majc povahu veřejnoprvn povinnosti strpět ztrtu vlastnictv a jeho převod na stt, je sice zsahem do majetkovho substrtu, a tudž i vlastnickho prva povinnho subjektu, sama o sobě však nepředstavuje porušen vlastnickho prva, jež je stavně zaručeno v člnku 11 Listiny nebo člnku 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod [nlez sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Posouzen, zda tato sankce obstoj jako přpustn zsah, zvis obecně na splněn některch podmnek. Předevšm mus bt takovto sankce, a to i v přpadě sprvnho deliktu, stanovena zkonem, což je v dan věci splněno (srov. nlez sp. zn. Pl. S 14/09, bod 29). Předmětn zkonn prava sice mus obstt z hlediska testu proporcionality, ten se však v takovmto přpadě neaplikuje ve sv pln formě. Důvod tohoto postupu přitom plyne z povahy sankčnho opatřen.
59. stavn soud při hodnocen otzky přpustnosti zsahu do určitho zkladnho prva standardně posuzuje, zda předmětn opatřen sleduje legitimn (stavně aprobovan) cl jeho omezen, a pokud ano, zda je toto opatřen k dosažen tohoto cle vhodn (požadavek vhodnosti), dle zda tohoto cle nelze doshnout jinm způsobem, jenž by byl k dotčenmu zkladnmu prvu šetrnějš (požadavek potřebnosti), a nakonec zda - jsou-li uveden podmnky splněny - zjem na dosažen tohoto cle v rmci určitho prvnho vztahu převž nad dotčenm zkladnm prvem (proporcionalita v užšm smyslu).
60. Aplikace tohoto testu v přpadě omezen vlastnickho prva udělenm majetkov sankce vede v posuzovanm přpadě k zvěru, že takovto sankce sleduje legitimn cl zamezen porušovn dotčen prvn povinnosti. Zroveň jde o prostředek, kter je způsobil tohoto cle doshnout. čelem předmětn prvn pravy je zamezen prodeje tabkovch vrobků a lihovin v mstech, kter k prodeji těchto vrobků nejsou určena, neboť jejich prodej na takovch mstech ztěžuje jednak kontrolu odvodu spotřebn daně, jednak kontrolu hygienick a zdravotn nezvadnosti zbož. Propadnut zajištěnch tabkovch vrobků a lihovin může bt nstrojem, kter je způsobil doshnout tohoto zamšlenho a zroveň legitimnho cle, neboť riziko možnho přsnho postihu snižuje "ekonomickou vhodnost" protiprvnho jednn a m generlně preventivn činek. Jak ukzala v nedvn době tzv. "metanolov afra", riziko poškozen veřejnho zjmu na ochraně života a zdrav obyvatelstva je v důsledku neleglnho obchodu s vybranmi vrobky velk. Z tohoto důvodu je stavn soud toho nzoru, že uveden zsah je způsobil naplnit svůj cl.
61. Zodpovězen otzky potřebnosti sankce jako takov (ve smyslu druhu tto sankce), resp. souvisejc otzky intenzity chrněnho veřejnho zjmu, již ale soudnm vkladem provst nelze. Jde totiž o otzky politickho charakteru, jejichž řešen je ve vlučn kompetenci zkonodrce, jemuž nakonec obecně nlež legislativn prava otzek, zda určit jednn m bt trestn, nebo nikoliv, definovn skutkovch podstat deliktů (trestnch činů, přestupků, jinch sprvnch deliktů) a stanoven druhu a vše sankc. Prvě zkonodrce tak může v rmci svho uvžen zohlednit jednotliv kriminlně-politick hlediska, např. hledisko generln prevence, intenzitu rizika deliktnho jednn a z toho plynouc stupeň ohrožen spořdanho lidskho soužit nebo proměny v axiologickm nazrn veřejnosti na vznam individulnch a společenskch hodnot a prvnch statků poškozovanch deliktnm chovnm pachatelů (nlez sp. zn. Pl. S 14/09, body 29, 34 a 36).
62. Vsledek těchto vah, jenž zahrnuje i stanoven druhu a vše sankce za spchn určitho deliktu, sice může stavn soud dl přezkoumvat v mezch sv kompetence, nicmně prostor pro jakkoliv jeho zsah je velmi zk. V zsadě tak může zkoumat, zda předmětn majetkov sankce obstoj z hlediska testu vyloučen extrmn disproporcionality, tedy zda s touto sankc spojen zsah do stavně zaručenho vlastnickho prva nevede k takov zsadn změně majetkovch poměrů dotčenho subjektu, jež by u něj znamenala "zmařen sam podstaty majetku", tj. "zničen majetkov zkladny" (nlez sp. zn. Pl. S 3/02), resp. zda nejde o přpad, v němž "hranice veřejnoprvnho povinnho peněžitho plněn jednotlivcem vůči sttu nabyla škrtcho (rdouscho) působen" (nlez sp. zn. Pl. S 7/03). K jejmu přezkumu ale může přistoupit i z hlediska dodržen stavnho principu rovnosti, a to jak akcesorick ve smyslu člnku 3 odst. 1 Listiny, kter zakazuje diskriminovat osoby při vkonu jejich zkladnch prv, tak i neakcesorick, zakotven v člnku 1 Listiny a spočvajc ve vyloučen libovůle zkonodrce při rozlišovn prv určitch skupin subjektů [srov. nlez sp. zn. Pl. S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), bod 56]. Jsou-li přitom zachovny takto vymezen meze uvžen, je konečn slovo ve vztahu k čelnosti majetkov sankce vyhrazeno zkonodrci.
63. Navrhovatel se domh vysloven nestavnosti sankce propadnut věci, protože sprvn delikt nepovažuje za natolik zvažn, aby odůvodňoval "automatick" uložen tto sankce. K takovmuto abstraktnmu přezkumu ale stavn soud zsadně povoln nen. Přiměřenost napaden majetkov sankce ve smyslu uplatněn nmitky by stavn soud mohl v rmci abstraktn kontroly přezkoumvat pouze z hlediska jejho přpadnho likvidačnho nebo "rdouscho" činku.
64. Důvod k tomu, aby stavn soud v rmci abstraktn kontroly prvn normy konstatoval protistavnost majetkov sankce určitho druhu, by byl dn pouze tehdy, kdyby dan druh sankce měl vždy, tedy za jakchkoli skutkovch okolnost likvidačn nebo "rdousc" činek.
65. Tento likvidačn nebo "rdousc" činek však sankce propadnut věci obecně nem; nem jej ani u speciln sankce "propadnut tabkovch vrobků anebo lihovin" obsažen v napadenm ustanoven 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch. Nen proto důvod k tomu, aby stavn soud vyslovil vrok o protistavnosti napadenho ustanoven.
66. Jestliže by uložen sankce "propadnut tabkovch vrobků anebo lihovin" mělo likvidačn nebo "rdousc" charakter ve vztahu ke konkrtnmu pachateli, je přslušnmu sprvnmu orgnu při rozhodovn o uložen tto sankce v každm jednotlivm přpadě zachovna možnost zohlednit kromě zvažnosti deliktu a okolnost jeho spchn i majetkov poměry odpovědnho subjektu a přpadně tuto sankci neuložit.
67. Povinnost zvažovat při aplikaci dopady sankce ve vztahu k majetkov podstatě odpovědnho subjektu vyplv přmo z stavnho pořdku, protože jakkoliv uložen majetkov sankce je vždy zsahem do jeho vlastnickho prva podle člnku 11 Listiny, a mus proto v každm individulnm přpadě obstt z hlediska vše uvedench stavnch kritri pro přezkum sankc. Mus bt brn zřetel i na to, zda uložen konkrtn sankce fakticky nezasahuje do samotn podstaty a smyslu prva podnikat podle člnku 26 odst. 1 Listiny, resp. zda ve vztahu k tomuto prvu nem likvidačn činek, jenž nen čelem tto sankce.
68. Skutečnost, že 135d odst. 1 zkona o spotřebnch danch nezmiňuje přpadn dopady sankce ve vztahu k majetkov podstatě odpovědnho subjektu, nelze interpretovat tm způsobem, že k nim sprvn orgn nemus, nebo dokonce nesm přihlžet. Na tomto zvěru nic neměn ani to, že toto ustanoven nevymezuje explicite meze sprvnho uvžen pro ukldn sankce propadnut věci a povinnost přihldnout k majetkovm poměrům odpovědnho subjektu a neobsahuje ani vslovnou zmnku o možnosti upustit od uložen tto sankce. Samotn absence možnosti sprvnho uvžen a možnosti upuštěn od uložen sankce propadnut věci v zkoně o spotřebnch danch je předevšm negativnm důsledkem přetrvvajc roztřštěnosti a nekoncepčnosti prvn pravy sprvnho trestn. Tuto absenci nelze vykldat tak, že zkonodrce měl v myslu vyloučit povinnost sprvnch orgnů dbt cestou sprvnho uvžen stavně zaručench zkladnch prv občanů; takovto vklad by nebylo možn považovat za stavně konformn.
69. Uložen sankce propadnut věci by mohlo bt protistavn v konkrtnm přpadě. Posoudit protistavnost aplikace tto sankce v konkrtnm přpadě z vše naznačench hledisek je oprvněn samotn sprvn orgn, resp. obecn soud. Absence explicitn pravy takov možnosti v zkoně nen sama o sobě důvodem pro zsah stavnho soudu ani pro to, aby stavn soud vyslovil protistavnost tto mezery v prvu.
XII.
Zvěr
70. stavn soud konstatuje, že napaden čst ustanoven 135d odst. 1 zkona č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 217/2005 Sb., tj. ve zněn činnm od 1. července 2005 do 31. prosince 2012, ve slovech "nebo tabkovch vrobků anebo lihovin zajištěnch při kontrole podle 134" nebyla v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky.
71. stavn soud proto nvrh na vysloven protistavnosti napaden čsti zkona podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.