Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb. 299/2004 účinný od 14.05.2004
| Schválené: | 09.03.2004 |
| Účinnost od: | 14.05.2004 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Kraje. Vyšší územní samosprávné celky., Pokuty. Blokové pokuty. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 9. března v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení části ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb., vyjádřené slovy "jakož i k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního jednání dopustila", takto:
JUDr. Rychetský v.r.
Předseda Ústavního soudu
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Skupina 41 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle "skupina poslanců" nebo "navrhovatel") podala stavnmu soudu nvrh na zrušen čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona č. 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zřzen), ve zněn zkona č. 273/2001 Sb., zkona č. 320/2001 Sb., zkona č. 450/2001 Sb. a zkona č. 231/2002 Sb. (dle jen "zkon o krajch" nebo "krajsk zřzen"), vyjdřen slovy "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila", pro jej rozpor s ustanovenm čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Skupina poslanců se domnv, že přijetm citovanho ustanoven zkona o krajch došlo k vraznmu zsahu do stavně zaručen rovnosti v prvech (čl. 1 Listiny), zkazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny), prva na soukrom (čl. 7 odst. 1 Listiny) a prva na ochranu osobnosti (čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny).
Skupina poslanců tvrd, že "hledisko přiměřenosti vše pokuty majetkovm poměrům osoby, kter se dopustila protiprvnho jednn, nen vyjdřeno ani v jinch normch prvnho řdu Česk republiky, kter upravuj sprvn delikty". Nelze proto považovat za přpustn, aby byla tmto způsobem založena v prvnm řdu nerovnost osob, kter se dopouštěj protiprvnho jednn v různch oblastech veřejn sprvy. Z důvodov zprvy navc nen zřejm mysl zkonodrce (resp. předkladatele prvn pravy). Skupina poslanců je dle přesvědčena, že i kdyby tmto myslem mělo bt poslen činnosti ukldan sankce nebo snaha - pomoc zkonnho vyjdřen rozhodnch hledisek - zabrnit excesům z mez voln vahy či libovůli na straně sprvnho orgnu, nelze tak činit způsobem, kter je protistavn.
Skupina poslanců rovněž poukazuje na nejasnost samotnho pojmu "majetkov poměry", jehož zkoumn orgnem veřejn sprvy považuje za nepřijateln předevšm proto, že se jedn o nepřpustn zasahovn do soukrom sfry osob. "Poměry pachatele" jsou pr relevantn jen pro vměru trestu v trestnm prvu (viz 31 odst. 1 trestnho zkona), a jsou přitom konstantně interpretovny jako poměry osobn a rodinn, nikoli jako poměry majetkov. Podle mněn skupiny poslanců zkoumn majetkovch poměrů navc nesouvis s předmětem řzen, ve kterm je sankce za protiprvn jednn ukldna, takže se jedn o protistavn shromažďovn dajů o osobě, kter se takovho jednn dopustila.
Skupina poslanců se domnv, že dostatečnou obranu proti eventulnm tvrdostem zkona, kterm m napaden prvn prava zřejmě čelit, představuje přezkum rozhodnut o uložen sankce cestou opravnch prostředků (resp. po 1. lednu 2003 soudnm ;přezkumem rozhodnut v pln jurisdikci) oproti tomu zkonem uložen zkoumn "majetkovch poměrů" krajem vytvř zklad pro nepřpustn a protistavn nerovn zachzen s osobami, kter se dopust totožnho protiprvnho jednn. S ohledem na to, že se může jednat o osobu prvnickou i o osobu fyzickou, byla by interpretace a aplikace pojmu "majetkov poměry" nutně odlišn ;(srov. a contrario nlez Pl. S 47/95) tak je tomu např. v přpadech rozhodovn "o poměrech žadatele o osvobozen od soudnho poplatku podle ustanoven 138 o.s.ř.".
Skupina poslanců poukazuje na to, že podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny se zkladn prva a svobody zaručuj všem bez rozdlu, takže ani zkon nemůže při stanoven vše pokuty za totožn protiprvn jednn znevhodňovat nebo privilegovat skupiny osob. Takov postup by byl contra constitutionem, resp. v rozporu s citovanmi ustanovenmi Listiny. Skupina poslanců znovu zdůrazňuje, že zkoumn majetkovch poměrů sprvnm orgnem v souvislosti s ukldnm sankce podle čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny by bylo protistavnm zsahem do soukrom a neoprvněnm shromažďovnm dajů o n.
II.
stavn soud poždal o vyjdřen k nvrhu na zrušen napadenho ustanoven častnky řzen, Poslaneckou sněmovnu a Sent Parlamentu ČR, jakožto orgny, jež napaden rozhodnut vydaly (69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu). Dle poždal o vyjdřen podle 48 odst. 2 ve spojen s 49 odst. 1 zkona o stavnm soudu Ministerstvo vnitra ČR.
Poslaneck sněmovna předevšm uvedla, že prvn nzor navrhovatelů se jev jako velmi čelov, povrchn a nepřihlž k požadavku na efektivn a hospodrn vkon sttn sprvy (při uplatňovn sankc), kter mus bt veden snahou o zajištěn vymahatelnosti uložen pokuty. V nvaznosti na argumentaci navrhovatelů tkajc se porušen stavně zaručen rovnosti v prvech, odkzala na nlez stavnho soudu ze dne 2. dubna 1996, sp. zn. Pl. S 47/95, podle něhož nelze namtat nerovnost tam, kde zkon stanov pro všechny subjekty, kter lze zahrnout pod osobn rozsah prvnho předpisu, stejn podmnky. To, že zkonodrce do prvnho předpisu zahrnul ustanoven k odstraněn tvrdosti v individulnch přpadech, nelze samo o sobě považovat za zvhodněn či znevhodněn určit skupiny osob. Pokud jde o zjišťovn majetkovch poměrů, upozornila Poslaneck sněmovna na nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 13/98, podle něhož se (prvě s ohledem na rozmanitost forem prvnickch osob) těžko hled společn kritrium pro posuzovn jejich majetkovch poměrů. "I přes tuto skutečnost bude věc kraje, aby vymezil kritria, k nmž bude při posuzovn majetkovch poměrů prvnickch osob při stanoven vše pokuty přihlžet." Tvrzen navrhovatelů, že hledisko přiměřenosti vše pokuty k majetkovm poměrům osoby, kter se dopustila protiprvnho jednn, nen vyjdřeno v jinch normch obsažench v prvnm řdu, považuje Poslaneck sněmovna s ohledem na trval vvoj prvnho řdu (na zavděn novch, dosud nepoužvanch institutů) za zavdějc.
Poslaneck sněmovna pro plnost poukzala na to, že podle doporučen vboru pro veřejnou sprvu, regionln rozvoj a životn prostřed při projednvn novely zkona o krajch schvlila změnu ustanoven 11 odst. 1 vldnho nvrhu zkona tak, že slovo "ulož" bylo nahrazeno slovy "může uložit", takže kraj vedle sprvnho uvžen o vši pokuty podle čl. 11 odst. 3 dostal možnost neuložit pokutu vůbec. Zkon č. 231/2002 Sb., kterm bylo do zkona o krajch zařazeno napaden ustanoven 11 odst. 3, byl schvlen dne 16. května 2002, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen.
Podle nzoru Poslaneck sněmovny nen proto napaden čst ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch v rozporu s Listinou. Poslaneck sněmovna uvedla, že jednala v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky.
Sent ve svm vyjdřen v prv řadě poukzal na to, že při projednvn dotčen novely se vbor stavněprvn a vbor pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životnho prostřed usnesly doporučit Sentu, aby nvrh novely zkona o krajch vrtil s pozměňovacmi nvrhy, mezi nimiž byl tak nvrh na vypuštěn čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch v totožnm zněn, jak navrhuje skupina poslanců. Orgny Sentu při svm rozhodovn vychzely předevšm z toho, že zkoumn přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům delikventa je prvn zsadou, kter může bt plně uplatněna v přpadech, kdy zkon umožňuje orgnu ukldajcmu sankci volit (při zachovn zkonnch pravidel) z různch druhů sankc. Tak je tomu v trestnm prvu, kdy ustanoven 54 trestnho zkona v souvislosti s ukldnm peněžitho trestu stanov povinnost přihlžet k majetkovm poměrům pachatele a současně přikazuje peněžit trest neukldat, pokud by byl zřejmě nedobytn "s tm, ;že je umožněno uložit jin druh trestu" dle pak i v přpadě nezaplacen uloženho peněžitho trestu je nutno namsto něj uložit trest alternativn. Podle nzoru Sentu je v přpadě sprvnho trestn prvn stav odlišn, neboť v současn době, kromě prvn pravy přestupků, neexistuje obecn prvn prava, kter by stanovila odpovdajc hmotněprvn a procesn pravidla sjednocujc stvajc proces projednvan jinch sprvnch deliktů. Jednotliv prvn pravy sprvnch deliktů zakotven ve zvlštnch zkonech jsou nesourod a v naprost většině přpadů umožňuj za protiprvn jednn uložit pouze jedin druh sankce - pokutu. Je tomu tak i v přpadě sprvnho deliktu podle 11 zkona o krajch. Za tto situace by striktn uplatněn zsady, podle nž je třeba při ukldn pokuty přihlžet k majetkovm poměrům delikventa, v řadě přpadů znamenalo, že delikventovi, vůči němuž je pokuta obtžně vymahateln, by nebylo možn sankci za protiprvn jednn uložit ve vši odpovdajc zvažnosti spchanho jednn, eventulně v přpadě jasn nedobytnosti by nebylo možn sankci uplatnit vůbec. Důvodem je pr absence možnosti uložit alternativn trest. V důsledku toho by povinn aplikace uveden zsady mohla vst k nerovnmu postaven osob před zkonem, neboť za obdobn protiprvn jednn by někter osoby byly sankcionovny a jin - s ohledem na momentln stav svch majetkovch poměrů - by byly sankce zbaveny nebo pokutovny neměrně protiprvnmu jednn, jehož se dopustily. Vedle toho byl vnmn tak argument poukazujc na to, že s ohledem na absenci obecn prvn pravy sprvnho trestn nemaj orgny zemn samosprvy dostatečn prostředky k tomu, aby v každm jednotlivm přpadě prvně relevantnm způsobem majetkov poměry delikventů zjišťovaly. Zejmna z těchto důvodů bylo navrženo citovanou čst ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch vypustit.
Nvrh novely zkona o krajch byl podle sdělen Sentu zařazen na 17. schůzi třetho funkčnho obdob Sentu dne 10. května 2002. Po obecn rozpravě nebyl tento nvrh schvlen, neboť z přtomnch 64 sentorů pro nvrh hlasovalo 28 a proti nvrhu 24 sentorů. Pot nsledovala podrobn rozprava, ve kter byl mimo jin podn i pozměňovac nvrh vborů Sentu na vypuštěn čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch. Nsledně byl v hlasovn o jednotlivch pozměňovacch nvrzch tento pozměňovac nvrh Sentem schvlen, neboť ze 64 přtomnch sentorů hlasovalo pro 55 a nikdo nebyl proti. Nsledovalo hlasovn o nvrhu vrtit nvrh novely zkona o krajch Poslaneck sněmovně s přijatmi pozměňovacmi nvrhy. Tento nvrh však přijat nebyl, neboť z přtomnch 65 sentorů pro hlasovalo 20 a proti byli 4 sentoři. V souladu s jednacm řdem Sentu tm jednn o nvrhu novely zkona o krajch skončilo a v důsledku nepřijet usnesen Sentu byl nvrh novely zkona o krajch přijat podle čl. 46 odst. 3 stavy ČR uplynutm lhůty třiceti dnů od jeho postoupen Sentu.
Sent proto uvedl, že je na stavnm soudu, aby stavnost předmětn čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch posoudil.
Ministerstvo vnitra ČR (dle jen "ministerstvo") ve svm vyjdřen poukzalo na to, že pojem "majetkov poměry" je vysvětlovn v komentři k 54 trestnho zkona (pramen ASPI). Uvd, že tento pojem se vyskytuje v prvnm řdu poměrně často, a to - kromě 83 zkona o stavnm soudu - zvlště v zkoně č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "trestn zkon"). Podle 54 odst. 1 trestnho zkona přihldne soud při vměře peněžitho trestu k osobnm a majetkovm poměrům pachatele ve skutkovch podstatch trestnch činů zakotvench v 129 nebo v 256c trestnho zkona. Tento pojem se vyskytuje tak v zkoně č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "trestn řd"), konkrtně v 73a odst. 2 psm. a), v 91 odst. 1 a v 309 odst. 1, dle v ustanoven 450 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "o.z."), a konečně i v čl. 13 mluvy o mezinrodnm přstupu k soudům (sdělen Ministerstva zahraničnch věc č. 58/2001 Sb.m.s.). Ministerstvo proto dovozuje, že jestliže skutečnost, že soudy podle zkona přihlžej při vměře peněžitho trestu k osobnm a majetkovm poměrům pachatele, nebyla shledna protistavn, pak by nemělo bt považovno za protistavn ani to, jestliže kraj podle ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch při stanoven vše pokuty - kterou může uložit za porušen povinnosti stanoven prvnm předpisem kraje až do vše 200.000 Kč prvnick osobě a fyzick osobě, kter je podnikatelem - přihlž i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila. Ministerstvo dle poukzalo na to, že zkon stanovenm kritri pro vši pokuty v ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch (přičemž jedno z nich vyjadřuj slova "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila") dv zruku, že tato kritria jsou zvazn při ukldn pokut všem bez rozdlu a při jejich použit by tedy nešlo o nerovn zachzen s osobami, kter se dopust totožnho protiprvnho jednn.
Ministerstvo konečně dodalo, že při přpravě novho zněn 11 odst. 3 vldnho nvrhu zkona bylo přihlženo k nzorům stavnho soudu vyslovenm v souvislosti s různmi projednvanmi přpady, předevšm s nzory obsaženmi v nlezu stavnho soudu vyhlšenm pod č. 405/2002 Sb.; šlo o to vyloučit takov zsah do majetku pachatele deliktu, v důsledku kterho by byla "zničena" majetkov zkladna pro jeho dalš podnikatelskou činnost, a eliminovat i zvažn dopady nejen na osobu delikventa, ale i na dalš členy jeho domcnosti. V tomto směru se lze odvolat i na usnesen plna stavnho soudu pod sp. zn. Pl. S 47/95. Změrem tedy bylo zamezit tomu, aby došlo k uložen pokuty v likvidačn vši, což by představovalo v zsadě nejtvrdš přpad zsahu do majetkovch poměrů. To by současně mohlo vst i k porušen čl. 26 odst. 1 Listiny, jakož i k porušen prva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, podle něhož stty mohou přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem a zajistily placen dan a jinch poplatků nebo pokut. Dle bylo změrem zabrnit porušen čl. 1 Listiny, neboť uložen pokuty v likvidačn vši by způsobilo zsadn nerovnost subjektů v oblasti sociln (srov. nlez stavnho soudu vyhlšen pod č. 168/1995 Sb., či usnesen plna stavnho soudu pod sp. zn. Pl. S 3/02).
III.
Vlastn rozbor věci
Navrhovatel se podanm nvrhem domhaj zrušen čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch vyjdřen slovy "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila".
1. stavn soud ze zprvy o 47. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR zjistil, že dne 26. března 2002 byl nvrh zkona č. 231/2002 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon o krajch (dle jen "nvrh zkona č. 231/2002 Sb."), schvlen potřebnou většinou poslanců (pro hlasovalo 94 poslanců, proti 65 poslanců). Ze zprvy o 17. schůzi třetho funkčnho obdob Sentu Parlamentu ČR stavn soud zjistil, že dne 10. května 2002 byl pozměňovac nvrh vborů Sentu na vypuštěn čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch vyjdřen slovy "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila" potřebnou většinou sentorů schvlen (pro hlasovalo 55 sentorů, proti nikdo). Nvrh na vrcen nvrhu zkona č. 231/2002 Sb. Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů však přijat nebyl (z přtomnch 65 bylo 20 sentorů pro, 4 sentoři proti). Podle jednacho řdu Sentu nepřijetm usnesen Sentu jednn o nvrhu zkona č. 231/2002 Sb. skončilo a v souladu s ustanovenm čl. 46 odst. 3 a odst. 1 stavy ČR byl nvrh zkona č. 231/2002 Sb. uplynutm třiceti dnů (v nž se Sent nevyjdřil) přijat. Pot byl nvrh zkona č. 231/2002 Sb. podepsn stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 87 rozeslan dne 16. května 2002.
2. Po strnce věcn navrhovatel konkrtně namtaj (jak je patrno z obsahu nvrhu), jednak že prvn pravou v citovan čsti ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch je v prvnm řdu založena nerovnost osob, kter se dopouštěj protiprvnho jednn v různch oblastech veřejn sprvy, jednak (i kdyby tm měla bt poslena činnost ukldan sankce nebo obrana proti excesům z mez voln vahy sprvnho orgnu) že tak nelze činit protistavnm způsobem. Proto se domnvaj, že napaden čst uvedenho ustanoven nen v souladu s stavnm pořdkem ČR, neboť jejm přijetm dochz k porušovn stavně zaručen rovnosti v prvech (čl. 1 Listiny), zkazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny), prva na soukrom (čl. 7 odst. 1 Listiny a prva na ochranu osobnosti (čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny).
A. stavn soud se zabval předevšm tm, zda je čst ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch vyjdřen slovy "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila" v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, jichž se navrhovatel dovolvaj.
a) Ze souvisejcho ustanoven 11 odst. 1 zkona o krajch plyne, že kraj může uložit pokutu do vše 200 000 Kč, jestliže prvnick osoba nebo podnikajc fyzick osoba poruš povinnost (v oblasti samostatn působnosti nebo v oblasti přenesen působnosti kraje), kter je stanovena v konkrtnm prvnm předpisu (vyhlšce, nařzen) kraje.
Přslušn text, kter je skupinou poslanců navrhovn ke zrušen (tj. slova "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila"), je čst 11 odst. 3 zkona o krajch, kter cel zn takto: "Při stanoven vše pokuty podle odstavce 1 kraj přihlž zejmna k povaze, zvažnosti, době trvn a nsledkům protiprvnho jednn, jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila." Toto ustanoven navazuje na vše zmněn ustanoven 11 odst. 1 citovanho zkona, kter zn: "Kraj může uložit pokutu až do vše 200 000 Kč prvnick osobě a fyzick osobě, kter je podnikatelem (dle jen "osoba"), porušila-li povinnost stanovenou prvnm předpisem kraje". Uveden ustanoven napadeno nen.
b) Podle čl. 1 Listiny jsou lid svobodn a rovn v důstojnosti i v prvech. Zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromlčiteln a nezrušiteln. Podle čl. 3 odst. 1 Listiny zkladn prva a svobody se zaručuj všem bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboženstv, politickho či jinho smšlen, nrodnho nebo socilnho původu, přslušnosti k nrodnostn nebo etnick menšině, majetku, rodu nebo jinho postaven.
Z nvrhu na zrušen uvedenho textu je patrno, že navrhovatel mimo jin poukazuj na neslučitelnost uplatněn hlediska majetkovch poměrů pro posouzen přiměřenosti stanoven vše pokuty se zrukou zkladnch prv a svobod podle citovanch ustanoven čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny.
Lze konstatovat, že rovnost ve smyslu čl. 1 Listiny nen podle ustlen judikatury stavnho soudu chpna abstraktně, nbrž ve vztahu k důstojnosti a prvům člověka, tedy bez privilegi a bez diskriminace (např. majetkov). Na uvedenou souvislost poukzal již stavn soud ČSFR, kter uvedl, že "rovnost občanů před zkonem nebyla chpna jako abstraktn kategorie, ale vždy byla přičtna k určit prvn normě, pojmna ve vzjemnm poměru různch subjektů apod. . Rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy, požaduje pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů . Speciln normy mohou pro určit obory stanovit zvlštn kritria rovnosti, kter ze všeobecnho principu neplynou, protože aplikac zsady rovnosti nejsou stanoveny tak přesn meze, aby vylučovaly jakkoliv voln uvžen těch, kteř je aplikuj" (viz nlez S ČSFR Pl. S 22/92 In: Sbrka usnesen a nlezů. stavn soud ČSFR č. 1, ročnk 1992, nlez č. 11, str. 37 - 38).
stavn soud dovozuje, že v ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch použit slovo "zejmna" vyjadřuje demonstrativn charakter kritri, ke kterm kraj při stanoven vše pokuty přihlž (přihlžet mus). Slovn obrat "k majetkovm" je třeba interpretovat ve spojen se slovy "zejmna" a "jakož i", takže zkon nevylučuje možnost přihldnout i k jinm poměrům postihovan osoby než jsou jej poměry majetkov. stavn soud přitom konstatuje, že zkonodrcem zvolen dikce představuje z gramatickho hlediska nikoli nejvhodnějš řešen, kter však lze v souladu se zsadou minimalizace zsahů stavnho soudu do prvnho řdu překlenout stavně-konformnm vkladem nařkan normy. Skutečnost, že zkonodrce v demonstrativnm včtu kriteri, ke kterm mus kraj při ukldn pokut přihlžet, zařadil vedle kriteri objektivnch (povaha, zvažnost, doba trvn a nsledky protiprvnho jednn) pouze jedno kriterium subjektivn povahy (majetkov poměry delikventa) nelze chpat jako zkaz neumožňujc kraji, aby byly nležitm způsobem vzaty v vahu i jin poměry postihovan osoby než jsou jej poměry majetkov. Samotn zkoumn majetkovch poměrů je v českm prvnm řdu (obdobně jako v prvnch řdech ostatnch vyspělch zem) ostatně zakotveno v řadě souvislost (nejen jako kriterium pro přiměřenost ukldan sankce) a podle přesvědčen stavnho soudu je nelze a limine interpretovat jako protistavn proto, že zavd nerovnost v důstojnosti a prvech.
Pokud navrhovatel tvrd, že zavedenm kriteria majetkovch poměrů do rozhodovn o vši sankce dochz k možn diskriminaci podle majetku, tj. k porušen principu rovnosti, je třeba toto tvrzen odmtnout. stavn soud konstantně judikuje, že nechpe rovnost jako absolutn, nbrž jako relativn (a nadto akcesorickou ve vztahu k jinm zkladnm prvům a svobodm). S pojmem relativn rovnosti zce souvis pojem přiměřenosti zsahu do zkladnch prv. Z charakteru pokuty jako majetkov sankce nutně vyplv, že m-li bt individualizovan a přiměřen, mus reflektovat i majetkov poměry potrestanho. Stejn vše pokuty uložen majetnmu se bude jevit jako směšn a nečinn, zatmco v přpadě postihu nemajetnho může působit drakonicky a likvidačně. Nen tedy porušenm principu relativn rovnosti, když dvěma osobm v různch situacch bude uložena pokuta v různ vši, byť by jedinm rozdlem jejich situace měly bt prvě rozdln majetkov poměry. Z věcnho hlediska (čel zkona) lze dokonce dospět k zvěru, že kriterium zkoumn majetkovch poměrů delikventa při vaze o vši ukldan pokuty je nezbytn a komplementrn - nikoli ovšem proto, že vysok pokuty by byly nevymahateln (jak tvrd Poslaneck sněmovna), ale vzhledem k riziku "likvidačnho" činku nepřiměřeně vysok pokuty. Pokuta jakožto trest mus bt diferencovan, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašen (individuln a generln prevence). stavn soud již před časem vyslovil, že "egalitřsk universalismus by nutně vyvolal hluboce nefunkčn sociln činky" (srov. nlez sp. zn. Pl S 4/95 - In: stavn soud Česk republiky: Sbrka nlezů a usnesen - svazek 3. Vydn 1. Praha C.H.Beck 1995, str. 215). Problematikou přiměřenosti majetkovch sankc ve vztahu k osobnm poměrům sankcionovanch osob se stavn soud podrobně zabval ve svm nlezu sp.zn. Pl. S 3/02, na kter odkazuje, a považuje za nezbytn zdůraznit, že i v tomto nlezu konstatoval, že "pokuta může bt slučiteln s čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu, jestliže umožňuje - alespoň do určit mry - vzt v vahu majetkovou situaci delikventa" (srov. nlez sp. zn. Pl. S 3/02 - In: stavn soud Česk republiky: Sbrka nlezů a usnesen - sv. 27, C.H.Beck 2002, str. 187).
B. stavn soud zdůrazňuje, že čst ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch ve slovech "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila" nepředstavuje protistavn zsah do zsady rovnosti v prvech. Navrhovatel se ml, když tvrd, že "hledisko přiměřenosti vše pokuty majetkovm poměrům osoby, kter se dopustila protiprvnho jednn, nen vyjdřeno ani v jinch normch prvnho řdu Česk republiky, kter upravuj sprvn delikty". Se zkoumnm poměrů určit osoby se lze v prvnm řdu setkat častěji, např. v ustanoven 83 odst. 1 zkona o stavnm soudu ("Odůvodňuj-li to osobn a majetkov poměry stěžovatele, zejmna nem-li dostatečn prostředky k placen nkladů spojench se zastoupenm ... soudce zpravodaj rozhodne na nvrh stěžovatele podan před prvnm stnm jednnm, že nklady na jeho zastoupen zcela nebo zčsti zaplat stt."), v ustanoven 31 odst. 1 trestnho zkona ("Při stanoven druhu trestu a jeho vměry přihldne soud ... k možnosti npravy a poměrům pachatele."), v 54 odst. 1 trestnho zkona ("Při vměře peněžitho trestu přihldne soud k osobnm a majetkovm poměrům pachatele ..."), v 73a odst. 2 trestnho řdu ("přijet peněžit zruky je přpustn., a zroveň s přihldnutm k osobě a majetkovm poměrům obviněnho nebo toho, kdo za něho složen peněžit zruky nabz..."), v ustanoven 91 odst. 1 trestnho řdu ("Před prvnm vslechem je třeba zjistit totožnost obviněnho, dotzat se jej na jeho rodinn, majetkov a vdělkov možnosti a předchoz tresty ..."), v 309 odst. 1 trestnho řdu (schvlen narovnn a zastaven trestnho sthn je kromě splněn tam uvedench podmnek možn tak vzhledem "k osobě obviněnho a jeho osobnm a majetkovm poměrům"), dle v ustanoven 450 občanskho zkonku (umožňujcho snžen nhrady škody mimo jin se zřetelem "k ;osobnm a majetkovm poměrům fyzick osoby", kter škodu způsobila "k poměrům fyzick osoby, kter byla poškozena"), v ustanovench tkajcch se vživnho v zkoně o rodině - ustanoven 85 odst. 2 ("podle svch schopnost, možnost a majetkovch poměrů"), 89 ("schopnost, možnost a majetkovch poměrů"), 92 ("schopnost, možnost a majetkovch poměrů"). V oblasti ukldn pokut za sprvn delikty lze v tto souvislosti poukzat např. na zkon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry ( 10 odst. 4 - "Při rozhodovn o vběru opatřen k npravě nebo sankce podle tohoto zkona je Komise povinna ... vychzet z přiměřenosti při ukldn pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby.").
Je zřejm, že bez zkoumn osobnch, majetkovch a dalšch poměrů osoby, jž se přslušn řzen dotk, se v prvnm řdu v řadě přpadů obejt nelze. Zkonn prava zkoumn "poměrů" podnikajc fyzick osoby nebo prvnick osoby jako takov tedy nen - podle přesvědčen stavnho soudu - pravou protistavn a nezavd nerovnost v důstojnosti a v prvech, jak se navrhovatel domnvaj. stavn soud v tto souvislosti poukazuje na to, že znalost poměrů dotčen osoby (delikventa) je nutn předpokldat i v přpadě soudnho přezkumu rozhodnut orgnu kraje o uložen pokuty - kter je podle nzoru skupiny poslanců dostatečnou ochranou - neboť m-li soudn přezkum chrnit proti eventulnm tvrdostem dopadu zkona (v pln jurisdikci pak zvlště), neobejde se ani soud bez informac o poměrech osob, kterm byla pokuta uložena.
stavn soud dle nezastv nzor, že by zkonem uložen zkoumn majetkovch poměrů prvnick osoby a fyzick osoby, kter je podnikatelem ( 11 odst. 1 zkona o krajch), vytvřelo "zklad pro nepřpustn a protistavn nerovn zachzen s osobami, kter se dopust totožnho protiprvnho jednn". Skupina poslanců jako důvod uvd nutně odlišnou interpretaci i aplikaci pojmu "majetkov poměry", a to prvě s ohledem na to, že se může jednat jak o osobu prvnickou, tak i o osobu fyzickou. stavn soud v tto souvislosti pokld za rozhodujc, že v souzen věci se v přpadě prvnick osoby a fyzick osoby, kter je podnikatelem (srov. 11 odst. 3 zkona o krajch) jedn o obdobn subjekty, neboť z hlediska jejich statusu je nutno za kritrium považovat jejich podnikatelskou činnost a majetkov poměry z n vyplvajc a s n souvisejc. Majetkov poměry je proto nutno interpretovat stejně a nen důvodu mezi uvedenmi subjekty odlišovat. Argumentace skupiny poslanců nzorem stavnho soudu (a contrario) uvedenm pod sp. zn. Pl. S 47/95 in fine (In: stavn soud Česk republiky: Sbrka nlezů a usnesen - svazek 5. Vydn 1. Praha, C. H. Beck 1997, str. 213) je proto za uvedenho stavu - kdy by ukldn pokut prvnickm osobm a podnikajcm fyzickm osobm ve vztahu k těmto osobm nemohlo vst k odlišn interpretaci pojmu "majetkov poměry" - nepřpadn.
C. stavn soud proto nedospěl k zvěru, že by zkoumn majetkovch poměrů orgnem kraje bylo protistavnm zsahem do soukrom fyzick osoby, kter je podnikatelem, a neoprvněnm shromažďovnm dajů o n a že by tak dochzelo k porušen čl. 7 ;odst. 1 a čl. 10 odst. 2 a odst. 3 Listiny to ostatně skupina poslanců ani blže nespecifikuje. Tak tomu přirozeně nen ani u osob prvnickch. V tto souvislosti lze odkzat na zkon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobnch dajů a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon č. 101/2000 Sb."), jenž v ustanoven 4 psm. a) hovoř o pojmu "osobn daj" (v podstatě umožňujc zjistit identitu subjektu dajů) a jenž pod psmenem b) hovoř dokonce o citlivch dajch, jež vslovně vypočtv, přičemž majetkov daje mezi nimi neuvd. Podle ustanoven 5 odst. 2 citovanho zkona sprvce (tj. i orgny kraje - srov. 3 odst. 1 zkona) může zpracovvat srov. 1 a 4 psm. e) zkona osobn daje se souhlasem subjektu dajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovvat 5 odst. 2 psm.a) zkona, jestliže provd zpracovn stanoven zvlštnm zkonem nebo nutn pro plněn povinnost stanovench zvlštnm zkonem (přkladmo na někter zkony odkazuje). stavn soud usuzuje, že takovm zvlštnm zkonem je i zkon o krajch (v napaden čsti) a že činnost kraje (zvažujcho přiměřenost vše pokuty i vzhledem k poměrům delikventa) je zpracovnm osobnch dajů ve smyslu citovanho ustanoven zkona č. 101/2000 Sb. Obdobn nzor na okruh přpadů, v nichž souhlas subjektu dajů podle 5 odst. 2 zkona č. 101/2000 Sb. třeba nen, lze dovodit i z odborn literatury (srov. Mates, P.: Ochrana osobnch dajů. UK v Praze. Karolinum 2002, str. 48).
Pokud jde o citovan zkon č. 101/2000 Sb., lze však argumentovat - a to na prvnm mstě - i zsadněji. Uveden zkon totiž vymezuje v ust. 1 (předmět pravy) svoji osobn působnost tak, že se vztahuje na ochranu osobnch dajů fyzickch osob. Nechrn tedy osoby prvnick. Pokud jde o fyzick osoby, kter jsou podnikateli - a na něž se vztahuje ust. 11 zkona o krajch, jehož čst je napadena - lze usuzovat stejně, neboť z hlediska jejich statusu je nutno za rozlišovac kriterium považovat jejich činnost podnikatelskou. daje o tto činnosti (stejně jako v přpadě prvnickch osob) tedy - podle mněn stavnho soudu - ochrany podle zkona č. 101/2000 Sb. nepožvaj.
Ze všech těchto důvodů stavn soud nvrh skupiny poslanců na zrušen čsti textu ustanoven 11 odst. 3 zkona o krajch ve slovech "jakož i k přiměřenosti vše pokuty vzhledem k majetkovm poměrům osoby, kter se protiprvnho jednn dopustila" podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.