Sp. zn. Pl. ÚS 13/14 ve věci návrhu na zrušení § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů 297/2015 účinný od 10.11.2015
| Schválené: | 15.09.2015 |
| Účinnost od: | 10.11.2015 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Mzdy a odměny znalců. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/14 dne 15. září 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Pavlem Ungrem, advokátem, se sídlem Purkyňova 43, Plzeň, na zrušení ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb., za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb., se zamítá.
Odůvodněn:
I. Rekapitulace nvrhu
1. Skupina 16 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky (dle jen "navrhovatel") se nvrhem doručenm stavnmu soudu dne 21. 6. 2014 domhala zrušen ustanoven 16 vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k proveden zkona o znalcch a tlumočncch, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "napaden ustanoven", resp. "předmětn vyhlška").
2. Navrhovatel předně zdůrazňuj, že předmětn vyhlška provd pravu odměňovn a poskytovn nhrady nkladů spojench s vkonem znaleck činnosti, a to na zkladě zmocněn obsaženho v zkoně č. 36/1967 Sb., o znalcch a tlumočncch, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o znalcch a tlumočncch"), kter v ustanoven 26 mimo jin ukld Ministerstvu spravedlnosti upravit způsob odměňovn a poskytovn nhrady nkladů znalců a tlumočnků a způsob kontroly odměňovn. Napaden ustanoven je pak jejm stěžejnm ustanovenm, neboť stanov sazby odměn za znaleck posudky. Obsahuje tedy vymezen zkladnho rozpět, v němž může znalec čtovat odměnu za hodinu sv prce, přesněji řečeno limity, v nichž může orgn veřejn moci, kter posudek na znalci vyždal, odměnu přiznat. Je to hodnota, z nž se vychz při přpadnm zvyšovn odměny ( 20 vyhlšky), snižovn odměny ( 21 vyhlšky) či při vpočtu odměny pro znaleck stavy ( 15a vyhlšky). Vytkanm problmem napadenho ustanoven je dle navrhovatelů prvě konkrtn nastaven hodnot (finančnch čstek), kter při rozhodovn o odměně za podan posudek může orgn veřejn moci, provdějc přslušn řzen, znalci přiznat, což ve svm nvrhu podrobně rozvděj.
3. Navrhovatel se domnvaj, že prvn pravu obsaženou v napadenm ustanoven lze označit za "historickou", zdaleka neodpovdajc původnmu změru zkonodrce, kter ponechnm regulace tto problematiky na provděcm předpisu předpokldal umožněn efektivnějšho způsobu stanoven konkrtn vše odměny, a to v pravidelnch intervalech s přihldnutm k aktulnm poměrům v odměňovn odborn prce. Vše sazeb v napadenm ustanoven nicmně zůstaly beze změny vce než dvanct let, ačkoliv podle dajů Českho statistickho řadu hrub domc produkt, průměrn měsčn mzda, minimln hodinov odměna, ale i všechny nklady, kter znalec mus financovat ze sv odměny, vzrostly za dan obdob velmi vrazně. V tto souvislosti navrhovatel předkldaj celou řadu statistickch dajů, na jejichž zkladě provděj jednak srovnn vše sazeb odměny znalců v Česk republice s obdobnou pravou ve vybranch sttech (např. Slovensko, Rakousko, Německo, Francie, Portugalsko, Velk Britnie a dalš, vychzejc ze zvěrů mezinrodnho sympozia Euroexpert 2007), jednak srovnn s dalšmi profesemi a zde kalkulovanou hodinovou sazbou, ať již prvnickmi (soudci, advokti, sttn zstupci), nebo jinmi profesemi. Z vsledků uvedench srovnn m vyplvat, že v Česk republice dochz k "zsadnmu podfinancovn odměn za znaleck posudky" ve srovnn s vybranmi stty, neboť "nastaven sazeb je značně podhodnoceno." Navrhovatel jsou proto toho nzoru, že "je-li ČR dle čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky demokratick prvn stt, založen na ctě k prvům, kter se ve sv preambuli hls k zsadm a hodnotm evropskch demokraci a kter je odhodln střežit hmotn a duchovn bohatstv, mělo by se to odrazit i v odměňovn jeho intelektuln elity, kter nemůže zůstat ve zcela nedůstojn rovině."
4. Jak sami navrhovatel uvděj, jsou si vědomi skutečnosti, že derogačn zsah stavnho soudu m bt meznm řešenm, ultima ratio, k němuž lze přistoupit až pot, co nedojde k npravě standardn legislativn cestou (srov. např. v nvrhu citovan usnesen sp. zn. Pl. S 9/13 ze dne 12. 11. 2013, všechna rozhodnut stavnho soudu jsou rovněž dostupn na http://nalus.usoud.cz), nicmně dle navrhovatelů byly v danm přpadě vešker snahy a podněty k přslušnmu Ministerstvu spravedlnosti bezvsledn ("relně se nic neděje"), a proto "by v přpadě zsahu stavnho soudu nešlo o přehnan aktivismus." V tto nečinnosti ministerstva, kdy za cel obdob nedošlo k navšen sazeb odměn znalců, stanovench v napadenm ustanoven, kter tak i nadle zůstvaj nastaveny "v extrmně nepřiměřen vši", pak navrhovatel spatřuj "vrazn popřen zkladnch prv znalců", a to konkrtně prva podnikat, zaručenho čl. 26 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") (viz I. A), dle porušen zkazu nucench prac nebo služeb, zakotvenho v čl. 9 odst. 1 Listiny (viz I. B), a rovněž i porušen principu rovnosti v prvech (čl. 1 Listiny) (viz I. C).
I. A) Porušen prva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny)
5. Navrhovatel upozorňuj na skutečnost, že znaleck činnost je ve smyslu ustanoven 420 odst. 1 občanskho zkonku podniknm, přičemž napaden ustanoven, kter m dle navrhovatelů povahu cenov regulace [ve smyslu zvěrů obsažench v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)] tm, že určuje sazby a současně meze hrad za poskytnut znaleck služby, "podstatně ovlivňuje celkov podmnky pro podnikn v oblasti poskytovn zdravotnch (sic!) služeb, a zasahuje tak do prva poskytovatelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V důsledku regulace jsou znalci ve stanovench přpadech povinni poskytovat sv služby za odměnu limitovanou vyhlškou. Vyhlška tak vznamně dotvř podmnky a omezen vkonu prva na podnikn." Jak dle navrhovatelů konstatoval i stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 19/13 ze dne 22. 10. 2013 (č. 396/2013 Sb.), smyslem podnikn je dosažen zisku, byť z stavně zaručenho prva podnikat neplyne prvo mt zisk, nicmně stt je povinen vytvřet takov podmnky, kter umožn jednotlivcům relně usilovat o jeho dosažen. Dle nzoru navrhovatelů, "ve vztahu ke znalcům to znamen nastavit rovn a spravedliv podmnky honorovn jejich služeb požadovanch od nich orgny veřejn moci."
6. Navrhovatel dle ve svm nvrhu, s četnmi odkazy na judikaturu stavnho soudu [např. nlezy sp. zn. Pl. S 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.); sp. zn. Pl. S 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.); sp. zn. Pl. S 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.); sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.); či sp. zn. Pl. S 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (č. 186/2012 Sb.)], poukazuj na způsob přezkumu stavnosti omezen zkladnch prv sociln či hospodřsk povahy, tedy i prva podnikat dle čl. 26 odst. 1 Listiny, ze strany stavnho soudu, kter tak čin za pomoc tzv. testu rozumnosti. Po jeho proveden pak dospvaj k nzoru, že stvajc prava vše sazeb odměn znalců, zakotven v napadenm ustanoven, zasahuje do smyslu a podstaty jejich prva podnikat, zaručenho čl. 26 odst. 1 Listiny, byť jsou si vědomi toho, že k takovmu hodnocen "nepostačuje pouh zjištěn, že znalci maj ztženy podmnky pro dosažen zisku. Musela by relně vzniknout situace, kdy stt na jedn straně formlně umožňuje podnikn v určit oblasti, na straně druh však pro ně stanov takov podmnky, kter fakticky vylučuj jeho smysl." Takov krajn stav dle navrhovatelů v nyn projednvanm přpadě nastal, přpadně "k němu v důsledku dalš nečinnosti ministerstva nezadržitelně spějeme." Uveden tvrzen se navrhovatel snaž prokzat vsledky vše zmněnho srovnn sazby odměn znalců s hodinovou sazbou u dalšch profes (prvnickch i neprvnickch), z nichž vyplv, že nastaven sazeb jejich odměny při poskytovn znaleck činnosti orgnům veřejn moci "je značně podhodnoceno, nejsou jimi kryty ani vlastn vdaje na vypracovn znaleckho posudku. A to ani tehdy, je-li čtovna a přiznna sazba v nejvyšš hladině."
7. Uveden zjištěn je dle navrhovatelů zřetelně v rozporu se zvěrem stavnho soudu, vyslovenm v nlezu sp. zn. Pl. S 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.), podle něhož "cenov regulace, nem-li přeshnout meze stavnosti, nesm evidentně snžit cenu tak, aby tato vzhledem ke všem prokzanm a nutně vynaloženm nkladům eliminovala možnost alespoň jejich nvratnosti." Navrhovatel proto uzavraj, že stvajc vše sazeb odměn znalců, zakotven v napadenm ustanoven, nenaplňuje zmněn druh krok tzv. testu rozumnosti, neboť v praxi nastvaj situace, kdy "odměna přiznan znalci za posudky poskytovan v rmci řednch řzen nebude pokrvat ani jen nezbytn nklady na jejich vypracovn. To by v přpadě znalců, u nichž je vlučnm či zsadnm zdrojem přjmů přjem za posudky podan v rmci uvedench řzen, znamenalo dotovat podnikatelskou činnost z jinch zdrojů nebo takov podnikn ukončit. V přpadě ostatnch by pokračovn znamenalo dotovat činnost pro orgny veřejn moci z přjmů zskanch ostatn znaleckou činnost. Nejde o situaci (dle judikatury stavnho soudu akceptovatelnou), kdy by přčinou vzniku ztrty byla vlastn podnikatelsk rozhodnut. Stt neřeš způsob kompenzace ztrty takto dotčench znalců."
8. Z toho důvodu navrhovatel, v souladu s judikaturou stavnho soudu, ve svm nvrhu podrobuj napaden ustanoven testu proporcionality, přičemž jsou nzoru, že současn podoba prava sazeb odměn znalců nepřiměřeně omezuje jejich prvo podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), neboť nen vůbec způsobil doshnout sledovanho legitimnho cle. Za ten navrhovatel považuj jednak "prvn jistotu častnků řzen, na kter je v řadě přpadů přenšena po skončen řzen povinnost odměnu za znaleck posudek hradit", a současně "zajištěn prva na spravedliv proces, když přliš vysok nklady na znaleck posudek by mohly bt barirou přstupu k soudu", jednak "šetřen veřejnch prostředků tam, kde odměnu znalci hrad prostřednictvm svch organizačnch složek stt." K prvně uvedenmu navrhovatel zdůrazňuj, že "nen navrhovno odstraněn regulace jako takov, clem navrhovan derogace je zaktivizovat ministerstvo, aby valorizovalo zkladn sazbu. Z toho důvodu se navrhuje odložit vykonatelnost nlezu na dobu přiměřenou pro přijet odpovdajc novely. Prvn jistota těch, kteř v konečnm důsledku ponesou nklady odbornho posouzen, tak nebude dotčena. Ministerstvu současně nic nebrn vši znalečnho nastavit tak, aby byla pro častnky řzen (potenciln pltce) nosn." Pokud by clem napaden prvn pravy mělo bt zamezen pltvn s veřejnmi prostředky, dle navrhovatelů zde plat jin "ochrann mechanismus", kterm je skutečnost, že o vši znalečnho rozhoduje orgn, kter řzen vede. Znalec tedy předkld vyčtovn za prci na znaleckm posudku a je na orgnu veřejn moci zhodnotit, zda je uplatněn nrok na znalečn po prvu. A to jak z hlediska požadovan hodinov sazby, tak i počtu čtovanch hodin potřebnch ke zpracovn. Dle navrhovatelů tak "nen možn šetřit veřejn prostředky tm způsobem, že zjmy potřeby sttu, resp. společnosti, budou čstečně financovat znalci ze svch přjmů."
I. B) Porušen zkazu nucench prac (čl. 9 odst. 1 Listiny)
9. Navrhovatel rovněž zdůrazňuj, že dle stvajc prvn pravy v zkoně o znalcch a tlumočncch ( 12 odst. 1) je ustanoven znalec v řzen před orgnem veřejn moci povinen (s vjimkou přpadů předvdanch v ustanoven 11) podat posudek, přičemž odmtne-li bez vžnho důvodu provst kon, sděl to orgn veřejn moci krajskmu soudu, v jehož seznamu je znalec zapsn. S ohledem na vše uveden to dle navrhovatelů znamen, že "mimo přpady existence důvodu zaujatosti ustanoven znalec mus posudek podat bez ohledu na to, zda nsledně vyčtovan odměna za vypracovn posudku bude akceptovna, anebo bude znalečn přiznno jen v takov vši, že nebude krt ani hotov vdaje spojen se zpracovnm, natož aby zajistilo (přiměřen) zisk." Tm tak dochz k porušen čl. 9 odst. 1 Listiny, dle něhož nikdo nesm bt podroben nucenm pracm nebo službm, neboť "nebyla zachovna proporcionalita mezi rovn odměny a požadavky na roveň zpracovn."
I. C) Porušen zsady rovnosti v prvech (čl. 1 Listiny)
10. V neposledn řadě navrhovatel namtaj, že napaden ustanoven a jm stanoven vše sazeb odměn znalců jsou v rozporu se zsadou rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny, neboť u odměňovn znalců, coby subjektů zčastňujcch se soudnch a jinch řzen před orgny veřejn moci, jsou ve srovnn s odměňovnm ostatnch subjektů zčastňujcch se těchto řzen (soudci, advokti, sttn zstupci, vyšš soudn řednci aj.) znateln "nedůvodn rozdly" a jedn se o přpady "neakceptovateln nerovnosti", pro kter neexistuj ždn ospravedlňujc důvody. Za referenčn skupinu pro porovnvn odměn znalců s ostatnmi subjekty navrhovatel zmiňuj (a na zkladě statistickch dajů ohledně vše odměn blže rozvděj) advokty, sttn zstupce a předevšm soudce. Prvě ve vkonu funkce soudce navrhovatel spatřuj jist paralely s vkonem funkce znalce, na jehož činnost jsou rovněž kladeny požadavky odbornosti, nestrannosti a nezaujatosti. Proto navrhovatel v tto souvislosti odkazuj i na judikaturu stavnho soudu k otzce tzv. soudcovskch platů [např. nlez sp. zn. Pl. S 33/11 ze dne 3. 5. 2012 (č. 181/2012 Sb., N 95/65 SbNU 259)], v nž stavn soud dle navrhovatelů dal jasně najevo, že "otzka materilnho zabezpečen, lapidrně řečeno vše odměny za odvedenou prci, je v jednou ze zruk nezvislho a nestrannho rozhodovn." Uveden zruky je dle navrhovatelů třeba vzthnout i na znalce, jejichž "nestrannost při hodnocen odbornch otzek m pro konkrtn rozhodnut zsadn dopad. K poslen jejich nestrannosti a odpovědnosti při podvn znaleckch posudků vede i nastaven přiměřen vše odměňovn, kter bude v přiměřench relacch k odměňovn ostatnch osob podlejcch se na řzen." S ohledem na vše uveden tak navrhovatel uzavraj, že podhodnocen určit skupiny subjektů, kter se nachzej ve srovnateln pozici, je-li velmi intenzivn, odůvodňuje zsah stavnho soudu i přes vyšš mru jeho zdrženlivosti v obdobnch přpadech.
11. Proto navrhuj, aby napaden ustanoven stavn soud zrušil pro rozpor s stavnm pořdkem a odložil vykonatelnost nlezu na dobu přiměřenou pro přijet novelizovanho zněn napadenho ustanoven, kter by odpovdalo požadavkům stavnosti.
II. Stanovisko Veřejn ochrnkyně prv a vyjdřen Ministerstva spravedlnosti
12. stavn soud podle ustanoven 42 odst. 4 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadenho ustanoven Ministerstvu spravedlnosti (dle tž "ministerstvo"). Současně jej podle ustanoven 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu zaslal Veřejn ochrnkyni prv s ždost o sdělen, zda vstupuje do řzen jako vedlejš častnk. Veřejn ochrnkyně prv na uvedenou vzvu nicmně reagovala podnm ze dne 10. 7. 2014, v němž stavnmu soudu sdělila, že "nevyužije svho prva vstoupit do řzen." Současně však upozornila na dlouholet vhrady vůči stvajc pravě znaleck činnosti, kter nevyhovuje a nevystihuje současn potřeby. S ohledem na zkušenosti svch předchůdců uvd, že si dovede představit praktick vliv vše odměny na včasnost vypracovvn znaleckch posudků ovlivňujc celkovou dlku soudnch řzen
13. Ministerstvo spravedlnosti ve svm vyjdřen k nvrhu, doručenm stavnmu soudu dne 1. 8. 2014 a doplněnm podnm ze dne 21. 11. 2014, předevšm zdůrazňuje (a oponuje nzoru navrhovatelů, že "se relně nic neděje"), že v Plnu legislativnch prac vldy na rok 2014 (dle ministerstva bylo ovšem nezbytn plnovan termn posunout na rok 2015) se rovněž předpokld přijet zcela novho zkona o znalcch, tlumočncch a překladatelch, na jehož nvrhu se již nyn "ve spoluprci se skupinou odbornků sdruženou do Komise Ministerstva spravedlnosti pro znalectv intenzivně pracuje." Ostatně na přijet tto prvn pravy budou přmo participovat i navrhovatel v rmci zkonodrnho procesu v Sentu. Tato nov prvn prava se bude mimo jin dotkat i problematiky odměňovn znalců, jejž konkrtn podoba bude upravena v nově přijatch provděcch předpisech. Z toho důvodu Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje za "čeln, aby v mezidob došlo k dalš změně prvn pravy na zkladě derogačnho nlezu stavnho soudu. Je naopak namstě, aby stavn soud v souladu se svou judikaturou a dle zsady procesn ekonomie ponechal možnosti zkonodrci, aby se sm vypořdal i s nmitkami, kter vznesli navrhovatel v tomto řzen" (viz citovan usnesen stavnho soudu sp. zn. Pl. S 9/13).
14. Ministerstvo spravedlnosti polemizuje s konkrtnmi nmitkami navrhovatelů, přičemž zdůrazňuje, že je třeba odlišit diskuzi "o vhodnosti vše odměny znalce" a "o protistavnosti prvnho předpisu, kter určitou vši odměny stanov." Ve vztahu k navrhovateli namtan protistavnosti napadenho ustanoven z důvodu zsahu do "podstaty a smyslu prva podnikat", zaručenho čl. 26 odst. 1 Listiny, je ministerstvo toho nzoru, že v danm přpadě k takovmu zsahu nedochz, neboť "stanoven odměna společně s nrokem na nhradu vynaložench vdajů jistě překračuje hranici pouhho pokryt nkladů a přinš znalci (byť v některch přpadech mal) zisk." Navc upozorňuje na skutečnost, že "určit regulatorn omezen (v tomto přpadě stanoven pevn odměny ze strany sttu) jsou kompenzovna vsadnm postavenm znalců a exkluzivity jim vyhrazench činnost (podvn znaleckch posudků pro soukrom osoby)", což dle ministerstva mimo jin zcela koresponduje se zvěry rozsudku Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen "ESLP") ve věci Van der Mussele proti Belgii ze dne 23. 11. 1983 (stžnost č. 8919/80). ESLP zde řešil otzku nutn obhajoby bez nroku na odměnu a nhradu vdajů advoktů, přičemž konstatoval, že "neproplacen platu a vloh je jevem, kter je nutno posuzovat z hlu normlnosti a proporcionality", kter vymezil tm, že "žalujcmu nebyla vnucena disproporčn ztěž, tj. v danm obdob představovala sporn situace pro pana Van der Mussela jistě určit nevhody, vyplvajc z neproplacen odměny a vloh, současně však je doprovzely vhody", mezi kter ESLP zařadil "profesn monopol advokacie na obhajobu, možnost profesnho zdokonalovn, zabezpečen prva na obhajobu" podle čl. 6 odst. 3 psm. c) mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. S ohledem na vše uveden proto ministerstvo konstatuje, že napaden ustanoven je v souladu s stavnm pořdkem a neporušuje prvo znalců podnikat, zaručen čl. 26 odst. 1 Listiny, tm mně pak zkaz nucench prac ve smyslu čl. 9 Listiny, jak navrhovatel rovněž namtaj. Ve vztahu k nmitce, že napaden ustanoven a jm stanoven vše odměn znalců je v rozporu s principem rovnosti (čl. 1 Listiny), pak ministerstvo uvd, že "nen přilhav srovnvat v kontextu stanoven odměny znalce s jinmi profesemi. Vznik oprvněn k vkonu činnosti znalce, požadavky na jeho osobu i odbornost nejsou srovnateln s jinmi profesemi. Jeho loha a postaven v řzen před orgny veřejn moci je odlišn od jinch profes a jeho činnost nelze připodobnit k jinm činnostem."
15. stavn soud uveden vyjdřen Ministerstva spravedlnosti zaslal dne 30. 3. 2015 navrhovatelům k přpadn replice s tm, že jim byla stanovena lhůta 20 dnů. Navrhovatel nicmně na uvedenou vzvu stavnho soudu ve stanoven lhůtě nijak nereagovali.
III. stn jednn
16. Ve smyslu ustanoven 44 zkona o stavnm soudu rozhodl stavn soud ve věci bez konn stnho jednn, neboť od něj nebylo lze očekvat dalš objasněn věci.
IV. Zkonn podmnky přijet napadenho ustanoven
17. Při řzen o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky mus stavn soud ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu nejprve zkoumat, zda byl předmětn "jin prvn předpis" přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
18. Ve vztahu k předmětn vyhlšce Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., jejž součst je napaden ustanoven, stavn soud nezjišťoval, zda byla přijata a vydna v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, jelikož u prvnch předpisů vydanch dřve, než nabyla činnosti stava Česk republiky, je stavn soud oprvněn přezkoumvat toliko jejich obsahov soulad se soudobm stavnm pořdkem, resp. zkony, nikoliv však stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn pravomoci [viz usnesen sp. zn. Pl. S 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)].
19. V obdob od 1. 1. 1993, tj. ode dne nabyt činnosti stavy Česk republiky, nicmně došlo ke dvěma změnm napadenho ustanoven. K prvn změně došlo s činnost ode dne 10. 3. 1993, a to na zkladě vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se měn a doplňuje vyhlška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k proveden zkona o znalcch a tlumočncch, ve zněn pozdějšch předpisů. Poslze bylo napaden ustanoven s činnost ode dne 1. 1. 2003 zcela pozměněno, a to na zkladě vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 432/2002 Sb., kterou se měn vyhlška č. 37/1967 Sb., k proveden zkona o znalcch a tlumočncch, ve zněn pozdějšch předpisů, a vyhlška č. 312/1995 Sb., kterou se stanov paušln čstka nkladů trestnho řzen. stavn soud proto přezkum ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, tj. zda bylo napaden ustanoven přijato a vydno stavně předepsanm způsobem, omezil pouze ve vztahu k posledně uveden vyhlšce č. 432/2002 Sb., v důsledku jejhož přijet s činnost od 1. 1. 2003 obsah napadenho ustanoven nabyl podobu platnou a činnou doposud, tj. v době rozhodovn stavnho soudu o nyn projednvanm nvrhu.
20. Jak již bylo rekapitulovno, uveden vyhlška č. 432/2002 Sb. byla vydna Ministerstvem spravedlnosti. Pravomoc ministerstev vydvat prvn předpisy k proveden zkona je přitom formlně založena čl. 79 odst. 3 stavy Česk republiky. Materilně je však podmněn existenc vslovnho zkonnho zmocněn a jeho mezemi, přičemž dle judikatury stavnho soudu je dan ustanoven třeba vykldat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocněn mus bt konkrtn, jednoznačn a jasn [srov. nlez ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. Pl. S 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, stavn soud zkoum, zda byl podzkonn prvn předpis vydn sttnm orgnem k tomu oprvněnm a v mezch jeho kompetence, tedy zda se při vkonu tto pravomoci pohyboval v mezch a na zkladě zkona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zkon (preater legem). "Zjednodušeně řečeno jde o to, aby v přpadě, kdy m bt podle zkona X, tento předpis nestanovil, že m bt Y, ale že m bt X1, X2, X3. Ze zmocňovacho ustanoven mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard. Ani v takovm přpadě však podzkonn prvn předpis nesm zasahovat do věc vyhrazench k regulaci toliko zkonem (tzv. vhrada zkona)" [srov. nlez ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. S 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), nlez ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. S 19/13 (N 178/71 SbNU 105, 396/2013 Sb.)].
21. V danm přpadě je tmto zkonnm zmocněnm vše citovan ustanoven 26 zkona o znalcch a tlumočncch, kter mimo jin stanov, že "k proveden tohoto zkona uprav ministerstvo spravedlnosti (...) odměňovn a poskytovn nhrady nkladů, způsob kontroly odměňovn (...)." stavn soud je považuje za dostatečně konkrtn, jednoznačn a jasn. Pokud tedy Ministerstvo spravedlnosti vydnm vše uveden vyhlšky č. 432/2002 Sb., podepsan přslušnm ministrem spravedlnosti a řdně publikovan ve Sbrce zkonů, přistoupilo (s činnost od 1. 1. 2003) ke změně původn prvn pravy, obsažen v napadenm ustanoven, stanovujc sazby odměn za znaleck posudky, m stavn soud za to, že tak učinilo v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
V. Dikce napadenho ustanoven
22. Napaden ustanoven 16 vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., ve zněn ve zněn vyhlšky č. 432/2002 Sb., zn:
16
Sazby odměn za znaleck posudky
Odměna za znaleck posudek čin podle jeho nročnosti a podle mry odbornch znalost, kter bylo nutn k jeho podn vynaložit, za jednu hodinu prce 100 až 350 Kč.
VI. Vlastn přezkum stavnho soudu
23. Navrhovatel se svm nvrhem domhaj zrušen napadenho ustanoven pro jeho rozpor s stavnm pořdkem, když konkrtně namtaj, že jm zakotven prava vše sazby odměn za znaleck posudky porušuje zejmna prvo znalců podnikat, zaručen čl. 26 odst. 1 Listiny, a nachz se rovněž v rozporu se zkazem nucench prac (čl. 9 odst. 1 Listiny), resp. s principem rovnosti v prvech, předvdanm v čl. 1 Listiny.
VI.A) Namtan porušen prva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) a zkazu nucench prac (čl. 9 odst. 1 Listiny)
24. Navrhovatel ve svm nvrhu zdůrazňuj, že znaleck činnost je podnikatelskou činnost ve smyslu ustanoven 420 odst. 1 občanskho zkonku [nikoliv však živnostenskm podniknm ve smyslu ustanoven 3 odst. 2 psm. d) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn, ve zněn pozdějšch předpisů], kterou mohou vykonvat znalci zapsan do seznamu znalců a tlumočnků, vedenho Ministerstvem spravedlnosti. Uveden nicmně bezesporu plat pouze pro jeden segment znaleck činnosti, kdy znalci svou činnost poskytuj v ryze soukromoprvnch oblastech (např. oceňovn nemovitost za čelem stanoven jejich hodnoty při prodeji či za čelem sjednn hypotečnho věru, atp.), přičemž způsob jejich odměňovn se zde řd vhradně smluvnmi podmnkami mezi subjekty danho vztahu, tzn. mezi znalcem a osobou, kter znaleck posudek objednala. Vedle toho je ovšem třeba klst důraz i na druh segment znaleck činnosti, tj. zpracovn znaleckch posudků vyždanch orgny veřejn moci za čelem jejich proveden coby důkaznho prostředku v soudnm či jinm řzen před orgnem veřejn moci. Tento segment znaleck činnosti naopak nelze považovat za ryze podnikatelskou činnost ve vše uvedenm smyslu, kter je vhradně normovna prvnmi předpisy soukromoprvn povahy a je vykonvna za čelem zisku, jelikož znalec - na rozdl od podnikatele - nenese riziko podnikn a do odměny, kterou za svoji činnost dostv, se nepromtaj vynaložen nklady (ty dostv zvlšť). Jedn se tedy o činnost ve "veřejnm zjmu" pro čely řzen před orgny veřejn moci. Tomu ostatně odpovd i způsob a povaha jej prvn regulace (včetně odměňovn), obsažen zejmna v zkoně o znalcch a tlumočncch a jej provdějcch prvnch předpisech. V minulosti dokonce prvn prava tkajc se znaleck (i tlumočnick) činnosti, obsažen kupřkladu v zkoně č. 167/1949 Sb., o stlch přsežnch znalcch a tlumočncch, vkon znaleck činnosti označovala veřejnoprvnm pojmem "znaleck řad", jenž zřetelně poukazuje na zk sepět znaleck činnosti s vkonem veřejn moci a jej důsledn odlišen od činnosti podnikatelsk.
25. Navrhovatel nicmně ve svm nvrhu vše uveden rozdělen směšuj, když se sice ve sv argumentaci na straně jedn soustřed prvě na ten segment znaleck činnosti, za niž jsou odměňovni ze strany orgnů veřejn moci, a to způsobem předvdanm v zkoně o znalcch a tlumočncch a předmětn vyhlšce a v n obsaženm napadenm ustanoven, na straně druh ovšem namtaj, že dochz k "plnmu popřen prva znalců na podnikn" ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny či vznamnmu "ztžen podmnek, umožňujcch znalcům relně usilovat o zisk ze sv podnikatelsk činnosti", a to prvě v důsledku napaden prvn pravy, kter ovšem reguluje vhradně jejich odměňovn při vkonu znaleck činnosti, vyždan ze strany orgnů veřejn moci, tj. pouze jeden z vše uvedench segmentů jejich činnosti, nikoliv znaleckou činnost jako celek. stavn soud proto takovmu tvrzen v ždnm přpadě nemůže přisvědčit, neboť navrhovatel v něm zcela pomj prvě i onen druh, vše uveden segment znaleck činnosti coby činnosti podnikatelsk (ve smyslu ustanoven 420 odst. 1 občanskho zkonku), byť na něj paradoxně sami poukazuj, kter ovšem napadenou prvn pravou regulovna nen. Nadto nelze odhldnout od obecně znm skutečnosti, že v praxi je zcela ojediněl (s vjimkou vybranch znaleckch stavů), že by dan znalec svou znaleckou činnost vykonval jako svou hlavn a jedinou podnikatelskou (vdělečnou) činnost. Spše je častm jevem, že se jedn o činnost toliko vedlejš (doplňkovou), kdy dan osoba je v seznamu znalců zapsna zejmna pro sv praktick zkušenosti, znalosti a vsledky, jichž v rmci vkonu sv hlavn činnosti v danm oboru, odvětv a specializaci doposud doshla (kupřkladu znalci z oboru lkařstv).
26. Jak již bylo vše uvedeno, navrhovatel svou argumentac obsaženou v nvrhu zpochybňuj předevšm (s vše uvedenou vjimkou) prvn pravu odměňovn znalců při vkonu jejich znaleck činnosti ve "veřejnm zjmu", tj. pro čely řzen před orgny veřejn moci, obsaženou v zkoně o znalcch a tlumočncch a předmětn vyhlšce a v n obsaženm napadenm ustanoven.
27. Zkon o znalcch a tlumočncch v ustanoven 17 znalcům přiznv za podn znaleckho posudku prvo "na odměnu", kter se stanov "podle množstv čelně vynaložen prce", přičemž se "může přiměřeně krtit, jestliže kon nebyl proveden řdně nebo ve stanoven lhůtě." Konkrtn způsob určen vše takov odměny pak zkon přenechv provděcmu předpisu, tj. předmětn vyhlšce a tedy napadenmu ustanoven, a to pouze v přpadech, kdy je znaleck posudek zadn "orgnem veřejn moci" (v ostatnch přpadech "řd se smlouvou mezi znalcem a osobou, kter znaleck posudek objednala"). Z obsahu napadenho ustanoven pak vyplv, že samotn odměna se pohybuje v různ sazbě (v rozmez od 100 do 350 Kč za hodinu prce), když klčov kritrium jejho určen představuje "nročnost a mra odbornch znalost" potřebnch k vypracovn znaleckho posudku. Vedle toho ovšem předmětn vyhlška obsahuje i dalš zvlštn pravidla pro moderaci vše tto odměny ve specifickch přpadech, přičemž, jak vyplv i z vyjdřen Ministerstva spravedlnosti, jejich kombinac se tak hypoteticky může rozmez hodinov sazby odměny pohybovat od 80 Kč (podle ustanoven 16 ve spojen s 21) do 630 Kč (podle ustanoven 16 ve spojen s 20 odst. 4). O stanoven sazby odměny pak na zkladě vlastnho uvžen (v mezch tto pravy) a s ohledem na konkrtn okolnosti rozhoduje přslušn orgn veřejn moci, proti jehož rozhodnut a tedy konkrtn vši odměny se ovšem znalec může brnit podnm přslušnch procesnch prostředků, včetně stavn stžnosti (jako prostředku ultima ratio) k stavnmu soudu [srov. např. nlez ze dne 10. 1. 2013 sp. zn. II. S 3367/12 (N 11/68 SbNU 169)]. Nadto je třeba zdůraznit, že dle zkona o znalcch a tlumočncch m znalec v přpadě zpracovn znaleckho posudku vedle odměny rovněž nrok na nhradu nkladů, kter čelně vynaložil v souvislosti se znaleckm posudkem (zejmna hotov vdaje ve smyslu ustanoven 28 odst. 1 zkona, cestovn vdaje, nhradu ušlho vdělku při předvoln k orgnu veřejn moci, nklady, kter znalec uhradil podle ustanoven 14 odst. 2 zkona, věcn nklady a nklady spojen s přibrnm pracovnků pro pomocn prce dle ustanoven 18 zkona). Orgnem veřejn moci přiznan odměna tak zdaleka neznamen jedinou čstku, kter je přslušnmu znalci v souvislosti s vypracovnm znaleckho posudku, hrazena.
28. V tomto ohledu se tak tvrzen navrhovatelů, že přiznanou odměnou "nejsou kryty ani vlastn vdaje na vypracovn znaleckho posudku, a to ani tehdy, je-li čtovna a přiznna sazba v nejvyšš hladině," jev jako (přinejmenšm) značně nepřesn a do jist mry ne zcela održejc realitu. stavn soud se zde naopak ztotožňuje s nzorem Ministerstva spravedlnosti, že "stanoven odměna společně s nrokem na nhradu vynaložench vdajů jistě překračuje hranici pouhho pokryt nkladů a přinš znalci (...) zisk", jehož dosažen je sice (ve smyslu zvěrů z citovanho nlezu sp. zn. Pl. S 19/13) "smyslem podnikn", nicmně z stavně zaručenho prva podnikat zdaleka neplyne "prvo mt zisk", nbrž stt je "pouze" povinen vytvřet takov podmnky, kter umožn jednotlivcům relně usilovat o jeho dosažen. stavnmu soudu ovšem nepřsluš hodnotit, zda se jedn o zisk dostatečn či "podhodnocen", a proto se nemůže ztotožnit s navrhovateli, pokud v samotn skutečnosti, že je tento zisk znalců dajně "podhodnocen", spatřuj porušen prva znalců podnikat, zaručenho čl. 26 odst. 1 Listiny, a v důsledku toho se domhaj zrušen napadenho ustanoven, kter stanovenm sazby odměny za znaleckou činnost vši tohoto zisku do značn mry determinuje.
29. Z uvedench důvodů je proto za irelevantn třeba označit tu čst argumentace navrhovatelů, na jejmž zkladě (s oporou v množstv statistickch dajů, zohledňujcch řadu ekonomickch hledisek, a tak v zvěrech z komparativn analzy odměn znalců za znaleck posudky v prvnch pravch vybranch sttů) se sv tvrzen ohledně "podhodnocen" sazeb odměn znalců v napadenm ustanoven snaž prokzat. stavn soud totiž v řzen o kontrole norem přezkum stavnosti (souladu s stavnm pořdkem) napaden prvn pravy z důvodu namtanho porušen (omezen) zkladnho prva sociln či hospodřsk povahy, podřazenho pod čl. 41 odst. 1 Listiny, jako je tomu v přpadě nyn projednvanho nvrhu, provd vhradně na zkladě stavněprvnch kritri a hledisek, zcela odlišnch, než kter uvděj navrhovatel ve svm nvrhu a kter se jev bt relevantn spše pro přpravu (či projednvn již předloženho nvrhu) změny stvajc pravy a mohla by sloužit spše jako podpůrn argument pro přpadn zvšen sazby odměn za znaleck posudky.
30. stavn soud v tto souvislosti připomn, že již samotn Ministerstvo spravedlnosti, jak vyplv z vše rekapitulovanho vyjdřen, v současn době "ve spoluprci se skupinou odbornků sdruženou do Komise Ministerstva spravedlnosti pro znalectv intenzivně pracuje" na nvrhu nov prvn pravy, tkajc se činnosti znalců, tlumočnků i překladatelů (tedy i jejich odměňovn), jejž přprava byla zahrnuta i do Plnu legislativnch prac vldy pro rok 2014, schvlenho usnesenm vldy ze dne 12. 3. 2014, byť nsledně přesunuta do roku 2015, a na jejž finln podobě (včetně pravy způsobu a vše odměňovn znalců) se tedy navrhovatel, pokud bude skutečně v dohledn době předložena ke schvlen Parlamentu Česk Republiky, budou moci svmi připomnkami aktivně podlet.
31. loha stavnho soudu přitom v řzen o kontrole norem spočv toliko v posouzen, zda napaden prvn prava, v nyn projednvanm přpadě stanovujc způsob určen a vši sazeb odměn za znaleck posudky, přiznvan ze strany orgnů veřejn moci, je v souladu s stavnm pořdkem, a to na zkladě nže rozvedench hledisek a kritri, kter održej konkrtn povahu zkladnho prva či stavnho principu, s nimiž m bt napaden prvn prava v rozporu.
32. Pokud navrhovatel namtaj rozpor s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, je třeba nejprve uvst, že samotnho prva podnikat se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domhat pouze v mezch zkonů, kter je provděj. Jak stavn soud v minulosti mnohokrt judikoval, v důsledku toho m zkonodrce relativně širokou dispozici pro konkrtn vymezen obsahu a způsobu realizace tohoto člnku, leč ani ta nen absolutn. Ve svm uvžen je totiž zkonodrce vzn předevšm čl. 4 odst. 4 Listiny, kter brn tomu, aby se omezen zkladnho prva podnikat dotkalo samotn jeho podstaty a smyslu [srov. nlez sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.); nlez sp. zn. Pl. S 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), čst VIII psm. H; či citovan nlez sp. zn. Pl. S 19/13]. Rovněž je však povinen respektovat zsadu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny [nlez sp. zn. Pl. S 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)].
33. Při posouzen souladu napaden prvn pravy s prvem podnikat, jež m povahu prva hospodřskho, stavn soud postupuje obdobně, jako v přpadě prv socilnch, k jejichž přezkumu byl v dosavadn judikatuře konstruovn a rozvinut tzv. test rozumnosti [srov. nlez sp. zn. Pl. S 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) či nlez sp. zn. Pl. S 83/06 či sp. zn. Pl. S 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48], v jehož prvnch dvou krocch vymezuje podstatu a smysl hospodřskho nebo socilnho prva, tedy jeho esencilnho obsahu, a nsledně hodnot, zda se napaden prvn prava nedotk samotn existence hospodřskho nebo socilnho prva nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu. Dospěje-li zde stavn soud k zvěru, že napaden prvn prava se dotk samotn existence některho z těchto prv nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu, posoud přpustnost zsahu do tohoto prva v rmci testu proporcionality, přičemž nebude-li splněna někter z jeho podmnek, stavn soud konstatuje nesoulad s stavnm pořdkem.
34. Navrhovatel jsou toho nzoru, že napaden ustanoven a jm zakotven prvn prava vše sazby odměn za znaleck posudky nejen, že nenaplňuje zmněn druh krok tzv. testu rozumnosti, ale současně neobstoj ani v testu proporcionality, neboť nen vůbec způsobil doshnout sledovanho legitimnho cle. stavn soud se však s tmto nzorem neztotožňuje. Jak upozorňuje i Ministerstvo spravedlnosti ve svm vyjdřen, k otzce stavnosti napadenho ustanoven z hlediska možnho porušen zkladnch prv, zaručench čl. 26 odst. 1 a čl. 28 Listiny, se stavn soud vyslovil již v nlezu sp. zn. II. S 3367/12 ze dne 10. 1. 2013 (N 11/68 SbNU 169), nicmně pouze okrajově v souvislosti s podanou stavn stžnost, kdy stěžovatel "ponechal stavnmu soudu ke zvžen možnost zrušen 16 vyhlšky", a proto stavn soud v danm přpadě nepostupoval podle ustanoven 78 odst. 1 ve spojen s 74 zkona o stavnm soudu, kter by v přpadě meritornho přezkumu takovho nvrhu činil nyn projednvan nvrh na zrušen napadenho ustanoven nepřpustnm pro překžku věci rozhodnut (res iudicata) ve smyslu ustanoven 35 odst. 1 zkona o stavnm soudu. stavn soud zde mimo jin konstatoval, že "nemohl přesvědčivě dospět k zvěru o protistavnosti 16 vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., jak jej k tomu stěžovatel pobdl, neboť stavn konformitu tohoto ustanoven nen možno hodnotit toliko v intencch doby, po kterou vše odměn zůstv neupravena (nezvšena), jak je o tom přesvědčen stěžovatel. Nelze totiž opomenout, že prv uvedench v čl. 26 odst. 3 a čl. 28 Listiny je možno se domhat pouze v mezch zkonů (a na jejich zkladě vydanch podzkonnch normativnch prvnch aktů), kter toto ustanoven provděj (čl. 41 odst. 1 Listiny). To ve vsledku znamen, že k jejich porušen by ze strany toho kterho prvotvůrce mohlo dojt jen v důsledku takov prvn pravy, kter by je zcela negovala, anebo by jejich smysl vraznm způsobem popřela, kupřkladu stanovenm odměn v extrmně nepřiměřen vši. O takov přpad se ovšem u ustanoven 16 vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. nejedn."
35. Jak bylo vše rekapitulovno, navrhovatel ve svm nvrhu předestřeli argumentaci, jejž stavněprvn dimenze se snažili doclit zejmna obshlou citac z judikatury stavnho soudu, kter je sice relevantn z hlediska obecnch zvěrů ohledně způsobu přezkumu zsahu do (omezen) zkladnch prv sociln či hospodřsk povahy, vyjmenovanch v čl. 41 odst. 1 Listiny, ovšem dlč zvěry z citovanch nlezů derogujcch přezkoumvanou prvn pravu na nyn projednvan přpad zdaleka přenositeln nejsou. stavn soud se proto, navzdory tto argumentaci, od svho dřve vyslovenho zvěru nehodl odchlit, neboť (s ohledem na vše uveden) prvn pravu obsaženou v napadenm ustanoven nepovažuje za takovou, kter by zcela negovala, anebo by přinejmenšm vraznm způsobem poprala smysl prva podnikat, zaručenho v čl. 26 odst. 1 Listiny, či dokonce porušovala zkaz nucench prac, zakotven v čl. 9 odst. 1 Listiny. Tm mně se pak může napaden ustanoven a jm zakotven prvn prava vše sazby odměn za znaleck posudky nachzet v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky, neboť projevem garance zde zakotvenho principu demokratickho prvnho sttu (a to v jeho formlnm i materilnm smyslu), založenho na ctě k prvům a svobodm člověka a občana, v ždnm přpadě nemůže bt způsob (či dokonce konkrtn vše) "důstojnho odměňovn jeho intelektuln elity", kter nelze považovat za aspekt, na němž jsou vystavěny stavn zklady fungovn demokratickho prvnho sttu, jak se domnvaj navrhovatel.
36. Jak ostatně stavn soud již zdůraznil vše, samotn povaha znaleck činnosti, vykonvan pro orgny veřejn moci, představuje svoj podstatou činnost ve veřejnm zjmu a je proto chybn ji interpretovat jen jako jakoukoliv jinou podnikatelskou činnost, jejmž primrnm čelem je dosažen zisku. Jinak řečeno, v přpadě takto specifick činnosti jako je činnost znalce by se o protistavnosti nepřiměřeně nzk odměny za znaleck posudek dalo daleko přpadněji uvažovat v kontextu čl. 26 odst. 3 věty prvn Listiny (prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac) a nikoliv ve vztahu k prvu podnikat podle odst. 1 stejnho člnku. Tato protistavnost by však byla založena teprve tehdy, pokud by z dan činnosti neplynul vůbec ždn zisk, přpadně jestliže by určit minimln zisk i dn byl, nicmně byla by současně stanovena např. povinnost zpracovvat znaleck posudky osobami s určitou specializac, což však ani v jednom ze zmněnch přkladů neplat. Jak totiž plyne ze shora uvedenho, určit zisk (nad rmec vynaložench nkladů) zaručuje i stvajc prvn prava a nikdo nesm bt k zařazen mezi znalce nucen. Naopak, jmenovn znalcem je třeba vnmat i jako jaksi potvrzen odbornosti a oceněn schopnost dan osoby, což je okolnost, kter se samozřejmě může pozitivně projevit i v jej dalš profesn činnosti.
37. Nad tento rmec nicmně stavn soud uvd, že si je vědom toho, že v soudnch řzench dochz k průtahům i z důvodů na straně znalců, jichž v některch specializacch může bt nedostatek či kteř nejsou dostatečně kvalitn či rychl (srov. např. i stanovisko Veřejn ochrnkyně prv ze dne 3. 9. 2015, dostupn na http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2015/stiznosti-na-soudy-neubyva plynulost-rizeni-neni-zarucena/), přičemž tyto průtahy mohou způsobovat dokonce i zsah do stavně zaručenho prva na soudn rozhodnut, vydan v přiměřen lhůtě. Za průtahy způsobovan v soudnch řzench z důvodů čekn na soudně znaleck posudek přitom odpovd stt, a to včetně odpovědnosti finančn, a proto by mělo bt prvotnm zjmem exekutivy, zejmna přslušnho ministerstva, aby byly přpadn problmy v tto oblasti nležitě řešeny. Tento zsadn problm průtahů v soudnm řzen, kter by mohl mt přpadně i stavn rozměr, však navrhovatel zcela opomjej a nvrh směřuj vlučně k finančnm zjmům jednotlivch soudnch znalců, nikoli k npravě systmu, poškozujcho přpadně prva častnků soudnch řzen.
VI. B) Namtan porušen zsady rovnosti v prvech (čl. 1 Listiny)
38. stavn soud považuje za nepřpadnou rovněž argumentaci navrhovatelů, v nž namtaj rozpor napadenho ustanoven s principem rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny, když srovnvaj způsoby a vši odměňovn znalců za znaleck posudky s některmi dalšmi subjekty zčastňujcmi se soudnch či jinch řzen před orgny veřejn moci, konkrtně se soudci, advokty a sttnmi zstupci. stavn soud ve sv judikatuře při posouzen stavnosti napaden prvn pravy z hlediska přpadnho porušen principu rovnosti a tak zkazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny) zdůraznil, že "uvažovat v kategorii rovnosti lze pouze v relaci mezi nejmně dvěma subjekty ve stejnm, resp. srovnatelnm postaven (srov. tž citovan nlez sp. zn. Pl. S 22/92). Zatmco zpravidla nen těžk stanovit, zda prvn prava zachz se dvěma situacemi rozdlně nebo stejně, zcela klčovm krokem, pro aplikaci všeobecn zsady rovnosti, je stanovit, zda jsou dvě situace, s nimiž prvo zachz odlišně, vskutku srovnateln, tedy zda jsou relevantně podobn. To si vyžaduje analzu, oprajc se o kritrium relevance" [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.) či cit. nlez sp. zn. Pl. S 50/06]. Zatmco ve složitch přpadech aplikace prva, vymezen či určen skupiny osob, kter lze z hlediska zachovn principu rovnosti srovnvat, patř k nejobtžnějšm kolům při aplikaci tohoto principu, neboť posouzen srovnatelnosti a tedy nalezen kritria relevance v sobě nezbytně zahrnuje hodnotov sudek, kter předpokld pochopen smyslu a čelu přezkoumvan prvn pravy, v jednoduchch přpadech, kdy je srovnatelnost (nebo naopak nesrovnatelnost) bez dalšho patrn, se stavn soud blže těmito otzkami nezabv.
39. Uveden dle nzoru stavnho soudu plně dopad i na navrhovateli předkldan srovnn ve způsobu odměňovn znalců a ostatnch subjektů zčastňujcch se soudnch či jinch řzen před orgny veřejn moci, neboť jimi uvděn soudci, advokti či sttn zstupci maj (nejen) v těchto řzench zcela zjevně odlišn pozice i funkce, čemuž tak obecně odpovd charakter a obsah zkonn či dokonce stavn pravy jejich postaven a činnosti, včetně způsobu odměňovn. Z čistě procesnho hlediska nahlženo ostatně znalci (podobně jako zapisovatel či tlumočnci) nejsou ani častnky (popř. stranami), ani vedlejšmi častnky těchto řzen, či jejich zstupci, nbrž "pouze" osobami zčastněnmi na řzen. Jedn se tak o zcela zjevně nesrovnateln subjekty, přičemž ani navrhovateli uvděn "paralely" mezi činnost soudce a znalce, na jehož činnost jsou rovněž "kladeny požadavky odbornosti, nestrannosti a nezaujatosti", tento zvěr zdaleka zvrtit nemohou. Tm spše, že rovněž tyto požadavky na činnost soudců a znalců maj zcela jin charakter a obsah, což se projevuje kupřkladu již u předpokladů vymezench v zkonech pro vznik těchto funkc a tak v tom, že soudci - na rozdl od znalců - nesm vykonvat ždnou jinou vdělečnou činnost s některmi zce vymezenmi vjimkami ( 85 zkona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcch). Navrhovatel naopak zcela pomjej dalš ze subjektů, zčastňujc se těchto řzen před orgny veřejn moci, a to osoby svědků, a způsob hrady jejich nkladů (tzv. svědečn), jejichž postaven v řzen je, s jistou dvkou zjednodušen, mnohem vce srovnateln s postavenm znalců, než je tomu u soudců, advoktů či sttnch zstupců.
40. Z těchto důvodů stavn soud nepovažuje za čeln, aby se nadle podrobněji zabval argumentac navrhovatelů, pokud protistavnost napadenho ustanoven spatřuj v porušen principu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny, neboť takov zvěr ze srovnn způsobu odměňovn znalců a soudců, advoktů či sttnch zstupců dovodit nelze.
VII. Zvěr
41. S ohledem na vše uveden stavn soud dospěl k zvěru, že nejsou dny důvody ke zrušen napadenho ustanoven, a proto nvrh podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.