Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., a § 3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 296/1995 účinný od 21.12.1995
| Schválené: | 18.10.1995 |
| Účinnost od: | 21.12.1995 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ., Svobodná soutěž politických sil., Působnost ústředních orgánů státní správy., Zásady kontroly. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 18. října 1995 v plénu o návrhu skupiny 44 poslanců Parlamentu České republiky na zrušení § 17 odst. 2 a 3, § 18 odst. 2, 3, 4 a 5 a slov "a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu" v § 18 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., a § 3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., takto:
1. Dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů České republiky se zrušují ustanovení § 18 odst. 2, 3, 4 a 5 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. K témuž dni se zrušují v § 18 odst. 1 téhož zákona slova: "a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu".
2. Dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů České republiky se zrušují ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
3. Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se zrušují dnem 1. 1. 1997.
Odůvodněn
I.
Dne 1. listopadu 1994 se obrtila skupina 44 poslanců Parlamentu Česk republiky na stavn soud s nvrhem na zrušen některch ustanoven vše uvedench zkonů. Sv nmitky proti uvedenm zkonům navrhovatel zdůvodnili poukazem na to, že ustanovenmi 17 odst. 2, jež zakazuj stranm provozovat jakoukoli podnikatelskou činnost, a předpisy o působnosti Nejvyššho kontrolnho řadu kontrolovat hospodařen stran a hnut [ 18 zkona č. 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, ve zněn zkona č. 117/1994 Sb. (pln zněn č. 118/1994 Sb.)], jakož i 3 odst. 4 zkona č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., byla porušena stava Česk republiky (dle jen "stava") v čl. 5, čl. 9 odst. 2 a v čl. 97 odst. 1 a Listina zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") v ustanovench obsažench v čl. 4, čl. 17 odst. 1, 2, 4 a v čl. 20 a 22.
Navrhovatel vyslovuj nzor, že novelizac zkona o sdružovn bylo hospodařen stran a hnut podřzeno kontrole Nejvyššho kontrolnho řadu, což odporuje čl. 97 odst. 1 stavy, podle něhož je Nejvyšš kontroln řad oprvněn vykonvat kontrolu vlučně jen hospodařen se sttnm majetkem a plněn sttnho rozpočtu. V tomto smyslu byla i působnost uvedenho orgnu vyjdřena v ustanoven 3 zkona č. 166/1993 Sb., kter bylo -- dle nzoru navrhovatelů -- z čelovch důvodů doplněno zkonem č. 117/1994 Sb. o čtvrt odstavec v tom smyslu, že hospodařen politick strany a politickho hnut s přspěvky ze sttnho rozpočtu Česk republiky je pro čely zkona o Nejvyššm kontrolnm řadu hospodařenm se sttnm majetkem.
Podle 18 odst. 1 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., jsou strany a hnut povinny předkldat Nejvyššmu kontrolnmu řadu každoročně vročn finančn zprvy, kter zahrnuj nejen přspěvky ze sttnho rozpočtu [ 17 odst. 3 psm. a), b) zkona], ale tž všechny ostatn přjmy, včetně darů od fyzickch a nesttnch prvnickch osob, jakož i ročn četn vkazy, tj. vkaz o majetku a zvazcch a vkaz o přjmech a vdajch ( 18 odst. 1 zkona). Jak uvděj navrhovatel, Nejvyšš kontroln řad je oprvněn přezkoumvat včasnost, plnost a pravdivost všech dajů obsažench ve zprvě a na zkladě zjištěnch nedostatků dokonce dt podnět k nvrhu na rozpuštěn nebo pozastaven činnosti strany nebo hnut ( 18 odst. 4 a 15 zkona). Tuto v 18 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., vymezenou působnost Nejvyššho kontrolnho řadu pokldaj navrhovatel za protistavn a za nestavn pokldaj tž rozšřen působnosti Nejvyššho kontrolnho řadu podle 3 odst. 4 zkona č. 166/1993 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb.
Skupina 44 poslanců dovozuje, že působnost Nejvyššho kontrolnho řadu se nem vztahovat ani na hospodařen se sttnmi přspěvky. Ani sttn přspěvky nejsou čelově vzny, jejich poskytnutm nevznik mezi sttnm rozpočtem a rozpočtem stran nebo hnut ždn finančn vztah a vyplacenm Ministerstvem financ přechzej přspěvky do vlastnictv strany nebo hnut.
Navrhovatel napadaj jako protistavn i možnost rozpustit stranu nebo hnut z důvodu nedostatků v jejich hospodařen, zjištěnch Nejvyššm kontrolnm řadem podle novho zněn 18 odst. 4 zkona. Svůj nzor opraj o čl. 20 odst. 3 Listiny stanovc, ve kterch přpadech může bt vkon zkladnch občanskch prv, tedy i prva sdružovacho, omezen.
Konečně pak nvrh skupiny poslanců napad ustanoven 17 odst. 2 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., kter zakazuje, aby strany nebo hnut vlastnm jmnem provozovaly jakoukoli podnikatelskou činnost, zakldaly prvnickou osobu, kter podnikatelskou činnost provozuje, anebo se častnily jako společnci nebo členov takov prvnick osoby. Navrhovatel namtaj, že dosavadn prava připouštěla, aby strany a hnut provozovaly rozhlasov a televizn stanice, vydavatelstv, nakladatelstv a tiskrny, jakož i publikačn a propagačn činnost. Novm ustanovenm, jež toto znemožňuje, se radiklně omezuj možnosti politickho působen všech politickch stran a hnut, aby vlastnmi prostředky propagovaly sv vlastn cle. Podle nvrhu skupiny poslanců je tak ohrožena svobodn soutěž politickch stran, jejž podmnkou je tž materiln zklad (tiskrny aj.), rovn přležitost k dosahovn programovch clů a rovn přstup k veřejnm sdělovacm prostředkům.
Navrhovatel dovozuj, že novelizac zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zkonem č. 117/ /1994 Sb. došlo ke změně podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy), a podali proto nvrh, aby stavn soud zrušil napaden ustanoven zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb. Vzhledem k tomu, že nvrh obsahoval nepřesnosti, jež mohly bt různm způsobem interpretovny, poždal soudce zpravodaj skupinu poslanců o jednoznačn upřesněn nvrhu, což se stalo dopisem z 2. 3. 1995. Nvrh na nlez stavnho soudu formuluje skupina poslanců takto: "1. Dnem 1. řjna 1995 se zrušuj ustanoven 17 odst. 2 a 3 zkona č. 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, ve zněn zkona č. 117/1994 Sb.; 2. Dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů se v 18 citovanho zkona zrušuj (vypouštěj) slova "a Nejvyššmu kontrolnmu řadu" v odstavci 1 a ustanoven odstavců 2, 3, 4 a 5; 3. Dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů se zrušuje ustanoven 3 odst. 4 zkona č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn zkona č. 117/1994 Sb."
Dle nzoru navrhovatelů jsou uveden ustanoven v rozporu s čl. 5, čl. 9 odst. 2 a čl. 97 odst. 1 stavy a s ustanovenmi čl. 4, čl. 17 odst. 1, 2 a 4, čl. 20 a čl. 22 Listiny.
stavn soud, když ověřil, že nvrh skupiny 44 poslanců splňuje potřebn formln nležitosti a podmnky jak člnku 87 odst. 1 psm. a) stavy, tak i zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, vyzval Parlament Česk republiky, aby se na zkladě 69 zkona č. 182/1993 Sb. k nvrhu psemně vyjdřil.
Na tuto vzvu sdělil dne 12. 12. 1994 předseda Poslaneck sněmovny stanovisko Parlamentu k nvrhu poslanců. V tomto vyjdřen se uvd, že vldn nvrh zkona, kter byl podkladem jednn Poslaneck sněmovny, ustanoven, jež jsou navrhovateli napadna, neobsahoval. Ta byla vznesena jako pozměňovac nvrhy v parlamentn debatě a stala se pak součst společn zprvy (tisk 832) vborů Poslaneck sněmovny. Tak z těsnopiseck zprvy o jednn Poslaneck sněmovny vyplv, že tyto podstatn změny vldnho nvrhu provedl zejmna rozpočtov vbor. V průběhu parlamentn debaty se vlda vyjdřila k těmto pozměňovacm nvrhům skepticky anebo s nimi vyslovila přmo nesouhlas; tak tomu bylo u nvrhu, aby politick strany mohly bt rozpuštěny z důvodů zjištěnch zvad v jejich hospodařen.
Vyjdřen Poslaneck sněmovny k tomu sděluje, že smyslem pozměňovacch nvrhů bylo vytvořen předpokladů pro to, aby se politick strany a politick hnut mohly věnovat svmu posln, tj. aby vkon sdružovacho prva realizovan jejich prostřednictvm skutečně sloužil občanům k jejich časti na politickm životě společnosti a politick strany a politick hnut se mohly oprostit od činnost, kter je zatěžuj a odvděj od jejich posln. Ve stanovisku se dle vyslovuje nzor, že přijetm těchto pozměňovacch nvrhů se politickm stranm a politickm hnutm za podmnek stanovench zkonem poskytuj přspěvky ze sttnho rozpočtu, a tak odpad dosud často nezbytn potřeba jejich časti na podnikatelskch aktivitch v nejrůznějšch formch, kter občan velmi citlivě a kriticky posuzuj. Nezbytnost, aby použit přspěvků ze sttnho rozpočtu kontroloval Nejvyšš kontroln řad, pak logicky vyplv, dle vyjdřen Poslaneck sněmovny, z toho, že jde o majetek sttu a občan maj nezadateln prvo na to, aby stt zajistil nezbytnou mru kontroly hospodařen s takovm majetkem. Oddělen veden četn evidence o hospodařen s přspěvky ze sttnho rozpočtu zajišťuje ochranu prv politickch stran a politickch hnut a jejich prvn jistotu. Vyjdřen Poslaneck sněmovny obsahuje dle nzor, že vznik určitch prv na plněn ze sttnho rozpočtu doprovz i vznik určitch povinnost ke sttnmu rozpočtu, ke sttu a ke společnosti, což odůvodňuje i nrok na sttn kontrolu hospodařen s těmito prostředky. V zvěru pak stanovisko dodv, že zkon byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen.
II.
stavn soud se v dalšm zabval věcnm obsahem nvrhu skupiny poslanců. Vychzeje z nvrhu skupiny 44 poslanců lze napaden ustanoven zkonů věcně rozdělit do tř skupin:
1. Existence a rozsah finančn kontroly politickch stran a politickch hnut sttem (sttnmi orgny).
2. Přpustnost rozpuštěn, resp. pozastaven činnosti politick strany nebo politickho hnut z důvodů nepředložen anebo nedostatků jejich vročn finančn zprvy.
3. Přpustnost časti politickch stran a politickch hnut v podnikatelsk činnosti.
1. Existence a rozsah finančn kontroly politickch stran a politickch hnut sttem (sttnmi orgny)
Pro posouzen tto otzky je podstatn zjištěn, jak je stavn postaven politickch stran a politickch hnut a v jakm vztahu jsou ke sttu.
Politick strany jako sdružen fyzickch osob jsou označeny v 3 odst. 1 zkona č. 424/1991 Sb. za prvnick osoby a odpovdaj proto pojmu prvnick osoby ve smyslu 18 odst. 2 psm. a) občanskho zkonku.
Politick strany a politick hnut jsou korporacemi na soukromoprvnm zkladu, v nichž členstv nen vsledkem aktu veřejn moci, ale volnho rozhodnut jednotlivců, nemaj veřejnoprvn statut a požvaj proto ochrany, plynouc ze zkladnch prv a svobod, v rozsahu, v němž lze zkladn prva a svobody vzthnout i na prvnick osoby.
Politick strany nejsou ani institucemi veřejn moci ani se nenachzej v postaven nadřzenosti či podřzenosti vůči nim, ale jsou partnery sttu a podle 5 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., jsou:
a) odděleny od sttu,
b) nesměj vykonvat funkce sttnch orgnů ani tyto orgny nahrazovat,
c) nesměj řdit sttn orgny ani ukldat povinnosti osobm, kter nejsou jejich členy.
Avšak i vůči svm členům mohou strany vynucovat pouze plněn těch povinnost, jež byly převzaty způsobem a v mře, kter stt prvně uznv za zvazn. Stranick zvazky, resp. povinnosti, jež stoj mimo tuto sfru, nejsou prvně vynutiteln.
V tomto pojet se nš zkon shoduje s pravou v jinch evropskch sttech, kter vychzej rovněž z přsnho oddělen veřejn moci a politickch stran. Např. francouzsk stava formuluje nezvislost činnosti politickch stran na sttu v čl. 4, v Německu pak Spolkov stavn soud opakovaně označil oddělen stran od sttu za "zkladn princip" (Grundsatz der Staatsfreiheit) stavnho zřzen.
Přesto však stavněprvn postaven politickch stran nemůže bt definovno pouze jako prost vsledek zjištěn, že strany nemaj statut sttnho orgnu a v důsledku toho nejsou ničm jinm, než soukrommi spolky. Takto jednoduch jejich postaven v současn době nen. Po druh světov vlce překonala řada stav předvlečnou stavn prudrii a upravila postaven a lohu politickch stran vslovně tž v stavnm zřzen. Francouzsk stava např. vyzdvihuje lohu a čast stran ve volbch (čl. 4), německ pak čast stran na tvorbě politick vůle lidu (čl. 21 odst. 1 Zkl. zkona SRN).
Tomuto stavnmu "odhalen" veřejn lohy politickch stran a snahm po jejich "zveřejnoprvněn" vyšlo v některch zpadoevropskch zemch vstřc uznn jistho statutu veřejnosti, tj. role, kterou maj strany ve sttě a vůči sttu, aniž by však samy byly sttem (měly sttn, veřejnoprvn povahu). Z tto ambivalentn povahy politickch stran vyplv řada problmů spojench s interpretac jejich postaven, funkce a vztahu ke sttu.
Evropsk prava vychz v jednotlivch zemch většinou z uznn, že politick strany pln v souladu s stavou určit veřejn koly nezbytn pro život sttu založenho na reprezentativn demokracii. Veřejnou povahu m nepochybně zjem společnosti na tom, aby stt, kter je dle stavy demokratickm prvnm sttem, byl tak demokratickm způsobem, tj. ve volbch založench na soutěži politickch stran, legitimovn. Z tohoto obecnho zjmu se dovozuje nrok i na to, aby stt plněn těchto pro funkci sttu nezbytnch loh umožnil a podpořil. Tomu odpovd i současn prava financovn politickch stran demokratickm sttem, jež je vedena snahou přispět na činnost politickch stran, jakož i snahou po čstečn hradě jejich volebnch nkladů.
stava vychz z principu reprezentativn demokracie a z primtu občana před sttem, jež nachzej vraz v čl. 2 odst. 1, 3 a 4 stavy a v čl. 1 a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny a v zsadě, že sttu m bt jen tolik, kolik je ho nezbytně třeba.
Tak Česk republika se řad ke sttům, kter uznvaj stavn lohu politickch stran a k jejmu uskutečňovn přispvaj. Politick systm je založen na "voln soutěži politickch stran, respektujcch zkladn demokratick principy" (čl. 5 stavy), přičemž strany působ jako zprostředkujc člnek mezi občany a sttem; slouž k jejich časti na politickm životě společnosti, zejmna na utvřen zkonodrnch sborů a orgnů samosprvy ( 1 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb.). V tto sv zkladn funkci politick strany předchzej formaci sttnch orgnů svou lohou při tvorbě politick vůle ve sttě. Tomu, aby vůbec vznikly demokratick sttn orgny, mus předchzet voln soutěž autonomnch, na sttu nezvislch politickch stran, neboť teprve ve vsledcch tto soutěže se formuj politick kontury a proporce sttu. Politick strany se v tto sv zkladn funkci pohybuj jaksi v předpol sttu a zsahy sttnch orgnů, jejichž složen je produktem tohoto procesu, do tohoto procesu samho jsou proto neždouc, mohou-li průběh voln soutěže stran politicky ovlivnit, např. i tm, že chovn určitch stran označ za "nehospodrn" anebo "nečeln". Sttn orgn nadan autoritou sttnho rozhodnut a vstupujc svm autoritativnm posudkem aktivně do sfry soutěže politickch stran je principilně potencilnm rizikem pro demokracii vůbec.
V stavě ani v Listině ani v mezinrodnch smlouvch podle čl. 10 stavy nelze nalzt oporu pro principiln odmtnut finančn podpory politickch stran sttem. To však neznamen, že financovn politickch stran a politickch hnut sttem nem hranic. Politick strany a politick hnut jsou institucemi konstituovanmi na zkladě a v rmci stavnho sttu, jehož zsady a pravidla zavazuj jak strany, tak i stt. Mezi ně patř svobodn a dobrovoln vznik a voln soutěž politickch stran (čl. 5 stavy), dle pak čl. 2 odst. 3 stavy, podle něhož "sttn moc slouž všem občanům", čl. 20 Listiny, kter zaručuje prvo svobodně se sdružovat a zakldat tž politick strany a politick hnut a stanov, že politick strany a politick hnut jsou odděleny od sttu (odstavec 4). Na tyto principy navazuje 5 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., kter stanov oddělen stran a hnut od sttu, a 3 thož zkona zakazujc sttnm orgnům zasahovat do postaven a činnosti politickch stran a politickch hnut. stavn stt je povinen chrnit jednotlivce při vkonu jejich sdružovacho prva nejen před ostatnmi, ale i před sebou samm.
lohu podporovat strany a hnut při plněn jejich stavnch a zkonnch funkc by snadno mohl přestat plnit stt, kter by z finančn podpory politickm stranm a politickm hnutm učinil prostředek svho vlivu na jejich činnost anebo dokonce nstroj k jejich manipulaci. Proto finančn podpora politickch stran a hnut nesm překročit mru respektujc genereln hranici čl. 20 odst. 4 Listiny, podle něhož jsou politick strany a politick hnut odděleny od sttu. Evropsk zkušenosti potvrzuj, že předpoklad, formulovan ve stanovisku Parlamentu, podle něhož zvyšovnm sttnch dotac politickm stranm odpadne potřeba těchto stran opatřovat si dalš finančn zdroje podnikatelskou a jinou činnost, je chybn. Čstečn podpora politickch stran je nepochybně přijateln vzhledem k potřebě čstečnho vyrovnvn jejich šanc. Obecně vzato je však třeba vychzet z toho, že čm vce jsou politick strany dotovny sttem, tm mně ct potřebu hledat zdroje a podporu sv činnosti v občansk struktuře společnosti. Přspěvek na činnost politickch stran by neměl proto oslabovat sil politickch stran o politickou i materiln podporu ze strany svch voličů a stoupenců. Politick strany nemohou plnit svou funkci, jsou-li odkzny na milost sttu anebo se na podporu sttu spolhaj vce než na podporu občanů.
Avšak nejen finančn podpora stran sttem, ale tak jejich finančn kontrola ze strany sttu mus respektovat autonomii politickch stran a politickch hnut a jejich hospodařen finančnmi prostředky.
Velk většina evropskch zem pokld proto za zkladn prostředek kontroly financovn politickch stran předevšm povinnost zveřejňovn vročnch četnch zprv politickch stran v řednch listech nebo publikacch. Smyslem tohoto opatřen je zvšit transparenci politickch stran, jež je důležit zejmna vůči veřejnosti dan země. Tento prostředek je obecně pokldn za vznamnějš než jakkoli druh inventarizace majetku politickch stran sttem, jejž činnost se odhaduje ne vce než na 50 %. Povinnost veřejnch finančnch zprv politickch stran předepisuje většina zem Evropsk unie, ale tak sousedn Maďarsko a Polsko.
Česk republika povinn zveřejněn četnch zprv politickch stran a politickch hnut dosud stle ještě nezavedla. V Česk republice je kontroln instanc vročnch finančnch zprv stran a hnut Parlament a podle zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., tž Nejvyšš kontroln řad. Ani nvrh skupiny poslanců se nedomh veřejnosti vročnch finančnch zprv stran a hnut, ale pouze odstraněn Nejvyššho kontrolnho řadu z kontrolnho systmu podle 18 zkona. Navrhovatel namtaj, že je protistavn ta působnost Nejvyššho kontrolnho řadu, kter je mu 18 cit. zkona svěřena při kontrole vročnch finančnch zprv politickch stran a politickch hnut, a to předně proto, že tyto zprvy zahrnuj nejen přspěvky ze sttnho rozpočtu, ale tž všechny ostatn přjmy, jakož i ročn četn vkazy o majetku a zvazcch a vkaz o přjmech a vdajch politickch stran a politickch hnut.
V tto souvislosti namtaj navrhovatel tž protistavnost nově zavedenho odstavce 4 3 zkona č. 166/1993 Sb., podle něhož se hospodařen politick strany a politickho hnut se sttnmi přspěvky pokld pro čely zkona č. 166/1993 Sb. za hospodařen se sttnm majetkem.
Naproti tomu stanovisko Poslaneck sněmovny uvd, že sttn přspěvek politickm stranm a politickm hnutm je plněnm ze sttnho rozpočtu, a hj proto "nezbytnost, aby použit přspěvků ze sttnho rozpočtu kontroloval Nejvyšš kontroln řad", protože tato nezbytnost "logicky vyplynula z toho, že jde o majetek sttu a občan maj nezadateln prvo na to, aby stt zajistil nezbytnou mru kontroly hospodařen s takovm majetkem".
Zkonodrce sm však nebyl zřejmě přesvědčen o sttn povaze ani toho majetku politickch stran, kter strany zskaly od sttu, když rozpačitě uvedl, že hospodařen stran se sttnmi přspěvky pokld za hospodařen se sttnm majetkem jaksi jen "pro čely zkona č. 166/1993 Sb.". Mnohem spše se pokusil touto konstrukc rozšřit kompetence Nejvyššho kontrolnho řadu nad stavn rmec čl. 97 stavy.
Na rozdl od naš pravy v zemch Evropskho společenstv nen naproti tomu přpustn, aby prvě orgny srovnateln s našm Nejvyššm kontrolnm řadem (Nejvyšš četn dvory) provděly kontrolu finančnho hospodařen stran. K nmitce Poslaneck sněmovny lze uznat nanejvš pravomoc kontrolovat, zda přidělen a rozdělen sttnch přspěvků politickm stranm a politickm hnutm proběhlo zkonnm a věcně korektnm způsobem, což ve svch důsledcch nemůže znamenat nic jinho než sttn kontrolu, jež se pohybuje uvnitř organizačnho rmce sttu a zakld přezkoumatelnost postupu Ministerstva financ při přidělovn sttnch přspěvků na zkladě 20 a 20a zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb. Tomu odpovd i celkov koncepce Nejvyššho kontrolnho řadu v zkoně č. 166/1993 Sb. Již tm, že podle 4 odst. 1 tohoto zkona Nejvyšš kontroln řad prověřuje a tak posuzuje, zda kontrolovan činnosti jsou "čeln a hospodrn", je třeba vyloučit tuto kontrolu hospodařen stran se sttnmi přspěvky, protože posouzen čelnosti a hospodrnosti použit těchto prostředků z hlediska stran je vnitřn zležitost těchto subjektů.
Při posouzen tto otzky dospěl stavn soud k zvěru, že určujcm momentem je vymezen činnosti Nejvyššho kontrolnho řadu v čl. 97 stavy, podle něhož Nejvyšš kontroln řad nevykonv nic mně a nic vce, než "kontrolu hospodařen se sttnm majetkem a plněn sttnho rozpočtu". Toto jednoznačn stavn vymezen nelze změnit jinak než stavnm zkonem, a proto již z procesně stavnho hlediska je změna proveden 3 odst. 4 zkona č. 166/1993 Sb. protistavn. Z materilně stavnho hlediska však tato změna tak nen přijateln, protože "posttněn" kontroly hospodařen politickch stran a politickch hnut by bylo zsahem, kter ohrožuje princip oddělen politickch stran a politickch hnut od sttu.
stavn soud je toho nzoru, že pot, co přspěvky sttu byly politickm stranm a politickm hnutm přiděleny, nemůže již jt o "hospodařen se sttnm majetkem" ve smyslu čl. 97 stavy, ale že použit těchto přspěvků je již vnitřn zležitost těch subjektů, jimž byly uděleny. Proto se kontrola hospodařen se sttnm majetkem může vztahovat pouze na tu fzi, kter předchzela přidělen těchto přspěvků, tzn. na proces, kter uvnitř sttu (zejmna v rmci Ministerstva financ) předchzel sttnmu rozhodnut o jejich přidělen.
stavn soud proto pokld za důvodnou nmitku navrhovatelů, že sttn přspěvky nejsou čelově vzny a že jejich poskytnutm nevznik mezi sttnm rozpočtem a rozpočtem stran nebo hnut ždn finančn vztah a po vyplacen sttnho přspěvku Ministerstvem financ se tento stv majetkem strany nebo hnut. Na tom nic neměn, že evidence hospodařen s nm se vede odděleně. Hovoř-li se v zkoně o hradě volebnch nkladů, přspěvků na mandt a na činnost stran, vysvětluje tm stt předevšm, proč a z jakho důvodu podporuje politick strany. Smyslem těchto ustanoven nemůže bt vymezen role sttu jako dozorce, kter předepisuje stranm, co je a co nen hospodrn anebo čeln.
Pro plnost je třeba dodat, že kontroln působnost Nejvyššho kontrolnho řadu nelze vyloučit a je naopak třeba akceptovat tam, kde jde o kontrolu finančnho hospodařen uvnitř a v rmci sttu, i když je toto hospodařen v přm souvislosti s činnost politickch stran. Tak je tomu napřklad, pokud jde o průběh řzen na Ministerstvu financ, jehož clem je stanoven sttnch přspěvků jednotlivm politickm stranm, a nebo ve vztahu k čstkm, kter dostvaj kluby jednotlivch politickch stran z rozpočtu Parlamentu, protože tyto instituce pln určit koly a jsou nadny určitmi prvy a povinnostmi uvnitř sttn struktury, v tomto přpadě v rmci nejvyššho zkonodrnho sboru. Zde jde o finančn přspěvek sttu k tomu, aby parlamentn frakce (kluby) stran mohly materilně zabezpečit svou čast v parlamentnm procesu. Finančn kontrola se v tto sfře pohybuje již v rmci konstituovan moci, protože kluby jsou složkou Parlamentu a tm sttu. Politick strany jako takov však nejsou ani sttem ani jeho složkami.
2. Přpustnost rozpuštěn, resp. pozastaven činnosti politick strany nebo politickho hnut z důvodů nepředložen anebo nedostatků jejich vročn finančn zprvy
Dalš nmitka skupiny poslanců směřuje proti přpustnosti rozpuštěn, resp. pozastaven činnosti politick strany nebo politickho hnut, jestliže tyto nepředložily sv vročn finančn zprvy anebo jejich zprvy obsahovaly nedostatky ( 18 odst. 4 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb.).
Navrhovatel napadaj nejen čast Nejvyššho kontrolnho řadu v procesu finančn kontroly politickch stran a politickch hnut podle 18 cit. zkona, ale tak prvo Nejvyššho kontrolnho řadu dt podnět k nvrhu podle 15 tohoto zkona (rozpuštěn nebo pozastaven činnosti strany), jestliže tento řad nepokld povinnosti politickch stran a hnut spojen s předloženm vročn finančn zprvy za splněny.
Nmitky navrhovatelů s odvolnm na čl. 20 odst. 3 Listiny směřuj však ještě dle, a to vůbec proti nově zaveden možnosti, aby byla rozpuštěna strana nebo hnut nebo pozastavena jejich činnost ( 15 zkona) z důvodů nedostatku v jejich hospodařen zjištěnch Nejvyššm kontrolnm řadem podle novho zněn 18 odst. 4 zkona. Podle jejich nzoru nejsou nedostatky hospodařen stran a hnut uvedeny mezi důvody, pro kter by bylo přpustn omezit vkon prva se sdružovat v politickch stranch a hnutch, natož založenou stranu nebo založen hnut z tohoto důvodu rozpustit nebo pozastavit jejich činnost. Zkonem lze zkladn prva a svobody omezit jen za podmnek stanovench Listinou (čl. 4 odst. 2).
stavn soud vychz při vaze těchto nmitek z stavnho postaven politickch stran a hnut. Česk republika jako modern stt reprezentativn demokracie bd nad tm, aby politick strany mohly plnit svou lohu v stavnm zřzen. Proto chrn autonomii stran před zsahy sttu jak obecnou zsadou oddělen stran a hnut od sttu, tak i přmm zkazem zasahovn sttnch orgnů do postaven a činnosti politickch stran a hnut mimo vslovn zmocněn zkona a jeho meze.
Tento postoj sttu je vyjdřen v "sui generis"privilegiu politickch stran a politickch hnut, kter v souladu s presumpc jejich stavn konformity jim poskytuje zvšenou ochranu a ztěžuje jejich rozpustitelnost ve srovnn s jinmi organizacemi.
Pro možnost rozpuštěn politick strany nebo politickho hnut plat předně obecn meze, jež vyplvaj z stavnho zakotven lohy politickch stran a politickch hnut. Je to předevšm vymezen povahy reprezentativn demokracie, předpokldajc svobodn a dobrovoln vznik a volnou soutěž politickch stran, respektujcch zkladn demokratick principy a odmtajcch nsil jako prostředek k prosazovn svch zjmů (čl. 5 stavy). Odtud plyne, že politick strany, kter nerespektuj zkladn demokratick principy a neodmtaj nsil jako prostředek k prosazen svch zjmů, nesplňuj nezbytn pojmov nležitosti stavou stanoven. V zkoně č. 424/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, specifikuje 4 podmnky vzniku a činnosti politickch stran a hnut dle v tom smyslu, že vyvjet činnost nemohou takov: a) kter porušuj stavu a zkony nebo jejichž clem je odstraněn demokratickch zkladů sttu, b) kter nemaj demokratick stanovy nebo nemaj demokraticky ustanoven orgny, c) kter směřuj k uchopen a držen moci zamezujcmu druhm stranm a hnutm uchzet se stavnmi prostředky o moc nebo kter směřuj k potlačen rovnoprvnosti občanů, d) jejichž program nebo činnost ohrožuj mravnost, veřejn pořdek nebo prva a svobodu občanů.
Z tohoto včtu lze usoudit, že ve všech uvedench důvodech pro rozpuštěn politick strany je dn v konečn instanci i vztah k stavnmu požadavku, aby politick strany respektovaly zkladn demokratick principy. Každ z těchto důvodů svm specifickm způsobem vyjadřuje i určit nikoli bezvznamn stupeň ohrožen podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu, chrněnch čl. 9 stavy.
K těmto důvodům je v 18 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., připojen i důvod nov, protože podle 18 odst. 4, pokud nedostatky zjištěn Nejvyššm kontrolnm řadem ve vročn finančn zprvě politick strany nebo politickho hnut nebyly ve lhůtě stanoven zkonem ani ve lhůtě se souhlasem Nejvyššho kontrolnho řadu prodloužen odstraněny, je Nejvyšš kontroln řad povinen to bez dalšho prodlen sdělit Poslaneck sněmovně, prezidentu republiky a vldě, přičemž toto sdělen je podnětem k podn nvrhu podle 15, tj. nvrhu na rozpuštěn nebo pozastaven činnosti strany nebo hnut.
Formulace 18 odst. 4 uvedenho zkona je mrnějš a ve svch důsledcch neznamen, že Poslaneck sněmovna, prezident republiky nebo vlda nvrh na rozpuštěn anebo pozastaven činnosti politick strany anebo politickho hnut z podnětu Nejvyššho kontrolnho řadu podat mus. Ždn prvn povinnost v tomto směru nevyplv.
Na druh straně však i okolnost, že by na zkladě tohoto ustanoven přslušn nvrh podn mohl bt, vyžaduje, aby stavn soud zvžil, zda nvrh na rozpuštěn anebo pozastaven činnosti stran nebo hnut z důvodů nesrovnalost v jejich hospodařen zjištěnch při kontrole jejich vročn zprvy je stavně přpustn a relevantn. Zvady ve vročn finančn zprvě lze sotva kvalifikovat jako nedostatky porušujc principy uveden v čl. 5 a 9 stavy. Pokud jde o nepřpustnost činnosti politickch stran a politickch hnut z hlediska nedostatků uvedench v 4 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., (porušovn stavy a zkonů), je stavn soud však nzoru, že formulace 4 pod psmenem a) postihuje činnost, kter se tak dotk demokratickch zkladů sttu; proto tak nemohou činnost vyvjet strany a hnut, kter nejen pouze porušily (někter) zkon, ale takov, kter porušuj zkony. V tto formulaci je vyjdřen prvek trvalosti, perpetulnho chovn politick strany nebo politickho hnut, kter prvě tmto opakovanm porušovnm zkonů se chov způsobem ohrožujcm demokratick zklady sttu.
Po porovnn důvodů, kter na zkladě nepředložen finančn zprvy anebo nedostatků ve finančn zprvě těchto subjektů opravňuj podnět k podn nvrhu na rozpuštěn anebo pozastaven činnosti politick strany nebo politickho hnut, shledme, že jde o důvody, kter jsou svou povahou nov a odlišn od těch, kter připoušt stava v čl. 5 a zkon č. 424/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, v 4. Konstrukce zkonem vymezenho podnětu, tj. doporučen k podn nvrhu na rozpuštěn nebo pozastaven činnosti, je protismysln, protože jde o nvrh založen na důvodech, kter stava ani cit. zkon nepřipouštěj.
Nedostatky, zjištěn Nejvyššm kontrolnm řadem, nejsou nikde specifikovny a mohou bt nejrozmanitějšho rzu a často i zcela podřadnho vznamu. Zkon č. 424/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, určuje totiž v 18 odst. 2 potenciln nedostatky, jež mohou vst k pozastaven činnosti, resp. k rozpuštěn politick strany takto:
a) vročn finančn zprva nebyla ve stanoven lhůtě předložena nebo
b) byla nepln nebo
c) byla nepravdiv.
Z toho plyne, že 18 odst. 2 zkona dv do rukou sttnho řadu, kter je "nezvislm kontrolnm orgnem" ( 2 zkona č. 166/1993 Sb.), orgnem -- na rozdl od vldy -- politicky neodpovědnm Parlamentu ( 10 odst. 9 a 12 odst. 9 cit. zkona), pravomoc vytknout politick straně jakkoli nedostatky, jež se tkaj jej vročn finančn zprvy ve vgnm vymezen sub. a), b), c).
Ze zkona č. 166/1993 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., pak přsluš Nejvyššmu kontrolnmu řadu posuzovat tak, zda "kontrolovan činnosti...jsou čeln a hospodrn" ( 4 odst. 1). Tato formulace rozšiřuje působnost vymezenou v 18 novelizovanho zkona až do sfry libovůle, jež se může za určit konstelace stt zvůl. Ponechn 18 v plnm rozsahu by zavedlo systm postaven na hlavu, protože mnohem spše je kolem politickch stran zastoupench v Parlamentě vytkat sttnmu apartu, co je čeln a hospodrn, než naopak.
V tto souvislosti nen zanedbateln ani to, že zkladem pro zjištěn nedostatků, jež opravňuje podnět ve smyslu 15 zkona, nen zprva auditora o ověřen ročn četn uzvěrky, ale vlučně zjištěn, k němuž dospěje Nejvyšš kontroln řad, kter je sttnm orgnem. Poznamenejme, že v evropskch demokratickch sttech jsou kontroly vročnch finančnch zprv politickch stran vesměs svěřovny nikoli sttu, ale nezvislm, soukromoprvnm organizacm a zkušebnm stavům [v Německu a v Rakousku vykonvaj tento kol nezvisl zkušebn společnosti a kontroloři (Wirtschaftsprfer) na soukromoprvnm zkladu].
Mohlo by se namtnout, že i při vyhověn nvrhu skupiny poslanců a pouhm ponechn pouze čsti odstavce prvho 18 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., lze činnost politick strany tak pozastavit, anebo přpadně ji i rozpustit, jestliže tato strana nesplnila podmnky 18 odst. 1. K tomu je však třeba uvst, že z odstavce prvho 18 cit. zkona nevyplv ždn jin důvod pro pozastaven činnosti politick strany než ten, že strana vročn finančn zprvu nepředložila vůbec anebo ji nepředložila v plnosti tmto odstavcem stanoven. Ždn jin nedostatek vročn finančn zprvy nemůže bt důvodem k pozastaven činnosti strany. Sankce za nepln nebo nepravdiv daje ve finančn zprvě je stanovena v 20 odst. 10 tak, že vplata sttnho přspěvku na činnost se v takovm přpadě pozastavuje až do odstraněn vady.
Je pravda, že i na zkladě 18 odst. 1 lze dospět tak k rozpuštěn politick strany. Z 14 odst. 2 však vyplv, že k projednn nvrhu na rozpuštěn strany by logicky došlo až v době, kdyby strana ani v dalšm roce nepředložila vročn finančn zprvu anebo neodstranila jej nedostatky, což je skutečnost, kter obsahuje prvek opakovanho porušen zkonnch povinnost, kter by podle povahy věci mohl bt kvalifikovn jako nesplněn podmnky 4 psm. a) zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb.
Smyslem přspěvku ze sttnho rozpočtu je předevšm čstečn hrada volebnch nkladů stranami již vynaložench. Tomu odpovd jak celkov koncepce prav v evropskch zemch, tak i zněn 20 odst. 4 a 6, jakož i odstavec 7 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb. Přspěvek se vže na volebn vsledky v minulch volbch již doclen (počet hlasů, počet mandtů). Na tom nic neměn, že je vplata přspěvku rozdělena časově na celou dobu volebnho obdob. Ostatně z 17 odst. 3 psm. a) vazba na volebn nklady vyplv. Přspěvek na činnost dle 17 odst. 3 psm. b) je v 20 odst. 2 identifikovn jako "stl přspěvek" a "přspěvek na mandt" a v odstavcch 6 a 7 jsou oba přspěvky opět vzny na volebn vsledky. Z povahy věci tudž vyplv, že čel těchto přspěvků by neměl bt předmětem voln vahy Nejvyššho kontrolnho řadu, ale je dn přmo zkonem, koneckonců jakožto čstečn nhrada nkladů již vynaložench. Je určen činnost politickch stran, kter je v stavě i v zkoně charakterizovna předevšm jako čast ve volbch.
Nemně vznamnou okolnost je, že finančn zdroje stran pramenc ze sttnho rozpočtu a všechny ostatn zdroje politickch stran jsou pro vkon kontroln funkce Nejvyššho kontrolnho řadu v 18 zkona smšeny v jedno. Zkonodrce se pokusil změnou 3 zkona č. 166/1993 Sb. překvalifikovat -- a to pouze pro čely tohoto zkona -- hospodařen politick strany s přspěvky ze sttnho rozpočtu na jaksi "hospodařen se sttnm majetkem". Nmitkm Nejvyššho kontrolnho řadu však podle zkona podlhaj všechny aspekty vročnch finančnch zprv politickch stran bez ohledu na původ jejich finančnch zdrojů. Dilema zastnců tto pravy spočv v tom, že chtěj připustit kontrolu hospodařen stran prvě s prostředky ze sttnho rozpočtu, zatmco zkon jde mnohem dle a umožňuje sttn kontrolu hospodařen stran v celm rozsahu a i z hlediska čelnosti a hospodrnosti, čmž zasahuje nepřpustně do vkonu vlastnickho prva, neboť dle čl. 11 odst. 1 Listiny "vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu".
Avšak i kdyby byla připuštěna kontrola Nejvyššho kontrolnho řadu pouze vůči těm zdrojům stran, jež pochzej ze sttnho rozpočtu, byl by praktick efekt nulov. Je nasnadě, že by politick strany prvě ony kritizovateln vdaje zařazovaly do přihrdek nesttn provenience.
Ze všech těchto důvodů pokld stavn soud i nvrh skupiny poslanců na zrušen pravy rozpouštěn, resp. pozastaven činnosti politick strany nebo politickho hnut v souvislosti s nedostatky zjištěnmi v jej vročn finančn zprvě ( 18 odst. 4 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb.) za opodstatněn.
3. Přpustnost časti politickch stran a politickch hnut v podnikatelsk činnosti
Nvrh skupiny poslanců napad dle zrušen přpustnosti časti politickch stran a politickch hnut v podnikatelsk činnosti, jež bylo provedeno novelizac 17 odst. 2 zkona č. 424/1991 Sb. Předchzejc prava stanovila, že strana a hnut nesměj vlastnm jmnem provozovat podnikatelskou činnost, že se však mohou podlet na založen prvnick osoby anebo se častnit jako společnci nebo členov prvnick osoby již založen. Podle pravy, kter předchzela novelizaci, mohly tak samy prvnickou osobu založit nebo se stt jedinmi společnky prvnick osoby, pokud zvlštn zkon jedinho zakladatele nebo jedinho společnka připoušt. Podle nov pravy 17 odst. 2 zkona strana a hnut nesměj vlastnm jmnem provozovat podnikatelskou činnost a nesměj založit ždnou prvnickou osobu, kter podnikatelskou činnost provozuje, ani se častnit jako společnci nebo členov takov prvnick osoby.
Z formulace 17 novely nelze vyvodit vyskytujc se zvěr, že zkon v novm zněn nezakazuje politickm stranm čast v akciovch společnostech. Takov nzor by mohl vychzet z gramatickho vkladu čl. 17, dle něhož se nesměj strany častnit jako "společnci" nebo "členov" prvnick osoby, provozujc podnikatelskou činnost. I když u akciovch společnost nejde o "společnky", ale o "podlnky", tj. "akcionře", nelze mt za to, že tm vznik voln prostor pro tuto formu podnikatelsk spolučasti politickch stran. stavn soud je nzoru, že takov vklad nejen zkresluje změr zkonodrce, ale neodpovd ani materilně prvn situaci; 17 klade generelně důraz na zkaz časti na podnikatelsky orientovan prvnick osobě a nikoli na vymezen formy tto časti. "Společnk" a "člen" se proto nevztahuje vlučně na určit typy obchodnch společnost, např. s. r. o., komanditn společnost anebo na družstva. Ve smyslu zkona jsou i podlnci či akcionři v širšm smyslu "společnky", kteř se svm způsobem častn na podnikatelsk činnosti prvnick osoby. Tento přstup podporuje i odstavec 1 17 novely, kter hovoř obecně o jakkoli "prvnick osobě, provozujc podnikatelskou činnost", aniž by akciovou společnost z tohoto pojmu vyloučil.
Navrhovatel vid v novele 17 zkona č. 424/1991 Sb. porušen čl. 17 odst. 2 a čl. 22 Listiny, a tm omezen svobody projevu a informac, jakož i svobodn soutěže politickch sil. V dalšm navrhovatel spojuj požadavek časti politickch stran a politickch hnut na podnikatelsk činnosti, zejmna s potřebou zajistit pro jejich činnost materiln zklad (tiskrny aj.), s rovnou přležitost k veřejn formulaci programovch clů, s rovnm přstupem k veřejnm sdělovacm prostředkům apod.
Proti tomuto tvrzen stoj stanovisko Poslaneck sněmovny, kter poukazuje na to, že sttnmi přspěvky se maj strany a hnut prvě oprostit od činnost, kter je zatěžuj a odvděj od jejich posln, a že v důsledku sttnch přspěvků tak odpad dosud často nezbytn potřeba jejich časti na podnikatelskch aktivitch, kter občan mnohdy kriticky posuzuj. Praxe evropskch zem však potvrzuje, že je iluzorn představa, že by sttn přspěvek politick strany hospodřsky zajistil a přiměl k tomu, aby nehledaly finančn zdroje jinde.
Po zvžen tto problematiky dospěl stavn soud k zvěru, že zkaz jakkoli časti politickch stran a politickch hnut na podnikatelsk činnosti nem ani v stavě ani v Listině ani v mezinrodnch smlouvch podle čl. 10 stavy dostatečnou oporu. Představu formulovanou ve stanovisku Poslaneck sněmovny, že sttnmi přspěvky budou strany zbaveny potřeby zskvat dalš prostředky i čast na podnikatelsk činnosti, pokld stavn soud za jednostrannou. V problematice financovn politickch stran v Evropě se potvrzuje, že rostouc potřeby politickch stran vedou jednotliv strany k trval snaze zskvat vedle sttnch přspěvků i pomoc darů a čast na podnikatelsk činnosti nov zdroje svho financovn.
Struktura finančnch zdrojů jednotlivch politickch stran je odlišn a někter čerpaj sv prostředky vce z pravidelnch přspěvků svch členů, jin větš měrou z darů a tak stl ročn i sttn přspěvky a přspěvky na mandt se značně liš. Tak představa, že se politickm stranm zakže jakkoli činnost, a to i publikačn a propagačn činnost založen na podnikatelskm principu, a tm se doshne jejich rovnch "startovacch pozic" a "mravnějšho chovn" v politick soutěži, odporuje svm formlně rovnm přstupem k fakticky nerovnm subjektům samotnmu principu rovnosti, neboť povaze různorodch politickch stran odpovdaj i různorod prostředky leglnho financovn jejich nkladů. Tuto problematiku nelze odbt poukazem na poskytovan sttn přspěvky.
Proto stavn soud pokld genereln zrušen časti politickch stran a politickch hnut na podnikn za zsah, kter odporuje zsadě přiměřenosti prva v prvnm sttu v tom smyslu, že nen opatřenm ani vhodnm ani nutnm k tomu, aby bylo dosaženo clů, jež si zkonodrce od tohoto opatřen slibuje.
Na druh straně však ani genereln uvolněn jakkoli podnikatelsk činnosti politickch stran a politickch hnut bez omezen, což by bylo důsledkem event. zrušen celho bodu 24 čl. I zkona č. 117/1994 Sb., nereflektuje zkladn směrnice stavy a zkona o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, tkajc se smyslu a lohy politickch stran v demokratick společnosti, ani ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny připouštějc omezen zkladnch prv za předpokladu (a tak tm), že je šetřeno jejich podstaty a smyslu. Neomezen čast stran na podnikn by nevyloučila utvřen politickch stran, jež by se zabvaly vce podnikatelskou činnost než svm stavnm poslnm.
Navrhovatel se ve svm nvrhu na zrušen 17 odst. 2 a 3 cit. zkona dovolvaj dřvějšho ustanoven 17 odst. 4 zkona č. 424/1991 Sb., kter přiznval stranm a hnutm prvo časti pouze v tomto rozsahu: a) provozovn rozhlasovch a televiznch stanic, vydavatelstv, nakladatelstv a tiskren, b) publikačn a propagačn činnost, c) loterie a tomboly, d) vroba a prodej předmětů propagujcch program a činnost přslušn strany a hnut, e) pořdn kulturnch, společenskch, sportovnch, rekreačnch, vzdělvacch a politickch akc. Tuto pravu, jež existovala před novelizac, pokldaj navrhovatel za přiměřenou. Z n vychzel tak vldn nvrh novely pozměněn později ve společn zprvě vborů Parlamentu. V souvislosti s tm navrhuj, aby ustanoven 17 odst. 2 a 3 byla zrušena k pozdějšmu termnu ve snaze "umožnit Parlamentu Česk republiky, aby do t doby nově upravil hospodařen politickch stran a hnut".
Tak v tomto ohledu pokld stavn soud nvrh skupiny poslanců za opodstatněn. Okamžit zrušen zkazu podnikatelsk činnosti by odporovalo principu přiměřenosti v materilnm prvnm sttu, protože užitek plynouc z tohoto rozhodnut by mohl bt zastněn neždoucmi důsledky absolutnho uvolněn podnikatelsk činnosti politickch stran a hnut. Proto stavn soud rozhodl odložit činnost zrušen 17 odst. 2 a 3 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., na dostatečně dlouhou dobu, totiž na dobu cca 14 měsců od vyhlšen tohoto nlezu, aby poskytl Parlamentu Česk republiky čas k přiměřen pravě rozsahu a mez pro podnikatelskou činnost politickch stran a politickch hnut. Dosavadn absolutn zkaz podnikatelsk činnosti ještě na dobu 14 měsců se jev stavnmu soudu jako přijatelnějš než okamžit uvolněn prostoru pro podnikn bez jakhokoli omezen.
Proto po provedenm řzen dospěl stavn soud k rozhodnut zrušit ustanoven 17 odst. 2 a 3 zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., až ke dni 1. ledna 1997.
Ustanoven 17 odst. 2, a 3 zkona č. 424/1991 Sb. ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., se zrušuje pro rozpor s ustanovenm čl. 5 stavy zaručujcm volnou soutěž politickch stran, čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu, a pro rozpor s čl. 20 odst. 3 a 4 Listiny, podle nichž vkon sdružovacho prva prostřednictvm politickch stran a politickch hnut lze omezit, jen je-li to v demokratick společnosti nezbytn pro bezpečnost sttu, ochranu veřejn bezpečnosti a veřejnho pořdku, předchzen trestnm činům nebo pro ochranu prv a svobod druhch. Ustanoven 17 odst. 2 a 3 cit. zkona -- kromě toho -- nen opatřenm ani přiměřenm ani vhodnm k umožněn a ochraně svobodn soutěže politickch sil, k čemuž zavazuje zkonodrce čl. 22 Listiny.
Pokud jde o 18 odst. 4, je prvo podnětu k rozpuštěn nebo pozastaven činnosti politick strany nebo politickho hnut tak v rozporu s požadavkem prvn stability a jistoty v materilnm prvnm sttě, protože pověřuje Nejvyšš kontroln řad k podn podnětu z důvodů, kter zkon sm v 4 nepřipoušt.
Ustanoven 18 odst. 1 vyjdřen slovy "a Nejvyššmu kontrolnmu řadu" a dle 18 odst. 2, 3, 4 a 5 thož paragrafu zkona č. 424/1991 Sb., ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., se zrušuj dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů Česk republiky pro rozpor s stavnm principem oddělen politickch stran a politickch hnut od sttu (čl. 20 odst. 4 Listiny), dle pro rozpor s čl. 97 odst. 1 stavy, podle něhož je stavnm kolem Nejvyššho kontrolnho řadu kontrola hospodařen pouze se sttnm majetkem a plněn sttnho rozpočtu, a konečně i pro rozpor s ustanovenm čl. 11 odst. 1 Listiny poskytujcm stejnou ochranu všem vlastnkům.
Dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů Česk republiky se zrušuje tak ustanoven 3 odst. 4 zkona č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., pro rozpor s čl. 97 odst. 1 a 3 a čl. 9 odst. 1 stavy. Zmocněn k tomu, aby v rozporu s obecnm chpnm byl pro potřeby cit. zkona za sttn majetek považovn i majetek politickch stran a hnut, by mohlo bt uděleno pouze změnou, resp. doplněnm stavy cestou stavnho zkona.