Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., některých ustanovení zákona č. 150/202 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a některých ustanovení zákona č. 314/208 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů 294/2010 účinný od 27.10.2010

Ústavní soud rozhodl dne 6. října 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátorka Mgr. Soňa Paukrtová, na zrušení bodů 1, 2, 3, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 41, 42 a 49 čl. I, bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II, bodů 2 a 3 čl. III, jakož i čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a dále na zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) a na zrušení § 100a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., in eventum na zrušení: v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., v § 15 odst. 1 slova „místopředsedů“, v § 15 odst. 2 slova „místopředsedové“, v § 23 odst. 1 slova „místopředsedů“, § 102, § 103 odst. 1 a 2, § 104 odst. 1 a 2, § 105 odst. 1 a 2, § 105a, § 108 odst. 2, v § 119 odst. 2 slov „místopředsedové Nejvyššího soudu“, v § 121 odst. 2 slova „místopředsedové“, v § 168 slova „místopředsedy“, dále v zákoně č. 314/2008 Sb. v čl. II bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, dále § 13 odst. 3 a § 13a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a v souvislosti s tím čl. IV v zákoně č. 314/2008 Sb., a dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a na zrušení § 100a téhož zákona, in eventum na zrušení slova „místopředsedů“ v § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a v § 102 odst. 2, slova „místopředsedové“ v § 15 odst. 2 a v § 121 odst. 2, slova „místopředsedy“ v § 102 odst. 1 a v § 168 a slova „místopředsedové Nejvyššího soudu“ v § 119 odst. 2, dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b), dále § 100a, § 102 odst. 2, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 105 odst. 2, § 105a, § 108 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb.; dále ustanovení § 13 odst. 3 a § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a ustanovení bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

* pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 1, nález č. 25, str. 189, vyhlášen pod č. 131/1994 Sb.

I. Ustanovení § 68 odst. 1 ve slovech „ministerstvu nebo“, ustanovení § 68 odst. 2 písm. b) ve slovech „ministerstvu nebo“ a ustanovení § 100a odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ustanovení § 102 odst. 1 ve slovech „a místopředsedy“ zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 1. října 2011. III. Ustanovení bodu 11 čl. II zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 1. října 2011. IV. Ustanovení § 105a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. V. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu

1. Skupina sen�torů Sen�tu Parlamentu Česk� republiky (d�le jen „navrhovatel“) podala n�vrh na zah�jen� ř�zen� podle � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“), v jehož rubrice požaduje „zrušen� č�st� z�kona č. 314/2008 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 7/2002 Sb., o ř�zen� ve věcech soudců a st�tn�ch z�stupců, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 349/1999 Sb., o Veřejn�m ochr�nci pr�v, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 283/1993 Sb., o st�tn�m zastupitelstv�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 200/1990 Sb., o přestupc�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zněn� pozdějš�ch předpisů,

in eventum

zrušen� někter�ch ustanoven� z�kona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch), ve zněn� z�kona č. 151/2002 Sb., z�kona č. 228/2002 Sb., n�lezu �stavn�ho soudu vyhl�šen�ho pod č. 349/2002 Sb., z�kona č. 192/2003 Sb., z�kona č. 441/2003 Sb., z�kona č. 626/2004 Sb., z�kona č. 349/2005 Sb., z�kona č. 413/2005 Sb., z�kona č. 79/2006 Sb., z�kona č. 221/2006 Sb., z�kona č. 233/2006 Sb., z�kona č. 264/2006 Sb., z�kona č. 267/2006 Sb., z�kona č. 342/2006 Sb., n�lezu �stavn�ho soudu vyhl�šen�ho pod č. 397/2006 Sb., z�kona č. 184/2008 Sb. a z�kona č. 314/2008 Sb., jakož i někter�ch ustanoven� z�kona č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, ve zněn� z�kona č. 192/2003 Sb., z�kona č. 22/2004 Sb., z�kona č. 237/2004 Sb., z�kona č. 436/2004 Sb., z�kona č. 555/2004 Sb., z�kona č. 127/2005 Sb., z�kona č. 350/2005 Sb., z�kona č. 357/2005 Sb., z�kona č. 413/2005 Sb., z�kona č. 79/2006 Sb., z�kona č. 112/2006 Sb., z�kona č. 159/2006 Sb., z�kona č. 165/2006 Sb., z�kona č. 189/2006 Sb., z�kona č. 267/2006 Sb. a z�kona č. 314/2008 Sb., a někter�ch ustanoven� z�kona č. 314/2008 Sb.“.

2. S ohledem na způsob formulace rubriky n�vrhu, strukturu jeho odůvodněn� a z�věrečn� petit (nekryje s rubrikou), je třeba uv�st, že n�vrh se ve skutečnosti skl�d� z několika různě kombinovan�ch a různě odůvodněn�ch n�vrhů, ve kter�ch navrhovatel vždy požaduje zrušen� určit� č�sti ustanoven� v�še uveden�ch pr�vn�ch předpisů, a v př�padě, že by �stavn� soud v t�to č�sti n�vrhu nepřistoupil na předestřenou argumentaci a takto odůvodněn�mu n�vrhu nevyhověl, navrhuje dalš� formulace petitu

in eventum

. Proto bylo třeba, v z�jmu přehlednosti, n�vrh podle jednotliv�ch variant petitu rozložit na jednotliv� n�mitky ne�stavnosti a postupně k nim zaujmout stanovisko. Jako rozhoduj�c� ve smyslu sv� judikatury [již n�lez sp. zn. Pl. �S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.)^*] vzal �stavn� soud varianty petitu n�vrhu, neboť rubrika a odůvodněn� s n�m vždy nekoresponduj�. Souhrnně a obecně možno konstatovat, že navrhovatel:

a) Upřednostnil zrušen� těch č�st� z�kona č. 314/2008 Sb., jejichž přijet� podle jeho n�zoru představuje porušen� procesn�ch pravidel z�konod�rn�ho procesu cestou komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. Tento n�vrh je spojen s n�vrhem na zrušen� vybran�ch č�st� � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) a � 100a z�kona o soudech a soudc�ch s odlišnou argumentac�, neboť tato ustanoven� nebyla dotčena projedn�n�m vl�dn�ho n�vrhu formou komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu.

b) Pro př�pad, že se s jeho argumentac� �stavn� soud neztotožn�, navrhl navrhovatel zrušen� stejn�ch č�st� z�kona č. 314/2008 Sb., avšak z důvodu jejich hmotněpr�vn�ho nesouladu s �stavn�mi předpisy. V tomto př�padě by tak bylo třeba zrušit př�slušn� n�že uveden� ustanoven� v z�konech, kter� z�kon č. 314/2008 Sb. novelizoval. Rovněž tato varianta petitu je spojena s n�vrhem na zrušen� vybran�ch č�st� � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) a � 100a z�kona o soudech a soudc�ch.

c) Konečně pro př�pad, že by ani tomuto n�vrhu �stavn� soud nevyhověl, navrhovatel předkl�d� ke zrušen� někter� ustanoven� z�kona o soudech a soudc�ch a soudn�ho ř�du spr�vn�ho, novelizovan� z�konem č. 314/2008 Sb., popř. někter� samostatn� ustanoven� z�kona č. 314/2008 Sb. s odůvodněn�m, kter� již nen� založeno na tvrzen� ne�stavnosti použit� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. I v tomto př�padě se navrhuje zrušen� vybran�ch č�st� � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) a � 100a z�kona o soudech a soudc�ch.

S ohledem na formulaci odůvodněn� n�vrhu a jeho rozložen� do tř� variant petitu se �stavn� soud rozhodl pro postup, kdy bude nejdř�ve posouzena ot�zka �stavnosti postupu přijet� z�kona č. 314/2008 Sb. a n�sledně n�mitky navrhovatele založen� na tvrzen�m nesouladu jednotliv�ch novelizovan�ch ustanoven� z�kona o soudech a soudc�ch, soudn�ho ř�du spr�vn�ho a samostatně stoj�c�ch ustanoven� z�kona č. 314/2008 Sb. s �stavn�m poř�dkem.

II.

Text napaden�ch ustanoven� a argumentace navrhovatele

3. Navrhovatel napad� jednotliv� č�sti z�kona č. 314/2008 Sb. z důvodů procesn�ch a v takov�m př�padě je jeho n�vrh směřov�n proti samotn�mu novelizuj�c�mu z�konu č. 314/2008 Sb., jak to odpov�d� ust�len� judikatuře �stavn�ho soudu. V eventu�ln�ch variant�ch již napad� obsah proveden� novelizace a jeho n�vrh směřuje proti novelizovan�m z�konům o soudech a soudc�ch a soudn�mu ř�du spr�vn�mu [viz varianty petitu sub 2b) a 2c)], popř. proti čl. II a čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb., kter� maj� samostatn� v�znam a nejsou novelizuj�c�mi ustanoven�mi.

II.a

Ne�stavnost institutu komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu

4. Navrhovatel nejdř�ve požaduje, aby �stavn� soud zrušil body 1, 2, 3, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 41, 42 a 49 čl. I, body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II (přechodn� ustanoven� k zaveden� funkčn�ho obdob� v z�koně o soudech a soudc�ch), body 2 a 3 čl. III (zaveden� funkčn�ho obdob� předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a možnost opakovan�ho jmenov�n�), jakož i čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb. (přechodn� ustanoven� k zaveden� funkčn�ho obdob� v soudn�m ř�du spr�vn�m). Napaden� ustanoven� v tomto př�padě nen� třeba uv�dět. Jsou jako celek souč�st� tzv. komplexn�ho po- změňovac�ho n�vrhu, jehož použit� (bez ohledu na to, co je jeho obsahem) považuje navrhovatel za ne�stavn�. Ne�stavn�m tak je podle navrhovatele již s�m postup přijet� t�to č�sti z�kona č. 314/2008 Sb., což dopad� na v�še uveden� body jeho čl. I, čl. II, čl. III a čl. IV. V takov�m př�padě by byla tato č�st n�vrhu vypoř�d�na t�m, že by �stavn� soud dospěl k z�věru, že uveden� č�sti z�kona č. 314/2008 Sb. nebyly přijaty �stavně předepsan�m způsobem. Navrhovatel tak sice navrhuje zrušen� z�kona z důvodu nedodržen� procedury, nicm�ně navrhuje zrušen� jen někter�ch t�m postupem přijat�ch ustanoven� (sub 12 a 13).

5. Pro př�pad, že �stavn� soud z�kladn� n�vrh [sub 2a)] posoud� jinak a dospěje k z�věru, že argumenty k němu předestřen� jsou - jak uv�d� navrhovatel - sp�še hmotněpr�vn�ho charakteru, je

in eventum

navrhov�no zrušen� všech ustanoven� z�kona č. 6/2002 Sb. a č. 150/2002 Sb., kter� jsou v nich změněna těmi ustanoven�mi z�kona č. 314/2008 Sb., jež přes�hla rozsah původn� z�konod�rn� iniciativy vl�dy. V z�koně o soudech a soudc�ch se proto navrhuje zrušit

- v � 15 odst. 1 slova „m�stopředsedů“,

- v � 15 odst. 2 slova „m�stopředsedov�“,

- v � 23 odst. 1 slova „m�stopředsedů“,

- jako celek � 102, � 103 odst. 1 a 2, � 104 odst. 1 a 2, � 105 odst. 1 a 2, � 105a, � 108 odst. 2,

- v � 119 odst. 2 slova „m�stopředsedov� Nejvyšš�ho soudu“,

- v � 121 odst. 2 slova „m�stopředsedov�“,

- v � 168 slova „m�stopředsedy“.

D�le se v t�to souvislosti navrhuje zrušit v z�koně č. 314/2008 Sb. v čl. II body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 a v z�koně č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, � 13 odst. 3 a � 13a, a v souvislosti s t�m čl. IV v z�koně č. 314/2008 Sb.

6. Tato druh� varianta petitu n�vrhu [sub 2b)] je, jak již bylo uvedeno, z hlediska rozsahu totožn� s variantou sub 2a), liš� se jen v�chodiskem pro argumentaci. Zat�mco v prv�m př�padě se navrhuje zrušen� vybran�ch bodů z�kona č. 314/2008 Sb., tj. novelizac� v�še uveden�ch z�konů jdouc�ch nad r�mec původn� z�konod�rn� iniciativy vl�dy, druh� varianta petitu n�vrhu navrhuje zrušit jednotliv� ustanoven� těchto novelizovan�ch z�konů v rozsahu, v jak�m byla novelizov�na z�konem č. 314/2008 Sb. V tomto př�padě navrhovatel svou argumentaci bl�že nerozvedl, pouze uvedl, že překročen� rozsahu původn� z�konod�rn� iniciativy vl�dy by bylo možno považovat (když ne procesně) za porušen� �stavn�ho poř�dku z hmotněpr�vn�ho hlediska. Tato varianta petitu je tak argumentačně totožn� s předchoz� variantou n�mitek směřuj�c�ch proti �stavnosti tzv. komplexn�ch pozměňovac�ch n�vrhů. V tomto př�padě se tak jedn� o �stavnost v�še uveden�ch ustanoven� z�kona o soudech a soudc�ch, bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II a čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb., � 13 a � 13a v z�koně č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�.

7. �stavně z�vadn� procesn� pochyben� při projedn�v�n� tisku Poslaneck� sněmovny č. 425, kter� navrhovatel �stavn�mu soudu předestřel, spoč�vaj� ve způsobu přijet� z�kona č. 314/2008 Sb. formou tzv. komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. K tomu navrhovatel uvedl, že �stava Česk� republiky (d�le jen „�stava“) ve sv�m čl. 41 vyjmenov�v� subjekty z�konod�rn� iniciativy a v dalš�ch ustanoven�ch konstruuje z�klady z�konod�rn�ho procesu, na něž jsou kladeny dalš� vrstvy tzv. reglementov�ho pr�va v podobě z�konn� �pravy či autonomn�ch usnesen� parlamentn�ch komor, parlamentn�ch zvyklost� a ust�len� praxe. Zdůraznil, že �stavn� soud poskytuje ochranu předevš�m v�slovn� �pravě �stavn� [viz n�lez č. 331/2005 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9)], nikoliv však pouze j� [srov. např. n�lezy č. 476/2002 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25) a č. 37/2007 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349]. V�znam jednotliv�ch vrstev pravidel z�konod�rn�ho procesu totiž neplyne pouze z př�padn�ho stupně pr�vn� s�ly, ale t�ž z m�ry detailnosti �pravy: č�m stručnějš� �prava na vyšš�m stupni pr�vn� s�ly, t�m v�znamnějš� �prava stupně nižš�ho.

8. Navrhovatel d�le uvedl, že z pr�va z�konod�rn� iniciativy vypl�v� pr�vo nejen n�vrh z�kona podat, ale tak� pr�vo, aby byl projedn�n. Podstatn� je, že k pr�vu z�konod�rn� iniciativy je akcesorick�m pr�vo pod�vat pozměňovac� n�vrhy. Ty však nesm� podle jeho n�zoru nab�vat podoby „zastřen� z�konod�rn� iniciativy“. Zde připomněl, že �stavn�m soudem již byly identifikov�ny a zak�z�ny tzv. př�lepky (n�lez č. 37/2007 Sb.), přičemž tzv. komplexn� pozměňovac� n�vrhy jsou podle něj institutem př�buzn�m, neboť jejich podstatou je nahrazen� cel�ho textu předložen�ho n�vrhu z�kona kompletn�m textem nov�m, zpravidla připraven�m věcně př�slušn�m parlamentn�m v�borem, ač ten podle �stavy pr�vem z�konod�rn� iniciativy nedisponuje. Komora tak fakticky přestane jednat o ř�dně podan�m n�vrhu z�kona, aniž by jej schv�lila nebo zam�tla. Pozměňovac� n�vrhy poslanců přitom od tohoto okamžiku maj� b�t formulov�ny ve vztahu k tomuto nov�mu „n�vrhu z�kona“, ač ti si je mohli v dobr� v�ře a po konzultac�ch s vnějš�mi subjekty připravovat k n�vrhu z�kona původn�mu. Podobně jako u tzv. př�lepků chyb� komplexn�m pozměňovac�m n�vrhům ř�dn� př�prava, odůvodněn�, vl�da nem� šanci se k nim vyj�dřit, neboť projedn�vala jin� (původn�) n�vrh z�kona, ukr�cena mohou b�t pr�va parlamentn� menšiny, zvyšuje se riziko vzniku z�kona stoj�c�ho v konfliktu s požadavky srozumiteln�ho, přehledn�ho a předv�dateln�ho pr�va, neboť je připravov�n ve specifick�ch časov�ch podm�nk�ch uvnitř Parlamentu. Postup přij�m�n� z�važn�ch z�konů cestou komplexn�ch pozměňovac�ch n�vrhů tak je v rozporu s „pr�vem na dobr� z�konod�rstv�“ a z�sadou slyšet všechny strany, kter� byly vyj�dřeny v n�lezu �stavn�ho soudu č. 37/2007 Sb.

9. Dalš� n�mitkou v tomto směru je, že komplexn� pozměňovac� n�vrhy, jež se „m�jej�“ s prvn�m sněmovn�m čten�m a deformuj� čten� druh�, zasahuj� i hlubš� vrstvy parlamentn�ch procedur, kter� jsou neutr�ln� jen ve smyslu nestrannosti, nikoliv však nehodnotovosti; naopak maj� umožnit informov�n� veřejnosti o rozhodovac�m procesu, slyšen� dotčen�ch z�jmů, zv�žen� nejrůznějš�ch implikac�, včetně �stavn�ch, č�mž sleduj� hodnoty transparentn�ho, rozv�žn�ho, poučen�ho a inklusivn�ho vl�dnut�.

10. Forma komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu je podle navrhovatele rovněž v rozporu se z�konem o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny, protože nesměřuje k vypuštěn�, rozš�řen� či změně někter�ch č�st� původn�ho n�vrhu [srov. jeho � 63 odst. 1 bod 5 p�sm. a)], n�brž k jeho �pln�mu nahrazen�, aniž by však byl např. vybaven důvodovou zpr�vou (p�semn�m odůvodněn�m), bez n�ž (nejen) sen�toři jen obt�žně sezn�vaj� �mysl z�konod�rce. Současně neumožňuje posoudit tzv. �zk� vztah jednotliv�ch pozměňovac�ch n�vrhů k měněn� předloze. Pouze jednotliv� pozměňovac� n�vrhy mohou korektně upravovat d�lč� legislativn� z�měry navrhovatele z�kona ve vztahu k t�muž předmětu.

11. Ze všech uv�děn�ch důvodů považuje navrhovatel institut komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu za rozporn� přinejmenš�m s čl. 1 odst. 1, čl. 41 a čl. 44 �stavy.

12. Nicm�ně se navrhovatel nedom�h� zrušen� z�kona č. 314/2008 Sb. jako celku, a to proto, že jednak považuje za �čeln� minimalizovat derogačn� z�sahy �stavn�ho soudu, jednak uzn�v� odlišn� způsob př�pravy a projedn�n� původn�ch a nově doplněn�ch č�st� z�kona spojen�ch v jedin�m komplexn�m pozměňovac�m n�vrhu. Proto zohledňuje nejen formu, ale i jeho obsah, což je př�stup poněkud odlišn� od tzv. př�lepků, kter� lze od zbytku z�kona oddělit technicky relativně snadno. V tomto ohledu je možn� odlišit ustanoven�, kter� byla ř�dně pod�na vl�dou jako souč�st vl�dn�ho n�vrhu, od ustanoven�, jež do n�vrhu z�kona vnesl �stavněpr�vn� v�bor Poslaneck� sněmovny. Ta prvn� jsou zpracov�na ř�dn�m způsobem a vybavena důvodovou zpr�vou, k těm druh�m je jen několikavět� zdůvodněn� přednesen� na schůz�ch obou komor, ze kter�ho neplyne, jak� varianty �pravy byly zvažov�ny. Navrhovatel přitom nepovažuje za podstatn�, že rovněž text doplněn� �stavněpr�vn�m v�borem vznikl nejsp�še na Ministerstvu spravedlnosti a že ministr spravedlnosti J. Posp�šil komplexn� pozměňovac� n�vrh podpořil. To je podle navrhovatele možn� ještě horš�, protože vědomě došlo k porušen� stanoven�ch postupů. Z�konod�rnou iniciativou disponuje vl�da, a nikoliv ministerstva. Obecně totiž plat�, že stejně tak, jako mohou �ředn�ci obch�zet resortn�ho ministra a prosazovat vlastn� představy o podobě z�konů př�m�m jedn�n�m s poslanci, může i ministr obch�zet (koaličn�) vl�du, v n�ž se svou představou neuspěl nebo by uspět nemusel. Oboj� tak koliduje s postaven�m vl�dy jako kolegi�tn�ho vrcholn�ho org�nu v�konn� moci, jež svůj program z v�znamn� č�sti realizuje pomoc� z�konod�rn� iniciativy. „Vytunelov�n�“ n�vrhu z�kona proto může b�t posuzov�no i jako z�sah do dělby moci. Pouk�zal t�ž na odbornou převahu, kter� umožňuje vl�dě připravovat z�kony se zohledněn�m různ�ch aspektů kvalitn� tvorby pr�va, tj. materi�ln�ch, form�ln�ch i organizačn�ch (Legislativn� pravidla vl�dy, Legislativn� rada vl�dy, připom�nkov� ř�zen�). Jejich ignorov�n� snižuje pravděpodobnost vzniku form�lně dokonal�ho z�kona, což nav�c umocňuj� komplexn� pozměňovac� n�vrhy, jež svou povahou d�le širš� diskusi a rozvažov�n� utlumuj�.

13. V t�to souvislosti navrhovatel připomněl, že n�vrh se nav�c dot�k� jedn� ze tř� z�kladn�ch větv� st�tn� moci, a to v ot�zk�ch mimoř�dně citliv�ch a složit�ch (jmenov�n� a odvol�v�n� soudn�ch funkcion�řů, zaveden� funkčn�ch obdob�, změna poměrů na Nejvyšš�m soudu atd.). Proto je nepřijateln� absence odůvodněn� jak v důvodov� zpr�vě, tak ve všech čten�ch parlamentn� debaty, č�mž se st�v� o to zřejmějš� potřeba označit postup přijet� novely z�kona o soudech a soudc�ch cestou komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu za rozporn� s principem pr�vn�ho st�tu a demokratick�ho legislativn�ho procesu (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 �stavy) i s „pr�vem na dobr� z�kony“ či se z�sadou slyšet všechny strany. Podle navrhovatele se v tomto př�padě př�mo vnucuje pochybnost, zda konkr�tn� průběh z�konod�rn�ho procesu nebyl zvolen pr�vě kvůli snaze vynechat nepohodlnou diskusi se soudcovskou veřejnost�, což je i v rozporu s definic� demokracie jako vl�dy diskus�, a to nejen mezi politiky navz�jem, ale hlavně mezi vl�dnouc�mi a ovl�dan�mi. Proto navrhovatel navrhl zrušit ty souč�sti �stavně nepřijateln� formy komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu (viz Tisk č. 425/1. Poslaneck� sněmovna. V. vol. obdob�. 2008), jež nebyly vl�dou ř�dně pod�ny a Poslaneckou sněmovnou transparentně projedn�ny, nikoli tedy ty č�sti z�kona č. 314/2008 Sb., kter� byly souč�st� původn�ho vl�dn�ho n�vrhu (Tisk č. 425/0. Poslaneck� sněmovna. V. vol. obdob�. 2008).

14. Podle navrhovatele je možn�, že �stavn� soud bude v�še uveden� argumenty považovat sp�še za hmotněpr�vn�. V takov�m př�padě předložil dalš� variantu petitu (viz v�še sub 5) formulovanou tak, aby mohly b�t zrušeny důsledky novelizace z�konem č. 314/2008 Sb., jak se projevily v z�koně o soudech a soudc�ch a v soudn�m ř�du spr�vn�m jako předpisech novelizovan�ch, popř. v čl. II a čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb. (přechodn� ustanoven� k novelizac�m uveden�ch z�konů). Tento n�vrh navrhovatel již d�le neodůvodnil. Z jeho odůvodněn� lze pouze dovodit, že oproti procesn�mu r�zu n�mitek prvn� varianty petitu n�vrhu navrhuje ve druh� variantě odstranit důsledky novely z hlediska hmotněpr�vn�ho. Jinak řečeno, v tomto př�padě se po �stavn�m soudu požaduje, aby porušen� procedury považoval za porušen� samotn�ho obsahu �stavn�ho poř�dku.

15. Možno tak souhrnně konstatovat, že prvn� dvě varianty petitu n�vrhu tak považuj� za z�kladn� probl�m ne�stavnost použit� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. Prvn� z nich směřuje proti vybran�m č�stem z�kona č. 314/2008 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 7/2002 Sb., o ř�zen� ve věcech soudců a st�tn�ch z�stupců, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 349/1999 Sb., o Veřejn�m ochr�nci pr�v, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 283/1993 Sb., o st�tn�m zastupitelstv�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 200/1990 Sb., o přestupc�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Druh� varianta n�vrhu petitu směřuje již nikoli proti novele, tj. z�konu č. 314/2008 Sb., n�brž ve stejn�m rozsahu proti přesně označen�m ustanoven�m z�kona o soudech a soudc�ch, soudn�ho ř�du spr�vn�ho a čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb., avšak pouze s pozn�mkou, že se tak děje pro př�pad, že by �stavn� soud dospěl k z�věru, že argumenty uveden� v prvn� verzi petitu n�vrhu jsou sp�še hmotněpr�vn�ho charakteru, tzn. že obsahov� rozpor je založen i vadnou procedurou v podobě komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu.

II.b

Ne�stavnost � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) a � 100a z�kona o soudech a soudc�ch

16. Obě v�še popsan� varianty petitu n�vrhu spojil navrhovatel s dalš�m n�vrhem, a to s n�vrhem na zrušen� vybran�ch č�st� � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) a � 100a z�kona o soudech a soudc�ch. Bez ohledu na posouzen� dopadů přijet� z�kona formou komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu z hlediska procesn�ho či hmotněpr�vn�ho se navrhovatel dom�h� zrušen� přidělov�n� soudců k Ministerstvu spravedlnosti a zrušen� možnosti pod�n� n�vrhu na zah�jen� k�rn�ho ř�zen� jako důvodu dočasn�ho zproštěn� funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu. Tato ustanoven� byla sice rovněž souč�st� novelizuj�c�ho z�kona č. 314/2008 Sb. (viz jeho body 4, 5 a 28), avšak byla již obsažena v původn�m textu vl�dn�ho n�vrhu (tisk č. 425/0), takže nejsou postižena vadami, kter� navrhovatel spojuje s použit�m komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu (tisk č. 425/1). Navrhovatel je zařadil i do třet� varianty petitu n�vrhu, kterou již neop�r� o argumentaci ne�stavnosti použit� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu, n�brž o argumentaci ne�stavnosti jednotliv�ch zvolen�ch řešen�. Proto se jimi bude �stavn� soud zab�vat v r�mci zvl�štn� č�sti rozhodnut�. Tato napaden� ustanoven� z�kona o soudech a soudc�ch včetně napaden�ch č�st� (tučně zv�razněn� text) zněj�:

„� 68

(1) Soudce přidělen�ho k v�konu funkce k určit�mu soudu podle � 67 nebo přeložen�ho k jin�mu soudu podle � 71 a 72 lze s jeho souhlasem na dobu nejd�le tř� let v z�jmu ř�dn�ho v�konu soudnictv� dočasně přidělit k jin�mu soudu, popř�padě v z�jmu využit� jeho zkušenost� k

ministerstvu nebo

Justičn� akademii.

(2) O dočasn�m přidělen� rozhodne

b) ministr spravedlnosti po projedn�n� s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle � 67 nebo přeložen podle � 71 a 72 k v�konu funkce, jde-li o dočasn� přidělen� soudce k

ministerstvu nebo

Justičn� akademii“.

„� 100a

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit v�konu funkce předsedu nebo m�stopředsedu soudu

a) za podm�nek stanoven�ch v � 100 odst. 1 p�sm. a) a c),

b) je-li k�rně st�h�n pro takov� k�rn� proviněn�, pro kter� je v k�rn� žalobě navrženo uložen� k�rn�ho opatřen� odvol�n� z funkce soudce nebo odvol�n� z funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocn�ho skončen� k�rn�ho ř�zen�.

(2) Po dobu dočasn�ho zproštěn� v�konu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo m�stopředsedovi soudu nen�lež� zv�šen� platov�ho koeficientu spojen� s jeho funkc� podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu6a). Nedošlo-li k z�niku funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu, doplat� se předsedovi nebo m�stopředsedovi soudu zb�vaj�c� č�st platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl n�rok; to neplat�, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestn� čin.

(3) Ustanoven� � 99 odst. 2 plat� obdobně.“.

17. Argumentace navrhovatele je založena na tom, že přidělov�n� soudců k Ministerstvu spravedlnosti je �stavně sporn�, neboť soudci maj� prim�rně soudit. Rovněž v�še soudcovsk�ho platu představuje materi�ln� složku soudcovsk� nez�vislosti, j�ž však je třeba při rozhodov�n� sporů o pr�vo, nikoliv při v�konu koncepčn�ch činnost� na ministerstvu, což nav�c bezdůvodně zatěžuje st�tn� rozpočet a zakl�d� nerovnost odměňov�n� mezi ministersk�mi �ředn�ky. Umocněno to je prodloužen�m d�lky přidělen� až na tři roky. Napaden� ustanoven� jsou v rozporu s principem dělby moci a nez�vislosti soudů a soudců a mohou v�st ke zpochybněn� nestrannosti takto přidělovan�ch soudců, kteř� na ministerstvu navazuj� osobn� vazby či se identifikuj� s realizac� resortn�ch politik, s nimiž se pak ve sv� soudcovsk� činnosti mohou střetnout. Svou argumentaci zde navrhovatel doplnil tak, že vzhledem k jmenovac�m a n�vrhov�m opr�vněn�m ministra spravedlnosti budou soudci-st�žist� dobře zn�mi a zpravidla s n�m i konformn�, takže se nab�z� vyb�rat předsedy soudů pr�vě z jejich řad. Jelikož předsedov� navrhuj� sv� m�stopředsedy, mohlo by ministerstvo pomoc� „nen�padn�“ person�ln� politiky kontrolovat cel� soudnictv�.

18. U n�vrhu na zrušen� � 100a z�kona o soudech a soudc�ch za nejspornějš� navrhovatel považuje opr�vněn� ministra spravedlnosti dočasně zprostit soudce v�konu funkce předsedy a m�stopředsedy soudu, bylo-li v k�rn�m n�vrhu proti němu navrženo odvol�n� z funkce soudn�ho funkcion�ře. Jde o zneužiteln� instrument zejm�na tehdy, když ministr působ� jako k�rn� žalobce, kter� s�m př�slušnou sankci navrhl. Je v tom jen m�lo omezen dosti v�gn� formulac� skutkov� podstaty. Ministr jako k�rn� žalobce vytv�ř� podm�nky pro to, aby ministr jako představitel �středn�ho org�nu st�tn� spr�vy soudů dočasně zprostil soudn�ho funkcion�ře jeho funkce. T�ž ministr bude současně muset zajistit provizorn� ř�zen� soudu, kter� se tak do doby př�padn�ho zprošťuj�c�ho verdiktu k�rn�ho soudu může v�razně proměnit. T�m se zasahuje do nez�vislosti soudců a soudů, dělby moc� a otev�r� se možnost sv�vole a nahodilosti při v�konu st�tn� spr�vy soudnictv�.

19. Podle navrhovatele však z�važn� �stavn� deficit � 100a z�kona o soudech a soudc�ch nespoč�v� v jednotliv�ch důvodech pro dočasn� zproštěn�, ale v nedostatečnosti pr�vn� ochrany ve srovn�n� s dočasn�m zproštěn�m funkce soudce, kdy je možn� podat ke k�rn�mu soudu n�mitky (srov. � 100 odst. 4 t�hož z�kona). Ve všech př�padech upraven�ch v � 100a tak během dočasn�ho zproštěn� funkce mohou nastat nevratn� skutečnosti, a to z�sahem org�nu v�konn� moci. Přitom omezen� dočasn�ho zproštěn� pouze na funkci soudn�ho funkcion�ře naznačuje, že nem� j�t o delikty fat�ln� důležitosti, takže riziko v�konu funkce nevhodnou osobou se st�v� ve srovn�n� s ohrožen�m nez�vislosti m�ně zřeteln�m. Navrhovatel proto shled�v� dostatečnou možnost dočasn�ho zproštěn� funkce předsedy a m�stopředsedy soudu v důsledku sistace funkce soudce, a t�m i soudn�ho funkcion�ře (akcesorium soudcovsk� funkce), a proto navrhuj� zrušen� cel�ho � 100a. Pokud by z�konod�rce nebyl t�hož n�zoru, měl by upravit dočasn� zproštěn� v�lučně funkce předsedy či m�stopředsedy soudu způsobem co do pr�vn� ochrany srovnateln�m se sistac� funkce soudce. Jelikož však �stavn� soud nemůže nov� ustanoven� doplnit, je nam�stě cel� � 100a zrušit.

II.c

Ne�stavnost neurčit�ho počtu m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu

20. D�le v r�mci třet� varianty petitu n�vrhu navrhovatel předložil podrobně odůvodněn� n�vrhy na zrušen� jednotliv�ch ustanoven� v�še uveden�ch z�konů s t�m, že je již nespojuje s problematikou aplikace tzv. komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. Tato varianta se v podstatn� č�sti shoduje s druhou variantou. Konkr�tně v tomto př�padě navrhovatel napad� tato ustanoven� a jejich vyznačen� č�sti. Co se t�če z�kona o soudech a soudc�ch, napad� jako ne�stavn� ustanoven� to, že novela z�kona o soudech a soudc�ch zavedla neurčit� počet m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu vyj�dřen� ve slovech „m�stopředsedů“ v � 15 odst. 1, � 23 odst. 1 a v � 102 odst. 2, slovo „m�stopředsedov�“ v � 15 odst. 2 a v � 121 odst. 2, slovo „m�stopředsedy“ v � 102 odst. 1 a v � 168 a slova „m�stopředsedov� Nejvyšš�ho soudu“ v � 119 odst. 2 v z�koně o soudech a soudc�ch. Tato ustanoven� zněj�:

„� 15

(1) Nejvyšš� soud se skl�d� z předsedy soudu,

m�stopředsedů

soudu, předsedů kolegi�, předsedů sen�tů a dalš�ch soudců.

(2) Rozhodovac� činnost Nejvyšš�ho soudu vykon�vaj� soudci. Předseda a

m�stopředsedov�

Nejvyšš�ho soudu vykon�vaj� kromě rozhodovac� činnosti tak� st�tn� spr�vu Nejvyšš�ho soudu v rozsahu stanoven�m t�mto z�konem. Předsedov� kolegi� kromě rozhodovac� činnosti t�ž organizuj� a ř�d� činnost kolegi�. Předsedov� sen�tu kromě rozhodovac� činnosti t�ž organizuj� a ř�d� činnost sen�tů.

� 23 odst. 1

(1) Pl�num Nejvyšš�ho soudu se skl�d� z předsedy,

m�stopředsedů

, předsedů kolegi�, předsedů sen�tů a ostatn�ch soudců Nejvyšš�ho soudu.

� 102 odst. 1 a 2

(1) Předsedu a

m�stopředsedy

Nejvyšš�ho soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.

(2) Funkčn� obdob� předsedy a

m�stopředsedů

Nejvyšš�ho soudu je 10 let.

� 119 odst. 2

Org�ny st�tn� spr�vy soudů

(

2) Org�ny st�tn� spr�vy soudů jsou předseda a

m�stopředsedov� Nejvyšš�ho soudu

, předseda a m�stopředseda Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a předsedov� a m�stopředsedov� vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů.

� 121 odst. 2

(2)

M�stopředsedov� Nejvyšš�ho soudu

a m�stopředsedov� vrchn�ch soudů vykon�vaj� st�tn� spr�vu těchto soudů v rozsahu určen�m jejich předsedou.

� 168

Předseda Nejvyšš�ho soudu vyřizuje st�žnosti, jejichž obsahem je st�žnost na průtahy v ř�zen�, na nevhodn� chov�n� nebo narušov�n� důstojnosti ř�zen�

m�stopředsedy

soudu, předsedy sen�tu, soudci, asistenty soudců a dalš�mi zaměstnanci působ�c�mi u Nejvyšš�ho soudu, nebo předsedou vrchn�ho soudu.“.

21. Navrhovatel nam�t�, že tato změna je spojena s domněl�m rozporem mezi z�konem (singul�r „m�stopředseda“) a čl. 62 p�sm. f) �stavy (plur�l „m�stopředsedov�“). Podle n�zoru navrhovatele zde rozpor neexistoval, neboť z�kon o soudech a soudc�ch upravil na z�kladě zmocněn� v čl. 91 odst. 2 �stavy organizačn� strukturu Nejvyšš�ho soudu tak, že v n� bylo věcně zdůvodněn� pouze jedno m�sto m�stopředsedy, což je u n�s ostatně tradičn�. Pro obdob� 1918 až 1952 byl u vrcholn�ch soudů typick� předseda s jedn�m z�stupcem. N�sledovalo obdob� předsedy a jeho n�městků z titulu funkce předsedů kolegi� („odborn� m�stopředsedov�“), kter� trvalo v z�sadě až do roku 1988. Narušeno bylo na �rovni feder�ln�ho Nejvyšš�ho soudu opětovn�m zř�zen�m (doplněn�m) funkce m�stopředsedy v reakci na federalizaci Československa k 1. lednu 1970. Po roce 1988 se obnovily poměry podobn� prvn� etapě, tzn. funkce předsedy a m�stopředsedy. Kombinace v�ce m�stopředsedů s předsedy kolegi� tedy vybočuje z tradice a musela by b�t důkladně odůvodněna: odůvodněna však nen� vůbec. Nav�c tato změna vedla k zastaven� ř�zen� ve věci n�vrhu prezidenta republiky sp. zn. Pl. �S 17/07 (usnesen� neuveřejněn� ve SbNU, dostupn� na http://nalus.usoud.cz) směřovan�ho pr�vě k tomuto rozporu.

22. Podle navrhovatele z�konod�rce jistě může organizačn� strukturu Nejvyšš�ho soudu upravit jinak, mus� to však prov�st způsobem �stavně korektn�m. Zde však chyb� zdůvodněn� potřebnosti dalš�ch m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu, ale hlavně se opom�j� skutečnost, že vztah z�konů a �stavy je založen na konkretizaci obecn�ch ustanoven�, nikoliv na jejich mechanick�m přeb�r�n�, jež m� nav�c v tomto př�padě v�znamn� �stavn� n�sledky. Z�konod�rce totiž zvolil neurčitou dikci, neboť - na rozd�l od z�kona o �stavn�m soudu - přesně nestanovil počet m�stopředsedů. Zat�mco u ostatn�ch obecn�ch soudů limituje sv�m n�vrhem počet m�stopředsedů předseda soudu, zde je to ponech�no �vaze jmenuj�c�ho org�nu, tedy prezidenta republiky. T�m se otevřel prostor moci v�konn�, zosobněn� pr�vě prezidentem republiky, pro zcela neadekv�tn� a arbitr�rn� zasahov�n� do poměrů na Nejvyšš�m soudu. Prezident republiky nenese za činnost Nejvyšš�ho soudu odpovědnost, přitom se mu nyn� přizn�v� opr�vněn� jmenovat neurčit� počet m�stopředsedů, č�mž může změnit postaven� předsedkyně Nejvyšš�ho soudu, model ř�zen� soudu, zat�žit rozpočet soudu finančn�mi a jin�mi materi�ln�mi n�roky nov�ch m�stopředsedů atd. U soudců Nejvyšš�ho soudu může vzbuzovat kari�rn� oček�v�n�, což nemus� b�t bez dopadu na jejich rozhodov�n�.

23. Proto je podle navrhovatele takov� pr�vn� �prava v rozporu s principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu v požadavc�ch určitosti z�konů a jasn�ho z�konn�ho stanoven� pravomoc� st�tn�ho org�nu, jak je obsahuje čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 �stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen „Listina“). Pouk�zal t�ž na n�lezy �stavn�ho soudu např. č. 88/2008 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303), č. 198/2003 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309). Stanoven� neurčit�ho počtu m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu je rovněž v rozporu s �stavně zakotven�m z�kazem libovůle a nahodilosti (čl. 1, čl. 2 odst. 3 �stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny), a v konečn�m důsledku může oslabit rovněž rozdělen� moci.

II.d

Ne�stavnost zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů soudů

24. D�le navrhovatel označil za ne�stavn� zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů soudů v ustanoven�ch � 102 odst. 2, � 103 odst. 2, � 104 odst. 2, � 105 odst. 2, � 108 odst. 2 z�kona o soudech a soudc�ch. Tato ustanoven� zněj�:

„� 102 odst. 2

(2) Funkčn� obdob� předsedy a m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu je 10 let.

� 103 odst. 2

(2) Funkčn� obdob� předsedy a m�stopředsedy vrchn�ho soudu je 7 let.

� 104 odst. 2

(2) Funkčn� obdob� předsedy a m�stopředsedy krajsk�ho soudu je 7 let.

� 105 odst. 2

(2) Funkčn� obdob� předsedy a m�stopředsedy okresn�ho soudu je 7 let.

� 108 odst. 2

(2) Funkce předsedy a m�stopředsedy soudu podle � 102 až 105 zanik� rovněž uplynut�m funkčn�ho obdob�.“

.

25. Co se t�če zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů soudů, jak uv�d� doslova navrhovatel, m� „pocit“, že v�znamn�m c�lem a �čelem napaden�ho z�kona je obch�zet dosavadn� judikaturu �stavn�ho soudu ve věci nez�vislosti soudů [zejm�na n�lez sp. zn. Pl. �S 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.) a n�lez sp. zn. Pl. �S 18/06 ze dne 11. 7. 2006 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.)] a omezit princip nez�vislosti soudnictv� v�slovně vyj�dřen� v čl. 81 a 82 �stavy a čl. 36 Listiny. Připomněl zde z�věry z n�lezu sp. zn. Pl. �S 7/02 (č. 349/2002 Sb.), odůvodňuj�c� zrušen� tehdejš�ho � 106 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch, mimo jin� poukazem na kari�rn� postup soudce a na možnost odvol�n� z funkce jen ze z�konem uveden�ho důvodu a postupem v k�rn�m ř�zen�, kter� respektuje nez�vislost soudnictv�, princip nerušen�ho v�konu osobn�ho nez�visl�ho soudcovsk�ho mand�tu a dělbu moc�, byť je jinak věc� z�konod�rce, jak�m způsobem by měla b�t řešena ot�zka v�konu spr�vy soudů. D�le navrhovatel shrnul z�věry �stavn�ho soudu v n�lezu sp. zn. Pl. �S 18/06 k možnosti odvol�n� předsedy Nejvyšš�ho soudu, ve kter�m vyslovil, že funkce předsedů soudů, jakož i předsedy Nejvyšš�ho soudu je neodděliteln� od funkce soudce, neboť nelze konstruovat dvojakost pr�vn�ho postaven� předsedy soudu jako �ředn�ka st�tn� spr�vy na straně jedn� a soudce na straně druh�, přičemž z�kon může stanovit v�jimky z neodvolatelnosti z funkce soudce, zejm�na z důvodu k�rn� odpovědnosti. Tak i pr�vn� �prava odvol�v�n� předsedů a m�stopředsedů soudů mus� respektovat �stavn� principy dělby moci, nez�vislosti soudn� moci apod. Nelze tak bez reflexe �stavn�ch hodnot stanovit jak�koli model odvol�v�n� soudn�ch funkcion�řů.

26. Na z�kladě toho navrhovatel dosp�v� k z�věru, že napaden� pr�vn� �prava v podstatě obch�z� tento z�vazn� pr�vn� n�zor �stavn�ho soudu, neboť nam�sto modelu odvol�v�n� soudn�ho funkcion�ře zav�d� nov� model jmenov�n� soudn�ho funkcion�ře na dobu určitou s neomezenou diskrec� moci v�konn� ke znovujmenov�n� t�že osoby do t�že funkce. Bl�že přitom polemizuje s obavou z „manažersk�ho opotřebov�n�“ funkcion�řů jsouc�ch ve funkci třeba dvacet a v�ce let. V t�to souvislosti poukazuje na statistick� přehled zpracovan� oddělen�m dokumentace a analytiky Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, ze kter�ho plyne, že takov�ch funkcion�řů k 30. dubnu 2008 bylo 12 z celkov�ho počtu 271. Ze statistiky vyplynulo, že v�ce než 68 % všech soudn�ch funkcion�řů, tedy v�ce než dvě třetiny, nen� ve sv�ch funkc�ch d�le než deset let, třetina z nich byla jmenov�na v posledn�ch pěti letech. Největš� počet justičn�ch funkcion�řů (skoro dvě třetiny) je ve věkov� skupině okolo či těsně pod 50 let. Je proto ot�zkou, zda natolik margin�ln� pod�l d�le slouž�c�ch justičn�ch funkcion�řů by mohl b�t dostatečn�m důvodem k tak z�važn�mu legislativn�mu z�sahu. Upozornit je přitom třeba na fakt, že tito funkcion�ři nebyli předchoz�mi ministry odvol�v�ni ani v době, kdy to bylo možn� (s ohledem na tehdejš� absenci relevantn� judikatury �stavn�ho soudu) velmi snadno. Navrhovatel t�ž uvedl, že to, co by mohlo b�t tolerov�no u rozhodov�n� kolegi�tn�ho org�nu s pod�lem soudcovsk� reprezentace, by nemělo b�t tolerov�no při rozhodov�n� politick�ch org�nů exekutivy.

27. D�le navrhovatel argumentuje konkr�tn� agendou, kterou maj� soudn� funkcion�ři na starosti. Z�konod�rce nem� postupovat tak, že potřeb�m spr�vy uzpůsob� n�roky na soudn� funkcion�ře, ale m� od potřebn�ch garanc� nez�vislosti soudců- soudn�ch funkcion�řů odvodit objem a povahu �kolů, kter� mohou plnit. Soudn� funkcion�ř je soudcem, jedinou osobnost�, jej�ž vědom� se za běžn�ch podm�nek nemůže rozdvojovat. Proto je třeba v z�jmu soudcovsk� nez�vislosti určit� atributy nez�vislosti přiznat i soudn�mu funkcion�ři, proto m� b�t př�padně zbaven funkce jen rozhodnut�m nez�visl�ho a nestrann�ho org�nu. Z�kon k�rn� ř�zen� jako cestu k odvol�n� soudn�ch funkcion�řů akceptuje, aby ji vz�pět� devalvoval stanoven�m dalš�ho důvodu, kdy k z�niku funkce doch�z�, a to je uplynut�m funkčn�ho obdob�, což lze považovat podle navrhovatele i za porušen� čl. 89 odst. 2 �stavy. Navrhovatel proto zdůraznil, že je-li současně připuštěno opakovan� jmenov�n� s t�měř pr�zdnou množinou krit�ri�, vytv�ř� se riziko ovlivňov�n� chov�n� soudců, kteř� ve funkci chtěj� pokračovat a bl�ž� se konec jejich funkčn�ho obdob�. Navrhovatel si je vědom toho, že �stavn� soud nemůže nutit z�konod�rce, aby zř�dil org�n soudcovsk� reprezentace. Může však jasně vymezit, jak� omezen� absence takov�ho org�nu při kreaci soudn� moci nese. Tyto z�věry navrhovatel doplnil př�klady řešen� z jin�ch st�tů s modelem soudcovsk� samospr�vy nebo s exekutivn�m modelem jako v Česk� republice (Rakousku, Německu), kde však jde o jmenov�n� na dobu neurčitou. Připomněl t�ž, že v angloamerick�ch zem�ch je pak exekutivn� jmenov�n� soudn�ho funkcion�ře na dobu neurčitou pravidlem, nav�c angloamerick� teorie mezi pozic� soudce a pozic� soudn�ho funkcion�ře vůbec nerozlišuje.

II.e

Ne�stavnost opakovan�ho jmenov�n� soudn�ch funkcion�řů

28. Dalš� n�mitku ne�stavnosti uplatnil navrhovatel v př�padě zaveden� možnosti opakovan�ho jmenov�n� předsedů a m�stopředsedů soudů. Toto ustanoven� zn�:

„� 105a

Předseda a m�stopředseda soudu podle � 102 až 105 může b�t do sv� funkce jmenov�n opakovaně, jestliže

(a) po dobu v�konu funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu nebyl shled�n odpovědn�m za k�rn� proviněn�, kter�ho se dopustil během v�konu t�to funkce, nebo

(b) po dobu v�konu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestn� čin.“.

29. N�vrh odůvodnil t�m, že podle jeho n�zoru je možnost znovujmenov�n� předsedy a m�stopředsedy soudu v rozporu s nez�vislost� soudů a soudců. Plat� to zvl�ště s přihl�dnut�m k tomu, jak jsou, resp. nejsou formulov�na krit�ria opětovn�ho jmenov�n�, z nichž je patrn�, že dominovat nutně budou hlediska v z�koně nevyj�dřen�. Vzhledem k tomu, že v roli těch, kdo jmenuj� soudn� funkcion�ře, vystupuj� (politick�) org�ny moci v�konn�, a nikoliv např. org�n zahrnuj�c� rovněž soudcovskou reprezentaci, vytv�ř� se prostor nejistoty stran toho, jak si bude soudn� funkcion�ř, jenž je rovněž soudcem, poč�nat ve snaze doc�lit opětovn�ho jmenov�n�. Takovou nejistotu lze jistě vn�mat jako koliduj�c� s požadavky Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va, aby soudce nejen nez�visl�m a nestrann�m byl, ale takov�m se i jevil. Citlivost t�to tematiky je d�le umocněna zachov�n�m st�ž� soudců na Ministerstvu spravedlnosti, jež se nově prodlužuj� až na dobu tř� let (viz argumentaci sub II.b). Ministr spravedlnosti by mohl jmenovat či ke jmenov�n� navrhovat pr�vě soudce dlouhodobě působ�c� mimo soudy, identifikuj�c� se s ministerstvem nebo dokonce konkr�tn�m ministrem, jemuž jako �ředn�ci sloužili. Někter� vyj�dřen� ministra spravedlnosti o st�ž�ch jako krit�riu pro „funkcion�řskou kari�ru“ tyto obavy aktualizuj�. Podobně jako v n�lezu �stavn�ho soudu k volebn� reformě tedy jde i zde - mimo jin� - o negativn� kumulativn� efekt jednotliv�ch ustanoven� z�kona.

30. Jako dalš� probl�m opětovn�ho jmenov�n� vid� navrhovatel přesun č�sti jmenovac�ch opr�vněn� od ministra spravedlnosti k prezidentu republiky, kter� nen� nikterak vybaven pro sledov�n� činnosti justičn�ch funkcion�řů, takže se buď omez� na schv�len� ministrova n�vrhu, nebo v r�mci sv�ho uv�žen� uplatn� zřetele sp�še politick�. V evropsk�m srovn�n� je nepochybn�, že možnost opětovn�ho jmenov�n� soudn�ho funkcion�ře se uplatňuje jen tam, kde m� decisn� pravomoc org�n soudcovsk� reprezentace, nikoliv tedy org�n exekutivn�; nav�c se s t�mto institutem setk�me jen v b�val�m postkomunistick�m prostoru, nikoliv tedy v Evropě z�padn�.

II.f

Ne�stavnost přechodn�ch ustanoven� k zaveden� funkčn�ho obdob� předsedů a m�stopředsedů vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů

31. V t�to č�sti n�vrhu navrhovatel napad� samostatně stoj�c� přechodn� ustanoven� k zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů v bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II č�sti prvn� z�kona č. 314/2008 Sb. Napaden� ustanoven� čl. II bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 z�kona č. 314/2008 Sb. zněj�:

„Čl. II

Přechodn� ustanoven�

4. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v roce 1989 a dř�ve, konč� funkčn� obdob� za 1 rok ode dne �činnosti tohoto z�kona.

5. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v roce 1990, konč� funkčn� obdob� za 2 roky ode dne �činnosti tohoto z�kona.

6. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v letech 1991 až 1994, konč� funkčn� obdob� za 3 roky ode dne �činnosti tohoto z�kona.

7. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v letech 1995 až 1998, konč� funkčn� obdob� za 4 roky ode dne �činnosti tohoto z�kona.

8. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v letech 1999 a 2000, konč� funkčn� obdob� za 5 let ode dne �činnosti tohoto z�kona.

9. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v letech 2001 a 2002, konč� funkčn� obdob� za 6 let ode dne �činnosti tohoto z�kona.

10. Předsedům a m�stopředsedům vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů, kteř� byli jmenov�ni do sv� funkce v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 přede dnem �činnosti tohoto z�kona, konč� funkčn� obdob� za 7 let ode dne �činnosti tohoto z�kona.

11. Předsedovi a m�stopředsedovi Nejvyšš�ho soudu konč� funkčn� obdob� za 5 let ode dne �činnosti tohoto z�kona.“.

32. Ne�stavnost stanoven� přechodn�ch ustanoven� k zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů spatřuje navrhovatel v tom, že se zde stanovuje konec funkčn�ho obdob� jednotliv�ch aktu�lně působ�c�ch soudn�ch funkcion�řů, a to na dobu kratš�, než je nově z�konem stanoven� cel� funkčn� obdob� př�slušn�ho funkcion�ře. Takov�to �prava je z�sahem do nez�vislosti soudn� moci a současně jasn�m př�padem neprav� retroaktivity, jež je než�douc�, protože pošlap�v� legitimn� oček�v�n� př�slušn�ch funkcion�řů. Pro př�pad, že by �stavn� soud nevyhověl n�vrhu na zrušen� funkčn�ho obdob�, navrhovatel uvedl, že by snad �stavněkonformn� možnost� bylo vyčerp�n� cel�ho funkčn�ho obdob� stanoven�ho z�konem, a to poč�t�no od �činnosti z�kona, bez možnosti arbitr�rně toto funkčn� obdob� zkr�tit v přechodn�ch ustanoven�ch z�kona. To zdůraznil na př�kladu předsedkyně Nejvyšš�ho soudu, jej�ž funkce m� zaniknout za pět let, zat�mco předsedovi Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, jmenovan�mu o necel� rok později, za deset let. To považuje za uk�zku legislativn� zvůle v podobě porušen� z�sady form�ln� spravedlnosti (pr�vn� rovnosti), rozhodov�n� z�konod�rce v individu�ln�ch věcech, porušen� pr�va na rovn� př�stup k veřejn�m funkc�m podle čl. 21 odst. 4 Listiny.

II.g

Ne�stavnost přechodn�ch ustanoven� k zaveden� funkčn�ho obdob� předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu

33. Z obdobn�ch důvodů jako u II.d a II.e se navrhovatel dom�h� zrušen� novelizovan�ch ustanoven� � 13 odst. 3 a � 13a z�kona č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, ve zněn� z�kona č. 314/2008 Sb. (tam čl. III bod 2 a 3), kter�mi se zav�d� rovněž funkčn� obdob� předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a možnost jejich opakovan�ho jmenov�n�. V tomto př�padě již nen� napadeno přechodn� ustanoven� čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb., kter� stanov�, že předsedovi a m�stopředsedovi Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu konč� funkčn� obdob� za 10 let ode dne �činnosti tohoto z�kona. Napaden� ustanoven� zněj�:

� 13 odst. 3

„(3) Funkčn� obdob� předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu je 10 let.“.

„� 13a

Předseda a m�stopředseda Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu může b�t do sv� funkce jmenov�n opakovaně, jestliže

a) po dobu v�konu funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu nebyl shled�n odpovědn�m za k�rn� proviněn�, kter�ho se dopustil během v�konu t�to funkce, nebo

b) po dobu v�konu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestn� čin.“.

III.

Vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

34. K n�vrhu se k v�zvě �stavn�ho soudu vyj�dřili oba �častn�ci ř�zen�. Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk� republiky se vyj�dřil dne 12. července 2007 jej� předseda Ing. Miloslav Vlček, kter� bez ohledu na to, že navrhovatel napad� jeden ze z�kladn�ch procedur�ln�ch postupů v r�mci z�konod�rn�ho procesu, stanovisko fakticky k n�vrhu nezaujal. Pouze uvedl, že n�vrh byl schv�len �stavně předepsan�m způsobem na schůzi dne 23. června 2008, v hlasov�n� č. 242; z př�tomn�ch 155 poslanců bylo pro n�vrh 109, proti 8. Po schv�len� Sen�tem byl n�vrh podeps�n prezidentem republiky a ř�dně vyhl�šen.

35. Za Sen�t se obs�hle vyj�dřil jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka, kter� předevš�m zrekapituloval obsah n�vrhu. Uvedl bližš� okolnosti projedn�v�n� n�vrhu v Sen�tu, kde se ministr spravedlnosti J. Posp�šil přihl�sil jak k původn�mu vl�dn�mu n�vrhu, tak i k textu, kter� v pozměněn� podobě vyšel z Poslaneck� sněmovny. Zpravodajsk� zpr�va sen�torky J. Rippelov� obsahovala z�sadn� v�hradu ke způsobu projedn�v�n� předlohy v Poslaneck� sněmovně formou komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. O předloze proběhla živ� diskuse v �stavněpr�vn�m v�boru Sen�tu za hojn� �časti hostů (např. JUDr. Josef Baxa, předseda Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, JUDr. Iva Brožov�, předsedkyně Nejvyšš�ho soudu, z�stupci Soudcovsk� unie Česk� republiky a dalš�). N�vrhem se rovněž zab�vala St�l� komise Sen�tu pro �stavu Česk� republiky a parlamentn� procedury se z�věry, ze kter�ch podle předsedy Sen�tu navrhovatel č�stečně vych�z�. Dne 16. července 2008 projednal n�vrh z�kona Sen�t. Z př�tomn�ch 54 sen�torů se pro n�vrh vyj�dřilo 35 sen�torů, 12 bylo proti. D�le předseda Sen�tu informoval bl�že o obsahu projedn�v�n� n�vrhu z�kona a pouk�zal na probl�m složitě koncipovan�ho n�vrhu na jeho zrušen�, kde doch�z� ke směšov�n� hledisek procedur�ln� a materi�ln� proti�stavnosti (viz sub II.a a sub II.b). Upozornil t�ž na to, že procedur�ln� pojet� proti�stavnosti, transformovan� v prostředn� variantě (zde označena jako II.b) petitu do „hmotněpr�vn�ho v�razu“, by v př�padě derogace vedlo k než�douc�m, potažmo smysl ned�vaj�c�m mezer�m v z�konn�m textu, stejně jako na pominut� čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb. v posledn� variantě n�vrhu. Vlastn� rozhodnut� předseda Sen�tu ponechal na �stavn�m soudu.

IV.

Form�ln� předpoklady projedn�n� n�vrhu a �stavnost legislativn� procedury

36. �stavn� soud dospěl k z�věru, že n�vrh byl pod�n podle � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu skupinou 21 sen�torů a po form�ln� str�nce je v souladu s požadavky z�kona o �stavn�m soudu. V ř�zen� o zrušen� pr�vn�ho předpisu je povinnost� �stavn�ho soudu nejprve zkoumat, zda pr�vn� předpis, kter�ho se n�vrh t�k�, byl schv�len v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem (� 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu).

37. Nejdř�ve bylo třeba posoudit podm�nky ř�zen� ve smyslu � 66 a 67 z�kona o �stavn�m soudu. Z�kon o soudech a soudc�ch byl mezit�m změněn z�konem č. 7/2009 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 99/1963 Sb., občansk� soudn� ř�d, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a dalš� souvisej�c� z�kony, a z�konem č. 41/2009 Sb., o změně někter�ch z�konů v souvislosti s přijet�m trestn�ho z�kon�ku, tyto z�kony se však nedotkly ustanoven�, jejichž �stavnost je předmětem tohoto ř�zen�. Rovněž tak se n�vrhu nedot�kaj� novely z�kona o soudech a soudc�ch proveden� z�kony č. 217/2009 Sb. (dotčen � 42) a č. 227/2009 Sb. (� 175a). Tot�ž plat� pro novelizace soudn�ho ř�du spr�vn�ho z�konem č. 7/2009 Sb. (� 41, 45, 49 a 55) a č. 320/2009 Sb. (� 89 odst. 5) a �stavn�m z�konem č. 195/2009 Sb. (zrušen).

38. Z�kladn� ot�zkou, z hlediska splněn� požadavků legislativn� procedury, byla samotn� varianta petitu n�vrhu uveden� v�še sub II.a. V př�padě, že by �stavn� soud dospěl ke shodn�mu z�věru jako navrhovatel, nebylo by již třeba d�le v ř�zen� pokračovat a n�vrh by byl vyř�zen již na tomto m�stě zrušen�m z�kona č. 314/2008 Sb. Tot�ž by platilo pro druhou variantu petitu (t�ž sub II.a) v př�padě, že by takov� způsob změny byl posuzov�n nikoli jako porušen� �stavně předepsan�ho způsobu přijet�, n�brž jako obsahov� rozpor s �stavn�m poř�dkem. K v�še popsan� argumentaci navrhovatele �stavn� soud konstatuje, že v t�to č�sti jsou oba n�vrhy v podobě prvn� a druh� varianty petitu nedůvodn�.

39. K obs�hl�m argumentům, předestřen�m navrhovatelem sub II.a (body 4 až 14), �stavn� soud uv�d�, že již několikr�t projedn�val n�vrh na zrušen� z�kona, jehož z�kladem byl komplexn� pozměňovac� či pozměňovac� n�vrh [zejm�na n�lez č. 88/2008 Sb. (viz v�še), d�le např. n�lez č. 257/2008 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873), č. 163/2009 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 42/08 ze dne 21. 4. 2009 a nejnověji č. 9/2010 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 17/09 ze dne 1. 12. 2009]. Nikdy nedospěl k z�věru, že by tato praxe byla v rozporu s �stavn�mi pravidly parlamentn�ho pr�va [v�slovně např. v n�lezu č. 160/2008 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. ZS 25/07 ze dne 13. 3. 2008 (N 56/48 SbNU 791) konstatoval, že k přijet� a vyd�n� napaden�ho z�kona č. 181/2007 Sb., o �stavu pro studium totalitn�ch režimů a o Archivu bezpečnostn�ch složek a o změně někter�ch z�konů, došlo předepsan�m způsobem (obdobně n�lez č. 163/2009)]. Naopak v n�lezu III. �S 455/08 ze dne 10. března 2009 vzal �stavn� soud za směrodatnou při v�kladu pr�vn�ho předpisu pr�vě tu č�st, kter� do něj byla vložena teprve v r�mci tzv. komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu. Stejně tak v př�padě n�lezu č. 37/2007 Sb. (viz v�še) v t�to souvislosti �stavn� soud pouze s odkazem na n�zor vyj�dřen� v odborn� literatuře (Kysela, J.: Tvorba pr�va v ČR: truchlohra se šťastn�m koncem?, Pr�vn� zpravodaj č. 7/2006) připomněl, že by vl�da měla u tzv. komplexn�ch pozměňovac�ch n�vrhů trvat na sv�m pr�vu vyj�dřit se k n�vrhu z�kona podle čl. 44 �stavy, protože ve skutečnosti jde o zastřenou novou z�konod�rnou iniciativu. V dan�m př�padě je však evidentn�, že tento n�vrh byl iniciov�n pr�vě vl�dou, kter� sv�m zastupov�n�m při projedn�v�n� n�vrhu novely z�kona o soudech a soudc�ch pověřila ministra spravedlnosti. Nen� �kolem a kompetenc� �stavn�ho soudu, aby zkoumal všechny detaily a postupy při přij�m�n� z�konů, pokud to neodporuje �stavn�m pravidlům z�konod�rn�ho procesu (viz n�lez č. 331/2005 Sb. - viz v�še). Neshledal to ani v př�padě komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu, kter� při sv�m jedn�n� použil Sen�t [n�lez č. 207/2003 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263 Sb.)]. N�mitka použit� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu v n�lezu č. 88/2008 Sb. (viz v�še) byla uplatněna jen jako odlišn� stanovisko. Stejně tak skutečnost, že n�vrh v t�to č�sti postr�d� odůvodněn� naplňuj�c� požadavky � 86 odst. 3 z�kona o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny, sama o sobě nevede k ne�stavnosti takto projednan�ho a schv�len�ho z�kona. Navrhovatel sice v t�to č�sti upozorňuje na aktu�ln� probl�my praxe z�konod�rn�ho procesu, ty však nedosahuj� �rovně ne�stavnosti.

40. Tzv. komplexn� pozměňovac� n�vrhy jsou již delš� dobu souč�st� reglementov�ho pr�va v Česk� republice. Na jejich z�kladě jsou schvalov�ny i z�kony �stavn�. �stavn� soud přitom dosud neměl důvod zpochybnit tuto proceduru ani v př�padě, že vzešla jako iniciativa určit�ho v�boru Poslaneck� sněmovny při projedn�v�n� vl�dn�ch n�vrhů z�konů (obvykl� př�pad), ani v př�padě, že by tato iniciativa vzešla ve skutečnosti od vl�dy, kter� t�m usilovala eliminovat nepř�zniv� dopady poslaneck�ch n�vrhů [viz n�lez č. 257/2008 Sb. (viz v�še) v souvislosti s novelou obchodn�ho z�kon�ku provedenou z�konem č. 216/2005 Sb. a Syllov�, J. a kol.: Parlament Česk� republiky. 2. vyd. Praha 2008, s. 237]. Jednac� ř�d Poslaneck� sněmovny pojem komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu nezn�. Jedn� se o jeden z institutů parlamentn� praxe, kter� se však pohybuje v mez�ch �stavn�ho poř�dku, kdy se n�vrh z�kona projedn�v� na z�kladě z�konod�rn� iniciativy opr�vněn�ho navrhovatele podle čl. 41 odst. 2 �stavy (zde tisk č. 425/0), avšak podkladem pro jedn�n� je pr�vě komplexn� pozměňovac� n�vrh (zde tisk č. 425/1) př�slušn�ho sněmovn�ho v�boru (zde to byl �stavněpr�vn� v�bor). To však neznamen�, že subjekt s pr�vem z�konod�rn� iniciativy přest�v� b�t „p�nem n�vrhu“, neboť se jedn� st�le o jeho z�konod�rnou iniciativu. Proto pouze on s t�mto n�vrhem (byť v podobě komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu) disponuje a může jej vz�t zpět bez dalš�ho do ukončen� rozpravy ve druh�m čten�, ve kter�m se na podkladě komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu o jeho z�konod�rn� iniciativě jedn� (� 64 ve spojen� s � 86 odst. 6 z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny), se souhlasem Poslaneck� sněmovny ještě i ve třet�m čten�.

41. Komplexn� pozměňovac� n�vrh v podobě tisku č. 425/1 byl proto st�le jen pozměňovac�m n�vrhem ve smyslu � 63 odst. 1 bodu 5 p�sm. a) jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny. Vl�da jako navrhovatel proto měla rovněž možnost postupovat podle � 63 odst. 2 jednac�ho ř�du a navrhnout přerušen� projedn�van� věci, v př�padě nevyhověn� jej vz�t zpět podle � 64 jednac�ho ř�du. V dan�m př�padě tak vl�da nepostupovala, naopak jej� z�stupce n�vrh podpořil při jedn�n� v Poslaneck� sněmovně a obhajoval v Sen�tu. To, že vl�du zastupuj�c� ministr při druh�m čten� n�vrhu 18. června 2008 v Poslaneck� sněmovně prohl�sil, že může „konstatovat za Ministerstvo spravedlnosti, že s těmito doplňky souhlas�me“, nic neměn� na tom, že se jednalo o n�vrh vl�dn� a stanovisko z�stupce vl�dy. Proto �stavn� soud nepovažuje tento postup nejen za narušuj�c� obecně pravidla �stavně předepsan�ho postupu schvalov�n� z�konů, ale ani za obsahově rozporn� s �stavn�m poř�dkem v konkr�tn�m př�padě schvalov�n� tisku č. 425/0 v Poslaneck� sněmovně. Jin� postup by konečně znamenal, že �stavn� soud, stejně jako v př�padě tzv. př�lepků (n�lez č. 37/2007 Sb. - viz v�še), založ�

pro futuro

povinnost

ex offo

přezkoum�vat každ� n�vrh podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy rovněž z hlediska toho, zda přezkoum�van� z�kon nebyl přijat na z�kladě komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu (prvn� varianta petitu - sub 4) a zda v tomto př�padě byla šetřena reglementov� pr�va inici�tora n�vrhu, př�padně

ad hoc

(druh� varianta petitu - sub 5), zda obsahuje dostatečně dlouh� odůvodněn�. Takov�to ne�stavn� z�sah tato procedura nepředstavuje. Zde �stavn� soud připom�n�, že na z�kladě komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu byly schv�leny dvě kl�čov� souč�sti �stavn�ho poř�dku - v roce 1991 Listina a v roce 1992 �stava .

42. Proto byl v těchto č�stech n�vrh zam�tnut jako nedůvodn�. Kromě toho mus� pro �plnost �stavn� soud uv�st, že v př�padě n�mitky ne�stavn�ho postupu při schvalov�n� z�konů plat� navrhovatelem zm�něn� princip minimalizace z�sahu tak, že v takov�m př�padě se již o obsahu z�kona nerozhoduje [srov. n�lezy č. 30/1998 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399), č. 476/2002 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25) a č. 283/2005 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 13/05 ze dne 22. 6. 2005 (N 127/37 SbNU 593) a usnesen� sp. zn. Pl. �S 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)]. Vůbec tak již nen� možn� kombinace petitů uveden�ch sub II.a v t� podobě, že by n�vrh č�stečně �stavn� byl nebo č�stečně �stavn� nebyl. �stavn� soud si proto nemůže v takov�m př�padě vyb�rat to, co přezkoum�vat bude a co nikoli, neboť to je věc� rozhodov�n� uvnitř komor Parlamentu. �stavn� soud (viz n�lez č. 331/2005 Sb. - viz v�še) se zde mus� omezit na dodržen� �stavn�ch pravidel z�konod�rn�ho procesu a na hodnocen� v�sledku rozhodnut� Parlamentu při jejich dodržen�. Zachov�v�-li jednac� ř�d komory postaven� navrhovatele z�kona jako p�na n�vrhu, nen� zde obecně prostor pro z�sah �stavn�ho soudu. �kolem �stavn�ho soudu proto nemůže b�t, aby podle � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu obligatorně podrobil každ� n�vrh v�še uveden�mu přezkumu, kter� by vyšel za hranice procedury a znamenal hodnocen� obsahov�. I zde plat�, že vl�da při prov�děn� sv� politiky mus� db�t na sv� pr�va. Nen� proto ani korektn�, aby např. v dalš�m volebn�m obdob� byl takov� postup předchoz� vl�dy dodatečně zpochybňov�n.

43. N�vrh byl proto v t�to č�sti z hlediska obou argumentačn�ch rovin, jak byly navrhovatelem předestřeny (sub II.a), tj. procesn� i hmotněpr�vn�, zam�tnut jako nedůvodn�.

V.

Posouzen� �stavnosti n�vrhem dotčen�ch jednotliv�ch ustanoven�

44. Na tomto z�kladě �stavn� soud posoudil zb�vaj�c� č�st n�vrhu v bodech označen�ch jako II.b až II.g, a to jak z hlediska samotn�ho napaden�ho ustanoven�, tak z hlediska argumentace s t�m spojen�. Za z�klad vzal proto třet� petit n�vrhu s t�m, že nen� v tomto př�padě podstatn�, že navrhovatel v komplikovan�ch variant�ch nenavrhl zrušen� i přechodn�ho ustanoven� čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb., neboť v př�padě vyhověn� tomuto n�vrhu (zaveden� funkčn�ho obdob� předsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu) by jednak ztratilo samo o sobě smysl, jednak netrp� vadami vyt�kan�mi ostatn�m napaden�m ustanoven�m, když probl�m čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb. spoč�val jen v proceduře jeho přijet� (komplexn� pozměňovac� n�vrh).

45. Obecně �stavn� soud předes�l�, že v r�mci sv�ho postaven� se mohl zab�vat pouze napaden�mi ustanoven�mi z�kona o soudech a soudc�ch a z�kona č. 314/2008 Sb., nikoli množinou všech pr�vn�ch řešen� postaven� soudců a soudn�ch funkcion�řů na jedn� straně a org�nů moci z�konod�rn� či zejm�na v�konn� (prezident republiky, vl�da, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financ�) na straně druh�. Role �stavn�ho soudu spoč�v� v posouzen� napaden�ch ustanoven�, nikoli v rozv�jen� �vah

de lege ferenda

a hled�n� vhodn�ch legislativn�ch řešen� tam, kde k tomu z�konod�rci d�v� �stavn� poř�dek prostor. Jsou- li proto možn� jin� řešen� na b�zi soudcovsk� samospr�vy, avšak �stava takov� řešen� nepožaduje, nen� možn� z tohoto pohledu hodnotit napadenou z�konnou �pravu ani ji proto napadat. Stejně tak nebylo možn� vracet se k historick�m souvislostem soudn� spr�vy ve vazbě na federativn� uspoř�d�n� (neexistence feder�ln�ho ministerstva spravedlnosti v československ� federaci na rozd�l od většiny federac�, a t�m i jin� pozice Nejvyšš�ho soudu mimo dosah republikov�ch ministerstev spravedlnosti). Konečně je třeba zdůraznit, že navrhovatel svou argumentaci op�r� o působen� „negativn�ho kumulativn�ho efektu“ (sub 29) jednotliv�ch ustanoven� novely z�kona o soudech a soudc�ch. Z�sah do nez�vislosti soudů spatřuje v prov�zanosti působen� jednotliv�ch novelizovan�ch řešen�. �stavn� soud mus� v t�to souvislosti připomenout, že tato jeho doktr�na [zejm�na n�lezy č. 64/2001 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 42/2000 ze dne 24. 1. 2001 (N 16/21 SbNU 113), č. 349/2002 Sb. (viz v�še) a č. 318/2009 Sb. - n�lez sp. zn. Pl. �S 27/09 ze dne 10. 9. 2009] může v�st k pos�len� argumentačn� pozice navrhovatele tam, kde současně plat� všechny j�m nam�tan� �stavn� vady pr�vn� �pravy. V př�padě, že je v�ha jednotliv�ch nam�tan�ch vad u č�sti napaden�ch ustanoven� zpochybněna, kles� t�m i jejich dopad na jin� ustanoven�, kter� pak mohou v testu �stavnosti obst�t. Konečně mus� �stavn� soud zdůraznit, že se musel omezit pouze na v�tky směřovan� proti konkr�tn�m ustanoven�m z�kona o soudech a soudc�ch, aniž mohl sv� z�věry vzt�hnout na jin� řešen� vnesen� do tohoto z�kona po vynesen� n�lezu sp. zn. Pl. �S 7/02 (č. 349/2002 Sb.) - viz v�še.

V.a

�stavnost přidělen� soudce k Ministerstvu spravedlnosti podle � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch

46. Jako dvě prvn� ot�zky �stavn� soud posoudil důvodnost n�vrhu na zrušen� slov „ministerstvu nebo“ v � 68 odst. 1 a v � 68 odst. 2 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch a d�le � 100a z�kona o soudech a soudc�ch (sub II.b). Tato ustanoven� jsou souč�st� z�kona č. 314/2008 Sb. (viz jeho body 4, 5 a 28), avšak byla již obsažena v původn�m textu vl�dn�ho n�vrhu, nikoli v komplexn�m pozměňovac�m n�vrhu, takže nejsou předmětem v�tek uveden�ch ve variant�ch petitu n�vrhu sub II.a. V tomto bodě dospěl �stavn� soud k z�věru, že n�vrh je důvodn� jen zč�sti. Byl přitom veden n�sleduj�c�mi �vahami.

47. N�vrh označen� jako II.b představuje dvě samostatn� č�sti. V prv� č�sti se navrhuje zrušen� možnosti přidělit soudce v z�jmu využit� jeho zkušenost� k Ministerstvu spravedlnosti, přičemž o jeho přidělen� rozhoduje ministr spravedlnosti se souhlasem soudce a po projedn�n� s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle � 67 nebo přeložen podle � 71 a 72 z�kona o soudech a soudc�ch k v�konu funkce. Pro posouzen� �stavn� str�nky věci zde m� z�sadn� v�znam skutečnost, že n�lezem sp. zn. Pl. �S 7/02 (č. 349/2002 Sb.) bylo ustanoven� � 68 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch, v tehdy platn�m zněn�, ve slovech „ministerstvu nebo“ jako ne�stavn� zrušeno pro rozpor s čl. 82 odst. 3 �stavy. Z�kon č. 192/2003 Sb. v bodě 11 do � 68 odst. 1 zrušen� ustanoven� ve slovech „ministerstvu nebo“ opět vr�til, stejně jako (bodem 20) v � 99 odst. 1 p�sm. c), kde bylo toto ustanoven� citovan�m n�lezem rovněž zrušeno. �stavn� soud poznamen�v�, že stejně tak s přidělen�m soudců k Ministerstvu spravedlnosti poč�t� � 68 odst. 4 z�kona o soudech a soudc�ch. Toto ustanoven� však nebylo napadeno ani v ř�zen� ve věci sp. zn. Pl. �S 7/02, ani v projedn�van� věci. V citovan�m n�lezu (č. 349/2002 Sb.) �stavn� soud dospěl k z�věru, že imanentn�m rysem soudcovsk� funkce je kontinu�lnost jej�ho v�konu. Proto členstv� v poradn�ch org�nech ministerstva, vl�dy i obou komor Parlamentu, stejně jako plněn� �kolů těchto odlišn�ch složek st�tn� moci, je v rozporu s principem dělby moci, nehledě k tomu, že osobn� a mimosoudn� vazby, k nimž při takov� činnosti doch�z�, nevyhnutelně zvyšuj� pravděpodobnost možn�ho střetu z�jmů a čin� tak nestrannost v podobě nepodjatosti soudců zpochybnitelnou. V platn�m zněn� z�kona o soudech a soudc�ch byl tento ne�stavn� stav ještě d�le podtržen t�m, že doba přidělen� se nyn� prodloužila až na tři roky oproti možnosti přidělen� na dobu jednoho roku ve zrušen�m � 68 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch, ve zněn� platn�m do 1. července 2003, kdy bylo toto ustanoven� zrušeno n�lezem č. 349/2002 Sb. T�m je požadavek kontinu�ln�ho v�konu soudcovsk� funkce ještě v�ce zpochybněn a naopak n�mitka sepět� s v�konnou moc� st�v� se ještě z�važnějš�. To je nav�c třeba vidět v souvislosti s t�m, že proces př�pravy, v�běru a přidělov�n� soudců je v Česk� republice, ve srovn�n� se st�ty s rozvinutou soudcovskou samospr�vou, v rukou v�konn� moci, zejm�na pak Ministerstva spravedlnosti. �stavn�mu soudu je zn�mo, že tato praxe je možn� i v jin�ch st�tech (Francie, Šv�dsko, SRN, It�lie, Polsko, Slovensko, Rakousko), avšak pro posouzen� t�to ot�zky je nutn� přihl�žet ke specifick�m poměrům v Česk� republice a k roli Ministerstva spravedlnosti při př�pravě na soudcovskou funkci a při kari�rn�m postupu soudců, stejně jako k d�lce přeložen� a n�plni činnosti přeložen�ch soudců u jin�ch st�tn�ch org�nů v jin�ch st�tech. Proto �stavn� soud setrval na sv�m pr�vn�m n�zoru v n�lezu Pl. �S 7/02 (č. 349/2002 Sb.) a nad�le považuje přidělov�n� soudců k plněn� �kolů v r�mci jin� větve st�tn� moci za činnost odporuj�c� čl. 82 odst. 3 �stavy, a vzhledem k tomu, že tento pr�vn� n�zor �stavn� soud již jednou vyslovil (n�lez Pl. �S 7/02), tak i čl. 89 odst. 2 �stavy; v tomto ohledu se rovněž ztotožňuje s připomenut�m navrhovatele ohledně požadavku zachov�n� tzv. vnějš� či objektivn� nez�vislosti soudce, kter� by se takov�m způsobem měl �častn�kům ř�zen�, ale i veřejnosti jevit.

48. Nelze t�ž nevidět, že v t�to souvislosti � 99 odst. 3 z�kona o soudech a soudc�ch stanov�, že po dobu dočasn�ho zproštěn� v�konu funkce za �čelem přidělen� k Ministerstvu spravedlnosti n�lež� soudci plat a dalš� n�ležitosti spojen� s v�konem funkce soudce podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu, kter�m však je z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, nikoli podle z�kon�ku pr�ce. Ve sv� judikatuře již �stavn� soud v�cekr�t zdůraznil důvody, pro kter� je třeba soudcům poskytnout ochranu před odn�m�n�m platů či dalš�ch n�ležitost� spojen�ch s v�konem soudcovsk� funkce [nejnověji v ř�zen�ch veden�ch pod sp. zn. Pl. �S 24/07 - n�lez ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), sp. zn. Pl. �S 1/08 - n�lez ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), sp. zn. Pl. �S 2/08 - n�lez ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) a sp. zn. Pl. �S 13/08 - n�lez ze dne 2. 3. 2010 (104/2010 Sb.)]. V tomto př�padě však tyto důvody nemohou platit, neboť v �středn�m org�nu st�tn� spr�vy k v�konu soudn� moci doch�zet nemůže, takže nutně vznik� nerovnost v platov�m ohodnocen� zaměstnanců takov�ho org�nu na z�kladě � 110 z�kon�ku pr�ce a přidělen�ch soudců na z�kladě z�kona č. 236/1995 Sb., ačkoli v tomto př�padě soudnictv� nevykon�vaj� a jsou nav�c dočasně podle � 99 odst. 1 p�sm. c) z�kona o soudech a soudc�ch v�konu soudcovsk� funkce zproštěni.

49. Zrušen� slov „ministerstvu nebo“ v � 68 odst. 2 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch je již jen důsledkem jejich zrušen� v ustanoven� v � 68 odst. 1. Jak již bylo uvedeno, přidělen� soudce k ministerstvu spravedlnosti je upraveno rovněž v � 68 odst. 4 a v � 99 odst. 1 p�sm. c) z�kona o soudech a soudc�ch. Tato ustanoven� sice nebyla navrhovatelem napadena, po zrušen� v�še uveden�ch ustanoven� se však st�vaj� bezpředmětn�mi, neboť v nich uveden� hypot�za „byl-li dočasně přidělen k ministerstvu“, se již nemůže naplnit v důsledku zrušen� slov „ministerstvu nebo“ v � 68 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch.

V.b

�stavnost možnosti dočasn�ho zproštěn� v�konu funkce (� 100a z�kona o soudech a soudc�ch)

50. Druhou č�st� n�vrhu II.b je napaden� opr�vněn� ministra spravedlnosti dočasně zprostit soudce v�konu funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu z důvodu zah�jen� k�rn�ho ř�zen� proti němu podle � 100a z�kona o soudech a soudc�ch (viz argumentaci navrhovatele sub 18 a 19). K tomu �stavn� soud uv�d�, že podle � 8 odst. 3 p�sm. b) z�kona č. 7/2002 Sb., o ř�zen� ve věcech soudců, st�tn�ch z�stupců a soudn�ch exekutorů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, je n�vrh na zah�jen� k�rn�ho ř�zen� o k�rn� odpovědnosti předsedy nebo m�stopředsedy soudu opr�vněn podat ministr spravedlnosti proti kter�mukoliv předsedovi nebo m�stopředsedovi soudu. Ve spojen� s t�mto ustanoven�m vložil z�kon č. 314/2008 Sb. do z�kona o soudech a soudc�ch ustanoven� � 100a, kter� rozšiřuje možnost uv�žen� ministra spravedlnosti při rozhodov�n� o dočasn�m zproštěn� v�konu funkce soudce rovněž o možnost dočasn�ho zproštěn� v�konu funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu. Navrhovatel požaduje, aby toto ustanoven� bylo zrušeno jako celek, ačkoli jeho argumentace směřuje podle sv�ho obsahu pouze k důvodu možn�ho (nikoli obligatorn�ho) zproštěn� funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu podle � 100a odst. 1 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch.

51. Podle tohoto ustanoven� ministr spravedlnosti může dočasně zprostit v�konu funkce předsedu nebo m�stopředsedu soudu, je- li k�rně st�h�n pro takov� k�rn� proviněn�, pro kter� je v k�rn� žalobě navrženo uložen� k�rn�ho opatřen� odvol�n� z funkce soudce nebo odvol�n� z funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocn�ho skončen� k�rn�ho ř�zen�. Pr�vě tento důvod navrhovatel v�slovně napad� a zaměřuje na něj v�lučně svou argumentaci, aniž v n�vrhu zmiňuje dalš� možn� důvod podle � 100a odst. 1 p�sm. a) z�kona o soudech a soudc�ch. V př�padě tohoto dalš�ho možn�ho důvodu se jedn� o situace, se kter�mi rovněž poč�t� citovan� z�kon, tj. stav podle � 100 odst. 1 p�sm. a), kdy je předseda nebo m�stopředseda soudu trestně st�h�n nebo stav podle � 100 odst. 1 p�sm. c), tedy bylo-li z důvodu uveden�ho v � 91 z�kona o soudech a soudc�ch proti němu zah�jeno ř�zen� o jeho nezpůsobilosti vykon�vat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocn�ho skončen� tohoto ř�zen�. Důvody, pro kter� by měla b�t zrušena i tato č�st napaden�ho ustanoven� � 100a z�kona o soudech a soudc�ch, však navrhovatel nikde neuv�d�.

52. Protože je navrženo zrušen� � 100a z�kona o soudech a soudc�ch jako celku, považuje nicm�ně k t�to č�sti napaden�ho ustanoven� �stavn� soud za potřebn� uv�st, že v těchto př�padech se jedn� o stavy, kter� sv�m postupem nemůže přivodit či navodit s�m ministr spravedlnosti. V př�padě trestn�ho st�h�n� jde o rozhodnut� org�nu činn�ho v trestn�m ř�zen� spolu s předběžn�m souhlasem prezidenta republiky (� 76 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch). V př�padě � 91 z�kona o soudech a soudc�ch se pak jedn� o situace, kter� jsou d�ny rovněž jin�mi důvody než př�padně mysliteln�m arbitr�rn�m postupem ministra spravedlnosti, a jejich použit� je spojeno s možnost� ochrany ze strany dotčen�ho soudce. Podle � 91 z�kona o soudech a soudc�ch se jedn� předevš�m o př�pad, kdy je soudce nezpůsobil� vykon�vat soudcovskou funkci, jestliže mu to nedovoluje dlouhodobě nepř�zniv� zdravotn� stav. D�le to jsou situace, kdy byl soudce pravomocně odsouzen za trestn� čin a takov� odsouzen� nebylo důvodem k z�niku funkce soudce podle � 94 p�sm. c), jestliže čin, za kter� byl soudce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalš�ho setrv�n� v soudcovsk� funkci, nebo byl v posledn�ch 5 letech před pod�n�m n�vrhu na zah�jen� ř�zen� o způsobilosti soudce vykon�vat svou funkci nejm�ně třikr�t pravomocně uzn�n vinn�m k�rn�m proviněn�m, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalš�ho setrv�n� v soudcovsk� funkci (tzv. z�sada třikr�t a dost). Proto �stavn� soud v t�to č�sti n�vrh jako nedůvodn� zam�tl, když v samotn� pr�vn� �pravě porušen� �stavn�ho poř�dku neshledal, což však nevylučuje, že k němu může doj�t jej� sv�volnou aplikac� nebo jej�m zneužit�m v konkr�tn�m ř�zen�.

53. Svůj n�vrh v t�to č�sti tak směřuje navrhovatel ve skutečnosti jen proti � 100a odst. 1 p�sm. b) novelizovan�ho z�kona o soudech a soudc�ch. S ohledem na to se �stavn� soud zaměřil na posouzen�, zda v�še uveden� opr�vněn� ministra spravedlnosti lze považovat za zneužiteln� instrument proti nez�vislosti v�konu soudn� moci zejm�na tehdy, působ�-li ministr jako k�rn� žalobce, kter� s�m př�slušnou sankci navrhl podle � 8 odst. 3 p�sm. b) z�kona č. 7/2002 Sb., o ř�zen� ve věcech soudců, st�tn�ch z�stupců a soudn�ch exekutorů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Bylo proto třeba posoudit, zda samotn� �prava je ne�stavn� nebo zda nen� ještě ne�stavn�, avšak může v konkr�tn�m př�padě v�st k ne�stavn�mu z�sahu do nez�vislosti soudů, anebo zda již v abstraktn� rovině ned�v� možnost �stavně konformn�ho v�kladu.

54. Navrhovatel zde na prv�m m�stě nam�t� dosti v�gn� formulaci skutkov� podstaty k�rn�ho proviněn�. Nutno však v t�to souvislosti zdůraznit, že ovšem nenavrhl zrušen� př�slušn�ch ustanoven� � 87 odst. 2 a � 88 odst. 2 z�kona o soudech a soudc�ch, aniž alespoň tato ustanoven� zm�nil. Tud�ž s�m sv� n�mitky t�ž bl�že nekonkretizoval. Proto �stavn� soud považuje za potřebn� uv�st, že skutkovou podstatu funkcion�řsk�ho k�rn�ho proviněn� podle � 87 odst. 2 z�kona o soudech a soudc�ch, tj. „zaviněn� porušen� povinnost� spojen�ch s funkc�“, je třeba vykl�dat v souvislosti s vymezen�m povinnost� soudn�ch funkcion�řů, jak to vyžaduje čl. 91 odst. 2 �stavy, a je možn� ji hodnotit předevš�m v souvislosti s konkr�tn�m př�padem.

55. D�le na podporu sv�ho tvrzen� navrhovatel uvedl, že ministr jako k�rn� žalobce vytv�ř� podm�nky pro to, aby jako představitel �středn�ho org�nu st�tn� spr�vy soudů dočasně zprostil soudn�ho funkcion�ře jeho funkce. T�ž ministr bude současně muset zajistit provizorn� ř�zen� soudu, kter� se tak do doby př�padn�ho zprošťuj�c�ho verdiktu k�rn�ho soudu může v�razně proměnit. T�m se zasahuje do nez�vislosti soudců a soudů, dělby moci a otev�r� se možnost sv�vole a nahodilosti při v�konu st�tn� spr�vy soudnictv�. Z�kladn� �stavn� vadu napaden�ho � 100a z�kona o soudech a soudc�ch navrhovatel spatřuje nikoli v jednotliv�ch důvodech pro dočasn� zproštěn� (k tomu sub 56), ale v nedostatečnosti pr�vn� ochrany ve srovn�n� s dočasn�m zproštěn�m funkce soudce, kdy je možn� podat ke k�rn�mu soudu n�mitky (srov. � 100 odst. 4 t�hož z�kona). Ve všech př�padech upraven�ch v � 100a tak během dočasn�ho zproštěn� funkce mohou nastat nevratn� skutečnosti, a to z�sahem org�nu v�konn� moci. Přitom omezen� dočasn�ho zproštěn� pouze na funkci soudn�ho funkcion�ře naznačuje, že nem� j�t o delikty fat�ln� důležitosti, takže riziko v�konu funkce nevhodnou osobou se st�v� ve srovn�n� s ohrožen�m nez�vislosti m�ně zřeteln�m. Navrhovatel proto shled�v� dostatečnou možnost dočasn�ho zproštěn� funkce předsedy a m�stopředsedy soudu v důsledku sistace funkce soudce, a t�m i soudn�ho funkcion�ře (akcesorium soudcovsk� funkce), a proto navrhuje zrušen� cel�ho � 100a z�kona o soudech a soudc�ch. Pokud by z�konod�rce nebyl t�hož n�zoru, měl by upravit dočasn� zproštěn� v�lučně funkce předsedy či m�stopředsedy soudu způsobem co do pr�vn� ochrany srovnateln�m s ochranou soudce před dočasn�m zproštěn�m v�konu funkce.

56. V tomto směru se �stavn� soud s n�mitkami navrhovatele ztotožnil v t� č�sti, kter� směřuje proti chyběj�c�mu opravn�mu prostředku proti dočasn�mu zproštěn� z funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu. �stavn� soud zde zast�v� n�zor, kter� byl podrobně zdůvodněn v n�lezu sp. zn. Pl. 18/06 (č. 397/2006 Sb. - viz v�še) a podle kter�ho nen� možn� konstruovat dvojakost pr�vn�ho postaven� předsedy soudu jako �ředn�ka st�tn� spr�vy na straně jedn� a soudce na straně druh�. St�le se jedn� o tut�ž osobu a osobnost, kter� v sobě spojuje děn� v obou funkc�ch. To se mus� t�kat nejen způsobu odvol�v�n� funkcion�řů soudů, n�brž i jejich dočasn�ho zproštěn� funkce. I takov� �prava mus� respektovat �stavn� principy dělby moci a nez�vislosti soudn� moci, tzn. že v dan�m př�padě mus� m�t předseda nebo m�stopředseda soudu možnost dovolat se ochrany před z�sahem do sv�ho veřejn�ho �stavně zaručen�ho subjektivn�ho pr�va, ale i pr�vě ochrany před z�sahem moci v�konn� do moci soudn� způsobem, kter� umožňuje � 100a odst. 1 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch, a to t�m sp�še, že uplatněn� takov�ho z�sahu je v dispozici ministra spravedlnosti jak z hlediska pod�n� n�vrhu na k�rn� ř�zen� před Nejvyšš�m spr�vn�m soudem, tak z hlediska dočasn�ho zproštěn� v�konu funkce. Prostředky ochrany soudn�ch funkcion�řů proto mus� b�t srovnateln� s prostředky ochrany soudce. Do doby, než se tak stane, je � 100a odst. 1 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch, viděno v kontextu ostatn�ch ustanoven�, v rozporu s �stavn�m principem dělby moci a nez�vislosti soudn� moci před z�sahy moci v�konn�.

V.c

�stavnost neurčit�ho počtu m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu

57. Navrhovatel d�le napad� (sub II.c) neurčit� počet m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu vyj�dřen� ve slovech „m�stopředsedů“ v � 15 odst. 1, � 23 odst. 1 a v � 102 odst. 2, slovo „m�stopředsedov�“ v � 15 odst. 2 a v � 121 odst. 2, slovo „m�stopředsedy“ v � 102 odst. 1 a v � 168 a slova „m�stopředsedov� Nejvyšš�ho soudu“ v � 119 odst. 2 v z�koně o soudech a soudc�ch. V novelizovan�m zněn� z�kona o soudech a soudc�ch se tak v podstatě jedn� o z�měnu jednotn�ho č�sla slova „m�stopředseda“ slovem „m�stopředsedov�“ v různ�ch p�dech. Navrhovatel poukazuje na to (podrobně sub 22n.), že tato změna nen� zdůvodněna s v�jimkou tvrzen�ho rozporu mezi čl. 62 p�sm. f) �stavy, kde je použit plur�l, zat�mco v z�koně o soudech a soudc�ch je použ�v�n singul�r. Podle navrhovatele zde vznik� ne�stavn� stav z toho důvodu, že u ostatn�ch obecn�ch soudů limituje sv�m n�vrhem počet m�stopředsedů předseda soudu, u Nejvyšš�ho soudu je to však ponech�no �vaze jmenuj�c�ho org�nu, tedy prezidenta republiky. T�m se otevřel prostor moci v�konn� pro zcela neadekv�tn� a arbitr�rn� zasahov�n� do poměrů na Nejvyšš�m soudě. To je podtrženo t�m, že prezident republiky nenese za činnost Nejvyšš�ho soudu odpovědnost, přitom se mu nyn� přizn�v� opr�vněn� jmenovat neurčit� počet m�stopředsedů, č�mž může změnit postaven� předsedkyně Nejvyšš�ho soudu, model ř�zen� soudu, zat�žit rozpočet soudu finančn�mi a jin�mi materi�ln�mi n�roky nov�ch m�stopředsedů, nav�c u řadov�ch soudců Nejvyšš�ho soudu může takov� situace vzbuzovat kari�rn� oček�v�n�, což nemus� b�t bez dopadu na jejich rozhodov�n�.

58. Podle n�zoru �stavn�ho soudu samotn� použit� jednotn�ho nebo množn�ho č�sla v pr�vn�m předpisu ještě definitivně neurčuje, kolika osob se může dot�kat, neplyne-li to z povahy věci sam� (srov. k tomu i čl. 40 odst. 4 Legislativn�ch pravidel vl�dy). Proto ani v�slovn� použit� množn�ho č�sla v �stavě by bez dalš�ho nevylučovalo i existenci pouze jednoho m�stopředsedy, popř. ukl�dalo jmenov�n� větš�ho počtu m�stopředsedů. Tot�ž plat� i pro použit� množn�ho č�sla v obyčejn�m z�koně. V dan�m př�padě je však třeba spatřovat ve vložen� množn�ho č�sla do uveden�ch ustanoven� z�kona o soudech a soudc�ch z�měr z�konod�rce, kter�m se m� umožnit prezidentu republiky jmenov�n� větš�ho počtu m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu. T�m z�konod�rce využil zmocněn�, kter� mu d�v� čl. 91 odst. 2 �stavy, podle kter�ho je v působnosti obyčejn�ho z�konod�rce stanovit organizaci soudů, a současně t�m odstranil vnějš� odlišnosti v textu čl. 62 p�sm. f) �stavy a v textu z�kona o soudech a soudc�ch do přijet� z�kona č. 314/2008 Sb. V tomto ohledu se proto s n�mitkami navrhovatele o rozporu z�kona o soudech a soudc�ch a �stavy nemohl �stavn� soud ztotožnit. Plat� ovšem, že stejně jako dosud jmenov�n� pouze jednoho m�stopředsedy nebylo v rozporu s �stavou, tak j�m nebude takov� stav ani po novelizaci z�kona o soudech a soudc�ch.

59. V�še uveden� však neznamen�, že m� z�konod�rce, stejně jako jmenuj�c� org�n, tj. prezident republiky, možnost voln� �vahy. �stavn� soud v r�mci rozhodov�n� o postaven� a roli soudn� moci již v�cekr�t zdůraznil, že nen� možn� kl�st důraz pouze na jazykov� v�klad. Postaven� prezidenta republiky ve vztahu k soudn� moci (včetně jmenovac�ch kompetenc�) je třeba vykl�dat z hlediska pravidel dělby moci a potřeby zajistit nez�vislost v�konu soudnictv�. Prezident republiky proto mus� respektovat z�kladn� �stavn� v�chodiska �pravy postaven�, organizace a fungov�n� soudn� soustavy jako celku, nikoli jen z pohledu čl. 62 p�sm. f) a čl. 91 odst. 2 �stavy. Proto v t�to souvislosti je ot�zkou, zda nebylo �stavn� povinnost� z�konod�rce současně stanovit určit� počet m�stopředsedů (jako např. v � 1 z�kona o �stavn�m soudu). To by ovšem znamenalo, že prezident republiky již nemůže zůstat u jmenov�n� pouze jednoho m�stopředsedy, i když z�kon umožňuje jmenov�n� větš�ho počtu. Samotn� faktick� počet m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu o nez�vislosti v�konu soudn� moci nemůže rozhodovat. Může však na něj m�t dopad s ohledem na faktick� okolnosti, za kter�ch ke jmenov�n� doch�z�. Zejm�na však jde o to, zda jako v př�padě opr�vněn� předsedů ostatn�ch soudů nebylo třeba v�zat jmenov�n� m�stopředsedů na n�vrh předsedy Nejvyšš�ho soudu. Ohrožen� principu nez�vislosti soudn� moci by bylo sn�ženo v situaci, kdy by bylo možn� ch�pat � 70 z�kona o soudech a soudc�ch jako souhlas nejen s přidělen�m k v�konu funkce soudce, ale i s jmenov�n�m do funkce (zde m�stopředsedy) u Nejvyšš�ho soudu. Tak tomu ale nen�, takže v tomto směru se dost�v� předseda Nejvyšš�ho soudu do odlišn�ho postaven�, než jak� zauj�maj� při ř�zen� činnosti sv�ch soudů předsedov� vrchn�ch, krajsk�ch a okresn�ch soudů podle � 103 až 105 z�kona o soudech a soudc�ch.

60. Napaden� ustanoven� tak nen� v rozporu s �stavn�m poř�dkem proto, že by nemohl b�t z pohledu �stavy u Nejvyšš�ho soudu větš� počet m�stopředsedů než jeden, n�brž proto, že t�mto způsobem se vytv�ř� prostor pro z�sah do fungov�n� tohoto soudu jako nejvyšš� soudn� instance ze strany v�konn� moci, aniž by zde bylo nějak� vyv�žen� jako v př�padě � 70 z�kona o soudech a soudc�ch. V tomto př�padě je �kolem �stavn�ho soudu předem samotnou možnost vzniku takov�ch probl�mů odstranit, i když je možn�, že v praxi již na z�kladě dosavadn� judikatury �stavn�ho soudu [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 17/06 ze dne 12. 12. 2006 (N 222/43 SbNU 457), sp. zn. Pl. �S 18/06 (viz v�še) a zejm�na n�lez sp. zn. Pl. �S 87/06 ze dne 12. 9. 2007 (N 139/46 SbNU 313)] v tomto směru probl�m nevznikne. To plat� t�m v�ce, že ve srovn�n� s předsedy ostatn�ch soudů je postaven� předsedy Nejvyšš�ho soudu zvl�štn� v tom směru, že Ministerstvo spravedlnosti spr�vu Nejvyšš�ho soudu vykon�v� jeho prostřednictv�m (� 120 odst. 2 z�kona o soudech a soudc�ch), nikoli př�mo, a že m�stopředsedov� Nejvyšš�ho soudu vykon�vaj� st�tn� spr�vu Nejvyšš�ho soudu v rozsahu předsedou určen�m (� 121 odst. 2 citovan�ho z�kona). D�le je třeba, s ohledem na možn� počet m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu, zdůraznit tu skutečnost, že zde působ� rovněž předsedov� kolegi� Nejvyšš�ho soudu jmenovan� jeho předsedou (� 18 a � 102 odst. 3 z�kona o soudech a soudc�ch). Neurčit� počet m�stopředsedů proto může v budoucnu vytvořit situaci, kdy by mohlo b�t na z�kladě tohoto ustanoven� do v�konu soudnictv� Nejvyšš�m soudem zasaženo. Je to o to v�znamnějš�, že v Česk� republice neexistuje org�n soudcovsk� samospr�vy srovnateln� se zahraničn�mi vzory, působ�c� při rozhodov�n� o person�ln�ch ot�zk�ch soudnictv�, a že předseda Nejvyšš�ho soudu zde nen� ve stejn� pozici jako v př�padě přidělen� soudce k Nejvyšš�mu soudu. �stavn� soud však z hlediska maximy minimalizace z�sahu dospěl k z�věru, že nen� třeba rušit všechna n�vrhem napaden� ustanoven� obsahuj�c� plur�l slova „m�stopředseda Nejvyšš�ho soudu“, n�brž je možn� omezit z�sah na pr�vn� v�chodisko jmenov�n� obsažen� v � 102 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch. Vedly ho k tomu tyto důvody.

61. �stavn� soud si je v t�to souvislosti vědom toho, že jeho dosavadn� judikatura [zejm�na n�lez sp. zn. Pl. �S 87/06 ze dne 12. 9. 2007 (N 139/46 SbNU 313)] řeš� požadavek zachov�n� z�ruk nez�vislosti soudnictv� jen č�stečně, když určuje �stavn� limity pro určen� soudce, kter� může b�t m�stopředsedou jmenov�n. Podle �stavn�ho soudu z postaven� m�stopředsedy Nejvyšš�ho soudu, jakož i z obsahov� n�plně jeho funkce vypl�v�, že nejdř�v se mus� st�t soudcem tohoto soudu, aby mohl jeho st�tn� spr�vu vykon�vat. Proto �stavn� soud vyloučil, že by pravomoc prezidenta republiky jmenovat m�stopředsedy Nejvyšš�ho soudu v sobě zahrnovala, a t�m v důsledku nahrazovala, kteroukoliv etapu procesu ustanovov�n� soudce, tedy i f�zi přidělen� soudce k Nejvyšš�mu soudu ministrem spravedlnosti, po předchoz�m souhlasu předsedy Nejvyšš�ho soudu, neboť se jedn� o pravomoc ve vztahu k funkcion�řům Nejvyšš�ho soudu. �stavn� soud proto vyslovil pr�vn� n�zor, podle kter�ho pravomoc prezidenta republiky jmenovat m�stopředsedu Nejvyšš�ho soudu nezahrnuje, a tud�ž ani nenahrazuje kteroukoliv etapu procesu ustanovov�n� soudce tohoto soudu, neboť by to mohlo v�st k obch�zen� kompetenc� jin�ch st�tn�ch org�nů (ministra spravedlnosti, předsedy Nejvyšš�ho soudu). Protože však na rozd�l od jmenovac�ho postupu v př�padě m�stopředsedů jin�ch soudů (� 103 odst. 1, � 104 odst. 1, � 105 odst. 1) v př�padě Nejvyšš�ho soudu ustanoven� � 102 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch neobsahuje dostatečnou z�ruku zachov�n� nez�vislosti soudn� moci z hlediska �časti soudcovsk� rady Nejvyšš�ho soudu, stejně jako předevš�m z hlediska předsedy tohoto soudu, bylo uveden� ustanoven� nutno zrušit v t� č�sti, kter� pro takov� možn� z�sah do nez�vislosti soudn� moci vytv�ř� předpoklady. �kolem �stavn�ho soudu je takovou možnost odstranit. Protože možn� ohrožen� spoč�vaj� nikoli v samotn�m počtu m�stopředsedů (jeho upřesněn� ani �stavn�mu soudu nen�lež�), n�brž v popsan�ch vad�ch postupu jmenov�n� m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu, jak je zakotven v � 102 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch, omezil se �stavn� soud na zrušen� t�to č�sti uveden�ho ustanoven�. Navrhovatel sice požadoval pouze zrušen� slova „m�stopředsedy“. Protože by však t�mto způsobem došlo ke vzniku zmatečn� podoby � 102 odst. 1 z�kona o soudech a soudc�ch, bylo rozhodnuto o zrušen� slov „a m�stopředsedy“. �kolem z�konod�rce bude, aby upravil (do doby př�padn�ho zř�zen� org�nů soudcovsk� samospr�vy nikoli pouze poradn� povahy) postup jmenov�n� m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu takov�m způsobem, aby nemohla b�t nez�vislost soudn� moci i v t�to oblasti zpochybněna nebo dokonce zasažena. K tomu využil �stavn� soud možnosti odložit vykonatelnost n�lezu a podle � 58 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu tak učinil s odkladem přibližně jednoho roku od vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů. Současně je třeba respektovat nekontrasignovanou jmenovac� pravomoc prezidenta republiky, což ve sv�m důsledku znamen�, že v�zat jmenov�n� na souhlas by bylo možn� jen v př�padě, že by �stavn� předpis nějak�mu org�nu takovou kompetenci svěřil. Zstavn� princip nez�vislosti soudn� moci tak neumožňuje omezit obyčejn�m z�konem tento �stavn� prerogativ prezidenta republiky souhlasem jin�ho st�tn�ho org�nu. Je přitom třeba zohlednit tu okolnost, že zařazen� jmenovac� kompetence prezidenta republiky mezi nekontrasignovan� nen� vedeno snahou �stavod�rce pos�lit roli prezidenta, n�brž pos�lit nez�vislost soudnictv� t�m, že ze jmenovac�ho (a t�m sp�še odvol�vac�ho) procesu - viz n�lez sp. zn. Pl. �S 18/06 a �čast vl�dy na odvol�n� předsedkyně Nejvyšš�ho soudu - bude vyřazen politick� vliv v podobě rozhodov�n� vl�dy, kter� za takov� rozhodnut� nav�c nese odpovědnost před Poslaneckou sněmovnou podle čl. 63 odst. 4 a čl. 68 odst. 1 �stavy. �stavn� soud zdůrazňuje, že nepovažuje doslovn� převzet� citace ustanoven� �stavy v čl. 62 p�sm. f) - množn� č�slo u m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu - do obyčejn�ho z�kona za dostatečně určit�. Aniž by byla zpochybňov�na nekontrasignovan� jmenovac� pravomoc prezidenta republiky ve vztahu k m�stopředsedům Nejvyšš�ho soudu, neznamen� to, že by měl prezident republiky pravomoc určovat jejich počet. Tento deficit je přitom možn� odstranit např. z�konn�m stanoven�m počtu m�stopředsedů Nejvyšš�ho soudu ve smyslu čl. 91 odst. 2 �stavy nebo �pravou analogickou jmenov�n� m�stopředsedů v př�padě soudů okresn�ch, krajsk�ch a vrchn�ch.

V.d

�stavnost zaveden� funkčn�ho obdob� předsedů a m�stopředsedů soudů

62. D�le navrhovatel napadl zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů okresn�ch, krajsk�ch a vrchn�ch soudů a Nejvyšš�ho soudu v ustanoven�ch � 102 odst. 2, � 103 odst. 2, � 104 odst. 2, � 105 odst. 2, � 108 odst. 2 z�kona o soudech a soudc�ch. Argumentace navrhovatele (podrobně viz sub 25 až 27) je založena na tom, že „m� pocit“, že to je pokus obej�t judikaturu �stavn�ho soudu (zejm�na n�lezy sp. zn. Pl. �S 7/02 a sp. zn. Pl. �S 18/06 - oba viz v�še) a omezit princip nez�vislosti soudnictv� v�slovně vyj�dřen� v čl. 81 a 82 �stavy a čl. 36 Listiny. Navrhovatel mimo jin� uvedl, že to, co by mohlo b�t tolerov�no u rozhodov�n� kolegi�tn�ho org�nu s pod�lem soudcovsk� reprezentace, by nemělo b�t tolerov�no při rozhodov�n� politick�ch org�nů exekutivy. Proto je třeba v z�jmu soudcovsk� nez�vislosti určit� atributy nez�vislosti přiznat i soudn�mu funkcion�ři, kter� m� b�t př�padně zbaven funkce jen rozhodnut�m nez�visl�ho a nestrann�ho org�nu. Z�kon k�rn� ř�zen� jako cestu k odvol�n� soudn�ch funkcion�řů akceptuje, aby ji vz�pět� devalvoval stanoven�m dalš�ho důvodu, kdy k z�niku funkce doch�z�, což lze považovat podle navrhovatele i za porušen� čl. 89 odst. 2 �stavy. Zdůraznil, že je-li současně připuštěno opakovan� jmenov�n� s t�měř pr�zdnou množinou krit�ri�, vytv�ř� se riziko ovlivňov�n� chov�n� soudců, kteř� ve funkci chtěj� pokračovat a bl�ž� se konec jejich funkčn�ho obdob�.

63. �stavn� soud se s touto argumentac� neztotožnil a n�vrh v t�to č�sti jako nedůvodn� zam�tl. Argumentace navrhovatele vych�z� z jin� pr�vn� situace a nerozlišuje důsledně mezi odnět�m funkce z důvodu k�rn�ho proviněn� (sankce) a z�nikem funkce v důsledku uplynut� času. Na rozd�l od časově neomezen�ho jmenov�n� do funkce soudce v čl. 93 odst. 1 �stava takovouto podm�nku pro v�kon funkce předsedy nebo m�stopředsedy soudu nestanov�, s v�jimkou nejvyšš�ch soudů ani takov� funkce v�slovně neuv�d�. Rozhodl-li se proto z�konod�rce pro zaveden� funkčn�ho obdob�, může se to st�t předmětem přezkumu �stavn�ho soudu jen z hlediska možn�ho z�sahu do jin�ch �stavně zakotven�ch z�sad organizace a činnosti soudů, neboť samotn� princip časov�ho v�konu omezen� určit�ch funkc� nen� s�m o sobě v rozporu s principem dělby moci (je sp�še jeho konkretizac�), zejm�na net�k�-li se př�mo vlastn�ho v�konu soudnictv�. Časov� omezen� v�konu funkce st�tn� spr�vy soudu (byť soudcem) proto nemus� b�t ne�stavn�. Nutno však zdůraznit, že jmenov�n� na omezenou dobu mus� b�t (jako v jin�ch př�padech) nepř�mo �měrn� zt�žen�m n�rokům na předčasn� odvol�n� z dočasn� funkce. Č�m kratš� je funkčn� obdob�, t�m větš� n�roky je třeba kl�st na možnost předčasn�ho zbaven� funkce. Tento aspekt je však v dan� věci �stavn�m soudem řešen v jin� souvislosti (sub 53 až 56). Přiměřenost stanoven� d�lky funkčn�ho obdob� podle n�zoru �stavn�ho soudu odpov�d� tomu, že do funkce jsou soudn� funkcion�ři jmenov�ni v př�padě předsedů a m�stopředsedů v�konnou moc�, nikoli volbou soudcovskou samospr�vou (v takov�m př�padě je v zahranič� funkčn� obdob� kratš�).

64. Dalš� �stavn� kautelou je doba, na kterou se jmenov�n� prov�d�. V tomto směru je stanoven� funkčn� obdob� 10 let pro předsedy a m�stopředsedy nejvyšš�ch soudů a 7 let pro předsedy a m�stopředsedy ostatn�ch soudů srovnateln� s postaven�m funkcion�řů jin�ch org�nů nebo instituc� (Bankovn� rada Česk� n�rodn� banky 6 let, prezident a viceprezident Nejvyšš�ho kontroln�ho �řadu 9 let), kter�m �stava zaručuje nez�vislost postaven�. D�lka funkčn�ho obdob� t�ž přesahuje d�lku funkčn�ho obdob� jmenuj�c�ho org�nu, takže si t�mto způsobem v�konn� moc nevytv�ř� „svou“ funkcion�řskou sestavu. Argumentace navrhovatele tak směřuje k ot�zk�m možnosti odvol�n� soudn�ho funkcion�ře [zejm�na n�lez sp. zn. Pl. �S 18/06 (č. 397/2006 Sb.) - viz v�še], nikoli k problematice �stavnosti stanoven� pevn�ho funkčn�ho obdob�. Stejně tak v tomto př�padě, na rozd�l od přidělen� soudce k Ministerstvu spravedlnosti podle � 68 odst. 1, � 68 odst. 2 p�sm. b) z�kona o soudech a soudc�ch (sub V.a), nejde o porušen� čl. 89 odst. 2 �stavy, neboť zaveden� funkčn�ho obdob� soudn�ch funkcion�řů dosud �stavn� soud meritorně neřešil. Argumentace jin�mi st�ty, zejm�na z oblasti anglosask�ho pr�va, v tomto směru nemůže b�t relevantn� již s ohledem na to, jak� jsou podm�nky pro jmenov�n� a jak� je zpravidla věk v př�padě jmenov�n� soudců a soudn�ch funkcion�řů. �kolem �stavn�ho soudu t�ž nen� posuzov�n�, zda je zde probl�m „manažersk�ho opotřebov�n�“ či nikoli, popř. kolik funkcion�řů a jak dlouho je či nen� aktu�lně ve sv� funkci.

V.e

�stavnost možnosti opakovan�ho jmenov�n� předsedů a m�stopředsedů soudů

65. V tomto bodě se �stavn� soud ztotožnil s n�vrhem sub II.e, tj. s napaden�m možnosti opakovan�ho jmenov�n� předsedů a m�stopředsedů soudů v � 105a z�kona o soudech a soudc�ch, kter� navrhovatel považuje za z�sah do nez�vislosti soudců a soudů s ohledem na formulaci krit�ri� opětovn�ho jmenov�n� (podrobně sub 29 a 30). Argumenty, kter� zde navrhovatel uv�d�, spoč�vaj� v nedostatečnosti �pravy krit�ri� pro opětovn� jmenov�n�. Tato krit�ria uveden� v napaden�m ustanoven� � 105a z�kona o soudech a soudc�ch, tj. v�kon funkce předsedy nebo m�stopředsedy bez k�rn�ho proviněn� a bez pravomocn�ho odsouzen� za trestn� čin, ovšem nelze ještě sama o sobě považovat za ohrožen� nez�vislosti v�konu soudn� moci. Nelze jim v tomto směru z hlediska ochrany �stavnosti nic vytknout, neboť v tomto směru rozhodnut� nen� v�sledkem voln� �vahy org�nu v�konn� moci, kter� může sloužit jako prostředek možn�ho z�sahu. Probl�m podle n�zoru �stavn�ho soudu spoč�v� v samotn� možnosti opětovn�ho jmenov�n�, kter� může v�st soudn� funkcion�ře k tomu, aby postupovali způsobem vytv�řej�c�m předpoklady pro jejich opětovn� jmenov�n�., resp. aby jejich jednotliv� kroky, včetně způsobu rozhodov�n� (funkcion�ři soudů jsou předevš�m soudci), byly vnějš�m světem takto nahl�ženy a posuzov�ny. V podm�nk�ch neexistence soustavy brzd a vyv�žen� k exekutivě s jej�mi v�lučn�mi rozhodovac�mi pravomocemi v person�ln� oblasti tuto možnost nelze vyloučit. Proto na ni v ř�zen� o abstraktn� kontrole napaden�ch norem mus� vz�t �stavn� soud zřetel, neboť z�konn� �prava nesm� vytv�řet podm�nky pro vznik person�ln� korupce, kter� by ohrožovala �stavně přik�zanou nez�vislost a nestrannost soudců. Možn� proti�stavn� stavy je třeba v tak z�važn� oblasti předem eliminovat. Konzultativn� role, kterou přisuzuje z�kon o soudech a soudc�ch soudcovsk�m rad�m v � 51 odst. 1 p�sm. a), � 52 odst. 1 p�sm. a) a � 53 odst. 1 p�sm. a), je v tomto směru nedostatečnou z�rukou. V př�padě předsedů a m�stopředsedů nejvyšš�ch soudů ovšem nen� upravena ani tato možnost. �stavn� soud přitom zdůrazňuje, že v ř�zen� o abstraktn� kontrole �stavnosti norem posuzuje napadenou pr�vn� �pravu z hlediska jej�ho potenci�lu ohrozit �stavn� př�kaz zachov�v�n� nez�vislosti a nestrannosti soudce, tzn. nezkoum� konkr�tn� chov�n� několika set soudců, kteř� se v dan�m okamžiku pod�lej� na soudn� spr�vě. Z naznačen�ho pohledu je derogovan� �prava tak� způsobil� vyvolat vnějš� pochybnosti stran soudn�ho ř�zen�.

66. Navrhovatel t�ž zpochybňuje přesun č�sti jmenovac�ch opr�vněn� od ministra spravedlnosti k prezidentu republiky, kter� nen� nikterak vybaven pro sledov�n� činnosti justičn�ch funkcion�řů. To ovšem může stěž� sloužit jako důvod pro to, aby �stavn� soud takov� přesun prohl�sil v př�padě vrchn�ch a krajsk�ch soudů za ne�stavn� s ohledem na �stavn� zakotven� těchto opr�vněn� př�mo v �stavě. Kromě toho je zde třeba uv�st, že jmenov�n� těchto funkcion�řů nespad� do r�mce nekontrasignovan�ch kompetenc� prezidenta republiky podle čl. 62 �stavy, n�brž pod čl. 63 odst. 3 �stavy ve spojen� s čl. 91 odst. 2 �stavy. Konečně je třeba jako v jin�ch souvislostech uv�st, že jmenovac� opr�vněn� prezidenta republiky třeba vidět v kontextu principů organizace a fungov�n� soudn� moci zakotven�ch v �stavě. K n�mitce navrhovatele, že citlivost t�to tematiky je d�le umocněna zachov�n�m st�ž� soudců na Ministerstvu spravedlnosti, je ovšem třeba uv�st, že se stane tato n�mitka vykonatelnost� tohoto n�lezu bezpředmětnou.

V.f

�stavnost přechodn�ch ustanoven� pro zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů a m�stopředsedů soudů

67. Navrhovatel d�le napad� přechodn� ustanoven� v bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II č�sti prvn� z�kona č. 314/2008 Sb. k zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů soudů, kter� jsou kratš� než nově stanoven� funkčn� obdob� př�slušn�ch funkcion�řů. Zde nezb�v� �stavn�mu soudu než konstatovat, že přechodn� obdob� samo o sobě nemůže b�t ne�stavn�, nen�-li v nepoměru k samotn�mu funkčn�mu obdob�. Takov�to nepoměr nebyl zjištěn s ohledem na poměr 19 let v�konu funkce a 1 rok přechodn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch do roku 1989, 18 let v�konu funkce a 2 roky přechodn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch v roce 1990, 14 až 17 let v�konu funkce a 3 roky přechodn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch v letech 1991 až 1994, 10 až 13 let v�konu funkce a 4 roky přechodn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch v letech 1995 až 1998, 8 až 9 let v�konu funkce a 5 let přechodn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch v letech 1999 až 2000, 6 až 7 let v�konu funkce a 6 let přechodn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch v letech 2001 až 2002 a přechodn� obdob� v d�lce funkčn�ho obdob� u funkcion�řů jmenovan�ch od roku 2003 do �činnosti z�kona č. 314/2008 Sb. Proto �stavn� soud n�vrh na zrušen� přechodn�ch ustanoven� k zaveden� funkčn�ch obdob� předsedů soudů v bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 čl. II č�sti prvn� z�kona č. 314/2008 Sb. zam�tl jako nedůvodn�.

68. Co se t�če přechodn�ho ustanoven� k zaveden� funkčn�ho obdob� předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho soudu v bodě 11 čl. II č�sti prvn� z�kona č. 314/2008 Sb., dospěl �stavn� soud k z�věru, že v př�padě předsedy Nejvyšš�ho soudu se tento nepoměr jev� jako z�važn�, a to jak z hlediska časov�ho, tj. poměru stanoven�ho přechodn�ho obdob� k d�lce funkčn�ho obdob�, tak i v poměru k m�stopředsedovi Nejvyšš�ho soudu a předsedovi Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu. Zde se �stavn� soud ztotožňuje s argumentac� navrhovatele (sub 32), kter� poukazuje na okolnosti př�padu a zneužit� formy z�kona v konkr�tn� věci. Proto bylo toto ustanoven� zrušeno jako ne�stavn�, neboť jako projev sv�vole z�konod�rce představuje z�sah do principů pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 odst. 1 �stavy. Současně je s ohledem na okolnosti př�padu porušen�m pr�va na př�stup k veřejn�m funkc�m za rovn�ch podm�nek podle čl. 21 odst. 4 Listiny. Vzhledem k okolnostem př�padu se současně jedn� o nepř�pustnou skrytou formou individu�ln�ho pr�vn�ho aktu nam�řen�ho proti konkr�tn� osobě, a proto o pokus o z�sah do nez�vislosti v�konu soudn� moci.

69. Protože derogac� přechodn�ho ustanoven� v bodě 11 čl. II č�sti prvn� z�kona č. 314/2008 Sb. by došlo k nastolen� nerovnosti, neboť předseda a m�stopředseda Nejvyšš�ho soudu by byli jedinou dvojic� funkcion�řů v cel� soudn� soustavě, jejichž funkčn� obdob� by zůstalo neomezeno, tj. k nerovnosti, jež by jen obt�žně mohla b�t �stavněpr�vně akceptovateln�, využil �stavn� soud možnosti odložit vykonatelnost tohoto v�roku n�lezu a podle � 58 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu tak učinil s odkladem přibližně jednoho roku od vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů. �kolem z�konod�rce bude, aby upravil přechodn�m ustanoven�m funkčn� obdob� st�vaj�c�ch funkcion�řů Nejvyšš�ho soudu stejně, jako je tomu v př�padě funkcion�řů Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu.

V.g

�stavnost funkčn�ho obdob� předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a možnosti jejich opětovn�ho jmenov�n� do funkce

70. Navrhovatel se d�le z obdobn�ch důvodů jako v př�padě předsedů a m�stopředsedů okresn�ch, krajsk�ch a vrchn�ch soudů a Nejvyšš�ho soudu dom�h� (sub 33) zrušen� novelizovan�ch ustanoven� � 13 odst. 3 a � 13a z�kona č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, ve zněn� z�kona č. 314/2008 Sb., tzn. zaveden� funkčn�ho obdob� 10 let pro funkci předsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu a možnost opakovan�ho jmenov�n� do t�to funkce. V tomto př�padě však nen� napadeno přechodn� ustanoven� čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb.

71. V př�padě předsedy a m�stopředsedy Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu dospěl �stavn� soud k z�věru, že tento n�vrh mus� sd�let osud obdobn�ch n�vrhů v př�padě II.d a II.e. N�vrh byl proto ze stejn�ch důvodů (viz sub 62n.) zam�tnut jako nedůvodn�, co se t�če zaveden� funkčn�ho obdob� funkcion�řů Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu. Ze stejn�ch důvodů jako sub 65 bylo naopak vyhověno n�vrhu na zrušen� � 13a soudn�ho ř�du spr�vn�ho. Pominut� čl. IV z�kona č. 314/2008 Sb., kter� je přechodn�m ustanoven�m k � 13 odst. 3 a � 13a soudn�ho ř�du spr�vn�ho, je v tomto př�padě bezv�znamn�, neboť ani kdyby se tak nestalo, nebylo by zde možno, s ohledem na to, co bylo uvedeno sub 68, rozhodnout jinak, když jak d�lka funkčn�ho obdob�, tak d�lka přechodn�ho obdob� 10 let jsou ve vz�jemn�m poměru. Konečně přechodn� obdob� v tomto př�padě ani navrhovatel nenapad�, neboť s�m uv�d�, že by snad �stavně konformn� možnost� bylo vyčerp�n� cel�ho funkčn�ho obdob� stanoven�ho z�konem, a to poč�t�no od �činnosti z�kona. Tento požadavek je v tomto př�padě splněn.

VI.

Z�věr

72. �stavn� soud z�věrem shrnuje, že n�vrh shledal zč�sti důvodn�m. Proto přistoupil podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu k derogaci

a) ustanoven� � 68 odst. 1 ve slovech „ministerstvu nebo“ a ustanoven� � 68 odst. 2 p�sm. b) ve slovech „ministerstvu nebo“ z�kona č. 6/2002 Sb. pro rozpor s �stavn�m principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 �stavy a nez�vislosti moci soudn� a nestrannosti soudců podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 a 3 �stavy a pro rozpor s čl. 89 odst. 2 �stavy, podle něhož jsou vykonateln� rozhodnut� �stavn�ho soudu z�vazn� pro všechny org�ny i osoby,

b) ustanoven� � 100a odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 6/2002 Sb. pro rozpor s �stavn�m principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 �stavy a nez�vislosti moci soudn� podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy a pro rozpor s �stavně garantovan�m pr�vem na rovn� př�stup k veřejn�m funkc�m podle čl. 21 odst. 4 Listiny ve spojen� s �stavně garantovan�m pr�vem na přezkoum�n� z�konnosti rozhodnut� org�nu veřejn� spr�vy soudem podle čl. 36 odst. 2 Listiny,

c) ustanoven� � 102 odst. 1 ve slovech „a m�stopředsedy“ z�kona č. 6/2002 Sb. pro rozpor s �stavn�mi principy určitosti z�kona a z�kazu sv�vole při v�konu st�tn� moci, vyvěraj�c�mi z pojmu demokratick�ho pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 odst. 1 �stavy, pro rozpor s �stavn�m principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 �stavy a nez�vislosti moci soudn� podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy a pro rozpor s ustanoven�m čl. 91 odst. 2 �stavy, podle něhož je stanoven� organizace soudů v působnosti z�konod�rce, kter� tak mus� učinit ve formě z�kona,

d) ustanoven� bodu 11 čl. II z�kona č. 314/2008 Sb. pro rozpor s principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 odst. 1 �stavy, zakazuj�c�mi sv�voln� v�kon st�tn� moci a zneužit� formy z�kona k přijet� individu�ln�ho pr�vn�ho aktu proti konkr�tn� osobě, pro rozpor s �stavně garantovan�m pr�vem na rovn� př�stup k veřejn�m funkc�m podle čl. 21 odst. 4 Listiny a pro rozpor s �stavn�m principem nez�vislosti moci soudn� podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy a konečně

e) ustanoven� � 105a z�kona č. 6/2002 Sb. a � 13a z�kona č. 150/2002 Sb. pro rozpor s �stavn�m principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 �stavy a nez�vislosti moci soudn� a nestrannosti soudců podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 a 3 �stavy,

přičemž vykonatelnost n�lezu v př�padě derogace ustanoven� � 102 odst. 1 ve slovech „a m�stopředsedy“ z�kona č. 6/2002 Sb. a ustanoven� bodu 11 čl. II z�kona č. 314/2008 Sb. podle � 58 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu odložil přibližně o jeden rok, aby poskytl z�konod�rci dostatečn� časov� prostor k přijet� �stavně konformn� pr�vn� �pravy a aby předešel z�važn�m důsledkům, kter� by byly spojeny s př�padnou okamžitou derogac� těchto ustanoven�. Ve zb�vaj�c� č�sti n�vrh důvodn�m neshledal, a proto jej podle � 70 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zam�tl.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudce Jan Musil k části výroku I derogující slova „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. a k výroku IV, soudci Ivana Janů, Vladimír Kůrka a Pavel Rychetský k výroku IV, soudkyně Eliška Wagnerová k výroku V a soudce Pavel Holländer k odůvodnění výroku IV.