Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození 290/1999 účinný od 06.12.1999

Schválené: 27.10.1999
Účinnost od: 06.12.1999
Autor: Ústavního soudu
Oblast: NÁRODNÍ BOJ ZA OSVOBOZENÍ., Odbojová protifašistická činnost., Omezování osobní svobody., Peněžitá pomoc obětem trestné činnosti. Odškodnění obětí násilného činu.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození 290/1999 účinný od 06.12.1999
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 290/1999 s účinností od 06.12.1999
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

290/1999 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 27. října 1999 v plénu o návrhu L. D. na zrušení části ustanovení § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, vyjádřené slovy "v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945" podaného spolu s ústavní stížností takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Nvrhem ze dne 22. května 1998 navrhovatel podal spolu s stavn stžnost proti rozsudku Vrchnho soudu v Praze ze dne 27. nora 1998 sp. zn. 6 A 723/97 dle 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh na zrušen čsti ustanoven 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb., o přslušncch československ armdy v zahranič a o některch jinch častncch nrodnho boje za osvobozen, vyjdřen slovy "v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945".

Napaden zkonn ustanoven je podle navrhovatele v rozporu s čl. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, když jm m dochzet k porušen principu rovnosti a principu přiměřenosti. Navrhovatel broj proti časovmu vymezen pojmu československho politickho vězně dnem 4. května 1945, jelikož se domnv, že vlastn historick realita nedvala tehdejšmu zkonodrci ždn důvod pro to, aby rozhodujcm bylo prvě uveden datum. Zdůrazňuje, že ač tzv. III. řše v počtečnch dnech května 1945 prožvala svoji agonii, nešlo v přpadě zavražděnch obět nacizmu ve dnech po 4. květnu 1945 do osvobozen o iniciativu nějakho fanatickho jednotlivce, ale o čin ozbrojen složky nacistickho sttu.

Sent stavnho soudu usnesenm ze dne 4. března 1999 č. j. III. S 238/98-6 řzen o stavn stžnosti přerušil a nvrh na zrušen čsti ustanoven 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. vyjdřen slovy "v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945" postoupil plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava").

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal soudce zpravodaj nvrh k vyjdřen Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Předseda Poslaneck sněmovny prof. Ing. Vclav Klaus, CSc. uvedl, že datum 4. května 1945, kter je poslednm dnem, kdy se československ občan mohl stt československm politickm vězněm, vychz z vldnho nařzen ze dne 27. července 1945 č. 31/1945 Sb., jmž se stanov konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnoven prvnho pořdku. Podle 1 tohoto vldnho nařzen doba nesvobody konč dnem 4. května 1945, kter je poslednm dnem před vypuknutm Pražskho povstn. Časov sek vymezen daty 15. března 1939 a 4. května 1945 je historickou skutečnost, m svoji logiku a z tohoto hlediska je neměnn. Jelikož takto vymezen časov sek je objektivn, nemůže ani zakldat nerovnost mezi subjekty, neboť na každ subjekt dopad stejně. Ve vyjdřen se dle poukazuje na skutečnost, že jinou otzkou je koncepce zkona č. 217/1994 Sb., o poskytnut jednorzov peněžn čstky některm obětem nacistick perzekuce, ve zněn pozdějšch předpisů, jenž do svho rozsahu zahrnul jen někter oběti nacistick perzekuce, přičemž neobsahuje zmocněn pro sprvn orgn na odstraněn přpadnch tvrdost. To však nic neměn na tom, že ustanoven 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. nezakld nerovnost mezi subjekty.

Předseda Poslaneck sněmovny potvrdil, že zkon č. 255/1946 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen v souladu s tehdy platnmi stavnmi principy. V zvěru pak vyjadřuje stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem, přičemž je na stavnm soudu, aby podan nvrh posoudil a vydal přslušn rozhodnut.

stavn soud nvrh doručil tak k vyjdřen Hlavnmu personlnmu řadu Ministerstva obrany, oddělen pro vydvn osvědčen. Ten předložil stavnmu soudu důvodovou zprvu k vldnmu nvrhu předmětnho zkona, jakož i přslušn parlamentn tisky a zznam parlamentn rozpravy. Ve vyjdřench k nvrhům se poukazuje na skutečnost, že uveden podklady nezdůvodňuj, proč ustanoven 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. (československ politick vězeň) a 15 odst. 1 a 2 zkona č. 255/1946 Sb. (doba strven v postaven častnka nrodnho boje za osvobozen) zakotvily prvě datum 4. května 1945 jako nejzazš možn datum, kterm konč postaven československho politickho vězně - častnka nrodnho boje za osvobozen. Odůvodněn je možno hledat napřklad v tom, že zkon č. 255/1946 Sb. v 1 odst. 1 bodu 1 psm. f) a 15 odst. 1 a 2 pamatuje tak na častnky nrodnho boje za osvobozen - častnky povstn v květnu 1945, jejichž činnost započala 5. května 1945 a skončila 9. května 1945. Hlavn personln řad vyslovuje dle domněnku, že určit pochyben je předevšm ve zněn zkona č. 217/1994 Sb., kter nepamatuje na fakt, že ne každ oběť nacistick okupace v letech 1939 - 1945 m nrok na vydn osvědčen o tom, že byla "čsl. politick vězeň" (což je podmnkou uplatněn nroku plynoucho z uvedenho zkona). Jde napřklad o častnky povstn v květnu 1945 (kteř zemřeli, padli nebo byli popraveni nacisty od 5. května 1945 do 9. května 1945), dle bval přslušnky Strže obrany sttu, z nichž mnoz rovněž zemřeli nsilnou smrt již koncem zř a počtkem řjna 1938 (viz 1 odst. 2 zkona č. 255/1946 Sb.), zajatce - internovan vojky československ zahraničn armdy, zajat přslušnky 1. československ armdy na Slovensku ( 2 odst. 1 bod 4 zkona č. 255/1946 Sb.), zatčen a popraven partyzny, častnky domcho hnut atd. Ministerstvo obrany upozorňuje na čel zkona č. 255/1946 Sb., jenž měl na mysli pojmout za československ politick vězně předevšm ty občany, kteř prošli nacistickmi koncentračnmi tbory a byli vězněni z důvodů odbojov činnosti, nrodn, politick, rasov i nbožensk perzekuce. Konstatuje dle i skutečnost, že v přpadě zrušen napadenho zkonnho ustanoven by bylo nutno retrospektivně od roku 1946 provst revizi všech osvědčen (cca 300 tisc) z moci ředn, na což nen Ministerstvo obrany ani zdaleka připraveno a což by, dle jeho přesvědčen, vneslo mezi dosud žijc častnky nrodnho boje za osvobozen nejen nepochopen, ale i nesnšenlivost. Opakovaně se v tto souvislosti poukazuje na nepřzniv dopady otevřen novch skupin častnků odboje v přpadě derogačnho nlezu (nrůst novch ždost o osvědčen), když meritum posuzovanho problmu spočv v nedostatcch zkona č. 217/1994 Sb. V tto souvislosti by všichni pozůstal po častncch povstn mohli požadovat změnu kvalifikace na československho politickho vězně i za častnky, kteř prokazatelně zemřeli v boji na barikdch a v bojch, aniž by byli zatčeni. Změna dokladů by měla vliv i na vpočet důchodu (u pozůstalch vdov) a platnost původně vydanch dokladů (z let 1946 - 1999) by byla zrušena vystavenm novch dokladů v souladu s tmto rozhodnutm. Navrhovanm zsahem do zkona č. 255/1946 Sb. by ještě po vce než 50 letech po skončen II. světov vlky přibvali nov častnci odboje, aniž to měl tento zkon na mysli. Konečně Ministerstvo obrany upozorňuje na nezbytnost, v přpadě přijet zrušujcho nlezu, zrušen i ustanoven 15 odst. 1 a 2 zkona č. 255/1946 Sb., kde je stanoven počtek a konec doby strven v jednotlivch formch časti v nrodnm boji za osvobozen, tedy i československho politickho vězně, když tato doba konč nejpozději dnem 5. května 1945.

stavn soud zaslal nvrh k vyjdřen tž Česk sprvě socilnho zabezpečen. Ta ve svm stanovisku uvd mimo jin, že řešen přpadů osob odškodňovanch z důvodu utrpen způsobenho nacistickou perzekuc je založeno na prvn pravě obsažen v zkoně č. 217/1994 Sb. a zkoně č. 255/1946 Sb. Vzjemn souvislost prvn pravy obsažen v obou těchto zkonech i ne zcela jednoznačn dikce vedly již v minulosti k potřebě odstranit někter nejasnosti pomoc vkladu. Česk sprva socilnho zabezpečen podala stavnmu soudu celou řadu vyjdřen, v nichž vyslovila svou vůli po realizaci extenzivnch vkladů ve prospěch postižench. Řešen cel prvn problematiky vyplv ze souvislosti prvn pravy proveden oběma těmito zkony. Judikatura tu dospěla k zvěru, že přpadn mrt postiženho po datu 4. května, resp. 5. května 1945 jeho pozůstalho jen v důsledku takov skutečnosti samo o sobě z nroku nevylučuje. V tto souvislosti odkazuje vedlejš častnk na nlezy stavnho soudu z 1. července 1997 sp. zn. IV. S 78/96, z 24. června 1997 sp. zn. I. S 84/96 a z 2. července 1997 sp. zn. IV. S 318/96 (svazek 8 Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu), z nichž vyplv, že sprvn řešen těchto přpadů je třeba hledat prvě v citliv interpretaci prvn normy a jej aplikaci na konkrtn skutkov stav.

V tto souvislosti připomn, že evidentnm myslem zkonodrce bylo poskytnout jednorzovou peněžitou čstku podle zkona č. 217/1994 Sb. těm postiženm, na kterch byly uplatněny metody nacistick perzekuce v kvalitativn rovině odpovdajc pojmu československho politickho vězně ( 2 odst. 1 bod 5 zkona č. 255/1946 Sb.). To vyplv zcela nepochybně z celho zněn zkona č. 217/1994 Sb. Nebylo čelem tto normy poskytnout odškodněn jinm kategorim častnků nrodnho boje za osvobozen, např. častnkům květnovho povstn. Samotn zkon č. 255/1946 Sb. je v určitch souvislostech obsoletn normou. Navrhovan zrušen inkriminovan věty by vyřešilo situaci pouze v několika přpadech.

Dle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud při rozhodovn v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů posuzuje obsah těchto předpisů z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony, mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy, popřpadě zkony, jedn-li se o jin prvn předpis, a zjišťuje, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Pokud stavn soud v rmci kontroly norem posuzuje stavnost kompetence normotvornho orgnu a stavnost normotvornho procesu, vychz z 66 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., podle něhož je nvrh v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů nepřpustn, jestliže stavn zkon nebo mezinrodn smlouva, s nimiž jsou podle nvrhu přezkoumvan předpisy v rozporu, pozbyly před doručenm nvrhu stavnmu soudu platnosti. Z uvedenho vyplv, že u prvnch předpisů vydanch před nabytm činnosti stavy stavn soud je oprvněn přezkoumvat toliko jejich obsahov soulad se současnm stavnm pořdkem, nikoli však stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn kompetence.

V předmětn věci, když zkon č. 255/1946 Sb. byl přijat dne 19. prosince 1946 a vyhlšen v čstce 107 ročnku 1946 Sbrky zkonů dne 31. prosince 1946, se stavn soud tudž omezil na posouzen obsahovho souladu napadenho zkonnho ustanoven s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy.

II.

Dle ustanoven 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. je podle tohoto zkona československm politickm vězněm ten, kdo byl v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945 omezen na osobn svobodě vězněnm, internovnm, odvlečenm nebo jinak pro protifašistickou bojovou nebo politickou činnost směřujc přmo proti nacistickm nebo fašistickm okupantům, jejich pomahačům nebo zrdcům nroda českho nebo slovenskho nebo z důvodu perzekuce politick, nrodn, rasov nebo nbožensk, trvalo-li omezen osobn svobody alespoň 3 měsce nebo sice dobu kratš, utrpěl-li však jmu na zdrav nebo na těle vžnějšho rzu nebo zemřel nsledkem omezen osobn svobody.

Ve sv ustlen judikatuře stavn soud interpretuje stavn princip rovnosti z dvojho pohledu [viz Pl. S 16/93 (S, sv. 1, s. 194 - 195, 205 - 206), Pl. S 36/93 (S, sv. 1, s. 179), Pl. S 5/95 (S, sv. 4, s. 218), Pl. S 9/95 (S, sv. 5, s. 137), Pl. S 33/96 (S, sv. 8, s. 163 - 172)]. Prvn je dn požadavkem vyloučen libovůle v postupu zkonodrce při odlišovn skupin subjektů a jejich prv, druh pak požadavkem stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn, tj. nepřpustnosti dotčen některho ze zkladnch prv a svobod odlišovnm subjektů a prv ze strany zkonodrce.

V posuzovan věci nutno předevšm zodpovědět otzku, zda vyloučenm osob, jež v době od 5. května 1945 do ukončen nacistick okupace utrpěly jmu na zdrav nebo na těle vžnějšho rzu nebo zemřely nsledkem omezen osobn svobody pro protifašistickou bojovou nebo politickou činnost směřujc přmo proti nacistickm nebo fašistickm okupantům, jejich pomahačům nebo zrdcům nroda českho nebo slovenskho nebo z důvodu perzekuce politick, nrodn, rasov nebo nbožensk, z kategorie československho politickho vězně porušil zkonodrce stavn princip rovnosti, když těmto osobm nepřiznal prva, jež prvn řd poskytuje československm politickm vězňům (např. v důchodovm pojištěn nebo dle zkona č. 217/1994 Sb.).

Zkon č. 255/1946 Sb. byl původně koncipovn jako vldn nvrh zkona, jmž se měn a doplňuje zkon č. 136/1946 Sb., o umsťovn a jinm zaopatřen častnků nrodnho boje za osvobozen (stavodrn Nrodn shromžděn republiky Československ, I. zasedn, tisk č. 83). Nvrh novely se nedotkl ustanoven 1 odst. 1 psm. e) zkona č. 136/1946 Sb., dle něhož častnkem nrodnho boje za osvobozen podle tohoto zkona je za splněn obecně vymezench podmnek tak osoba, jež byla vězněna nebo internovna (zajištěna) v koncentračnch a podobnch tborech z politickch důvodů, jejichž čelem bylo znemožněn nebo potlačen hnut odporu českho nebo slovenskho nroda, zejmna pro činnost směřujc přmo k osvobozen Československ republiky odstraněnm nacistick okupačn moci. Uveden ustanoven tudž neobsahovalo časovou hranici vymezujc dobu nacistickho tlaku.

Ze zprvy o zasednch vborů brannho, socilně politickho, prvnho a rozpočtovho o vldnm nvrhu zkona (tisk 83), kterm se měn a doplňuje zkon č. 136/1946 Sb., konanch 11., 17. a 18. prosince 1946 (stavodrn Nrodn shromžděn republiky Československ, I. zasedn, tisk č. 284) plyne, že projednn uvedenho nvrhu ukzalo nutnost četnch změn, takže se z legislativně technickch důvodů projevila nezbytnost zpracovn cel materie ve formě novho zkona. V osnově zkona zpracovan ve vborech je již obsažena legln definice pojmu československho politickho vězně obsahujc i vymezen doby tlaku (mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945), aniž by uveden zprvy, resp. zznam z parlamentn debaty obsahovaly jej zdůvodněn. Lze se proto pouze domnvat, že zkonodrce vyšel v prvn řadě z 1 vldnho nařzen č. 31/1945 Sb., dle něhož doba nesvobody ve smyslu stavnho dekretu č. 11/1944 ř. věst. čsl. se konč dnem 4. května 1945 (tuto domněnku poněkud oslabuje fakt, že dle čl. 1 odst. 2 uvedenho dekretu je počtek doby nesvobody určen nikoli datem 15. března 1939, nbrž datem 30. zř 1938). Na možn dalš důvod upozorňuje ve svm vyjdřen Ministerstvo obrany, když poukazuje na skutečnost, že zkon č. 255/1946 Sb. v 1 odst. 1 bodu 1 psm. f) a 15 odst. 1 a 2 do kategorie častnků nrodnho boje za osvobozen řad častnky povstn v květnu 1945.

Srovnnm ustanoven 1 odst. 1 bodu 1 psm. f) a 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. zůstvaj z kategorie častnků nrodnho boje za osvobozen vyloučeny osoby, kter v době od 5. května 1945 do ukončen nacistick okupace utrpěly jmu na zdrav nebo na těle vžnějšho rzu nebo zemřely nsledkem omezen osobn svobody pro protifašistickou bojovou nebo politickou činnost směřujc přmo proti nacistickm nebo fašistickm okupantům, jejich pomahačům nebo zrdcům nroda českho nebo slovenskho nebo z důvodu perzekuce politick, nrodn, rasov nebo nbožensk, aniž by však byly častnky květnovho povstn.

V danch souvislostech je třeba zvžit i procesn dimenzi předmětn problematiky, kter se tk důkazu vlastnosti československho politickho vězně. Judikatura obecnch soudů zde postupně dospěla k zvěru, že tmto důkazem nemus bt vhradně předložen osvědčen podle zkona č. 255/1946 Sb. Takov postup by byl v rozporu se zsadou volnho hodnocen důkazů. Ustanoven 5 odst. 3 zkona č. 217/1994 Sb. je proto zjevně procesnho charakteru a jeho smyslem je urychlit řzen označenm důkaznho prostředku, kter v naprost většině přpadů bude okamžitě k dispozici. Neznamen to však nvrat k tzv. legln teorii původů, tedy k představě, že určit skutečnosti mohou bt prokazovny jedině důkaznmi prostředky, kter jsou prvem specifikovny, a nikoli důkaznmi prostředky jinmi (viz např. rozsudek Vrchnho soudu v Praze sp. zn. 6 A 763/95).

Pokud zkon č. 255/1946 Sb., na jehož zkladě se vydv osvědčen o postaven častnka odboje, časově rozlišuje jednotliv kategorie častnků nrodnho boje za osvobozen, chtěl tm vyjdřit kvalitativn odlišnost metod nacistick perzekuce během jednotlivch etap okupace a tomu odpovdajc způsob odporu častnků nrodnho boje za osvobozen. Je přitom zřejm, že stanoven data 4. května 1945 jako nejzazš hranice pro přiznn statusu československho politickho vězně je odrazem skutečnosti, že k tomuto datu byly koncentračn tbory vesměs již osvobozeny a dalš deportace do nich nebyly možn. Definice obsažen v zkoně č. 255/1946 Sb. maj tedy svůj kvantitativn rozměr vymezen konkrtnm časovm rozmezm a svůj kvalitativn rozměr definovan konkrtn formou tlaku. Za situace, kdy zkon č. 255/1946 Sb. je aplikovn na zkladě odkazu jin prvn normy, je třeba přihldnout i k vkladu systematickmu a tedy ke vzjemn souvislosti obou prvnch norem. Je zřejm, že definice podle 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. se exaktně nekryje s vymezenm podle 3 odst. 1 zkona č. 217/1994 Sb., v platnm zněn. Evidentnm myslem zkonodrce bylo poskytnout jednorzovou peněžn čstku podle zkona č. 217/1994 Sb. těm postiženm, na kterch byly uplatněny metody nacistick perzekuce v kvalitativn rovině odpovdajc pojmu československho politickho vězně. Jestliže nemůže občan pozbt statusu československho politickho vězně uplynutm času, lze si představit i situaci opačnou, totiž že podmnky tohoto statusu, s ohledem na formu perzekuce a způsob mrt, mohl občan splnit i po datu 4. května 1945.

Otzka, zda občan je československm politickm vězněm, je otzkou, kterou je třeba vyřešit před vlastnm rozhodnutm o přiznn odškodněn, a to na zkladě všech předložench důkazů. Problm, kter byl důvodem nvrhu na zrušen čsti zkona č. 255/1946 Sb., v souvislosti s poskytovnm nhrad podle zkona č. 217/1994 Sb., je překonateln interpretačně a obecn soudy i sprvn orgny tak i v praxi začast čin. Je přitom nezbytn vychzet z individulnch rysů každho jednotlivho přpadu, což mus bt založeno zejmna na bezpečně prokzanch skutkovch okolnostech. Jejich prvn hodnocen by pak mělo respektovat uveden hlediska, zejmna onen lidsk rozměr vyjdřen i v preambuli zkona č. 217/1994 Sb., když v možnostech Česk republiky nen poskytnout všem obětem takovou pomoc, jakou by si zasloužily. Protože jde o pomoc formou humanitrnho gesta, je v tomto smyslu na mstě takto interpretovat napadenou čst zkona č. 255/1946 Sb.

Za danho stavu se navrhovatelem požadovan zsah do prvn pravy nejev nutnm a lze uzavřt, že stavně konformn vklad napadenho ustanoven zkona č. 255/1946 Sb. je možn a přijateln.

stavn soud neshledal, že by napaden čst ustanoven 2 odst. 1 bodu 5 zkona č. 255/1946 Sb. vyjdřen slovy "v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945" byla v rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, a proto nvrh L. D. podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. zamtl.

Načítávám znění...
MENU
Hore