Ve věci návrhu na zrušení čl. II zákona č. 304/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. 286/1996 účinný od 29.11.1996

Schválené: 08.10.1996
Účinnost od: 29.11.1996
Autor: Ústavního soudu
Oblast: PRÁVNÍ POSTAVENÍ SOUDCŮ., Mzdy pracovníků soudů, státních notářství, vězeňství, nápravné výchovy., Výsluhové nároky., Zabezpečení při výkonu služby v ozbrojených silách.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení čl. II zákona č. 304/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. 286/1996 účinný od 29.11.1996
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 286/1996 s účinností od 29.11.1996
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

286/1996 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 8. října 1996 v plénu ve věci návrhu III. senátu Ústavního soudu České republiky na zrušení čl. II zákona č. 304/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb., takto:

Návrh se zamítá

Odůvodněn

I.

Dne 18. července 1995 podal JUDr. K. F., předseda sentu Krajskho soudu v Českch Budějovicch, pobočka Tbor, stavn stžnost vedenou pod sp. zn. III. S 189/95. Ve stžnosti se domhal zrušen rozsudku Vrchnho soudu v Praze ze dne 26. května 1995 č. j. 6 A 81/94-14, ve spojen s rozhodnutm Vojenskho řadu socilnho zabezpečen ze dne 23. března 1994 č. j. 53308309029903, a tvrdil, že došlo k jeho diskriminaci, porušen principu rovnosti občanů před zkonem, a tm k porušen prv zaručench Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Rozhodnutm Vojenskho řadu socilnho zabezpečen ze dne 23. března 1994 č. j. 53308309029903 byl stěžovateli v souvislosti s jeho propuštěnm ze služebnho poměru vojka z povoln podle 26 odst. 1 psm. c) zkona č. 76/1959 Sb., o některch služebnch poměrech vojků, ve zněn pozdějšch předpisů, stanoven podle 33 thož zkona vsluhov přspěvek ve vši 4500 Kč měsčně. Současně bylo vysloveno, že se podle čl. II zkona č. 304/1993 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 391/1991 Sb., o platovch poměrech soudců, sttnch notřů, justičnch a notřskch čekatelů, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 7/1993 Sb., vplata vsluhovho přspěvku pozastavuje po dobu vkonu funkce soudce obecnho soudu.

Proti tomuto rozhodnut podal stěžovatel v zkonn lhůtě odvoln. Ministerstvo obrany Česk republiky (dle jen "Ministerstvo"), odbor socilnho zabezpečen, jako odvolac orgn dne 28. dubna 1994 pod č. j. 34/21-827-45/2 rozhodlo, že se podanmu odvoln nevyhovuje, a napaden rozhodnut v plnm rozsahu potvrdilo. V odůvodněn se Ministerstvo odvolvalo na čl. II bod 2 zkona č. 304/1993 Sb., podle něhož, pokud soudce vojenskho soudu uděl souhlas s přidělenm k určitmu soudu, nepřsluš mu po dobu vkonu funkce soudce nrok na vplatu vsluhovho přspěvku podle zkona č. 76/1959 Sb.

Nsledně stěžovatel podal žalobu Vrchnmu soudu v Praze, v nž ždal zrušen rozhodnut Ministerstva, odboru socilnho zabezpečen, č. j. 34/21-827-45/2. V žalobě uvedl, že sprvn orgny při svm rozhodovn nesprvně aplikovaly zkon č. 304/1993 Sb. Zkon nabyl činnosti až dnem 1. ledna 1994 a nemůže působit retroaktivně. Protože stěžovatel byl propuštěn ze služebnho poměru vojka z povoln dnem 31. prosince 1993, tedy před činnost zkona č. 304/1993 Sb., nelze ustanoven tohoto zkona na jeho přpad použt, a proto mu m bt vsluhov přspěvek vyplcen. Ustanoven čl. II zkona č. 304/1993 Sb. je porušenm principu rovnosti občanů před zkonem, a je tudž v rozporu s Listinou.

O tto žalobě Vrchn soud v Praze rozhodl rozsudkem č. j. 6 A 81/94-14 dne 26. května 1995 tak, že se žaloba zamt a že ždn z častnků nem prvo na nhradu nkladů řzen. Vrchn soud v Praze svůj rozsudek odůvodnil tm, že k zniku vojenskch soudů došlo vzhledem k čl. 110 stavy Česk republiky (dle jen "stava") dnem 31. prosince 1993 (tedy ve 24.00 hod.). Zkon č. 304/1993 Sb. nabyl činnosti dnem 1. ledna 1994 (v 00.00 hod.), tedy ve stejn okamžik. Jeho ustanoven proto dopadaj na stěžovatele v pln mře. Kdyby tomu bylo tak, jak uvd stěžovatel v žalobě, bylo by nutn dojt k zvěru, že ustanoven čl. II zkona č. 304/1993 Sb. postrd vůbec smysl a je zcela obsoletn (od počtku dne 1. ledna 1994 již nemohlo jt o souhlas soudce vojenskho soudu, protože nic takovho neexistovalo).

Vrchn soud v Praze se zabval i otzkou, zda ustanoven čl. II bodu 2 zkona č. 304/1993 Sb. nen v rozporu s principem rovnosti před zkonem. Argumentoval nlezem stavnho soudu ČSFR, publikovanm pod č. 11/1992 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, s tm, že prava čl. II zkona č. 304/1993 Sb. m sv opodstatněn, vychz z veřejnho zjmu, ze specifik služby v armdě apod. Sttu je nutno přiznat i oprvněn, aby z poskytovn některch vhod vyloučil určitou kategorii osob. Čl. II bod 2 zkona č. 304/1993 Sb. je prvě takovm vynětm z vhod a podle nzoru Vrchnho soudu v Praze nelze toto ustanoven chpat jako neodůvodněnou nerovnost mezi bvalmi vojenskmi soudci a ostatnmi bvalmi vojky z povoln.

Proti rozhodnut Vrchnho soudu v Praze podal stěžovatel včas stavn stžnost, v nž mimo jin namtal, že je obecně znmo, že vplata vsluhovho přspěvku je uprna jen bvalm soudcům někdejšch vojenskch obvodovch a vyššch vojenskch soudů, kteř setrvali ve služebnm poměru vojka z povoln až do dne 31. prosince 1993, tj. do samho zniku vojenskch soudů podle stavy, a to zejmna z toho důvodu, že na ně bylo nalhno, aby do tohoto data setrvali ve funkci a nezpůsobili kolaps vojensk justice. Vsluhov přspěvek je naproti tomu vyplcen bvalm soudcům vojenskho kolegia Vrchnho soudu v Praze, bvalm vojenskm prokurtorům, kteř byli jmenovni soudci obecnch soudů, pobraj jej bval soudci vojenskch soudů, kteř vojenskou justici opustili před 31. prosincem 1993 a pot byli jmenovni soudci obecnch soudů.

Nerovnost občanů před zkonem je dna podle stěžovatele i tm, že vsluhov přspěvek je podle uvedench předpisů vyplcen bvalm vojkům z povoln, kteř opustili vojenskou činnou službu, a to bez rozdlu, tedy nejen těm, jejichž vojensk specializace se jev natolik zkou, že jim neumožňuje v podmnkch přechodu do občanskho života adekvtn uplatněn, ale i bvalm vojenskm lkařům, zvěrolkařům, technikům apod., u nichž uvažovan sociln aspekt evidentně chyb.

II.

III. sent stavnho soudu při projednvn tto stavn stžnosti dospěl k zvěru, že čl. II zkona č. 304/1993 Sb. je v rozporu s čl. 1 Listiny. Ve smyslu 78 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, proto svm usnesenm ze dne 7. března 1996 č. j. III. S 189/95-40 přerušil řzen a předložil plnu stavnho soudu nvrh na zrušen čl. II zkona č. 304/1993 Sb.

III.

Podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb. zaslal stavn soud nvrh Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Ve svm vyjdřen předseda Poslaneck sněmovny PhDr. Milan Uhde potvrdil, a to v souladu s požadavky obsaženmi v ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., že zkon č. 304/1993 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců dne 7. prosince 1993, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. Ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny se odkazuje na důvodovou zprvu k čl. II zkona č. 304/1993 Sb., kter vychz z teze, podle nž je uvedenou prvn pravou garantovn soudcům vojenskch soudů zkonn nrok na vkon funkce soudců obecnch soudů, v důsledku čehož pak nen dn důvod k tomu, aby jim po dobu vkonu funkce soudce nležel tž nrok na vplatu vsluhovho přspěvku. Zvěrem předseda Poslaneck sněmovny vyslovuje stanovisko, podle něhož: "Po posouzen cel věci zejmna z hledisek uvedench v důvodov zprvě k citovanmu zkonu na straně jedn a z hledisek obsažench v usnesen stavnho soudu Česk republiky ze dne 7. března 1996 na straně druh se však mohou vše uveden ustanoven citovanho zkona jevit jako diskriminačn vůči některm bvalm soudcům vojenskch soudů."

Podle 42 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. si dle stavn soud vyždal jako listinn důkazy od Poslaneck sněmovny sněmovn tisky č. 598 a č. 636.

IV.

a

Zkon č. 304/1993 Sb. byl publikovn v čstce 77 Sbrky zkonů a byl rozesln dne 23. prosince 1993. Jeho činnost byla stanovena na den 1. ledna 1994. Zkon č. 304/1993 Sb. obsahuje tři člnky:

- čl. I novelizoval zkon č. 391/1991 Sb., o platovch poměrech soudců, sttnch notřů, justičnch a notřskch čekatelů, ve zněn zkona ČNR č. 7/1993 Sb.,

- čl. II zakotvil ustanoven, jež tvoř samostatn normativn obsah zkona č. 304/1993 Sb.,

- čl. III stanovil činnost zkona č. 304/1993 Sb.

Tento zkon s činnost od 1. ledna 1994 upravil znik služebnch poměrů bvalch soudců vojenskch soudů a vplatu některch dvek spojench se skončenm služebnho poměru těchto soudců.

Podle čl. II bodu 1 tohoto zkona, pokud soudce vojenskho soudu uděl souhlas s přidělenm k určitmu soudu a jeho služebn poměr vojka z povoln nezanikl propuštěnm podle zvlštnho předpisu ( 26 zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů), zanikne jeho služebn poměr vojka dnem činnosti tohoto zkona. Podle čl. II bodu 2, pokud soudce vojenskho soudu uděl souhlas s přidělenm k určitmu soudu, nepřsluš mu po dobu vkonu funkce soudce nrok na vplatu vsluhovho přspěvku podle zvlštnho předpisu ( 33 zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn zkona č. 226/1992 Sb.). Podle ustanoven čl. II bodu 4, pokud soudce vojenskho soudu uděl souhlas s přidělenm k určitmu soudu, zanik jeho nrok na odchodn podle zvlštnho předpisu ( 33a zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn zkona č. 226/1992 Sb.).

Dne 26. řjna 1995 nabyl činnosti zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců. Tento zkon ve sv čsti pt, přechodn a zvěrečn ustanoven, v 44 bodu 2 zrušil zkon ČNR č. 391/1991 Sb., ve zněn zkona ČNR č. 7/1993 Sb. a zkona č. 304/1993 Sb.

Zkonem č. 236/1995 Sb. nebyl zrušen zkon č. 304/1993 Sb. cel, ale pouze ta jeho čst, kter se tkala zrušenho zkona ČNR č. 391/1991 Sb. Ostatn čsti zkona č. 304/1993 Sb. (jež maj samostatnou normativn existenci, tj. čl. II a III) zůstvaj nadle v platnosti.

Po nabyt činnosti zkona č. 236/1995 Sb. započal Vojensk řad socilnho zabezpečen bvalm soudcům vojenskch soudů vsluhov přspěvek vyplcet. Situace je tedy rozporn. Po určitou dobu Vojensk řad socilnho zabezpečen vsluhov přspěvek nevyplcel. Pak, aniž byl zrušen zkon, na jehož zkladě byla vplata vsluhovho přspěvku pozastavena (a aniž by bylo ve věci vydno nějak zsadn obecn rozhodnut), byla vplata obnovena. Tuto skutečnost lze vysvětlit pouze nesprvnou interpretac derogačnho vztahu zkona č. 236/1995 Sb. ve vztahu k zkonu č. 304/1993 Sb.

b

Při posuzovn stavnosti ustanoven čl. II zkona č. 304/1993 Sb. je nutno se předevšm zabvat otzkou, zdali m diskriminačn charakter ve vztahu k jinm kategorim vojků z povoln, kteř byli ve stejn či podobn sociln situaci jako soudci vojenskch soudů (z hlediska interpretace vrazu "vojensk soudy" ve smyslu 21 až 24 zkona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcch, ve zněn platnm ke dni 31. prosince 1993).

V souvislosti s ukončenm služebnho poměru se podle ustanoven 33 až 33b zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vojkům z povoln vyplcej někter dvky, vsluhov přspěvek a odchodn, skonč-li služebn poměr smrt vojka, vyplc se pozůstalm mrtn.

Tyto peněžit dvky maj sociln a motivačn charakter, garantuj se jimi sociln jistoty vojků z povoln vzhledem k psychick a fyzick nročnosti vojensk služby, potencilnmu ohrožen života při přpravě na bojovou činnost, vykonvn služby v mstě podle potřeby ozbrojench sil. V neposledn řadě tyto dvky tak kompenzuj omezen některch hospodřskch a v současn době i politickch prv. V důsledku charakteru služby je většina vojků z povoln po určit době služby fyzicky a psychicky opotřebovna a čst z nich konč služebn poměr, ať již rozhodnutm ze strany služebnch orgnů, nebo na vlastn ždost, ještě před vznikem nroku na starobn důchod. Přechod těchto vojků z povoln do občanskho života je velmi problematick předevšm z hlediska jejich začleněn do občanskho a zejmna pracovnho života (řada vojenskch profes nen v občanskm životě uplatniteln). Vsluhov přspěvek a odchodn maj tento přechod usnadnit. Nrok na ně maj všichni vojci z povoln, kteř spln zkonem stanoven podmnky. Dvky jsou vyplceny všem vojkům z povoln, kteř opouštěj vojenskou službu, tedy bez ohledu na jejich konkrtn sociln situaci. Vyplc se i těm bvalm vojkům z povoln, jejichž uplatněn v civilnm sektoru nepůsob v podstatě problmy (lkaři, veterinři, technici apod.).

Soudci všech bvalch vojenskch soudů nepochybně byli ve smyslu platnch prvnch předpisů vojky z povoln. V době jejich služby se na ně tedy vztahovala mimo jin i ustanoven zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, včetně ustanoven o peněžitch nrocch spojench s odchodem z vojensk služby.

V důsledku změn v organizaci soudů vyvolanch zejmna přijetm stavy a zkonem ČNR č. 17/1993 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcch, ve zněn zkona č. 264/1992 Sb., čst soudců vojenskch soudů vyslovila v souladu s čl. II bodem 5 zkona ČNR č. 17/1993 Sb. souhlas s přidělenm k určitmu obecnmu soudu thož stupně. V souvislosti s tm byli tito soudci rozkazem ministra obrany č. 205/1993 propuštěni ze služebnho poměru podle 26 odst. 1 psm. c) zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Někteř z těchto soudců opustili vojenskou justici dřve, někteř v souvislosti s činnost zkona ČNR č. 17/1993 Sb. až dne 31. prosince 1993. Posledně uvedenm nebyl vsluhov přspěvek určitou dobu vyplcen a nebyl jim přiznn nrok na odchodn.

Ze zprvy Ministerstva o vyplcench vsluhovch přspěvcch ze dne 9. řjna 1995 č. j. 1682-44/2 vyplv, že soudcům bvalch vojenskch soudů, kteř udělili souhlas s přidělenm k určitmu soudu, nlež vsluhov přspěvek až po skončen vkonu funkce soudce. V současn době je takto vyplcen vsluhov přspěvek ve čtyřech přpadech. Soudcům vojenskho kolegia Vrchnho soudu v Praze, přp. Nejvyššho soudu, kteř po propuštěn ze služebnho poměru udělili souhlas s přidělenm k určitmu soudu, byl vsluhov přspěvek přiznn. Je vyplcen v šesti přpadech. Vojkům z povoln - justičnm čekatelům vojenskch soudů - je nrok na vsluhov přspěvek rovněž zachovn. Vyplc se ve dvou přpadech. Bvalm vojenskm prokurtorům a vyšetřovatelům vojenskch prokuratur je vsluhov přspěvek vyplcen po skončen vkonu funkce sttnho zstupce. Vyplc se ve dvou přpadech.

Prvn řd do 31. prosince 1993 užval vraz "vojensk soudy" ve dvojm vznamu:

1. Prvn vznam byl určen zkonem č. 335/1991 Sb., ve zněn platnm ke dni 31. prosince 1993, jenž v hlavě druh začleňoval do soustavy soudů ty vojensk soudy, za kter označoval vojensk obvodov soudy ( 21, 22) a vyšš vojensk soudy ( 23, 24). Pod marginln rubriku "Vojensk soudy" uveden zkon nezahrnul vojensk kolegium Nejvyššho soudu a vojensk kolegia vrchnch soudů.

2. Druh vznam byl určen zejmna ustanovenmi 14 a 15 trestnho řdu, z jejichž obsahu a z marginln rubriky "Pravomoc vojenskch soudů" vyplvalo, že vojenskmi soudy jsou soudy vykonvajc pravomoc podle uvedench ustanoven, tj. nikoli pouze vojensk obvodov a vyšš vojensk soudy, nbrž i Nejvyšš soud a vrchn soudy, přesněji jejich vojensk senty. Uveden druh vznam vrazu "vojensk soudy" vyplval i z některch ustanoven zkona č. 335/1991 Sb., ve zněn platnm ke dni 31. prosince 1993. Jedn se o 20, podle něhož "vojensk soudy rozhoduj o všech trestnch věcech přslušnků ozbrojench sil, vlečnch zajatců a dalšch osob, o kterch to stanov zkon". Z uvedenho ustanoven vyplv, že těmito soudy byly nejen vojensk obvodov a vyšš vojensk soudy, nbrž tak vrchn soudy a Nejvyšš soud. Dle ustanovenm 25 odst. 1 psm. b) a d) citovanho zkona, jehož nadpis zněl "Vkon sprvy vojenskch soudů", byla upravena rovněž sprva vojenskho kolegia Nejvyššho soudu a vojenskch kolegi vrchnch soudů.

Ustanoven čl. II zkona č. 304/1993 Sb. lze tedy interpretovat dvojm způsobem; buď jako ustanoven vztahujc se pouze na soudce vojenskch obvodovch a vyššch vojenskch soudů, nebo jako ustanoven vztahujc se i na soudce vojenskch kolegi vrchnch soudů a Nejvyššho soudu, tj. na soudce všech soudů vykonvajcch pravomoc vojenskch soudů.

Interpretace prvn vede k diskriminaci (resp. k neodůvodněnmu privilegiu) uvnitř skupiny bvalch přslušnků vojensk justice, a to tm, že vztahuje zkon č. 304/1993 Sb. pouze na soudce bvalch vojenskch obvodovch a vyššch vojenskch soudů. Jinm bvalm vojkům z povoln, kteř sloužili ve vojensk justici (tj. členům vojenskho kolegia Vrchnho soudu v Praze a vojenskho kolegia Nejvyššho soudu, justičnm čekatelům vojenskch soudů), umožňuje vsluhov přspěvek vyplcet bez omezen. Obdobně se to tk i odchodnho. Takovto interpretace tm, že některm bvalm soudcům vojenskch soudů a některm bvalm pracovnkům vojensk justice vsluhov přspěvek přiznv a některm ne, ačkoliv jsou při odchodu z aktivn služby ve srovnateln sociln situaci, vede k porušen rovnosti občanů před zkonem (čl. 1 Listiny).

V situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě různ interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy a druh je s nimi v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Při jeho aplikaci je kolem všech sttnch orgnů interpretovat dan ustanoven stavně konformnm způsobem (viz nlez stavnho soudu Pl. S 48/95 č. 121/1996 Sb.).

V předmětn věci nutno tedy interpretovat ustanoven čl. II zkona č. 304/1993 Sb. z pohledu 14 a 15 trestnho řdu, ve zněn platnm ke dni 31. prosince 1993, a z pohledu 20 a 25 odst. 1 psm. b) a d) zkona č. 335/1991 Sb., ve zněn platnm ke dni 31. prosince 1993, a tudž vzthnout v něm obsaženou pravu nejen na soudce bvalch vojenskch obvodovch a vyššch vojenskch soudů, nbrž i na soudce vojenskch kolegi Vrchnho soudu v Praze a Nejvyššho soudu, jakož i na justičn čekatele vojenskch soudů.

Při posuzovn souladu čl. II zkona č. 304/1993 Sb. s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy nutno dle vyřešit i otzku rovnosti postaven soudců vojenskch soudů, jimž nebyl přiznn vsluhov přspěvek, s postavenm bvalch vojenskch prokurtorů, jakož i s postavenm těch bvalch vojků z povoln, jejichž uplatněn v civilnm sektoru nevyvolv podstatn problmy (lkaři, veterinři, technici apod.).

Vyplcen dvek podle zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, bvalm vojenskm prokurtorům, kteř se stali ze zkona sttnmi zstupci, je upraveno v 35 odst. 1 zkona č. 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv. Uveden ustanoven, podle něhož sttnm zstupcům, kterm zanikl pracovn poměr po projeven nesouhlasu se zařazenm do přslušnho orgnu sttnho zastupitelstv, přsluš odstupn nebo odchodn podle zvlštnho zkona, nutno interpretovat a contrario a zroveň per analogiam tm způsobem, že těm, kteř takovto nesouhlas neprojev a zůstvaj ex lege sttnmi zstupci, se dvky podle 33 až 33b zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, neposkytuj. Shodn interpretace dotčenho ustanoven byla uplatněna i v praxi, jak vyplv ze zprvy Ministerstva o vyplcench vsluhovch přspěvcch ze dne 9. řjna 1995 č. j. 1682-44/2, když bvalm vojenskm prokurtorům a vyšetřovatelům vojenskch prokuratur je vsluhov přspěvek vyplcen po skončen vkonu funkce sttnho zstupce. Srovnn postaven bvalch soudců vojenskch soudů a bvalch vojenskch prokurtorů ohledně poskytovn vsluhovho přspěvku tedy neobsahuje prvek nerovnosti.

Posledn otzkou je srovnn situace bvalch vojenskch soudců a těch bvalch vojků z povoln, jejichž uplatněn v civilnm sektoru nečin zsadn problmy (lkaři, veterinři, technici apod.) a kterm prvo na vsluhov přspěvek prvn pravou odňato nebylo. Uveden dvě skupiny osob se však podstatně liš. U soudců vojenskch soudů prvn prava garantovala jejich dalš působen ve funkci soudců obecn justice, přičemž v přpadě jejich odchodu je jim poskytovn vsluhov přspěvek, a to bez ohledu na skutečnost, zdali působ dle v prvnick profesi.

S ohledem na všechny uveden důvody stavn soud nvrh na zrušen čl. II zkona č. 304/1993 Sb. zamtl.

Načítávám znění...
MENU
Hore