Sp. zn. Pl. ÚS 34/10 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti části III hlavy II dílu 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 303/2011 Sb. 284/2012 účinný od 30.08.2012
| Schválené: | 24.07.2012 |
| Účinnost od: | 30.08.2012 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., ŘÍZENÍ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 34/10 dne 24. července 2012 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Mucha (soudce zpravodaj), Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu, za který jedná JUDr. Marie Žišková, na vyslovení protiústavnosti dílu 7 hlavy II části III zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a 1. K Way, s. r. o., IČ 27686418, se sídlem Brno, Dělnická 1222/53, 2. ONE Develop, s. r. o., IČ 26945151, se sídlem Brno, Dělnická 1222/53, 3. AB-NET, s. r. o., IČ 25581805, se sídlem Brno, Olomoucká 164a, 4. REWIN BRNO, s. r. o., IČ 64511855, se sídlem Brno, Lazaretní 7, 5. HYDROSPOL, spol. s r. o., IČ 44015925, se sídlem Troubsko, Sadová 483/11, 6. Urbania, s. r. o., IČ 26242826, se sídlem Moravany, Hlavní 21, 7. BMC BALTAS, s. r. o., IČ 25732439, se sídlem Brno, Hviezdoslavova 29b, 8. Medim, spol. s r. o., IČ 47903279, se sídlem Brno, Selská 80, 9. A PORTAFER, s. r. o., IČ 25327470, se sídlem Brno, Úvoz 129/88, 10. Deltasys, s. r. o., IČ 27661903, se sídlem Brno, Loosova 12, 11. ZZM, spol. s r. o., IČ 25595351, se sídlem Modřice, U Vlečky 1108, 12. Ing. T. D., 13. M. D. a 14. S. D. jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Nvrh na zahjen řzen a jeho změna
1. V nvrhu doručenm stavnmu soudu dne 22. 6. 2010 Nejvyšš sprvn soud navrhl postupem podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") zrušen dlu 7 hlavy II čsti III zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn zkona č. 127/2005 Sb., tzn. ve zněn platnm ke dni podn, tj. 101a až 101d soudnho řdu sprvnho (dle tž jen "s. ř. s."). V napaden prvn pravě řzen o zrušen opatřen obecn povahy shledal rozpor s principem prvn jistoty vyplvajcm z konceptu prvnho sttu dle čl. 1 odst. 1 stavy a rovněž s prvem vlastnickm, prvem na podnikn a principem rovnosti častnků soudnho řzen dle čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen "Listina"). Nesoulad shledal rovněž s prvem na spravedliv proces v podobě prva na přstup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a prvem zemně samosprvnch celků na samosprvu dle čl. 100 odst. 1 stavy.
2. V průběhu řzen ve věci sp. zn. Pl. S 34/10 napadla stavnmu soudu dne 21. 3. 2011 stavn stžnost proti rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 18. ledna 2011 č. j. 1 Ao 2/2010 - 185, kter byla spojena s nvrhem na zrušen 101a až 101d s. ř. s. Protože v tto věci již před stavnm soudem řzen probhalo ve věci sp. zn. Pl. S 34/10, stavn soud svm usnesenm sp. zn. Pl. S 21/11 ze dne 10. 5. 2011 (dostupn na http://nalus.usoud.cz) rozhodl podle ustanoven 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, tak, že se jedn o nvrh nepřpustn. Současně rozhodl, že uveden stěžovatel maj prvo častnit se řzen o dřve podanm nvrhu jako vedlejš častnci ( 35 odst. 2 věta druh za střednkem zkona o stavnm soudu).
3. Nejvyšš sprvn soud uvedl, že předmětn nvrh dle čl. 95 odst. 2 stavy podv v souvislosti se svou rozhodovac činnost ve věci č. j. 1 Ao 1/2010-156. V n se navrhovatel domh zrušen čsti opatřen obecn povahy - změny č. 1 zemnho plnu obce Kamenice schvlen zastupitelstvem obce dne 12. 7. 2005 a vyhlšen obecně zvaznou vyhlškou obce Kamenice č. 2/2005, kterou se měn obecně zvazn vyhlška obce Kamenice č. 11/2000 o vyhlšen zvazn čsti zemně plnovac dokumentace obce Kamenice. Navrhovatel v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem je vlastnkem pozemků dotčench předmětnou změnou zemnho plnu a namt porušen svho prva vlastnickho a prva na podnikn tm, že v důsledku uvedenho opatřen obecn povahy nemůže realizovat konkrtn stavby určen k podnikn (resp. svůj podnikatelsk změr). Nejvyšš sprvn soud, kter m rozhodnout o nvrhu na zrušen napaden čsti uvedenho opatřen obecn povahy, dospěl k zvěru, že prvn pravu zakotvujc řzen o zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti, kterou je nutno v dan věci aplikovat, nelze vyložit stavně konformnm způsobem a je třeba ji zrušit.
4. V průběhu řzen stavn soud zjistil, že dne 11. 4. 2011 vlda Česk republiky předložila Poslaneck sněmovně nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony (Poslaneck sněmovna, VI. volebn obdob, tisk č. 319). V bodech 51 až 55 tto zkonodrn iniciativy byly navrhovny podstatn změny napaden prvn pravy, tj. dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s. (ustanoven 101a až 101d). Vzhledem k tto okolnosti bylo vyčkno ukončen zkonodrnho procesu, aby bylo zřejm, o jakm prvnm stavu napadench ustanoven bude třeba rozhodnout.
5. Dne 14. 10. 2011 byl ve Sbrce zkonů publikovn zkon č. 303/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony. Tato novela podstatně změnila pravidla řzen o zrušen opatřen obecn povahy a jeho čsti obsažen v dlu 7 hlavě II čsti III s. ř. s. (viz zkon č. 303/2011 Sb., body 55 až 60). Uveden novelizace soudnho řdu sprvnho cestou zkona č. 303/2011 Sb. nabyla činnosti dne 1. 1. 2012. Ustanoven čl. II bodu 1 jeho přechodnch ustanoven určilo, že nen-li dle stanoveno jinak, použije se novelizovan soudn řd sprvn i pro řzen zahjen přede dnem nabyt činnosti tto novely. Pro probhajc řzen před stavnm soudem byla podstatn ta okolnost, že čl. II bod 9 zkona č. 303/2011 Sb. stanovil vjimku z uvedenho pravidla. Určil, že již zahjen řzen ve věci zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabyt činnosti předmětn novely soudnho řdu sprvnho, se dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů.
6. V nvaznosti na toto přechodn ustanoven se navrhovatel obrtil na stavn soud s nvrhem, aby byla připuštěna změna nvrhu a aby stavn soud vydal "interpretativn" nlez, kterm bude určeno, že "ustanoven dlu 7 hlavy II čsti III zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 303/2011 Sb., byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 100 odst. 1 stavy a čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod". Tomuto nvrhu stavn soud vyhověl a usnesenm č. j. Pl. S 34/10-52 změnu nvrhu připustil, aniž se blže mohl zabvat meritem věci. Předmětem řzen se proto stalo určen, zda "ustanoven dlu 7 hlavy II čsti III zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 303/2011 Sb., byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 100 odst. 1 stavy a čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod". Nen proto rozhodujc, že v rmci napadenho dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s. došlo ke změně pouze čsti jeho ustanoven, neboť zmněn přechodn ustanoven vyžaduje použit tto čsti soudnho řdu sprvnho v původnm zněn, a to jako celku. Rovněž tak petit nvrhu směřuje proti tomuto dlu soudnho řdu sprvnho jako celku, i když argumentace je vedena (viz dle) jen proti některm jeho čstem.
II.
Rekapitulace nvrhu
7. Nejvyšš sprvn soud předmětn nvrh dle čl. 95 odst. 2 stavy podv v souvislosti se svou rozhodovac činnost ve věci, ve kter se otzka včasnosti či vůbec časovho omezen lhůty pro podn nvrhu na zrušen opatřen obecn povahy stala předmětem řzen s různmi stanovisky jeho častnků (viz soudn spis sp. zn. 1 Ao 1/2010, č. l. 158 a 159). V řzen před Nejvyššm sprvnm soudem se navrhovatel (Strojmetal Kamenice, a. s.) domh zrušen čsti opatřen obecn povahy - změny č. 1 zemnho plnu obce Kamenice schvlen zastupitelstvem obce dne 12. 7. 2005 a vyhlšen obecně zvaznou vyhlškou obce Kamenice č. 2/2005, kterou se měn obecně zvazn vyhlška obce Kamenice č. 11/2000 o vyhlšen zvazn čsti zemně plnovac dokumentace obce Kamenice. Tento je vlastnkem pozemků dotčench předmětnou změnou zemnho plnu a namt porušen svho prva vlastnickho a prva na podnikn tm, že v důsledku uvedenho opatřen obecn povahy nemůže realizovat konkrtn stavby určen k podnikn (resp. svůj podnikatelsk změr), přičemž je již několik let hluboce přesvědčen o tom, že provedenou změnou zemnho plnu došlo k velmi vznamnmu zsahu do jeho subjektivnch prv. Časovho odstupu mezi změnou zemnho plnu a nvrhem si byl navrhovatel v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem vědom, nicmně poukzal na skutečnost, že zkon (před novelizac soudnho řdu sprvnho) ždnou lhůtu nestanovil. Nejvyšš sprvn soud v tto fzi řzen dospěl k zvěru, že prvn pravu, kterou je nutno v dan věci aplikovat, nelze vyložit stavně konformnm způsobem. Proto podal postupem podle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, nvrh na zrušen dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s. jako celku. Nsledně po novelizaci soudnho řdu sprvnho poždal o připuštěn změny nvrhu, čemuž stavn soud vyhověl (viz sub 6 vše).
8. V odůvodněn svho nvrhu Nejvyšš sprvn soud nejdřve analyzoval okolnosti zařazen institutu opatřen obecn povahy do prvnho řdu a charakterizoval problmy vvoje judikatury z hlediska jeho formlnho a materilnho pojet. Pro čely předkldanho nvrhu zdůraznil, že opatřen obecn povahy v tuzemskm prvu je sprvnm aktem toliko s konkrtně (individulně) vymezenm předmětem a obecně určenmi adresty, a nikoliv již s konkrtnmi adresty a abstraktnm předmětem. Konkrtn vymezen předmětu je klčovm znakem, kter odlišuje opatřen obecn povahy od prvnho předpisu a přibližuje jej individulnmu sprvnmu aktu. čelem opatřen obecn povahy je specifikace povinnost již vyplvajcch ze zkona, ovšem v nvaznosti na konkrtn situaci, kter je předmětem takovho opatřen. pravu napadench ustanoven 101a až 101d s. ř. s., ve zněn k 31. 12. 2011, navrhovatel označil za kusou a nedokonalou, nicmně velmi důležitou z hlediska ochrany adrestů opatřen obecn povahy. Nicmně ji považuje v podobě do 31. 12. 2011 za stavně nepřijatelnou.
9. Navrhovatel obecně uvedl, že většina řzen o opatřench obecn povahy se tk prvě zemnch plnů. zemn pln byl za opatřen obecn povahy prohlšen až novm stavebnm zkonem č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), činnm od 1. 1. 2007. zemn plny vydan dle předchozho stavebnho zkona č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, byly považovny za opatřen obecn povahy na zkladě koncepce jejich materilnho pojet, jak byla formulovna v rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu č. j. 1 Ao 1/2005-98 a nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 14/07 ze dne 19. 11. 2008 (N 198/51 SbNU 409). Materilnmu pojet nasvědčuje i novela stavebnho zkona zkonem č. 191/2008 Sb., kterm se měn zkon č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn zkona č. 68/2007 Sb., kter od 3. 6. 2008 v 188 odst. 4 upravil přeměnu obsahu prvnch předpisů vydanch dle předchozho stavebnho zkona a jejich povahu; bylo stanoveno, že obecně zvazn vyhlšky vydan před 1. 1. 2007 vymezujc zvaznou čst zemně plnovac dokumentace se považuj za opatřen obecn povahy. Dle se v nvrhu konstatuje, že institut opatřen obecn povahy byl do prvnho řdu Česk republiky zaveden zkonem č. 500/2004 Sb., sprvn řd, přičemž ještě před vstupem sprvnho řdu v činnost (1. 1. 2006) zakotvil několik opatřen obecn povahy zkon č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), kter současně vložil do hlavy II čsti III s. ř. s. dl 7 upravujc soudn přezkum opatřen obecn povahy. K napaden prvn pravě navrhovatel uvd, že zkonodrce zakotvil možnost adrestů obrtit se na Nejvyšš sprvn soud s nvrhem na zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti pro rozpor se zkonem, neboť opatřen obecn povahy může vznamně zasahovat do prvn sfry adrestů, když určuje jejich konkrtn prva a povinnosti. Ochrana těchto prv prostřednictvm soudnho řzen je proto vznamn, nicmně samotn prava vykazuje množstv nedostatků plynoucch z neujasněnosti samotn přpravy prvn pravy.
10. Nvrh, s ohledem na nedostatky celkov pravy řzen o zrušen opatřen obecn povahy, požaduje zrušit cel dl 7 hlavy II čsti III s. ř. s., tj. 101a až 101d s. ř. s. Tyto nedostatky podle navrhovatele spočvaj:
a) v protistavn absenci lhůty pro podn nvrhu na přezkum opatřen obecn povahy, resp. v diskriminačnm stanoven lhůty jen pro určitou skupinu subjektů (viz nže sub 13 n.);
b) v nepřiměřeně krtk lhůtě 30 dnů k rozhodnut o nvrhu, a to ze dvou důvodů. Jednm je složitost a zvažnost věci a v přpadě zemnch plnů i např. dlka a komplikovanost procesu samotnho přijmn opatřen obecn povahy (netvrd, že v tto lhůtě nelze rozhodnout, vždy usiluje o jej dodržen). Druhm důvodem je otzka rovnosti častnků řzen. Zatmco navrhovatel m k přpravě a podn nvrhu na zrušen opatřen neomezenou lhůtu, odpůrce mus zpravidla na rozshl nvrh reagovat v řdu dnů;
c) v nepřiměřenosti koncentrace řzen o zrušen opatřen obecn povahy u Nejvyššho sprvnho soudu, ačkoli se jedn o agendu typickou pro soudy prvnho stupně. Navc počet opatřen obecn povahy, kter mohou bt napadena, by mohl vst k zahlcen Nejvyššho sprvnho soudu. V neposledn řadě koncentrace způsobuje častnkům z cel republiky nepřiměřen nklady spojen s projednvnm v Brně. Navrhovatel si je ovšem vědom toho, že organizace soudnictv je věc zkonodrce a i neefektivn či nerozumn prava nen důvodem k jejmu zrušen, napadenou prvn pravu však označuje za zjevně nepřiměřenou;
d) ve vyloučen časti dalšch osob v řzen kromě navrhovatele a odpůrce, přestože zrušen opatřen obecn povahy může mt zsadn dopady na všechny adresty opatřen.
11. Protistavnost prvn pravy z důvodu chybějc lhůty pro podn nvrhu na přezkum opatřen obecn povahy (důvod sub 10.a) m spočvat v zsahu do principu prvn jistoty, kter se mimo jin projevuje ve formě požadavku na stanoven lhůt k podn nvrhu k soudu. Zde navrhovatel poukazuje na nlez sp. zn. Pl. S 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), na rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva (dle tž jen "ESLP") ve věci Prez de Rada Cavanilles proti Španělsku (stžnost č. 28090/95) a na judikaturu Soudnho dvora Evropsk unie (dle jen "Soudn dvůr EU") a Tribunlu [rozsudek Soudnho dvora (ptho sentu) ze dne 26. listopadu 1985 ve věci C-42/85 Cockerill-Sambre SA proti Komisi, rozsudek Soudnho dvora ze dne 15. ledna 1987 ve věci C-152/85 Rudolf Misset proti Radě, rozsudek Soudnho dvora (druhho sentu) ze dne 23. ledna 1997 ve věci C-246/95 Myrianne Coen proti Belgii a rozsudek Soudu prvnho stupně (čtvrtho sentu) ze dne 18. zř 1997 ve spojench věcech T-121/96 a T-151/96 Mutual Aid Administration Services NV proti Komisi] s tm, že stanoven lhůty k podn žaloby sleduje legitimn cl řdnho vkonu spravedlnosti, napomh prvn jistotě a zamezuje diskriminaci či svvolnmu zachzen při vkonu spravedlnosti. Argumentuje dle, že dle judikatury Soudnho dvora EU v přpadech, kdy nen zkonodrcem ždn lhůta stanovena, nelze podn nvrhu odkldat donekonečna a je třeba jej podat v přiměřen době, jinak by došlo k porušen principu prvn jistoty i legitimnho očekvn častnků danho prvnho vztahu (rozsudek Soudnho dvora ze dne 14. července 1972 ve věci C-48/69 Imperial Chemical Industries Ltd. proti Komisi, rozsudek Soudnho dvora ze dne 14. července 1972 ve věci C-52/69 J. R. Geigy AG proti Komisi či rozsudek Soudnho dvora ze dne 24. listopadu 1987 ve věci C-223/85 Rijn-Schelde-Verolme proti Komisi).
12. Na druh straně navrhovatel uvd, že princip prvn jistoty nen absolutn hodnotou a je nutno jej poměřovat s jinmi hodnotami, zejmna s požadavkem legality a s prvem na přstup k soudu. Legalitou mn požadavek na soulad aktu orgnu veřejn moci s prvem (zkonem). Zdůraznil, že vzhledem k presumpci zkonnosti aktů orgnů veřejn moci a vzhledem k prvům a povinnostem dotčench osob, kter přslušn akt stanov, měn nebo ruš, jakož i vzhledem k možnosti vydvn dalšch navazujcch aktů, však intenzita požadavku na zajištěn legality aktu orgnu veřejn moci kles s časem a naopak vzrůst požadavek na prvn jistotu, tj. zajištěn neměnnosti předmětnho aktu. kolem zkonodrce je pak nalzt rozumn kompromis mezi požadavky legality a prvn jistoty. Zde navrhovatel připomenul rozsudek Soudu prvnho stupně - nyn Tribunl - (čtvrtho rozšřenho sentu) ze dne 6. řjna 2005 ve spojench věcech T-22/02 a T-23/02 Sumitomo Chemical Co. Ltd a Sumika Fine Chemicals Co. Ltd proti Komisi, dle něhož "rozsah, v němž je lhůta stanovena, je vsledkem volby mezi požadavky prvn jistoty a požadavky legality na zkladě historickch a socilnch okolnost převažujcch ve společnosti v danm čase". Uznv současně, že Tribunl ponechv stanoven lhůty k podn nvrhu na zahjen řzen před soudem či jinm orgnem plně na zkonodrci, nepovažuje se za kompetentnho kritizovat zkonodrcem provedenou volbu a přpadn nestanoven lhůty samo o sobě neshledv za rozporn s principem prvn jistoty (body 82 a 83 citovanho rozsudku). Současně však judikatura Soudnho dvora potvrzuje, že v přpadech, kdy nen zkonodrcem ždn lhůta stanovena, nelze podn nvrhu odkldat donekonečna a je třeba jej podat v přiměřen době, jinak by došlo nejen k porušen principu prvn jistoty, ale podle okolnost i legitimnho očekvn častnků danho prvnho vztahu (srov. ve vztahu k oprvněn Komise uložit pokutu za porušen soutěžnho prva rozsudek ve věci C-48/69 Imperial Chemical Industries Ltd. proti Komisi [1972], Recueil, s. 619, bod 49, nebo rozsudek ve věci C-52/69 J. R. Geigy AG proti Komisi [1972], Recueil, s. 787, bod 21; ve vztahu k oprvněn Komise napadnout nepovolenou sttn podporu rozsudek ve věci C-223/85 Rijn-Schelde-Verolme proti Komisi [1987], Recueil, s. 4617, body 12 až 17).
13. Prvo na přstup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny tak nen absolutn a neomeziteln. Jeho čelem je možnost reln a efektivn ochrany před akty orgnů veřejn moci. K tomu navrhovatel uvd rozsudek ESLP ve věci Freitag proti Německu (ždost č. 71440/01), kde ESLP konstatoval, že "prvo na soud, jehož jednm aspektem je prvo na přstup k soudu, nen absolutn; je předmětem omezen, např. zkonnch lhůt. Tam, kde je prvo na přstup k soudu omezeno zkonem nebo fakticky, soud zkoum, zda uložen omezen nepoškodilo podstatu tohoto prva, zejmna zda sledovalo legitimn cl a zda zde byl rozumn vztah přiměřenosti mezi použitmi prostředky a sledovanm clem". Zde navrhovatel uzavřel svou argumentaci konstatovnm, že princip prvn jistoty je součst stavnho pořdku Česk republiky a vyplv rovněž z mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"). Projevuje se mimo jin ve formě požadavku na stanoven lhůt k podn nvrhu k soudu nebo k jinmu orgnu. Při stanoven lhůt je přitom nutn hledat rozumn a přiměřen vztah mezi principem prvn jistoty a požadavkem legality a prvem na přstup k soudu; jednostrann upřednostněn jedn z těchto hodnot nen možn považovat za přiměřen a lze je označit za porušen t hodnoty, kter byla potlačena. Nevyloučil ovšem, že za vjimečnch okolnost může princip prvn jistoty ve formě stanoven lhůt ustoupit všeobecnm požadavkům spravedlnosti (např. rehabilitace, restituce).
14. Nejvyšš sprvn soud dle v odůvodněn svho nvrhu odkzal na prvn nzor vyjdřen v usnesen rozšřenho sentu ve věci sp. zn. 1 Ao 1/2009, že v přpadě řzen o zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti zkonodrce ždnou lhůtu k podn nvrhu na přezkum nestanovil (kromě lhůty implicitně vyplvajc z 101a odst. 1 věty druh s. ř. s.), takovou lhůtu si pak nelze vkladem "přimyslit", neboť by to znamenalo nepřpustn (zkonem nestanoven) omezen přstupu k soudn ochraně [poukazuje na nlez sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) s tm, že jde o protistavn mezeru neodstranitelnou stavně konformnm vkladem]; nvrh je omezen toliko existenc opatřen obecn povahy. Protistavnost absence lhůty je dle navrhovatele zřejm z iniciačnho přpadu sp. zn. 1 Ao 1/2010, ve kterm nvrh na přezkum z roku 2010 směřuje proti změně zemnho plnu z roku 2005, přičemž samotn zemn pln byl přijat již v roce 2000. M tedy za to, že vztah mezi principem prvn jistoty na jedn straně a požadavkem legality a prvem na přstup k soudu na straně druh nerespektuje požadavek přiměřenosti a rozumnosti. Ždn takov důvod nelze najt v důvodov zprvě k nvrhu zkona o elektronickch komunikacch ani ze zznamů z jeho projednvn. Stejně tak nelze tuto pravu spojit s požadavkem všeobecn spravedlnosti či potřebou odčinit zvažn křivdy. Faktick absolutn upřednostněn požadavku legality a prva na přstup k soudu oproti principu prvn jistoty proto hodnot jako svvoln.
15. Tuto argumentaci proti časov neomezenosti přezkumu navrhovatel podpořil dalšmi argumenty, kter lze pro přehlednost uspořdat nsledujcm způsobem:
a) protistavn absence lhůty k podn nvrhu ve spojen s materilnm pojetm opatřen obecn povahy (v přpadě zemnch plnů pak i dle novelizovanho 188 odst. 4 "novho" stavebnho zkona) umožňuje přezkum neomezeně do minulosti, tedy předmětem přezkumu mohou bt zemn plny star mnoho desetilet (vyhlšen ve formě obecně zvazn vyhlšky kdykoliv před 1. 1. 2007). Je proto možn narušen zkazu retroaktivity, a to aplikac napaden čsti soudnho řdu sprvnho na proces přijmn zemnch plnů před vstupem v platnost zkona č. 500/2004 Sb., sprvn řd;
b) protože Nejvyšš sprvn soud nejdřve přezkoumv formln a pot teprve materiln nležitosti opatřen obecn povahy, je povinen zrušit opatřen i "jen" na zkladě formlnho pochyben, kter se udlo řadu let před podnm nvrhu na přezkum. Přpadn procesn pochyben i otzky pravomoci a působnosti by měly bt vyřešeny v rozumn a přiměřen lhůtě po činnosti zemnho plnu. Zdůrazňuje přitom potřebu zdrženlivosti při zsazch do vztahů vzniklch hluboko v minulosti [zmiňuje nlez sp. zn. II. S 519/08 ze dne 25. 9. 2008 (N 157/50 SbNU 399) a usnesen sp. zn. II. S 264/07 ze dne 5. 6. 2008, sp. zn. I. S 889/07 ze dne 24. 2. 2009 a sp. zn. I. S 3108/07 ze dne 27. 12. 2007 (ve SbNU nepublikovna, dostupn na http://nalus.usoud.cz)];
c) může to znamenat zsah jak do stavně zaručenho prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, tak do prva na podnikn podle čl. 26 odst. 1 Listiny;
d) současně možnost soudnho zrušen opatřen obecn povahy (zejmna s velkm odstupem od doby přijet) lze rovněž považovat za zsah do prva na samosprvu podle čl. 100 odst. 1 stavy. Nvrh neusiluje o nezměnitelnost zemnch plnů, nicmně vid rozdl mezi tm, děje-li se změna ve standardnm řzen upravenm zkonem za časti zainteresovanch stran, kter vede a v němž čin rozhodnut odpovědn politick aktr (obec), a tm, že zruš zemn pln po mnoha letech soud vrchnostenskm rozhodnutm. Takov nepřiměřen zsah soudu, byť v souladu se zkonem, je dle něj rozporn s prvem na samosprvu;
e) opatřen obecn povahy podlhaj standardnmu přezkumnmu řzen sprvnm orgnem podle 94 až 99 sprvnho řdu, kter lze v souladu s 174 odst. 2 sprvnho řdu zahjit nejpozději ve lhůtě tř let od jejich činnosti. Novelou 188 odst. 4 zkona č. 183/2006 Sb. však byly z přezkumnho řzen vyloučeny zemn plny vyhlšen obecně zvaznmi vyhlškami (tj. zemn plny přijat před 1. 1. 2007). Zkonodrce tak navodil paradoxn situaci, kdy čst zemnch plnů nelze v přezkumnm řzen podle sprvnho řdu přezkoumat vůbec a zbvajc čst pouze ve lhůtě tř let od jejich činnosti. Současně je ale soudn přezkum u všech plnů časově neomezen, ačkoliv vsledek soudnho i sprvnho přezkumu může v obou přpadech vst ke zrušen zemnho plnu;
f) v přpravnch pracch chyb jakkoli zmnka či zdůvodněn tto časově neomezen možnosti přezkumu, popř. poukaz na požadavky obecn spravedlnosti (viz sub 13);
g) takov prvn prava, jež umožňuje prostřednictvm soudnho rozhodnut zasahovat do prva vlastnickho či prva na podnikn třetch osob a kter zroveň nestanov ždn časov omezen pro navrhovatele k podn přslušnho nvrhu k soudu, je zjevně neslučiteln s požadavky mluvy. Zde navrhovatel poukazuje na rozsudek ESLP ve věci Kirova a dalš proti Bulharsku (ždost č. 31836/04, bod 32);
h) protistavnost pravy lhůty pro podn nvrhu shledv i v tom, že opomenut zkonodrce m za nsledek i stavně neakceptovatelnou nerovnost dvou skupin subjektů [odkazuje na nlez sp. zn. Pl. S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. To je dno zněnm druh věty 101a odst. 1 s. ř. s. (podn žaloby je omezeno zkonnou lhůtou, a je-li tedy navrhovatel povinen podat nvrh na zrušen opatřen společně se žalobou, mus nvrh doručit soudu v tto totožn zkonn lhůtě). Zkonodrce tak rozlišuje dvě skupiny možnch navrhovatelů zrušen opatřen obecn povahy; prvn skupinou jsou osoby, kterm bylo oznmeno sprvn rozhodnut, pro jehož vydn bylo užito opatřen (těmto 101d odst. 1 s. ř. s. stanov lhůtu k podn nvrhu), a druhou skupinou jsou osoby, kter buď ždn sprvn řzen nezahjily, nebo sice zahjily, avšak dosud jim nebylo oznmeno sprvn rozhodnut (těmto 101a odst. 1 s. ř. s. ždnou lhůtu nestanov).
Podle Nejvyššho sprvnho soudu se tak jedn o rezignaci zkonodrce na stanoven předmětn lhůty, a z n vyplvajc faktick absolutn upřednostněn požadavku legality a prva na přstup k soudu tak nen možn hodnotit jinak než jako svvoln porušen principu prvn jistoty, kter je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. Vznik tak protistavn mezera [k tomu nlez sp. zn. Pl. S 15/04 ze dne 30. 11. 2004 (N 180/35 SbNU 391; 45/2005 Sb.)], kter je podle navrhovatele obsažena v 101a s. ř. s. Stanoven lhůty k podn nvrhu na zahjen řzen o zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti je nicmně podmnkou řzen, kter je rozhodn pro celou napadenou prvn pravu. Shledan rozpor s stavnm pořdkem by nemohl bt odstraněn pouze zrušenm 101a s. ř. s. Proto bylo navrženo zrušen celho dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s. (ustanoven 101a až 101d), poslze (viz sub 6) vysloven nestavnosti tto pravy jako celku.
16. Tento obecn zvěr navrhovatel doplnil dalšmi vhradami k tto pravě. Jedn se zejmna o zjevnou nepřiměřenost prvn pravy soudnho přezkumu opatřen obecn povahy, kter se projevuje v několika aspektech; jednak lhůta třiceti dnů pro rozhodnut soudu je zcela nepřiměřen složitosti a zvažnosti věci a taktž (zejmna v přpadě zemnch plnů) dlce a komplikovanosti procesu samotnho přijmn opatřen obecn povahy. Nejvyšš sprvn soud netvrd, že v tto lhůtě nen možn rozhodnout (ve sv rozhodovac činnosti maximlně usiluje o dodržen tto lhůty) nebo že tato lhůta zatěžuje soud, nicmně tato krtk lhůta m zvažn dopady na prva častnků řzen a jejich rovn postaven před soudem. Např. zatmco navrhovatel m k dispozici neomezenou dobu k vypracovn a podn nvrhu na zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti, odpůrce mus zpravidla na rozshl nvrh reagovat v řdu dnů. Za nepřiměřenou lze rovněž považovat koncentraci řzen před Nejvyššm sprvnm soudem (blže k tomu sub 10.c).
17. Konečně, jak uvd "spše pro ilustraci", poukazuje navrhovatel i na zkonn vyloučen dalšch osob z řzen kromě navrhovatele a odpůrce (viz 101b s. ř. s.). Jak bylo vše naznačeno, vsledek řzen o zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti může mt zsadn dopady na všechny osoby, kter jsou adresty tohoto opatřen (např. v projednvanm přpadě je navrhovno zrušen obecnch regulativů tkajcch se průmyslov vroby, kter maj vliv na vešker zem regulovan zemnm plnem). Zkonn vyloučen těchto osob z časti na soudnm řzen a z možnosti hjit sv prva lze považovat za rozporn s prvem na přstup k soudu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.
18. Zvěrem bylo navrženo zrušen dlu 7 hlavy II čsti III zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn zkona č. 127/2005 Sb., tzn. ve zněn platnm ke dni podn. Tento nvrh byl nsledně přeformulovn na zkladě připuštěn změny nvrhu, jak bylo uvedeno vše (viz sub 4 až 6), aniž by byla věcn argumentace dle změněna či doplněna.
19. Dne 21. 3. 2011 obdržel stavn soud stavn stžnost směřujc proti rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu č. j. 1 Ao 2/2010-185 ze dne 18. ledna 2011 vedenou pod sp. zn. Pl. S 21/11 (viz sub 2). Kromě argumentace, kter směřuje proti vroku a odůvodněn tohoto rozsudku, navrhovatel navrhuj i zrušen čsti zkona, na jejmž zkladě byl napaden rozsudek vydn, tj. 101a až 101d s. ř. s. Odkazuj přitom vslovně na argumentaci navrhovatele v tomto řzen ve věci sp. zn. Pl. S 34/10. Namtaj, že na zkladě nečekanch změn a pravy zemnho plnu obce Moravany došlo k zsahu do jejich prvn jistoty, vlastnickho prva a prva na podnikn v důsledku zmařen jejich investic. Dle tvrd, že zsadnm stavněprvnm nedostatkem napadenho rozsudku je skutečnost, že za situace, kdy se jednalo o jejich prvnch možnostech, o prvnm postaven a o zsahu do jejich prv, se nemohli tohoto řzen jakkoliv častnit. Toto porušen procesnch prv je podle jejich nzoru o to zvažnějš, že Nejvyšš sprvn soud byl o existenci prv třetch osob informovn. Na formu jejich uplatněn (přpisem zastupitele obce Moravany Bc. M. B. - viz bod 44 rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu sp. zn. 1 Ao 2/2010) reagoval tm, že vslovně uvedl, že k přpisu nebude přihlžet. Takov postup je dle vedlejšch častnků nesprvn a představuje zsah do jejich prva na spravedliv proces včetně rovnosti častnků před soudem. Konkrtně v tomto řzen Nejvyšš sprvn soud svm vše uvedenm rozsudkem zrušil opatřen obecn povahy - změny č. 4 (druhou čst), 5 a 6 zemnho plnu obce Moravany, kter byly schvleny usnesenm Zastupitelstva obce Moravany č. 3.9.-3.36.2009 dne 25. 6. 2009. Tyto změny byly provedeny na popud vedlejšch častnků v souvislosti s realizac jejich investičnch změrů v dan lokalitě. V rozsudku Nejvyšš sprvn soud vyhověl nvrhu tř vlastnků nemovitost dotčench touto změnou zemnho plnu z důvodu zsahu do jejich vlastnickch prv a z důvodů spojench s postupem při schvlen změny zemnho plnu iniciovan vedlejšmi častnky prvě v projednvan věci. Ve svm nvrhu vedlejš častnci dle uvděj, že rozšřen průmyslov zny provedlo Zastupitelstvo obce Moravany v roce 2009. Nvrh na zrušen tto změny zemnho plnu obce byl podn 10. 5. 2010 a zastupitelstvo obce s nm za odpůrce nesouhlasilo. Po volbch v roce 2010 však nově zvolen zastupitelstvo změnilo jako odpůrce v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem svůj postoj, s nvrhem na zrušen změn zemnho plnu se ztotožnilo a při stnm jednn dne 11. 1. 2011 se k němu připojilo. Vedlejš častnci se o projednvn takovho nvrhu dověděli na podzim roku 2010. Uvděj, že na ždost jednoho ze zastupitelů Zastupitelstva obce Moravany Bc. M. B. poskytli tomuto zastupiteli informace o svch investicch. Ten se pak obrtil jmnem vce osob, včetně stěžovatelů, na Nejvyšš sprvn soud se sdělenm o důsledcch, kter by přpadn zrušen změn zemnho plnu přinšelo třetm osobm (viz bod 44 rozsudku č. j. 1 Ao 2/2010-185). Přpis byl soudu doručen dne 13. 1. 2011, tedy po stnm projednn věci, ale ještě předtm, než soud učinil rozhodnut ve věci sam, k čemuž došlo 18. 1. 2011. V okamžiku rozhodovn Nejvyššho sprvnho soudu tedy byly znmy možn faktick dopady jeho rozhodnut, včetně dotčen prv třetch osob. Tuto skutečnost Nejvyšš sprvn soud potvrdil ve svm rozhodnut (viz body 44 a 67 rozsudku č. j. 1 Ao 2/2010-185), nicmně rozhodl ve prospěch ochrany prv navrhovatelů a zashl tm do vše uvedench zkladnch prv vedlejšch častnků. Ti ve svm obshlm podn vychzej z toho, že sice nebyli častnky řzen, rozhodnut však považuj za formu jinho zsahu do svch zkladnch prv. Kromě toho zdůrazňuj, že současn modern procesn teorie jsou založeny na strn rozdlů mezi častnky a nečastnky řzen, když instituty jako amicus curiae a jin neformln nstroje uplatněn zjmů pronikaj i do česk procesn kultury a soudy stle častěji zohledňuj širš dopad svch rozhodnut na třet subjekty. Tomuto trendu se měl podvolit i Nejvyšš sprvn soud, a to zejmna s ohledem na skutečnost, že řzen, kter vede, je typicky řzenm, kter m z definice dalekoshl dopady na mnoh osoby. Soud měl možnost vyslechnout přpadn dotčen osoby svědecky, vyždat si od nich podklady apod., což se ale nestalo. Z tohoto postupu pak vedlejš častnci dovozuj, že Nejvyšš sprvn soud porušil prvo na spravedliv proces, a to jak formlně tm, že jim upřel prvo na procesn čast nesprvnm, neprocesnm a protiprvnm způsobem, jednak materilně tm, že postupoval v intencch sv procesn praxe hrubě jednostrannm způsobem, kter zohledňuje pouze jeden z možnch zjmů vstupujc do vah o rozhodovn. I když jsou si vědomi odlišnch okolnost konkrtnho přpadu, odvolvaj se rovněž na argumentaci navrhovatele v tomto řzen ve věci sp. zn. Pl. S 34/10. Současně v tto souvislosti namtaj nedůslednost Nejvyššho sprvnho soudu jako navrhovatele, neboť podle jejich nzoru v řzen ve věci sp. zn. 1 Ao 2/2010 postupoval podle ustanoven soudnho řdu sprvnho, kter předtm napadl u stavnho soudu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 34/10. Nejvyššmu sprvnmu soudu vedlejš častnci dle vytkaj řadu pochyben ve vlastnm rozhodnut. Poukazuj však tak na jeho koncepčně vadn přstup při rozhodovn o nvrzch na rušen opatřen obecn povahy, kter představuje zsah do prva na samosprvu, často dv přednost procesnm nmitkm, kter nemaj reln vztah k obsahu napadenho opatřen, a nerozlišuje zvlštnosti rozhodovn o individulnch sprvnch aktech a prvnch předpisech. Ze všech těchto důvodů se vedlejš častnci obrtili na stavn soud s vědomm, že již nvrh na zrušen přslušn čsti soudnho řdu sprvnho projednv ve věci sp. zn. Pl. S 34/10, a navrhli jej zrušen s tm, že budou vystupovat v řzen jako vedlejš častnci. Pro plnost se poznamenv, že prvn zstupce častnků nahldl dne 4. 1. 2012 do soudnho spisu sp. zn. Pl. S 34/10, tedy v době, kdy již platila nov prvn prava. Ždn dalš procesn kony vedlejš častnci v řzen neučinili. Současně k vzvě soudce zpravodaje vyslovili souhlas s upuštěnm od stnho jednn.
III.
Vyjdřen častnků řzen
20. Za Poslaneckou sněmovnu se k nvrhu vyjdřila jej předsedkyně Miroslava Němcov, a to nejdřve k projednn soudnho řdu sprvnho (sněmovn tisk č. 1080). Konstatovala, že byl projednn ve třech čtench dne 25. 10. 2001, 30. 1. 2002, 8. 2. 2002 a 15. 2. 2002 (po zapracovn pozměňovacch nvrhů) a byl schvlen dne 15. 2. 2002 na 46. schůzi při hlasovn č. 589, kdy z přtomnch 157 poslanců bylo pro nvrh 103 poslanců a proti nvrhu 44 poslanců. Sent s nvrhem vyslovil souhlas dne 21. 3. 2002 a prezident republiky jej podepsal dne 28. 3. 2002. K vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo dne 17. 4. 2002.
21. Co se tče samotnch napadench ustanoven soudnho řdu sprvnho, předsedkyně Poslaneck sněmovny uvedla, že byla do soudnho řdu sprvnho vložena zkonem č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), (čst dvact prvn 171 bod 3). Nvrh zkona o elektronickch komunikacch předložila Poslaneck sněmovně vlda dne 7. 9. 2004 (rozesln jako sněmovn tisk č. 768). K napadenm ustanovenm byl v důvodov zprvě komentř: "V souvislosti se silnm požadavkem prva Evropskch společenstv na zakotven prva subjektů na trhu odvolat se proti regulačnm a jinm zsahům (kter maj v nvrhu zkona formu sprvnch rozhodnut, opatřen obecn povahy a vyhlšek) do jejich prv k nezvislmu subjektu (soudu) a opakovnm tohoto požadavku při konzultacch se zstupci Komise Evropskch společenstv se navrhuje v souladu s čl. 87 stavy doplněn soudnho řdu sprvnho o ustanoven umožňujc Nejvyššmu sprvnmu soudu rušit opatřen obecn povahy pro rozpor se zkonem" (zvlštn čst důvodov zprvy, bod 173). Poslaneck sněmovna projednala nvrh ve třech čtench dne 23. a 24. 9. 2004, 14. 12. 2004 a 17. 12. 2004 (po zapracovn pozměňovacch nvrhů). Nvrh byl schvlen dne 17. 12. 2004 na 39. chůzi při hlasovn č. 500, kdy z přtomnch 181 poslanců bylo pro nvrh 108 a proti nvrhu 54 poslanců. Sent nvrh projednal a dne 27. 1. 2005 rozhodl vrtit jej Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Poslaneck sněmovna setrvala na j přijatm zněn a v zvěrečnm hlasovn na 41. schůzi dne 22. 2. 2005 nvrh schvlila, kdy z přtomnch 167 poslanců hlasovalo pro nvrh 113 a proti nvrhu 35 poslanců. Prezident republiky zkon o elektronickch komunikacch podepsal dne 21. 3. 2005 a k vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo dne 31. 3. 2005.
22. Za Sent se k vzvě soudce zpravodaje vyjdřil jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka, kter ve svm vyjdřen poukzal na okolnosti vložen napadench ustanoven do soudnho řdu sprvnho podle důvodov zprvy a poukzal na průběh projednvn nvrhu v Sentu. Uvedl, že pro vrcen nvrhu zkona o elektronickch komunikacch se v hlasovn č. 16 z přtomnch 75 sentorů vyslovilo pro nvrh 59 a proti 2 sentoři. Konstatoval dle, že rozprava v Sentu (včetně jeho vborů) se ve svm obsahu zaměřila v nvrhu předevšm na tři ministrem informatiky zdůrazňovan okruhy problematiky (odposlechy, digitalizace a veřejnoprvn multiplex, vztah mezi řadem na ochranu hospodřsk soutěže a Českm telekomunikačnm řadem). Institutu opatřen obecn povahy a jeho soudnmu přezkumu se podrobněji věnoval jen Vbor pro vzdělvn, vědu, kulturu, lidsk prva a petice, kter jej považoval za stěžejn institut zkona o elektronickch komunikacch, navrhovan soudn přezkum však nerozporoval, když svou pozornost zaměřil na otzku činnosti soudnho řdu sprvnho ve vztahu k činnosti pravy institutu opatřen obecn povahy ve sprvnm řdu (zkon č. 500/2004 Sb.). Předseda Sentu považoval za potřebn poznamenat, že napaden ustanoven soudnho řdu sprvnho maj vztah rovněž k 4 odst. 2 psm. c) a 48 odst. 2 psm. e) s. ř. s. K petitu nvrhu se nevyjdřil a tuto otzku ponechal stejně jako předsedkyně Poslaneck sněmovny na stavnm soudu.
IV.
Formln předpoklady projednn nvrhu a stavnost legislativn procedury
23. Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., zjišťuje stavn soud v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů, zda napaden zkon nebo jin prvn předpis byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. V danm přpadě se ovšem jedn o čst soudnho řdu sprvnho, u kter v průběhu řzen došlo ke změně některch ustanoven, kter byla nvrhem napadena. Pro projednvanou věc je zde podstatn skutečnost, že podle čl. II bodu 9 zkona č. 303/2011 Sb. (tj. novely soudnho řdu sprvnho) se již zahjen řzen ve věci zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabyt činnosti předmětn novely soudnho řdu sprvnho, dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů. Předmětem řzen je proto stavnost celho dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s. v jeho stavu do 31. 12. 2011, neboť to je prvn stav, ze kterho mus Nejvyšš sprvn soud vychzet. Pro stavn soud to znač, že předmětem řzen budou nevyhnutelně jak již zrušen, nicmně aplikovateln ustanoven tohoto dlu, tak jeho ustanoven, kter nadle zůstala v platnosti, byť byla změnou klčovch součst tohoto dlu podstatně zasažena. Proto je třeba postupovat podle požadavků 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., v jejich plnm rozsahu.
24. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu a z těsnopiseckch zprv (Sentem zaslanch jako přloha k vyjdřen, u Poslaneck sněmovny uveřejněnch na internetu na strnkch http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=768&O=4) vyplv, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona o elektronickch komunikacch (obsahujc napaden ustanoven soudnho řdu sprvnho) ve třetm čten dne 17. 12. 2004, kdy z přtomnch 181 poslanců bylo pro nvrh 108 a proti nvrhu 54 poslanců. Sent nvrh vrtil s pozměňovacmi nvrhy dne 27. 1. 2005, kdy z přtomnch 75 sentorů bylo pro vrcen nvrhu s pozměňovacmi nvrhy 59 sentorů a 2 byli proti. Nsledně Poslaneck sněmovna nvrh schvlila v původnm zněn (tj. zněn schvlenm před postoupenm Sentu) dne 22. 2. 2005, kdy z přtomnch 167 poslanců bylo pro nvrh 113 a proti nvrhu 35 poslanců. Zkon o elektronickch komunikacch byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 127/2005 Sb. řdně vyhlšen v čstce 43 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 31. 3. 2005, a dle čsti dvact sedm 179 nabyl činnosti "prvnm dnem druhho měsce nsledujcho po dni jeho vyhlšen", tedy dne 1. 5. 2005. stavn soud dospěl k zvěru, že napaden ustanoven soudnho řdu sprvnho byla přijata stavně předepsanm postupem.
25. Stejně tak stavn soud dospěl k zvěru, že po formln strnce je nvrh v souladu s požadavky čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů. V řzen před Nejvyššm sprvnm soudem ve sp. zn. 1 Ao 1/2010 se navrhovatel domh zrušen čsti opatřen obecn povahy - změny č. 1 zemnho plnu obce Kamenice schvlen zastupitelstvem obce dne 12. 7. 2005 a vyhlšen obecně zvaznou vyhlškou obce Kamenice č. 2/2005, kterou se měn obecně zvazn vyhlška obce Kamenice č. 11/2000 o vyhlšen zvazn čsti zemně plnovac dokumentace obce Kamenice. Jedn se o otzku zkonnosti veřejnoprvnho aktu, ve kter je třeba zodpovědět otzku, zda tento akt (opatřen obecn povahy) byl vydn za dodržen pravidel stanovench stavnm pořdkem. Ustanoven 101a až 101d s. ř. s. maj bt bezprostředně použita při řešen věci, přičemž na posouzen jejich stavnosti ve zněn k 31. 12. 2011 zvis dalš postup navrhovatele v tomto řzen. Nvrh byl proto podn oprvněnm navrhovatelem.
26. stavn soud dle připojil k nvrhu soudn spis sp. zn. 1 Ao 1/2010. Vzhledem k tomu, že projednvan prvn problematika a všechny skutkov okolnosti přpadu byly dostatečně zřejm z listinnch podkladů, stavn soud postupem podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu upustil od stnho jednn, neboť se od něj již nedalo očekvat dalš objasněn věci a častnci řzen s upuštěnm vyslovili souhlas.
V.
Posouzen stavnosti nvrhem dotčench ustanoven
27. Na tomto zkladě po přezkoumn napadench ustanoven 101a až 101d s. ř. s. dospěl stavn soud k zvěru, že nvrh nen důvodn. Byl přitom veden nsledujcmi vahami.
28.Napaden ustanoven soudnho řdu sprvnho maj bt aplikovna ve smyslu čl. II bodu 9 zkona č. 303/2011 Sb. v tomto zněn:
"Dl 7
Řzen o zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čsti
101a
(1) Nvrh na zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čst je oprvněn podat ten, kdo tvrd, že byl na svch prvech opatřenm obecn povahy, vydanm sprvnm orgnem, zkrcen. Pokud je podle zkona současně oprvněn ve věci, ve kter bylo opatřenm obecn povahy užito, podat ve sprvnm soudnictv žalobu nebo jin nvrh, může navrhnout zrušen opatřen obecn povahy jen společně s takovm nvrhem.
(2) Nvrh na zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čst, vydanho obc nebo krajem, může podat tž Ministerstvo vnitra.
(3) Nvrh na zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čst, vydanho krajem, může podat tž obec.
(4) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatřen obecn povahy, jehož zrušen nebo zrušen jeho čsti je navrhovno.
101b
čast dalšch osob na řzen ( 34) je vyloučena.
101c
K řzen o zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čst je přslušn Nejvyšš sprvn soud.
101d
Rozsudek a jeho činky
(1) Při rozhodovn soud posuzuje soulad opatřen obecn povahy se zkonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezch sv působnosti a pravomoci a zda opatřen obecn povahy bylo vydno zkonem stanovenm způsobem. Přitom nen vzn prvnmi důvody nvrhu.
(2) Dojde-li soud k zvěru, že opatřen obecn povahy nebo jeho čsti jsou v rozporu se zkonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze sv působnosti a pravomoci, anebo že opatřen obecn povahy nebylo vydno zkonem stanovenm způsobem, opatřen obecn povahy nebo jeho čsti zruš dnem, kter v rozsudku urč. Nen-li nvrh důvodn, soud jej zamtne. Soud o nvrhu na zrušen opatřen obecn povahy nebo jeho čst rozhodne do třiceti dnů pot, kdy nvrh došel soudu.
(3) Bylo-li na zkladě opatřen obecn povahy, kter bylo zrušeno, nebo bylo-li na zkladě čsti opatřen obecn povahy, kter byla zrušena, rozhodnuto o sprvnm deliktu a toto rozhodnut nabylo prvn moci, ale nebylo dosud vykonno, je zrušen takovho opatřen obecn povahy nebo jeho čsti důvodem pro obnovu řzen podle ustanoven přslušnho procesnho předpisu.
(4) Prva a povinnosti z prvnch vztahů vzniklch před zrušenm opatřen obecn povahy nebo jeho čsti zůstvaj nedotčena.
(5) Na nhradu nkladů nem ždn z častnků řzen prvo.".
29. Jak již bylo vše uvedeno, zkladn podmnka řzen o konkrtn kontrole prvnch předpisů, kde je navrhovatelem obecn soud, je splněna. V danm přpadě se navrhovatel (Strojmetal Kamenice, a. s.) v řzen vedenm pod sp. zn. 1 Ao 1/2010 před Nejvyššm sprvnm soudem domh zrušen čsti opatřen obecn povahy - změny č. 1 zemnho plnu obce Kamenice schvlen zastupitelstvem obce dne 12. 7. 2005 a vyhlšen obecně zvaznou vyhlškou obce Kamenice č. 2/2005, kterou se měn obecně zvazn vyhlška obce Kamenice č. 11/2000 o vyhlšen zvazn čsti zemně plnovac dokumentace obce Kamenice. V řzen před Nejvyššm sprvnm soudem se proto jedn o otzku zkonnosti veřejnoprvnho aktu, ve kter je třeba zodpovědět otzku, zda tento akt (opatřen obecn povahy) byl vydn za dodržen pravidel stanovench stavnm pořdkem a svm obsahem nezasahuje do stavně zaručench prv a svobod svch adrestů podle čl. 11 a 26 Listiny. Napadench ustanoven soudnho řdu sprvnho m bt bezprostředně použito při řešen věci, přičemž na posouzen stavnosti 101a až 101d s. ř. s. ve zněn k 31. 12. 2011 zvis dalš postup navrhovatele v tomto řzen. Nvrh byl proto z tohoto obecnho hlediska podn oprvněnm navrhovatelem zpochybňujcm stavnost zkona, kter m v probhajcm řzen aplikovat. Oproti tomu postaven vedlejšch častnků v tomto řzen je založeno na stavn stžnosti proti rozhodnut vydanmu v již skončenm řzen před Nejvyššm sprvnm soudem. Předmětem řzen jsou ovšem pouze napaden ustanoven dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s., nikoli rmec budoucho rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu ve věci sp. zn. 1 Ao 1/2010, popř. hodnocen stavnosti rozsudku ve věci sp. zn. 1 Ao 2/2010.
30. Podstatn pro postup stavnho soudu proto je, že v projednvan věci se nejedn o abstraktn kontrolu stavnosti, neboť k takovmu nvrhu nejsou obecn soudy oprvněny ( 64 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 83/2004 Sb.). Jde proto o konkrtn situaci, ve kter m navrhovatel aplikovat ustanoven soudnho řdu sprvnho v podmnkch konkrtnho přpadu. Nejde tedy o abstraktn hodnocen možnosti podat nvrh na zrušen opatřen obecn povahy bez časovho omezen, když navc již byla tato možnost ze soudnho řdu sprvnho jeho novelou odstraněna. Nejde ani o otzku absence lhůty v abstraktnm vznamu, nbrž o posouzen, zda je stavně přpustn a v souladu se zsadou prvn jistoty, že prvn řd umožňuje, aby mohl bt podn dne 31. 3. 2010 nvrh na zrušen změny čsti zemnho plnu, kter byla provedena v roce 2005 a kter - jak se ukzalo v nsledujcm jinm sprvnm řzen o povolen stavby - brn realizaci konkrtnho podnikatelskho změru navrhovatele (v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem). To za situace, kdy z hlediska vymezen jeho prvn povahy došlo nejpozději 19. 11. 2008 k uznn zemnch plnů za opatřen obecn povahy v materilnm pojet (viz vše nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 14/07), resp. kdy od 3. 6. 2008 byly obecně zvazn vyhlšky vydan před 1. 1. 2007 vymezujc zvaznou čst zemně plnovac dokumentace prohlšeny za opatřen obecn povahy - viz 188 odst. 4 zkona č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon). To samozřejmě obecnmu soudu nebrn, aby argumentoval tak, jak to čin v projednvan věci, a předestřel širš stavn okolnosti přpadu, kter m rozhodnout, stejně jako to nebrn vedlejšm častnkům, aby v rmci svho nvrhu podpořili tuto argumentaci Nejvyššho sprvnho soudu z pohledu svho konkrtnho přpadu. Předmětem řzen jsou ovšem pouze napaden ustanoven soudnho řdu sprvnho, přičemž v tomto řzen stavn soud nemůže nikterak předjmat budouc rozhodnut navrhovatele, popř. vlastn rozhodnut ve věci stavn stžnosti vedlejšch častnků.
31. stavn konstrukce postaven soudn moci ve smyslu čl. 95 stavy neumožňuje, aby soudy aktivně vystupovaly s nvrhy na přezkum stavnosti zkonů tam, kde to nen nevyhnutelně třeba pro řešen věci, o kter maj rozhodnout. Na zkladě iniciačnho řzen ve věci sp. zn. 1 Ao 1/2010 napad navrhovatel celkovou pravu řzen o zrušen opatřen obecn povahy, tj. 101a až 101d s. ř. s., a to ve zněn činnm do 31. 12. 2011 a aplikovatelnm ve smyslu čl. II bodu 9 přechodnch ustanoven zkona č. 303/2011 Sb. Podle tohoto ustanoven se řzen zahjen přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabyt činnosti tohoto zkona, tedy do 31. 12. 2011, dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů. Navrhovatel ovšem napad jen někter ustanoven s tm, že v důsledku jejich nestavnosti je nestavn prava jako celek. Tyto nedostatky podle navrhovatele (viz tž sub 10) spočvaj:
a) v protistavn absenci lhůty pro podn nvrhu na přezkum opatřen obecn povahy, resp. v diskriminačnm stanoven lhůty jen pro určitou skupinu subjektů (blže sub 13 n.);
b) v nepřiměřeně krtk lhůtě 30 dnů k rozhodnut o nvrhu;
c) v nepřiměřenosti koncentrace řzen o zrušen opatřen obecn povahy u Nejvyššho sprvnho soudu, ačkoli se jedn o agendu typickou pro soudy prvnho stupně;
d) ve vyloučen časti dalšch osob v řzen kromě navrhovatele a odpůrce, přestože zrušen opatřen obecn povahy může mt zsadn dopady na všechny adresty opatřen.
32. Jak již bylo konstatovno, k takovmu nvrhu je oprvněn obecn soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost ( 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů), dojde-li k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem (čl. 95 odst. 2 stavy). Tato pravidla je třeba s ohledem na postaven soudn moci v soustavě sttnch orgnů a na princip dělby moci a roli soudnictv v něm vykldat tak, že soud může tmto postupem požadovat rozhodnut jen v přpadě takovch ustanoven zkona, kter m nevyhnutelně použt v před nm projednvan věci. Nestač pouze hypotetick možnost použit nebo pouze širš souvislosti, neboť by to v podstatě znamenalo prvo soudu zpochybnit jakkoli procesn ustanoven tkajc se řzen před soudem, neboť vždy dochz k určitmu řetězen aplikovanch předpisů a de facto je vždy aplikovn tž prvn předpis jako celek [viz k tomu usnesen sp. zn. Pl. S 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Na rozdl od abstraktn kontroly stavnosti je konkrtn kontrola stavnosti zkona vedena v zkm rmci soudnho rozhodovn konkrtnho přpadu. Do něj může stavn soud vstupovat jen za přsně vymezench podmnek, a to jedinm způsobem, rozhodnutm o stavnosti zkona, jehož m bt při řešen věci použito. V rmci tto kontroly stavn soud nemůže vstupovat do přerušenho řzen a vyjadřovat se k jeho předmětu nad rmec posouzen, zda jsou dny podmnky k projednn předloženho nvrhu.
33. Proto je v řzen o konkrtn kontrole stavnosti zkona prejudiciln otzkou posouzen, kter ustanoven zkona maj bt v řzen nevyhnutelně použita. V tomto směru se z předloženho spisovho materilu podv, že předmětem řzen jsou (po upřesněn petitu nvrhu - soudn spis sp. zn. 1 Ao 1/2010, č. l. 27 až 29) vybran ustanoven obecně zvazn vyhlšky č. 11/2000 o vyhlšen zvazn čsti zemně plnovac dokumentace obce Kamenice, ve zněn obecně zvazn vyhlšky obce Kamenice č. 2/2005, kterou se měn obecně zvazn vyhlška obce Kamenice č. 11/2000 o vyhlšen zvazn čsti zemně plnovac dokumentace obce Kamenice. Navrhovatel přitom napad zejmna regulativy zemnho plnu, kter se tkaj zkazu budovn velkch zdrojů znečišťovn ovzduš na zem obce a vymezen zplavovch zem, mezi kter spad i zem, na kterm by měla stt navrhovatelem nově vybudovan hala pro technologie HCM pro kontinuln odlvn tyčovch slitin. Navrhovatel v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem vslovně v nvrhu uvd, že si je vědom zvěrů judikatury Nejvyššho sprvnho soudu, konkrtně toho, že v rozsudku č. j. 1 Ao 1/2005-98 tento soud vytyčil algoritmus o pěti krocch. Poznamenv se, že tento algoritmus podle Nejvyššho sprvnho soudu je vyvozovn z 101d odst. 1 a 2 s. ř. s. (v původnm zněn) a spočv v pěti postupnch krocch: za prv, v přezkumu pravomoci sprvnho orgnu vydat opatřen obecn povahy; za druh, v přezkumu otzky, zda sprvn orgn při vydvn opatřen obecn povahy nepřekročil meze zkonem vymezen působnosti (jednn ultra vires); za třet, v přezkumu otzky, zda opatřen obecn povahy bylo vydno zkonem stanovenm postupem; za čtvrt, v přezkumu obsahu opatřen obecn povahy z hlediska jeho rozporu se zkonem (materiln kritrium); za pt, v přezkumu obsahu vydanho opatřen obecn povahy z hlediska jeho proporcionality (kritrium přiměřenosti prvn regulace). Soud při přezkumu postupuje od prvnho kroku k dalšm s tm, že pokud u některho z kroků algoritmu shled důvod pro zrušen napadenho opatřen obecn povahy, aplikac dalšch kroků se již nezabv. Z hlediska předmětu řzen je třeba uvst, že navrhovatel v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem uvd (viz předmětn soudn spis, na č. l. 11), že v jeho věci půjde zejmna o čtvrt a pt krok, tedy o rozpor napadench čst opatřen obecn povahy se zkonem a předevšm o neměrnost obsahu tohoto opatřen (otzka proporcionality zsahu). Nejedn se tedy o situaci, kdy je opatřen obecn povahy napadno z důvodu procesnch pochyben, ač je obsahově nezvadn, což je podle navrhovatele zsadn problm z hlediska respektovn principu prvn jistoty. V iniciačnm řzen tak je namtn zsah do prv z důvodu obsahu a proporcionality zsahu, nikoli pouze z důvodu porušen pravidel při jeho přijmn. Nmitky v tomto směru vznesen ze strany vedlejšch častnků (viz sub 19) k obecn judikatorn praxi Nejvyššho sprvnho soudu včetně jeho algoritmu pěti kroků při hodnocen opatřen obecn povahy proto budou moci bt posouzeny až v řzen o jejich stavn stžnosti.
34. Ze spisovho materilu nevyplv, že by se v iniciačnm přpadě časti na řzen marně domhala nějak dalš osoba ( 101b s. ř. s. v původnm zněn), že by zde problm vznikl z důvodu koncentrace řzen o zrušen opatřen obecn povahy u Nejvyššho sprvnho soudu ( 101c s. ř. s. v původnm zněn), popř. že by mohl odpůrce doznat jmu na svch prvech v důsledku stanoven lhůty pro vyjdřen k nvrhu (nmitka sub 10.b), když se k nvrhu vyjdřil v průběhu jednoho tdne (viz na listu č. 36 n. předmětnho soudnho spisu). S ohledem na okolnosti přpadu nen nutn se zabvat ani lhůtou pro vydn rozhodnut ( 101d odst. 2 s. ř. s. v původnm zněn, nyn 90 dnů). Stejně tak zde nen situace dvojho postaven různch navrhovatelů (bez lhůty a se lhůtou - viz sub 15.h) ve smyslu 101a odst. 1 s. ř. s. (obdoba 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.). V řzen před Nejvyššm sprvnm soudem se rovněž nejedn o otzkch přezkumnho řzen podle 174 odst. 2 sprvnho řdu (ve vazbě na 188 odst. 4 stavebnho zkona - viz sub 15.e, neboť v projednvan věci jde o problm soudnho přezkumu, nikoli o přezkumn řzen podle čsti VI (resp. 94 až 99) sprvnho řdu (nmitka sub 15.e). V tomto ohledu stavn soud konstatuje, že v těchto čstech se nvrh, s ohledem na dobu jeho podn, jev jako nepřm podpora důvodů pro spěšn uplatněn vldnho nvrhu na změnu soudnho řdu sprvnho v zkonodrnm procesu (viz nzorně tisk č. 319, Poslaneck sněmovna, VI. volebn obdob, bod 13 důvodov zprvy k novele soudnho řdu sprvnho) a využit těchto důvodů na podporu argumentace ohledně nestavnosti absence lhůty k podn nvrhu v přpadě soudnho přezkumu opatřen obecn povahy. Bude tak sice použita dosavadn prvn prava s řadou namtanch vad, v konkrtnm řzen však nem bt těchto shora uvedench spornch (a převžně již novelizovanch) ustanoven použito.
35. Ze spisovho materilu tž nevyplv, že by v iniciačnm přpadě byla dalš osoba, kter by se domhala časti na řzen podle 34 s. ř. s. Navrhovatel v tomto přpadě uvd (sub 17), že "spše pro ilustraci" poukazuje i na zkonn vyloučen dalšch osob z řzen kromě navrhovatele a odpůrce podle původnho zněn 101b s. ř. s. O takovou situaci nešlo ani v přpadě vedlejšch častnků, kteř sv nmitky vznesli prostřednictvm člena Zastupitelstva obce Moravany Bc. M. B. V tomto bodě by se stavn soud mohl přpadně ztotožnit s jeho argumentac, nicmně navrhnout vysloven nestavnosti tohoto ustanoven by mohl obecn soud pouze za podmnky 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů. Jinak je pouze věc dotčench osob, kter by se marně časti na řzen domhaly, aby v přpadě nepřipuštěn do řzen podaly stavn stžnost podle čl. 87 odst. 1 psm. d) stavy. I kdyby stavn soud v projednvan věci vyšel z extenzivnho vkladu podmnek pro konkrtn kontrolu stavnosti, a tedy nejen z toho, že navrhovatel vysloven nestavnosti skutečně požaduje, ale že nelze vyloučit, že se takov osoba může časti na řzen domhat, bez zrušen nebo lpe upřesněn formulace čl. II bodu 9 zkona č. 303/2011 Sb. by nebylo možn cestu k pominut 101b s. ř. s. v napadenm zněn otevřt. Tomu nasvědčuje i nov zněn 101b odst. 4 s. ř. s. a celkov poslen postaven zčastněnch osob cestou novelizace soudnho řdu sprvnho zkonem č. 303/2011 Sb. Stejně jako v přpadě určen lhůty by muselo bt stanoven podmnek časti dalšch osob na řzen přenechno k aktivnmu zsahu zkonodrce, kter by mohl zvžit všechny důsledky pominut aplikace 101b s. ř. s., v původnm zněn. Nov zněn 101b odst. 4 s. ř. s. přitom nelze nevidět bez spojitosti s tm, že řzen podle dlu 7 hlavy II čsti III s. ř. s. se přenš z Nejvyššho sprvnho soudu na krajsk soudy, což souvis i s přpadnou čast velkho počtu osob na řzen. Tuto otzku řeš nov ustanoven 34 odst. 5 s. ř. s. V tomto řzen nen s ohledem na formulaci nvrhu stavn soud přslušn vyslovit, že se přechodn ustanoven čl. II bodu 9 zrušuje v určitm rozsahu, což by znamenalo, že čst nov pravy včetně 34 odst. 3 a 5 s. ř. s. by použiteln již byla, když zde nevznik problm prav retroaktivity.
36. Proto se stavn soud v projednvan věci mohl zaměřit na stěžejn argumentaci navrhovatele ohledně nestavnosti cel prvn pravy v kontextu absence lhůty pro projednn nvrhu na zrušen opatřen obecn povahy. Je nepochybn, že chybějc omezen nvrhovho oprvněn stanovenm určit lhůty je bezprostřednm a nevyhnutelnm problmem, se kterm se bude muset navrhovatel v řzen sp. zn. 1 Ao 1/2010 vypořdat. Navrhovatel s ohledem na jednoznačnost prvn pravy požaduje, aby stavn soud vydal interpretativn nlez, kterm bude určeno, že "ustanoven dlu 7 hlavy II čsti III zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 303/2011 Sb., byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 100 odst. 1 stavy a čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod".
37. V dan věci je třeba se ztotožnit s navrhovatelem, že prvn prava, ve stavu, o kterm se m rozhodnout, takov možn stavně konformn vklad neumožňuje (viz vše jeho argumentaci v bodech 3, 7 a 14). Proto se může jednat pouze o vklad vztahujc se k určitmu aspektu vykldanho předpisu, tedy o vklad vylučujc subsumpci určitho skutkovho stavu z hlediska předmětu, msta, času a subjektů, jako např. v přpadě nlezu sp. zn. Pl. S 43/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.), kde byla vyloučena čstečně osobn působnost napadenho ustanoven, aniž se zrušenm měnil jeho text.
38. V projednvan věci se jedn o nvrh na vyloučen časovch činků napadench ustanoven, neboť chybějc vymezen lhůty m podle navrhovatele zashnout do prva určit skupiny osob z hlediska požadavků prvn jistoty, když m bt prvn pravou upřednostněn princip legality a prvo na přstup k soudu (viz blže sub 12 až 14). Ačkoli v obecn rovině stavn soud s navrhovatelem čstečně sdl jeho argumentaci, v projednvan věci dospěl k zvěru, že argumentace uveden vše v bodech 11 až 15 nemůže v nov prvn situaci po novelizaci napadench ustanoven soudnho řdu sprvnho zkonem č. 303/2011 Sb. dostačovat. Tato argumentace měla sv oprvněn před novelizac, v důsledku novelizace však vznikl nov prvn stav. Nvrh požaduje vysloven stavu protistavnosti pro přpady řzen neukončench do konce roku 2011, avšak ani v takovm přpadě (viz již argumentaci sub 35) nelze dospět k uspokojivmu řešen s ohledem na přechodn ustanoven čl. II bod 9 zkona č. 303/2011 Sb. Ani v přpadě, že by stavn soud dospěl k zvěru, že prvn prava, kter m bt aplikovna v dan věci, byla protistavn, nic to neměn na tom, že by tm nemohlo bt dosaženo cesty k potřebn npravě.
39. Zkladnm vchodiskem v tomto ohledu je, že dle prvnho nzoru stavnho soudu lhůta prima facie bez dalšho nevykazuje a ani nemůže vykazovat znaky protistavnosti, tyto pak mohou bt dny teprve "konkrtnmi okolnostmi" posuzovan věci, jinmi slovy, posouzen stavnosti lhůty je posouzenm kontextulnm [nlez sp. zn. Pl. S 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.)]. Těmito "konkrtnmi okolnostmi", čili hledisky kontextulnho posouzen stavnosti lhůty dle dosavadn judikatury stavnho soudu jsou:
- nepřiměřenost (disproporcionalita) lhůty a ve vztahu k n časově omezen možnosti uplatněn stavně garantovanho prva (nroku), přpadně k n vymezenmu časovmu seku omezen subjektivnho prva. Z uvedenho pohledu stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.) zrušil ustanoven 3 a 6 zkona č. 290/2002 Sb., o přechodu některch dalšch věc, prv a zvazků Česk republiky na kraje a obce, občansk sdružen působc v oblasti tělovchovy a sportu a o souvisejcch změnch a o změně zkona č. 157/2000 Sb., o přechodu některch věc, prv a zvazků z majetku Česk republiky, ve zněn zkona č. 10/2001 Sb., a zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů, jež představovala nepřiměřen omezen vlastnickho prva, porušen čl. 11 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (za stavně konformn soud považoval v rozhodovanm kontextu takovou prvn pravu, jež by toto omezen zakldala pouze ve zcela nezbytnm časovm rozsahu, kterm lze rozumět toliko minimln časov, a to zřetelně prima facie "přechodn" dob, nikoli ale lhůtu deseti let);
- svvole zkonodrce při stanoven lhůty (jejm zakotven anebo zrušen). Ve smyslu tohoto hlediska posuzovn stavnosti lhůty postupoval soud ve věci sp. zn. Pl. S 2/02 [nlez sp. zn. Pl. S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)], v nž za protistavn označil zrušen ustanoven 879c až 879e občanskho zkonku proveden zkonem č. 229/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve zněn zkona č. 492/2000 Sb., a někter dalš zkony, jmž zkonodrce zashl do legitimnho očekvn přesně vymezenho okruhu subjektů pouh jeden den před uplynutm lhůty, ve kter by došlo k nabyt vlastnickho prva, v důsledku čehož subjekty, kter jednaly v důvěře v předem sttem stanoven podmnky, byly pouh den před uplynutm zmněn lhůty konfrontovny se svvolnm postupem sttu, jejž soud shledal rozpornm s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě (a to s odvolnm se na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva v kause Broniowski proti Polsku z r. 2002, č. 31443/96, Gratzinger a Gratzingerov proti Česk republice z r. 2002, č. 39794/98, Zvolsk a Zvolsk proti Česk republice z r. 2001, č. 46129/99);
- stavně neakceptovateln nerovnost dvou skupin subjektů, jež je vsledkem zrušen určit zkonn podmnky uplatněn prva pro jej protistavnost, přičemž se tmto zrušenm pro dotčenou skupinu subjektů v důsledku uplynut lhůt již v důsledku derogace bez dalšho možnost uplatněn prva neotevr. Vychzeje z takto chpan "konkrtn okolnosti", v nlezech sp. zn. Pl. S 3/94 ze dne 12. 7. 1994 (N 38/1 SbNU 279; 164/1994 Sb.) a sp. zn. Pl. S 24/97 ze dne 3. 6. 1998 (N 62/11 SbNU 111; 153/1998 Sb.) stavn soud zrušenm ustanoven stanovujcho počtek lhůty pro uplatněn restitučnho nroku otevřel možnost jeho uplatněn i pro ty oprvněn osoby, jež v důsledku podmnky trvalho pobytu ve lhůtch původnch nroky spěšně uplatnit nemohly. Soud v tto souvislosti konstatoval, že "tyto osoby proto byly fakticky vyloučeny z okruhu oprvněnch osob, kter se mohly domhat finančn nhrady, a byly tedy - ve srovnn s jinmi oprvněnmi osobami - protistavně znevhodněny a ocitly se vůči nim v nerovnm prvnm postaven".
40. Na zkladě vše uvedenho je předevšm možno konstatovat, že nvrh je založen na tvrzen o nestavnosti neomezen doby pro podn nvrhu na zrušen opatřen obecn povahy. Většina argumentů navrhovatele (viz sub 11 až 14) je však založena na judikatuře věnovan problematice existence určit lhůty a jej dlky, nikoli jej absence. Prvn prava, kter možnost podn nvrhu neomezuje nějakou lhůtou, nen sama o sobě nestavn, tak jako j nen časově neomezen možnost podat nvrh na zrušen platnho prvnho předpisu nebo vysloven protistavnosti prvnho předpisu, kter m bt v soudnm řzen aplikovn (viz oproti tomu třlet lhůta k nvrhu na zrušen zkona v předmnichovsk Československ republice). Navc vysloven nestavnosti aplikovateln pravy by bez dalšho vedlo k zvěru, že princip prvn jistoty, jak jej chpe navrhovatel, m mt (po určit době) bez dalšho přednost před zkladnm prvem na přstup k soudu (a tm k ochraně subjektivnch prv a svobod) a principem legality (respektovn prvnch předpisů a jejich hierarchie).
41. Tomu nelze bez dalšho přisvědčit, neboť zde existuj okolnosti, kter by bylo naopak možno vyložit ve prospěch zvolenho řešen, kter se v rmci kontextulnho posouzen (viz sub 39) může jevit jako stavně akceptovateln. Tato problematick situace vznikla postupně rovněž v důsledku vvoje judikatury Nejvyššho sprvnho soudu a stavnho soudu. Navrhovatel sprvně jako jeden z nepřmch důvodů možn nestavnosti chybějc lhůty pro napaden opatřen obecn povahy uvd prosazen teorie materilnho pojet opatřen obecn povahy. To vedlo k situaci, kdy na zemn plny vydan dle předchozho stavebnho zkona (zkon č. 50/1976 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů) začalo bt nahlženo jako na opatřen obecn povahy zprvu na zkladě materilnho pojet, jak bylo formulovno v rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu č. j. 1 Ao 1/2005-98. Cestu k soudnmu přezkumu na zkladě materilnho pojet potvrdil 19. 11. 2008 vydan nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 14/07 (viz vše). Rovněž novelizace novho stavebnho zkona zkonem č. 191/2008 Sb. na zkladě poslaneckho pozměňovacho nvrhu v čl. I bodu 6 stanovila s činnost od 3. 6. 2008, že obecně zvazn vyhlšky vydan před 1. 1. 2007 vymezujc zvaznou čst zemně plnovac dokumentace se považuj za opatřen obecn povahy - viz 188 odst. 4 zkona č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon). Tm potvrdila cestu pro jejich soudn přezkum, zatmco přezkumn řzen podle 174 odst. 2 sprvnho řdu pro tento přpad vyloučila. Stoj za zmnku, že vldn nvrh (tisk č. 259, Poslaneck sněmovna, V. volebn obdob) toto ustanoven neobsahoval, což nepřmo dokld vliv kolsajc soudn judikatury na chpn povahy opatřen obecn povahy v zkonn pravě. Dle nelze v tto souvislosti pominout důsledky měncho se prvnho nzoru na postaven subjektů dotčench ve svch subjektivnch prvech "staršmi" zemnmi plny. To plat zejmna pro stěžejn usnesen rozšřenho sentu Nejvyššho sprvnho soudu z 13. 3. 2007 č. j. 3 Ao 1/2007-44, na jehož zkladě byly odmtny nvrhy na zrušen sprvnch aktů, kter nebyly opatřenmi obecn povahy po formln strnce. Tento prvn nzor byl znovu změněn na zkladě již citovanho nlezu sp. zn. Pl. S 14/07 ze dne 19. 11. 2008. Stejně tak nelze odhldnout od toho, že stle přetrvvaly pochybnosti o sprvnosti podřazen zemnch plnů (dosud v zvazn čsti vydvanch jako obecně zvazn vyhlšky) pod pojem opatřen obecn povahy s ohledem na jejich vztah k vlastnm zemnm rozhodnutm.
42. Za tto prvn situace, kter se několikrt změnila a kter navc byla založena zkonem č. 127/2005 Sb. s činnost teprve od 1. 5. 2005, nelze s ohledem na okolnosti přpadu dt jednoznačně přednost principu prvn jistoty před možnost dotčench subjektů ochrnit sv subjektivn prva nově vytvořenou možnost podat nvrh soudu na zrušen opatřen obecn povahy. Dal-li zkonodrce spolu se založenm novho prvnho institutu možnost dotčenm subjektům, aby v zvislosti na prvě panujcm formlnm či materilnm pojet opatřen obecn povahy v průběhu 3 až 5 let napadly (aspekt ochrany subjektivnch prv) takov opatřen (tedy i zemn plny), nelze to považovat za svvoli, nbrž rovněž za možnost, jak doshnout npravy nezkonnosti (aspekt legality) na tomto seku s dosahem do vzdlenějš minulosti. Nyn se tato možnost uzavřela, přičemž každ dotčen subjekt měl ještě možnost do 31. 12. 2011 takov zemn pln napadnout, aniž byl vzn lhůtou. Nově pak čl. II bod 8 přechodnch ustanoven k novele soudnho řdu sprvnho v zkoně č. 303/2011 Sb. stanov, že proti opatřen obecn povahy, kter nabylo činnosti přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona, lze podat nvrh na jeho zrušen nebo zrušen jeho čsti nejpozději do 3 let ode dne, kdy nvrhem napaden opatřen obecn povahy nabylo činnosti, přičemž ani zde nelze zmeškn lhůty pro podn nvrhu prominout. Je-li nyn stanovena lhůta tř let k podn takovho nvrhu a je-li možno konstatovat relativn ustlen judikatury na konci roku 2008, nen možno tento časov odstup z hlediska absence lhůty pro podn nvrhu hodnotit jako nestavn, svvoln nebo neproporcionln. Jedn se o časov sek, kter se řdově podstatně neliš od nyn zvolen lhůty 3 let podle 101b odst. 1 s. ř. s. a 174 odst. 2 sprvnho řdu. Stejně tak podle 72 odst. 2 s. ř. s. lhůta tř let plat pro možnost podn žaloby k ochraně veřejnho zjmu, jak ji nyn svěřuje 66 odst. 2 a 4 s. ř. s. nejvyššmu sttnmu zstupci a veřejnmu ochrnci prv. Totž se tk prvn situace vedlejšch častnků, kde ke změně zemnho plnu došlo až v květnu 2009, přičemž ke zrušen těchto změn došlo v lednu 2011, ovšem nikoli rozhodnutm samotnho zastupitelstva obce v rmci řešen otzek obecn politiky, nbrž rozhodnutm soudu, kter je založeno na zvěru o porušen zkona.
43. Je možno připustit, že s rostoucm časovm odstupem od 1. 5. 2005 (nabyt činnosti zkona o elektronickch komunikacch), od 1. 1. 2006 (nabyt činnosti novho sprvnho řdu), od 3. 6. 2008 (vslovn transformace zemnch plnů z obecně zvaznch vyhlšek na opatřen obecn povahy) a od 19. 11. 2008 (nlez sp. zn. Pl. S 14/07 potvrzujc materiln pojet) by v důsledku chybějc lhůty k podn nvrhu v 101a odst. 1 s. ř. s. mohla nastat situace označovan teori jako jeho postupn znestavněn (tzv. Verfassungswidrigkeitswerden). V přpadě konkrtn kontroly stavnosti zkona však v tomto časovm okamžiku pro takov zvěr nen msto, neboť prodlužovn tohoto časovho seku se již zastavilo.
44. V tomto směru je možno posoudit i dalš nmitku, kter s absenc lhůty k podn nvrhu nepřmo souvis, tj. nmitku vůči koncentraci řzen u Nejvyššho sprvnho soudu. Nejedn se jen o obvykl zvěr, že organizace soudnictv je věc zkonodrce (čl. 91 odst. 2 stavy). Zde považuje stavn soud za potřebn poukzat na skutečnost, že při založen novho prvnho institutu nelze považovat takovou koncentraci, kter zajišťuje na počtku alespoň určitou možnost založen jednotn judikatury, za něco samo o sobě nestavnho. Navc vlastn zkušenost s rozdlnmi prvnmi nzory v otzkch rušen a definovn povahy opatřen obecn povahy dokld oprvněnost tohoto dočasnho řešen, kter bylo nyn zrušenm 101c s. ř. s. opuštěno.
45. Ani opačn zvěr by ovšem nemohl zvrtit vlastn rozhodnut o nedůvodnosti nvrhu. stavn ani obecn soud nemohou vyplnit "mezeru" tam, kde zkonodrce podn nvrhu ždnou lhůtou nesvzal, což konečně uvd i navrhovatel ve svm podn (viz sub 14). To rovněž dokld rozsudek Soudu prvnho stupně - nyn Tribunl - (čtvrtho rozšřenho sentu) ze dne 6. řjna 2005 ve spojench věcech T-22/02 a T-23/02 Sumitomo Chemical Co. Ltd a Sumika Fine Chemicals Co. Ltd proti Komisi, kterho se navrhovatel dovolv (viz sub 12). Vše uveden skutečnosti a časov rmec prvn pravy i iniciačnho sporu zde i stavn soud vedou k zvěru, že v projednvan věci nelze dt jednoznačně přednost principu prvn jistoty blže neurčench adrestů opatřen obecn povahy před ochranou subjektivnch prv opatřenm zasažench subjektů. Stanoven či nestanoven lhůty k podn nvrhu na zahjen řzen před soudem či jinm orgnem spočv plně na zkonodrci. Ten tak tuto tvrzenou mezeru vyplnil novelou soudnho řdu sprvnho (zkon č. 303/2011 Sb.) a novm zněnm 101b odst. 1 s. ř. s. Protože překžkou použit nov prvn pravy je - jak bylo vcekrt zmněno - přechodn ustanoven čl. II bodu 9 zkona č. 303/2011 Sb., mohla by se cesta k použit nov prvn pravy (navc nota bene zpětně) otevřt jen zrušenm tohoto přechodnho ustanoven. O jeho zrušen však v tomto řzen nešlo a stavn soud ani nemůže předjmat možn rozhodnut o tom, zda nově stanoven lhůta odpovd povaze opatřen obecn povahy, kter je prvnm aktem na pomez individulnho sprvnho aktu (kde jsou lhůty daleko kratš prvě z důvodu prvn jistoty) a prvnho předpisu (kde lhůty obvykle dny nejsou), a jak by mohl bt vsledek takovho řzen. Navrhovatel s odvolnm na judikaturu Soudnho dvora EU uvd (blže sub 14), že v přpadech, kdy nen zkonodrcem ždn lhůta stanovena, nelze podn nvrhu odkldat donekonečna a je třeba jej podat v přiměřen době, jinak by došlo nejen k porušen principu prvn jistoty a podle okolnost i legitimnho očekvn častnků danho prvnho vztahu. Zde mus stavn soud uvst, že to lze uplatnit předevšm tam, kde to prvn řd pro toho, kdo m takto jednat (ale bez vymezen lhůty) stanov [např. viz nlez sp. zn. Pl. S 29/09 ze dne 3. 11. 2009 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.), body 115 až 122], kdežto v přpadě uplatněn subjektivnho prva osoby soukromho prva jde o kol zkonodrce, aby sm zjednal stav prvn jistoty, je-li to třeba s ohledem na okolnosti předmětu řzen.
46. Pominout v tto souvislosti nelze ve vazbě na zemn plny jako opatřen obecn povahy zsadu koncentrace obsaženou zejmna v 89 odst. 2 stavebnho zkona pro zemn řzen a v 114 odst. 2 stavebnho zkona pro stavebn řzen. S ohledem na to, co bylo řečeno ve vztahu k ukončen prvnho stavu, kter lhůtu k podn nvrhu na zrušen zemnho plnu nebo jeho čsti nestanovil, je pro posouzen otzky stavnosti absentujc lhůty rozhodujc to, že tento stav byl již ukončen v přiměřenm poměru k nyn stanoven třlet lhůtě. Dle je zde vznamn to, že z hlediska požadavku ochrany subjektivnch prv osob soukromho prva vůči široce chpanm rozhodnutm orgnů veřejn sprvy [čl. 36 odst. 2 Listiny zahrnujc rovněž pojem opatřen obecn povahy - k tomu srov. nlez sp. zn. IV. S 2239/07 ze dne 17. 3. 2009 (N 57/52 SbNU 267), bod 20] byl vytvořen dostatečn časov prostor, aby každ zemnm plnem dotčen subjekt mohl o takovou ochranu poždat s ohledem na to, že tuto ochranu nelze dostatečně kompenzovat v nslednch fzch zemnho nebo stavebnho řzen (srov. nlez sp. zn. Pl. S 14/07, bod 35) nejen ve vztahu k zemnm plnům podle předchozho stavebnho zkona (zkon č. 50/1976 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů). Navc v některch typech řzen podle stavebnho zkona již ani dalš fze rozhodovn nensleduje, neboť zde opatřen obecn povahy zastupuje současně i přslušn zemn rozhodnut. Např. podle 77 odst. 1 stavebnho zkona se již zemn rozhodnut nevydv pro zem, pro kter je vydn regulačn pln - "a to v rozsahu, v jakm nahrazuje přslušn zemn rozhodnut". V takovm přpadě by ani osoba soukromho prva dalš prostředky ochrany svho subjektivnho prva neměla k dispozici [viz tž nlez sp. zn. IV. S 2239/07 (viz vše)].
47. Na zkladě posouzen argumentace navrhovatele, okolnost iniciačnho přpadu a okolnost vzniku a vvoje prvn pravy opatřen obecn povahy a judikatury na tomto seku dospěl stavn soud k zvěru, že nvrh nen důvodn, a proto rozhodl podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu o jeho zamtnut.