Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů 283/2005 účinný od 22.06.2005
| Schválené: | 22.06.2005 |
| Účinnost od: | 22.06.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Střet (kolize) zájmů. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 22.6.2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny senátorů Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Zákon č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení nálezu.
Odůvodněn
I.
stavn soud obdržel dne 14.3.2005 nvrh skupiny 53 sentorů (dle jen "navrhovatel") na zrušen zkona č. 96/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 238/1992 Sb., o některch opatřench souvisejcch s ochranou veřejnho zjmu a o neslučitelnosti některch funkc (zkon o střetu zjmů), ve zněn pozdějšch předpisů, s tvrzenm, že přijetm zkona v rozporu s stavně předepsanm postupem došlo k porušen čl. 40 stavy Česk republiky (dle jen "stava").
Navrhovatel uvd, že nvrh zkona byl projednn v Poslaneck sněmovně a schvlen ve třetm čten na jej 38. schůzi, konan dne 24.11.2004. Dne 6.12.2004 byl nvrh zkona postoupen Sentu, kter jej dne 28.1.2005 zamtl. Zkon byl přesto dne 28.1.2005 doručen prezidentu republiky k podpisu, ten však využil svho prva podle čl. 50 stavy a dne 10.2.2005 jej vrtil Poslaneck sněmovně. Prezident republiky považoval za sporn vklad ustanoven čl. 40 stavy, a to zda pojem "volebn zkon" užit v tomto ustanoven zahrnuje tž zkon o volbch do zastupitelstev obc, resp. krajů, či zda se tk pouze zkona o volbch do Parlamentu Česk republiky. Poslaneck sněmovna setrvala na svm stanovisku, že Sent neprojednal nvrh zkona v stavou stanoven lhůtě 30 dnů a že marnm uplynutm lhůty měl bt zkon ve smyslu čl. 46 odst. 3 stavy přijat a dne 22.2.2005 zkon znovu schvlila hlasy 112 poslanců ze 120 přtomnch. Zkon byl dne 28.2.2005 publikovn ve Sbrce zkonů pod č. 96/2005 Sb. a s vjimkou bodu 16. [ 8 odst. 2 psm. b)] nabyl činnosti dnem 1.3.2005.
Navrhovatel poukazuje na čl. 40 stavy, podle kterho je k přijet volebnho zkona a zkona o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zkona o jednacm řdu Sentu třeba, aby byl schvlen oběma komorami. V přpadě těchto zkonů vyžadujcch vslovn souhlas obou komor tak nemůže nastat situace předvdan čl. 46 odst. 3 stavy, podle kterho plat, že nvrh zkona je přijat, pokud jej Sent neprojedn ve stanoven lhůtě třiceti dnů. Interpretačnm problmem v předmětn věci jsou podle navrhovatele dvě otzky. Jednak samotn vklad pojmu volebn zkon ve smyslu čl. 40 stavy, ale zroveň i to, zda napaden zkon je volebnm zkonem, neboť předevšm novelizuje zkon č. 238/1992 Sb. a teprve bodem 43 doplňuje do zkona č. 238/1992 Sb. čst třet, kter se tk změny zkona č. 491/2001 Sb., o volbch do zastupitelstev obc a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a čst čtvrtou, kterou se měn zkon č. 130/2000 Sb., o volbch do zastupitelstev krajů a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů.
Navrhovatel m za to, že i přes neobvyklou legislativně-technickou metodu (msto přmho doplněn zkona č. 491/2001 Sb. a zkona č. 130/2000 Sb. se doplňuje zkon č. 238/1992 Sb. o nov čsti, kter pak nsledně novelizuj citovan zkony) lze považovat napaden zkon podle jeho obsahu za volebn, neboť každou novelou stvajcch zkonů upravujcch volby, byť rozsahem nepatrnou, je možno změnit zkladn parametry volebnho systmu. V tomto smyslu odkazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 21/01 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 25, nlez č. 14; vyhlšen pod č. 95/2002 Sb.], analogicky využiteln i v projednvan věci, ve kterm stavn soud materiln, tedy obsahov zkoumn a na něj navazujc kategorizaci zkonů podpořil.
Na otzku, zda napaden zkon je zkonem volebnm ve smyslu čl. 40 stavy, navrhovatel odpovd kladně a argumentuje jazykovm, systematickm a teleologickm vkladem. Uvd, že ze samotn skutečnosti, že stava použv vraz volebn zkon v jednotnm čsle, nelze vyvodit, že by mělo (muselo) jt o jedin zkon, a odkazuje např. na ustanoven čl. 11, čl. 52, čl. 63 odst. 2 nebo čl. 105 stavy, ze kterch je zřejm, že může existovat vce zkonů, kter upravuj určitou problematiku, nikoliv pouze zkon jedin. Z uvedenho plyne, že použit formulace v čl. 40 stavy nevede k zvěru, že by mělo jt pouze o zkon o volbch do Parlamentu Česk republiky, naopak lze soudit, že jde o jakkoliv zkon obsahujc volebn materii. Jde tedy o rmcov označen, zatmco v dalšch dvou přpadech o určen nzvu zkona. Podle navrhovatele je třeba jazykov vklad doplnit vkladem systematickm. Tato metoda vkladu pak vede k zvěru, že pokud by zkonodrce zamšlel omezit dosah vrazu volebn zkon použit v čl. 40 stavy pouze na zkon o volbch do Parlamentu Česk republiky, jistě by obsah tohoto volebnho zkona zpřesnil např. tak, jak to učinil v čl. 107 stavy, kdy použil vraz "zkon o volbch do Sentu". Za použit teleologickho vkladu pak navrhovatel argumentuje i tm, že čl. 40 stavy stanov přsnějš režim pro přijmn některch zkonů. Zpřsněn legislativn procedury se projevuje v nutnosti souhlasu obou komor s nvrhem zkona. Zatmco v přpadě zkona o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zkona o jednacm řdu Sentu je takov požadavek odůvodněn nepochybně nutnost souhlasu nejen Poslaneck sněmovny, ale i Sentu se zkonem, kter ovlivn jeho postaven a fungovn, pro volebn zkon je rozhodujcm důvodem zsadn vznam voleb pro fungovn demokratick společnosti. loha Sentu jakožto legislativn a demokratick pojistky v zkonodrnm procesu se může prosadit prvě stanovenm parametrů volebnch systmů nejen do zkonodrnho sboru, ale do všech zastupitelskch sborů.
Pro odmtnut restriktivnho vkladu pojmu volebn zkon svědč dle navrhovatele i dalš podpůrn argumenty. Prvnm z nich je skutečnost, že současn jednotliv volebn zkony, i když jsou formlně samostatn, jsou spolu vzjemně provzny a odkazuj na sebe, pokud jde o někter volebn instituty, např. volebn okrsky, stl seznamy voličů, Sttn volebn komisi atd. Je tedy patrn, že pravou některho z ostatnch volebnch zkonů je možn přpadně pozměnit, nepřmo novelizovat, zkon o volbch do Parlamentu Česk republiky, což je argument pro přsnějš legislativn proceduru, pokud jde o všechny zkony obsahujc volebn materii. Druhm argumentem je možnost upravit volby do všech zastupitelskch sborů jednm zkonem, tzv. volebnm kodexem, kter již Ministerstvo vnitra připravilo, což svědč o tom, že středn sprvn řad ve věcech voleb považuje předmětnou problematiku za natolik vzjemně propojenou, že může bt upravena i v jednom zkoně. Na zvěr navrhovatel poukzal i na hledisko historick, kdy text důvodov zprvy k stavě uvděl, že "čl. 40 vymezuje okruh přpadů, kdy je nutn souhlas obou komor, jinak zkon nen přijat", z čehož se lze domnvat, že změrem bylo zavst takov pravidla legislativnho procesu pro určit omezen okruh zkonů, kter zajist rovn postaven Sentu ve vztahu k Poslaneck sněmovně.
Z hlediska obecnějšho se navrhovatel s odkazem na nlez sp. zn. Pl. S 14/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 22, nlez č. 91; vyhlšen pod č. 285/2001 Sb.) domnv, že postup Poslaneck sněmovny při přijet napadenho zkona nebyl sprvn ani proto, že neodpovdal zaveden praxi, kterou by bylo možno již považovat za stavn zvyklost. Poukzal na postup při projednn zkona o volbch do Evropskho parlamentu, kter Poslaneck sněmovna postoupila Sentu dne 6.12.2002, Sent jej projednal dne 9.1.2003 (tedy po třicetidenn lhůtě) a dne 15.1.2003 jej vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Poslaneck sněmovna o nvrhu znovu hlasovala a přijala jej ve zněn sentnch pozměňovacch nvrhů. Pokud by postupovala stejně jako v přpadě napadenho zkona, musela by považovat zkon o volbch do Evropskho parlamentu za přijat uplynutm třicetidenn lhůty.
S nvrhem na zrušen napadenho zkona navrhovatel spojil i nvrh na přednostn projednn podle ustanoven 39 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") s odůvodněnm, že zpřsněn pravidel pro střet funkc m bezprostředn dopad na řadu osob, kter podle napadenho zkona mus postupovat.
II.
II.a
Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen k nvrhu ze dne 14.4.2005, podepsanm jeho předsedou Přemyslem Sobotkou, uvedl, že napaden novela zkona o střetu zjmu byla Sentu postoupena dne 6.12.2004. Sent neměl od počtku projednvn ždn pochyby o tom, že nvrh zkona obsahujc změny volebnch zkonů m bt projednvn v režimu legislativn "rovnomocnosti" obou komor a že k jeho přijet bylo třeba schvlen oběma komorami. Sprvnost tohoto procedurlnho režimu potvrzovali svm chovnm i předkladatel nvrhu, poslanci pověřen Poslaneckou sněmovnou k odůvodněn novely zkona v orgnech Sentu, kteř se častnili jednn sentnch vborů a plna Sentu konanch po 5.1.2005, kterm by uplynula lhůta pro projednn běžnho zkona Sentem. Sent zahjil projednvn nvrhu novely zkona na sv 3. schůzi dne 28.1.2005 a po doporučen stavněprvnho vboru, vboru pro vzdělvn, vědu, kulturu, lidsk prva a petice, vboru pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed a mandtovho a imunitnho vboru na zamtnut nvrhu a po plenrnm projednn a hlasovn přijal usnesen č. 55, kterm nvrh novely zkona o střetu zjmů zamtl. V průběhu plenrnho projednvn byl Sent zpraven o tom, že předseda Poslaneck sněmovny vyložil s podporou organizačnho vboru Sněmovny čl. 40 stavy tak, že zkon o volbch do zastupitelstev obc a zkon o volbch do zastupitelstev krajů nejsou volebnm zkonem podle tohoto ustanoven a že předseda Sněmovny postupuje dnem 28.1.2005 zkon, kterm se měn zkon o střetu zjmů, prezidentu republiky k dalšmu stavnmu opatřen. Sent se proti takovmu postupu ohradil, ždn procedurln nvrh však nepřijal. Dopisem ze dne 1.2.2005 předseda Sentu informoval prezidenta republiky o tom, že postup uplatněn v předmětn zležitosti předsedou Poslaneck sněmovny se zsadně rozchz s legislativnm postupem uplatněnm v Sentu a vyjdřil důvodn pochybnosti o stavn konformitě postupu předsedy Poslaneck sněmovny.
K věci sam Sent poukzal na to, že pojem volebn zkon v čl. 40 stavy dlouhodobě a ustleně pojm ve smyslu jeho doslovnho vkladu tak, že zahrnuje všechny zkony obsahujc pravidla pro konstituovn stavně vymezench zastupitelskch sborů, kter vznikaj formou volby, a obdobně i komplementů domcch zastupitelskch sborů v oblasti pravomoc delegovanch ve smyslu čl. 10a stavy. Stanovisko Sentu se opr o argumentaci, že volebn zkony jsou vedle normativnch aktů stavnho pořdku nejvznamnějšm pramenem stavnho prva a jejich primrnm čelem je naplnit obsahem kostru stavnho systmu. Volebn zkony jsou pro svou kreativn funkci zařazovny v stavch řady evropskch sttů mezi tzv. zkony organick, kter slouž k proveden důležitch stavnch zmocněn ke konstrukci sttn a samosprvn organizace země, a v danch stavnch systmech jsou podřizovny kvalifikovan proceduře přijmn. Sent připomněl, že důvodov zprva k čl. 40 stavy k pojmu volebn zkon mlč, nicmně je znmo, že během jednn o nvrhu stavy se měnil charakter včtu aktů podlhajcch režimu tohoto ustanoven a zroveň zde byla tendence k posilovn postaven Sentu. Tak vlda nepřisuzuje čl. 40 stavy funkci "ochrany jedn komory před druhou", což dokld prohlšen předsedy vldy při předkldn zkona o volbch do Evropskho parlamentu v Poslaneck sněmovně, prohlšen ministra spravedlnosti při přležitosti hlasovn Sněmovny o vetu prezidenta republiky k novele zkona o střetu zjmů, či vldn nvrh novely stavy (sněmovn tisk č. 349 ze IV. volebnho obdob, r. 2003) s novm zněnm čl. 40 obsahujcm taxativn včet zkonů, k jejichž přijet je třeba, aby byly schvleny oběma komorami Parlamentu; včet zahrnuje rovněž zkon o volbch do zastupitelstev obc a krajů.
Sent zdůraznil, že setrvale a většinově sdl nzor, že interpretace pojmu "volebn zkon" je dynamick. Vedle voleb do zastupitelskch orgnů podřazuje nově tomuto pojmu zkon o volbch do Evropskho parlamentu a v přpadě zaveden přm volby prezidenta republiky tak provděc zkon o volbě hlavy sttu. Jev se bt zkonitm, že s procesem aktivity Sentu se do vkladu řady pojmů a vztahů upravench stavou promt kontroln a stabilizujc funkce Sentu, kter je akcentovna a potvrzovna teprve s jeho faktickm zahjenm působen od roku 1996. Sent odkzal na poměrně skoup odborn prvnick komentře k čl. 40 stavy, kdy pojem volebn zkon podle jedněch zahrnuje jak zkony o volbch do obou komor Parlamentu Česk republiky, tak zkony o volbch do orgnů samosprvy (Pavlček, V. - Hřebejk, J., stava a stavn řd Česk republiky, Komentř, 1. dl, Linde, Praha 1998), podle druhch pak jde pouze o zkonnou pravu voleb do Parlamentu Česk republiky, kdy ve stejnm (ochrannm) vznamu je tento pojem užit v čl. 33 odst. 2 stavy (Hendrych, D., Svoboda, C. a kol., stava Česk republiky, Komentř, C. H. Beck, Praha 1997). Sent zmnil i obsah veta prezidenta republiky adresovan Poslaneck sněmovně k novele zkona o střetu zjmů.
V zvěru svho vyjdřen Sent uvedl, že jeho dlouhodobě vyjadřovan postoje k předmětn zležitosti jsou v celkov shodě s argumentac navrhovatele s vjimkou vahy o nastolen stavn zvyklosti. Za dobu svho působen Sent projednval vcekrt zkony, resp. novely zkonů o volbch do zastupitelstev obc, krajů či do Evropskho parlamentu, ale vždy buď spontnně dospěl ke svmu legislativnmu rozhodnut o těchto zkonech během třiceti dnů, nebo projednvan zkon obsahoval rovněž novelu zkona o volbch do Parlamentu Česk republiky, popř. jin sběh okolnost, pro kter nebylo užit procedury podle čl. 40 stavy zjevn nebo bylo ze stanoviska Poslaneck sněmovny nesporn. Teprve rozhodnut Sentu o novele zkona o střetu zjmů s připojenmi novelami zkonů o volbch do zastupitelstev obc a krajů, kter učinil po vce než 30 dnech (53 dnů) od jejho postoupen a zroveň bez toho, že by předmětem jeho rozhodnut byl současně zkon o volbch do Parlamentu Česk republiky, je v tomto směru přpadem precedentnm.
Sent uzavřel, že projednal předmětnou novelu zkona o střetu zjmů a usnesl se k n ve většinovm přesvědčen, že tak čin v mezch stavou stanoven kompetence a stavně stanovenm způsobem a že jeho rozhodnut o zamtnut tohoto zkona znamen jeho nepřijet. Ponechv proto na stavnm soudu, aby stavnost napadenho zkona posoudil a ve věci rozhodl.
II.b
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu ze dne 18.4.2005, podepsanm jejm předsedou Lubomrem Zaorlkem, stručně zrekapitulovala průběh legislativnho procesu, započatho obdrženm nvrhu novely zkona, kter předložila skupina poslanců dne 18.12.2003.
K odůvodněn svho postupu Poslaneck sněmovna poukzala na důvodovou zprvu k nvrhu stavy (tisk 152, VII. volebn obdob ČNR), podle kter m čl. 40 stavy "zabezpečit, aby obě komory mohly vedle sebe fungovat, aniž by se ohrozil legislativn proces. Jednn obou komor ve vzjemnch vztazch mus bt funkčn. Obě komory nemohou jednat zcela nezvisle a bez vzjemn propojenosti.". Podle Poslaneck sněmovny poslen postaven Sentu, resp. postaven Sentu na roveň Poslaneck sněmovně podle tohoto člnku spočv v zajištěn jeho pozice vůči Poslaneck sněmovně, a nikoliv v tom, aby byl ze Sentu vytvořen stržce všech volebnch procesů v Česk republice, byť se ho přmo nedotkaj a jeho pozici v rmci dvoukomorovho uspořdn nijak neohrožuj. Pokud jde o volby do Sentu, resp. Poslaneck sněmovny, m bt poslenm Sentu a současnm omezenm Poslaneck sněmovny docleno zejmna toho, aby Poslaneck sněmovna nemohla jednostranně upravovat podmnky volby a vzniku Sentu, resp. Poslaneck sněmovny i proti jeho vůli. Tomuto přstupu odpovdaj tak dalš normy uveden v čl. 40 stavy, tj. zkon o jednacm řdu Sentu a tzv. stykov zkon. Jde o normy, kdy by převaha Poslaneck sněmovny mohla oslabit postaven Sentu ve vzjemnm vztahu obou komor, resp. vst v krajnm přpadě až k nadbytečnosti Sentu. Tato souvislost, jakož i přpadn vliv na postaven Sentu ve vztahu k Poslaneck sněmovně však nejsou dny v přpadě voleb do krajskch a obecnch zastupitelstev; tyto zkony pozici Sentu neovlivňuj a obě komory vzjemně neznevhodňuj. Poslaneck sněmovna upozornila, že předmětn zkon se netk samotn volebn materie, neměn průběh voleb, pravidla zjišťovn vsledků voleb či možnost se voleb zčastnit. Podle Poslaneck sněmovny navrhovatel zcela opomenul souvislosti, v nichž byl pojem volebn zkon v čl. 40 stavy použit. Tyto souvislosti lze podle Poslaneck sněmovny nalzt ve vzjemnm propojen čl. 40 s čl. 33 odst. 2 stavy, podle kterho se volebnm zkonem rozum rovněž zkon o volbch do komor Parlamentu Česk republiky, a nikoliv zkony tkajc se voleb do jinch orgnů včetně zastupitelstev krajů a obc (čelem těchto ustanoven je zamezit tomu, aby Sent v době, kdy je Poslaneck sněmovna rozpuštěna, měnil způsob jejho vzniku, a nikoliv zabrnit Sentu přijmat zkonn opatřen tkajc se voleb do zastupitelstev krajů a obc).
Poslaneck sněmovna dle argumentovala systematickm členěnm stavy, kdy čl. 40 je zařazen v hlavě druh stavy, upravujc moc zkonodrnou, a m bezprostředn souvislost s čl. 18 stavy, kter upravuje zsady volebnho prva do obou komor Parlamentu Česk republiky a zsady volebnho systmu, a dle s čl. 20 stavy, podle něhož stanov dalš podmnky vkonu volebnho prva zkon. Podle Poslaneck sněmovny lze dovodit, že stavodrce měl v čl. 40 stavy na mysli volebn zkon upravujc pouze volby do Parlamentu Česk republiky, nikoliv volby do zastupitelstev krajů a obc, kter jsou upraveny v hlavě sedm, čl. 102 stavy. Na rozdl od navrhovatele Poslaneck sněmovna zastv nzor, že jakkoliv slovn upřesněn pojmu volebn zkon v čl. 40 stavy by bylo nadbytečn. V čl. 107 stavy však takov upřesněn bylo nutn ("zkon o volbch do Sentu"), aby bylo nepochybn, že se jedn pouze o volebn zkon ve smyslu čl. 40 stavy, protože tento vztah by bez bližšho vymezen nebyl zřejm ani na zkladě označen hlavy osm stavy ani ze souvisejcch ustanoven tto hlavy. Poslaneck sněmovna odmtla nzor, že pokud by bylo změrem stavodrce vzthnout čl. 40 stavy pouze na zkon o volbch do Parlamentu Česk republiky, užil by nepochybně odkaz na čl. 20 stavy. Poslaneck sněmovna m však za to, že vnitřn odkazy lze použt pouze v přpadě, kdy vnitřn vzjemn souvislosti nejsou zcela patrn a nen možno je dovodit z vnitřn systematiky zkona a provzanosti jeho jednotlivch ustanoven. K použit pojmu volebn zkon v jednotnm čsle Poslaneck sněmovna argumentovala zcela opačně než navrhovatel, jeho argumentaci odvozenou od doslovnho jazykovho vkladu odmtla a zdůraznila, že každ ustanoven stavy je nutn posuzovat samostatně a ve vzjemnch souvislostech s ostatnmi ustanovenmi. Nepřpustně zobecňujc přstup nelze v danm přpadě akceptovat.
Poslaneck sněmovna se rovněž ohradila proti vtce navrhovatele, že dřve postupovala v obdobnch přpadech odlišně. Uvedla, že zkon o volbch do Evropskho parlamentu (zkon č. 62/2003 Sb., o volbch do Evropskho parlamentu a o změně některch zkonů) byl podřzen režimu schvalovn podle čl. 40 stavy, neboť obsahoval v čsti druh v 71 přmou novelu zkona č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů. Co se tče přpadu, kter užil prezident republiky jako argument pro jej odlišn dřvějš postup, Poslaneck sněmovna objasnila, že se jednalo o zkon o volbch do zastupitelstev obc (II. volebn obdob Poslaneck sněmovny, tisk 383), kter Sent dne 11.6.1998 ve třicetidenn lhůtě zamtl. Podle nzoru prezidenta republiky Poslaneck sněmovna tehdy uznala nzor, že zkon vyžaduje souhlas Sentu, neboť o zamtnutm zkoně na sv posledn schůzi před ukončenm volebnho obdob dne 18.6.1998 opětovně nehlasovala. Poslaneck sněmovna nepovažuje tento nzor za odpovdajc přslušn prvn pravě podle zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Zkon mohl bt předložen Poslaneck sněmovně k opětovnmu hlasovn po uplynut desetidenn lhůty ( 97 odst. 3 citovanho zkona), což bylo nejdřve dne 22.6.1998. Dne 19. a 20.6.1998 se konaly volby do Poslaneck sněmovny a v souladu s 121 odst. 1 citovanho zkona nebylo možno v novm volebnm obdob Poslaneck sněmovny projednat nvrhy, kter nebyly projednny a rozhodnuty v minulm volebnm obdob. V posuzovanm přpadě tedy nejde o postup Sněmovny odlišn od předchozch, ale o prvn přpad, kdy mezi Poslaneckou sněmovnou a Sentem dochz k odlišnmu nzoru na řešen dan věci. Poslaneck sněmovna připomněla, že vyvinula maximln sil o to, aby předmětnou věc posoudila a prověřila ve všech v vahu přichzejcch souvislostech včetně zjišťovn, zda se obdobn přpad již v minulosti nevyskytl a zda byl nějakm způsobem vyřešen. Byl to však prvě Sent, kter jednostranně a bez jakkoliv konzultac s Poslaneckou sněmovnou sdělil dopisem předsedy ze dne 6.1.2005, že se jedn o nvrh zkona podle čl. 40 stavy, neboť obsahuje novely volebnch zkonů, a z tohoto důvodu jej Sent neprojednal ve třicetidenn lhůtě.
V zvěru svho vyjdřen Poslaneck sněmovna vyjdřila přesvědčen, že procedura při přijmn napadenho zkona byla v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky. Ponechala na stavnm soudu, aby věc posoudil a rozhodl, předestřela však otzku, zda navrhovatel neměl s ohledem na prvn jistotu a minimalizaci zsahu se domhat pouze zrušen těch čst předmětnho zkona, kter se tkaj zkonů o volbch do zastupitelstev obc a krajů; ostatn čsti zkona o střetu zjmů, totiž nepochybně režimu čl. 40 stavy nepodlhaj a jejich přpadn zrušen mělo bt obsaženo v jinm nvrhu.
Poslaneck sněmovna přiložila ke svmu vyjdřen kopii dopisu svho předsedy ze dne 2.2.2005, adresovanho prezidentu republiky, ve kterm předseda Poslaneck sněmovny reagoval na pochybnosti prezidenta republiky o sprvnosti postupu Poslaneck sněmovny při schvalovn a vyhlašovn zkona, jmž dochz ke změně zkona o střetu zjmů. Předseda Sněmovny vyjdřil přesvědčen, že na tento přpad se ustanoven čl. 40 stavy nevztahuje, neboť s odkazem na důvodovou zprvu k stavě je čelem tohoto člnku zabezpečit, aby obě komory mohly vedle sebe fungovat, aniž by se ohrozil legislativn proces. Jde tedy o řdn fungovn obou komor v rmci dvoukomorovho systmu s převahou Poslaneck sněmovny, kdy poslen postaven Sentu spočv v zajištěn jeho pozice ve vztahu ke Sněmovně, nikoliv v roli stržce všech volebnch procesů ve sttě. Podle předsedy Poslaneck sněmovny tomuto stanovisku odpovdaj tak dalš normy uveden v čl. 40 stavy, kdy při jejich přpravě by převaha Poslaneck sněmovny mohla oslabit postaven Sentu v jejich vzjemnm vztahu. Takov charakter však zkony o volbch do obecnch a krajskch zastupitelstev nemaj, jejich přpadn vliv na postaven Sentu ve vztahu k Poslaneck sněmovně nen patrn. Předmětn novela zkona o střetu zjmů se samotn volebn materie nedotk, prvn nzor Sentu m tedy charakter čistě formln. V zvěru svho dopisu předseda Poslaneck sněmovny vyjdřil stanovisko, že nzor Sentu v dan věci nebyl sprvn. Jestliže se k předmětnmu nvrhu zkona Sent nevyjdřil ve lhůtě 30 dnů, bylo třeba postupovat podle ustanoven čl. 46 odst. 3 stavy, podle něhož plat, že zkon byl Sentem přijat.
II.c
stavn soud informoval o nvrhu skupiny sentorů na zrušen zkona č. 96/2005 Sb. prezidenta republiky Vclava Klause a ponechal na jeho uvžen, zda zaujme k podanmu nvrhu stanovisko. Prezident republiky dopisem ze dne 31.3.2005 stavnmu soudu sdělil, že napaden zkon obsahuje novelu zkona č. 491/2001 Sb., o volbch do zastupitelstev obc, jakož i novelu zkona č. 130/2000 Sb., o volbch do zastupitelstev krajů, kter jsou zkony volebnmi, a proto bylo třeba, aby byly ve smyslu čl. 40 stavy schvleny Poslaneckou sněmovnou a Sentem. Napaden zkon však byl schvlen pouze Poslaneckou sněmovnou, Sent jej vslovně zamtl, a proto jej nepovažuje za zkon, kter byl platně přijat. Prezident republiky setrval na svm stanovisku, jak je sdělil Poslaneck sněmovně a jehož text pro potřeby řzen před stavnm soudem přiložil.
Dopisem ze dne 10.2.2005 adresovanm předsedovi Poslaneck sněmovny prezident republiky vrtil Poslaneck sněmovně zkon, kterm se měn zkon č. 238/1992 Sb., o některch opatřench souvisejcch s ochranou veřejnho zjmu a o neslučitelnosti některch funkc (zkon o střetu zjmů), s odůvodněnm, že zkon obsahuje přmou novelu zkona o volbch do obecnch zastupitelstev a přmou novelu zkona o volbch do krajskch zastupitelstev, přičemž k přijet volebnho zkona je třeba, aby byl schvlen oběma komorami podle čl. 40 stavy. V danm přpadě byl zkon Sentem zamtnut. Prezident republiky konstatoval, že z vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny a předsedy Sentu vyplv, že Poslaneck sněmovna považuje za volebn zkon pouze zkon o volbch do Parlamentu Česk republiky, zatmco Sent považuje za volebn zkon každ zkon o volbch počnaje obecnmi volbami a konče volbami do Evropskho parlamentu. Poslaneck sněmovna je tedy toho nzoru, že zkon byl přijat uplynutm lhůty pro sentn projednvn, tedy dne 6.1.2005, Sent trv na tom, že zkon přijat nebyl. V zjmu předchzen sporů o to, zda zkon byl nebo nebyl platně přijat se prezident republiky rozhodl novelu zkona o střetu zjmů vrtit a umožnit Poslaneck sněmovně, aby o zkonu znovu hlasovala. Rozpor mezi oběma komorami spočv ve vkladu slov "volebn zkon" uvedench v čl. 40 stavy. Oba přstupy lze podle prezidenta republiky hjit. Přstup Poslaneck sněmovny představuje restriktivn vklad, vklad Sentu vychz z logick interpretace, že člnky 40 a 33 stavy jsou zde ve skutečnosti nikoliv jen proto, aby chrnily postaven jedn z komor Parlamentu proti komoře druh, ale proto, aby ke změně veškerho volebnho prva v Česk republice bylo vždy zapotřeb součinnosti obou komor. Prezident republiky upozornil, že Poslaneck sněmovna se restriktivnho vkladu v minulosti vždy nedržela a dne 18.6.1998 nehlasovala o novele zkona o obecnch volbch, kterou Sent dne 11.6.1998 ve třicetidenn lhůtě zamtl. Prezident republiky rovněž považoval za vznamn, že zstupci Poslaneck sněmovny se zčastnili projednvn novely zkona o střetu zjmů v orgnech Sentu i po 6.1.2005, tedy pot, co zkon měl bt již přijat. Nynějš vklad Poslaneck sněmovny tedy považuje za zcela nov, zastvan prvě ve vztahu k tto novele. Tak tato skutečnost pro něho byla důvodem k vrcen zkona.
III.
III.a
Dne 29.3.2005 byl stavnmu soudu doručen nvrh skupiny 53 sentorů (jde o odlišnho navrhovatele, třinct sentorů a sentorek je v tto skupině odlišnch) na zrušen ustanoven 1 odst. 1 ve slovech "a členov zastupitelstev krajů, zastupitelstev obc s rozšřenou působnost a městskch čst Prahy, kter vykonvaj působnost obc s rozšřenou působnost (dle jen "zastupitelstvo kraje či města")", 2 odst. 1 psm. b), 2 odst. 6 a 7, 4 ve slovech "nebo krajskho či městskho", 5 odst. 1 věty prvn ve slovech "a člen zastupitelstva kraje či města", 5 odst. 1 věty posledn ve slovech "a člen zastupitelstva kraje či města", 5 odst. 3 ve slovech "a člen zastupitelstva kraje či města kontrolnmu vboru thož zastupitelstva kraje či města", 6 odst. 1 ve slovech "s vjimkou neuvolněnho člena zastupitelstva kraje či obce", 6 odst. 3 ve slovech "nebo kraje či města", 6 odst. 4 psm. c), 7 odst. 2 psm. c), 8 odst. 1 ve slovech "kontroln vbor zastupitelstva kraje či města", 11 odst. 1 ve slovech "nebo tř členů zastupitelstva kraje či města", 11 odst. 2 věty pt, 11 odst. 2 věty čtvrt ve slovech "nebo členov zastupitelstev krajů či měst", 11 odst. 6 ve slovech "hejtmanovi nebo starostovi", 11 odst. 8 věty prvn ve slovech "hejtman či starosta" a ve slovech "nebo zastupitelstva kraje či města" a věty posledn ve slovech "hejtmana nebo starosty," a ve slovech "nebo nměstek hejtmana či mstostarosta", 11 odst. 10 a ustanoven čsti třet a čsti čtvrt zkona č. 238/1992 Sb., o některch opatřench souvisejcch s ochranou veřejnho zjmu a o neslučitelnosti některch funkc (zkon o střetu zjmů), ve zněn zkona č. 287/1995 Sb., zkona č. 228/1997 Sb., zkona č. 15/2002 Sb. a zkona č. 96/2005 Sb., tj. ustanoven, kter byla do zkona vtělena zkonem č. 96/2005 Sb. Nvrh obsahoval meritorn argumentaci s tvrzenm o rozporu napadench ustanoven s čl. 1 stavy a čl. 1. čl. 3, čl. 10 odst. 2 a 3, čl. 21 odst. 4 a čl. 26 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
stavn soud zjistil, že ke dni zahjen řzen v tto věci zaevidovan pod sp. zn. Pl. S 19/05, tj. ke dni 29.3.2005, již stavn soud o nvrhu na zrušen dotčench ustanoven jednal, a to ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 13/05. Podle ustanoven 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu je nvrh nepřpustn, jestliže stavn soud již v tže věci jedn, přičemž podal-li jej oprvněn navrhovatel, m prvo častnit se jednn o dřve podanm nvrhu jako vedlejš častnk. stavn soud proto usnesenm ze dne 14.4.2005 č. j. Pl. S 19/05-13, nvrh navrhovatele odmtl [ 35 odst. 2 ve spojen s 43 odst. 1 psm. e) a 43 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu] s tm, že tto skupině sentorů Parlamentu Česk republiky přsluš ve věci sp. zn. Pl. S 13/05 postaven vedlejšho častnka.
III.b
Podnm ze dne 21.4.2005 vedlejš častnk využil skutečnosti, že m v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 13/05 stejn prva a povinnosti jako častnci ( 32 zkona o stavnm soudu), a pro přpad, že by stavn soud nevyhověl nvrhu na zrušen zkona č. 96/2005 Sb., navrhl zrušen ustanoven zkona č. 238/1992 Sb. v rozsahu, jak uvedl ve svm nvrhu vedenm pod sp. zn. Pl. S 19/05. Poukzal na to, že novela zkona o střetu zjmů uložila členům zastupitelstev zemně samosprvnch celků nezanedbateln povinnosti, kter bylo třeba splnit v krtk lhůtě, čmž pro ně ve sv podstatě změnila v průběhu volebnho obdob podmnky pro vkon veřejn funkce. Tato skutečnost společně s okolnostmi, za kterch byl zkon č. 96/2005 Sb. přijat, ve svm důsledku porušuje princip legitimnho očekvn a princip důvěry v prvo, kter jsou regulativnm vyjdřenm hodnoty prvn jistoty vyplvajc z pojmu prvn stt podle čl. 1 stavy.
Meritorn nmitky proti ustanovenm navrženm ke zrušen pak vedlejš častnk odůvodnil porušenm principu rovnosti a zkazu diskriminace (čl. 1 a čl. 3 Listiny), neboť oproti dosavadnmu stavu se novelou zkona o střetu zjmů rozšřily povinnosti ukldan zkonem [povinnost odevzdat čestn oznmen o osobnm prospěchu, o činnostech, o přjmech a darech a o nemovitm majetku a povinnost zdržet se jednn podle 2 odst. 1 psm. b)] na členy zastupitelstev v krajch, v hlavnm městě Praze, obcch s rozšřenou působnost a městskch čstech Praha, kter vykonvaj působnost obc s rozšřenou působnost. Toto vymezen osobn působnosti je podle vedlejšho častnka protistavn, neboť zakld neodůvodněnou nerovnost mezi členy zastupitelstev krajů a obc s rozšřenou působnost na jedn straně (včetně hlavnho města Prahy a městskch čst Prahy s rozšřenou působnost) a ostatnch obc na straně druh, k čemuž nen ždn legitimn a racionln důvod. Tato nerovnost v poskytovn určitho množstv vhod jedněm na kor jinch pak zakld mezi členy zastupitelstev zemnch samosprvnch celků i nerovnost ve vztahu k čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny (prvo na ochranu soukrom), neboť zkon ukld jedn skupině členů zastupitelstev povinnost zveřejňovat informace o svm majetku ( 3, 4, 6, a 7) a o některch vykonvanch činnostech ( 5), kteržto povinnost se dotk i manžela či manželky zastupitele. Zkon zakazuje členům zastupitelstev jednat v některch obchodnch věcech vůči zemně samosprvnmu celku, v jehož zastupitelstvu jsou členem. Toto čstečn zbaven prva na podnikn a provozovn jin hospodřsk činnosti, resp. prva zskvat prostředky na sv životn potřeby prac je v rozporu s čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Vedlejš častnk m za to, že zvšen mra kontroly občanů nad počnnm jejich zvolench zstupců je v zsadě pozitivn, za rozhodujc a v konečnm důsledku nepřijatelnou však považuje změnu pravidel v průběhu volebnho obdob. Pokud by zkonem stanoven povinnosti dopadaly na členy všech zastupitelstev od prvnch voleb konanch po dni činnosti zkona, ztratily by nmitky vedlejšho častnka opodstatněn. Vedlejš častnk rovněž tvrd, že přijetm novely zkona o střetu zjmů došlo tž k porušen čl. 21 odst. 4 Listiny, garantujcho občanům prvo na přstup k volenm (a jinm veřejnm) funkcm za rovnch podmnek, což dle jeho přesvědčen zahrnuje nejen prvo na přstup k funkcm ve vlastnm slova smyslu, ale tž prvo na jejich vkon. S odkazem na judikaturu stavnho soudu a Evropskho soudu pro lidsk prva o nutnosti stanoven rozumnch a objektivnch důvodů ospravedlňujcch odlišn postaven adrestů prvn normy pak vedlejš častnk opakovaně poukzal na absenci takovch důvodů v předmětn věci.
K ustanoven 2 odst. 6 a 7 zkona o střetu zjmů rozlišujcmu mezi uvolněnmi a neuvolněnmi členy zastupitelstev krajů nebo obc s rozšřenou působnost (včetně specifik hlavnho města Prahy a jejch městskch čst) z hlediska prva na vyplcen odměny za vkon funkce člena řdcho, dozorčho nebo kontrolnho orgnu prvnick osoby, jejmž zřizovatelem je tento kraj či město nebo v nž m kraj či město většinovou majetkovou čast nebo většinov podl na hlasovacch prvech, vedlejš častnk uvd, že toto ustanoven zakld nepřpustnou nerovnost mezi jednotlivmi členy zastupitelstev. Ustanoven 2 odst. 6 zkona odnm uvolněnm členům zastupitelstev prvo na odměnu za vykonvanou funkci, tedy prvo na zskvn prostředků na sv životn potřeby prac (čl. 26 odst. 3 Listiny), což je diskriminačn ve vztahu k neuvolněnm členům zastupitelstev. Tm je zroveň porušeno prvo na vkon veřejn funkce za rovnch podmnek (čl. 21 odst. 4 Listiny).
Nmitky vedlejšho častnka proti čsti třet a čtvrt zkona o střetu zjmů se do značn mry shoduj s nmitkami shora uvedenmi. Tyto čsti zkona doplňuj zkon o volbch do zastupitelstev obc a zkon o volbch do zastupitelstev krajů tak, že stanov dalš přpady neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva s určitmi činnostmi. Takov postup zkonodrce je podle vedlejšho častnka v rozporu s principem legitimnho očekvn a důvěry v prvo. Doplněn ustanoven obou volebnch zkonů totiž povedou k zniku mandtu členů zastupitelstev obc a krajů, čmž bude zroveň porušeno prvo těchto zastupitelů vykonvat veřejnou funkci, do kter byli řdně a v souladu se zkonem zvoleni. činnost těchto ustanoven měla bt odložena do voleb do zastupitelstev zemně samosprvnch celků, kdy by mohl každ kandidt zvžit, zda za takovch podmnek pro vkon funkce mandtu hodl kandidovat.
III.c
Sent Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu vedlejšho častnka ze dne 16.5.2005, podepsanm jeho předsedou Přemyslem Sobotkou, zrekapituloval časovou posloupnost projednvn nvrhu zkona č. 96/2005 Sb. a vsledek hlasovn, jmž tato komora nvrh novely zkona o střetu zjmů zamtla. V obecnm nhledu na dosavadn pravu střetu zjmů a jej předpokldan rozšřen do oblasti samosprvy se většina Sentu vyjdřila skepticky k jej činnosti, neboť rozmanitost vztahů při uskutečňovn obecn samosprvy se mnoha sentorům jevila jako ltka, kterou lze formou jednoduchho podřazen pod regulaci parlamentnch poměrů střetu zjmů jen stěž uchopit tak, aby vedla k prospěšnmu vsledku. Sent poukzal na to, že navržen novela posunuje regulaci střetu zjmů od typu politick odpovědnosti k typu administrativně trestn odpovědnosti, aniž by se vypořdala s podstatou dosavadnho dlouhodobho problmu, kterm je činkovn zastupitelů, poslanců a sentorů v orgnech podnikajcch prvnickch osob.
Konkrtn vtky Sentu pak směřovaly k řadě legislativně-prvnch problmů, jakmi jsou např. porušen rovnosti zastupitelů v jejich postaven (tzv. uvolněn a neuvolněn zastupitel), dělen zastupitelů z hlediska prva na odměnu za vkon funkce v orgnech prvnick osoby, ve kter zastupuj obec, či rozšřen okruhu funkc, se ktermi je funkce zastupitele neslučiteln. Negativně byla pojmna sankčn prava přestupku a ostrou kritiku vzbudila i skutečnost, že rozšřen okruhu neslučitelnosti funkc nabylo činnosti uprostřed volebnho obdob zastupitelstev, takže řada zastupitelů byla prakticky nucena k rezignaci před skončenm mandtu, což v jistm smyslu koriguje vsledky voleb.
V zvěru svho vyjdřen se Sent s nvrhem vedlejšho častnka ztotožnil s tm, že je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadench ustanoven zkona o střetu zjmů a ve věci rozhodl.
III.d
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu vedlejšho častnka ze dne 17.5.2005, podepsanm jejm předsedou Lubomrem Zaorlkem, shrnula předestřen nmitky do tř okruhů.
Prvn z nich postihuje ta ustanoven zkona o střetu zjmů, kter, stručně vyjdřeno, rozšiřuj osobn působnost zkona o střetu zjmů na členy zastupitelstev některch zemnch samosprvnch celků. Podle Poslaneck sněmovny byla kritizovan rychlost přijet novely zkona o střetu zjmů bez legisvakančn lhůty vyvolna stle silnějšm veřejnm tlakem k zabrněn možnost korupčnho chovn ve veřejn sprvě, což však neznamen, že působ retroaktivně. Rovněž rozlišen dotčench subjektů veřejn sprvy nezakld diskriminaci a porušen principu rovnosti. Veřejn sprva nemůže bt založena na naprost rovnosti všech dotčench subjektů. Obce se od sebe navzjem odlišuj zejmna podle různ materiln zkladny, vše rozpočtu, rozsahu působnost a pravomoc, ať již v rmci vkonu sttn sprvy nebo samosprvy. Zkonodrce byl při určen subjektů veřejn sprvy, na kter rozšřil osobn působnost zkona o střetu zjmů, veden vahou, že s přibvajcm rozsahem kompetenc orgnů veřejn sprvy může růst i možnost korupčnho jednn a opačně. Konflikt dotčench ustanoven zkona o střetu zjmů s stavnm principem prva na ochranu soukrom Poslaneck sněmovna odmtla s poukazem na zkon na ochranu osobnch dajů.
K druhmu okruhu nmitek kritizujcmu rozdlnou pravu postaven uvolněnho nebo neuvolněnho člena zastupitelstva zemně samosprvnho celku Poslaneck sněmovna uvedla, že v přpadě uvolněnho člena zastupitelstva může bt dna vyšš pravděpodobnost korupčnho chovn než u neuvolněnho člena. Zkonodrce se přijatou zkonnou pravou snažil takovmu jednn předejt.
Třet okruh nmitek je zaměřen na změnu zkonů o volbch do zastupitelstev obc a krajů, kterou se stanovila neslučitelnost určitch funkc s funkc členů zastupitelstva. K argumentaci změnou podmnek v průběhu vkonu mandtu Poslaneck sněmovna uvedla, že si nen vědoma porušen stavnho pořdku Česk republiky.
V zvěrečnm stanovisku zopakovala sv přesvědčen, že zkonodrn sbor jednal v souladu v stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem.
III.e
Vyjdřen podan Poslaneckou sněmovnou a Sentem k nvrhu častnka byla oběma parlamentnm komorm komunikovna k přpadnm replikm. Předseda Poslaneck sněmovny dopisem ze dne 21.6.2005 dodal k věci, že dle jeho nzoru je nvrh nesprvně směřovn toliko vůči zkonu č. 96/2005 Sb., a nikoliv sprvně vůči jednotlivm a již činnm ustanovenm vlastnho zkona o střetu zjmů. Sent repliku nepodal.
III.f
stavn soud si jako podklad pro sv rozhodnut opatřil i řadu stenozznamů, usnesen a sněmovnch tisků volně dostupnch ve Společn česko-slovensk digitln parlamentn knihovně na www.psp.cz.
IV.
K projednn věci stavn soud nařdil stn jednn. Navrhovatel a vedlejš častnk v rmci něho odkzali na sv nvrhy a argumentaci v nich obsaženou; nzor předsedy Poslaneck sněmovny vyjdřen v jeho replice ze dne 21.6.2005 odmtli jako nesprvn a nesouladn s existujc judikaturou stavnho soudu.
Rovněž Sent jako častnk řzen, za nějž při stnm jednn jednal jeho předseda Přemysl Sobotka, připomenul obsah vyjdřen, podanch k oběma nvrhům.
Poslaneck sněmovna dopisem ze dne 21.6.2005, podepsanm jejm předsedou Lubomrem Zaorlkem, sdělila stavnmu soudu, že se ždn jej zstupce jednn stavnho soudu pro probhajc schůzi Poslaneck sněmovny k stnmu jednn dostavit nemůže a poždala o omluvu, kter byla stavnm soudem akceptovna.
V.
stavn soud podle ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu nejprve zkoumal, zda zkon č. 96/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 238/1992 Sb., o některch opatřench souvisejcch s ochranou veřejnho zjmu a o neslučitelnosti některch funkc (zkon o střetu zjmů), ve zněn pozdějšch předpisů, byl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Z vyjdřen obou komor Parlamentu, připojench přloh a dokumentů dostupnch elektronickou cestou (stenoprotokolu z jednn schůze Sentu dne 28.1.2005, zznamu o 44. hlasovn 3. schůze Sentu dne 28.1.2005, usnesen Sentu č. 55 ze 3. schůze dne 28.1.2005, stenoprotokolů z jednn přslušnch schůz Poslaneck sněmovny a zznamů o 122. hlasovn 38. schůze Poslaneck sněmovny dne 24.11.2004 a 442. hlasovn 41. schůze Poslaneck sněmovny dne 22.2.2005) stavn soud zjistil, že nvrh napadenho zkona předložila Poslaneck sněmovně skupina poslanců (sněmovn tisk č. 550/0). Po předložen nvrhu zkona vldě Česk republiky nvrh prošel třemi čtenmi v Poslaneck sněmovně (prvn čten dne 31.3.2004 na 30. schůzi IV. volebnho obdob, druh čten dne 12.10.2004 na 36. schůzi a třet čten dne 24.11.2004 na 38. schůzi), kter s nm vyslovila souhlas dne 24.11.2004, když z přtomnch 169 poslanců a poslankyň pro nvrh hlasovalo 113, proti bylo 36, 20 se hlasovn zdrželo.
Dne 6.12.2004 byl nvrh zkona postoupen Sentu (sentn tisk 465/0), kter jej dne 28.1.2005 na sv 3. schůzi 5. funkčnho obdob zamtl 52 hlasy sentorů a sentorek ze 72 přtomnch, 14 bylo proti, 6 se hlasovn zdrželo.
Zkon byl doručen prezidentu republiky, kter využil svho prva danho ho mu stavou v čl. 50 odst. 1 a dne 10.2.2005 vrtil zkon Poslaneck sněmovně s uvedenm svch vhrad. Pro setrvn na zkonu hlasovalo na 41. schůzi dne 22.2.2005 ze 120 přtomnch poslanců 112 (při kvoru 101 hlasů), 2 byli proti. Zkon byl vyhlšen pod č. 96/2005 Sb. v čstce 29 rozeslan dne 28.2.2005. Zkon nabyl činnosti dnem 1.3.2005 s vjimkou bodu 16 [ 8 odst. 2 psm. b)], kter m nabt činnosti dnem 1.1.2006.
VI.
Napadenm zkonem byla novelizovna ustanoven zkona o střetu zjmů (č. 238/1992 Sb. ve zněn pozdějšch předpisů) a ustanoven zkonů o volbch do zastupitelstev obc (č. 491/2001 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů) a o volbch do zastupitelstev krajů (č. 130/2000 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů). Zatmco u tzv. "běžnch" zkonů lze nesouhlas Sentu překlenout novm hlasovnm Poslaneck sněmovny, u volebnho zkona to možn nen. V posuzovan věci je tedy zjevn, že zkladn otzkou pro rozhodnut stavnho soudu je vklad pojmu "volebn zkon" v ustanoven čl. 40 stavy. Zatmco navrhovatel, Sent i prezident republiky považuj za volebn zkon podle citovanho člnku stavy každ zkon, jmž se upravuj pravidla voleb do všech zastupitelskch sborů, je Poslaneck sněmovna přesvědčena, že takovmto zkonem nutno rozumět pouze zkon o volbch parlamentnch. Z hlediska jurisprudence bylo publikovno vce nzorů, a to i opačnch (srov. např. Pavlček, V.- Hřebejk, J.: stava a stavn řd Česk republiky, svazek I: stava Česk republiky, Linde Praha, 1994, Hendrych, D.- Svoboda, C. a kolektiv: stava Česk republiky, Komentř, Praha, C. H. Beck, 1997, Kysela, J.: K vkladu pojmu volebn zkon v legislativn praxi Sentu, Parlamentn zpravodaj, ročnk 2001, č. 2, Filip J.: Postup při schvalovn "volebnho zkona" podle čl. 40 stavy ČR, Časopis pro prvn vědu a praxi, ročnk 2005, č. 1).
Z průběhu legislativnho procesu tkajcho se napadenho zkona vyplv, že při akceptaci prvnho nzoru Poslaneck sněmovny by nebylo možno stavn proceduře předchzejc přijet napadenho zkona vytkat ničeho; akceptace nzoru navrhovatele by naopak nutně vedla k zvěru, že napaden zkon stavně konformnm procesem přijat nebyl (neboť jeho nvrh Sent zamtl), takže došlo-li vzdor tomu po přehlasovn prezidentova veta Poslaneckou sněmovnou k jeho vyhlšen, je nutno jej zsahem stavnho soudu zrušit. Při řešen takto položen otzky vyšel stavn soud z nsledujcch vah.
Dělbu moci mezi Poslaneckou sněmovnou a Sentem v průběhu legislativn činnosti upravuje stava v čl. 39 odst. 4, čl. 40, čl. 42 odst. 1 a čl. 45 až 48. stavodrce jimi založil pro různ typy zkonů celkem tři rozdln prvotvorn procedury.
1. Přijmn nvrhu zkona o sttnm rozpočtu (čl. 42 odst. 1 stavy) svěřil stavodrce do vlučn pravomoci Poslaneck sněmovny. Smysl tohoto stavnho pravidla je zřejm. Sttn rozpočet přijman formou zkona (v pouze formlnm, nikoli materilnm smyslu) představuje zkladn nstroj a rmec realizace vldn politiky. Vzhledem k tomu, že vlda je co do svho vzniku i existence svzna s většinovou vůl jen Poslaneck sněmovny, byl by pro fungovn nejen vldy, ale i sttu, vstup Sentu do procesu schvalovn zkona o sttnm rozpočtu momentem dysfunkčnm, a to zvlště v nikoli jen teoreticky předpokldateln situaci zcela jinho politickho složen obou komor Parlamentu. Smyslem Sentu nen bezprostředně ovlivňovat ani kreaci ani činnost vldy; jeho posln tkv ve vlivech jinch (důvodov zprva k nvrhu stavy to vyjadřuje stručnou větou "Sent m kontroln a stabilizujc funkci.").
2. Většina zkonů je podrobena legislativn proceduře popsan v čl. 45 až 48 stavy. Pro tuto proceduru je charakteristick, že Sent do legislativnho procesu vstoupit sm, ale nemus, dle že je vzn lhůtou, v nž se o nvrhu zkona mus usnst, a konečně že je jeho postaven oproti postaven Poslaneck sněmovny vznamně slabš. Nzor Sentu nemus bt totiž Poslaneckou sněmovnou akceptovn a nvrh zkona může bt (nadpolovičn většinou všech poslanců) přijat ve zněn, ve kterm byl postoupen Sentu. Důvod pro oslaben Sentu lze podobně jako v předchozm přpadě shledvat v nutnosti zabezpečit, aby politick rozhodnut vychzejc z vůle většiny vyjdřen svobodnm hlasovnm (srov. čl. 6 stavy) mohla bt vůbec přijata. Jinak řečeno, aby stanovisko komory nemajc přm vztah k vldě nemohlo zablokovat legislativn proces, a to ačkoliv by bylo v porovnn s vůl Poslaneck sněmovny stanoviskem minoritnm.
3. Ze zkonů projednvanch i Sentem stavodrce vydělil dalš jejich podskupiny v čl. 39 odst. 4 a čl. 40 stavy. Zde předepsan nejpřsnějš forma legislativnho procesu se vyznačuje předevšm obligatornm souhlasem obou komor Parlamentu, přičemž ty maj co do vlivu na konečn text přijmanho zkona rovnocenn postaven. Sent v tomto typu zkonodrn (a stavodrn) procedury nvrh projednat mus, nen však vzn ždnou lhůtou, což sice stava vslovně nestanov, ale což je stabilně akceptovno již tradičn parlamentn prax, tedy již existujc stavn zvyklost, proti kter z hlediska stavněprvnho nen důvodu cokoliv namtat. Zvěr, že v tto proceduře Sent nen vzn lhůtou k projednn nvrhu zkona, se opr o stavně konformn interpretaci, podle nž jsou čl. 39 odst. 4 a čl. 40 stavy pravou speciln.
Zkony podlhajc rigidnějšmu schvalovacmu procesu stavodrce rozčlenil jednak podle prvn sly (povinn je souhlas Poslaneck sněmovny i Sentu se všemi stavnmi zkony) a jednak - pokud jde o zkony prost - podle jimi upravovan materie.
Člnek 40 stavy nastavil přsnějš proceduru taxativně pro tyto zkony:
- volebn zkon,
- zkon o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek,
- zkon o jednacm řdu Sentu.
Zatmco čel legislativn procedury popsan ad 1 a ad 2 je vcelku snadno rozpoznateln, jsou důvody pro obligatorn souhlas obou komor Parlamentu se všemi stavnmi zkony a vyjmenovanmi prostmi zkony interpretovateln podstatně obtžněji, a to již proto, že jde o důvody různ a vzjemně jen těžko porovnateln.
Ve vztahu k zkonům stavnm postačuje v tto souvislosti odkzat na vcelku všeobecně přijman nzor, dle něhož je ždouc, aby stavodrn procedura podlhala rigidnějšmu režimu než běžn činnost zkonodrn vzhledem k potřebě zkladn zkony sttu měnit pokud možno nikoli často a jen při dosažen širšho než běžnho konsensu.
Rozkryt důvodů, kter vedly stavodrce k vyčleněn vyjmenovanch prostch zkonů do rovněž přsnějš legislativn procedury, je předmětem dle uvedench vah.
Nejsnazš je odpověď na otzku, proč byl do včtu zkonů uvedench v čl. 40 stavy zahrnut i zkon o jednacm řdu Sentu. Bezvhradně je přijmn nzor, že tomu tak je z jist "legislativn slušnosti", neboť by nebylo sprvn, aby pravidla, jimiž se řd vnitřn vztahy jedn z komor Parlamentu, mohla bt tto komoře i proti vůli jej většiny vnucena komorou druhou. De constitutione lata je pak nadbytečn podrobovat rozboru tu skutečnost, že zmněn legislativn slušnost zůstala slušnost jen čstečnou, neboť existuj i jin zkony než jednac řd, kter rovněž mohou vnitřn poměry Sentu a poměry sentorů vznamně ovlivňovat.
Důvod, proč je přsnějšmu režimu čl. 40 stavy podroben i zkon o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, je podobn jako u zkona o jednacm řdu Sentu, s tm však, že to nen důvod jedin. Tento tzv. stykov zkon (dosud nepřijat) z hlediska stavnho může totiž bt co do svho obsahu formulovn nejen relativně stručně a tak, že by se omezoval toliko na pravu parlamentnch - mezikomorovch kontaktů, ale i způsobem širšm; mohla by se jm reglementovat nejen vnitřn činnost parlamentu, nbrž i řešen zsadnch otzek souvisejcch se zvazky vyplvajcmi z členstv Česk republiky v mezinrodn organizaci nebo instituci uveden v čl. 10a odst. 1 stavy; stava totiž předpokld možnost, aby stykov zkon svěřil vkon působnosti komor vyjadřovat se k připravovanm rozhodnutm uveden mezinrodn organizace prostřednictvm společnho orgnu komor (srov. čl. 10b stavy). Zatmco tedy vlučnm důvodem pro zařazen zkona o jednacm řdu Sentu do čl. 40 stavy je stavodrcem pociťovan potřeba neregulovat pravidla chodu Sentu oktrojovanm rozhodnutm Poslaneck sněmovny, u zkona o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek přistupuje k tomuto důvodu - podobně jako u zkonů stavnch - možn potřeba podrobit jej přsnějšmu schvalovacmu procesu pro jeho vznam ve vztahu k zvazkům Česk republiky vůči mezinrodn organizaci (instituci), na niž byly přeneseny někter pravomoci orgnů Česk republiky.
Volebn zkon uveden v čl. 40 stavy na prvnm mstě zde nen taxativně vyjmenovn z toho důvodu, pro kter se zde na mstě poslednm objevil zkon o jednacm řdu Sentu, ledaže by byl učiněn zvěr, že v čl. 40 stavy jsou uvedeny vlučně ty zkony, kter se tkaj činnosti (a kreace) Sentu. Pak by ovšem bylo nutno za volebn zkon ve smyslu citovanho člnku stavy považovat pouze zkon o volbch do Sentu, a nikoli již zkon upravujc volby do Poslaneck sněmovny. Takov zvěr by však odporoval jak tomu, co bylo uvedeno ve vztahu k zkonu stykovmu, tak i stabiln stavn zvyklosti, podle kter považuj obě komory Parlamentu zkon o volbch do Parlamentu bez pochybnost za volebn zkon podle čl. 40 stavy. Obrat "zkon o volbch do Sentu" navc stava zn (čl. 107 odst. 1), takže pokud by stavodrce snad mnil volebnm zkonem podle čl. 40 stavy prvě a jen zkon upravujc sentn volby, neměl by ždn rozumn důvod volit v různch člncch stavy různ vrazy pro totž.
Pojem "volebn zkon" podle čl. 40 stavy lze interpretovat zcela rozdlnm způsobem - od vkladu přsně restriktivnho až po vklad široce extenzivn. Z důvodů shora vyložench je však třeba nejrestriktivnějš vklad odmtnout. Při hledn odpovědi na otzku, co je čelem zařazen "volebnho zkona" pod přsnějš projednvac režim a kterch volebnch zkonů se projednvac procedura stanoven čl. 40 stavy tk, stavn soud dospěl k zvěru, že vkladem jazykovm ani systematickm se odpovědi dobrat nelze.
Pouh jazykov (z hlediska interpretačnch zsad sice zkladn, nicmně nejhrubš) vklad čl. 40 stavy dovoluje totiž interpretovat uveden ustanoven způsobem vedoucm k zvěrům až absurdnm (např. že tmto ustanovenm stavodrce předepsal povinnost vytvořit jedin volebn kodex - ovšem opět bez odpovědi na otzku, kter volby by takov kodex měl upravovat), resp. k zvěrům podřazujcm pod pojem volebn zkon jakkoli zkon (resp. jeho čst), jmž je upravovna volebn procedura, a to bez ohledu na to, zda se touto procedurou vytvř sbory moci zkonodrn a zemně samosprvn, nebo jmž jsou voleny v Česk republice jej zstupci v Evropskm parlamentu (eventulně jmž by byl volen - jak poznamenv ve svm vyjdřen Sent de constitutione et de lege ferenda - prezident republiky), nbrž i orgny zkonodrnch a samosprvnch sborů, takže by se pak takovmi zkony staly zcela nekonzistentně i zkon o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, zkon o krajch a zkon o obcch, ba dokonce by pouhm jazykovm vkladem mohlo bt dovozeno, že jde i o zkony upravujc volby do jinch orgnů veřejn moci a i do orgnů profesnch samosprvnch korporac či do orgnů soukromch prvnickch osob. Ve prospěch oslaben vhy argumentu jazykovho vkladu svědč i skutečnost, že ždn ze zkonů upravujcch volby do sněmoven Nrodnho shromžděn v obdob prvn republiky, stejně do Federlnho shromžděn, přp. Česk nrodn rady po roce 1990, nepoužval legislativn zkratku "volebn zkon", takže i z hlediska jazykovho zu nelze tvrdit, že prvnick prostřed bez dalšho spojovalo dan vraz s pravou voleb do sněmoven Parlamentu. Nadto použit singulru namsto plurlu všude tam, kde to možn, je zcela obvyklou legislativn technikou a v prvn teorii nen sporu o tom, že singulrem popsan pojem - zde volebn zkon - nevylučuje možnost pravy takto vyjdřen i vce zkony.
Systematick vklad pak v posuzovan věci rovněž rozumn vchodisko neposkytuje. Jak patrno z podanho nvrhu, navrhovatel prvě tmto vkladem - mimo jin - argumentuje ve prospěch svch zvěrů, kdežto Poslaneck sněmovna předkld ve svm vyjdřen tž systematick vklad - jin než navrhovatel - pro podporu svho prvnho nzoru, jenž je oproti nzoru navrhovatele (a Sentu i prezidenta republiky) zcela opačn. Jsou-li však mysliteln dva protichůdn systematick vklady prvn normy, plyne z tohoto zjištěn zvěr, že pouh systematick vklad k stavně konformn interpretaci postačovat nemůže.
Podle přesvědčen stavnho soudu je pro posouzen zkouman čsti čl. 40 stavy nutno vyjt z širšho pohledu, z pohledu obsahujcho jednak reflexi hodnoty přisouzen stavodrcem Sentu v rmci celho systmu upravujcho vkon sttn moci a jednak reflexi relevance zkonů upravujcch volebn materii pro zabezpečen zkladů Česk republiky prohlašujc se v stavě za demokratick prvn stt.
Jak již bylo shora uvedeno, důvodov zprva k nvrhu stavy charakterizuje Sent jako parlamentn komoru s kontroln a stabilizujc funkc. Tyto funkce Sentu byly při tvorbě stavy oproti vldnmu nvrhu stavy vrazně posleny; ve vztahu k prezidentu republiky byla pravomoc k podn žaloby pro velezradu přesunuta z Poslaneck sněmovny na Sent a ve vztahu k stavnmu soudu z původn osnovy předpokldajc jmenovn šesti soudců stavnho soudu prezidentem republiky (bez kontrasignace takovho rozhodnut spolupodpisem předsedy vldy) a šesti soudců stavnho soudu Sentem došlo sice k přesunu jmenovac pravomoci vlučně do rukou prezidenta, avšak s podmnkou souhlasu Sentu se jmenovnm všech soudců stavnho soudu. Již v stavě samotn je tedy postaven Sentu postulovno nikoli pouze v rovině nevznamn; Sent nen jen reprezentativn parlamentn komorou. Ve skutečnosti je postaven Sentu v soustavě nejvyššch orgnů sttn moci prvě z hlediska role pojistky brnc excesům ohrožujcm samy zklady demokratickho prvnho sttu nezastupiteln, přirozeně s vjimkou t možnosti, že by se stavodrce (nově) rozhodl přiklonit k i dřve uvažovan, avšak nepřijat koncepci unikameralismu, kde však by vzjemn brzdy, protivhy a pojistky jednotlivch sttnch moc musely bt nastaveny zcela jinak než v stavě existujc.
Již v minulosti stavn soud vyslovil nzor, že "v situaci, kdy mezi subjekty aplikujcmi stavu dochz ke sporu o vklad určitho ustanoven, nutno tento spor řešit ve prospěch možnosti uplatněn stavn pravomoci, jž se dan ustanoven tk, čili z hlediska smyslu a čelu dotčenho stavnho institutu" (srov. nlez sp. zn. Pl. S 33/97, Sbrka rozhodnut, svazek 9, nlez č. 163; vyhlšen pod č. 30/1998 Sb.). Ani v projednvan věci nen důvodu se od tohoto zvěru odchylovat. Snahu Poslaneck sněmovny jednostrannm postupem snžit roli Sentu, jenž je povinen spolu s dalšmi stavnmi institucemi střežit zklady sttnosti (neomezujc se pouze na sentn pravomoci v oblasti stavodrn a zkonodrn), tak stavn soud musel odmtnout.
Přitom stavn soud vychz nejen z již naznačenho subjektivnho vkladu myslu stavodrce ve vztahu k postaven Sentu v jeho nikoli pouze normotvorn činnosti, ale i z vah dle prezentovanch.
Při stavně konformn interpretaci slov "volebn zkon" obsažench v čl. 40 stavy nelze přehldnout souvislosti stavně zakotven v zkladnch ustanovench stavy, v hlavě sedm stavy i v čl. 21 Listiny.
Samosprva zemnch samosprvnch celků je stavně zaručena již jednm ze zkladnch ustanoven stavy (čl. 8). Prvo občanů na samosprvu, jinmi slovy na samostatn spravovn obce i kraje prostřednictvm zastupitelstev, jejichž členov jsou voleni tajnm hlasovnm na zkladě všeobecnho, rovnho a přmho hlasovacho prva, stavně zabezpečuje a vymezuje hlava sedm stavy, v nž je v rovině konstitucionln podrobněji rozvedeno prvo občanů podlet se volbou svch zstupců na sprvě veřejnch věc (čl. 21 odst. 1 Listiny), popř. podlet se na tto sprvě i jako členov zastupitelstev, neboť o volbou zskan členstv v nich maj prvo se uchzet za rovnch podmnek (čl. 21 odst. 4 Listiny).
Svobodn volby jsou podmnkou sine qua non demokratickho sttu. Při sprvě věc veřejnch nelze tuto podmnku omezovat pouze na kreaci moci zkonodrn, tedy na volbu poslanců a sentorů, nbrž jest ji nutno vztahovat i na volbu členů zastupitelstev, jimiž jsou spravovny veřejn zležitosti na rovni zemně samosprvn. M-li Sent plnit svoji stabilizačn funkci, neexistuje ždn rozumn důvod, proč by při tvorbě volebnch pravidel měl tuto funkci vykonvat pouze ve vztahu k volbm parlamentnm, a nikoliv při tvorbě zkonů upravujcch volby do těch orgnů, jimiž jsou samostatně spravovny obce a kraje. Pro stabilitu demokracie nen totiž důležit jen to, jak jsou voleny komory Parlamentu, ale i jak vol občan sv zstupce na rovni zemn samosprvy; nelze dovodit na rovni stavn, že by - vzdor jinmu rozsahu pravomoci Parlamentu a zemnch samosprv - pro udržen a rozvoj demokracie byly parlamentn volby důležitějš než volby do samosprvnch zastupitelstev obc a krajů. Demokracie, m-li bt skutečnou vldou suvernnho lidu, lidem a pro lid, nemůže bt, byť nepřmo, distribuovna z Parlamentu směrem dolů, ale naopak mus vyrůstat jako produkt občansk společnosti zdola až k nejvyššm orgnům sttn moci, moc zkonodrnou a stavodrnou v ně přirozeně počtaje. Je-li ždouc, aby volebn pravidla pro volby parlamentn nepodlhala neustlm změnm a byla i prostřednictvm ztžen procedury pro jejich přijet pokud možno stabilizovan, je stejně tak ždouc, aby takovto stabilizaci byla podrobena pomoc přsnějšho legislativnho režimu i pravidla voleb do zastupitelstev krajů a obc. Tento požadavek je o to vraznějš, vezme-li se v vahu, že na rozdl od voleb do Sentu a do Poslaneck sněmovny, pro něž je volebn systm stavně předepsn, jsou volby členů zastupitelstev zkonem podrobeny jen t stavn regulaci, kterou obsahuje člnek 102 odst. 1 stavy; volebn systm u těchto voleb stavně reglementovn nen.
Pro rozvoj demokracie, za jejž nezastupitelnou složku stavn soud mstn samosprvu považuje (srov. nlez sp. zn. Pl. S 1/96, Sbrka rozhodnut, svazek 6, nlez č. 120; vyhlšen pod č. 294/1996 Sb.), bylo by zcela nevhodn připustit možnost změn volebn procedury, na jejmž zkladě jsou zastupitelstva zemnch samosprvnch celků vytvřena, a to i např. v zsadnch systmovch komponentech vždy v zvislosti na většině garantujc v Poslaneck sněmovně sice většinu vldn, avšak většinu, kter může bt i většinou minimln, a navc nemus bt většinou existujc v obou komorch Parlamentu. Pakliže by byl akceptovn nzor Poslaneck sněmovny, dle kterho i v přpadě projednvn zkonů upravujcch volby do zastupitelstev krajů a obc je postaven Sentu zcela podřzeno převaze byť jen 101 hlasu poslanců (dle čl. 47 odst. 1 věta druh stavy), nic by nebrnilo tomu, aby Poslaneck sněmovna proti vůli stabilizujc komory Parlamentu upravovala i zcela rozdln volebn pravidla pro každ lokln a regionln volby v zvislosti na aktulnm přesvědčen i jen nepatrn vldn většiny podle toho, jak nov volebn pravidla by tto většině vyhovovala. Ždn důvod, proč by měla bt zastupitelstva obc a krajů volena prvě dle regul vyhovujcch vldn většině, však neexistuje.
Jsou-li obě parlamentn komory zcela rovnocennmi partnery při činnosti stavodrn, lze z uvedench důvodů vkladem e ratione legis dospět k zvěru, že pro stanoven volebnch procedur, dle nichž jsou lidem vybrni jeho zstupci v zastupitelstvech zemnch korporac, je čeln, vhodn a potřebn stanovit procedury přsnějš, než pro zkony, na jejichž zkladě orgny reprezentujc vůli občanů obce či kraje vytvřeny nejsou. Způsob volby členů zastupitelstev krajů a obc stoj v zkladech demokratickho sttu.
Z uvedenho plyne však tž (jak ostatně již bylo naznačeno), že za volebn zkony ve smyslu čl. 40 stavy nelze považovat všechny zkony upravujc volebn materii. Zejmna jimi nejsou volebn pravidla - byť zkonem stanoven - jimiž jsou vytvřeny rozličn jin orgny veřejn moci nebo orgny profesnch samosprv, a to i kdyby na ně zkonodrce (nikoli stavodrce, jenž prvo zemnch samosprvnch celků samostatně se spravovat zakotvil přmo v stavě) přenesl vkon sttn sprvy, tm mně pak zkony upravujc volby orgnů parlamentnch komor a zastupitelstev či orgnů soukromch prvnickch osob. To plyne i z toho, že prvě volby do zastupitelstev zemnch samosprv, Poslaneck sněmovny a Sentu rmcově sama stava upravuje jakožto prvotn a nezbytn předpoklad vkonu sttn moci lidem (srov. čl. 2 odst. 1 stavy).
Na zkladě důvodů vše uvedench stavn soud dospěl k zvěru, že zkon upravujc volby do zastupitelstev obc či krajů je nutno považovat za volebn zkon ve smyslu čl. 40 stavy, takže k přijet tohoto zkona bylo nezbytn, aby byl schvlen Poslaneckou sněmovnou a Sentem, přičemž Sent nebyl při projednvn jeho nvrhu vzn lhůtou 30 dnů podle čl. 46 odst. 1 stavy. Z tohoto zvěru pak vyplynulo, že postup Poslaneck sněmovny předchzejc vyhlšen napadenho zkona byl v rozporu s stavně předepsanou procedurou, bez jejhož bezvadnho naplněn k přijet zkona dojt nemůže. stavn soud proto nvrhu navrhovatele vyhověl a napaden zkon podle ustanoven 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu zrušil.
Jako obiter dictum stavn soud přisvědčuje argumentaci navrhovatele a Sentu, dle nž volebnm zkonem podle čl. 40 stavy je i zkon o volbch do Evropskho parlamentu, a to předevšm proto, že na zkladě tohoto zkona jsou lidem voleni zstupci do orgnu, jenž participuje na tvorbě evropskho prva, a tm i prvnho řdu Česk republiky.
Ze všeho, co bylo uvedeno, vyplv tž, že Sentu nepřsluš podle čl. 33 odst. 2 stavy přijmat zkonn opatřen ve věci volebnch zkonů upravujcch volby do obou komor Parlamentu, do zastupitelstev obc a krajů a do Evropskho parlamentu.
Zkon č. 96/2005 Sb. byl zrušen ve všech jeho ustanovench, a nikoli pouze v čsti třet a čtvrt, jimiž byla komplikovanou cestou novely zkona o střetu zjmů novelizovna někter ustanoven zkona o volbch do zastupitelstev obc a zkona o volbch do zastupitelstev krajů. Nen totiž možn, aby pro různ čsti jedinho zkona platily různ stavn procedury nezbytn k jeho řdnmu přijet. Jinak řečeno: zkon mus bt podroben jednotnmu projednvacmu režimu, kter nemůže bt současně jak bezvadn, tak protistavn; obsahuje-li nvrh zkona čsti vyžadujc ke schvlen odlišn procedury, nutno vyžadovat k stavně konformnmu přijet takovho zkona proceduru nejnročnějš.
Zrušenm zkona č. 96/2005 Sb. z důvodu vadnho postupu Poslaneck sněmovny při jeho přijet odpadl důvod přezkumu stavnosti těch ustanoven zkona o střetu zjmů, jejichž zrušen se pro jejich obsahovou protistavnost domhal vedlejš častnk petitem formulovanm in eventum pro přpad, že by původnmu nvrhu vyhověno nebylo.
Ačkoliv již uveden důvody zcela postačovaly k zvěru stavnho soudu nvrhu vyhovět, považuje stavn soud za čeln reagovat na vvody navrhovatele oprajc jeho požadavek na zrušen napadenho zkona i o jm tvrzenou stavn zvyklost. Navrhovatel v tto souvislosti poukzal na legislativn proces předchzejc přijet zkona o volbch do Evropskho parlamentu. V tomto směru stavn soud konstatuje, že argumentace navrhovatele je nepřesn; odkzat lze na vyjdřen Poslaneck sněmovny i Sentu, jakož i na průběh rozpravy předchzejc hlasovn Poslaneck sněmovny o Sentem vrcenm nvrhu uvedenho zkona, ze kterch vyplv, že problm nyn řešen tehdy nevyvstal, neboť součst projednvanho nvrhu zkona o volbch do Evropskho parlamentu byla i přm novela zkona o volbch do Parlamentu Česk republiky, takže spor po teoretickch přednesech řečnků byl uzavřen tm, že prvě vzhledem k existenci zmněn přm novely byla Sentem zvolen procedura bezvadn. Dle nzoru stavnho soudu by bylo v tto souvislosti přpadnějš upozorněn na projednvn sněmovnho tisku 1160 třetho volebnho obdob (1998 až 2002) Poslaneck sněmovny. Obsahem tohoto sněmovnho tisku byl vldn nvrh zkona o změně a zrušen některch zkonů v souvislosti s ukončenm činnosti okresnch řadů, přičemž v rmci jeho projednvn Poslaneck sněmovna na nvrh svho stavněprvnho vboru z uvedenho vldnho nvrhu vypustila čsti padest tři, šedest jedna a šedest sedm, tj. přm novely zkona o volbch do Parlamentu Česk republiky, zkona o volbch do zastupitelstev krajů a zkona o volbch do zastupitelstev obc, což bylo odůvodněno v rmci 47. schůze Poslaneck sněmovny prvě tm, že volebn zkony podlhaj stavně jinmu režimu projednvn. Obsah těchto čst byl vtělen do sněmovnho tisku č. 1022 (sentn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 247/95 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky), jenž byl samostatně projednn oběma komorami Parlamentu a poslze včetně doplněnch novel zkona o volbch do zastupitelstev krajů a zkona o volbch zastupitelstev obc podepsn prezidentem republiky a publikovn pod č. 230/2002 Sb. Ačkoliv tedy argumentace navrhovatele v naznačenm směru sprvn nen, neobstoj ani tvrzen Poslaneck sněmovny, kter ve svm vyjdřen uvedla, že se v posuzovanm přpadě "nemůže ... jednat o zcela nov vklad Poslaneck sněmovny...".
Pokud jde o nvrh navrhovatele na přednostn projednn věci, stavn soud nepovažoval za nezbytn samostatnm usnesenm vydanm podle ustanoven 39 zkona o stavnm soudu vyslovit, že věc, jž se nvrh tk, je nalhav. stavn soud však i bez tohoto formlnho usnesen projednal věc přednostně; stn jednn (s upuštěnm od něhož vyjdřila nesouhlas Poslaneck sněmovna ve vyjdřen k nvrhu) nařdil již 11.5.2005, tedy v situaci, kdy ještě neuplynula lhůta, ve kter měly Poslaneck sněmovna a Sent prvo vyjdřit se k nvrhu vedlejšho častnka. Důvod, pro kter byl nvrh projednn stavnm soudem v nejrychlejšm možnm čase, shledal stavn soud předevšm v potřebě neprodlužovat stav nejistoty, zda v důsledku odlišn interpretace jednoho z stavnch pojmů v čl. 40 stavy došlo či nikoliv k vadn legislativn proceduře, na jejmž zkladě byl přijat obecně zvazn normativn akt. Sv opodstatněn měla i argumentace navrhovatele upozorňujc na bezprostředn dopady přijatho zkona na řadu osob.
Podle ustanoven 58 odst. 1 zkona o stavnm soudu jsou nlezy, ktermi stavn soud rozhodl o nvrhu na zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu anebo jejich jednotlivch ustanoven podle čl. 87 odst. 1 psm. a) a b) stavy, vykonateln dnem jejich vyhlšen ve Sbrce zkonů, pokud nerozhodne stavn soud jinak. V projednvanm přpadě stavn soud rozhodl, že nlez nabv činnosti dnem jeho vyhlšen, neboť přihldl k důvodům, jež vedly k přednostnmu projednn nvrhu. K tmuž možno zvěrem dodat, že by bylo v rozporu s principy demokratickho prvnho sttu, kdyby v obdob od vyhlšen do publikace nlezu mohlo bt (a to i vkonnou sttn moc - ředitelem krajskho řadu, resp. ministrem vnitra) aplikovno ustanoven 55 zkona o volbch do zastupitelstev obc, resp. ustanoven 48 zkona o volbch do zastupitelstev krajů, o zniku mandtu člena zastupitelstva obce či kraje.