Ve věci návrhu na zrušení § 6 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci 279/2001 účinný od 03.08.2001
| Schválené: | 06.06.2001 |
| Účinnost od: | 03.08.2001 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Vojenská služba., Soudní rehabilitace. Mimosoudní rehabilitace. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 6. června 2001 v plénu o návrhu J. B. na zrušení § 6 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
Nvrh na zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb., o soudn rehabilitaci, podal navrhovatel podle 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, spolu s stavn stžnost, doručenou stavnmu soudu dne 9. 5. 2000, kter směřovala proti usnesen Krajskho soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2000 sp. zn. 7 To 145/2000 a usnesen okresnho soudu v Karlovch Varech ze dne 8. 2. 2000 sp. zn. Rt 2/99.
Navrhovatel v nvrhu uvedl, že byl v roce 1957 shledn jako osoba povinn vojenskou službou v Československ lidov armdě. Podle povolvacho rozkazu měl nastoupit vojenskou službu dne 30. 10. 1957. Neučinil tak, neboť mu v jejm vkonu brnilo nbožensk přesvědčen (navrhovatel se hls ke Svědkům Jehovovm). Rozsudkem Vojenskho obvodovho soudu v Karlovch Varech ze dne 13. 12. 1957 sp. zn. 2 T 211/57 byl navrhovatel odsouzen pro trestn čin nenastoupen služby v brann moci podle 265 odst. 1 trestnho zkona č. 86/1950 Sb. k trestu odnět svobody v trvn šestncti měsců. Na zkladě amnestie prezidenta republiky byl navrhovatel z vězen propuštěn, přičemž ve vazbě strvil asi šest tdnů.
Dne 27. 12. 1957 měl navrhovatel podle novho povolvacho rozkazu znovu nastoupit vojenskou službu. Vojenskou službu opět nenastoupil a rozsudkem Vojenskho obvodovho soudu v Karlovch Varech ze dne 15. 1. 1958 sp. zn. 2 T 225/57 byl uznn vinnm trestnm činem nenastoupen služby v brann moci podle 265 odst. 1 trestnho zkona č. 86/1950 Sb. k trestu odnět svobody v trvn dvaceti dvou měsců nepodmněně. Po propuštěn z vězen byl navrhovatel pro trval odepřen vojensk služby odsouzen potřet, a to rozsudkem Vojenskho obvodovho soudu v Košicch (den vydn a spisov značka neuvedeny) k trestu odnět svobody v trvn čtyř let.
Navrhovatel v nvrhu dle uvedl, že počtkem 90. let nepodal nvrh na přezkum podle zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, neboť jednak neměl důvěru k československm soudům, jednak neměl ani potřebn informace. Teprve pot, co stavn soud vynesl zsadn nlezy v otzce trestnho postihu za odprn vojensk služby, začal stěžovatel usilovat o zrušen původnch rozsudků. Obrtil se v t souvislosti na ministra spravedlnosti Česk republiky s podnětem ke stžnosti pro porušen zkona, ale ten svho prva na podn stžnosti odmtl použt. Proto se navrhovatel obrtil na Okresn soud v Karlovch Varech s nvrhem na přezkum druhho odsouzen podle zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Okresn soud v Karlovch Varech usnesenm ze dne 8. 2. 2000 sp. zn. Rt 2/99 nvrh zamtl jako opožděně podan. Proti tomu podal navrhovatel stžnost, kterou Krajsk soud v Plzni usnesenm ze dne 4. 4. 2000 sp. zn. 7 To 145/2000 zamtl.
Navrhovatel m za to, že splňuje všechny podmnky pro rehabilitaci, jak jsou specifikovny v 1 zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a že by tedy měl bt zproštěn trestu i viny. Přezkumn řzen však narž na překžku lhůty stanoven v 6 zkona č. 119/1990 Sb., podle kter lze nvrh na zahjen řzen podat nejpozději do dvou let ode dne činnosti tohoto zkona. Podle navrhovatelova nzoru je tato lhůta v danm přpadě v rozporu s prvem na rovnost subjektů před zkonem podle čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), v rozporu s prvem na řdn projednn věci podle čl. 36 odst. 1 Listiny a v rozporu s prvem na spravedliv proces podle čl. 6 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"). Obecn soudy pak rovněž porušily stěžovatelova prva zakotven v čl. 40 odst. 5 Listiny a v čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k mluvě, neboť se nesnažily vyrovnat s porušenm zsady "ne bis in idem". Navrhovatel m za to, že bylo porušeno jeho prvo na nboženskou svobodu, jak je garantovno v čl. 18 a čl. 29 odst. 2 Všeobecn deklarace lidskch prv a v čl. 9 odst. 1 a 2 mluvy, stejně jako v čl. 15 odst. 1 a 3 Listiny. Uveden tvrzen navrhovatel odůvodňuje poukazem na 30 odst. 2 a 33 odst. 2 zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a dle i poukazem na 6 zkona č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu a o odporu proti němu, kter ždnou lhůtu pro podn nvrhu neobsahuj. Navrhovatel dle poukzal na nlez stavnho soudu č. 151/1999 Sb. i na praxi justice z posledn doby vztahujc se k obdobnm přpadům.
II. sent stavnho soudu došel k zvěru, že k tvrzenmu zsahu do navrhovatelovch zkladnch prv došlo za přm aplikace 6 zkona č. 119/1990 Sb., usnesenm ze dne 3. 10. 2000 sp. zn. II. S 281/2000 řzen o podan stavn stžnosti přerušil a nvrh na zrušen napadenho ustanoven zkona o soudn rehabilitaci postoupil plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky.
Usnesenm stavnho soudu ze dne 19. 10. 2000 sp. zn. Pl. S 26/2000 byl pro překžku věci zahjen odmtnut nvrh Okresnho soudu v Litoměřicch na zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb. ve věci V. F. veden tmto soudem pod sp. zn. 5 Ntr 2/99.
Usnesenm stavnho soudu ze dne 15. 11. 2000 sp. zn. Pl. S 49/2000 byl pro překžku věci zahjen odmtnut nvrh Okresnho soudu v Českch Budějovicch na zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb. ve věci J. P. veden pod sp. zn. 1 Nt 1629/99.
Usnesenm stavnho soudu ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. Pl. S 47/2000 byl pro překžku věci zahjen odmtnut nvrh Okresnho soudu v Litoměřicch na zrušen 6 a 33 zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, ve věci F. F. veden tmto soudem pod sp. zn. 5 Ntr 1/99.
Usnesenm stavnho soudu ze dne 15. 3. 2001 sp. zn. Pl. S 8/01 byl pro překžku věci zahjen odmtnut nvrh Okresnho soudu v Olomouci na zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb. ve věci L. S. veden tmto soudem pod sp. zn. Nt 227/2000.
Usnesenm stavnho soudu ze dne 20. 2. 2001 sp. zn. Pl. S 56/2000 byl pro překžku věci zahjen odmtnut nvrh Okresnho soudu v Olomouci na zrušen 6 a 33 odst. 1 a 2 zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, ve věci P. Š. veden tmto soudem pod sp. zn. Nt 213/2000.
Ve všech shora uvedench přpadech maj oprvněn navrhovatel podle 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. prvo častnit se jednn o dřve podanm nvrhu ve věci sp. zn. Pl. S 46/2000 jako vedlejš častnci.
stavn soud se obrtil na častnky řzen, a to Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky a Sent Parlamentu Česk republiky, a na vedlejš častnky řzen - Okresn soud v Litoměřicch, Okresn soud v Českch Budějovicch a Okresn soud v Olomouci - s ždost o psemn vyjdřen k nvrhu, když častnkem řzen je tž ten, kdo zkon nebo jin předpis, jehož zrušen je navrhovno, vydal, a vedlejšm častnkem oprvněn navrhovatel, jehož nvrh byl odmtnut jako nepřpustn, neboť stavn soud v tže věci již jedn.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvedla, že zkon č. 119/1990 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců Federlnho shromžděn dne 23. dubna 1990, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. Navrhovatel se domnv, že podle zkona č. 198/1993 Sb. ždn lhůta pro podn nvrhu nen stanovena, kdežto rehabilitačn zkon lhůtu v 6 uvd. Z tohoto vyvozuje, že občan ždajc o přezkum podle rehabilitačnho zkona je znevhodněn oproti občanovi ždajcmu přezkum podle zkona č. 198/1993 Sb. Podle nzoru Poslaneck sněmovny toto tvrzen nen opodstatněn a nelze se domnvat, že došlo k porušen čl. 1 Listiny. Nelze rovněž souhlasit s navrhovatelovm tvrzenm, že 6 zkona č. 119/1990 Sb. je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, protože rehabilitačn zkon ve snaze odstranit křivdy, kter byly občanům na seku trestnho soudnictv způsobeny nezkonnm odsouzenm, a poskytnout morln zadostiučiněn a přiměřenou hmotnou nhradu za utrpěn škody stanovil možnost domhat se svho prva všem těm, kteř splňovali zkonem stanoven podmnky, což je plně v souladu zroveň i s čl. 36 odst. 4 Listiny. Nelze ani souhlasit s tvrzenm porušenm prva na spravedliv proces podle čl. 6 odst. 1 mluvy. Skutečnost, že navrhovatel nevyužil možnosti k podn nvrhu podle rehabilitačnho zkona s argumentac, že neměl důvěru v československ soudy a neměl potřebn informace, nelze považovat za dostatečn důvod k tomu, aby bylo napaden ustanoven zrušeno. Bylo pouze na svobodn vůli navrhovatele, zda využije možnosti, kterou mu nš prvn řd schvlenm rehabilitačnho zkona dval (tj. měl prvo na to, aby jeho zležitost byla spravedlivě a v přiměřen lhůtě projednna nezvislm a nestrannm soudem zřzenm zkonem), a rovněž bylo na něm, aby si potřebn informace opatřil, neboť stejn podmnky měli všichni ostatn občan, jichž se tento zkon dotkal.
Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvedl, že napaden ustanoven bylo přijato Federlnm shromžděnm Česk a Slovensk Federativn Republiky dne 23. dubna 1990 s činnost od 1. července 1990, tedy ještě v době před ustavenm Sentu. Z uvedenho důvodu Sent nemůže vyjdřen v předmětn věci, kter by vychzelo z projednvn dotčenho ustanoven, poskytnout.
Okresn soud v Litoměřicch ve svm vyjdřen uvedl, že m za to, že občan jsou skutečně z hlediska uplatněn lhůty uveden v zkoně č. 119/1990 Sb. a v zkoně č. 198/1993 Sb., kde nen stanovena ždn lhůta, ve faktick nerovnosti, když jsou těmito zkony napravovny stejn či podobn chyby, omyly a křivdy. Podle Okresnho soudu v Litoměřicch, s ohledem na změnu nazrn na nstup a vkon vojensk služby po roce 1998 z hlediska jejho odmtnut z nboženskho přesvědčen, je namstě zaujmout nzor k uveden lhůtě a vydat přslušn nlez, kterm by mohlo dojt k odstraněn překžky opožděnho podn nvrhu.
Okresn soud v Českch Budějovicch se k nvrhu ve stanovenm termnu nevyjdřil.
Okresn soud v Olomouci ve svch vyjdřench navrhl, aby nvrhu bylo vyhověno.
stavnmu soudu bylo doručeno navrhovatelovo vyjdřen, ve kterm zaujm stanovisko k předloženm vyjdřenm častnků a vedlejšch častnků řzen. Navrhovatel zdůrazňuje nerovnost v postaven navrhovatelů, kteř podvaj nvrh podle 4 zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, oproti navrhovatelům, kteř nvrh podvaj podle 33 odst. 2 thož zkona, a na patncti přkladech vadnch rehabilitačnch rozhodnut, kter byla zrušena, dovozuje, že jeho nedůvěra k československm soudům byla oprvněn.
Po posouzen nvrhu na zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb., jakož i stanovisek k tomuto nvrhu dospěl stavn soud přes vešker vhrady k dosavadn pravě k zvěru, že nvrh na zrušen napadenho ustanoven nen důvodn.
Napaden ustanoven 6 zkona č. 119/1990 Sb. zn:
6
(1) Nvrh lze podat nejpozději do dvou let ode dne činnosti tohoto zkona. Bylo-li zahjeno přezkumn řzen jen na nvrh prokurtora a ten jej vzal zpět, může odsouzen podat nvrh nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl o zpětvzet nvrhu vyrozuměn.
(2) Zmešk-li oprvněn osoba z důležitch důvodů lhůtu k podn nvrhu na zahjen řzen, může poždat o navrcen lhůty do jednoho měsce od pominut překžky, nejpozději však do tř let ode dne činnosti tohoto zkona. Nebyl-li nvrh na zahjen řzen dosud podn, je třeba jej se ždost spojit.
(3) O navrcen lhůty rozhodne soud, jemuž přsluš konat přezkumn řzen.
Jak vyplv z 1 odst. 1 zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, čelem zkona je zrušit odsuzujc soudn rozhodnut za činy, kter v rozporu s principy demokratick společnosti respektujc občansk politick prva a svobody zaručen stavou a vyjdřen v mezinrodnch dokumentech a mezinrodnch prvnch normch zkon označoval za trestn, umožnit rychl přezkoumn přpadů osob takto protiprvně odsouzench v důsledku porušovn zkonnosti na seku trestnho řzen, odstranit nepřiměřen tvrdosti v použvn represe, zabezpečit neprvem odsouzenm osobm společenskou rehabilitaci a přiměřen hmotn odškodněn a umožnit ze zjištěnch nezkonnost vyvodit důsledky proti osobm, kter platn zkony vědomě nebo hrubě porušovaly.
stavn soud proto vychzel z nutnosti respektovat vůli zkonodrce, pokud jde o naplněn smyslu a čelu zkona č. 119/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, kterm je zmrněn křivd pchanch v obdob nesvobody.
Je věc suvernnho rozhodnut sttu, zda přistoup k rehabilitacm, a pokud ano, v jakm rozsahu budou křivdy odčiněny. Československ stt, kter se po listopadu 1989 rozhodl odčinit majetkov a jin křivdy, k nimž došlo v předchzejcm obdob v důsledku nedemokratickch postupů předchozho režimu, rozhodl se vyjt z principu alespoň čstečnho zmrněn vzniklch křivd, vědom si toho, že provst plnou rehabilitaci nebo pln odškodněn těch, kteř byli v minulosti poškozeni, nen možn. Každ z rehabilitačnch zkonů zavedl určitou proceduru uplatněn nroků, včetně odlišnho určen lhůt k jejich uplatněn. Zkon č. 119/1990 Sb. byl prvnm z rehabilitačnch zkonů, jehož čelem, jak vyplv ze shora citovanho 1 odst. 1, bylo umožnit rychl přezkoumn přpadů osob protiprvně odsouzench. Tendenci rehabilitačnho předpisu urychlit cestu ke zmrněn nsledků křivd odpovd na druh straně zjevn tendence vymezit pro uplatňovn rehabilitačnch nroků určit časov rmec.
Navrhovatel ve svm nvrhu namt porušen nže uvedench člnků Listiny, mluvy a Všeobecn deklarace lidskch prv.
Listina zkladnch prv a svobod
Čl. 1: Lid jsou svobodn a rovn v důstojnosti i v prvech. Zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromlčiteln a nezrušiteln.
Čl. 15 odst. 1: Svoboda myšlen, svědom a nboženskho vyznn je zaručena. Každ m prvo změnit sv nboženstv nebo vru anebo bt bez nboženskho vyznn.
Čl. 15 odst. 3: Nikdo nemůže bt nucen vykonvat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomm nebo s jeho nboženskm vyznnm. Podrobnosti stanov zkon.
Čl. 36 odst. 1: Každ se může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu.
Čl. 40 odst. 5: Nikdo nesm bt trestně sthn za čin, pro kter již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zsada nevylučuje uplatněn mimořdnch opravnch prostředků v souladu se zkonem.
mluva o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod
Čl. 6 odst. 1: Každ m prvo na to, aby jeho zležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřen lhůtě projednna nezvislm a nestrannm soudem, zřzenm zkonem, kter rozhodne o jeho občanskch prvech nebo zvazcch nebo o oprvněnosti jakhokoli trestnho obviněn proti němu. Rozsudek mus bt vyhlšen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou bt vyloučeny buď po dobu celho nebo čsti procesu v zjmu mravnosti, veřejnho pořdku nebo nrodn bezpečnosti v demokratick společnosti, nebo když to vyžaduj zjmy nezletilch nebo ochrana soukromho života častnků anebo, v rozsahu považovanm soudem za zcela nezbytn, pokud by, vzhledem ke zvlštnm okolnostem, veřejnost řzen mohla bt na jmu zjmům spravedlnosti.
Čl. 9 odst. 1: Každ m prvo na svobodu myšlen, svědom a nboženskho vyznn; toto prvo zahrnuje svobodu změnit sv nbožensk vyznn nebo přesvědčen, jakož i svobodu projevovat sv nbožensk vyznn nebo přesvědčen sm nebo společně s jinmi, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučovnm, provděnm nboženskch konů a zachovvnm obřadů.
Čl. 9 odst. 2: Svoboda projevovat nbožensk vyznn a přesvědčen může podlhat jen omezenm, kter jsou stanovena zkony a kter jsou nezbytn v demokratick společnosti v zjmu veřejn bezpečnosti, ochrany veřejnho pořdku, zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod jinch.
Protokol č. 7 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod
Čl. 4 odst. 1: Nikdo nemůže bt sthn nebo potrestn v trestnm řzen podlhajcm pravomoci thož sttu za trestn čin, za kter již byl osvobozen nebo odsouzen konečnm rozsudkem podle zkona a trestnho řdu tohoto sttu.
Všeobecn deklarace lidskch prv
Čl. 18: Každ m prvo na svobodu myšlen, svědom a nboženstv; toto prvo zahrnuje v sobě i volnost změnit sv nboženstv nebo vru, jakož i svobodu projevovat sv nboženstv nebo vru sm nebo společně s jinmi, ať veřejně nebo bohoslužbou a zachovvnm obřadů.
Čl. 29 odst. 2: Každ je při vkonu svch prv a svobod podroben jen takovm omezenm, kter stanov zkon vhradně za tm čelem, aby bylo zajištěno uznvn a zachovvn prv a svobod ostatnch a vyhověno spravedlivm požadavkům morlky, veřejnho pořdku a obecnho blaha v demokratick společnosti.
stavn soud nepovažuje napaden ustanoven za vymykajc se jak stavně garantovanmu prvu na přstup jednotlivce k soudu zakotvenmu v čl. 36 odst. 1 Listiny, tak i prvu na spravedliv proces podle čl. 6 odst. 1 mluvy. Stanoven časovho limitu pro uplatněn nvrhu nemůže bt ani v rozporu s namtanm principem rovnosti občanů zakotvenm v čl. 1 Listiny, neboť tm se nezvhodňuje ždn sociln skupina na kor jin ani se nediskriminuje někter sociln skupina, nbrž se tak dv jen průchod potřebě, aby prvo bylo uplatněno ve stanoven lhůtě. Rovněž navrhovatelovy nmitky ohledně porušen ostatnch uvděnch prv nepovažuje stavn soud za opodstatněn. Jak vyplv ze smyslu shora citovanch ustanoven, stanovenm lhůty k uplatněn prva nejsou tato prva nijak dotčena.
stavn soud konstatuje, že jeho posln spočv v kontrole stavnosti. V tomto rmci tento soud může pouze rušit nestavn předpisy, přpadně jejich čsti, nen však jeho kolem reparovat nsledky, kter nastaly tm, že navrhovatel neuplatnil sv prvo ve stanoven lhůtě. Rušen lhůt porušuje zsady prvnho sttu, neboť vznamně zasahuje do principu prvnch jistot, kter je jednou ze zkladnch nležitost současnch demokratickch prvnch systmů. Lhůta sama o sobě nemůže bt protistavn. Může se však takto jevit s ohledem na konkrtn okolnosti. Tvrzen, že navrhovatel neměl důvěru k československm soudům a neměl ani potřebn informace, jej nezbavuje povinnosti řdit se platnmi prvnmi normami. Navrhovatelovo chovn je subjektivnm prvkem, na zkladě kterho nelze napadenmu ustanoven přičtat nestavnost.
Z pohledu legislativně-technickho je třeba konečně zmnit to, že vyhověn nvrhu by znamenalo, bez pozitivn pravy, neexistenci jakkoli časov hranice pro uplatněn rehabilitačnho nvrhu.
Pokud jde o navrhovatelovu nmitku spočvajc v porušen "ne bis in idem", tj. zsady, že nikdo nemůže bt sthn za čin, pro kter již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby, nelze než uzavřt, že ve vztahu k nvrhu na zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb. nelze tuto nmitku akceptovat. Stěžovatel ve svm nvrhu v podstatě směšuje prva porušen rozsudky z roku 1957 a 1958 s prvy porušenmi napadenmi rozhodnutmi.
Všechny tyto vahy a skutečnosti vedly proto znovu stavn soud k zvěru, že existence prva, kter je spojeno se lhůtou, neznamen, že prvo bylo omezeno nestavnm způsobem.
Z rozboru věci plyne, že navrhovateli prvo domhat se svho prva u nezvislch a nestrannch soudů bylo zaručeno, navrhovatel však tohoto prva nevyužil. Zkon o soudn rehabilitaci stanovil v 6 lhůtu, v nž bylo možno nvrh podat, a upravoval i možnost prominut zmeškn takov lhůty. Tuto zkladn skutečnost, že totiž mohl bt sm ve věci činn a doshnout zrušen rozhodnut v přezkumnm řzen, stěžovatel ponechv zcela stranou.
S ohledem na shora uveden skutečnosti neshledal stavn soud po provedenm řzen napaden ustanoven v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, důvody ke zrušen 6 zkona č. 119/1990 Sb. nejsou dny, a proto nvrh zamtl ( 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.).