Ve věci návrhu na zrušení části druhé zákona č. 229/2001 Sb., nazvané "Změna občanského zákoníku čl. II" 278/2004 účinný od 05.05.2004
| Schválené: | 09.03.2004 |
| Účinnost od: | 05.05.2004 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Stát jako subjekt právních vztahů., Právo hospodaření s národním majetkem. Správa národního majetku. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Jménem České republiky
JUDr. Rychetský v.r.
Předseda Ústavního soudu
Část druhá zákona č. 229/2001 Sb., nazvaná "Změna občanského zákoníku čl. II", se zrušuje dnem 31. prosince 2004.
Odůvodněn
Okresn soud v Přbrami podal nvrh na zrušen čsti druh zkona č. 229/2001 Sb. (čl. II.), kterm se měn zkon č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch ve zněn zkona č. 492/2000 Sb., pro rozpor s stavou Česk republiky (dle jen "stava").
Učinil tak v souvislosti s rozhodovnm o žalobě družstva J (dle jen "žalobce"), proti žalovan Česk republice, zastoupen řadem pro zastupovn sttu ve věcech majetkovch, se sdlem v Praze 2, Rašnovo nbřež 42, o určen vlastnickho prva ke stavebn parcele č. 99 - zastavěn ploše o vměře 361 m2 v obci i k. . J., vedenm u Okresnho soudu v Přbrami pod sp. zn. 7 C 139/2001.
Podstatou uvedenho sporu je skutečnost, že žalobce, jako vlastnk budovy čp. 26 (prodejny smšenho zbož) v obci J. se ct bt zroveň vlastnkem shora označenho stavebnho pozemku, kter se čstečně nachz pod uvedenou budovou. Jako vlastnk tohoto pozemku je na listu vlastnictv č. 98, vedenm pro obec i k. . J., zapsna Česk republika s prvem trvalho užvn ve prospěch žalobce. Žalobce se domh určen vlastnickho prva k uvedenmu pozemku, protože zastv nzor, že se stal jeho vlastnkem podle zkona č. 103/2000 Sb. - konkrtně podle 879c odst. 1 občanskho zkonku (dle jen "ObčZ"). Podle tohoto ustanoven prvo trvalho užvn pozemku, podle 70 hospodřskho zkonku, zastavěnho budovou nebo stavbou ve vlastnictv osoby, v jejž prospěch bylo zřzeno a kter trv ke dni nabyt činnosti tohoto zkona (tj. k datu 1.7.2000), se měn uplynutm jednoho roku od činnosti zkona na vlastnictv prvnick osoby, v jejž prospěch bylo zřzeno. Vzhledem k tomu, že žalobce poždal podle 879c odst. 4 ObčZ, ve lhůtě zde stanoven, stt o změnu prva hospodařen na prvo vlastnick, došlo ke změně jeho prva trvalho užvn pozemku na vlastnick prvo. Na tom nic neměn ani skutečnost, že 879c ObčZ byl zrušen čst druhou, čl. II. zkona č. 229/2001 Sb., protože toto ustanoven je normou retroaktivn, k nž nelze přihlžet.
Okresn soud v Přbrami (dle jen "navrhovatel") se ztotožnil s prvnm nzorem žalobce a doplnil, že dnem 1.7.2000 bylo dno subjektům, uvedenm v 879c ObčZ, prvo ždat o přeměnu užvacho vztahu na vlastnictv a toto prvo trvalo až do 30.6.2001 včetně. Tm, že s činnost od 30.6.2001 bylo uveden ustanoven zrušeno čst druhou čl. II. zkona č. 229/2001 Sb., sice nedošlo k odejmut vlastnickho prva zmněnm subjektům (to by vzniklo až od 1.7.2001), ale se zpětnou platnost jim bylo odňato prvo ždat o přeměnu užvacho prva na prvo vlastnick. Přitom je jednalo o prvo již nabyt ve smyslu ustanoven čl. l stavy Česk republiky. Tuto změnu zkonodrce provedl, podle nzoru navrhovatele, stavně nepřpustnou formou tzv. retroaktivity, což je v rozporu s čl. 1 stavy ČR. Všechny subjekty splňujc podmnky 879c ObčZ byly zrušenm tohoto ustanoven znevhodněny, protože jim bylo odňato prvo již jednou zkonem přiznan, tj. prvo na vznik prva vlastnickho. Zrušenm čsti druh čl. II. zkona č. 229/2001 Sb. nebude upřeno prvo jinch subjektů (zejmna fyzickch osob, na něž byly převedeny byty a nebytov prostory podle zkona č. 72/1994 Sb.) na vznik vlastnickho prva k pozemku pod stavbou či domem v jejich vlastnictv podle 60a a nsl. zkona č. 229/2001 Sb. Naopak se obnov pouze stav založen ustanovenm 879c ObčZ a podle 879d a 879e thož zkona.
stavn soud nejprve posoudil formln nležitosti podanho nvrhu. Nvrh byl podn Okresnm soudem v Přbrami v souvislosti s jeho rozhodovac činnosti ve věci žalobce proti žalovan Česk republice, o určen vlastnickho prva k pozemku. Při řešen věci m bt použito zkona č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve zněn zkona č. 492/2000 Sb., a zkona č. 229/2001 Sb. Nvrh byl tedy podn oprvněnm navrhovatelem a splňuje podmnky člnku 95 odst. 2 stavy Česk republiky a 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu"). Nvrh splňuje rovněž podmnky přpustnosti podle 66 zkona o stavnm soudu.
V souladu s ustanovenm 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu si stavn soud vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky.
Podle vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR bylo myslem zkonodrce při přijet zkona č. 229/2001 Sb. odstranit vkladov problmy, kter se v praxi vyskytovaly při aplikaci 879c ObčZ. Jednalo se zejmna o otzky, zda do vlastnictv přejde pozemek tak, jak je evidovn pod parcelnm čslem v katastru nemovitost, či o nejasnosti u pozemků, k nimž 1.1.2001 vzniklo prvo věcnho břemene podle 21 odst. 5 a 7 zkona o vlastnictv bytů. Rovněž se jednalo o otzku zvhodněn jen některch subjektů v rmci skupiny prvnickch osob, kter k 1.7.2000 užvaly pozemky ve vlastnictv sttu a nesrovnalosti, spočvajc v nevyloučen přechodu vlastnictv k celmu pozemku, ačkoli s provozem stavby souvis např. jen velmi mal čst. Přijetm zkona č. 229/2001 Sb. bylo umožněno relativně širokmu okruhu subjektů využt zvhodňujc způsob zskn pozemků do vlastnictv formou obligatornho uzavřen darovac smlouvy ze strany sttu. Předmětem darovn jsou tak jednotně ty pozemky sttu, kter tvoř funkčn celek s vyjmenovanmi objekty. Jedn se o vymezen širš než podle 879c ObčZ. Vlastnick prvo k pozemku by, podle 879c ObčZ, vzniklo až dnem 1. července 2001, takže zrušenm uvedenho ustanoven vlastnick prvo odňato nebylo.
V otzce retroaktivity odkzala Poslaneck sněmovna zejmna na nlez stavnho soudu ČR ze dne 4. 2. 1997, vyhlšen pod č. 63/1997 Sb., a nlez ze dne 13. 3. 2001 vyhlšen pod č. 128/2001 Sb. Zkonodrce byl veden snahou o spravedliv a vyrovnan řešen, poskytujc vyšš mru prvn jistoty širšmu okruhu subjektů. Prvn činky napadenho ustanoven lze proto charakterizovat pouze jako nepravou retroaktivitu. Ustanoven prvnch předpisů majc tento charakter nejsou v rozporu s principy prvnho sttu. Zkon č. 229/2001 Sb. byl zkonodrnm sborem schvlen dne 14. 6. 2001 v přesvědčen, že je v souladu s stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů.
Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvedl, že nvrh napadenho zkona mu byl Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 28. května 2001. Sent projednal nvrh zkona dne 14. června 2001 a za přtomnosti 53 sentorů a sentorek nvrh zkona schvlil 29 hlasy pro, 14 hlasů bylo proti. V diskusi zazněly hlasy, že zrušen 879c a nsl. ObčZ těsně před uplynutm uveden jednolet lhůty může vst k polemice o prvn jistotě, důvěře v prvo a o retroaktivitě. Nakonec převžil nzor, že vlastnick prvo dosud nepřešlo a Sent se vyslovil pro schvlen zkona.
Pokud jde o retroaktivitu zmněnho ustanoven, je ve vyjdřen Sentu uvedeno, že ustanoven čsti druh, čl. II. zkona č. 229/2001 Sb., nespojuje ždn prvn činky s jakoukoli prvn skutečnost, kter nastala před jeho činnost. Ke dni činnosti tohoto zkona, tj. k 30. červnu 2001, ždn osobě nevzniklo subjektivn prvo, resp. prvo vlastnick. Proto zrušenm 879c nedošlo, a ani nemohlo dojt, k zsahu do tzv. nabytch prv. Nabyt vlastnickho prva bylo, podle 879c ObčZ, podmněno jak podnm ždosti přslušnmu sttnmu orgnu, tak i uplynutm času. Druh podmnka, tj. uplynut času, nebyla v době nabyt činnosti zkona č. 229/2001 Sb. splněna, i když jen o jedin den. To vyplv z ustanoven 122 odst. 2 ObčZ, podle kterho konec lhůty určen podle let připad na den, kter se pojmenovnm nebo čslem shoduje se dnem, na kter připad udlost, od nž lhůta počn, v konkrtnm přpadě tedy na l. červenec 2001.
V tto souvislosti Sent poukzal na skutečnost, že ustanoven 879c a nsl ObčZ, byť je označeno jako přechodn, je ve smyslu nlezů stavnho soudu č. 43/2001 Sb. a č. 128/2001 Sb. ustanovenm inkorporovanm do občanskho zkonku a za takov lze považovat i jeho zrušen. Jen stěž lze proto uznat samostatnou existenci ustanoven čsti druh zkona č. 229/2001 Sb., neboť zrušen 879c a nsl. ObčZ se stalo součst občanskho zkonku. Z judikatury stavnho soudu obecně vyplv, že zrušenm určitho ustanoven nlezem stavnho soudu, nemůže dojt k "obživnut" ustanoven ve zněn platnm v den před vyhlšenm zrušenho ustanoven ve Sbrce zkonů. V tto souvislosti vznik otzka, zda z formlně procesnch důvodů je možn nvrh, na zkladě kterho by měl stavn soud "zrušit" "zrušovac ustanoven". Jde totiž o negaci negace, jejž vsledek by mohl vst "k pozitivu", tedy k obnově předchoz pravy, což by však nemělo bt možn s ohledem na vše uveden.
Sent ve svm vyjdřen poukzal na skutečnost, že stavn soud rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky o zrušen zkonů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem. Vsledkem jeho rozhodnut je vakuum, resp. prostor pro eventuln rozhodovn moci zkonodrn, a nikoli pozitivn prvn prava. Je vhodn vzt tž v vahu, že zkonodrce svůj změr, jak naložit s majetkem sttu po zrušen 879c a nsl. ObčZ, již vyjdřil novelou zkona o majetku sttu vloženm 60a a 60b a ustanovenm bodu č. 1c čl. IV. zkona č. 229/2001 Sb.
stavn soud podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy ČR rozhoduje o zrušen zkonů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem. V tomto řzen stavn soud posuzuje obsah zkona nebo jinho prvnho předpisu z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony a zjišťuje, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu). Proto se stavn soud nejprve zabval otzkou, zda zkon, ohledně jehož čsti navrhovatel namt protistavnost, byl přijat a schvlen za podmnek uvedench v 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu.
Ze zprvy o průběhu 36. schůze Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 25. května 2001 stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna uvedenho dne schvlila usnesen, jmž vyslovila souhlas s nvrhem poslanců Zdeňky Hornkov a dalšch na vydn zkona, kterm se měn zkon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve zněn zkona 492/2000 Sb., a někter dalš zkony, podle sněmovnho tisku 828, ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů. V hlasovn pořadov čslo 491, z přtomnch 171 poslanců pro hlasovalo 168 poslanců, proti nikdo.
Ze sdělen Sentu vyplv, že nvrh zkona mu byl doručen dne 28.5.2001 a Sentem schvlen 14. 6. 2001.
Prezidentu republiky byl zkon doručen k podepsn dne 15.6.2001. Prezident zkon podepsal dne 26.6.2001. Schvlen zkon byl doručen k podpisu premirovi dne 26.6.2001 a vyhlšen dne 29.6.2001 ve Sbrce zkonů, čstce 85, pod čslem 229/2001 Sb., s činnost dnem 30. června 2001. Je tedy prokzno, že napaden zkon byl přijat a vydn v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Po tomto vodnm zjištěn přistoupil stavn soud k posouzen obsahu napadenho ustanoven čsti druh, čl. II. zkona č. 229/2001 Sb., z hlediska jeho souladu či rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky a dospěl k zvěru, že nvrh je důvodn.
Navrhovatelem napaden ustanoven zn takto: "V zkoně č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn zkona č. 58/1969 Sb., zkona č. 131/1982 Sb., zkona č. 94/1988 Sb., zkona č. 188/1988 Sb., zkona č. 87/1990 Sb., zkona č. 105/1990 Sb., zkona č. 116/1990 Sb., zkona č. 87/1991 Sb., zkona č. 509/1991 Sb., zkona č. 264/1992 Sb., zkona č. 267/1994 Sb., zkona č. 104/1995 Sb., zkona č. 118/1995 Sb., zkona č. 89/1996 Sb., zkona č. 94/1996 Sb., zkona č. 227/1997 Sb., zkona č. 91/1998 Sb., zkona č. 165/1998 Sb., zkona č. 159/1999 Sb., zkona č. 363/1999 Sb., zkona č. 27/2000 Sb., zkona č. 103/2000 Sb., zkona č. 227/2000 Sb. a zkona č. 367/2000 Sb., se 879c, 879d a 879e včetně označen hlav a nadpisů zrušuj."
Ustanoven 879c bylo do občanskho zkonku začleněno člnkem VII. čst ptou (změna občanskho zkonku) zkona č. 103/2000 Sb., ze dne 4. dubna 2000, a ustanoven 879d a 879e se do občanskho zkonku dostala jeho novelou, provedenou zkonem č. 367/2000 Sb. ze dne 14.9.2000. Ustanoven 879c bylo součst občanskho zkonku od 1. července 2000 (tj. ode dne činnosti zkona č. 103/2000 Sb.) do 30. června 2001, tj. do data činnosti zkona č. 229/2001 Sb.
Stručně vyjdřeno, z textu občanskho zkonku byla tmto odstraněna ustanoven 879c, 879d a 879e. Pro lepš pochopen problmu se jev jako ždouc ocitovat přesn zněn zrušench 879c až 879e ObčZ, od kterch se problm odvj:
879c
(1) Prvo trvalho užvn pozemku podle 70 zkona č. 109/1964 Sb., hospodřsk zkonk, zastavěnho budovou nebo stavbou ve vlastnictv osoby, v jejž prospěch bylo prvo trvalho užvn zřzeno, a pozemku na něj navazujcho, jestliže takov pozemek souvis s provozem tto budovy nebo stavby, kter trv ke dni nabyt činnosti tohoto zkona, se měn uplynutm jednoho roku ode dne činnosti tohoto zkona na vlastnictv prvnick osoby, v jejž prospěch bylo toto prvo zřzeno.
(2) Ustanoven odstavce 1 se vztahuje obdobně i na prvo vpůjčky nebo njmu, ktermi bylo nahrazeno prvo trvalho užvn pozemku, pokud bylo zřzeno ve prospěch bytovho družstva nebo ve prospěch toho, komu byl převeden byt nebo nebytov prostor do vlastnictv podle 23 zkona o vlastnictv bytů.
(3) Bylo-li prvo trvalho užvn zřzeno k jednomu pozemku společně vce osobm, stvaj se podle odstavce 1 tyto osoby spoluvlastnky se stejnmi podly.
(4) Pokud prvnick osoba, v jejž prospěch bylo toto prvo zřzeno, nepožd stt o změnu tohoto prva na vlastnictv ve lhůtě jednoho roku ode dne činnosti tohoto zkona, ke změně prva podle odstavce 1nebo 2 na vlastnictv nedojde a prvo trvalho užvn zanik uplynutm lhůty jednoho roku ode dne činnosti tohoto zkona."
879d
Osobou, v jejž prospěch bylo prvo trvalho užvn zřzeno, se pro čely 879c rozum i bytov družstvo občanů, nebo sdružen občanů, kter vzniklo anebo se považuje za vznikl podle zkona č. 83/1990 Sb. o sdružovn občanů, ve zněn pozdějšch předpisů, pokud na takovto bytov družstvo, popřpadě sdružen občanů, přešlo prvo trvalho užvn uveden v 879c odst. l.
879e
Ustanoven 879c odst. 1 se vztahuje obdobně i na prvo vpůjčky nebo njmu podle 879c odst. 2, zřzen nejpozději do 31. prosince 2000 ve prospěch toho, komu byl převeden byt nebo nebytov prostor do vlastnictv podle 23 zkona o vlastnictv bytů. Změna takovho prva vpůjčky nebo njmu na vlastnictv nastv dnem 1. července 2001.
Argumentace navrhovatele spočv v tom, že ustanoven 879c ObčZ přiznalo subjektům zde uvedenm prvo ždat o přeměnu užvacho vztahu na prvo vlastnick a toto prvo, jako již nabyt, jim bylo napadenm ustanovenm zkona č. 229/2001 Sb. odňato. Stalo se tak, podle stěžovatele, nepřpustnou formou retroaktivity, což je v rozporu s člnkem 1 stavy ČR.
Otzkami retroaktivity se stavn soud zabval v cel řadě svch nlezů. Snad nejobshleji se touto problematikou zabval v nlezu č. 63/1997 Sb., na jehož odůvodněn lze v tto souvislosti odkzat. stavn soud zde mj. vyjdřil postult, že k zkladnm principům, vymezujcm kategorii prvnho sttu, patř princip ochrany důvěry občanů v prvo, a s tm souvisejc princip zkazu zpětn činnosti prvnch norem. Zkaz retroaktivity prvnch norem pro oblast prva trestnho je vslovně upraven v čl. 40 odst. 6 Listiny zkladnch prv a svobod, jeho působen pro dalš odvětv prva nutno dovodit z čl. 1 stavy Česk republiky. Prvn normu lze považovat za retroaktivn tehdy, jestliže stanov prvn nsledky pro takov skutkov podmnky, k jejichž vzniku došlo ještě před datem činnosti tto normy.
V danm přpadě lze za tyto skutkov podmnky považovat ty, kter 879c ObčZ stanovil pro přechod vlastnickho prva k 1.7.2001. Nabyt vlastnickho prva podle 879c ObčZ bylo vzno na splněn dvou podmnek ( 879c odst.1, 4). Prvn podmnkou bylo podn ždosti k přslušnmu sttnmu orgnu a druhou bylo uplynut času, tj. lhůty jednoho roku ode dne činnosti zkona č. 103/2000 Sb., tj. od 1. července 2000. Tato lhůta by se naplnila dne 1. července 2001. K tomu však nedošlo, protože splněn tto druh podmnky bylo vyloučeno čst druhou, čl. II., zkona č. 229/2001 Sb. vyhlšenho dne 29. 6. 2001 ve Sbrce zkonů, v čstce 85, s činnost dnem 30. června 2001, rušc mj. i cel 879c ObčZ. Zkonodrce tedy stihl vyloučit prvn nsledky, předvdan v 879c ObčZ pro přpad doběhnut lhůty jednoho roku, ještě před koncem tto lhůty. Jednalo se o postup, kter však ždnmu ze subjektů, ktermu svědčilo dobrodin 879c ObčZ, vlastnick prvo neodejmul, protože k jeho vzniku nedošlo. Prvo na vydn pozemku do vlastnictv, kter bylo založeno ustanovenm 879c a nsl. ObčZ dnem 1. července 2000, by vzniklo až dnem 1. července 2001. Zrušenm uvedench ustanoven občanskho zkonku napadenou čst druhou zkona č. 229/2001 Sb. tedy vlastnick prvo odňato nebylo.
Ve sporu, kter řeš Okresn soud v Přbrami, bylo zjištěno, že žalobce přslušnou ždost podal. Splnil tedy prvn podmnku, ale nebylo mu dopřno splnit podmnku druhou, protože zkon č. 229/2001 Sb. mu čst druhou, čl. II., činnou od 30. 6. 2001, jej splněn neumožnil. V tomto kontextu je nutno uzavřt, že vlastn podn ždosti ve smyslu 879c odst. 4 ObčZ, ve lhůtě zde stanoven, žalobci vlastnick prvo nezaložilo. stavn soud tedy napaden ustanoven zkona za retroaktivn nepovažuje.
Ze skutečnost uvedench shora ovšem vyplv, že v době od činnosti zkona č. 103/2000 Sb. (tj. od 1. července 2000) vzniklo všem subjektům, kter splňovaly podmnky 879c, kter byl uvedenm zkonem včleněn do občanskho zkonku, a postupovaly v souladu s nm, legitimn očekvn spočvajc v tom, že se uplynutm jednoho roku, tj. od 1. července 2001, stanou vlastnky pozemků spadajcch do režimu 879c až 879e ObčZ. Zmněn postup zkonodrce do tohoto legitimnho očekvn zashl pouh jeden den před uplynutm lhůty, ve kter by k nabyt vlastnickho prva došlo. Znamen to, že subjekty, kter jednaly v důvěře v podmnky sttem předem stanoven, byly pouh den před uplynutm zmněn lhůty konfrontovny s naprosto rozdlnm postupem sttu.
V tto souvislosti stavn soud odkazuje na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva ve Štrasburku (dle tž ESLP), tkajc se aplikace člnku 1, Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Podle tohoto člnku: "Každ fyzick nebo prvnick osoba m prvo pokojně užvat svůj majetek. Nikdo nemůže bt zbaven svho majetku, s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva. Předchoz ustanoven nebrn prvu sttů přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem a zajistily placen dan a jinch poplatků nebo pokut."
Pojem "majetek" obsažen v prvn čsti člnku 1, Protokolu č. 1, m autonomn rozsah, kter nen omezen na vlastnictv hmotnho jměn, a nezvis na formln kvalifikaci vnitrosttnho prva. (viz rozhodnut ESLP ve věci J. Broniowski proti Polsku, z. r. 2002). Může zahrnovat jak "existujc majetek", tak majetkov hodnoty, včetně pohledvek, na jejichž zkladě stěžovatel může tvrdit, že m přinejmenšm "legitimn očekvn" (sperance lgitime/legitimate expectation) doshnout činnho užvn vlastnickho prva (viz věc Gratzinger a Gratzingerov proti Česk republice z r. 2002 nebo věc Zvolsk a Zvolsk proti Česk republice z r. 2001).
Předmětem ochrany podle zmněnho člnku je tedy nejen nabyt, tj. existujc majetek, ale tak legitimn očekvn nabyt takovho majetku. Je nesporn, že v takovmto legitimnm očekvn byly všechny subjekty, řdc se režimem 879c ObčZ, až do 30.6.2001. K nabyt majetku nedošlo jen v důsledku svvolnho postupu zkonodrce, kter změnil pravidla den před uplynutm zmněn jednoročn lhůty.
Zde se jev užitečn poukzat na specifika vvoje vlastnickho prva k pozemkům v bvalm Československu po roce 1948. Stt ve snaze doshnout zespolečenštěn půdy postupně vytvřel různ "užvac instituty" k pozemkům, kter měly vytěsnit soukrom vlastnictv, ideologicky považovan za historicky překonan. U pozemků ve vlastnictv sttu byly těmito užvacmi instituty zejmna "prozatmn sprva nrodnho majetku", "prvo hospodařen s nrodnm majetkem", označovan tak jako "sprva nrodnho majetku", "prvo trvalho užvn nemovitho nrodnho majetku" či "prvo osobnho užvn pozemku".
Prozatmn sprva nrodnho majetku se řdila vyhlškou č. 61/1986 Sb. Prvo hospodařen s nrodnm majetkem, či jeho sprvu, upravovala ustanoven 63 a nsl. zkona č. 109/1964 Sb. (hospodřsk zkonk) a provděc vyhlška k tomuto zkonu č. 119/1988 Sb.
Prvo trvalho užvn nemovitho nrodnho majetku upravoval rovněž hospodřsk zkonk v 70 odst. 1, podle kterho mohly bt čsti nrodnho majetku bezplatně odevzdny do trvalho užvn jinm organizacm než sttnm, zejmna družstevnm nebo občanskm sdruženm. Prvo osobnho užvn pozemků bylo upraveno v 198 a nsl. zkona č. 40/1964 Sb., tj. ObčZ.
Přesto, že se tyto instituty nazvaly užvacmi, v podstatě se jednalo o instituty odpovdajc vlastnickmu prvu, či vlastnick prvo nahrazujc. To plat zejmna o "prvu trvalho užvn nemovitho nrodnho majetku" a o "prvu osobnho užvn pozemku". Toho si byl vědom i zkonodrce, protože jednm z jeho prvnch kroků při obnově klasickch vlastnickch institutů byla novelizace občanskho zkonku, proveden zkonem č. 509/1991 Sb., jž dosavadn prvo osobnho užvn pozemku bylo transformovno na vlastnictv fyzick osoby ( 872 ObčZ).
V oblasti prva trvalho užvn nemovitho nrodnho majetku podle 70 hospodřskho zkonku byl vvoj poněkud složitějš a trval podstatně dle. Ohledně tohoto majetku stanovil 876 odst.1 ObčZ, kter přinesla rovněž jeho novela proveden zkonem č. 509/1991 Sb., že vztahy trvalho užvn podle 70 zkona č. 109/1964 Sb., hospodřskho zkonku, se posuzuj podle dosavadnch předpisů až do doby vydn zvlštnho zkona.
I zde zkonodrce přinesl možnost transformace tohoto prva na prvo vlastnick zkonem č. 103/2000 Sb., v čsti pt, jž změnil občansk zkonk tm, že do něj včlenil i ustanoven 879c. K dalšmu upřesněn pak přispěl zkon č. 367/2000 Sb., kter včlenil do občanskho zkonku dvě nov ustanoven, tj. 879d a 879e, s činnost od 1.1.2001.
Jak už bylo vše konstatovno, prvo na vydn pozemku do vlastnictv, kter bylo založeno ustanovenm 879c a nsl. ObčZ, by vzniklo až od 1. července 2001. Zrušenm uvedench ustanoven občanskho zkonku napadenou čst druhou zkona č. 229/2001 Sb. vlastnick prvo odňato nebylo, o zbaven majetku se tedy nejednalo. Na druh straně subjekty, kterm svědčilo dobrodin 879c ObčZ, žily až do 30. 6. 2001 v legitimnm očekvn, že se nsledujc den stanou bezplatně vlastnky dotčench pozemků. Toto očekvn bylo tedy reln, zcela legitimn a velmi siln, což mj. podporuje i vše uveden přehled o transformaci některch užvacch vztahů k pozemkům na vztahy vlastnick.
Na zkladě shora uvedench vah stavn soud uzavr, že zmněn postup zkonodrce byl zsahem do legitimnho očekvn shora uvedench subjektů, ve smyslu člnku 1, Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.
Za tto podmnky, tj. došlo-li k zsahu, je nutno zkoumat, zdali byl tento zsah podmněn existenc veřejnho zjmu. Jakkoli zasahovn do užvn prva nebo svobody přiznanch mluvou, mus totiž sledovat legitimn cl. Princip spravedliv rovnovhy, kter je čl. 1 Protokolu č. 1 vlastn, předpokld existenci obecnho zjmu (viz věc Beyler proti Itlii z r. 2000).
Podle vyjdřen Poslaneck sněmovny bylo clem přijet zkona č. 229/2001 Sb. odstranit vkladov problmy, kter se v praxi vyskytovaly při aplikaci 879c ObčZ. Jednalo se zejmna o otzky, zda do vlastnictv přejde pozemek tak, jak je evidovn pod parcelnm čslem v katastru nemovitost, či o nejasnosti u pozemků, k nimž 1.1.2001 vzniklo prvo věcnho břemene podle 21 odst. 5 a 7 zkona o vlastnictv bytů. Rovněž se jednalo o zvhodněn některch subjektů v rmci skupiny prvnickch osob, kter k 1.7.2000 užvaly pozemky ve vlastnictv sttu a nesrovnalosti, spočvajc v nevyloučen přechodu vlastnictv k celmu pozemku, ačkoli s provozem stavby souvis např. jen velmi mal čst. V průběhu zmněn ročn lhůty si zkonodrce uvědomil někter problmy spojen s převodem pozemků podle 879c ObčZ a cel řešen problematiky transformace pozemků v trvalm užvn prvnickmi osobami včlenil do zkona o majetku Česk republiky jeho novelou, provedenou zkonem č. 229/2001 Sb. To tak vyplv z důvodov zprvy k čsti druh (změna občanskho zkonku) zkona č. 229/2001 Sb., podle nž bylo clem dosavadn pravu, jejž činky nastanou až dnem 1. července 2001, zrušit a bezplatn převod pozemků řešit komplexně v novele zkona č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a sttu a jejm vystupovn v prvnch vztazch.
Zkon č. 229/2001 Sb. však "komplexně bezplatn převod pozemků" řešil tak, že jedn skupině vybranch subjektů bezplatn zskn pozemků umožnil, jinm skupinm toto zskn podstatně ztžil. Tento zkon je, podle svho označen, novelou zkona o majetku Česk republiky č. 219/2000 Sb. Ve skutečnosti upravuje předevšm zskvn pozemků z vlastnictv sttu do vlastnictv bytovch družstev, vlastnků rodinnch domů, vlastnků bytů, garž a nebytovch prostor v domech, stoj-li tyto objekty na sttnch pozemcch.
Zatmco ustanoven 879c ObčZ umožňovalo nabyt vlastnickho prva všem nesttnm prvnickm osobm, kter měly sttn pozemky v trvalm užvn podle 70 hospodřskho zkonku, zkonem č. 229/200l Sb. bylo toto nabyt zachovno jen subjektům uvedenm v předchozm odstavci shora. Zbvajc subjekty, tj. zejmna spotřebn či vrobn družstva a občansk sdružen, zrušenm 879c ObčZ tuto možnost ztratily a jejich prvn postaven ve vztahu k jimi užvanm pozemkům bylo značně oslabeno. Zatmco za činnosti 879c byly všechny subjekty užvajc pozemky v režimu 70 hospodřskho zkonku v rovnm postaven, změna, kterou přinesl zkon č. 229/2001 Sb., způsobila jejich zsadn nerovnost.
Zkon č. 229/2001 Sb. totiž v čsti čtvrt (přechodn ustanoven) v čl. IV. v odst. 1 a 2 stanovil, že dosavadn vztahy trvalho užvn podle 70 hospodřskho zkonku, kter se nezměnily na vpůjčku podle 59 odst. 1 zkona č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, se dnem nabyt činnosti tohoto zkona měn na vpůjčku na dobu určitou v trvn do 1. ledna 2004 včetně.
Tato vpůjčka je sice podle pravy smlouvy o vpůjčce v 659 a nsl. ObčZ bezplatn, ale jen na časově vymezenou dobu, tj. do 1. ledna 2004, jak uvedeno shora. Možnost zskat pozemek bezplatně do vlastnictv maj tyto subjekty postupem podle 59 odst. 2 zkona č. 219/2000 Sb., ale jen tehdy, pokud budou splněny podmnky 22 odst. 2 thož zkona, podle kterho bezplatně lze převst věc pouze ve veřejnm zjmu, nebo je-li bezplatn převod hospodrnějš než jin způsob naložen s věc, nebo stanov-li tak zvlštn předpis.
Přijetm zkona č. 229/2001 Sb. se tedy podstatně zhoršilo postaven subjektů, nachzejcch se v legitimnm očekvn podle 879c Obč.Z, jak poukzno shora. Nejenže vlastnick prvo nezskaly, ale z režimu trvalho užvn se dostaly do režimu dočasn vpůjčky a možnost bezplatnho zskn pozemku se jim podstatně ztžila tm, že je vzna zejmna na veřejn zjem, kter však nen dostatečně definovn.
Z konstantn judikatury stavnho soudu sice vyplv, že je věc sttu, aby rozhodl, že jedn skupině poskytne mně vhod než jin, nesm však postupovat libovolně a z jeho rozhodnut mus vyplvat, že tak čin ve veřejnm zjmu, a nikoli např. proto, aby zakryl nedostatky ve sprvě věc veřejnch. (viz nlez sp. zn. Pl. S 17/99, publikovan pod č. 3/2000 Sb.). Nakonec i samo vyjdřen Poslaneck sněmovny potvrzuje, že clem novely bylo mj. řešen vkladovch problmů souvisejcch s budouc aplikac 879c ObčZ, přijatho tehdy před necelm rokem.
Napaden novela tedy změnila rovnost dotčench subjektů, kter trvala až do 30.6.2001, v nerovnost mezi jednotlivmi skupinami těchto subjektů. Tato nerovnost neodpovd, podle zvěru stavnho soudu, ždnmu veřejnmu zjmu. Zjem na zvhodněn jedn skupiny subjektů a současn znevhodněn skupiny druh, za situace, kdy všechny subjekty stly na stejn startovac čře stanoven ustanovenm 879c ObčZ, takovmto veřejnm zjmem bt nemůže. Takto zavděnou nerovnost, o nž nelze konstatovat, že by odpovdala veřejnmu zjmu, hodnot stavn soud jako porušen čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, vyjadřujcho zsadu rovnosti v prvech.
Ve věci Beyler proti Itlii z r. 2000 ESLP, u zasahovn do prva na pokojn užvn majetku podle čl. 1 Dodatkovho protokolu č. 1 mj. vyslovil, že: "Aby bylo slučiteln se všeobecnou normou, uvedenou v prvn větě čl. 1, mus takov zasahovn zajistit "spravedlivou rovnovhu" mezi požadavky obecnho zjmu společenstv a imperativy ochrany zkladnch prv jednotlivce. Navc nutnost posoudit otzky spravedliv rovnovhy nastupuje pouze tehdy, když se ukže, že inkriminovan zasahovn respektovalo princip zkonnosti a nebylo svvoln".
V tže věci ESLP připomněl, že zkonnost představuje zkladn podmnku slučitelnosti opatřen, kterm dochz k zasahovn, s člnkem 1 Protokolu č. 1. Ten totiž požaduje, aby zasahovn sttnho orgnu do prva na užvn majetku bylo zkonn. Princip zkonnosti tak znamen existenci dostatečně přstupnch, přesnch a předvdatelnch norem vnitrosttnho prva (viz věc Heinrich proti Francii 1994).
Ve světle shora uvedench principů, jimiž se řd judikatura ESLP, dospěl stavn soud k přesvědčen, že ustanoven zkona 229/2001 Sb., kter jsou navržena ke zrušen, neodpovdaj shora uvedenm kritrim zkonnosti, zejmna principu předvdatelnosti. Zsah zkonodrce vykazuje siln znaky svvole. Takov postup narušuje důvěru v prvo, kter je jednm ze zkladnch atributů prvnho sttu. Postup zkonodrce neodpovdal zkladnm principům prvnho sttu, mezi kter patř zsada předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a zsada jeho vnitřn bezrozpornosti.
Podle zvěru stavnho soudu tedy došlo, shora popsanm postupem zkonodrce, k porušen člnku 1, Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Dotčen subjekty totiž, v souladu s prvn pravou zakotvenou v 879c ObčZ, od 1. července 2000 až do 30. června 2001 předpokldaly, že jim naztř, tj. 1. července 2001, vznikne vlastnick prvo k pozemkům, kter až dosud trvale užvaly. Den před uplynutm zmněn ročn doby však novela zkona přinesla zcela odlišn řešen, jak poukzno shora.
Novela občanskho zkonku proveden čst druhou čl. II. zkona č. 229/2001 Sb., jak je popsno shora, porušila rovněž jeden ze zkladnch principů prvnho sttu, a to princip prvn jistoty a důvěry v prvo, jak vyplv z čl. 1 odst. 1 stavy ČR. Tm, že zkonodrce změnil pravidla prakticky den před uplynutm lhůty stanoven pro nabyt prva, rezignoval na svou morln povinnost jt přkladem v respektovn prva.
Po zvžen všech uvedench důvodů stavn soud nvrhu vyhověl a napaden zkonn ustanoven zrušil podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, pro rozpor s člnkem 1 Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, s člnkem 1 odst. 1 stavy ČR a s člnkem 1 Listiny zkladnch prv a svobod.
V řzen o kontrole norem vystupuje stavn soud jako tzv. negativn zkonodrce, oprvněn v přpadě vyhověn nvrhu napaden prvn předpis toliko derogovat. (viz nlez sp. zn. Pl. S 21/01 - publikovan pod č. 95/2002 Sb.). Proto tak zrušenm napadenho předpisu může dojt vhradně k jeho "vyřazen" z prvnho řdu Česk republiky, a nikoliv k faktickmu konstituovn nov pravy formou "ožvn" předpisu již dřve zrušenho.
V konkrtnm přpadě se ovšem jedn o zrušen derogačnho ustanoven zkona č. 229/2001 Sb. V tto souvislosti stavn soud poukazuje na svůj nlez sp. zn Pl. S 5/1994 - publikovan pod č. 8/1995 Sb. V uvedenm nlezu stavn soud zrušil bod 198 zkona č. 292/1993 Sb., kterm byl změněn a doplněn zkon č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd). Bod 198 uvedenho zkona vypustil z trestnho řdu ustanoven 324, kter upravoval rozhodovn o změně způsobu vkonu trestu. Zmněn derogace derogačnho ustanoven bodu 198 zkona č. 292/1993 Sb. měla za nsledek "rehabilitaci" ustanoven 324 trestnho řdu, kter je jeho součst až do těchto dnů. Lze tedy přisvědčit nzoru navrhovatele, že zrušenm čsti druh čl. II. zkona č. 229/2001 Sb. se obnov stav založen ustanovenmi 879c, 879d a 879e ObčZ.
Tato skutečnost by ovšem měla za nsledek vznik značn prvn nejistoty nejenom v prvech subjektů, na kter se vztahoval režim 879c až 879e ObčZ, ale i u prv třetch osob. Proto stavn soud odložil činnost zrušen napadenho ustanoven zkona č. 229/2001 Sb. do 31.12.2004, aby tak poskytl Parlamentu Česk republiky dostatečně dlouhou dobu k přijet přiměřen prvn pravy.