Ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 278/2001 účinný od 03.08.2001

Schválené: 20.06.2001
Účinnost od: 03.08.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Česká národní banka.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 278/2001 účinný od 03.08.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 278/2001 s účinností od 03.08.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

278/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 20. června 2001 v plénu o návrhu prezidenta republiky na zrušení zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb. a č. 442/2000 Sb., a to v § 1 odst. 3 ve slovech "a zvláštními právními předpisy1)", v § 2 odst. 1 věty první, v § 2 odst. 2 písm. e) ve slovech "a podle zvláštních právních předpisů1)", v § 5 odst. 2 písm. b) ve slovech "pro činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle" a ve slovech "sestavuje návrh provozního a investičního rozpočtu", § 6 odst. 3, § 35 písm. a) a § 47 odst. 1 až 4, takto:

Ustanovení § 2 odst. 1 věty první, § 5 odst. 2 písm. b) ve slovech "pro činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle" a ve slovech "a sestavuje návrh provozního a investičního rozpočtu", § 6 odst. 3, § 35 písm. a) a § 47 odst. 2 až 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn

Dne 22. prosince 2000 obdržel stavn soud nvrh prezidenta republiky na zrušen zkona č. 6/1993 Sb., o Česk nrodn bance, ve zněn zkonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb. a č. 442/2000 Sb., (dle jen "zkon o ČNB"), a to:

v 1 odst. 3 ve slovech "a zvlštnmi prvnmi předpisy1)" a v 2 odst. 2 psm. e) ve slovech "a podle zvlštnch prvnch předpisů1)" pro rozpor s čl. 2 odst. 3 a čl. 98 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a s čl. 2 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"),

v 2 odst. 1 věty prvn pro rozpor s čl. 98 stavy,

v 5 odst. 2 psm. b) ve slovech "pro činnosti vykonvan při zabezpečovn hlavnho cle" a ve slovech "a sestavuje nvrh provoznho a investičnho rozpočtu" pro rozpor s čl. 98 stavy,

6 odst. 3 pro rozpor s čl. 62 psm. k) stavy,

35 psm. a) pro rozpor s čl. 98 stavy, a

47 odst. 1 až 4 pro rozpor s čl. 98 stavy.

Svůj nvrh prezident republiky blže odůvodňuje tak, že vše uveden ustanoven 1 odst. 3 a 2 odst. 2 psm. e) zkona o ČNB svěřuj Česk nrodn bance kompetence sprvnho řadu nejenom v rozsahu stanovenm zkonem o ČNB, nbrž tž zvlštnmi prvnmi předpisy, ktermi jsou i prvn normy nižš prvn sly než zkon. Vzhledem k tomu, že stava umožňuje zasahovat do činnosti Česk nrodn banky pouze zkonem, je toto ustanoven v přmm rozporu s čl. 98 stavy. Kromě toho podle čl. 2 odst. 3 a čl. 98 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny lze sttn moc uplatňovat jen v přpadech a v mezch stanovench zkonem, a to způsobem, kter zkon stanov. Znamen to, že působnost sttnho orgnu nelze stanovit podzkonnm předpisem, ale pouze zkonem.

Ustanoven 2 odst. 1 věty prv zkona o ČNB stanov jako hlavn cl činnosti Česk nrodn banky zabezpečen cenov stability, kdežto čl. 98 věta druh stavy jej definuje jako pči o stabilitu měny. Podle navrhovatele jde o dva různ pojmy, přičemž cenov stabilita je pouze jednou ze součst měnov stability. Zkon však nemůže měnit, resp. zužovat rozsah kompetenc danch prvn normou vyšš prvn sly -- stavou.

Ustanoven 5 odst. 2 psm. b) ve slovech "pro činnosti vykonvan při zabezpečovn hlavnho cle" a ve slovech "sestavuje nvrh provoznho a investičnho rozpočtu" ukld Česk nrodn bance rozdělit rozpočet na dvě čsti -- na rozpočet pro činnosti vykonvan při zabezpečovn hlavnho cle Česk nrodn banky a na provozn a investičn rozpočet, přičemž odebr bankovn radě pravomoc rozhodovat o jedn z jeho čst a svěřuje ji Poslaneck sněmovně. Tm může podle navrhovatele dojt vznamnm způsobem k ohrožen plněn hlavnho cle Česk nrodn banky podle čl. 98 odst. 1 stavy. Podle jeho nzoru nelze vst přesnou hranici mezi těmito dvěma rozpočty, neboť i provozn a investičn rozpočet zahrnuje financovn řady důležitch činnost Česk nrodn banky podmiňujcch realizaci hlavnho cle, jako např. přpravu měnovch analz, emisi bankovek a minc, obchody s bankami či sprvu peněžn hotovosti. To je v rozporu se změrem stavodrce, kterm byla nezvislost Česk nrodn banky při naplňovn jejho cle. Bylo to vyjdřeno i zařazenm Česk nrodn banky do samostatn hlavy stavy mimo moc zkonodrnou a vkonnou, kdy z n byl učiněn zvlštn exekutivn orgn svho druhu s přesně stanovenou oblast působnosti, tj. pče o stabilitu měny. Kvůli zsahům dalšch orgnů nebude banka schopna tento cl naplňovat. Podle čl. 98 stavy lze sice zkonem stanovit dalš podrobnosti a zasahovat do jej činnosti, jistě však ne tak, aby to vedlo k popřen postaven Česk nrodn banky.

Podle 6 odst. 3 zkona o ČNB navrhuje vlda guvernra, viceguvernry a ostatn členy bankovn rady, ač čl. 62 psm. k) stavy toto oprvněn svěřil vlučně do samostatn působnosti prezidenta republiky. Zkon o ČNB tak omezil pravomoc prezidenta republiky stanovenou stavou.

Ustanoven 35 psm. a) zkona o ČNB ukld Česk nrodn bance stanovovat po dohodě s vldou inflačn cl a režim kursu česk měny k cizm měnm. V přpadě rozdlnch nzorů tak bude Česk nrodn banka nucena změnit sv stanovisko ke stabilitě měny. To lze podle prezidenta republiky chpat jako snahu vldy o zskn možnosti zasahovat do nezvislosti Česk nrodn banky, a tm i do jej měnov politiky. Může to ve střednědobm obdob vst k větš průchodnosti kompromisnch měnově-politickch opatřen, a tm i k ohrožen cenov stability. Zkon tak ukld povinnost nalezen kompromisu, což vede k omezen nezvislosti Česk nrodn banky, což považuje prezident republiky za stěžejn z hlediska jejho dalšho fungovn v zsadnch měnově-politickch otzkch. Dohody vldy a Česk nrodn banky jsou, vzhledem k čast rozdlnosti politickch, hospodřskch a měnovch clů, jen obtžně dosažiteln a časově nročn, což může vrazně ohrozit sprvn načasovn měnově-politickch opatřen.

Nvrh na zrušen 47 odst. 1 až 4 zkona o ČNB je založen na stejnch důvodech jako nvrh na zrušen 5 odst. 2 psm. b).

Soudce zpravodaj si v souladu s 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, vyždal vyjdřen obou sněmoven Parlamentu Česk republiky, neboť všechna napaden ustanoven zkona o ČNB jsou obsažena v novele tohoto zkona, tj. v zkoně č. 442/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 6/1993 Sb., o Česk nrodn bance, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn pozdějšch předpisů, kter byl přijat v době, kdy Parlament Česk republiky působil ve složen obou sněmoven.

Za Poslaneckou sněmovnu zaslal vyjdřen ze dne 6. nora 2001 jej předseda prof. Ing. Vclav Klaus, CSc., kter uvedl, že hlavnm důvodem novelizace byla potřeba harmonizace zkona o ČNB s předpisy Evropsk unie. Pokud jde o nvrh na zrušen ustanoven 1 odst. 3 a 2 odst. 2 psm. e) zkona o ČNB, poukzal na nenormativn charakter poznmek pod čarou a na skutečnost, že odkaz na zvlštn prvn předpis se v legislativn praxi běžně užv. V poznmkch pod čarou, o kter se v nvrhu jedn, jsou uvedeny zkony, a nikoli podzkonn předpisy. K nvrhu na zrušen 2 odst. 1 věty prvn zkona o ČNB uvedl, že si předkladatel byl vědom nutnosti změny čl. 98 odst. 1 věty druh stavy. Nvrh na změnu stavy byl však Poslaneckou sněmovnou zamtnut. Poukzal na skutečnost, že vlda nyn do Poslaneck sněmovny předložila nov nvrh krtk změny stavy, kter tento problm řeš. Poslaneck sněmovna jej schvlila 26. ledna 2001. Domnv se proto, že by měl stavn soud vyčkat ukončen zkonodrnho procesu projednn tto stavn změny. V přpadě nvrhu na zrušen 5 odst. 2 psm. b) a 47 odst. 1 až 4 zkona o ČNB předseda Poslaneck sněmovny prohlsil, že mus setrvat na zněn zkona. Poslaneck sněmovna vyšla z čl. 98 odst. 1 stavy, podle kterho je přpustn do činnosti Česk nrodn banky zasahovat zkonem. V rozpravch opakovaně zaznělo, že Česk nrodn banka by se neměla vymykat dohledu přslušnch instituc v oblastech vlučně nejběžnějšho hospodařen, kter je podrobeno takov kontrole i v jinch sttnch institucch. Jsou j svěřeny i kompetence sprvnho řadu, vykonv bankovn dohled. Předseda Poslaneck sněmovny poukzal i na tu okolnost, že prezident republiky ve svm nvrhu nezpochybnil možnost Nejvyššho kontrolnho řadu kontrolovat hospodařen Česk nrodn banky, nejedn-li se o činnosti při zabezpečovn jejho hlavnho cle, neměla by bt proto zpochybňovna ani změna v 5 a 47. Argument, že nelze vst přesnou hranici mezi provoznm a investičnm rozpočtem a rozpočtem pro zabezpečen hlavnho cle, nen relevantnm argumentem, nbrž nepodloženou obavou. Tyto nklady přesně oddělit lze a již současn ročn zprvy o hospodařen sestavovan Českou nrodn bankou tyto dva typy hospodařen odděluj. Přklady, kter uvd navrhovatel, jsou zřetelně nklady na zabezpečen hlavnho cle a Poslaneck sněmovna o nich jednat nebude. Přpadn rozpory jsou přitom řešiteln podle 47 odst. 3 zkona o ČNB. Procedura schvalovn rozpočtu tak nen v rozporu s proklamovanou nezvislost Česk nrodn banky. Rovněž instituce jako Parlament, stavn soud a Nejvyšš kontroln řad jsou nadny jistm stupněm nezvislosti, avšak pouze Nejvyšš kontroln řad m tento atribut explicitně v stavě uveden. Ze zkona tž neplyne možnost Poslaneck sněmovny v nvrhu provoznho a investičnho rozpočtu činit jakkoli změny. Může jej pouze neschvlit a ždat jeho doplněn nebo zpřesněn. Ani v přpadě neschvlen nenastv s ohledem na 47 odst. 4 omezen finančnch toků Česk nrodn banky na běžnou činnost. Nesouhlas ani s nvrhem na zrušen 6 odst. 3 zkona o ČNB. Zkon o ČNB v 6 odst. 2 stanov, že guvernra, viceguvernry a ostatn členy jmenuje a odvolv prezident republiky, kdežto podle čl. 62 psm. k) stavy jmenuje členy Bankovn rady Česk nrodn banky. V Poslaneck sněmovně byl nvrh doplněn v 6 odst. 3 o jmenovn guvernra, viceguvernrů a ostatnch členů bankovn rady na nvrh vldy, což podle jeho nzoru nemus vst ke konfliktu. Jmenovn členů bankovn rady jednm orgnem je zcela neobvykl nejen v zemch Evropsk unie, ale i v jinch vyspělch zemch světa. Česk republika je parlamentn republikou a podle čl. 54 odst. 3 stavy nen prezident republiky z vkonu sv funkce odpovědn. Podle některch odbornch nzorů je potom představa, že by mohl jmenovat o sv vůli nikomu neodpovědn představitele banky, neslučiteln s pojetm demokratick parlamentn republiky. K nvrhu na zrušen 35 psm. a) zkona o ČNB předseda Poslaneck sněmovny uvedl, že je v něm uložena spoluprce Česk nrodn banky s vldou jako vrcholnm orgnem vkonn moci. Tento druh součinnosti neznamen omezen vlučnch kompetenc banky ani jej nezvislosti. V systmu sttn moci nen nezvislost absolutn, m sv pojmov omezen, stava se navc omezuje na velmi rmcov vymezen postaven a kompetenc Česk nrodn banky. Určit samostatnost je dna zařazenm v samostatn hlavě stavy, expressis verbis však text stavy nezvislost nepřiznv. Zpochybněno nebylo ustanoven 2 odst. 3 zkona o ČNB o jej spoluprci s střednmi bankami jinch zem, orgny dohledu nad bankami a finančnmi trhy jinch zem a s mezinrodnmi finančnmi organizacemi, takže by nemělo bt zpochybňovno ani ustanoven 35 psm. a) tohoto zkona. Různ stupně součinnosti, komunikace a slaďovn se uplatňuj v řadě zem, aniž se jejich banky považuj za zvisl na vldě. Zvěrem uvedl, že Poslaneck sněmovna jednala s vědomm nutnosti řešit potřebn změny v činnosti Česk nrodn banky, aby byly harmonizovny prvn předpisy s předpisy Evropsk unie, a za vznikl situace se snaž novelou stavy uskutečnit změnu hlavnho cle banky, aby byla odstraněna formln nestavnost. Přitom byly učiněny někter dalš změny v zkoně a je přesvědčen, že jsou v kompetenci zkonodrnho sboru. Zkon byl schvlen potřebnou většinou hlasů dne 14. července 2000, po zamtnut Sentem 4. srpna 2000 Poslaneck sněmovna znovu o zkonu hlasovala 27. řjna 2000 a setrvala na původnm zněn stejně jako 7. prosince 2000, kdy hlasovala o zkonu, kter j vrtil prezident republiky.

Za Sent zaslal vyjdřen ze dne 7. nora 2001 jeho předseda doc. JUDr. Petr Pithart, kter zrekapituloval projednn nvrhu novely zkona o ČNB v orgnech Sentu. Uvedl, že zejmna byly diskutovny otzky 2 odst. 1 a 6 odst. 3, kde bylo vesměs konstatovno, že nejsou v souladu s stavou a s prvem Evropskch společenstv. Podle nzoru některch sentorů je pojem "měnov stabilita" pojmem širšm než pče o stabilitu cen, a je proto nepřpustn, aby "prost zkon" definoval cl Česk nrodn banky žeji než stava, a to i přesto, že nov formulace plně odpovd čl. 105 Smlouvy o Evropskch společenstvch. Převldl tž nzor, že jmenovn členů bankovn rady podle 6 odst. 3 zkona o ČNB nen v souladu s stavou, neboť ta předpokld vlučnou pravomoc prezidenta republiky (na rozdl od jmenovn funkcionřů Nejvyššho kontrolnho řadu). Pokud jde o 5 odst. 2 psm. b), bylo v diskusi konstatovno, že rozdělen rozpočtu na uveden dvě čsti je proti nezvislosti centrln banky a je odmtno Evropskou komis jako neslučiteln se Smlouvou o Evropskch společenstvch. Totž se promt do protistavnosti 47. Změně těchto ustanoven měla předchzet změna stavy, což nakonec byl nzor, kter sdlela i vlda, když Poslaneck sněmovně postupovala nvrh novely zkona o ČNB i s nvrhem novely stavy. Rovněž ustanoven 35 psm. a) zkona o ČNB podle nzoru některch sentorů odporuje principu nezvislosti Česk nrodn banky a nen v souladu s čl. 108 Smlouvy o Evropskch společenstvch. Diskuse v Sentu se nedotkla dalšch ustanoven, jejichž nestavnost prezident republiky namt, tj. 1 odst. 3 a 2 odst. 2 psm. e) zkona o ČNB. Sent nakonec nvrh novely zkona o ČNB zamtl v poměru 26 ku 11 hlasům ze 48 přtomnch sentorů.

stavn soud nejdřve přikročil k posouzen formlnch nležitost podanho nvrhu. Nvrh byl podn oprvněnm navrhovatelem v souladu s 64 odst. 1 psm. a) zkona č. 182/1993 Sb. Rovněž podmnky přpustnosti podle 66 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. byly v danm přpadě naplněny. Nvrh byl shledn přpustnm a stavn soud mohl dle postupovat ve smyslu směrnic 68 zkona č. 182/1993 Sb. Konstatoval, že nvrhem napaden ustanoven zkona o ČNB byla do zkona o ČNB vložena zkonem č. 442/2000 Sb. Tento zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence Parlamentu Česk republiky a stavně předepsanm způsobem.

V přpadě nvrhu na zrušen 1 odst. 3 ve slovech "a zvlštnmi prvnmi předpisy1)" a 2 odst. 2 psm. e) ve slovech "a podle zvlštnch prvnch předpisů1)" pro rozpor s čl. 2 odst. 3 a čl. 98 stavy a s čl. 2 odst. 2 Listiny dospěl stavn soud k zvěru, že nvrh nen důvodn, a proto jej podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. zamtl.

Pokud jde o soulad obsahu ustanoven 2 odst. 1 věty prvn, v 5 odst. 2 psm. b) ve slovech "pro činnosti vykonvan při zabezpečovn hlavnho cle" a ve slovech "sestavuje nvrh provoznho a investičnho rozpočtu", 6 odst. 3, 35 psm. a) a 47 odst. 2 až 4 zkona o ČNB s stavou, došel stavn soud k zvěru, že tato ustanoven nejsou v souladu s dle uvedenmi ustanovenmi stavy.

Tuto čst vroku svho rozhodnut odůvodňuje stavn soud nsledujcm způsobem.

Obecně konstatuje, že předložen nvrh prezidenta republiky se dotk problematiky zvlštnho postaven centrln banky v stavnm systmu demokratickho prvnho sttu. stavn soud jako vchodisko pro hodnocen důvodnosti předloženho nvrhu bere v literatuře již vyjdřen stanovisko, podle kterho lze z čl. 98 stavy dovodit, že stava zakotvuje institucionln zruku existence Česk nrodn banky jako:

- středn banky sttu,

- pověřen funkc pče o stabilitu měny, tj. koruny česk,

- nezvisl při plněn stavnch funkc na exekutivě a legislativě v mře, kter zajišťuje splněn jejho hlavnho posln,

- vybaven možnost měnově-politickho uvžen při volbě nstrojů a opatřen k dosažen cle,

- banky, kter vykonv dozor nad ostatnmi bankami.

Z toho plyne, že povinnost sttu je takovou banku zřdit, ustavit jej orgny a ustanovit jejich funkcionře, upravit jej postaven, působnost a pravidla fungovn v stavně vymezenm rmci, nechat ji jako takovou fungovat a chrnit ji přpadně i soudn moc před nestavnmi [v rozporu s čl. 1, čl. 62 psm. k) a čl. 98 stavy] a nezkonnmi zsahy do jej činnosti ze strany zkonodrn a vkonn moci (čl. 98 odst. 1 a 2 stavy).

Při celkovm pohledu na podan nvrh je třeba zdůraznit, že stavn soud si byl při posuzovn otzky stavnho zakotven Česk nrodn banky vědom, že zde prvo navazuje na ekonomickou teorii, a proto je možn využit ekonomickch kategori pro vklad neurčitch pojmů a generlnch klauzul v stavnm prvu. Politologickm vchodiskem stavn konstrukce postaven Česk nrodn banky je pak teorie dělby moci, podle kter nejdůležitějš obranou proti přirozen tendenci ke koncentraci moci je oddělovn a vzjemn kontrola nejvyššch orgnů sttu. Historick zkušenost ukazuje, že oslabovn demokracie způsoben nadměrnm posilovnm vldn moci je možn i cestou měnovch manipulac. Klasick přklad překonvn finančnch potž vld prostřednictvm inflačnch emis peněz m v modern historii mnoho dalšch variant. Reakc na tyto zkušenosti je oddělovn rozhodovacch procesů o měnovch otzkch od exekutivy. Tento vvoj začn fakticky převldat ve všech demokratickch sttech s tržnm hospodřstvm. stavn zakotven samostatnho postaven středn banky však nalzme jen v nejnovějšch stavch. Do tto skupiny patř i stava Česk republiky a je za to v mezinrodnch srovnnch pozitivně hodnocena. Při rozhodovn o danm nvrhu m tudž stavn soud usnadněnou cestu v tom smyslu, že obsahov složky stavnho postaven středn banky sttu se daj dovodit přmo z stavy samotn, a tak ukzat, kdy zkonodrce zmocněn k pravě podrobnost nemůže jt mimo tento obsah. Nen sporu o tom, že do činnosti Česk nrodn banky lze zasahovat zkonem, jak se uvd ve vyjdřen Poslaneck sněmovny, tento zkon však nesm bt v rozporu s obsahem hlavnho cle tto banky.

Toto rozšiřovn počtu "pilřů sttn moci" je přirozen, a proto neobstoj protiargumenty založen na srovnvn se staršmi "klasickmi" stavami, ve kterch se o nezvisl bance nepše prostě proto, že ekonomick teorie v době, kdy byly přijmny, ještě dostatečně nepopsala nebezpeč monetrnch manipulac exekutivou. Toto rozšiřovn a změny konstitucionability (potřeby a vhodnosti regulace stavnmi předpisy) pokračuje s ekonomickm a technologickm vvojem. Obdobně je možno předvdat, že se napřklad v nejbližš době dočkme i diskuse o potřebě stavnho zakotven nějak "nejvyšš mediln rady". Mocensk vznam hromadnch informačnch prostředků je nepochybn, a proto vvoj prva mus reagovat na vvoj relnho života. Tak ve světle těchto všeobecnch vah de lege ferenda je třeba vidět posuzovan nvrh.

Obecnm kritriem rozhodovn stavnho soudu v otzce stavnosti dotčench ustanoven zkona o ČNB byl jejich soulad s vše uvedenmi ustanovenmi stavn pravy středn banky sttu. Funkc stavnho soudu je podle čl. 83 stavy ochrana stavnosti prostředky vlastnmi orgnům soudnho typu. Součst stavnosti v tomto směru je rovněž ochrana postaven středn banky sttu při plněn jejho hlavnho kolu, kterm je de constitutione lata pče o stabilitu měny podle čl. 98 odst. 1 stavy, a oddělen jejho hlavnho orgnu - Bankovn rady - od bezprostřednho vlivu politickch činitelů cestou specifick pravy jmenovn jejch funkcionřů a členů podle čl. 62 psm. k) stavy, aniž je tm vyloučena nezbytn spoluprce mezi n a zkonodrnou a vkonnou moc.

stavn soud zastv stanovisko, že prava postaven středn banky sttu v stavě vychz ze zvěrů modern konstitucionalistiky konce 20. stolet, kdy se postupně dochzelo k zvěrům o potřebě regulace postaven středn banky nejen v stavch federativnch sttů, kde to bylo spjato s vertikln dělbou působnosti mezi federac a jejmi členskmi stty, ale i v unitrnch sttech, z důvodů uvedench vše. stavn teorie inspirovan ekonomickou teori se projevila v tom, že přibv stav (čl. 99 odst. 2 stavy Švcarska, čl. 111 stavy Estonska, čl. 227 stavy Polska, čl. 373n. stavy Kolumbie, čl. 261n. stavy Ecuadoru, čl. 53 stavy Chorvatska, čl. 56 odst. 1 stavy Slovensk republiky), kde je upraveno postaven středn banky a jej funkce. Tam, kde to nen v stavch vslovně zakotveno (v přpadě většiny členskch sttů Evropsk unie, kde se již uplatňuje Amsterodamsk smlouva), dochz k těmto zvěrům judikatura.

V tomto směru jdou rovněž někter smluvn dokumenty prva Evropskch společenstv (čl. 108/ex - čl. 107 Smlouvy o založen Evropskho společenstv), kter se poslze promtaj do interpretace "domcch" stavnch textů (srov. komentř k čl. 88 Zkladnho zkona SRN in: Maunz-Drig: Grundgesetz Kommentar, Stand Juni 1998, s. 6). Novela zkona o ČNB tento změr stavodrce plně nerespektuje. Evropsk prvo v čl. 108 Smlouvy o založen Evropskho společenstv (ve zněn Amsterodamsk smlouvy) vslovně stanov, že při vkonu pravomoc a uskutečňovn kolů a povinnost, svěřench jim touto smlouvou, nebudou ani Evropsk centrln banka, ani nrodn středn banka, ani ždn člen jejch orgnů s rozhodujcmi pravomocemi požadovat nebo přijmat pokyny od orgnů společenstv, od ždn vldy členskho sttu nebo od jakhokoli jinho orgnu. Orgny společenstv a vldy členskch sttů se zavazuj respektovat tento princip a neusilovat o ovlivňovn členů orgnů Evropsk centrln banky s rozhodujcmi pravomocemi či nrodnch střednch bank při plněn jejich kolů.

stava v roce 1992 reagovala na poznatky ekonomick teorie, podle kter je spěšnost středn banky sttu při zajišťovn stability měny, jejho kursu a kontroly mry inflace vrazně ovlivněna jej nezvislost na exekutivě, kter je zpravidla jednou za tři až čtyři roky nucena uchzet se o znovuzvolen před voliči. Něco jinho jsou proto změry vldy před volbami, po volbch nebo uprostřed volebnho obdob, a něco jinho jsou potřeby zajištěn stability ekonomickho růstu, nutnost zadlužovn při provděn dlouhodobch investic atd.

stava sice vslovně o nezvislosti Česk nrodn banky nehovoř, nicmně historickm vkladem okolnost přijet stavy (viz vše), teleologickm vkladem pojmu "pče o stabilitu měny" a systematickm vkladem hlavy šest stavy, kde je prava Česk nrodn banky oddělena od pravy moc zkonodrn a vkonn, lze dojt k zvěru, že smyslem zakotven středn banky sttu v stavě vůbec a ve zvlštn hlavě stavy zvlště bylo prvě vytvořen stavnho rmce pro jej fungovn nezvisle na moci zkonodrn a vkonn. Je však možno poukzat na tu okolnost, že již při projednvn nvrhu zkona o Sttn bance československ (zkon č. 22/1992 Sb. ), jehož obsah byl převzat do nyn platnho zkona o ČNB, se vychzelo při jednn z prokzn zvislosti vše inflace na mře nezvislosti centrln banky.

Zsahy do jejho postaven sice stava připoušt (čl. 98 odst. 1 věta druh in fine), ale podle nzoru stavnho soudu nelze dovodit, že by zkon mohl přijmout řešen, kter by bylo zsahem nebo kter by bylo možno vykldat jako zsah do nezvislosti banky v oblasti plněn jej hlavn stavn funkce. Tm by stavn prava postaven středn banky ztratila svůj původně zamšlen čel. stavn soud zastv stanovisko, že stavn zklad nelze negovat bez ohledu na zmocněn zkonodrce k dalš zkonn pravě, obdobně jako je tomu v přpadě zkladnch prv v čl. 4 odst. 4 Listiny (zruka podstaty a smyslu). Tento přstup k vztahu stavnho a zkonnho předpisu již vyjdřil v nlezu ze dne 15. 2. 1994 sp. zn. Pl. S 35/93 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 1, nlez č. 7, str. 51; vyhlšen pod č. 49/1994 Sb. ] a neshledv důvod se od něj v projednvan věci odchlit.

Nezvislost jakkoli instituce je možno vykldat jako stav, kter m vce aspektů. Někter z nich již byly zdůrazněny při projednvn původnho zkona č. 22/1992 Sb., o Sttn bance československ (Federln shromžděn ČSFR, 6. volebn obdob, tisk č. 1024).

V přpadě Česk nrodn banky tak lze hovořit o aspektu institucionln nezvislosti, kter spočv v jej nepodřzenosti vldě při zajišťovn stability měny.

Česk nrodn banka pln rovněž koly jako sprvn řad. V tomto postaven je součst orgnů vkonn moci. To však neplat pro jej hlavn funkci podle čl. 98 odst. 1 stavy. V tto funkci mus zkon respektovat nezvislost jejho rozhodovn, kdy se na ni nevztahuje čl. 67 odst. 1 stavy o vrcholnm postaven vldy v soustavě orgnů vkonn moci ani zkon Česk nrodn rady č. 2/1969 Sb., o zřzen ministerstev a jinch střednch orgnů sttn sprvy Česk socialistick republiky, ve zněn pozdějšch předpisů. Z hlediska oprvněn, ktermi Česk nrodn banka disponuje při plněn svho hlavnho cle (aspekt instrumentln), jde o možnost volby nstrojů měnov politiky a možnost měnově-politickho uvžen při volbě těchto nstrojů a opatřen k dosažen stavně zakotvenho cle.

Konečně je to nezvislost v personlnm či organizačnm smyslu, kter spočv ve způsobu jmenovn a odvolatelnosti veden banky. Dalšm možnm aspektem nezvislosti každ instituce je nezvislost či spše autonomie hospodřsk či finančn, kter před novelizac zkona o ČNB spočvala v oddělen rozpočtu tto banky od sttnho rozpočtu. Novelizace zkona o ČNB se v různ intenzitě dotk všech těchto aspektů. stavn soud se však zabv pouze těmi z nich, kter maj svůj stavn zklad, takže odchyln zkonn prava se s nimi dostv do rozporu.

Pokud jde o jednotliv ustanoven, jejichž zrušen se navrhuje, je třeba uvst nsledujc:

V přpadě nvrhu na zrušen 1 odst. 3 ve slovech "a zvlštnmi prvnmi předpisy1)", v 2 odst. 2 psm. e) ve slovech "a podle zvlštnch prvnch předpisů1)" se stavn soud nemohl ztotožnit s nzorem, že se jedn o nestavn ustanoven zkona o ČNB. Lze mt vhrady proti ustanovenm legislativnch pravidel vldy (přloha usnesen vldy ze dne 19. března 1998 č. 188), kter ukldaj při přpravě prvnch předpisů použvat prvě tuto formu odkazu i tam, kde je stavně vyloučeno použit jin formy prvnho předpisu, než je forma zkona (zde čl. 98 odst. 2 stavy). Možnost zsahu stavnho soudu je však v takovm přpadě dna jedině v přpadě, že k použit podzkonnho prvnho předpisu skutečně došlo. Tak tomu ale v projednvan věci nen, neboť prvn prava je provedena cestou zkona. Proto byl v tto čsti nvrh jako nedůvodn zamtnut.

stavn soud shledal důvodnm nvrh na zrušen 2 odst. 1 věty prvn zkona o ČNB, kter stanov, že "hlavnm clem Česk nrodn banky je zabezpečovat cenovou stabilitu". Ustanoven čl. 98 odst. 1 věty druh stavy však definuje hlavn cl činnosti jinak, jako pči o stabilitu měny. Tento na druhm mstě uveden pojem je širš, takže cestou obyčejnho zkona dochz k omezen rozsahu hlavnho kolu středn banky sttu. Tento postup je z hlediska prvnho sttu (čl. 1 stavy), z hlediska stavně předepsanho způsobu změn a doplňovn stavnch zkonů (čl. 9 odst. 1 a čl. 39 odst. 4 stavy), stejně jako z hlediska samotnho čl. 98 odst. 1 stavy nepřijateln. Jde o obdobnou situaci, kter je vslovně upravena v 3 odst. 4 zkona č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, podle kterho podzkonn prvn předpisy mohou bt vyhlšeny nejdřve dnem, v němž je vyhlšen zkon, k jehož proveden jsou vydny; činnosti mohou nabt nejdřve dnem, k němuž nabv činnosti zkon, k jehož proveden jsou vydny. Ve vztahu stavy a obyčejnho prva mus bt takov postup zachovn tm spše.

stavn soud zde pouze konstatuje, že jde o porušen zkladnho pravidla hierarchick vstavby prvnho řdu, podle kterho zkon nižš prvn sly nesm odporovat prvnmu předpisu vyšš prvn sly. Vlda, kter předložila nvrh novelizace zkona o ČNB, si byla tto situace vědoma, neboť v důvodov zprvě svho nvrhu (Poslaneck sněmovna, 3. volebn obdob, tisk č. 537) v souvislosti s nvrhem novho zněn 2 vslovně uvedla, že "Nvrh novely zkona o Česk nrodn bance tudž předpokld změnu stavy.". Tato změna čl. 98 odst. 1 stavy měla bt provedena stavnm zkonem, jehož nvrh vlda předložila jako součst širšho nvrhu (Poslaneck sněmovna, 3. volebn obdob, tisk č. 541), kde se v bodě 15 navrhovalo zněn: "Česk nrodn banka je středn bankou sttu. Do jej činnosti lze zasahovat pouze na zkladě zkona.". Tento nvrh stavn změny však byl Poslaneckou sněmovnou na jej 25. schůzi dne 17. května 2000 zamtnut ve 2. čten, kdežto nvrh novely zkona o ČNB, doplněn řadou dalšch změn, nakonec schvlen byl jako zkon č. 442/2000 Sb.

Předseda Poslaneck sněmovny v tto souvislosti upozorňuje na to, že Poslaneck sněmovna jednala s vědomm nutnosti řešit potřebn změny v činnosti Česk nrodn banky, aby byly harmonizovny prvn předpisy s předpisy Evropsk unie, a za vznikl situace se snaž novelou stavy uskutečnit změnu hlavnho cle banky, aby byla odstraněna formln nestavnost. O tomto nesprvnm postupu svědč slova, kter pronesl zstupce vldy při odůvodňovn onoho dodatečně předloženho nvrhu na změnu čl. 98 odst. 1 stavy (Poslaneck sněmovna, 3. volebn obdob, tisk č. 694) na 28. schůzi Poslaneck sněmovny (těsnopiseck zprva o 28. schůzi Poslaneck sněmovny, str. 416), když prohlsil, že čelem změny čl. 98 odst. 1 stavy je "dostat stavu do souladu jak na jedn straně s acquis communitaire, tak na druh straně s vldnm nvrhem zkona o Česk nrodn bance, respektive s novelou tohoto zkona". V obdobnm duchu je nvrh odůvodněn v důvodov zprvě k tisku č. 694.

Protože v prvnm sttě nen možn, aby se stava dodatečně přizpůsobovala j odporujcm zkonům, došel stavn soud jako soudn orgn ochrany stavnosti podle čl. 83 stavy k zvěru o nutnosti zrušit ustanoven 2 odst. 1 věty prvn pro rozpor s čl. 1, čl. 9 odst. 1 a čl. 98 odst. 1 stavy jako nestavn. Přitom podotk, že pokud jde o potřebu přizpůsobit prvn řd Česk republiky prvu Evropskch společenstv, je třeba tak činit stavně konformnm způsobem. Česk republika může v souladu s preambul sv stavy usilovat o včleněn do rodiny evropskch demokraci na prvm mstě tm, že jako prvn stt bude respektovat svou stavu. Teprve pot může usilovat o soulad s primrnm prvem Evropskch společenstv (čl. 105, čl. 108/ex -- čl. 107 Smlouvy o založen Evropskho společenstv), neboť bez respektu ke sv stavě nemůže o přijet do Evropsk unie uvažovat.

Dle prezident republiky navrhl zrušit v ustanoven 5 odst. 2 psm. b) slova "pro činnosti vykonvan při zabezpečovn hlavnho cle" a slova "sestavuje nvrh provoznho a investičnho rozpočtu". Svou argumentaci spojil s nvrhem na zrušen 47 odst. 1 až 4 zkona o ČNB.

Cel ustanoven 5 odst. 2 psm. b) zkona o ČNB v platnm zněn zn takto: "Bankovn rada schvaluje rozpočet pro činnosti vykonvan při zabezpečovn hlavnho cle Česk nrodn banky a sestavuje nvrh provoznho a investičnho rozpočtu". V přpadě vyhověn nvrhu by proto ustanoven znělo: "Bankovn rada schvaluje rozpočet Česk nrodn banky", takže by se prakticky krylo s původnm zněnm zkona č. 6/1993 Sb., o Česk nrodn bance.

Ustanoven 47 odst. 1 až 4 zněj:

(1) Rozpočet, kter se tk činnost vykonvanch při zabezpečovn hlavnho cle Česk nrodn banky, schvaluje bankovn rada.

(2) V čsti provoznch a investičnch vdajů hospodař Česk nrodn banka podle rozpočtu schvlenho Poslaneckou sněmovnou. Nvrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovn rada Česk nrodn banky a předkld jej předsedovi Poslaneck sněmovny nejpozději 3 měsce před začtkem rozpočtovho roku.

(3) Odmtne-li Poslaneck sněmovna nvrh rozpočtu Česk nrodn banky, je bankovn rada povinna do 6 tdnů předložit nvrh doplněn a zpřesněn podle požadavku Poslaneck sněmovny.

(4) Nen-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas s rozpočtem Česk nrodn banky na přslušn rozpočtov rok před prvnm dnem rozpočtovho roku, řd se rozpočtov hospodařen v době od prvnho dne rozpočtovho roku do dne schvlen rozpočtu na tento rozpočtov rok objemem přjmů a vdajů rozpočtu Česk nrodn banky schvlenho pro předchoz rozpočtov rok.

Prezident republiky odůvodňuje nvrh na zrušen tto čsti tm, že proveden novelizace odebr bankovn radě oprvněn rozhodovat o jedn z jejch pravomoc a svěřuje ji Poslaneck sněmovně. Tm může podle prezidenta republiky dojt vznamnm způsobem k ohrožen plněn hlavnho cle Česk nrodn banky podle čl. 98 odst. 1 stavy. Podle jeho nzoru nelze vst přesnou hranici mezi těmito dvěma rozpočty, neboť i provozn a investičn rozpočet zahrnuje financovn řady důležitch činnost Česk nrodn banky, podmiňujcch realizaci hlavnho cle, jako např. přpravu měnovch analz, emisi bankovek a minc, obchody s bankami či sprvu peněžn hotovosti. Kvůli zsahům dalšch orgnů nebude banka schopna tento cl naplňovat. Podle čl. 98 stavy lze sice zkonem stanovit dalš podrobnosti a zasahovat do jej činnosti, jistě však ne tak, aby to vedlo k popřen postaven Česk nrodn banky.

stavn soud v tomto bodě nvrhu prezidenta republiky vyhověl prvě s ohledem na to, co bylo vše uvedeno o jednotlivch aspektech nezvislosti jakkoli instituce. Pokud stavn soud došel k zvěru o stavnm rozměru nezvislosti středn banky sttu, mus poskytnout ochranu tto nezvislosti i z hlediska jejho nerušenho fungovn. I kdyby neplatil argument prezidenta republiky, že nelze mezi oběma rozpočty vst přesnou hranici, je třeba uvst, že i pouhm tlakem na jednoznačně odděliteln provozn a investičn rozpočet lze ovlivňovat plněn hlavnho cle středn banky sttu. Jinmi slovy, ponechme-li stranou otzku oddělitelnosti dvou rozpočtů pro hospodařen tže instituce, jakmile bude i jeden z těchto rozpočtů schvalovn někm jinm než centrln bankou, bude vždy snadnějš třeba nepřmo ovlivňovat rozhodovac procesy v bance, a tak omezovat jej nezvislost.

Argument o oddělen obou čst rozpočtu v ročnch zprvch o hospodařen Česk nrodn banky nen rovněž přpadn, neboť tmto způsobem se do jej nezvislosti při uskutečňovn hlavnho cle zashnout ned. Schvalovn jejho rozpočtu Poslaneckou sněmovnou nemus zajist za každ situace představovat zsah do jej nezvislosti. Tato možnost však nen vyloučena, neboť 47 odst. 2 až 4 zkona o ČNB obsahuje dostatečn nstroje k tomu, aby Poslaneck sněmovna mohla prosadit svůj nzor. Tm se dostv do rozporu s čl. 98 odst. 1 stavy. Na tom nic neměn nmitka předsedy Poslaneck sněmovny, že prezident republiky ve svm nvrhu nezpochybnil možnost Nejvyššho kontrolnho řadu kontrolovat hospodařen Česk nrodn banky, nejedn-li se o činnosti při zabezpečovn jejho hlavnho cle, a že by proto neměla bt zpochybňovna ani změna v 5 a 47 zkona o ČNB. stavn soud ve sv ustlen judikatuře zdůrazňuje vzanost petitem nvrhu, nikoli jeho odůvodněnm, tj. argumenty, kter navrhovatel uvd [viz již nlez ze dne 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. S 16/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 25, str. 190; vyhlšen pod č. 131/1994 Sb.), nlez ze dne 14. 6. 1994 sp. zn. Pl. S 20/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 33, str. 245; vyhlšen pod č. 141/1994 Sb.), nlez ze dne 29. 11. 1994 sp. zn. Pl. S 89/94 (Sbrka rozhodnut, svazek 2, nlez č. 58, str. 151)]. Posuzuje proto nvrh i z jinch hledisek ochrany stavnosti, než kter jsou uvedena v odůvodněn nvrhu, nemůže však rozhodnout o zrušen jinch ustanoven, než kter jsou v petitu nvrhu uvedena.

Stejně tak stavn soud rozhodl o zrušen ustanoven 6 odst. 3 zkona o ČNB, kter stanov: "Guvernra, viceguvernry a ostatn členy navrhuje vlda.". Toto ustanoven je v rozporu s prerogativou prezidenta republiky jmenovat členy Bankovn rady podle čl. 62 psm. k) stavy. To znamen, že prezident republiky z hlediska stavnho rozhoduje bez omezen a nen zde vzn na nič nvrh ani na ždn dalš podmnky.

S ohledem na vše uvděn důvody byl stavn soud nucen vyhovět i nvrhu na zrušen 35 psm. a) zkona o ČNB, kter stanov: "Česk nrodn banka po dohodě s vldou stanov inflačn cl a režim kursu česk měny k cizm měnm.". "Po dohodě" znač, že Česk nrodn banka m ve věci iniciativu, když přichz s nvrhem v tto věci. Svůj nvrh ale mus předložit vldě a ta s nm mus nebo nemus souhlasit. Teprve po zskn souhlasu vldy může bt inflačn cl stanoven. Vraz "po dohodě" proto neodpovd koncepci nezvislosti Česk nrodn banky. Nepodřizuje ji sice vldě, stav však vldu vedle bankovn rady jako rovnoprvnho činitele při určovn inflačnho cle a režimu kursu česk měny. S touto rol vldy však současn stavn prava čl. 98 odst. 1 stavy vslovně nepočt. Toto ustanoven přitom vystupuje k ostatn stavn pravě jako lex specialis, takže se vůči němu nemůže uplatnit obecn charakteristika postaven vldy v čl. 67 odst. 1 stavy. Ustanoven 35 psm. a) zkona o ČNB je v rozporu s instrumentlnm aspektem nezvislosti Česk nrodn banky a může zsadně narušit i existenci dalšch aspektů jej nezvislosti z hlediska institucionlnho.

Pro stabilitu česk měny m vyhlšen inflačnho cle zsadn vznam. Je proto těsně spjato s nezvislost Česk nrodn banky. V přpadě, že inflačn cl mus bt vyhlšen, je situace prvně jin, než kdyby vyhlšen bt nemusel. V prvm přpadě je pozice vldy daleko silnějš, neboť při nedosažen dohody to bude Česk nrodn banka, kter nepln sv stavně stanoven posln. Toto ustanoven proto podvazuje prostor pro plněn hlavnho cle Česk nrodn banky obdobnm způsobem jako v přpadě schvalovn provoznho a investičnho rozpočtu Česk nrodn banky. V rozporu s nm je přitom i jin ustanoven samotnho zkona o ČNB, když jeho 9 stanov, že Česk nrodn banka a bankovn rada je při plněn svch kolů nezvisl na pokynech vldy, prezidenta republiky, Parlamentu, jinch sprvnch řadů či orgnů zemn samosprvy (odstavec 1) a že zležitosti tkajc se kursovho režimu a stanoven inflačnho cle Česk nrodn banka konzultuje s vldou a na jej vyždn j předkld o těchto zležitostech zprvy (odstavec 2), což je prava, kter nen s principem nezvislosti Česk nrodn banky při sledovn jejho hlavnho cle nikterak v rozporu. Totž plat pro 11 zkona o ČNB, kter stanov oprvněn ministra financ nebo jinho pověřenho člena vldy zčastnit se s hlasem poradnm zasedn bankovn rady s možnost předkldat j nvrhy k projednn. Obdobně je oprvněn guvernr Česk nrodn banky nebo jm určen viceguvernr zčastnit se s hlasem poradnm schůze vldy. V podmnkch sttu s odpovdajc politickou kulturou jednn vysokch funkcionřů to je dostatečn prostředek k nalezen odpovdajcho řešen. Jinak ovšem z hlediska stavy mus mt konečn slovo bankovn rada, což napaden ustanoven 35 psm. a) zkona o ČNB vylučuje.

Proto v tomto přpadě plat důvody pro zrušen tohoto ustanoven tm spše, že v tomto přpadě jde o přm rozpor s čl. 98 odst. 1 stavy, kde je stle ještě platně zakotvena jako hlavn cl činnosti Česk nrodn banky pče o stabilitu měny. Pokud m bt při tto činnosti Česk nrodn banka nezvisl (jinak tento cl plnit nemůže), nemůže bt vzna na souhlas vrcholnho orgnu vkonn moci, od kter m bt jinak stavně oddělena. I zde plat, že v praxi nemus při stanoven inflačnho cle a režimu kursu česk měny k cizm měnm dojt k ždnm spornm situacm. stavn soud však m za cl jako orgn ochrany stavnosti posoudit, zda je tato prava v souladu s stavnmi předpisy. Tento soulad zde dn nen.

Načítávám znění...
MENU
Hore