Ve věci návrhů na zrušení některých ustanovení části páté "Správní soudnictví" zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě celé této části občanského soudního řádu 276/2001 účinný od 02.08.2001

Schválené: 27.06.2001
Účinnost od: 02.08.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ., Správní rozhodnutí.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhů na zrušení některých ustanovení části páté "Správní soudnictví" zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě celé této části občanského soudního řádu 276/2001 účinný od 02.08.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 276/2001 s účinností od 02.08.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

276/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 27. června 2001 v plénu o návrzích M. C., R. P. a IV. senátu Ústavního soudu na zrušení některých ustanovení části páté "Správní soudnictví" zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě celé této části občanského soudního řádu takto:

Část pátá "Správní soudnictví" (§ 244 - 250s) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. prosince 2002.

Odůvodněn

V průběhu let 1999 - 2001 bylo plnu stavnho soudu předloženo několik nvrhů, aby byla vyslovena nestavnost konkrtně určench ustanoven čsti pt zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, (dle jen "o. s. ř." ) o sprvnm soudnictv. Prvnm je nvrh, kter podal M. C. spolu s stavn stžnost, na zrušen ustanoven 250d odst. 3 a 250j odst. 4 o. s. ř. Podstatou tohoto nvrhu je nmitka nestavnosti koncepce, kter nepřipoušt jakkoliv opravn prostředek proti rozhodnutm vydanm ve sprvnm soudnictv, a to dokonce ani v těch přpadech, kdy vydan rozhodnut nen rozhodnutm ve věci sam, ale řzen je např. zastavovno pro dajn vady nvrhu, nezaplacen soudnho poplatku apod., aniž by, na rozdl od pravidel platnch v běžnm civilnm řzen, bylo možn i evidentně chybn či unhlen rozhodnut soudu reparovat. S tm souvis i skutečnost, že o těchto rozhodnutch, kter ve svch důsledcch znamenaj ve skutečnosti odepřen prva na soudn ochranu, nerozhoduje sent, ale sm předseda sentu. Tento nvrh při veřejnm stnm jednn plna stavnho soudu 27. 6. 2000 a pak psemnm podnm z 5. 9. 2000 navrhovatelův prvn zstupce změnil a doplnil. Předevšm uvedl, že po podn jeho nvrhu byl zkonem č. 30/2000 Sb. změněn občansk soudn řd, a to i v původně napadenm ustanoven 250d odst. 3. Tento zkon sice nabude činnosti až 1. 1. 2001, zřejmě však čin v tto čsti jeho nvrh zbytečnm, i když je dokladem toho, že zkonodrce si zřejmě byl vědom nedostatků tohoto ustanoven. Vzhledem k tomu, že zmněn poměrně rozshl novelizace o. s. ř. se však nedotkla zsadnch nedostatků celho systmu sprvnho soudnictv, navrhl současně, aby stavn soud zvžil zrušen cel čsti pt o. s. ř. K tto změně svho nvrhu pak uvedl zejmna, že si zkonodrce mus bt vědom nedostatků, kter dosavadn prava sprvnho soudnictv m, a je proto překvapujc, že za vce než sedm let nedokzal přistoupit k realizaci stavy Česk republiky (dle jen "stava") a zřdit j předpokldan Nejvyšš sprvn soud, zatmco mohl přistoupit k vytvořen institutu Veřejnho ochrnce prv, kter stava nezn. Uvedl, že nevol po mnohastupňovm řzen, ale po realizaci mechanismu, kter by dovolil napravit zřejm pochyben sprvnch soudů a zejmna umožnil sjednocen judikatury těchto soudů, neboť v řadě přpadů krajsk soudy stejnou věc rozhoduj zcela odlišně. Dnešn situace je tedy takov, že npravu zřejmch chyb může učinit pouze stavn soud, což nepochybně nen jeho kolem. Navrhovatel dle uvedl, že pouh samotn vypuštěn či zrušen ustanoven 250j odst. 4 o. s. ř. (což byl jeho původn nvrh) nemůže samo o sobě vytvořit smyslupln systm. Je proto přesvědčen, že je nezbytn zkonodrce přinutit, aby se tmto problmem konečně zabval, a toho lze podle jeho nzoru doshnout pouze zrušenm cel čsti pt o. s. ř.

Nvrh R. P. podan 4. 10. 1999 spolu s stavn stžnost požaduje, aby stavn soud nlezem zrušil slovo "zkonnost" (resp. slovn spojen, ve kterch se podoba tohoto pojmu vyskytuje) v konkrtně určench ustanovench čsti pt o. s. ř. (jedn se o slovo zkonnost v 244 odst. 1 a 2, v 245 odst. 1 slova "zkonnosti" a "zkonnost dřve učiněnho sprvnho"). Dle je navrhovno zrušen celho ustanoven 245 odst. 2, v 247 odst. 1 zrušen slov "zkonnost tohoto", v 249 odst. 2 slov "v čem žalobce spatřuje nezkonnost rozhodnut sprvnho orgnu", v 250i odst. 1 slova "zkonnosti", v 250i odst. 3 slov "zkonnost napadenho" a konečně navrhuje zrušen celho ustanoven 250j odst. 1.

Podle nzoru navrhovatele soudn přezkum sprvnho rozhodnut omezujc se pouze na zkoumn jeho zkonnosti představuje zsadn zsah do prva na spravedliv proces. Soud je povinen projednat věc komplexně (tedy i po strnce věcn), což mu ukld předevšm čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"). Ustanoven, kter napad, nedovoluj soudu přezkoumat věcnou a skutkovou strnku rozhodnut napadench žalobou, což je stav, kter je v rozporu nejen s citovanm ustanovenm mluvy, ale tž s judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen "ESLP"). V tomto směru upozorňuje navrhovatel zejmna na rozhodnut ve věci Albert et Le Compte (10. 2. 1983, A 58, 29), ve kterm soud konstatoval, že rozhodnut sprvnho orgnu mus podlhat nsledn kontrole buď ze strany jinho orgnu splňujcho požadavky čl. 6 odst. 1 mluvy nebo soudu, kter m tzv. plnou jurisdikci. Obdobně rozhodl ESLP ve věci Ozturk (21. 2. 1984, A 73, 67) a ve stejnm smyslu bylo rozhodnuto i v jinch věcech.

Navrhovatel dle připomn, že ostatně i stavn soud Česk republiky vyslovil ve svm nlezu z 27. 11. 1996 sp. zn. Pl. S 28/95 (č. 1/1997 Sb. ) nzor, že v našem prvnm řdu nen zřetelně a jasně založeno prvo na pln přezkoumn rozhodnut sprvnch řadů nezvislm a nestrannm tribunlem, kter by splňoval požadavky čl. 6 odst. 1 mluvy, tedy tribunlem, kter by nalzal nejen v otzkch zkonnosti sprvnho rozhodnut, nbrž i co do stavu skutkovho (tedy v tzv. pln jurisdikci). Ve stejnm nlezu upozorňuje stavn soud tž na Rezoluci "O ochraně jednotlivce ve vztahu ke sprvnm aktům" schvlenou v rmci Rady Evropy Vborem ministrů dne 28. 9. 1977, konkrtně na zsadu I. bod 1, podle nž "Vůči každmu sprvnmu aktu, kterm by mohla bt dotčena prva, svobody a zjmy častnka řzen, m mt častnk možnost vyjdřit se ke skutečnmu stavu věci a k důkazům". Zvěrem navrhovatel připomn, že ESLP svůj nzor na československou (a tedy de facto i na současnou českou legislativu v oblasti sprvnho soudnictv) vyslovil v rozhodnut ve věci Lauko ca Slovensk republika ze dne 2. 9. 1998.

Konečně pak je navrhovatelem ve věci tž IV. sent stavnho soudu, kter ve dvou přpadech přerušil řzen o stavn stžnosti podle 78 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, a inicioval zahjen řzen o posouzen stavnosti dvou ustanoven čsti pt o. s. ř., kter dle jeho nzoru vybočuj z stavnch mez.

Prvn z přpadů souvis se stžnost M. M., kter s stavn stžnost spojila nvrh na zrušen 139 psm. c) zkona č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, podle kterho mohl bt za častnka stavebnho řzen považovn jen soused, kter měl společnou hranici pozemku se stavebnkem. Tomuto nvrhu stavn soud vyhověl v samostatnm řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 19/99 a napaden ustanoven stavebnho zkona zrušil nlezem z 22. 3. 2000 č. 96/2000 Sb., a to dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.

Podle nzoru IV. sentu stavnho soudu však kromě citovanho ustanoven stavebnho zkona bylo důvodem vyloučen stěžovatelky z možnosti podat sprvn žalobu tž ustanoven 250 odst. 2 o. s. ř., kter oprvněn podat žalobu vže na podmnku častenstv ve sprvnm řzen. Toto ustanoven se jev sentu jako rozporn s člnkem 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), a to z nsledujcch důvodů:

Definici okruhu častnků ve sprvnm řzen podv zkon č. 71/1967 Sb., o sprvnm řzen (sprvn řd), ve svm 14. V odstavci 1 tohoto ustanoven je vyjdřena obecn definice častnka sprvnho řzen tak, že je jm ten, o jehož prvech, prvem chrněnch zjmech nebo povinnostech m bt v řzen jednno, nebo ten, jehož prva, prvem chrněn zjmy nebo povinnosti mohou bt rozhodnutm přmo dotčeny. častnkem řzen je i ten, kdo tvrd, že může bt rozhodnutm ve svch prvech, prvem chrněnch zjmech nebo povinnostech přmo dotčen, a to až do doby, než se prokže opak. Takto definovan okruh častnků řzen zcela nepochybně konvenuje obsahu ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny. Podle 14 odst. 2 sprvnho řdu je pak častnkem řzen i ten, komu zvlštn předpis takov postaven přiznv. V odvětvch sprvnho prva však existuje řada předpisů zvlštnch, v nichž je pojem častnka řzen pojat specificky a mnohdy je vymezen i užšm způsobem než tm, kter by odpovdal obecn definici obsažen v 14 odst. 1 sprvnho řdu. [Jako přklad lze - kromě již stavnm soudem posuzovanch přpadů, tkajcch se některch druhů stavebnho řzen - uvst např. 17 odst. 3 zkona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využit nerostnho bohatstv (horn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, kdy častnkem řzen o stanoven chrněnho ložiskovho zem je pouze navrhovatel, anebo 9 odst. 8 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, tzv. zkon o půdě, kter za častnky řzen považuje pouze oprvněnou osobu, povinnou osobu a pozemkov fond, nikoliv však již např. osoby, v jejichž prospěch svědč prva odpovdajc věcnmu břemeni].

Aktivn legitimaci k podn sprvn žaloby tedy v některch přpadech nemaj subjekty, o jejichž prvech či povinnostech bylo evidentně jednno, přpadně mohly bt ve svch prvech rozhodnutm orgnu sttn sprvy dotčeny. Přitom nelze vyloučit, že může jt i o prva zkladn (v poměru ke shora přkladmo uvedenm zvlštnm předpisům by přichzelo v vahu zejmna prvo vlastnick). Ustanoven 250 odst. 2 o. s. ř. tedy vytvř nerovnost a je podle nzoru sentu nejen v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, ale nevyhovuje ani požadavku plynoucmu z čl. 6 odst. 1 mluvy, totiž požadavku, že každ, o jehož občansk prva nebo zvazky jde, mus mt zaručeno prvo na přstup k soudu.

Konečně pak IV. sent stavnho soudu v souvislosti s rozhodovnm o stavn stžnosti RNDr. S. D. přerušil řzen a předložil plnu stavnho soudu k posouzen stavnost ustanoven 250a o. s. ř. určujcho, že obligatornm zstupcem před sprvnm soudem může bt pouze advokt (resp. notř podle novely o. s. ř. proveden zkonem č. 30/2000 Sb.). Podle nzoru sentu za situace, kdy značnou čst agendy sprvnch soudů představuj věci daňov a kdy zkon č. 523/1992 Sb., o daňovm poradenstv a Komoře daňovch poradců Česk republiky, v 6 stanov, že daňov poradci jsou oprvněni a povinni chrnit prva a oprvněn zjmy svho klienta a důsledně přitom využvat všechny zkonn prostředky k ochraně jeho prv, jde o stav zřejm nesouladnosti prvnch předpisů stejn sly, což by nepochybně v prvnm sttě nemělo existovat. Pokud o. s. ř. vyjm z dostupnch prostředků pro ochranu prv klienta pro daňov poradce sprvn žalobu, je sent toho nzoru, že takov omezen postrd rozumn důvody a je svou podstatou omezenm prva svobodně podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. I když dle odstavce 2 tohoto člnku může zkon stanovit podmnky a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost, nutno při stanoven takovch omezen respektovat zsady stanoven čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny. Navc, pokud chtěl zkonodrce vyjmout z pravomoci daňovch poradců prvo jednat před soudem, měl tak učinit vslovně v zkoně č. 523/1992 Sb. Nestavnost ustanoven 250a o. s. ř. tedy spatřuje IV. sent stavnho soudu v opomenut zkonodrce včlenit do včtu osob oprvněnch zastupovat před sprvnmi soudy daňov poradce (samozřejmě jen v rozsahu oprvněn dle zvlštnch předpisů, obdobně jako to učinila novela o. s. ř. u notřů). Pokud tak neučinil, m toto ustanoven znaky libovůle, když ze skupiny osob nepochybně kvalifikovanch k poskytnut prvn pomoci ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny je určit skupina vyjmuta a v důsledku tohoto vyjmut je omezen předmět jejho podnikn stanoven zkonem jinm. Jen pro plnost sent podotk, že totž se tk patentovch zstupců (zkon č. 237/1991 Sb., o patentovch zstupcch, ve zněn pozdějšch předpisů).

Dne 10. 10. 2000 rozhodlo plnum stavnho soudu, že všechny uveden nvrhy se spojuj ke společnmu řzen a budou nadle vedeny pod jedinou sp. zn. Pl. S 16/99.

Po spojen věc obdržel stavn soud spolu s stavn stžnost nvrh Soukrom zkladn školy A. & J. s., s. r. o., na zrušen 250d odst. 3 o. s. ř. Usnesenm sp. zn. Pl. S 4/01 z 2. 2. 2001 stavn soud tento nvrh z důvodu litispendence odmtl a uvedl, že navrhovatelka m prvo zčastnit se jednn ve věci sp. zn. Pl. S 16/99 jako vedlejš častnk. Obdobně rozhodl stavn soud usnesenm sp. zn. Pl. S 7/01 z 21. 2. 2001 o nvrhu Ing. D. S. na zrušen 250i odst. 1 o. s. ř.

Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky se uvd zejmna, že čl. 36 odst. 2 Listiny vslovně stanov, že institut soudnho přezkoumvn sprvnho rozhodnut je založen na přezkoumvn zkonnosti, tedy že soud přezkoumv jen prvn posouzen věci. Tato zsada Listiny je pak konkretizovna v přslušnch ustanovench o. s. ř. Poslaneck sněmovna proto nesdl nzor o nestavnosti těch ustanoven o. s. ř., kter omezuj aktivity soudu na přezkum zkonnosti rozhodnut orgnu veřejn sprvy. K nvrhu IV. sentu stavnho soudu na zrušen 250 odst. 2 o. s. ř. Poslaneck sněmovna sdělila, že čl. 36 odst. 2 Listiny připoušt, aby zkon z přezkoumvn někter rozhodnut vyloučil, a zroveň určuje, že se nesm jednat o zkladn prva a svobody. V souladu s tmto řešenm o. s. ř. někter sprvn rozhodnut z přezkoumvn vylučuje. Posuzuje-li se 250 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k čl. 36 odst. 2 Listiny, nelze dojt k zvěru, že je nestavn, neboť jednoznačně řk, že každ, kdo o sobě tvrd, že byl častnkem sprvnho řzen, resp. nebyl, ale měl bt, a byl rozhodnutm sprvnho orgnu zkrcen ve svch prvech, může podat žalobu. Smyslem přezkumu sprvnch rozhodnut nen, aby o. s. ř. rozšiřoval okruh častnků oproti sprvnmu řzen, kter již proběhlo, protože soudn kontrola sprvy nemůže bt všeobecn. Soud podle nzoru Poslaneck sněmovny totiž nerozhoduje přmo o určitm prvu, ale předmětem řzen je sprvn akt, kter přezkoumv pouze z hlediska prvnho, tj. jeho souladu se zkonem.

Pokud jde o omezen daňovch poradců jednat před soudy, považuje je Poslaneck sněmovna za souladn s čl. 26 odst. 2 Listiny. Uvd, že je sice pravdou, že zkon č. 523/1992 Sb. hovoř o poskytovn prvn pomoci v oblasti dan, odvodů, poplatků a jinch podobnch plateb, jakož i ve věcech, kter s daněmi souvisej, avšak pojem "prvn pomoc" zde užit nen totožn s pojmem "prvn pomoc", kter upravuje čl. 37 odst. 2 Listiny. Za osoby oprvněn poskytovat prvn pomoc ve smyslu tohoto člnku považuje Poslaneck sněmovna, pokud jde o občansk soudn řzen, pouze advokty a notře. Vzhledem k tomu, že čst pt o. s. ř. o sprvnm soudnictv upravuje specifick řzen, kdy sprvn akt je přezkoumvn pouze z hlediska prvnho a soud se nezabv posouzenm skutkovho stavu, nepovažuje Poslaneck sněmovna daňovho poradce, zejmna s ohledem na jeho nedostatečn prvn vzděln, za osobu, kter by mohla v tomto řzen zastupovat. Jako podpůrn argument uvd Poslaneck sněmovna tž skutečnost, že kvalifikačn zkoušku na daňovho poradce může složit i osoba, kter m pouze pln středn vzděln. Z těchto důvodů nepovažuje pravu povinnho zastoupen v 250a o. s. ř. za nestavn.

Poslaneck sněmovna rovněž upozornila na posledn rozshlou novelu o. s. ř. projednanou a schvlenou Poslaneckou sněmovnou a Sentem, kter reaguje nejen na potřebn změny v oblasti soudnictv, ale zroveň se snaž odstranit dosud problematick ustanoven, kter v soudn praxi přinšela mnohdy vkladov problmy. Sent Parlamentu Česk republiky se vyjdřil pouze k problematice povinnho zastoupen advoktem, když uvedl, že smyslem ustanoven 250a o. s. ř., kter bylo do zkona vloženo při novelizaci v zvěru roku 1991, byla snaha zkonodrce o zajištěn toho, aby žaloby na přezkoumn rozhodnut sprvnch orgnů byly podvny kvalifikovaně a aby se zamezilo možn lavině laickch podn proti sprvnm aktům, když vesměs se jedn o prvně komplikovan přpady, pro jejichž posouzen je prvn vzděln nezbytn. Současně bylo zřejmě sledovno, aby se prava povinnho zastoupen ve sprvnm soudnictv nelišila od obdobnho institutu v dovolacm řzen a v řzen o žalobě pro zmatečnost. V zvěru vyjdřen Sentu se uvd, že v zsadě sice nen vyloučeno, aby napaden ustanoven bylo rozšřeno tak, aby umožnilo daňovm poradcům vystupovat před soudy ve věcech tkajcch se daňov problematiky, byla by tm však do značn mry potřena snaha zkonodrců o kvalifikovan prvn zastoupen před soudem. Zrušen napadenho ustanoven by pak mohlo vst k nrůstu nekvalifikovanch žalob a ke zvšenmu zatžen obecnch soudů.

K ostatnm nvrhům Sent pouze uvedl, že se na tvorbě napadench ustanoven nepodlel. Tato ustanoven byla do o. s. ř. vložena již zkonem Federlnho shromžděn č. 519/1991 Sb., kterm se měn a doplňuje občansk soudn řd a notřsk řd.

Ministerstvo spravedlnosti ve svch stanoviscch k jednotlivch nvrhům uvedlo zejmna, že Listina v čl. 36 odst. 4 předpokld zkonn vymezen podmnek a podrobnost, za nichž se lze domhat prva na soudn přezkum zkonnosti rozhodnut orgnu veřejn sprvy. O. s. ř. tak čin ve sv čsti pt, kde vymezuje procesn podmnky pro uplatněn prv na soudn přezkum. Pokud tento procesn předpis určuje, v zjmu samotn možnosti soudu jednat a rozhodovat, požadavky na nležitosti žaloby, zakld-li prvo soudu požadovat odstraněn vad žaloby (brn-li takov vady jejmu věcnmu vyřzen) a stanov-li, aby při nerespektovn požadavků soudu na odstraněn vad žaloby soud řzen zastavil, aniž by o žalobě věcně rozhodl, nelze v takov prvn pravě spatřovat nepřiměřen omezen prva na soudn přezkum podle čl. 36 odst. 2 Listiny. Obdobně je tomu i v dalšch přpadech, v nichž zkon v 250d odst. 3 umožňuje soudu zastavit řzen. Pokud by toto ustanoven zkon neobsahoval, vznikla by neřešiteln situace, jak by měl soud postupovat např. v přpadě, kdy žaloba byla podna opožděně, neoprvněnou osobou, či v přpadě, kdy žalobce vzal žalobu zpět apod.

Ministerstvo spravedlnosti dle uvedlo, že je nade vši pochybnost, že opravn prostředek proti soudnmu rozhodnut je vznamnm nstrojem, jmž lze umožnit npravu chybnch soudnch rozhodnut a doclit tak sjednocen soudnho rozhodovn. Proto i jednm ze změrů reformnch kroků ve sprvnm soudnictv je zakotvit opravn prostředek, neboť i když vceinstančn soudn rozhodovn přmo z stavy a Listiny nevyplv, je potřebn, aby procesn předpis umožňoval npravu individulnch chybnch rozhodnut a jednotnost rozhodovn uvnitř samotnho sprvnho soudnictv a nprava chybnch rozhodnut tak nebyla přenšena prostřednictvm institutu stavn stžnosti na stavn soud. Zkonnou změnu však nelze spojovat jen s ustanovenm 250j odst. 4 o. s. ř., neboť s vjimkou řzen ve věcech uvedench v 250s odst. 2 o. s. ř. nelze ve věcech sprvnho soudnictv užt čsti čtvrt o. s. ř. o opravnch prostředcch.

Ministerstvo spravedlnosti z hlediska de lege ferenda dle uvedlo, že pokud jde o legislativn změry v oblasti sprvnho soudnictv, je si vědomo toho, že současn prvn prava nen vyhovujc a je nutno ji nahradit pravou novou, kter by splňovala jak požadavky mluvy a stavnho pořdku Česk republiky, tak i to, že mus jt o pravu funkčn, vzjemně propojenou s reformou veřejn sprvy a rekodifikac sprvnho řzen a současně i nosnou z hlediska vdajů ze sttnho rozpočtu, kter bude takov projekt vyžadovat. Platn prvn prava održ dobu svho zrodu, kdy bylo nutno co nejrychleji sprvn soudnictv jako instituci zavst, a bylo proto nutno využt existujc soudn soustavu a vychzet z možnost jejho zatžen. Při konstituovn sprvnho soudnictv zřejmě nebyly plně předvdny důsledky, kter pro toto odvětv soudnictv vyplvaj z mluvy, zejmna jejho čl. 6 odst. 1. Obtže při nalzn optimlnho a současně i nosnho řešen zvazků plynoucch z tohoto ustanoven byly hlavnm důvodem oddalovn zřzen Nejvyššho sprvnho soudu, neboť sprvn soudnictv vyžadovalo řešen komplexn. Platn prava tvoř vzjemně propojen celek a zsah do jednotlivch ustanoven bez změny ustanoven navazujcch by tuto pravu činil neprůchodnou.

Ministerstvo spravedlnosti dle zmnilo nesoulad mezi čl. 36 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy. Připomn, že ESLP nepodal abstraktn definici pojmu "občansk prva a zvazky" a je proto třeba vychzet z jednotlivch rozhodnut tohoto soudu, podle kterch je pod tento pojem třeba zařadit širok okruh věc, na kter je u ns dosud nahlženo jako na věci prva veřejnho. Přitom aplikace čl. 6 odst. 1 mluvy m v judikatuře tohoto soudu tendenci ke stle širšmu pojmn.

Pokud jde o 250 odst. 2 o. s. ř., nem Ministerstvo spravedlnosti pochybnosti o stavnosti tto pravy ve vztahu k rozhodnutm vydanm ve sprvnm řzen, v nichž se okruh častnků tohoto řzen řd definic podle 14 odst. 1 sprvnho řdu. Je však zřejm, že mnoh řzen, v nichž se postupuje podle sprvnho řdu, maj okruh častnků oproti ustanoven 14 sprvnho řdu omezen tak, že ne všechny osoby, kter jsou dotčeny v prvech a povinnostech nebo o jejichž prvech se v řzen jedn, jsou v řzen před sprvnm orgnem častnky a mohou zde sv prva hjit, a nelze nevidět, že v těchto přpadech prvn prava zakld nerovnost. Podle nzoru Ministerstva spravedlnosti by nprava tohoto stavu však měla bt zajištěna spše pravou konkrtnch předpisů sprvnho prva, ve kterch jsou osoby dotčen ve svch prvech z častenstv v určitm typu sprvnho řzen vyloučeny.

Pokud jde o problematiku povinnho zastoupen advoktem, vychz Ministerstvo spravedlnosti z nzoru, že nedostatečn orientace v oblasti procesnho prva by mohla bt na jmu tomu, kdo se žalobou či opravnm prostředkem soudnho přezkumu dovolv. Proto kvalifikačn předpoklady stanoven zkonem č. 523/1992 Sb. pro vkon činnosti daňovho poradce se jev Ministerstvu spravedlnosti pro oblast sprvnho soudnictv jako nedostatečn.

V obecn rovině pak Ministerstvo spravedlnosti, pro přpad, že by stavn soud dospěl k zvěru o nestavnosti posuzovanch ustanoven o. s. ř., upozornilo na nutnost ponechn potřebnho časovho prostoru k tomu, aby mohly bt realizovny nutn legislativn změny, a to pokud možno komplexně, v rmci reformy sprvnho soudnictv.

K dotazu předsedy stavnho soudu ze dne 7. 6. 2001, jak je aktuln stav legislativnch prac na reformně sprvnho soudnictv, sdělil ministr spravedlnosti, že reforma sprvnho soudnictv představuje mimořdně nročn legislativn projekt nejen z hlediska rozsahu samotn legislativn předlohy, ale předevšm z hlediska nalezen optimlnch věcnch řešen, neboť se bude zsadnm způsobem dotkat jak prv osob, kter se mohou soudn ochrany dovolat, tak i činnosti orgnů veřejn sprvy. Ministerstvo spravedlnosti proto připravilo v roce 2000 "Vchoz teze pro přpravu koncepce sprvnho soudnictv a možn varianty jeho organizačn struktury". Tento podklad vlda předložila v červenci minulho roku oběma komorm Parlamentu a pot, co Poslaneck sněmovna dne 24. 1. 2001 svm usnesenm doporučila vldě variantu, kter zskala většinovou podporu, bylo možno prce na přpravě nvrhu zkona zahjit. Byla vytvořena komise složen z přednch odbornků prvn teorie a praxe a o spoluprci byly poždny stavněprvn vbory obou komor Parlamentu. V současn době jsou projednvny pracovn nvrhy legislativnch osnov a ministr předpokld, že nvrhy budou předloženy vldě k projednn v srpnu letošnho roku. Předpokld se, že nov prvn prava sprvnho soudnictv nabude činnosti 1. ledna 2003.

Po zvžen uvedench argumentů a stanovisek a po vyslechnut přednesů ministra spravedlnosti a zstupce R. P. u stnho jednn dospěl stavn soud k zvěru, že čst ptou o. s. ř. je nezbytn zrušit. Přitom se řdil nsledujcmi vahami.

Nen sporu o tom, že způsob obnoven sprvnho soudnictv novelou o. s. ř. v roce 1991 byl chpn v době svho vzniku jako dočasn řešen, s vědomm nezbytnosti proveden celkov rekodifikace řzen a vytvořen smyslupln soustavy sprvnch soudů. Vzhledem k tomu, že v krtk době byly bez vhrad přijaty zvazky vyplvajc z mluvy (č. 209/1992 Sb.), kter na oblast soudn kontroly činnosti veřejn sprvy klade požadavky podstatně širš, stalo se zmněn provizorium v mnoha bodech ještě problematičtějšm.

K tomuto stavu přistoupila skutečnost, že stava do soustavy soudů vslovně začlenila Nejvyšš sprvn soud, aniž by v přechodnch a zvěrečnch ustanovench zřzen tohoto soudu odložila, resp. uložila konkrtn koly konkrtnm orgnům, jakož i lhůty k nastolen stavnho stavu. stavn pořdek tedy počt s vrcholem soustavy sprvnch soudů, zatmco zkon upravujc toto odvětv soudnictv (čst pt o. s. ř. ) je vybudovn zcela odlišně, když vytvř tři na sobě nezvisl roviny rozhodovn, přičemž toto rozhodovn je, s vjimkou věc důchodovch, konečn.

Současn systm dle neposkytuje soudn ochranu před nezkonnmi postupy či zsahy veřejn sprvy, kter nemaj charakter a formu sprvnho rozhodnut (zejmna bezprostředn zsahy či zkroky, vydvn osvědčen s mnohdy vznamnmi prvnmi důsledky apod.), nen prostředku k soudn ochraně před nečinnost sprvnho řadu, sprvn soudy nemohou přmo rozhodnout o platnosti aktů veřejn sprvy (např. o tom, zda jde o nicotn akt nebo zda platnost rozhodnut, kter přiznv oprvněn či ukld povinnost, zanikla - např. uplynutm času atd.). Tak v těchto přpadech často supluje stavn soud.

Samostatn problm představuje tzv. sprvn trestn, kde sice stavn soud nlezem ze 17. 1. 2001 sp. zn. Pl. S 9/2000 (č. 52/2001 Sb.) o zrušen 83 odst. 1 zkona č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, kter vylučoval ze soudnho přezkumu rozhodnut, ktermi byly postihovny nejmně zvažn přestupky, posunul věci poněkud dopředu, přesto však tato oblast nen v souladu s mluvou, neboť "trestnm obviněnm" ve smyslu čl. 6 odst. 1 jsou podle judikatury ESLP prakticky řzen o veškerch sankcch ukldanch sprvnmi řady fyzickm osobm za přestupek nebo jin sprvn delikt, jakož i o sankcch ukldanch v řzen disciplinrnm nebo krnm (sttnm zaměstnancům, vojkům, policistům), resp. ukldanch v obdobnch řzench členům komor s nucenm členstvm. Soud pak mus bt nadn pravomoc zvžit nejen zkonnost sankce, ale i jej přiměřenost.

Tyto uveden vhrady pak spolu se skutečnost, že naše sprvn soudy maj proces svho rozhodovn upraven způsobem dle čsti pt o. s. ř., opravňuj konstatovat, že současn sprvn soudnictv v Česk republice, pokud jde o proces a kompetence, sice obecně odpovd stavě a Listině, neodpovd však čl. 6 odst. 1 mluvy, když konvence jednoznačně vyžaduje, aby o prvu (tedy o věci sam, a nikoli jen o zkonnosti předchozho sprvnho aktu) rozhodl soud nebo soudu podobn orgn. V naš pravě tedy soud může odstranit pouze rozhodnut nezkonn, nikoli však věcně vadn. Jinak řečeno, tč. nelze sprvn uvžen zvislho orgnu nahradit nezvislm soudcovskm uvženm. Je-li tomu tak ve věcech "občanskch prv a zvazků" a "sprvnho trestn" ve smyslu mluvy, je tento stav nestavn, v jinch věcech obstoj.

Z uvedenho rozboru současnho stavu vyplv, že lze přisvědčit těm navrhovatelům, kteř uvděj, že o. s. ř. již tm, že ve sv čsti pt upravujc sprvn soudnictv se bez ohledu na konkrtn povahu věci spokojuje s pouhou kontrolou zkonnosti a ve svch ustanovench blže upravuje pouze tuto kontrolu, je v rozporu s čl. 6 odst. 1 mluvy a obecně tedy i s stavnm pořdkem Česk republiky. Tento deficit nelze podle nzoru stavnho soudu řešit jinak, nežli zsadn změnou koncepce sprvnho soudnictv, přičemž bude věc zkonodrce, aby zejmna s přihldnutm k bohat judikatuře ESLP zajistil plnou soudn kontrolu ve všech oblastech, kter jsou touto judikaturou považovny ve smyslu čl. 6 odst. 1 mluvy za "občansk prva či zvazky", resp. jsou řazena pod pojem "jakkoli trestn obviněn".

Pokud jde o problm stavnosti procesn pravy, již sprvn soudnictv omezuje ve většině přpadů na jeden stupeň, je třeba uvst, že stava ani Listina vcestupňov soudnictv jako zkladn prvo negarantuj. Takov prvo nelze odvodit ani z mezinrodnch smluv. Člnek 2 Protokolu č. 7 k mluvě zajišťuje prvo na minimlně jedno opravn řzen před soudem vyššho stupně pouze v zvažnějšch trestnch věcech. Totž prvo v trestnm řzen poskytuje odsouzenmu čl. 14 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (č. 120/1976 Sb.). Na druh straně však nemůže bt sporu o tom, že požadavek na vytvořen mechanismu sjednocen judikatury (byť třeba jen formou kasačn stžnosti či jinho mimořdnho opravnho prostředku) vyplv z požadavků kladench na stt, kter sm sebe definuje jako stt prvn. Neexistence takovho mechanismu ve svch důsledcch pak vede tž k nedostatečnmu tlaku na kultivaci veřejn sprvy jako celku a k pocitům orgnů tto sprvy, mnohdy oprvněnm, že jsou vystaveny soudn kontrole, kter postrd sjednocujc funkci. Kromě toho absence jakhokoliv prostředku sjednocovn judikatury sprvnch soudů vede k tomu, že do role "sjednocovatele" se v rozporu se svm postavenm dostv stavn soud. Tento stav vytvř zsadn nerovnost mezi prvnickmi a fyzickmi osobami na straně jedn a sprvnmi řady, neboť stt nem ždn prostředek, aby se brnil proti někdy diametrlně odlišnmu rozhodovn sprvnch soudů. Jinak řečeno, exekutiva nem možnost vyvolat posouzen sprvn judikatury vrcholnm orgnem moci soudn, m-li za to, že odporuje zkonu.

Pokud jde o nvrh IV. sentu stavnho soudu na zrušen 250 odst. 2 o. s. ř., je ze současn pravy zřejm, že podmněn aktivn legitimace k podn sprvn žaloby předchozm častenstvm ve sprvnm řzen může v některch přpadech vst k situaci, kdy z žalobnho prva - tedy z prva na přstup k soudu - jsou vyloučeny subjekty, o jejichž prvech či povinnostech bylo evidentně jednno, přpadně mohly bt ve svch prvech rozhodnutm orgnu veřejn sprvy dotčeny (a nelze vyloučit, že může jt o prvo zkladn, např. o prvo vlastnick). Dochz tedy k nerovnmu postaven osob dotčench ve svch prvech sprvnm rozhodnutm. Takov stav je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny i s požadavky plynoucmi z čl. 6 odst. 1 mluvy, neboť nen splněn požadavek, že každ, o jehož občansk prva nebo zvazky jde, mus mt zaručeno prvo na přstup k soudu. Tento protistavn stav lze nepochybně řešit způsobem, kter navrhuje ve svm vyjdřen Ministerstvo spravedlnosti, tedy cestou změny těch ustanoven předpisů sprvnho prva, jež osoby, kter mohou bt ve svch prvech dotčeny sprvnm rozhodnutm, z častenstv na sprvnm řzen vylučuj. Takov způsob řešen by byl jistě efektivn a tedy i ždouc, neboť možnost hjit sv prva by měla bt poskytnuta všem dotčenm osobm již ve sprvnm řzen samotnm. Je třeba uvst a pozitivně hodnotit, že zkonodrce sm v tomto směru již provedl korekci některch zvlštnch předpisů (např. rozšřil vymezen častnků v řzen o stavebn uzvěře či chrněnm zem ve stavebnm zkoně). Tak stavn soud v nlezu z 22. 3. 2000 sp. zn. Pl. S 19/99 (č. 96/2000 Sb.), kterm zrušil vymezen pojmu "soused" v ustanoven 139 psm. c) stavebnho zkona, jakož i v nlezu z 22. 3. 2000 sp. zn. Pl. S 2/99 (č. 95/2000 Sb.), kterm bylo zrušeno ustanoven 78 odst. 1 thož zkona určujc častnky tzv. kolaudačnho řzen, postupoval v tomto duchu.

Naznačen problm by mohl bt řešen okamžitou derogac čsti věty prvn ustanoven 250 odst. 2 o. s. ř. vyjdřen slovy "jako častnk sprvnho řzen", jakož i zrušenm věty druh tohoto odstavce, kter je ostatně nadbytečn, neboť to, zda někdo je častnkem sprvnho řzen, nezvis na tom, zda s nm sprvn řad jako s takovm zachz. Navc toto ustanoven jakoby promj zkladn podmnku řzen spočvajc v nezbytnosti prvn moci napadenho rozhodnut. Na druh straně si však stavn soud byl vědom toho, že již omezen častenstv na žalobce a žalovanho ( 250 odst. 1 o. s. ř.) je oproti prvorepublikov pravě krokem zpět, což ostatně připoušt i oficiln komentř k o. s. ř., když hovoř o tom, že toto ustanoven bud z stavnho hlediska pochybnosti a de lege ferenda bude vyžadovat činnou npravu. Je totiž zřejm, že by mělo bt věc obecnho zjmu, aby se sprvn soud zabval nejen nmitkami žalujcho, ale aby se hledělo na to, aby se všem osobm, kter byly na věci nějak zčastněny, dostalo možnosti hjit sv prva před soudem.

Konečně pak, pokud jde o vhrady IV. sentu stavnho soudu k stavnosti ustanoven 250a o. s. ř., je třeba uvst, že povinn zastoupen, ať již advoktem nebo jinmi specialisty (daňovmi poradci, auditory, patentovmi zstupci apod.), nen před sprvnmi soudy zkladnch stupňů v Evropě obvykl. Přes tuto vjimečnost a faktickou přsnost česk prvn pravy však nelze platn koncepci vytknout rozpor s stavnm pořdkem. Proti možn nmitce omezen přstupu k soudu lze argumentovat snahou zajistit rovnost častnků v řzen před sprvnm soudem, tedy aby žalobce nebyl znevhodněn proti žalovanmu sprvnmu orgnu, kter zpravidla zastupuje kvalifikovan sttn řednk. Povinn prvn zastoupen m obecně sloužit k realizaci zsady rovnosti zbran, jako znaku spravedlivho procesu. Bude věc zkonodrce, aby při nov kodifikaci zvžil nezbytnost nutnho prvnho zastoupen obecně, jakož i to, zda prvn pomoc, resp. prvo na tuto pomoc, stanoven v čl. 37 odst. 2 Listiny, může bt zabezpečovno pouze osobami s vysokoškolskm prvnickm vzdělnm. V tto souvislosti stavn soud dle připomn, že v přpadě povinnho prvnho zastoupen je nezbytn zajistit lpe než dosud dostupnost takovho zastoupen pro osoby socilně slab.

stavn soud uzavr a shrnuje, že současn prava sprvnho soudnictv vykazuje zvažn stavněprvn deficity. Předevšm nejsou někter aktivity veřejn sprvy, stejně jako jej přpadn nečinnost, pod kontrolou soudn moci vůbec. Dle pak ne každ, kdo může bt ve svch prvech dotčen sprvnm rozhodnutm, m prvo obrtit se na soud. Pokud pak i takov prvo m, nen stranou v plnohodnotnm fair procesu ve smyslu čl. 6 odst. 1 mluvy, ač by tomu tak v řadě věc bti mělo. Vydan soudn rozhodnut je pak konečn a (s vjimkou stavn stžnosti) nereformovateln, což vede k nejednotn judikatuře, jakož i k nerovnmu postaven sprvnho řadu, tedy ke stavu rozpornmu s požadavky prvnho sttu. Konečnost některch rozhodnut (zastaven řzen) pak může vst i k odmtnut spravedlnosti. Konečně pak vkon sprvnho soudnictv je organizovn způsobem, kter ignoruje skutečnost, že stava v čl. 91 uvd jako součst soustavy soudů Nejvyšš sprvn soud.

Z uvedench důvodů rozhodlo plnum stavnho soudu o zrušen cel čsti pt o. s. ř., neboť zmněn deficity stavnosti nelze podle jeho nzoru smysluplně řešit dlčmi derogacemi. Čin tak s vědomm, že řada ustanoven tto čsti a institutů v n upravench nestavnmi nejsou a budou v t či on podobě přtomny i v pravě nov. Stejně tak si je stavn soud vědom legislativn obtžnosti řešen popsanch stavnch deficitů, na druh straně však je nucen připomenout, že na nestavnost dlčch problmů poukazoval v řadě svch sentnch i plenrnch rozhodnut, kdy zejmna připomnal, že nen jeho kolem suplovat neexistujc Nejvyšš sprvn soud, interpretovat obyčejn, zejmna sprvn prvo, a poskytovat soudn ochranu jako jedin soudn instance. Proto po zvžen všech apelů, kter v minulosti ve směru k moci vkonn a zkonodrn učinil, a pot, co vzal na vědom stav prac na reformě sprvnho soudnictv, rozhodl se odložit vykonatelnost zrušujcho vroku do 31. prosince 2002. Přitom je stavn soud přesvědčen o potřebě delš legisvakance u takto zsadn změny, z čehož plyne, že přijet nov pravy je kolem ještě pro tento zkonodrn sbor.

Načítávám znění...
MENU
Hore