Sp. zn. Pl. ÚS 39/13 ve věci návrhu na zrušení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 275/2014 účinný od 28.11.2014
| Schválené: | 07.10.2014 |
| Účinnost od: | 28.11.2014 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ., Ústavní soud. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 39/13 dne 7. října 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Radovana Suchánka, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka), Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
I. Návrh se zamítá. II. Zásadu rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů podle jejich demonstrativního výčtu v § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není, a to v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem byla přiznána taková náhrada podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 13. 8. 2013 doručen nvrh Okresnho soudu v Chrudimi (dle tž jen "navrhovatel") podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava") a podle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") na zrušen ustanoven 137 odst. 1 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, v platnm zněn, nebo alespoň zrušen slova "hotovch" v tomto ustanoven (pozn. stavnho soudu: v uvedenm ustanoven je použit tvar "hotov"). Alternativně navrhovatel navrhuje, aby stavn soud interpretativnm vrokem stanovil zsady a limity pro určen nhrady drobnch a režijnch vdajů, kter pravidelně vznikaj častnkům občanskho soudnho řzen, kteř nejsou zastoupeni advoktem.
2. Napaden ustanoven je podle navrhovatele v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen "Listina"), neboť někteř spěšn častnci řzen jsou povinni prokazovat, jak hotov vdaje jim v řzen vznikly, naopak jin jsou tohoto břemene zbaveni, stač, že nklady uplatn paušlně na zkladě normativně založenho předpokladu, že s procesnm konem jsou pravidelně spojeny hotov vdaje ve vši 300 Kč.
3. Navrhovatel připomn, že paušalizovan nhrada pravidelně vznikajcch vdajů spojench s procesnmi kony činěnmi v občanskm soudnm řzen je jednm z mla možnch řešen, m-li bt občansk soudn řzen efektivn a m-li stt dodržet sv zvazky plynouc mimo jin z ustanoven čl. 1, 4 a 90 stavy a čl. 36 a nsledujcch Listiny. Toto řešen obsahuj ustanoven 2 odst. 1 a 13 vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnch advoktů a nhradch advoktů za poskytovn prvnch služeb (advoktn tarif), ve zněn pozdějšch předpisů, kter stanov paušlně minimln vši hotovho vdaje, kterou častnkům zastoupenm advoktem uhrad nespěšn častnk. Děje se tak podle navrhovatele na hraně stavnosti, neboť vyhlška je pouze formlně provedenm 22 zkona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zněn pozdějšch předpisů.
4. Navrhovatel poukazuje na to, že je s touto paušln nhradou v praxi zachzeno jako s jakousi režijn nhradou, ovšem do jej vše se již dnes plně neodrž prvn a technologick vvoj ani skutečn povaha konu, kter někdy nedv ani prostor pro vznik vdajů, kter maj bt touto paušln nhradou kryty. Samotnou existenci paušlnch nhrad hotovch vdajů navrhovatel nekritizuje, poukazuje ale na porušen rovnosti častnků řzen spočvajc v tom, že ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu vže vznik nhrady pro určitou skupinu častnků na prokzn vzniku hotovch vdajů.
5. Jako řešen tto nerovnosti zmiňuje navrhovatel nejprve užit 11 odst. 1 a 2 a 13 odst. 3 advoktnho tarifu na zkladě přm aplikace člnku 37 odst. 3 Listiny, což však narž na požadavek postupu dle 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu, a vsledkem je zachovn vše zmněn nerovnosti, což navrhovatel dokumentuje i na řzen, z něhož vzešel jm předložen nvrh. Ten označuje za typick důsledek prvn pravy, kter přmo vybz k tomu, aby byly podvny žaloby spojen na straně žalobce s mizivmi nklady, ovšem nklady prvně nezastoupenho žalovanho nemaj jak bt kompenzovny. Podobn situace je i u zastoupen institucionlnmi opatrovnky. Navrhovatel připomn, že takov prava nut prvn laiky, aby se nechali zastupovat advoktem, neboť jenom tak maj možnost doshnout alespoň paušln nhrady hotovch vdajů. Protistavn prava nhrady nkladů častnků řzen nadto souvis tak s deficity českho systmu prvn pomoci, na něž upozorňoval i stavn soud coby ochrnce prv častnků řzen a jejich rovnosti.
II.
Průběh řzen před stavnm soudem
6. stavn soud podle ustanoven 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadench ustanoven Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky, vldě a veřejnmu ochrnci prv.
7. Veřejn ochrnkyně prv podnm sdělila, že svho prva na vstup do řzen nevyužije, přičemž s předkldanm nvrhem Okresnho soudu v Chrudimi se ztotožňuje.
8. Vlda podnm sdělila, že taktž svho prva vstoupit do řzen nevyužije, upozornila nicmně na to, že je v současn době v rmci legislativnho procesu na rovni vldy projednvn Legislativn radou vldy vldn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekučn činnosti (exekučn řd) a o změně dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (veden v elektronick knihovně eKLEP pod č. j. 454/14), jehož clem je, kromě jinho, aby i častnk nalzacho a exekučnho řzen, kter nebyl v řzen zastoupen advoktem, měl prvo na přiznn nhrady hotovch vdajů a ušlho vdělku ve vši určen vyhlškou ministerstva, aniž by musel vdaje a ušl zisk prokazovat. Vlda proto toliko vyslovila obavu z interpretačnch problmů, ke kterm by vedla přpadn akceptace druh čsti eventulnho petitu, tedy zrušen slova "hotov" v ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu.
9. Poslaneck sněmovna prostřednictvm svho předsedy Jana Hamčka rekapitulovala proceduru přijmn občanskho soudnho řdu a jeho relevantnch novel. Připomněla, že tyto zkony byly vždy schvleny potřebnou většinou poslanců Nrodnho shromžděn Československ socialistick republiky, Federlnho shromžděn Česk a Slovensk Federativn Republiky, jakož i Poslaneck sněmovny, byly podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a byly řdně vyhlšeny a že zkonodrn sbor vždy jednal v přesvědčen, že přijat zkony jsou v souladu s stavou a našm prvnm řdem.
10. Sent prostřednictvm svho předsedy Milana Štěcha upozornil na to, že přestože byl 137 odst. 1 od přijet občanskho soudnho řdu měněn několikrt, normativn text "hotov vdaje častnků", proti němuž je projednvan nvrh namřen, se v něm nachz od prvopočtku, tedy od roku 1963. Na uveden skutečnosti nic nezměnila ani posledn velk změna občanskho soudnho řdu (zkon č. 293/2013 Sb.), přijat v souvislosti s rekodifikac soukromho prva hmotnho a schvlen tak Sentem v mezch jeho stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Přitom prvě při tto posledn velk "revizi" soukromho procesnho prva, proveden zkonem č. 293/2013 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, se zkonodrce zabval občanskm soudnm řdem jako celkem a nepochybně by při takov přležitosti - v přpadě, že by byl o protistavnosti napadenho ustanoven přesvědčen - způsobem jemu vymezenm stavou a přslušnm jednacm řdem na danou situaci reagoval. Samotn Sent ždnou změnu 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu v souvislosti s projednvnm nvrhu zkona č. 293/2013 Sb. ani jindy neinicioval, resp. neměl k problematice nkladů řzen ždn, tm mně stavn vhrady.
11. stavn soud se zabval tm, zda česk prvn prava odlišujc prokazovn nkladů zastoupench a nezastoupench častnků odpovd vykazovn nkladů řzen v okolnch zemch. čelem tohoto srovnn bylo zjistit, ve kterch zemch, jejichž civiln procesn předpisy jsou systmově podobn česk pravě civilnho procesu, je umožněno, aby paušln nhradu hotovch vdajů (resp. obdobn typ nroku) požadoval spěšn častnk, ať už je zastoupen advoktem nebo notřem, či nikoliv; a ve kterch zemch naopak může takovou paušln nhradu hotovch vdajů (resp. obdobn typ nroku) požadovat pouze častnk zastoupen advoktem nebo notřem. Z tto srovnvac analzy vyplynulo, že z 24 posuzovanch zem čin určit rozdl mezi zastoupenmi a nezastoupenmi častnky z hlediska přiznvn paušln nhrady některch nkladů (telekomunikac či pořizovn fotokopi) pouze Německo a Slovensko.
III.
Posouzen tvrzen protistavnosti
12. stavn soud se nejprve zabval aktivn legitimac navrhovatele k podn nvrhu na zrušen napadenho ustanoven a dospěl k zvěru, že navrhovatel aktivně legitimovn je. Navrhovatel totiž ve věci, kterou předkld stavnmu soudu, aplikoval ustanoven občanskho soudnho řdu o nkladech řzen a jejich nhradě, provedl jejich aplikaci dle svho nzoru stavně konformnm způsobem vyplněnm nestavn mezery, a soud odvolac v přslušn věci dospěl k zvěru, že tato aplikace nen možn. Navrhovateli tedy, domnval-li se, že aplikace uložen mu odvolacm soudem je v rozporu s stavnm prvem častnka řzen na spravedliv proces a rovn postaven všech častnků v soudnm řzen (čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny), nezbvalo nic jinho než obrtit se na stavn soud, aby vyřešil otzku stavnosti napadenho ustanoven a jeho stavně konformnho vkladu. Nen vyloučeno, že by přpadnějš bylo napadnout před stavnm soudem spolu s 137 občanskho soudnho řdu i 142 občanskho soudnho řdu upravujc přiznvn nhrady nkladů řzen, nicmně stavn soud vyložil nvrh navrhovatele tak, aby jej mohl projednat s tm, že si je vědom toho, že navrhovatel po něm požaduje vklad řešc mezeru v zkoně či zrušen prvn pravy, kter zvhodňuje v režimu prokazovn hotovch vdajů častnka zastoupenho advoktem oproti častnkovi nezastoupenmu. Problm tto nerovnosti je způsoben nejen napadenm ustanovenm občanskho soudnho řdu, ale tž jej provdějcmi ustanovenmi advoktnho tarifu. Soudce obecnho soudu je sice povoln podle čl. 95 stavy posoudit soulad vyhlšky se zkonem sm, nicmně v posuzovan situaci navrhovatel shledal paušln nhradu nkladů stanovenou advoktnm tarifem stavně konformn a souladnou se zsadou hospodrnosti a efektivity soudnho řzen; rozpor s prvem častnka řzen na rovn zachzen před soudem spočv pouze v tom, pokud by tuto paušln nhradu nesměl přiznat častnku nezastoupenmu. Clem navrhovatele v posuzovanm přpadě nebylo zkomplikovat procesn povinnosti zastoupenm častnkům, ale usnadnit a zjednodušit proces prokazovn nkladů řzen pro nezastoupen častnky. stavn soud tedy porozuměl nvrhu a předložen nvrh projednal, neboť odmtnut jeho projednn by bylo v rozporu s jeho stavn lohou a projevem přepjatho formalismu.
13. Při posuzovn toho, zda napaden ustanoven občanskho soudnho řdu a s nm souvisejc ustanoven advoktnho tarifu jsou rozporn s stavnm pořdkem, či zda jsou sice protistavně aplikovny, nicmně je možno je vyložit v otzce možnosti přiznvn paušlnch nhrad stavně konformně, jak naznačuje navrhovatel nejen svm nvrhem, ale zejmna svou vlastn dosavadn rozhodovac prax, zvažoval stavn soud nejprve smysl tto pravy.
14. Nejprve je namstě uvst nyn platn zněn napadenho ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu, spolu se zněnm s nm těsně souvisejcho odstavce 2:
"(1) Nklady řzen jsou zejmna hotov vdaje častnků a jejich zstupců, včetně soudnho poplatku, ušl vdělek častnků a jejich zkonnch zstupců, nklady důkazů, tlumočn, nhrada za daň z přidan hodnoty, odměna za zastupovn a odměna pro meditora podle zkona o mediaci za prvn setkn s meditorem nařzen soudem podle 100 odst. 2.
(2) Odměna za zastupovn patř k nkladům řzen, jen je-li zstupcem advokt nebo notř v rozsahu svho oprvněn stanovenho zvlštnmi prvnmi předpisy anebo patentov zstupce v rozsahu oprvněn stanovenho zvlštnmi prvnmi předpisy."
15. Z citovanho ustanoven vyplv, že pokud častnk řzen nen zastoupen advoktem, m nrok zejmna na nhradu hotovch vdajů. Komentřov literatura (viz Drpal, L., Bureš, J. a kol. Občansk soudn řd I.: 1 až 200za. Komentř. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 945) vymezuje hotov vdaje nad rmec dalšch nkladů vslovně v ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu uvedench (pro nezastoupen častnky jde o soudn poplatek, ušl vdělek, nklady důkazů a tlumočn) nsledovně: "K hotovm vdajům častnků (vedlejšch častnků) a jejich zstupců patř vedle vdajů spojench s doručenm jejich podn soudu (poštovnho) zejmna jzdn, mstn přepravn, stravn a nocležn, popřpadě tž nutn vydn průvodce a jeho ušl vdělek." Hotov vdaje advoktů, notřů a patentovch zstupců hrazen paušlně určenou čstkou majc pokrt nklady spočvajc ve vnitrosttnm poštovnm, mstnm hovornm a přepravnm nsledně rozebr tento komentř samostatně.
16. stavn soud se opakovaně vyjdřil k principům ovldajcm přiznvn nhrad vynaložench hotovch vdajů, k němuž dochz podle 142 odst. 1 ve vazbě na 137 odst. 1 a 2 občanskho soudnho řdu. Patrně nejsouhrnněji tak učinil v nlezu sp. zn. I. S 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 (N 68/64 SbNU 767), v bodu 17: "Zkladn zsadou, kter ovld rozhodovn o nhradě nkladů civilnho spornho procesu, je zsada spěchu ve věci vyjdřen v 142 odst. 1 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů. V tto zsadě se promt myšlenka, že ten, kdo důvodně brnil sv subjektivn prvo nebo prvem chrněn zjem, by měl mt prvo na nhradu nkladů, jež při tto procesn činnosti čelně vynaložil, proti častnkovi, jenž do jeho prvn sfry bezdůvodně zasahoval. Prvo spěšn procesn strany vůči nespěšn straně řzen na nhradu nkladů vychz ze zkladnho strukturnho principu, kter se v civilnm spornm procesu uplatňuje, tj. ze systmu dvou stran v kontradiktornm postaven, v rmci něhož častnci řzen vystupuj jako vzjemn oponenti uplatňujc v řzen protichůdn zjmy. spěch jedn procesn strany je tak zroveň nespěchem jejho procesnho odpůrce, přičemž každ strana se v mezch danch občanskm soudnm řdem snaž pomoc přpustnch prostředků doclit vlastnho vtězstv a prohry protistrany. Je-li procesn strana spěšn, měl by j jej odpůrce nahradit nklady, kter při tom čelně vynaložila, neboť by bylo v rozporu s ochrannou funkc civilnho prva procesnho, pokud by civiln proces neumožňoval odstranit zmenšen majetkov sfry častnka způsoben jenom tm, že byl nucen důvodně hjit sv prva, do nichž někdo jin zasahoval."
17. Převldajc judikatura civilnch soudů pak ukazuje, že hotov vdaje ve smyslu 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu mus nezastoupen častnk řzen prokazovat, chce-li se podle 142 občanskho soudnho řdu domoci jejich nhrady. Přkladem může posloužit i usnesen Krajskho soudu v Hradci Krlov - pobočky v Pardubicch sp. zn. 18 Co 229/2013 ze dne 27. 6. 2013, jmž bylo v řzen, z něhož vzešel nyn posuzovan nvrh, zrušeno původn usnesen navrhovatele, kterm chtěl nezastoupen žalovan přiznat paušln nhradu hotovch vdajů. Krajsk soud zde konkrtně uvedl: "Je zřejm, aniž by to bylo v rozporu se zsadou rovnosti častnků, že hotov vdaje žalovan v souvislosti s tmto řzenm nelze ztotožnit s vdaji, jak by byla žalovan povinna zaplatit svmu advoktovi za poskytovn prvnch služeb, pokud by byla zastoupena."
18. Naopak zastoupen častnci mohou do nkladů řzen, kter jsou jim v přpadě jejich spěchu v řzen soudy přiznvny, uplatnit i odměnu za zastupovn, jejž součst je podle 13 odst. 1 advoktnho tarifu tak "nhrada hotovch vdajů čelně vynaložench v souvislosti s poskytnutm prvn služby". Ustanoven 13 odst. 3 advoktnho tarifu k tomu dodv: "Nedohodl-li se advokt s klientem na jin paušln čstce jako nhradě vdajů na vnitrosttn poštovn, mstn hovorn a přepravn, čin tato čstka 300 Kč na jeden kon prvn služby." Je navc obecně zažitou prax, že i tehdy, kdy by si advokt s klientem dohodli vyšš paušln čstku, obecn soudy přiznvaj toliko advoktnm tarifem upravenou čstku 300 Kč za každ kon (srov. komentř k 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu in Jirsa, J. a kol. Občansk soudn řzen: soudcovsk komentř. Praha: Havlček Brain Team, 2013; elektronick verze dostupn v prvnm informačnm systmu ASPI).
19. Jako prvn z paušlně kompenzovanch vdajů je tedy uvedeno vnitrosttn poštovn. To je nklad, kter sice může prokazovat i nezastoupen častnk řzen, ovšem advoktovi, a zprostředkovaně tedy zastoupenmu častnkovi, již dnes obvykle vznikat fakticky vůbec nebude, neboť psemn komunikace advoktů se soudy již byla z větš čsti nahrazena komunikac prostřednictvm datovch schrnek. U nich je relativně nročn, a to finančně i dovednostně, jejich samotn pořzen, respektive zprovozněn; jednotliv komunikačn kon je však pak již prakticky bezplatn, takže by se těžko, byť i v průměru, určovalo, jak jsou zhruba nklady na "datov poštovn" ve vztahu k jednomu konu prvn služby. Podobně čtovn "mstnho hovornho" je již samo o sobě archaismem, neboť v ře, kdy většina telefonick komunikace je uskutečňovna pomoc mobilnch telefonů, nem smysl rozlišovat mstn a meziměstsk hovory a lze předpokldat, že dnešn advokti nemaj obvykle hovory čtovny po minutch či jednotlivch hovorech, ale pokryty paušln platbou mobilnmu opertorovi, takže jednotliv hovor uskutečněn se soudem či se samotnm mandantem obvykle nezalož samostatn přesně vyčsliteln vdaj. Snad pouze u přepravnho smysl pravy zůstv stejn jako v době přijet advoktnho tarifu. Ve svm celku však nklady, jež maj bt kompenzovny paušln nhradou, vznikaj v mnohem menš mře než v době přijet advoktnho tarifu, respektive vztahuj se spše obecně k provozu advoktn kancelře (platby za internet a telefonn paušl), nikoli k jednotlivm konům. Paušln nhrada hotovch vdajů m přitom krt nklady, kter ve vztahu ke konkrtnmu řzen, respektive konu, advoktu vznikaj, jen by bylo obtžn je vyčslit. Nese-li někdo vdaje, kter maj bt tmto paušlem kryty, pak to budou paradoxně častěji nezastoupen častnci řzen, obvykle nemajc datovou schrnku, než advokti, respektive jimi zastoupen častnci. Navc jakkoli nezastoupen častnci na vpisu z čtu za služby mobilnch opertorů patrně snze rozeznaj hovor uskutečněn se soudem ve věci svho řzen od jinch hovorů (u vykazovn dalšch nkladů pokrytch paušln nhradou již i toto usnadněn odpad), sama obtžnost dohledvn těchto dajů a jejich vykazovn před soudem, kter je pro ně často zcela neobvykl a těžko zvldnuteln, toto "zjednodušen" vce než kompenzuje.
20. V postaven zastoupench a nezastoupench častnků tedy vznik nerovnost v prokazovn vynaložench nkladů, neboť advoktem zastoupen častnk řzen nemus čst hotovch vdajů evidovat a dokldat, naopak častnk bez prvnho zastoupen nemůže možnosti paušln nhrady nkladů řzen využt. Tuto nerovnost je možno uchopit i pomoc modifikovanho testu přm diskriminace, kter lze tž označit jako test rovnho zachzen [nlez sp. zn. Pl. S 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (44/2014 Sb.), bod 35]. Test rovnho zachzen se skld z nsledujcch kroků posuzujcch tyto čtyři otzky: 1. jde o srovnatelnho jednotlivce nebo skupiny (tj. jde o častnky řzen)?; 2. je s nimi zachzeno odlišně?; 3. je odlišn zachzen dotčen straně sporu k tži (uloženm břemene nebo odepřenm dobra)?; 4. je toto odlišn zachzen ospravedlniteln, tj. a) sleduje legitimn zjem a b) je přiměřen?
21. Pohledem tohoto testu je možno konstatovat, že 1. zastoupen i nezastoupen častnci jsou ve srovnateln situaci, neboť jsou častnky thož řzen a jak zstupci zastoupenho častnka, a zprostředkovaně tedy i samotnmu zastoupenmu častnkovi, tak nezastoupenmu častnkovi vznikaj obdobn nklady řzen vyplvajc zejmna z komunikace se soudem; 2. je s nimi zachzeno odlišně, neboť v přpadě zastoupench častnků si jejich zstupci mohou uplatnit vynaložen vdaje jednoduše paušlně, zatmco nezastoupen častnci je musej nročněji prokazovat; 3. toto odlišn zachzen je nezastoupenm častnkům k tži, protože je na ně kladeno větš břemeno z hlediska dokladovn nkladů spjatch s řzenm; 4. uveden prava sleduje legitimn zjem, totiž reflektovat skutečnost, že advokti jako prvn profesionlov zastupujc v řadě řzen mohou jen stěž doklady doložit nklady na konkrtn kon prvn služby; takov odlišn zachzen je však zjevně nepřiměřen. Hlavnm důvodem tto nepřiměřenosti, porušujc ve svm důsledku člnek 37 odst. 3 Listiny, je skutečnost, že je na nezastoupen častnky kladeno nepřiměřeně větš důkazn břemeno, neboť musej jednotlivě prokazovat konkrtn nklady, chtěj-li se domoci jejich nhrady; oproti tomu zastoupen častnci nklady prokazovat nemusej a mohou se naopak domoci čstky, kter jejich faktick nklady mnohdy vrazně překračuje, neboť je stanovena paušlně.
22. Imperativ rovnosti zastoupench a nezastoupench častnků řzen i v oblasti prokazovn hotovch vdajů je naplněnm důležitho principu "rovnosti zbran" častnků soudnho řzen, kter je esenciln součst prva na spravedliv proces, jak stavn soud konstatoval např. ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.). Z pohledu podstavnho prva a přiznvn nhrady nkladů řzen ostatně jinak nen vůbec rozhodn, zda byl častnk řzen zastoupen či nikoli, nrok na nhradu nkladů řzen vznik přmo častnku řzen, nikoli jeho advoktovi. V rozporu s prvem na rovn zachzen či na "rovnost zbran" by tedy byla i situace, kdy by byli favorizovni častnci řzen zastoupen advoktem oproti častnkům řzen nezastoupenm.
23. Jde přitom o nerovn zachzen, kter v konkrtnch řzench zakld i porušen rovnosti častnků řzen, tedy prva garantovanho v člnku 37 odst. 3 Listiny, jak na to upozorňuje navrhovatel. Podle člnku 37 odst. 3 Listiny jsou si všichni častnci v řzen rovni. V důsledku zde rozebran zkonn a podzkonn pravy si však častnci v řzen rovni nejsou, jednak proto, že nezastoupen častnci musej doklady prokazovat vdaje, kter zastoupen častnci dokldat nemusej; jednak proto, že zvšen vše paušln nhrady hotovch vdajů neodpovd trendu, kterm je faktick snižovn vše těch nkladů, kter měly bt podle 13 odst. 3 advoktnho tarifu paušln čstkou pokryty, takže jde spše o bonus pro vtěze v řzen a nen vůbec jasn, proč by takov bonus měl bt přiznvn pouze vtězi zastoupenmu advoktem.
24. Zkonodrce se tak vlastně dostal do opačnho extrmu než u tzv. přsudkov vyhlšky, tedy vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanov paušln sazby vše odměny za zastupovn častnka advoktem nebo notřem při rozhodovn o nhradě nkladů v občanskm soudnm řzen a kterou se měn vyhlška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnch advoktů a nhradch advoktů za poskytovn prvnch služeb (advoktn tarif), ve zněn pozdějšch předpisů. Ta byla zrušena nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 25/12 ze dne 17. 4. 2013 (116/2013 Sb.), v němž bylo mimo jin kritizovno nsledujc: "Nklady prvnho zastoupen vypočten na zkladě přsudkov vyhlšky nepřiměřeně zatěžuj nespěšnou stranu řzen zejmna v situacch, kdy hodnota předmětu sporu se pohybuje v nižšch psmech, zejmna v psmu bagatelnosti. Přiznan nhrada nkladů je zjevně nepřiměřen povaze a obsahu sporu. Vynucen plněn občanskoprvnch zvazků v takovch přpadech je přitom z hlediska obecn spravedlnosti marginln zležitost, do popřed se dostv zjem věřitele na dosažen vnosu z veden samotnho sporu." Jinak řečeno, stavn soud zde v jedn složce nhrad nkladů řzen kritizoval to, že je o nerovnm rozhodovno stejně, tedy že i prohra v marginlnch sporech je zatěžovna povinnost uhradit nklady v podobn vši jako prohra ve sporech nemarginlnch (a zroveň ve vši vysoce překračujc samotnou žalovanou čstku).
25. V nyn posuzovan věci shledv stavn soud problm opačn, neboť o rovnm je fakticky rozhodovno nestejně, což se opět projevuje nejviditelněji v marginlnch sporech, v nichž je prohra zatěžovna mimo jin povinnost nahradit vtězi paušlně stanoven hotov vdaje, ovšem pouze tehdy, pokud je spěšn strana zastoupena advoktem; pokud by naopak zastoupen strana prohrla, hradu paušlně stanovench vdajů proti straně nezastoupen neriskuje.
26. Tato nerovnost, kter v konkrtnch řzench zakld porušen rovnosti častnků řzen ve smyslu člnku 37 odst. 3 Listiny, m nadto v některch typech sporů i povahu systmovho problmu česk justice. stavn soud opakovaně upozorňoval na to, že dlouhodobě nen legislativně řešen problm sporů mezi "sriovmi" prvně zastoupenmi žalobci, pro něž je při počtu jimi vedench sporů relevantn motivac i celkov vše čstky zskan v těchto sporech na nhradě nkladů, a prvně nezastoupenmi žalovanmi, pro něž je soudn řzen obvykle zcela novou udlost, v nž se obtžně orientuj, a přitom spor může bt zhusta veden o tak malou čstku, že se jim nevyplat nechat se prvně zastupovat. Napřklad v usnesen sp. zn. I. S 3372/11 ze dne 24. 7. 2013 (dostupn na http://nalus.usoud.cz) se stavn soud kriticky vyslovil na adresu přiznvn nhrad nkladů řzen v situaci, kdy prvo na peněžn plněn sriově vymh jin než původn (originrn) věřitel a žalobce s žalovanmi pohledvkami obchoduje, přičemž zisk m bt generovn paušlně stanovenmi nhradami hotovch vdajů soudnho řzen (tehdy ovšem ještě podle vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb.). Stejn nzor později převzal stavn soud tž v nlezu sp. zn. IV. S 3678/12 ze dne 18. 12. 2013 (dostupn na http://nalus.usoud.cz). K "parazitovn (neměrnm navyšovnm o nklady řzen) na drobnch pohledvkch vůči občanům" se pak stavn soud vyjdřil kriticky v nlezu sp. zn. I. S 195/11 ze dne 15. 12. 2011 (N 215/63 SbNU 473). Tm samozřejmě nem bt advoktům odepřeno prvo generovat zisk, jak vyplv již z jejich svobody podnikn garantovan člnkem 26 Listiny. Tento zisk však nem bt vytvřen pomoc paušln nhrady hotovch vdajů. Pokud se tedy vytvořila praxe, kter paušln nhradu hotovch vdajů chpe jako prostředek vytvřen zisku ve stonsobně opakovanch žalobch, je to tak v rozporu se smyslem tohoto procesnho institutu a zroveň v rozporu s principem rovnosti častnků.
27. Prvě na porušovn rovnosti častnků řzen v tomto typu sporů trefně poukazuje navrhovatel v bodu 11 svho nvrhu: "V prvnm sttě nemůže bt soudn řzen ve většm rozsahu exkluzivn arnou pro osoby, kter znaj kouzeln slova jako €špromlčen', €šprekluze' či triky, jak se vyhnout doručen, nebo naopak formlně doručit tak, aby o tom druh častnk fakticky nevěděl. Pokud někter žalobce poměrně často žaluje pohledvky, kter jsou daleko za dobou promlčen, vzbuzuje tm mj. i otzky, zda pasivita žalovanch, se kterou se zde kalkuluje, nen způsobena prvě časovou vzdlenost od udlost, kter měly dt vzniknout žalovan pohledvce ..."
28. Zde je třeba připomenout, že prvě takovou povahu měl i spor, z něhož vzešel prvě projednvan nvrh. V něm byl žalujc společnost STAY ACTIVE INC. podn proti žalovan Ivaně Hpov nvrh na vydn elektronickho platebnho rozkazu na zaplacen čstky 6 434 Kč jako nedoplatku z leasingov ceny a 1 000 Kč jako smluvn pokuty a dle na zaplacen soudnho poplatku a odměny prvnho zstupce. Šlo přitom o jednu z pohledvek převedench předtm na žalobce na zkladě smlouvy o postoupen většho množstv pohledvek. Obě žalovan čstky a nhrada nkladů řzen byly nejprve žalobci přiznny elektronickm platebnm rozkazem Okresnho soudu v Chrudimi sp. zn. 111 EC 599/2011 ze dne 17. 5. 2012. Žalovan ovšem uplatnila nmitku promlčen, v reakci na niž vzal žalobce žalobu zpět. Okresn soud proto řzen zastavil usnesenm ze dne 22. 11. 2012, jmž tak přiznal žalovan nhradu nkladů řzen ve vši 300 Kč, neboť žalovan sice nebyla prvně zastoupena, na zkladě člnku 36 odst. 1 a člnku 37 odst. 3 Listiny však bylo na danou situaci namstě analogicky aplikovat 13 odst. 3 advoktnho tarifu, k čemuž vedla okresn soud i skutečnost, že zde žalobce uplatnil zcela zjevně promlčenou pohledvku. Tm zavinil zastaven řzen, a měl by proto nahradit žalovan nklady na administrativn vdaje, komunikaci, rešerše, studium věci a strven čas, zejmna s přihldnutm k tomu, že šlo o starou pohledvku, u nž se obtžně dohledvala dokumentace. Krajsk soud v Hradci Krlov - pobočka v Pardubicch ovšem k odvoln žalobce toto usnesen okresnho soudu zrušil, neboť podle něj paušln nhrada hotovch vdajů ve vši 300 Kč nen u advoktem nezastoupenho častnka řzen použiteln. Pot, co se věc vrtila okresnmu soudu k dalšmu řzen, rozhodl se předložit stavnmu soudu podle člnku 95 odst. 2 stavy nyn posuzovan nvrh. Jm usiluje o to, aby došlo buď ke zrušen, nebo k vymezen stavně konformnho vkladu vše uvedench ustanoven takovm způsobem, kter by zamezil porušovn rovnosti častnků řzen.
29. stavn soud byl v průběhu řzen informovn přpisem řadu vldy Česk republiky ze dne 21. 7. 2014 o aktuln legislativn iniciativě v podobě nvrhu novely advoktnho tarifu, kter je nyn připravovna Ministerstvem spravedlnosti. Ta m snžit vši odměny advokta i vši nhrady hotovch vdajů tak, aby absolutn vše těchto nkladů nemotivovala častnky řzen k uplatněn pohledvky pro čstku nkladů, ale přitom by současně umožnila, aby spěšn straně sporu byly hrazeny čelně vynaložen nklady na prvn zastoupen (viz tiskovou zprvu Ministerstva spravedlnosti ze dne 1. 4. 2014 nazvanou Ministryně spravedlnosti navrhuje vrazně snžit nklady vymhn pohledvek a exekuc, dostupnou na strnkch www.justice.cz). Stejně tak je stavnmu soudu znma i projednvan změna občanskho soudnho řdu, na niž ve svm vyjdřen upozornila vlda a podle nž m do budoucna platit, že častnkovi, kter nebyl v řzen zastoupen advoktem a nedoložil vši hotovch vdajů, přizn soud nhradu hotovch vdajů ve vši stanoven zvlštnm prvnm předpisem, aniž by tm bylo dotčeno jeho prvo na nhradu ostatnch nkladů. Tedy připravovan legislativa vede k naplněn čl. 37 odst. 3 Listiny a vyrovnn obou stran sporu ohledně dokazovn vynaložench hotovch vdajů v souladu se zvěry tohoto rozhodnut stavnho soudu.
30. I v přpadě svho přijet by ovšem tato legislativn změna působila toliko prospektivně, tedy na spory vznikl v budoucnu. stavn soud tak touto iniciativou nen zbaven sv povinnosti naplnit roli ochrnce stavnosti a zasadit se o ochranu prva na rovn postaven v řzen ve smyslu člnku 37 odst. 3 Listiny těch častnků, jejichž spory již probhaj nebo začnou dřve, než bude legislativn prava řešc popsan problm přijata. Nže je přitom vyloženo, že k tto ochraně prva nen nezbytně nutn rušit nyn platnou prvn pravu, nbrž stač přitakat jejmu stavně konformnmu vkladu, kter již nyn zastvaj někter z obecnch soudů, včetně navrhovatele.
IV.
Posouzen nvrhu na zrušen 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu
31. Pokud jde o posouzen nvrhu na zrušen 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu, mus stavn soud konstatovat, že samotn zrušen 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu by popsanou protistavn nerovnost fakticky nevyřešilo, a to ani v přpadě zrušen celho ustanoven, ani v přpadě zrušen slova "hotov".
32. Zrušen celho ustanoven by totiž pouze vytvořilo prvn mezeru, neboť by absentovala prava vymezujc, co jsou vlastně nklady řzen. Pokud by tak stavn soud přistoupil ke zrušen tohoto ustanoven s okamžitou činnost ke dni vyhlšen nlezu, bylo by na soudech, počnaje soudy prvoinstančnmi, aby vymezily, co lze zahrnout mezi nklady řzen, na jejichž nhradu m mt častnk prvo podle 142 odst. 1 občanskho soudnho řdu; a na soudech odvolacch a dovolacch by pak bylo, aby postupně vklad nižšch soudů sjednotily, byť i způsobem, kter by odstranil vše prokzanou nerovnost založenou stvajc prvn pravou a jej dosavadn obvyklou aplikac. V mezičase by ovšem byla vrazně zpochybněna prvn jistota coby dalš ze zkladnch pilřů, na nichž je vystavěna konstrukce prvnho sttu. Takov postup by zatžil jak častnky řzen, kteř by obecnm soudům předkldali argumentaci k tomu, kter hotov vdaje jim maj bt hrazeny, tak obecn soudy, kter by musely svm vkladem nhle vzniklou prvn mezeru postupně zaplňovat, navc by si tak musely poradit s otzkou intertemporality, tedy dopadu tto prvn mezery a jejho "zaplněn" na již probhajc soudn řzen. To vše by bylo nesporně na jmu nejen prvn jistotě, ale tak hospodrnosti a efektivitě soudnch řzen. Zrušen či neaplikace 13 odst. 3 advoktnho tarifu by pak sice vedly tž k narovnn postaven zastoupench a nezastoupench častnků řzen, avšak tmto řešenm by se jen zkomplikovaly procesn povinnosti zastoupenm častnkům a prce soudců, naopak aplikace uvedenho ustanoven i na nezastoupen častnky usnadn a zjednoduš proces prokazovn nkladů řzen pro nezastoupen častnky. Krom toho by komplikace v prokazovn nkladů mohla bt k tži nejen zastoupenm častnkům, ale i jejich zstupcům, čmž by došlo i k zsahu do jejich prva na podnikn, zakotvenho v čl. 26 Listiny. Z těchto důvodů stavn soud pokld za vhodnějš takov řešen, kter nevytvoř prvn mezeru a nezalož problm intertemporality tam, kde nen nutn jej vyvolvat. Navc problm nespočv v samotnm textu napadenho ustanoven, nbrž v jeho aplikaci některmi obecnmi soudy rozporn s požadavky člnku 37 odst. 3 Listiny. I z toho důvodu pokld stavn soud za vhodnějš a souladnějš s principem minimalizace zsahů, pokud namsto zrušen napadenho ustanoven interpretativnm vrokem vymez, jakou aplikaci napadenho ustanoven pokld za stavně konformn, jak bude rozebrno nže.
33. Pokud by naopak stavn soud přistoupil ke zrušen tohoto ustanoven s odloženou činnost, což je dalš z postupů, kter by posuzovan nvrh mohl vyvolat, šlo by sice o možn nstroj ntlaku na zkonodrce, aby komplexn pravou uveden problm vyřešil, ovšem je vc než problematick, jak by to pomohlo vyřešit protistavn nerovnost ve sporech již probhajcch nebo zahjench před činnost takov budouc pravy, včetně řzen, z něhož vzešel nyn posuzovan nvrh.
34. Zrušen samotnho slova "hotov" by sice nemělo tak "devastujc" činky na prvn jistotu jako zrušen celho ustanoven, nen však zjevn, v čem by pomohlo nastolen rovnosti častnků. Je možn, že by zmnka toliko o "vdajch" ponechala větš prostor k soudn vaze než zmnka o "hotovch vdajch", tedy že by bylo snazš podřadit paušln nhradu hotovch vdajů nezastoupenho častnka pod slovo "vdaje" než pod spojen "hotov vdaje".
35. stavn soud je nicmně přesvědčen, že prostor k takov soudn vaze, kter by umožnila přiznvat paušln nhradu hotovch vdajů i nezastoupenm častnkům řzen, a tedy zachovat jejich rovn postaven v řzen oproti častnkům zastoupenm, jak požaduje člnek 37 odst. 3 Listiny, se nabz již v rmci nynějšho textu prvn pravy. Nelze totiž přehldnout, že včet nkladů řzen obsažen v 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu je toliko demonstrativn, jak ukazuje použit slova "zejmna". Prvě toto slovo vytvř prostor pro zahrnut i jinch nkladů řzen, jejichž přiznn je souladn se smyslem tohoto ustanoven. Těmito nklady, kter lze nahradit i nezastoupenmu častnku řzen, jsou pak prvě hotov vdaje nahrazen paušln čstkou, a to ve vši podle 13 odst. 3 advoktnho tarifu.
36. Zahrnutm těchto nkladů se na půdorysu demonstrativnho včtu nkladů řzen obsaženho prvě v 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu zaplňuje mezera, na niž fakticky svm nvrhem upozorňuje navrhovatel, tedy mezera spočvajc v tom, že stvajc prava vslovně pamatuje s možnost přiznvn paušln nhrady hotovch vdajů pouze na zastoupen, a nikoli na nezastoupen častnky řzen.
37. Jinak řečeno, zatmco na advokty (a zprostředkovaně tedy i na jimi zastoupen častnky řzen) dopad jasn podzkonn prava vymezujc vši paušln nhrady hotovch vdajů, na nezastoupen častnky řzen ždn vslovn prvn prava nedopad, což je nutno chpat jako mezeru v prvu, způsobujc protistavn důsledky, jak bylo vyloženo vše. Tuto mezeru je nutno překlenout použitm analogie iuris, tedy tm, že na řešen situace, na niž ždn - v tomto přpadě podzkonn - prvn prava vslovně nedopad, se použije ustanoven toho podzkonnho prvnho předpisu, kter řeš situaci nejpodobnějš, v danm přpadě tedy ustanoven 13 odst. 3 advoktnho tarifu, pokud by nepoužit takov analogie mělo protistavn důsledky. Nejde přitom o použit analogie nepřpustn, neboť nejde o oblast, v nž by jej použit bylo vyloučeno, jako je tomu v trestnm prvu hmotnm, a jej použit jde v danm přpadě ve prospěch nezastoupench častnků řzen, na něž toto analogick vztažen advoktnho tarifu dopadne. Zroveň jde o analogick použit podzkonnho předpisu, jež vslovně umožňuje text předpisu zkonnho, totiž ona vše zmněn demonstrativn povaha včtu hrazench nkladů řzen v 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu. Jde pak předevšm o analogick použit, kter je přikzno imperativem stavně konformnho vkladu podstavnho prva, a to ve vše vymezench situacch, kdy by vztažen možnosti paušln nhrady hotovch vdajů jen na advokty založilo protistavn nerovnost mezi zastoupenmi a nezastoupenmi častnky. Text zkonn pravy tedy toto analogick vztažen podzkonn pravy i na nezastoupen častnky umožňuje, čl. 37 odst. 3 Listiny jej v určitch situacch přikazuje.
38. Ustanoven 13 odst. 3 advoktnho tarifu tak m bt analogicky vztaženo i na nezastoupen častnky řzen, pokud je takov postup potřebn k vkladu 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu souladnmu s čl. 37 odst. 3 Listiny. Prvě takov vklad je nutno pokldat za stavně konformn a v zjmu minimalizace soudnho zsahu [viz např. nlez sp. zn. Pl. S 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.)] jej upřednostnit před zrušenm napadenho ustanoven.
39. To, že je takov postup i prakticky možn a použiteln i beze změny občanskho soudnho řdu, ostatně prokzal i sm navrhujc obecn soud, jak je vidět nejen z jeho dalšch rozhodnut (např. rozsudek Okresnho soudu v Chrudimi sp. zn. 111 C 54/2012 ze dne 19. 2. 2013), ale i z vše proveden rekapitulace řzen, z něhož vzešel nyn posuzovan nvrh. Na možnosti takovho postupu přitom nic neměn skutečnost, že bylo původn rozhodnut navrhujcho soudu zrušeno soudem odvolacm. Je tedy patrn, že obecn soudy, zejmna sm navrhovatel, již použvaj takovou interpretaci, kter řeš problm, jenž navrhovatel označuje za důvod svho nvrhu, tedy tvrzenou protistavn nerovnost mezi častnky řzen zastoupenmi advoktem a častnky nezastoupenmi.
40. Za tto situace bylo namstě zamtnout nvrh na zrušen ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu stejně jako alternativn nvrh na zrušen slova "hotov" v tomto ustanoven a přiklonit se k druh alternativě, kterou navrhovatel v nvrhu uvd, totiž k přijet interpretativnho vroku, kter by zvazně vyložil, jak vklad prvn pravy přiznvn paušln nhrady hotovch vdajů je možno chpat jako stavně konformn, zejmna tedy souladn s požadavkem rovnosti častnků řzen ve smyslu člnku 37 odst. 3 Listiny.
V.
stavně konformn vklad napadenho ustanoven
41. stavn soud ve sv judikatuře opakovaně vyložil [nlez sp. zn. Pl. S 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 16/08 ze dne 29. 9. 2010 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 78/06 ze dne 16. 10. 2007 (N 162/47 SbNU 145; 307/2007), nlez sp. zn. Pl. S 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.), nlez sp. zn. IV. S 3102/08 ze dne 12. 7. 2010 (N 142/58 SbNU 183) či nlez sp. zn. Pl. S 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (44/2014 Sb.)], že přichz-li v vahu možnost stavně konformnho vkladu napadenho ustanoven, m tento přednost před kasac napadenho ustanoven. K tomuto postupu vychzejcmu z principu minimalizace zsahu přistoupil stavn soud i tentokrt a obdobně jako v předchozch vše citovanch přpadech se rozhodl doplnit interpretativn vrok, jmž pro potřeby judikatury obecnch soudů stanov způsob vkladu napadenho ustanoven stavně konformnm postupem.
42. stavn soud již v citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 41/02 dospěl k nsledujcmu zvěru:
"Odlišn vklad čl. 89 odst. 2 stavy by u nlezů zamtajcch nvrhy na zrušen prvnch předpisů z důvodů priority stavně konformn interpretace činil rozhodnut stavnho soudu prvně bezobsažnmi, přpadně i matoucmi, a nutil by zroveň stavn soud k postupu, jenž se jev ve svch důsledcch absurdn a neudržiteln: nespolhat na možnost stavně konformn interpretace, opustit princip judicial self restraint a v přpadě sebemenš možnosti stavně rozporn interpretace napadenho předpisu jej zrušit. Pro uveden v řzen o kontrole norem v přpadě přijet zamtavho vroku s interpretativn argumentac stavn soud z množiny nosnch důvodů plynouc zkladn stavn princip zařadil do rmce vrokov čsti nlezu."
43. V nyn posuzovanm přpadě je přijet interpretativnho vroku o to vhodnějš, že jde o rozhodnut tkajc se procesnho prva, jež by mělo bt co nejsrozumitelnějš jak pro obecn soudy, tak pro častnky řzen. Jakkoli si je tedy stavn soud vědom, že zvazn jsou již nosn důvody jeho rozhodnut [viz nlez sp. zn. Pl. S 45/04 ze dne 22. 3. 2005 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb.)], takže by zdnlivě mohl dostačovat zamtav vrok doprovozen odůvodněnm vysvětlujcm, že důvodem zamtnut je existence stavně konformnho vkladu, považoval za vhodnějš vtělit do vroku i ono klčov zvazn pravidlo vymezujc stavně konformn vklad rozebranch ustanoven, aby podpořil srozumitelnost svho rozhodnut, a vyšel tak vstřc potřebm prvn praxe.
44. Z těchto důvodů se stavn soud rozhodl pro přijet interpretativnho vroku, kter umožn do přpadnho přijet nov zkonn či podzkonn pravy vykldat nyn činn zněn občanskho soudnho řdu a advoktnho tarifu způsobem, kter nebude porušovat prvo častnků na rovn postaven před soudem. Jak uvedl již vše, stavn soud se domnv, že textov zněn tto nyn činn pravy poskytuje dostatečn prostor pro takovou stavně konformn interpretaci. Naznačuje to i vše zmněn rozhodovac činnost některch civilnch soudů, včetně navrhovatele.
45. Za stavně konformn je tedy podle stavnho soudu nutno pokldat takov postup civilnch soudů, při němž v situacch, v nichž by častnkovi řzen zastoupenmu advoktem přiznaly paušln nhradu hotovch vdajů podle 13 odst. 3 advoktnho tarifu, přiznvaj, pokud je to nutn pro naplněn rovnosti častnků řzen, tuto paušln nhradu coby nhradu hotovch vdajů podle 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu i častnkovi řzen, kter advoktem zastoupen nen. Zsadu rovnosti častnků řzen ve smyslu člnku 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod lze totiž v posuzovanm přpadě naplnit přiznnm paušln nhrady coby nhrady hotovch vdajů podle jejich demonstrativnho včtu v 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu i častnkovi řzen, kter advoktem zastoupen nen, a to v situacch, v nichž by častnkovi řzen zastoupenmu advoktem byla přiznna takov nhrada podle 13 odst. 3 advoktnho tarifu.
46. Je tedy na soudech, aby v konkrtnm přpadě, v němž bude stt proti spěšn straně bez prvnho zastoupen nespěšn prvně zastoupen strana, zvžily, zda je namstě, aby využily prostoru, kter se pro stavně konformn vklad ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu nabz zejmna dky demonstrativn povaze včtu nkladů řzen. Při takovm zvažovn je třeba, aby posoudily, zda by v danm přpadě bylo zjevně nespravedliv paušln nhradu nezastoupenmu častnku řzen nepřiznat a zda z odlišnho zachzen, kter předpokld text advoktnho tarifu, vyplv v danm přpadě nerovnost rozporn s člnkem 37 odst. 3 Listiny; zejmna zda toto odlišn zachzen neznevhodňuje v kontextu celho sporu prvně nezastoupenho častnka řzen, napřklad proto, že čstka paušln nhrady vdajů nen bagateln ve srovnn s čstkou, o niž se spor vede, či proto, že jde ze strany prvně zastoupenho častnka o zjevně šikanzn postup. Pokud by tyto podmnky byly naplněny, je namstě, aby za nklady řzen označily civiln soudy kromě nkladů vyjmenovanch v demonstrativnm včtu ustanoven 137 odst. 1 občanskho soudnho řdu tak paušln nhradu vdajů, jež nlež advoktům podle 13 odst. 3 advoktnho tarifu.
47. Nelze přitom přehldnout, že takov stavně konformn vklad citovanch ustanoven bude mt za důsledek nejen naplněn požadavků člnku 37 odst. 3 Listiny, tedy situaci, v nž si budou zastoupen a nezastoupen častnk řzen rovni, a to i z hlediska snadnosti přiznn paušln nhrady hotovch vdajů; ale jeho důsledkem bude tak alespoň dočasn řešen vše uvedenho systmovho problmu česk justice, tedy motivace "velkch hrčů" sriově žalovat "mal hrče". Prvně zastoupen žalobci totiž mohou dnes napřklad kalkulovat s tm, že se jim vyplat masově žalovat mal star pohledvky, kter na ně byly hromadně převedeny, a to bez ohledu na to, že čst z nich už je promlčen a čst z nich je neprokazateln, nicmně jde o tak mal čstky, že žalovan obvykle nebudou investovat do prvnho zastoupen, popřpadě na veden sporu zcela rezignuj.
48. Takovou motivaci k veden civilnch sporů, deformovanou nesprvnm přstupem k přiznvn nhrad nkladů řzen, přitom kritizoval stavn soud již v nlezu sp. zn. I. S 988/12 ze dne 25. 7. 2012 (N 132/66 SbNU 61), v bodu 22: "Zvažuje-li soud při rozhodovn o nhradě nkladů řzen otzku, zda nklady spojen se zastupovnm advoktem lze považovat za nklady čelně vynaložen, neměl by pouštět ze zřetele i samotn čel civilnho procesu jako takovho. Jeho čelem je poskytovn ochrany porušenm nebo ohroženm skutečnm subjektivnm hmotnm prvům a prvem chrněnm zjmům. V souladu s tmto vymezenm čelu civilnho procesu nejsou situace, na něž stavn soud již v minulosti upozorňoval, kdy se civiln řzen vede nikoliv kvůli věci sam, ale kvůli čstce, kter může bt přiznna na nhradě nkladů řzen [nlez ze dne 14. 9. 2011 sp. zn. I. S 3698/10 (N 160/62 SbNU 395)]. Nelze připustit, aby civiln soudn řzen bylo odtrženo od jeho skutečnho společenskho posln a aby se msto poskytovn ochrany stalo vlučně nstrojem sloužcm k vytvřen snadnho a nijak neodůvodněnho zisku na kor protistrany. I pro nklady řzen tedy plat obecn myšlenka, kterou zdejš soud vyslovil již v nlezu ze dne 20. 6. 2011 sp. zn. I. S 329/08 (N 118/61 SbNU 717): "Jednotliv instituty občanskho soudnho řdu a jinch procesnch předpisů je proto nutno upravit a pravu interpretovat a aplikovat tak, aby - při zachovn ostatnch zkladnch principů a vchodisek civilnho procesu - odpovdaly takto vymezen ochrann funkci civilnho prva procesnho.' Nebude-li civiln proces ochrannou funkci plnit, ztrc tm jeho existence jakkoli společensk opodstatněn."
49. Pokud by prvně nezastoupenm častnkům řzen nemohla bt přiznvna paušln nhrada hotovch vdajů, znamenalo by to (a v mnoha přpadech tomu tak dosud je), že takov advoktem zastoupen žalobce neriskuje v přpadě prohry ve sporu s nezastoupenm žalovanm takřka ždn nklady (napřklad pouze nklady ve vši prokzanho poštovnho, jako v přpadě, z něhož vzešel posuzovan nvrh), ovšem v přpadě vtězstv (ať už pro opodstatněnost svho nroku nebo pro pouhou pasivitu žalovanho, napřklad u elektronickch platebnch rozkazů na bagateln čstky) m naději nejen na žalovanou čstku, ale tak na paušln nhradu hotovch vdajů [a do zrušen vyhlšky č. 484/2000 Sb., kterou se stanov paušln sazby vše odměny za zastupovn častnka advoktem nebo notřem při rozhodovn o nhradě nkladů v občanskm soudnm řzen a kterou se měn vyhlška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnch advoktů a nhradch advoktů za poskytovn prvnch služeb (advoktn tarif), ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn dalšch vyhlšek, tak na paušln sazbu vše odměny za zastupovn častnka advoktem nebo notřem]. Pokud takov žalobce vede stovky, ba tisce podobnch sporů, může jt již o velmi podstatn a lkav čstky, kter jej motivuj masově žalovat napřklad i takov pohledvky, u nichž je velk pravděpodobnost, že jsou již promlčen, nebo si je dokonce jejich promlčenosti vědom, neboť je jako promlčen již koupil, ale spolh na to, že nezastoupen žalovan dky sv neznalosti prva nmitku promlčen neuplatn.
50. Pokud však obecn soudy postupuj v souladu s vše vymezenou stavně konformn interpretac, m to vliv i na ekonomickou vahu oněch žalobců o vhodnosti veden takovch bagatelnch sporů, neboť ti si jsou vědomi toho, že pokud je jejich nrok oprvněn, zskaj kromě samotn pohledvky i paušln nhradu hotovch vdajů; pokud však oprvněn nen, riskuj, že stejnou paušln nhradu hotovch vdajů zaplat spěšnmu žalovanmu oni. I v tomto dopadu lze ostatně zprostředkovaně spatřovat jednu z čst rovnosti častnků řzen. To samozřejmě nezbavuje zkonodrce povinnosti celou problematiku komplexně vyřešit, k čemuž ostatně již čin prvn kroky, jak bylo konstatovno vše.
51. Pouze na okraj stavn soud podotk, že jakkoli nyn vyřčen stavně konformn vklad ustanoven upravujcch přiznvn nhrady nkladů řzen, stejně jako prvě projednvan legislativn prava jsou kroky směrem k naplněn principu rovnho postaven častnků řzen, nejde samozřejmě o všelk, kter by zcela vyřešil nerovn postaven zejmna chudch a prvně nevzdělanch jednotlivců při uplatňovn jejich prva na přstup k soudu vyplvajcho z člnku 36 Listiny a člnku 6 odst. 1 evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Prvě řzen, z něhož vzešel nyn posuzovan nvrh, je vhodnm přkladem deficitu, kter v tto oblasti panuje. Prvně nezastoupen žalovan častnk řzen je zpravidla v mnohem komplikovanějš situaci než zastoupen častnk, nižš znalost hmotněprvnch předpisů bv doplňovna i neznalost a nedostatečnou zběhlost v procesnch oprvněnch a jejich rozsahu, nadto by jim dle vkladu odvolacho soudu v nyn posuzovan věci měla bt ještě uložena povinnost nročnějšho prokazovn nkladů řzen. Žalovan si mohou jistě nechat advokta tak ustanovit, to je však v přpadě bagatelnch pohledvek postup administrativně nročn pro žalovanho a - při vědom možnho množstv takovch pohledvek - drah i pro fungovn justice. Ochraně jejich prv by přitom jistě vce než opakovn floskule o tom, že prva nležej bdělm, pomohlo, kdyby měli relnou možnost se napřklad s elektronickm platebnm rozkazem obrtit prvě na nzkoprahovou prvn poradnu, kter by několikaminutovou konzultac rozpoznala, že jde o promlčenou pohledvku, a poradila jim, jak v několika větch nmitku promlčen uplatnit. Skutečnost, že by hrada hotovch vdajů pokryla nejen poštovn, ale i dopravn do prvn poradny, takže by mohli takovou šikanzn pohledvku odvrtit opravdu bezplatně, je jen dalšm střpkem nasvědčujcm vhodnosti řešen, k němuž vede interpretativn vrok tohoto nlezu.
52. Z vše uvedench důvodů tedy stavn soud zobecnil nosn důvody tohoto svho nlezu ohledně stavně konformn interpretace posuzovanch ustanoven a uvedl je v interpretativnm vroku tohoto nlezu.
VI.
Zvěr
53. Vychzeje ze všech uvedench skutečnost, stavn soud nvrh Okresnho soudu v Chrudimi zamtl ( 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu) a vymezil podmnky stavně konformnho vkladu posuzovanho ustanoven zkona.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jan Filip, Vladimír Kůrka a Radovan Suchánek.