Sp. zn. Pl. ÚS. 38/09 ve věci návrhu na zrušení přechodných ustanovení k části první, čl. II bodů 3, 4, 5, 6 a 7 zákona č. 183/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. 269/2011 účinný od 12.09.2011
| Schválené: | 03.08.2011 |
| Účinnost od: | 12.09.2011 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Exekutorská komora., Exekutor., Pracovní disciplína (kázeň). Kárné opatření. Kárné řízení. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 38/09 dne 3. srpna 2011 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně (soudce zpravodaj), Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení přechodných ustanovení k části první, čl. II bodů 3, 4, 5, 6 a 7 zákona č. 183/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I. Obsah nvrhu a argumentace navrhovatele
1. Dne 18. prosince 2009 byl stavnmu soudu doručen nvrh Nejvyššho sprvnho soudu (dle tž jen „navrhovatel“) na zrušen přechodnch ustanoven k čsti prvn, čl. II bodů 3, 4, 5, 6 a 7 zkona č. 183/2009 Sb., kterm se měn zkon č. 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekučn činnosti (exekučn řd) a o změně dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 121/2008 Sb., o vyššch soudnch ředncch a vyššch ředncch sttnho zastupitelstv a o změně souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 7/2009 Sb. Jedn se o zkon, kterm byl mj. změněn zkon č. 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekučn činnosti (exekučn řd) a o změně dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů. Zmněn člnek II, u něhož je navrženo zrušen bodů 3 až 7, zn cel takto:
„Čl. II
Přechodn ustanoven
1. Bylo-li rozhodnut prezidia o vyhlšen vběrovho řzen zveřejněno přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona, použij se na toto vběrov řzen dosavadn prvn předpisy.
2. Navrhla-li Komora ministrovi odvoln exekutora přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona, použij se na jeho odvoln dosavadn prvn předpisy.
3. Nestanov-li se dle jinak, použije se pro krn řzen, kter bylo zahjeno přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona, zkon č. 120/2001 Sb., ve zněn činnm ode dne nabyt činnosti tohoto zkona. Krn proviněn se posoud a krn opatřen se ulož podle dosavadnch prvnch předpisů.
4. Rozhodne-li krn komise přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona podle 120 zkona č. 120/2001 Sb., ve zněn činnm do dne nabyt činnosti tohoto zkona, a nevyhotov-li přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona psemn rozhodnut nebo je neodešle krně obviněnmu exekutorovi nebo kandidtovi, o nvrhu rozhodne znovu Nejvyšš sprvn soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvoln přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona podle 121 odst. 4 zkona č. 120/2001 Sb., ve zněn činnm do dne nabyt činnosti tohoto zkona, a nevyhotov-li přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona psemn rozhodnut nebo je neodešle krně obviněnmu.
5. Neuplynula-li přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona lhůta pro podn odvoln proti rozhodnut krn komise nebo začala-li tato lhůta běžet po dni nabyt činnosti tohoto zkona, odvoln se pod k Nejvyššmu sprvnmu soudu, nebylo-li přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona podno ke krn komisi. Pro dlku odvolac lhůty se použij dosavadn prvn předpisy.
6. Na řzen o odvoln, o kterm nebylo rozhodnuto přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona, jakož i o odvoln podle bodu 4 věty druh, se použij přiměřeně ustanoven zkona o řzen ve věcech soudců a sttnch zstupců. O odvoln rozhoduj senty, kter jednaj a rozhoduj v řzen ve věcech soudců. Nezamtne-li Nejvyšš sprvn soud odvoln, napaden rozhodnut zcela nebo zčsti zruš a sm ve věci rozhodne.
7. Komora odevzd Nejvyššmu sprvnmu soudu podklady a spisy k řzenm podle bodů 3 až 6 do 1 měsce ode dne nabyt činnosti tohoto zkona.“.
2. Důvodem nvrhu na zrušen bodů 3 až 7 shora je podle navrhovatele skutečnost, že dnem činnosti zkona č. 183/2009 Sb. převzal rozhodovn v krnch věcech soudnch exekutorů. Dne 13. července 2009 byl navrhovateli, v souladu s přechodnmi ustanovenmi zmněnho zkona, předn Exekutorskou komorou Česk republiky spis ve věci krnho řzen proti soudnmu exekutorovi JUDr. I. L. Exekutorsk komora Česk republiky jej krn obžaloby zprostila, rozhodnut však nebylo přede dnem činnosti zkona č. 183/2009 Sb. vyhotoveno psemně a spis byl, podle bodu 4 zmněnch přechodnch ustanoven, předn k rozhodnut navrhovateli. Ten usnesenm ze dne 2. prosince 2009 č. j. 11 Kse 3/2009-51 přerušil v dan věci řzen a podal k stavnmu soudu nvrh na zrušen čsti shora označench přechodnch ustanoven zkona č. 183/2009 Sb. pro jejich rozpor s stavnm pořdkem.
3. Navrhovatel poukzal na skutečnost, že Poslaneck sněmovna přijala zkon č. 183/2009 Sb. již při jeho prvnm čten podle 90 odst. 2 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, (dle tž jen „jednac řd Poslaneck sněmovny“). Podle navrhovatele nebyly splněny podmnky pro novelizaci krnho řzen exekutorů podle citovanho ustanoven jednacho řdu Poslaneck sněmovny, neboť se jedn o vjimečn postup, kter mus bt nležitě odůvodněn. Odůvodněn vldy se opralo pouze o fakt nespuštěn centrln evidence exekuc ze strany Exekutorsk komory Česk republiky. Změna prvn pravy krnho řzen soudnch exekutorů nesouvisela s důvodem vyjdřenm v důvodov zprvě pro zrychlenou legislativn proceduru, nebyla dostatečně nalhav, a neprošla tak řdnm legislativnm procesem. Nvrh zkona byl Poslaneck sněmovně předložen dne 14. dubna 2009 a již 16. dubna 2009 byl předložen dalš nvrh na změnu krnho řzen exekutorů, kter byl přijat v řdnm legislativnm procesu pod č. 286/2009 Sb. Podle předkldac zprvy byl nvrh zkona č. 183/2009 Sb. projednn v připomnkovm řzen se všemi ministerstvy, dalšmi sprvnmi řady a soudy od krajskho stupně vše, ale ve skutečnosti nebyly ani krajsk ani vyšš soudy do připomnkovho řzen zařazeny. K podn připomnek nebyl pozvn ani Nejvyšš sprvn soud, ačkoli se ho tato nov prvn prava bezprostředně tkala. Změna prvn pravy krnho řzen soudnch exekutorů, k nž došlo zkonem č. 183/2009 Sb., nesouvisela s důvodem vyjdřenm v důvodov zprvě pro zrychlenou legislativn proceduru, ani v sobě neobsahovala nalhavost pro takovto způsob projednn. Jednalo se tedy o zneužit 90 odst. 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny, takže zmněn prvn prava vlastně neprošla řdnm legislativnm procesem.
4. Napaden zkonn prava vyvolv nepřpustnou pravou retroaktivitu, neboť aplikace přechodnch ustanoven k zkonu č. 183/2009 Sb. v již zahjench řzench ve svm důsledku znamen veden krnho řzen před Nejvyššm sprvnm soudem znovu od počtku, bez možnosti přihldnut k konům, kter již byly v řzen učiněny podle prvn pravy předchoz, do 25. června 2009. Takov postup je podle nzoru navrhovatele v rozporu se zsadou ekonomie, efektivity řzen, prvem na legitimn očekvn častnků řzen ohledně dodržen zsady zkazu retroaktivity i prvem na spravedliv proces.
5. Pochybnosti vzbuzuje rovněž prvn prava obsažen pod body 4 a 6 přechodnch ustanoven, kter zakldaj pravomoc Nejvyššho sprvnho soudu znovu vydat ve věci rozhodnut, a to i v přpadech, kdy krn komise či prezidium Exekutorsk komory Česk republiky již ve věci rozhodly, ale rozhodnut nebylo dosud psemně vyhotoveno nebo odeslno. Na již vydan a vyhlšen rozhodnut se tak, v důsledku jeho nevyhotoven nebo neodesln, hled jako na dosud nerozhodnutou věc, v nž bude dle rozhodovat jin orgn (Nejvyšš sprvn soud), za použit jinch pravidel. K uveden situaci může dojt i v rmci probhajcho odvolacho řzen, takže ve věci bude znovu rozhodovno v prvnm stupni. Navrhovatel považuje za spornou rovněž pravu bodu 5 přechodnch ustanoven, neboť o podanm odvoln nemůže vst odvolac řzen. Uveden postup je rovněž v rozporu se zsadou zkazu reformatio in peius, obsaženou v 32 psm. c) a 35 odst. 2 krnho řdu Exekutorsk komory Česk republiky (pozn. red.: uveden ustanoven krnho řdu byla zrušena), kterou podle nov pravy již krn sent nen vzn.
6. Aplikace přechodnch ustanoven proto vede k porušen prva na spravedliv proces, zakotvenho v čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 2 evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen „mluva“). Navrhovatel odkzal na rozsudky Evropskho soudu pro lidsk prva ve věci De Geouffre de la Pradelle proti Francii, Bellet proti Francii a Coeme proti Belgii. Uvedl, že rozhodovn ve věcech soudnch exekutorů, za současn aplikace exekučnho řdu a zkona č. 7/2002 Sb., o řzen ve věcech soudců, sttnch zstupců a soudnch exekutorů, ve zněn pozdějšch předpisů, odkazujcho dle na přiměřen použit zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, nelze označit za soudn řzen podle jasnch procesnch pravidel.
II. Vyjdřen častnků řzen
7. Předseda Poslaneck sněmovny ve svm vyjdřen shrnul postup přijmn zkona č. 183/2009 Sb. a poukzal na to, že podmnka k postupu podle 90 odst. 2 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 47/2000 Sb., (podle kterho je Poslaneck sněmovna oprvněna k přijet zkona již v prvnm čten), kterou je odůvodněn takovho postupu v důvodov zprvě k jeho nvrhu, byla v danm přpadě splněna. Posouzen dostatečnosti odůvodněn je na Poslaneck sněmovně, takže předložen nvrh projednala za dodržen zkonnch podmnek. Vlda ve sněmovnm tisku č. 799, kterm zkon č. 183/2009 Sb. předložila, uvedla, že navrhovan prvn prava odpovd stavnmu pořdku a neodporuje mezinrodnm smlouvm, ktermi je Česk republika vzna. Zkonodrn sbor tedy jednal v přesvědčen, že přijman zkon je v souladu s stavou Česk republiky.
8. Předseda Sentu zrekapituloval postup, kterm Sent na sv 7. schůzi schvlil nvrh zkona č. 183/2009 Sb., ve zněn již schvlenm Poslaneckou sněmovnou. Uvedl, že v rmci projednvn nvrhu se během rozpravy diskutujc rozdělili na dvě skupiny. Prvn podporovala urychlen přijet novely s ohledem na liknavost Exekutorsk komory Česk republiky při uplatňovn krn odpovědnosti soudnch exekutorů. Druh pak poukzala na určitou „zbrklost“ v procesu přpravy zkonn předlohy a jejm projednn v režimu 90 odst. 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny a požadovala odklad činnosti projednvanho zkona. Navrhovatelem tvrzenm porušenm prva legitimnho očekvn, v důsledku nemožnosti krně obviněnho soudnho exekutora dovolat se zkazu reformatio in peius, se Sent nezabval kromě jinho i proto, že tento princip nen v exekučnm řdu upraven. Je zakotven až v krnm řdu vydanm Exekutorskou komorou Česk republiky, jmž však překročila rozsah zmocněn podle 114 exekučnho řdu, ve zněn činnm před novelou, kter dovolovalo upravit v krnm řdu pouze řzen před krnou komis.
9. Nvrh byl zasln k vyjdřen i Ministerstvu spravedlnosti, kter uvedlo, že v době rozhodovn o zmněn novele zkona bylo naprosto zřejm, že krn orgny Exekutorsk komory Česk republiky neplnily svou lohu. Dlka krnho řzen byla nepřiměřeně dlouh, v některch přpadech trvala až 6 let. Počet nevyřzench věc byl stle vysok a rok od roku se zvyšoval. Ve srovnn s ostatnmi profesnmi komorami (notřskou a advoktn) nebyl čel krnch řzen vedench Exekutorskou komorou Česk republiky podle pravy činn do 25. 6. 2009 vůbec naplněn. O nezbytnosti okamžitho přechodu krn agendy na jin, nezvisl orgn byla tehdy zřeteln shoda napřč politickmi stranami zastoupenmi v Parlamentu Česk republiky.
10. Průběh legislativnho procesu charakterizoval širok souhlas poslanců „napřč politickmi stranami“ a nsledně i sentorů. Po obecn rozpravě Poslaneck sněmovna odhlasovala (pod poř. č. 75) usnesen o projednn nvrhu tak, aby s nm mohl bt vysloven souhlas již v prvnm čten. Z přtomnch 154 poslanců hlasovalo 145 poslanců pro, proti nebyl ždn. Po nsledn podrobn rozpravě proběhlo, pod poř. č. 77, hlasovn o celm nvrhu, kterho se zčastnilo 160 poslanců, pro hlasovalo 151 poslanců, proti nebyl ždn. V tto souvislosti ministerstvo poukzalo na argumenty v bodě 18 nlezu sp. zn. Pl. S 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (269/2010 Sb.).
11. Clem tto nov prvn pravy bylo s okamžitou platnost odejmout orgnům Exekutorsk komory Česk republiky vešker pravomoci v oblasti rozhodovn o krnch proviněnch. Aby byla garantovna kvalita rozhodovn o krn odpovědnosti soudnch exekutorů a obnovena důvěra v odpovědnostn systm, byl za rozhodujc orgn vybrn speciln sent Nejvyššho sprvnho soudu, kter zaruč nezvislost a nestrannost danho procesu. Nov prava obstoj i v testu stavnosti, protože odpovd kritrim čelnosti, potřebnosti a přiměřenosti.
III. Aktivn legitimace navrhovatele
12. Nvrh je podn podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky. V posuzovanm přpadě je nezbytn přm aplikace napadench ustanoven navrhovatelem, takže jeho aktivn legitimace je dna.
IV. stavn konformita legislativnho procesu
13. Nvrh zkona č. 183/2009 Sb. byl Poslaneck sněmovně předložen vldou dne 14. dubna 2009 jako sněmovn tisk č. 799 tak, aby s nm podle 90 odst. 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny mohla vyslovit souhlas již v prvnm čten. Podle tohoto ustanoven: „Navrhovatel může, současně s nvrhem zkona, navrhnout Sněmovně, aby s nvrhem zkona vyslovila souhlas již v prvm čten. Odůvodněn takovho nvrhu mus bt uvedeno v důvodov zprvě. V přpadě, že důvodem je proveden zvazků vyplvajcch ze smluv, ktermi je Česk republika vzna, předlož předkladatel k nvrhu česk překlad plnho zněn těch prvnch norem, kter maj bt provedeny.“.
14. Sněmovn tisk byl projednn v prvm čten dne 29. dubna 2009 a nvrh zkona byl přijat hlasovnm č. 77 (pro hlasovalo 151 ze 160 přtomnch poslanců), usnesenm č. 1183. Poslaneck sněmovna postoupila nvrh zkona Sentu dne 15. 5. 2009. Garančnm vborem byl stavně-prvn vbor, kter přijal k tomuto tisku dne 20. 5. 2009 usnesen č. 26 a dne 28. 5. 2009 usnesen č. 27 (sentn tisk č. 72/1). Sent zařadil tisk na svou 7. schůzi a projednal jej 28. 5. 2009 usnesenm č. 186 vydanm po hlasovn č. 9 (pro hlasovalo 55 z 69 přtomnch sentorů) s vsledkem - schvaluje. Zkon byl tedy přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
V. Upuštěn od stnho jednn
15. častnci řzen souhlasili s upuštěnm od stnho jednn v tto věci. Proto stavn soud v souladu s ustanovenm 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, rozhodl bez stnho jednn.
VI. Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem
16. Pot, co stavn soud posoudil argumenty navrhovatele obsažen v nvrhu a konfrontoval je s napadenmi přechodnmi ustanovenmi zkona č. 183/2009 Sb., dospěl k zvěru, že nvrh je nedůvodn.
17. Krn odpovědnost soudnch exekutorů, upraven původně zkonem č. 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekučn činnosti (exekučn řd) a o změně dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, byla v rychlm sledu za sebou novelizovna zkonem č. 183/2009 Sb., a pot zkonem č. 286/2009 Sb. Podle 114 exekučnho řdu, ve zněn činnm do 25. června 2009, (upravujcho krnou odpovědnost soudnch exekutorů v hlavě X) měla krn komise 9 členů, kteř ze svho středu volili jejho předsedu a mstopředsedu. Zkonem č. 183/2009 Sb., kter vstoupil v platnost dne 26. června 2009, bylo ustanoven 114 exekučnho řdu zrušeno a podle 121 exekučnho řdu ve zněn stanovenm zkonem č. 183/2009 Sb. se na krn řzen použila obdobně ustanoven zkona č. 7/2002 Sb., o řzen ve věcech soudců, sttnch zstupců a soudnch exekutorů, ve zněn pozdějšch předpisů. Podle 4 zkona č. 7/2002 Sb., ve zněn činnm do 31. řjna 2009, tj. do činnosti novely exekučnho řdu proveden zkonem č. 286/2009 Sb., v řzen ve věcech soudců (a tedy i soudnch exekutorů) krn soud jedn a rozhoduje v sentech složench z předsedy sentu, jeho zstupce, soudce a 3 přsedcch. Předseda sentu je soudcem Nejvyššho sprvnho soudu (resp. Nejvyššho soudu), jeho zstupce je soudcem Nejvyššho soudu (resp. Nejvyššho sprvnho soudu) a dalš člen sentu z řad soudců je soudcem vrchnho, krajskho nebo okresnho soudu. Přsedcm je nejmně jeden sttn zstupce, jeden advokt a jedna osoba vykonvajc jin prvnick povoln.
18. Zkonem č. 286/2009 Sb., kter se stal činnm od 1. listopadu 2009, byl změněn zkon č. 7/2002 Sb. v tom smyslu, že novm ustanovenm 4b zavedl krn senty ve věcech soudnch exekutorů, kter se skldaj z předsedy sentu, jeho zstupce a 4 přsedcch. Předseda sentu je soudcem Nejvyššho sprvnho soudu, jeho zstupce je soudcem Nejvyššho soudu, dva z přsedcch jsou soudn exekutoři, mezi přsedcmi, kteř nejsou soudnmi exekutory, mus bt vždy nejmně jeden advokt a jedna osoba vykonvajc jin prvnick povoln.
19. Podle navrhovatele nebyly splněny předpoklady pro projednn nvrhu zkona č. 183/2009 Sb. Poslaneckou sněmovnou již v prvnm čten, což mělo bt porušenm řdnho legislativnho procesu. stavnost jednotlivch etap zkonodrnho procesu je stavn soud přslušn posuzovat pouze v rmci kompetenc vymezench mu čl. 87 odst. 1 stavy Česk republiky. Podle navrhovatele Poslaneck sněmovna nebyla oprvněna schvlit předložen nvrh zkona v prvnm čten, protože pro to nebyly splněny zkonn podmnky. Z podkladů, kter m stavn soud k dispozici, vyplv, že usnesenm č. 1183, přijatm po projednn nvrhu v obecn rozpravě, Poslaneck sněmovna souhlasila s jeho projednvnm tak, aby s nm mohla vyslovit souhlas již v prvnm čten s tm, že vlda jako předkladatel nvrhu splnila zkonn podmnky pro takov postup. Za tto situace se jednalo jen o projev autonomnho rozhodovn Poslaneck sněmovny, učiněn v souladu s relevantn prvn pravou. Počet poslanců hlasujcch jak pro postup podle 90 odst. 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny, tak pro přijet zmněnho zkona prokazuje, že v tto věci panovala v Poslaneck sněmovně všeobecn shoda. V zkladnch parametrech tato věc odpovd i zvěrům stavnho soudu vyjdřenm v bodě 18 nlezu sp. zn. Pl. S 12/10 ze dne 7. 9. 2010. stavn soud proto uzavr, veden principem „minimalizace zsahu“, že zmněn rozhodnut Poslaneck sněmovny byla přijata stavně konformnm způsobem.
20. Navrhovatel dle rozebral jednotliv body přechodnch ustanoven zkona č. 183/2009 Sb., kter podle jeho nzoru zakotvuj pravou, a tedy nepřpustnou retroaktivitu.
21. V nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) stanovil stavn soud zkladn hlediska posuzovn stavnosti retroaktivn prvn pravy [uveden prvn nzor byl pak potvrzen v řadě dalšch rozhodnut, srov. nlez sp. zn. Pl. S 35/08 ze dne 7. 4. 2009 (N 83/53 SbNU 51; 151/2009 Sb.), stanovisko plna sp. zn. Pl. S-st. 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (ST 27/53 SbNU 885; 136/2009 Sb.) a jin]. Konstatoval, že: „K zkladnm principům vymezujcm kategorii prvnho sttu patř princip ochrany důvěry občanů v prvo a s tm souvisejc princip zkazu zpětn činnosti prvnch norem ... Pro pravou retroaktivitu tudž plat, že lex posterior ruš (neuznv) prvn činky v době činnosti legis prioris, popřpadě vyvolv nebo spojuje prva a povinnosti subjektů s takovmi skutečnostmi, jež v době činnosti legis prioris neměly povahu prvnch skutečnost.“.
22. Obecně tedy plat, že retroaktivita prvnch norem, tedy jejich zpětn působnost, je nepřpustn. Za jistch okolnost je však přpustn tzv. „retroaktivita nepřm“, což je situace, kdy se nov prvn norma sice vztahuje i na prvn vztahy vznikl před jej činnost, ale jen od doby činnosti tto nov prvn normy. Předmětem nvrhu je dlč procesn prvn prava krnho řzen s exekutory, v podobě přechodnch ustanoven. Při hodnocen otzky retroaktivity v tto čsti procesnho prva je nutno přihldnout k ustanoven 25 zkona č. 7/2002 Sb., o řzen ve věcech soudců, sttnch zstupců a soudnch exekutorů, podle kterho „nestanov-li tento zkon jinak, nebo nevyplv-li z povahy věci něco jinho, v krnm řzen se přiměřeně použij ustanoven trestnho řdu“. Pokud jde o časovou působnost trestnho řdu, plat zde zsada, že od data činnosti novho procesnho předpisu se ve věci postupuje podle novch ustanoven. Jen vjimečně, je-li to pro obviněnho přznivějš, připoušt trestn řd aplikaci předchoz procesn prvn pravy. Tak tomu je např. v 463 odst. 1 trestnho řdu, pokud jde o posuzovn podmnek pro obnovu řzen. Lze tedy uzavřt, že čst přechodnch ustanoven zkona č. 183/2009 Sb., navrhovatelem navržen ke zrušen, představuje jen retroaktivitu nepravou, v procesnm prvu přpustnou, kter do zkladnch prv exekutorů nijak nezashla z důvodů nže vyložench. Exekutorům je tmto dn k dispozici cel nov proces, před vysoce kvalifikovanm sentem Nejvyššho sprvnho soudu, jehož složen zajišťuje dodržen všech zsad spravedlivho procesu.
23. V tomto přpadě byla zkonem č. 183/2009 Sb. novelizovna ustanoven exekučnho řdu upravujc krnou odpovědnost soudnch exekutorů tak, že rozhodovn o jejich krnch proviněnch bylo z jejich vlastnho samosprvnho orgnu (Exekutorsk komory Česk republiky) přeneseno na Nejvyšš sprvn soud. Ten pak rozhoduje podle ustanoven upravujcch krn řzen ve věcech soudců, zakotvench zkonem č. 7/2002 Sb.
24. Otzkou možnch vjimek z nepřpustnosti retroaktivity prvnch norem se stavn soud zabval ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. nora 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), ve kterm vyslovil, že zrušen star a přijet nov prvn pravy je nutně spjato se zsahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo. Dochz k tomu v důsledku ochrany jinho veřejnho zjmu či zkladnho prva a svobody. Posuzovn tohoto konfliktu hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu by mělo vst k zvěru o druhu legislativnho řešen časovho střetu prvnch prav. Proporcionalitu lze přitom charakterizovat tak, že vyšš stupeň intenzity veřejnho zjmu, resp. ochrany zkladnch prv a svobod, odůvodňuje vyšš mru zsahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo novou prvn regulac. Plat tu zroveň maxima přikazujc v přpadě omezen zkladnho prva, resp. svobody, šetřit jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny). K osvětlen otzky, kdy lze vjimky z principu zkazu prav retroaktivity připustit, stavn soud citac prvn teorie uvedl: "Pravou retroaktivitu „lze ospravedlniti nanejvše tam, kde prvn povinnost pro minulost stanoven již dřve alespoň jako mravn povinnost byla pociťovna“ (A. Prochzka, Retroaktivita zkonů, In: Slovnk veřejnho prva, sv. III, Brno 1934, s. 800) ... Kritriem přpustnosti vjimek z principu zkazu prav retroaktivity je legislativn zsada „ochrany oprvněn důvěry ve stlost prvnho řdu“ (A. Prochzka, Zklady prva intertemporlnho, Brno 1928, s. 111).".
25. Podle předkladatele zmněn novely zkona (ministra spravedlnosti) bylo důvodem navržen změny v krnch řzench, až dosud vedench Exekutorskou komorou Česk republiky, odstranit zmněnou nefunkčn pravu a nahradit ji řzenm před Nejvyššm sprvnm soudem. Zmněn postup byl zvolen v důsledku mnoha excesů, ke kterm dochzelo v činnosti soudnch exekutorů zejmna v poslednch letech. Podle statistickch čsel, kter Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo k 20. noru 2009, bylo ze 116 nvrhů, podanch v letech 2002 až 2008, pravomocně skončeno 75 věc, z nichž k postihu exekutora došlo pouze v 21 přpadech. Z toho bylo 10 napomenut a v 11 přpadech byla uložena pokuta. Vůbec nebylo rozhodnuto o 33 nvrzch a zbytek připadl na rozhodnut dosud nepravomocn.
26. V nedvnm nlezu sp. zn. Pl. S 15/10 ze dne 25. 1. 2011 (39/2011 Sb.) stavn soud opakovaně dovodil, že zkonodrn moc je ve sv činnosti vedena přkazem proporcionality (přiměřenosti) a zkazem legislativn svvole. Vchodiskem je test stavnosti napadenho prvnho předpisu, založen na postupnm zkoumn splněn tř podmnek pro stavněprvn akceptaci tohoto předpisu: vhodnosti (čelu), potřebnosti (nezbytnosti) a přiměřenosti. V rmci tohoto testu stavnosti jde o posouzen toho, zda zvolen prostředek (zsah) je vůbec způsobil doshnout zamšlenho cle, zda neexistuje šetrnějš prostředek, kter by mohl vst k obdobnmu efektu, a konečně, zda nedochz k přlišnmu a nedůvodnmu upřednostňovn jednoho zkladnho prva před prvem jinm. Přitom mus platit, že čm intenzivnějš zsah veřejn moc čin, tm silnějš mus na tomto omezen existovat legitimn obecn zjem [srov. tž nlez stavnho soudu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. S 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)].
27. čelem napadench ustanoven bylo rychle a jasně překlenout prostor mezi starou a novou procesn prvn pravou krnho řzen s exekutory. stavn soud m za to, že po praktickch zkušenostech s excesy v prci exekutorů a po bezzubm rozhodovn Exekutorsk komory Česk republiky o nvrzch na jejich krn postih je předn tto kompetence Nejvyššmu sprvnmu soudu jistě legitimnm clem. Do kompetence tohoto soudu se tak dostv, k dosavadnmu rozhodovn o krnch řzench se soudci a sttnmi zstupci, i řzen o krnch postizch třet skupiny pracovnků v justici, tedy exekutorů. Napaden ustanoven jsou tak způsobil dostt požadavkům stanovenm v čl. 1 a 4 stavy Česk republiky.
28. Pokud jde o potřebnost dan pravy z pohledu jej šetrnosti ve vztahu k zkladnm prvům, kter byla podle navrhovatele porušena, je zřejm, že dosavadn způsob rozhodovn Exekutorsk komory Česk republiky o nvrzch na krn postih exekutorů vyvolval dletrvajc pochybnosti o zjmu tto komory na rychlm, čelnm a objektivnm krnm řzen, splňujcm zsady spravedlivho procesu. Vsledky „činnosti“ tto komory byly pak bezprostřednm spouštěčem, kter vyvolal zmněn zkonn řešen, o němž v Poslaneck sněmovně nastal nebval souhlas. Z pohledu principu potřebnosti je v tto věci dno racionln spojen mezi clem, tj. důslednm a spravedlivm krnm řzenm, a prostředky vybranmi k jeho prosazen, tj. předn cel tto kompetence Nejvyššmu sprvnmu soudu. Nov prvn prava je tedy prostředkem šetrnm a nezbytnm ve vztahu k zajištěn prva na spravedliv proces (čl. 36 Listiny a čl. 6 mluvy).
29. Z hlediska kritria přiměřenosti plat, že jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli. Opatřen majc vliv na zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench. stavn soud neshledal, že by napaden ustanoven nestavnm postupem omezovala prvo na spravedliv proces těch subjektů, proti kterm je krn řzen vedeno (soudn exekutoři). Na zkladě nov, navrhovatelem kritizovan, prvn pravy maj totiž k dispozici cel proces, veden od samho počtku, před vysoce kvalifikovanm sentem Nejvyššho sprvnho soudu, jehož složen zajist rovn, spravedliv a nezvisl posouzen všech přpadů bez ohledu na to, v jakm stadiu řzen mu byly postoupeny. Prvě jednotliv, navrhovatelem kritizovan, přechodn ustanoven zkona pamatuj na všechny možnosti v již započatm a nedokončenm procesu tak, že se vše vrac na sam počtek. Všichni exekutoři, proti nimž byl nvrh podn, budou v rovnm postaven a nikdo z nich nebude mt, v důsledku tto nov prvn pravy, ani vhody ani nevhody.
30. Lze tak uzavřt, že veřejn zjem na důslednm a nestrannm rozhodovn o krnch nvrzch proti exekutorům je zajištěn tm, že v krnch řzench s exekutory rozhoduje zvlštn sent Nejvyššho sprvnho soudu, tedy vrcholn soudn instance, garantujc nezvislost a nestrannost celho procesu. K tomu lze dodat, že pokud je stejn prvn prava krnho procesu vhodn pro soudce a sttn zstupce, nemůže bt nevhodn i pro exekutory. Clem navrhovatelem napadench přechodnch ustanoven bylo jen rychle a čelně překlenout prostor mezi starou a novou procesn prvn pravou krnho řzen s exekutory. K ždn jmě v jejich zkladnch prvech tedy nedochz a před Nejvyššm sprvnm soudem stanou ve stejn, tedy rovn „startovac“ pozici.
31. Vychzeje z naznačench hledisek stavnho posouzen dan věci, stavn soud nenalezl ždn argumenty, jež by odůvodňovaly vyhověn nvrhu, ani neshledal rozpor napadench ustanoven s stavnm pořdkem Česk republiky. Proto nvrh na zrušen přechodnch ustanoven k čsti prvn, čl. II bodů 3, 4, 5, 6 a 7 zkona č. 183/2009 Sb. zamtl podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.