Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce 269/2010 účinný od 01.10.2010
| Schválené: | 07.09.2010 |
| Účinnost od: | 01.10.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Základní předpisy o mzdách a platech., Mzdy pracovníků soudů, státních notářství, vězeňství, nápravné výchovy. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2010 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Městského soudu v Brně, za který jedná JUDr. Ivana Chlupová, na zrušení ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, a části první článku I zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto :
* pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 15, nález č. 125, str. 191, vyhlášen pod č. 233/1999 Sb.
Ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, se ruší dnem 30. září 2010.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 5. března 2010 doručen nvrh Městskho soudu v Brně na zrušen „ 3 odst. 4 zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 418/2009 Sb., pokud se tk soudce, čsti prvn, člnku I. zkona č. 418/2009 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, pokud se tk soudce.“. S tmto nvrhem byl spojen i nvrh na přednostn rozhodnut o nvrhu podle 39 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.
2. Navrhovatel uvedl, že se před nm pod sp. zn. 33 C 18/2010 projednv žaloba, kterou se soudce Městskho soudu v Brně domh vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně zaplacen čstky 2 596 Kč. Po prvn strnce se jedn o nrok na plat ve smyslu 28 až 31 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon č. 236/1995 Sb.“). Žalobn tvrzen jsou takov, že za leden 2010 mu nebyl vyplacen cel plat, na jak by měl nrok nebt snžen platu provedenho ustanovenm čsti prvn člnku I zkona č. 418/2009 Sb. Napadenmi ustanovenmi došlo k tomu, že vše platu soudce v obdob od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 čin 96 % platu podle zkona č. 236/1995 Sb. a podle čl. XLVIII zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů. V důsledku toho došlo k tomu, že plat soudce byl snžen pro rok 2010 o 4 %. Při řešen věci, tedy při projednvn sporu uvedenho v člnku I. nvrhu, dospěl navrhovatel v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) k zvěru, že ustanoven uveden v navrhovanm petitu, kter v konečnm důsledku vedou ke snžen platu od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 a kter maj bt při řešen tohoto sporu použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy, přpadně s čl. 2 odst. 1 a dle s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. Navrhovatel proto podal podle ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon o stavnm soudu“) nvrh na zrušen napadench ustanoven.
3. Navrhovatel v nvrhu předně vznesl nmitky tkajc se vad legislativnho procesu, předestřel obecnou stavněprvn argumentaci, stavněprvn argumentaci pro konkrtn posouzen dan věci, předestřel ekonomickou argumentaci a popsal vvoj platovch restrikc vůči soudcům.
4. Navrhovatel namtal, že nebyly splněny předpoklady pro vyhlšen stavu legislativn nouze předsedou Poslaneck sněmovny uveden v 99 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „jednac řd“). Popsal proceduru, kter předchzela vyhlšen stavu legislativn nouze a parafrzoval obsah usnesen vldy Česk republiky ze dne 21. 9. 2009 č. 1 231, rozhodnut předsedy Poslaneck sněmovny č. 58 ze dne 21. 9. 2009 a obsah důvodov zprvy k zkonu, kter byl poslze přijat pod č. 418/2009 Sb. Dovodil - na rozdl od vldy a předsedy Poslaneck sněmovny - že nenastal stav hrozby značn hospodřsk škody sttu dle 99 odst. 1 jednacho řdu, pro což snesl ekonomick důvody spočvajc zejmna v tom, že „uspořen čstka představuje 0,008 % vdajů sttnho rozpočtu“, a tedy dle jeho nzoru v tomto přpadě bylo vyhlšen stavu legislativn nouze zneužito k obejit řdnho legislativnho procesu, neboť předpokldan spora vdajů ve sttnm rozpočtu v tak relativně malm objemu nemohla naplnit předpoklad „značnosti“ hrozc hospodřsk škody.
5. V rmci obecn stavněprvn argumentace navrhovatel připomenul dosavadn judikaturu stavnho soudu tkajc se restrikc platů soudců, zejmna rozhodnut sp. zn. Pl. S 13/99 ze dne 15. 9. 1999 (N 125/15 SbNU 191; 233/1999 Sb.*), Pl. S 18/99 ze dne 3. 7. 2000 (N 104/19 SbNU 3; 320/2000 Sb.), Pl. S 16/2000 ze dne 3. 7. 2000 (N 105/19 SbNU 23; 321/2000 Sb.), Pl. S 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.), Pl. S 9/05 ze dne 14. 7. 2005 (N 140/38 SbNU 81; 356/2005 Sb.), Pl. S 34/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 138/38 SbNU 31; 355/2005 Sb.), Pl. S 43/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.), jakož i z jeho pohledu podstatn prvn věty v těchto nlezech vysloven.
6. Navrhovatel v rmci stavněprvn argumentace snesen pro konkrtn posouzen dan věci zejmna zdůraznil, že oproti původnmu změru předkladatele napadenho zkona u ostatnch osob, jejichž platy jsou hrazeny z veřejnch zdrojů, k ždnmu snžen platu nedošlo, čmž nastal stav, že jedinou skupinou osob, jejichž platy jsou hrazeny ze sttnho rozpočtu, u kter došlo ke snžen platu od 1. ledna 2010, jsou stavn činitel uveden v zkoně č. 236/1995 Sb. a sttn zstupci. Snžen platu u takto omezen skupiny osob hrubě porušuje princip proporcionality, což je obzvlště markantn prvě ve vztahu k soudcům, nehledě dle na to, že finančn spora vdajov strnky sttnho rozpočtu je za tto situace zcela zanedbateln. Snžen platu soudců o 4 % na rok 2010 za situace, kdy byla tmto snženm postižena pouze velmi omezen skupina osob, vybočuje z rmce mimořdnch a zcela vjimečnch opatřen přijmanch k řešen tživ situace sttu. Do platovch poměrů soudců zkonodrce zasahuje odnmnm tzv. dalšch platů již od roku 1997, ke zmrazovn růstu platů pravidelně přistupuje od roku 2002. Takov opatřen ztrcej povahu vjimečnosti a mimořdnosti, kterou akcentuje stavn soud jako legitimn v souvislosti s řešenm nsledků mimořdnch udlost typu např. rozshlch povodn v roce 2002. Podle nzoru navrhovatele nenastaly takov vjimečn okolnosti, kter by odůvodňovaly zsah do platovch poměrů soudců. Navrhovatel konečně zrekapituloval vvoj zmrazovn platů soudců od r. 2002 a připomenul, že již byl zahjen legislativn proces majc za cl platov restrikce vůči soudcům od roku 2011 do budoucna.
7. V rmci ekonomick argumentace navrhovatel zdůraznil, že prava stejnch poměrů nestejnch profesnch kategori je jednoznačně zsahem nelegitimnm. Navrhovatel uvedl, že plat soudců se zvyšuje jen za podmnky, že dojde ke zvšen průměrn nominln měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře dosažen podle zveřejněnch dajů Českho statistickho řadu za předminul kalendřn rok. Jinak řečeno, pokud nedojde ke zvšen průměrn nominln mzdy v nepodnikatelsk sfře, nemůže dojt ani k valorizaci platů podle zkona č. 236/1995 Sb. Z toho vyplv, že platov poměry soudců se nenachz v ždnm ekonomickm vakuu, nbrž že jsou tyto platy bezprostředně svzny s vvojem průměrnch mezd v nepodnikatelsk sfře, jinmi slovy, ve sfře zaměstnanců v převžn mře placench z veřejnch zdrojů. Aplikace valorizačnho principu dle zkona č. 236/1995 Sb. proto může nastat jen tehdy, dojde-li ke zvšen průměrn mzdy v nepodnikatelsk sfře. Takov zvyšovn průměrn mzdy m však ve svch rukou z rozhodujc čsti prvě zkonodrce.
8. Navrhovatel pak uzavřel, že vzhledem ke shora uvedenmu dospěl k zvěru, že ustanoven uveden v navrhovanm petitu, kter maj bt při řešen sporu použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy, přpadně s čl. 2 odst. 1 a dle s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod.
9. Podnm došlm stavnmu soudu dne 18. srpna 2010 navrhovatel ještě doplnil svoji argumentaci o tvrzen, že zsah zkonodrce učiněn napadenou prvn pravou je nesystmov a vede k porušen principu rovnosti a proporcionality.
II.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen
10. V souladu s 69 zkona o stavnm soudu vyzval stavn soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky (dle jen „Poslaneck sněmovna“) a Sent Parlamentu Česk republiky (dle jen „Sent“), aby se k nvrhu vyjdřily.
11. Poslaneck sněmovna prostřednictvm svho předsedy Ing. Miloslava Vlčka sdělila, že nvrh zkona poslze přijatho pod čslem 418/2009 Sb. byl do Poslaneck sněmovny předložen vldou 21. zř 2009 jako sněmovn tisk 920. Předseda vldy současně navrhl, aby předseda Poslaneck sněmovny vyhlsil v souladu s 99 odst. 1 jednacho řdu stav legislativn nouze k projednn nvrhu uvedenho zkona z důvodu mimořdnch okolnost, kdy sttu hroz značn hospodřsk škody, a aby podle ustanoven 99 odst. 2 jednacho řdu předložen nvrh zkona byl projednn ve zkrcenm jednn v rmci vyhlšenho stavu legislativn nouze. Na zkladě tto ždosti předseda Poslaneck sněmovny vyhlsil rozhodnutm č. 58 ze dne 21. zř 2009 stav legislativn nouze na dobu od 21. zř 2009 do 30. zř 2009. V souvislosti s vyhlšenm stavu legislativn nouze vydal předseda Poslaneck sněmovny rozhodnut č. 59 ze dne 21. zř 2009, kterm rozhodl, že sněmovn tisk 920 bude podle 99 odst. 2 jednacho řdu projednn ve zkrcenm jednn, přikzal sněmovn tisk 920 rozpočtovmu vboru k projednn a stanovil mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložen usnesen do 23. zř 2009 do 24 hodin. Rozpočtov vbor projednal sněmovn tisk 920 dne 23. zř 2009, doporučil Poslaneck sněmovně, aby jej do 25. zř 2009 do 16:00 hodin projednala, aby jej projednala v obecn rozpravě a neprojednvala ždnou jeho čst v rozpravě podrobn. Poslaneck sněmovna podle 99 odst. 4 jednacho řdu před projednnm nvrhu pořadu 63. schůze 5. volebnho obdob v hlasovn pořadov č. 2 potvrdila trvn stavu legislativn nouze k projednn sněmovnho tisku 920, když ze 191 přtomnho poslance bylo 182 poslanců pro, nikdo proti. Poslaneck sněmovna dle podle 99 odst. 5 jednacho řdu v hlasovn pořadov č. 8 konstatovala, že u sněmovnho tisku 920 nadle existuj podmnky pro projednn vldnho nvrhu zkona ve zkrcenm jednn, když ze 155 přtomnch poslanců bylo 140 pro a 1 proti. Z vyjdřen se podv stanovisko, že Poslaneck sněmovna předložen nvrh zkona projednala ve stavu legislativn nouze za dodržen zkonnch podmnek. Vlda v předloženm sněmovnm tisku 920 uvedla, že navrhovan prvn prava odpovd stavnmu pořdku a prvnmu řdu Česk republiky a neodporuje mezinrodnm smlouvm, ktermi je Česk republika vzna. Evropsk unie ponechv oblast platů soudců nrodn prvn pravě. Rozpočtov vbor doporučil Poslaneck sněmovně, aby sněmovn tisk 920 schvlila bez připomnek. Ve druhm čten sněmovnho tisku 920 poslanci B. Sobotka a O. Liška podali pozměňovac nvrh, kter se netkal platů soudců. Ve třetm čten sněmovnho tisku 920 byl nvrh zkona schvlen 182 hlasy pro, proti 2 hlasy, ze 188 přtomnch poslanců. Poslaneck sněmovna o nvrhu zkona ještě jednala na sv 64. schůzi pot, co Sent nvrh zkona vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kter se netkaly napadench ustanoven. Poslaneck sněmovna nvrh zkona znovu schvlila ve zněn, ve kterm byl postoupen Sentu, a to 142 hlasy pro, 3 hlasy proti, ze 161 přtomnch poslanců. Prezident republiky zkon podepsal 13. listopadu 2009 a zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů pod č. 418/2009 Sb. Zvěrem je vyjdřeno stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem. Je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadench ustanoven a vydal přslušn stanovisko.
12. Sent prostřednictvm svho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky sdělil, že po schvlen v Poslaneck sněmovně byl nvrh zkona doručen Sentu dne 25. zř 2009, kde byl projednvn jako sentn tisk č. 173, a to souběžně se sentnm tiskem č. 172, což byl nvrh zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s nvrhem zkona o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 2010. Sentn tisk č. 173 byl projednn ve dvou vborech, a to ve vboru stavně-prvnm, kter byl vborem garančnm, a ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu. Vyjdřen podrobně popisuje průběh jednn ve vborech s tm, že ve vboru stavně-prvnm proběhla o platech soudců diskuse, reagujc na zsadn nesouhlasn stanovisko Soudcovsk unie Česk republiky a ždost zstupců Soudcovsk unie Česk republiky ve vztahu k některm členům vboru, aby došlo k vynět soudců z navrhovanho snžen platů. K těmto otzkm se vyjdřili i zstupci předkladatele, a po rozpravě převžil v stavně- prvnm vboru většinov nzor, aby v tto zležitosti nebylo do pravy postoupen z Poslaneck sněmovny zasahovno a byla zachovna prava předložen vldou, založen na tom, aby v souvislosti s nalhavou potřebou finančnch spor došlo ke 4% spoře finančnch prostředků na platy v roce 2010 pro celou rozpočtovou sfru. Pozměňovacmi nvrhy pak bylo ve vboru reagovno na jin zležitosti. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu nvrh zkona projednal na sv schůzi konan dne 5. řjna 2009 a ve svm usnesen č. 221 doporučil Sentu projednvan nvrh zkona schvlit ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Sent předložen nvrh zkona projednal na sv 12. schůzi dne 5. řjna 2009 a po rozpravě přijal usnesen č. 290, kterm vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů, uvedench v přloze; jednalo se o pozměňovac nvrhy, kter doporučil k přijet stavně-prvn vbor. Pro toto usnesen z 65 přtomnch sentorů hlasovalo 65 a nikdo nebyl proti. Poslaneck sněmovna pak 4. listopadu 2009 setrvala na svm nvrhu a zkon byl 27. listopadu 2009 vyhlšen ve Sbrce zkonů pod čslem 418/2009 Sb. Pokud jde o nmitky navrhovatele směřujc k tomu, že dajně nebyly splněny předpoklady pro vyhlšen stavu legislativn nouze, v němž může bt nvrh zkona projednn ve zkrcenm jednn, tyto nmitky se netkaj projednvn zkona v Sentu. Sent ve svm vyjdřen dodv, že v době projednvn nvrhu zkona nemohl předpokldat, že nsledně dojde v Poslaneck sněmovně k narušen jednotcho principu, a tuto změnu již nsledně nemohl vzt v vahu. Uzavr se, že je plně na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadenho ustanoven a rozhodl. Ve stanovisku k doplněn nvrhu Sent poukazoval na předčasnost čsti argumentace navrhovatele, neboť ta se dle nzoru Sentu vže spše k změrům de lege ferenda.
III.
Dikce napadench ustanoven
13. Napaden ustanoven 3 odst. 4 zkona č. 236/1995, ve zněn zkona č. 418/2009 Sb., zn:
„Od 1. ledna do 31. prosince 2010 čin plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropskho parlamentu 96 % platu podle tohoto zkona a podle čl. XLVIII zkona č. 261/2007 Sb.“.
Napaden člnek I čsti prvn zkona č. 418/2009 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, zn:
"V 3 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 425/2002 Sb., zkona č. 309/2002 Sb., zkona č. 427/2003 Sb., zkona č. 626/2004 Sb. a zkona č. 261/2007 Sb., se doplňuje odstavec 4, kter zn:
„(4) Od 1. ledna do 31. prosince 2010 čin plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropskho parlamentu 96 % platu podle tohoto zkona a podle čl. XLVIII zkona č. 261/2007 Sb.“.".
IV.
Aktivn legitimace navrhovatele
14. Dle čl. 95 odst. 2 stavy, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Toto oprvněn je dle konkretizovno v 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, dle něhož může soud u stavnho soudu podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven. Podmnkou meritornho projednn takovho nvrhu je naplněn dikce čl. 95 odst. 2 stavy v tom smyslu, že se mus jednat o zkon, jehož m bt při řešen věci použito, tzn. zkon nebo jeho ustanoven, jež je navrhovno ke zrušen, maj bt navrhovatelem přmo aplikovny při řešen konkrtnho sporu. stavn soud shledal tuto podmnku naplněnou, neboť navrhovatel bude posuzovat žalobu o zaplacen 2 596 Kč, tedy rozdlu mezi platem, kter by žalobci přslušel před přijetm napadench ustanoven, a po napadenmi ustanovenmi provedenm snžen platu.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
15. V rmci řzen o nvrhu na zrušen zkona či jeho čsti stavn soud zkoum, zda byl napaden předpis přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu). Navrhovatel zpochybňuje stavn konformitu legislativnho procesu, pokud jde o projednn nvrhu zkona, poslze přijatho pod č. 418/2009 Sb., ve stavu legislativn nouze v Poslaneck sněmovně. Pokud jde o projednn v Sentu, pak vůči stavn konformitě legislativnho procesu nevznš navrhovatel ždn nmitky. stavn soud ověřil, že v Sentu nvrh zkona nebyl projednvn ve zkrcenm jednn a Sent se otzkou zkrcenho jednn vůbec nezabval.
16. stavn soud se s ohledem na uveden skutečnosti stran stavn konformity legislativnho procesu zaměřil dle jen na navrhovatelovy nmitky tkajc se projednvn nvrhu zkona v Poslaneck sněmovně. stavn soud předně podotk, že v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) vyslovil, že „nen-li prava legislativnho procesu, jež je součst jednoduchho prva, vyjdřenm stavnho principu, i jej přpadn porušen derogačn důvod, a to ve smyslu 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, pro nedodržen stavně předepsanho způsobu přijet zkona nebo jinho prvnho předpisu, nezakld“. Touto zsadou se pak stavn soud řdil i v dalšch nlezech, zejmna sp. zn. Pl. S 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.).
17. V nyn posuzovan věci předně nelze plně souhlasit s navrhovatelem, že by zkonodrce měl poměřovat naplněn předpokladů pro vyhlšen stavu legislativn nouze v podobě hrozc značn hospodřsk škody s nvrhem konkrtnho zkona, kter m hrozbu značnch hospodřskch škod odvrtit. Rozhodnut o tom, zda hroz hospodřsk škody, nen rozhodovnm o škodch v prvnm slova smyslu, ale vychz z vah o širšch politickch konsekvencch. Rozhodnut, zda sttu hroz značn hospodřsk škody ve smyslu 99 odst. 1 jednacho řdu, posouzen ve vazbě k tomu, do jak mry m předložen nvrh zkona vzniku hrozc značn hospodřsk škody v jaksi analogii k ustanoven 417 odst. 1 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, zabrnit či redukovat hrozc škodu, nemus obsahovat.
18. V posuzovan věci nelze přehldnout, že při hlasovn k potvrzen stavu legislativn nouze se pro vždy vyslovila vrazn majorita poslanců, že se během projednvn zkona v Poslaneck sněmovně ani v jejch vborech nezformovala vrazn menšina, jejž prva by se mohla jevit jako zkrcen, a že i při hlasovn ve třetm čten i při hlasovn po postoupen nvrhu zkona Sentem byla pro vrazn většina poslanců. V tomto konkrtnm přpadě tak stavn soud, maje na zřeteli i princip minimalizace zsahu, přikvl stanovisku Poslaneck sněmovny, že „nvrh zkona projednala ve stavu legislativn nouze za dodržen zkonnch podmnek“.
VI.
Prvn hodnocen stavnho soudu
19. Nvrh je, pokud jde o tvrzenou protistavnost obsahu napadench ustanoven, důvodn.
20. stavn soud se problematikou soudcovskch platů v minulosti opakovaně zabval. Svoji starš judikaturu shrnul v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), na nějž odkzal v tomto směru i ve svm nejnovějšm nlezu tkajcm se problematiky soudcovskch platů sp. zn. Pl. S 13/08 (č. 104/2010 Sb.). Jelikož je evidentn, že častnkům řzen je tato judikatura stavnho soudu znma, nepokld stavn soud za potřebn ji opakovaně podrobně rekapitulovat.
21. Pro dalš vvoj judikatury jsou zkladnm vchodiskem teze vysloven v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 13/08: "krok zkonodrce, jmž (by) došlo nikoliv k pozastaven tempa růstu platu soudců, nbrž k byť i jen čstečnmu odnět již dosažen rovně jejich materilnho zabezpečen, stěž by mohl stavn soud z hlediska principů demokratickho prvnho sttu aprobovat. Zvlště to plat, pokud by se ukzalo, že takovto zsadně nepřpustn restrikce zasahuje toliko nebo předevšm přjmov poměry soudců, a nikoliv současně přjmy jinch „služebnků“ sttu. K uvedenmu je vhodn vslovně připomenout zvěry stavnho soudu obsažen v jeho nlezu sp. zn. Pl. S 34/04.". Navazujc poznmka pod čarou č. 8 citovanho nlezu zn: "K otzce stavnosti nslednho zkonnho odejmut čsti platu soudců, na kter byl před přijetm tohoto opatřen dn zkonn nrok, lze vyvodit tyto zkladn zobecňujc teze:
- posouzen stavnosti platnch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti,
- stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry,
- zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i za splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, nedotk-li se omezen důstojnosti soudců, např. nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn.
Princip nezvislho soudnictv je jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy). Požadavek nezvisl justice pramen ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance spravedlivho, nestrannho a objektivnho soudnho řzen a ze zajištěn prv a svobod jednotlivců soudcem odčleněnm od politick moci. Nezvislost soudců je garantovna zrukami zvlštnho prvnho postaven (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dle zrukami organizačn a funkčn nezvislosti na orgnech reprezentujcch zkonodrnou a zejmna vkonnou moc, jakož i oddělenm soudnictv od moci zkonodrn a moci vkonn (zejmna uplatněnm zsady inkompatibility). Z hlediska obsahovho je pak soudcovsk nezvislost zajištěna vzanost soudců toliko zkonem, tj. vyloučenm jakchkoli prvků subordinace v soudcovskm rozhodovn. Zkladnmi komponenty principu nezvislosti soudnictv se stavn soud komplexně zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 7/02 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 78; vyhlšen pod č. 349/2002 Sb.).
Svvoln zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců, v tom rmci i platov restrikce, nutno do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Druhm důvodem podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců. Jinmi slovy, vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formy ntlaku na jejich rozhodovn.".
22. Hlava čtvrt stavy upravuje „moc soudn“. Podle čl. 81 stavy soudn moc vykonvaj jmnem republiky nezvisl soudy. Podle čl. 82 odst. 1 stavy soudci jsou při vkonu sv funkce nezvisl. Jejich nestrannost nesm nikdo ohrožovat.
23. Inter omnes constat, že nezvislost soudů, soudců a soudn moci v sobě nese celou řadu komponentů, a to „systmov, politick a institucionln podmnky vytvořen pro vkon skutečně nezvisl soudn moci“, čili nezvislost administrativn a „nezvislost a neovlivnitelnost každho jednotlivho soudce, jeho schopnost bt odolnm vůči jakmkoliv (politickm, medilnm, občanskm tlakům)“, tj. nezvislost subjektivn (srov. ostatně i J. Jirsa, L. Vvra, K. Janek, P. Meduna, Klč k soudn sni. Praha 2006, str. 17). Moc soudn pak tvoř kompetence, kterou jsou nadny soudy, komunita těch, kteř se po složen slibu ujali soudcovsk funkce, označovan tradičně jako „soudcovsk sbor“ či „soudcovsk stav“, a konečně i sm jednotliv soudce. K atributům soudcovsk nezvislosti patř i důstojnost. „Hlubok nepochopen specifickho postaven justice ve společnosti signalizuje skutečnost, že justice byla dosud chpna pouze jako určit druh administrativy. Takov pohled je nesprvn a mnohdy znamenal pro soudy i soudce nejrůznějš negativn dopady. Je třeba zdůraznit, že soudy jsou specifick orgny sttu představujc nezvislou, stavnmi principy pevně vymezenou moc ... To se mus promtnout i ve společenskm postaven pracovnků justice, předevšm pak soudců.“ (srov. D. Burešov, Najt cestu ke skutečn nezvislosti soudu, Socialistick zkonnost č. 3/1990, str. 121).
24. Garance nezvislosti soudců jsou koncipovny nikoliv jako soudcovsk privilegia, ale ve prospěch těch, k ochraně jejichž prv byly soudy zřzeny. Někter z těchto garanc do jist mry oproti představitelům moci zkonodrn a vkonn či jinm „služebnkům“ sttu soudce restriktivně limituj. K takovm garancm patř např. neslučitelnost funkce soudce s celou řadou činnost politickch, podnikatelskch či zaměstnaneckch. Soudcovsk stav v Česk republice nem - na rozdl od většiny prvnickch profes ve službch širš justice (advokti, notři, soudn exekutoři) - svoji nezvislou reprezentaci. Soudcovsk unie Česk republiky nen profesn komorou a veřejnoprvnm subjektem, zjmovou samosprvou sdružujc všechny přslušnky soudcovskho stavu, je pouhm občanskm sdruženm s nepovinnm členstvm. Soudci nemohou bt odborově organizovni, nevztahuj se na ně pracovněprvn předpisy, pokud jde např. o kolektivn vyjednvn, stvku atd.
25. K přijet napadench ustanoven došlo ze strany zkonodrce v zsadě jednostrannm konem, bez audiendi alterae partis. Možnost reprezentantů Soudcovsk unie Česk republiky - jak plyne i z vyjdřen Sentu - vyjdřit se za soudcovsk stav neměla než soukromě doporučujc charakter. Soudci se ocitli z hlediska možnosti relevantně projevit svoji vůli a brnit se v otzce platu v horš pozici než ostatn profese, u nichž se rovněž zamšlelo proveden platovch restrikc, což ve svm důsledku vedlo k tomu, že nakonec zůstali mezi těmi, jimž se zkonodrci povedlo skutečně platy snžit. stavn soud uzavr, že v přpadě vjimečnch okolnost, např. tživ finančn situace sttu, by napřště neměli bt soudci takto znevhodněni a k tomu, aby zkonodrce mohl přistoupit k platovm restrikcm, by si měl opatřit relevantn stanovisko reprezentantů soudn moci, jež by se mělo stt i součst důvodov zprvy.
26. stavn soud nemohl než přikvnout navrhovateli v tom, že „snžen platu pouze u omezen skupiny osob hrubě porušuje princip proporcionality, což je obzvlště markantn ve vztahu k soudcům, nehledě dle na to, že finančn spora vdajov strnky sttnho rozpočtu je za tto situace zcela zanedbateln.“. stavn soud vzal tentokrt v vahu, že „na snižovn schodků veřejnch rozpočtů se již dlouhodobě podl profesn skupina, u nž je zkonem velmi vrazně omezena možnost dosahovn jinch přjmů než platovch“ (srov. odlišn stanovisko soudkyně Vlasty Formnkov k nlezu sp. zn Pl. S 13/08, dostupn na http://nalus.usoud.cz), a ani nemohl přehldnout nsledujc pasž z odlišnho stanoviska soudkyně Elišky Wagnerov k nlezu sp. zn. Pl. S 13/08: „Snžen platů, stejně jako zmrazen platů, nebylo tedy obecn, nedotklo se ždnho ze sttnch zaměstnanců. Zd se mi, že v poslednch letech žel neoblben profesn skupina - soudci, majc nadto nenahraditeln, specifick postaven v stavnm systmu, kter vyplv z funkce, kterou soudci pln, se stala jakmsi rukojmm politiky, instrumentem v jejch populistickch krocch, kter však, jak shora naznačeno, nemaj ždn reln dopad. Relevantn (řednick) msta přitom pravidelně smlčuj, že odměňovn některch zaměstnanců sttu může představovat i nsobek soudcovskch platů už proto, že jejich mzdu, na rozdl od soudců, nemusej tvořit jen pevn tarify, nbrž i dalš, buď pravidelně se opakujc finančn čstky (osobn ohodnocen), a/nebo doplněn jednorzovmi čstkami (odměny).“. stavn soud vzal v vahu i argumentaci z odlišnho stanoviska soudce Vladimra Kůrky k nlezu sp. zn. Pl. S 13/08, dle nž "stoj za zdůrazněn, co již ostatně stavn soud taktž opakovaně zmnil [a co bylo vyjdřeno v doporučen Vboru ministrů Rady Evropy (94) 12 ze dne 13. 10. 1994], že mezi „řdn pracovn podmnky“ se řad i „zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen“. Ochranu důstojnosti soudců pak lze ve sledovanm kontextu ustavit i tm, že nebudou opakovaně a dlouhodobě vystavovni soustředěnmu tlaku exekutivy (potažmo moci zkonodrn) k postupnmu snižovn jejich - dotud zkonem garantovanho - materilnho postaven a tomu korespondujcch společenskch očekvn; důstojnosti soudců nesvědč, aby vždy pot, co spor s exekutivou prohraj (což je tradic, neboť nemaj zastnce), v poměrech medilně ustavenho pocitu zahanben, se v roli prosebnků museli upnat k naději, že pomůže stavn soud.".
27. V nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.) se stavn soud přihlsil k metodm dějepisu prvnho, prvn vědy srovnvac a prvn filozofie jako pomocnm vědm prvnm. I v tomto souzenm přpadě lze snst argumentaci ze zornho hlu těchto discipln.
28. Podle čl. III. oddlu I. věty druh stavy Spojench sttů americkch ze 17. zř 1787 „Soudci Nejvyššho soudu i nižšch soudů zůstvaj ve svch funkcch doživotně, chovaj-li se dobře; za svou službu dostvaj ve stanovench termnech nhradu, kter nesm bt během trvn jejich služby snžena.“.
29. V nlezu ze dne 11. 6. 2003 sp. zn. Pl. S 11/02 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.) stavn soud v obdobnch intencch konstatoval, že "... platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Jinmi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedenm smyslu co do vjimečnho ekonomicky odůvodněnho krcen platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedench skupin (ani jako clovou kategorii) co do konečn vše platů. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti. Tento princip nalz v materilnm smyslu sv hranice ve vyjdřen, dle kterho „stejn nesm bt upravovno libovolně nestejně, avšak zroveň nestejn nesm bt upravovno libovolně stejně“. Princip rovnosti nelze chpat jako nivelizaci ve vsledku, nbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejnch startovnch šanc".
30. stavn soud konstatuje, že i z četnosti jeho shora zmiňovan judikatury je patrn, že soudcovsk platy i na rozdl od platů ostatnch „služebnků sttu“ po dlouh obdob i s nsledujc zamšlenou perspektivou podlhaj pouze restrikcm. Opatřen ve vztahu k nim se pak již nejev jako mimořdn a proporčn, ale jako clen proces směřujc k tomu, aby se soudcovsk platy vrtily do nižšch rovn, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zornho hlu moci zkonodrn a vkonn v minulosti učiněn „chyba“ při stanoven pravidel pro vpočty soudcovskch platů v polovině 90. let 20. stolet. Takov nivelizace pak ve svch důsledcch vede zkonitě i k sestupu soudcovskho stavu uvnitř středostavovsk společensk vrstvy, jeho přjmov degradaci ve vztahu k ostatnm prvnickm povolnm a k umenšovn jeho potřebn společensk prestiže.
31. „Že je naše sdnictvo v krzi, netreba, myslm, dokazovať. Naša republika venuje svojmu sdnictvu tak mlo starostlivosti, že je ono už dosť rokou postihnut ťažkou krzou. Bezprostredne po prevrate naša verejnost, najme naši zkonodrn činitelia, pokldali za samozrejm, že autorita a nezvislost sdnictva musia byť obhajovan a upevňovan všetkmi prostriedkami. Ale po slovensky povedan: republika nenaklad rovnomerne ani so sudcom ani s politickm radnkom,“ napsal v r. 1933 tehdejš prvn prezident Nejvyššho soudu Československ republiky, pozdějš profesor občanskho prva, ministr spravedlnosti a povlečn československ zstupce u Stlho mezinrodnho rozhodčho soudu v Haagu, Vladimr Fajnor (1875-1952) (srov. V. Fajnor, Reforma sdnictva. Prvn obzor č. 11/1933, str. 361). stavn soud k tomu arciť dodv, že zkonodrce by neměl k vyloučen svvole opomjet ani aspekty prvně etick.
32. V usnesen sp. zn. Pl. S 13/10 ze dne 27. 5. 2010 (dostupnm na http://nalus.usoud.cz) pak stavn soud konstatoval mj.: "přliš dlouho zde trval systm vldy jedn strany, kdy i justice tto straně patřila. Tento způsob vnmn justice přežv v některch hlavch dodnes. Stle přežv pojet soudce nikoli jako reprezentanta soudn moci, ale jako sttnho řednka, loajlnho vůči sttu, na sttu zvislho a sttem placenho tak, jak vel momentln rozmar vldnouc skupiny ... Nezvislost a nestrannost justice ... nen jejm privilegiem, ale je nezbytnm předpokladem jejho fungovn pro dobro cel společnosti, zejmna v dobch „nepohody“.".
33. stavn soud pak ze shora uvedench důvodů dospěl k zvěru, že podmnky pro snžen platů soudcům nebyly v tto souzen věci naplněny, a v intencch sv shora citovan judikatury dospěl k zvěru, že napaden ustanoven je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 stavy, pročež rozhodl dle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu tak, že se toto ustanoven ruš dnem 30. zř 2010.