Sp. zn. Pl. ÚS 16/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, resp. na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů 267/2011 účinný od 12.09.2011

Schválené: 02.08.2011
Účinnost od: 12.09.2011
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Základní předpisy o mzdách a platech., Mzdy pracovníků soudů, státních notářství, vězeňství, nápravné výchovy.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Sp. zn. Pl. ÚS 16/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, resp. na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů 267/2011 účinný od 12.09.2011
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 267/2011 s účinností od 12.09.2011
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

267/2011 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 16/11 dne 2. srpna 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení: I. 1. ustanovení bodu 2 čl. I části první zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týká soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, in eventum a pokud se týká soudců Ústavního soudu, 2. ustanovení bodu 3 čl. I části první zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pokud upravuje platovou základnu soudců v letech 2011 až 2014 (§ 3b odst. 1 a 2), in eventum a pokud upravuje platovou základnu soudců Ústavního soudu v letech 2011 až 2014 (§ 3a); II. in eventum 1. ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., pokud se týká soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, in eventum a pokud se týká soudců Ústavního soudu, 2. ustanovení § 3b odst. 1 a 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., in eventum: 3. ustanovení § 3a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., pokud se týká soudců Ústavního soudu, takto:

I. Ustanovení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ve zbývající části se návrh odmítá.

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

stavnmu soudu byl dne 10. března 2011 doručen nvrh Městskho soudu v Brně na zrušen čst zkona č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, (přpadně čst zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb.), pokud obsahuj restrikce v odměňovn soudců ( 3 odst. 3, 3b), spolu s nvrhem na přednostn rozhodnut v předmětn věci podle 39 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb. Předmětn nvrh byl doplněn podnm navrhovatele doručenm stavnmu soudu dne 25. května 2011.

Navrhovatel tak učinil dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“), a to pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) dospěl k zvěru, že

- ustanoven 3 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 309/2002 Sb. a zkona č. 425/2010 Sb., pokud se tk soudců okresnch, krajskch a vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu, in eventum i tk-li se soudců stavnho soudu, dle

- ustanoven 3b odst. 1 a 2 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb.,

- in eventum ustanoven 3a zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., pokud se tk soudců stavnho soudu,

jichž m bt při řešen věci sp. zn. 35 C 35/2011 použito, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 stavy, přp. i čl. 83 stavy, dle s čl. 2 odst. 1 stavy, s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen „Listina“) a s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž jen „Protokol“).

V uveden věci sp. zn. 35 C 35/2011 je Městskm soudem v Brně rozhodovno o žalobě, kterou se soudce Okresnho soudu Brno-venkov domh vůči Česk republice - Okresnmu soudu Brno-venkov zaplacen čstky 21 500 Kč. Jde o rozdl mezi nrokem žalobce na plat ve smyslu 28 až 31 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tak jen „zkon č. 236/1995 Sb.“, přpadně „zkon o platu“ či „platov zkon“) a nrokem na vcečelovou paušln nhradu vdajů (dle jen „nhrada vdajů“) ve smyslu 32 odst. 1 psm. a) zkona č. 236/1995 Sb., a to za leden 2011, a mezi skutečně vyplacenm platem a nhradou vdajů snžench s činnost od 1. ledna 2011 zkonem č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů.

Svoji aktivn legitimaci navrhovatel opr o konstatovn, dle něhož při řešen předmětn věci mus aplikovat 3b odst. 1 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., určujc platovou zkladnu pro rok 2011. Pro posouzen uplatněnho nroku (žalobce požaduje rozdl na platu a nhradě vdajů, kter vznikl jednak v důsledku stanoven ad hoc zkladny na rok 2011, jednak v důsledku snžen platov zkladny obecně) je nutno dle něj aplikovat rovněž 3 odst. 3 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., určujc od 1. ledna 2011 způsob stanoven platov zkladny. Za neudržiteln považuje takov vklad čl. 95 odst. 2 stavy, jenž by připustil oddělen posuzovn stavnosti 3b odst. 1 zkona o platu (restrikce na rok 2011) od pravy, v jejmž důsledku došlo ke snžen relace platov zkladny a průměrn mzdy v nepodnikatelsk sfře (tj. pravy obsažen v 3 odst. 3 zkona o platu), a jenž by ve svm důsledku vedl k nutnosti opakovanho nvrhu ze strany soudu v tže prvn věci. Nadto by dle jeho přesvědčen došlo k naplněn změru předkladatele zkona, jenž změnu ustanoven 3 odst. 3 koncipoval jako „pojistku před zsahem stavnho soudu“, jak uvedl v důvodov zprvě k tisku 133 (vldn nvrh zkona, přloha č. 3). Poukazuje i na skutečnost, že stanoven platov zkladny na roky 2012-2014 (zmrazen platov zkladny) je natolik vnitřně spjato (formou i obsahem) s argumentac vedenou ke vztahu platov zkladny na rok 2011 a 3 odst. 3 zkona o platu, že postrd procesn logiku oddělit toto ustanoven ( 3b odst. 2 platovho zkona) od oněch, jejichž užit je v projednvan věci nepochybně přmějš. K naplněn podmnek aktivn legitimace odkazuje pak na prvn nzor stavnho soudu obsažen v nlezech sp. zn. Pl. S 33/09 ze dne 29. 9. 2010 (332/2010 Sb.) a Pl. S 13/08 ze dne 2. 3. 2010 (104/2010 Sb.). Dle navrhovatele si nelze představit existenci 3b odst. 2 zkona o platu (tedy určen platov zkladny v letech 2012-2014) pot, co by stavn soud shledal tento nvrh důvodnm ve vztahu k 3b odst. 1 a 3 odst. 3 zkona o platu. Nadto je navrhovatel přesvědčen, že jeho aktivn legitimace dopad i na důsledky, kter napaden novelizace platovho zkona m pro koncepci vertiklnch a horizontlnch vztahů stavnch činitelů (a to ve vztahu mezi složkami sttn moci, ale tak v hierarchii vztahů uvnitř jednotlivch složek sttn moci), a jelikož stavn soud jako soudn orgn ochrany stavnosti, začleněn v hlavě čtvrt stavy upravujc moc soudn, vystupuje ve sv činnosti v jasn hierarchii vztahů rovněž i ve vztahu k obecnm soudům, je nutno v rmci tohoto nvrhu dle Městskho soudu v Brně v širšm smyslu jeho dosahu posoudit i stavnost zsahu zkonodrce do odměňovn soudců stavnho soudu.

S poukazem na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (269/2010 Sb.) ve svm nvrhu Městsk soud v Brně namt vadu legislativnho procesu spočvajc ve skutečnosti, že novelizace zkona č. 236/1995 Sb., schvlen oběma komorami Parlamentu a vyhlšen pod č. 425/2010 Sb., nebyla se soudn moc projednna, soudn moc neměla ždnou možnost v průběhu přpravy rozhodnut vldy přednst sv argumenty a hjit svou pozici, pročež se soudcům dostalo horšho postaven než jakmukoli zaměstnanci ve veřejn sfře, s jejichž zstupci vlda v loňskm roce dlouhodobě o otzkch platů vyjednvala, horšho postaven než jinm skupinm zaměstnanců nespokojenm s rovn odměňovn, s nimiž vyjednvala v roce letošnm. Ministr prce a socilnch věc předložil do připomnkovho řzen v srpnu 2010 nvrh (pod č. j. 2010/58228-52), kterm nikterak nehodlal zashnout do 3 odst. 3 zkona o platu (způsobu stanoven platov zkladny) a restrikci omezil na jedin rok, a to rok 2011 v konkrtn vši platov zkladny 51 844 Kč. Vlda však dne 6. řjna 2010 schvlila usnesenm č. 720 nvrh zcela odlišn, kter ždnm projednnm neprošel - to ostatně uvd i důvodov zprva k vldnmu nvrhu zkona (tisk 133), kter snžil relaci platov zkladny a vše mzdy v nepodnikatelsk sfře z trojnsobku na 2,5nsobek, vedle toho dle snžil platovou zkladnu ad hoc stanovenou čstkou pro rok 2011 a jinou ad hoc stanovenou čstkou na roky 2012-2014. Konstatovn v důvodov zprvě, že nvrh „reaguje na vsledky připomnkovho řzen ...“, považuje navrhovatel za zcela zavdějc, neboť na stanoviska uplatněn (ovšem k jinmu nvrhu) napřklad Nejvyššm sprvnm soudem nebo Soudcovskou uni Česk republiky nereaguje nijak. Dle Městskho soudu v Brně bylo tmto postupem porušeno ustanoven 86 odst. 3 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 282/2004 Sb., neboť součst nvrhu zkona č. 425/2010 Sb. byla důvodov zprva, kter neobsahovala stanovisko soudn moci jako nležitost vyžadovanou stavnm soudem dle bodu 25 nlezu sp. zn. Pl. S 12/10, přičemž dle jeho přesvědčen tato vada nabv stavnho rozměru s ohledem na princip dělby sttn moci (čl. 2 odst. 1 stavy). Uveden tvrzen navrhovatel opr i o komparativn analzu, zejmna o rozhodnut stavnho soudu Lotyšsk republiky ze dne 18. ledna 2010 sp. zn. 2009 11-01 a rozhodnut kanadskho Nejvyššho soudu ve věci Reference re Remuneration of Judges of the Provincial Court (P.E.L), [1997] 3 S.C.R. 3. Z obou těchto rozhodnut plyne zvěr, dle něhož v zjmu předejit možnosti politickho ovlivňovn justice mus bt do procesu přpadnch zsahů do platu soudců zapojen nezvisl orgn, jehož vyjdřen sice nen zvazn, bez vyjdřen takovhoto orgnu je však jakkoliv změna v soudcovskm platu protistavn.

Zdůvodněn hmotněprvn protistavnosti napadench zkonnch ustanoven odvj navrhovatel od rekapitulace relevantn, na danou problematiku se vztahujc judikatury stavnho soudu. Dle jeho nzoru obsahuje tato nsledujc zkladn teze: - posouzen stavnosti platovch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), bod 49];

- stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 (bod 49)];

- zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i za splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, zda se nedotk omezen důstojnosti soudců, např. nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 (bod 49)];

- princip nezvislho soudnictv je jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu ve smyslu čl. 9 odst. 2 stavy [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 (bod 50)];

- svvoln zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců, v tom rmci i platov restrikce, nutno do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Druhm důvodem podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců, jinmi slovy, vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formy ntlaku na jejich rozhodovn [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 43/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.)];

- platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.)];

- za platovou restrikci je třeba považovat opatřen, kdy soudci je odňata nebo snžena nrokov složka odměny, aniž by toto odnět nebo snžen bylo kompenzovno zvšenm jin nrokov složky odměny [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 (bod 55)];

- za dalš formu platov restrikce je třeba považovat i zmrazen zkonem předpokldanho růstu přjmů soudců nebo i jinch stavnch činitelů, přičemž např. „trval“ zmrazen platu by stavn soud nepochybně posuzoval jako krok stavně nepřpustn. Platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela vjimečn, mimořdn okolnosti sttu [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 13/08 (bod 41), obdobně nlez sp. zn. Pl. S 55/05 (bod 55)];

- za vrazn prvek zruky přiměřenho materilnho zabezpečen soudců z hlediska principu dělby sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn a požadavku jejich vzjemn vyvženosti je třeba považovat i přmou vazbu mezi platem představitelů moci zkonodrn a vkonn na straně jedn a platem soudců na straně druh. Konstrukce zkona o platu představitelů sttn moci, kter s pomoc jednotn platov zkladny a zkonem stanovench koeficientů zaručuje, že spolu se zvšenm platu představitelů moci zkonodrn a vkonn se ve stejnm poměru automaticky zvš i platy soudců, tak představuje vznamnou, v prvnm řdu vestavěnou pojistku, že poměr v materilnm zabezpečen představitelů jednotlivch moc bude i v budoucnu zachovvn [nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05 (bod 59)].

Navrhovatel zdůrazňuje, že na uvedench tezch stavn soud setrval i ve sv nejnovějš judikatuře [viz nlezy sp. zn. Pl. S 12/10 (vše) a Pl. S 22/09 ze dne 7. 9. 2010 (309/2010 Sb.), bod 40].

Ve prospěch zvěru o protistavnosti napadench zkonnch ustanoven Městsk soud v Brně odkazuje i na řadu mezinrodnch dokumentů. V prvn řadě poukazuje na doporučen Vboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. listopadu 2010 o soudcch CM/Rec(2010)12 (přloha č. 5) [http://www.coe.int], kter nahradilo dřvějš doporučen Ree (94)12. Z člnků 53 až 55, kter se tkaj odměňovn soudců, vyplv, že:

- zkladn pravidla pro odměňovn soudců mus bt stanovena zkonem,

- odměňovn soudců mus vyjadřovat jejich roli a odpovědnost a bt na dostatečn rovni,

- v době nemoci a mateřstv by mělo bt zajištěno udržen rozumn vše jejich odměny,

- penze soudců by měla bt v rozumnm vztahu k dřvějšmu platu,

- měla by existovat speciln zkonn ustanoven brnc snižovn platu soudců.

Z dalšch mezinrodnch dokumentů navrhovatel upozorňuje na zprvu Evropsk komise pro demokracii prostřednictvm prva (Bentsk komise), přijatou ve dnech 12. až 13. března 2010 (přloha č. 6 - čst III, člnek 6) [http://www.venice.coe.int], v nž se uvd: „Bentsk komise je toho nzoru, že finančn ohodnocen soudců mus korespondovat s důstojnost jejich profese a že adekvtn hodnocen je nezbytnm předpokladem ochrany soudců před neždoucmi externmi vlivy. [...] Vše ohodnocen by měla bt stanovena s ohledem na společensk poměry v zemi a porovnna s mrou ohodnocen vyššch řednků.“. Konečně v rmci srovnvac analzy argumentuje i zvěry Poradnho vboru soudců v rmci aktivit Rady Evropy, Conseil consultatif de juges europens (CCJE), z roku 2001 [stanovisko č. 1 (Avis No 1)], v nichž (body č. 61 a 62) je zdůrazněna potřeba takovch zkonnch ustanoven, kter budou brnit snižovn platu soudců a kter zajist faktick zvyšovn platů tak, aby byla udržena jejich hodnota ve vztahu k životnm nkladům (http://wcd.coe.int/).

V dalš čsti svho nvrhu Městsk soud v Brně rekapituluje vvoj prvn pravy materilnho zabezpečen soudců, a to zejmna vvoj jejch intenc, jakož i změnu relac ve vztahu k materilnmu zabezpečen zaměstnanců ve veřejn sprvě. Materiln zabezpečen soudců platem a vcečelovou nhradou vdajů bylo zakotveno ve 2. polovině 90. let v zkoně o platu, přičemž plat soudce byl konstruovn jako součin platov zkladny a koeficientu vyjadřujcho jeho služebn zařazen, nhrada vdajů byla určena podlem z platov zkladny ve vši 5,5 %. Platov zkladna byla odvozena z nejvyššho tarifu řednka ministerstva jako dvojnsobek. Navrhovatel akcentuje skutečnost, že zsadou, jž byla tato prava vedena a kter zazněla při projednvn tto koncepce odměňovn soudců, byla mj. zsada neměnnosti platovch relac mezi jednotlivmi funkcemi a zsada shodnho a automatickho pohybu platů a dalšch nležitost okruhu funkcionřů sttu a sttnch zaměstnanců; současně byl vysloven předpoklad, že „jednou provždy odpadne často nedůstojn a politicky zneužiteln jednn o vši platu v Parlamentu“ (stenozznam 34. schůze Parlamentu Česk republiky, Poslaneck sněmovny 1993-1996, čst 6/32 - přloha č. 9). V roce 2002 [zkon č. 309/2002 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o službě sttnch zaměstnanců ve sprvnch řadech a o odměňovn těchto zaměstnanců a ostatnch zaměstnanců ve sprvnch zxadech (služebn zkon), tzv. doprovodn zkon k nvrhu služebnho zkona, vldn nvrh předložen Poslaneck sněmovně jako tisk 794 - přloha č. 10] byla konstrukce platov zkladny změněna (s činnost od 1. ledna 2004) tak, že tvoř trojnsobek průměrnho platu fyzick osoby v nepodnikatelsk sfře za předminul rok podle zveřejněnch dajů Českho statistickho řadu ( 3 odst. 3 zkona o platu). Navrhovatel k tto změně uvd, že jejm důsledkem byl pokles relace platu soudce ve vztahu k platu ve veřejn sfře, přičemž dle něj důvody, kter vedly k razantnmu snžen relace platu soudců a zaměstnanců ve veřejn sfře (z původn relace cca 4,3 na 3,0) nebyly nikdy přesvědčivě podny a Parlament se jimi fakticky vůbec nezabval. Tisk 794 v důvodov zprvě k čl. XXXV uvděl, že vazba platovho tarifu zaměstnanců ministerstev a platov zkladny stavnch činitelů vedla k rozdlům v přrůstcch platu, a dle - a to zejmna - poukazoval na navrhovan služebn zkon, kter měl podstatně zpřsnit podmnky vkonu služby ve sttn sprvě a vst k „tomu odpovdajcmu platovmu oceněn řednků“. Při zachovn dosavadnho způsobu stanoven platov zkladny by se platy stavnch činitelů automaticky zvšily, „aniž by se změnily podmnky vkonu jejich funkc“. Proto byla navržena změna, „aby se vytvořila stabiln vazba mezi platy stavnch činitelů a vvojem mezd v nepodnikatelsk sfře. Ve vztahu k možnostem diferenciace v platech ... je možn považovat za přiměřenou relaci platov zkladny k průměrn mzdě v nepodnikatelsk sfře ve vši trojnsobku.“. Městsk soud ale k tomu poznamenv, že zkladn předpoklad pro snžen platov zkladny a změnu jej konstrukce však naplněn vůbec nebyl: služebn zkon [zkon č. 218/2002 Sb., o službě sttnch zaměstnanců ve sprvnch řadech a o odměňovn těchto zaměstnanců a ostatnch zaměstnanců ve sprvnch řadech (služebn zkon)] dodnes nenabyl činnosti a řednkům sttn sprvy jsou zachovny povinnosti v intencch zkonku prce. K přehodnocen vše platov zkladny však již nedošlo. Konstrukce platov zkladny jako trojnsobku průměrnho platu fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře za předminul rok (tedy s dvouletm časovm skluzem) představovala dle navrhovatele sice podstatn zsah do rovně platu soudců, ovšem v situaci po velkch povodnch roku 2002 se mohl jevit akceptovatelnm zsahem pro budouc vvoj odměňovn soudců. Změna souvisela s přechodem na 16třdn systm odměňovn řednků, u nichž nejvyšš tarify vzrostly mezi lety 2002 a 2004 z 18 570 Kč na 27 700 Kč (nařzen vldy č. 330/2003 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě), a zachovn původnho systmu stanoven platov zkladny by vedlo k jejmu odpovdajcmu růstu, což, jak navrhovatel uvd, vkonn moc nechtěla akceptovat. Proto dle něj byly platy soudců od roku 2002 ponechny na stejn rovni, aby platov zkladna potřebnm způsobem poklesla, přičemž považuje za přznačn, že v důvodov zprvě k tisku 133 se tato restrikce nazv „evolučn metoda npravy chybně stanoven platov zkladny“.

Navrhovatel dle předkld argumenty ve prospěch tvrzen o nivelizaci soudcovskch platů ve srovnn s rovn platů ve veřejn sfře. Rekapituluje v tto souvislosti intence a obsah zkona č. 427/2003 Sb., kterm se pro rok 2004 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, poslanců Evropskho parlamentu, soudců a sttnch zstupců, vše dalšho platu těchto osob za prvn pololet roku 2004, a kterm se měn někter souvisejc zkony, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, ve zněn pozdějšch předpisů, jež zakotvily nezvyšovn platov zkladny pro určen vše platu soudců na roky 2002 až 2004, resp. 2008 až 2010. Dle jeho přesvědčen se cel desetilet po roce 2000 (o obdob před tmto rokem nemluvě) ve vztahu k materilnmu zabezpečen soudců neslo ve znamen restrikc, a to pod hesly „reformy veřejnch financ“ či „stabilizace veřejnch financ“, přičemž takov přstup stt nezvolil k ždn skupině zaměstnanců sttu; v tomto obdob platy ve veřejn sfře plynule rostly, přičemž některm skupinm osob byla poskytnuta vznamn zvhodněn (napřklad přslušnci ozbrojench složek maj materiln zabezpečen, kter soudci nepožvaj, ačkoliv charakter jejich činnosti snese v řadě ohledů srovnn a jejich stavn postaven by takov typ materilnho zabezpečen obvykl v demokratickch zemch odůvodňovalo). Navrhovatel poukazuje na ekonomickou situaci sttu, nazranou meziročnm nrůstem relnho HDP pohybujcm se v obdob 2003-2007 v rekordnch hodnotch 3,6-6,8 % (zdroj: ČS: ČR v čslech - přloha č. 15), na předpokldan růst HDP o 2,3 % v roce 2010, na makroekonomickou predikci Česk republiky (zdroj: Ministerstvo financ, leden 2011 - přloha č. 17), jež předvd v letech 2010-2012 růst mezd 2,6%, 2,9% a 4,1%, jakož i na niky prostředků z veřejnch zdrojů, z čehož dovozuje existenci prostředků na materiln zabezpečen soudn moci na rovni, kter byla nastavena v roce 2002 po ničivch povodnch. Městsk soud v Brně dle konstatuje, že vlda jako předkladatel napadenho zkona v důvodov zprvě (tisk 133) uvedla, že takto stanoven platov zkladna „je přiměřeně vyšš než v předchozch letech“ (do 31. 12. 2010 zmrazen zkladna činila 56 847 Kč, zkladna podle 3 odst. 3 zkona o platu od 1. 1. 2011 čin 57 747 Kč), přičemž nepředložila ždnou analzu vvoje platů ve veřejn sfře a neodůvodnila nijak (kromě vyčslen nkladů pro sttn rozpočet spojench s obnovenm zkonnho mechanismu platov zkladny jako trojnsobku průměrnho platu ve veřejn sfře), proč považuje takovto zsah do zkonnch a dlouhodobě legitimně vnmanch relac jako potřebn a nezbytn. Pro uveden považuje jej postup za vraz svvole.

Zkon č. 236/1995 Sb. byl přijat mimo jin s clem stabilizovat situaci v justici v souvislosti s odchodem soudců do lukrativnějšch prvnickch povoln. Vsledkem po 15 letech je, jak ve svm nvrhu dokld Městsk soud v Brně, propad relace platov zkladny a průměrnho platu ve veřejn sfře z hodnoty 4,38 v roce 1996 na 2,34 v roce 2011, tj. o 46 %, tedy tměř o polovinu.

Zvlště pak navrhovatel akcentuje vvoj poměru platu soudců a platu vyššch řednků. Připomn, že vlda v programovm prohlšen (přloha č. 18) uvedla, že „vnm funkci soudce jako vrchol všech prvnickch profes“ (pročež zpřsn napřklad podmnky pro jmenovn soudců). Plat soudce, a to soudce soudu prvnho stupně nikoli již v samm počtku jeho profesn drhy (s 8 lety praxe) nutno dle něj porovnat v relaci s platem vyššho řednka (jak k tomu ostatně vedou i mezinrodně uznvan standardy); za takovho řednka považuje ředitele odboru střednho orgnu sttn sprvy (či vrchnho ředitele) v situaci, kdy řdc soustava střednch orgnů sttn sprvy nen dnes nijak regulovna. Soudce okresnho soudu s osmi lety praxe m mt v roce 2011 měsčn plat ve vši 54 600 Kč, v roce 2014 57 500 Kč. Ve vztahu k průměrnmu platu ve veřejn sfře dosaženmu v těchto letech půjde o 2,3 až 2,4nsobek. Půjde však o plat, kter po 5 letech praxe budou mt v roce 2014 běžně absolventi vysok školy (Lidov noviny zveřejnily 15. nora 2011 vsledek průzkumu, podle něhož plat absolventa prvnick fakulty Univerzity Karlovy v Praze se čtyř až pětiletou prax čin v současn době v průměru 43 049 Kč). Podle zveřejněnch dat informačnho systmu o průměrnm vdělku, kter vede Ministerstvo prce a socilnch věc (vňatky za roky 2003-2009), se zvšil průměrn měsčn plat ředitele odboru střednho orgnu sttn sprvy v letech 2003-2009 o 33 % a v roce 2009 činil 66 734 Kč, přičemž 9. decil představoval 88 751 Kč (to znamen, že tměř 15 % hrubch platů ředitelů odborů na střednch orgnech bylo vyššch než 88 751 Kč). To znamen, že soudce ve vysoce produktivnm věku pobr přibližně pouze 2/3 platu lpe honorovanch vyššch sttnch řednků a nedosahuje ani zdaleka průměru. V roce 2003 činil plat uvedenho soudce 47 000 Kč a průměrn plat ředitele odboru střednho orgnu sttn sprvy 50 187 Kč, v roce 2009 se tento rozdl rozevřel na 57 400 Kč (soudce) a 66 734 Kč (ředitel odboru).

Průměrn plat ředitele odboru střednho orgnu sttn sprvy v roce 2009 podle shora citovanho zdroje (ISPV MPSV) představuje, jak uvd navrhovatel, 2,8nsobek průměrnho platu ve veřejn sfře v tomtž roce (23 099 Kč), přičemž 25 % těchto platů převyšuje 74 917 Kč (3. kvartil), tj. 3,2nsobek průměrnho platu, a tměř 15 % čstku 88 751 Kč, tj. 3,8nsobek průměrnho platu. Plat soudce okresnho soudu s tměř desetiletou prax před 40. rokem věku (tedy v obdob vysok životn a odborn produktivity) v roce 2011 (ve vši 54 600 Kč) představuje 2,3nsobek průměrnho platu (odhad vše průměrnho platu: 22 869 Kč, tj. 1% pokles v roce 2011 oproti roku 2010), v roce 2012 a nsledujcch bude činit tento poměr cca 2,4nsobek průměrnho platu. Tyto rozdly považuje navrhovatel za zcela nedůvodn. Podle jeho nzoru vvoj předmětnch relac představuje nivelizaci, kter v tomto rozsahu dosahuje nestavnho rozměru. Z pohledu srovnvacho odkazuje na zprvu Rady Evropy vydanou v roce 2010, zahrnujc daje roku 2008 [dostupn na www.coe.int/ (Systme judiciaires europens, dition 2010)], jež v tabulce 11.11 (přloha č. 8) porovnv hrub přjem soudce na počtku kariry s průměrnou hrubou mzdou. Dle n průměrn relace v zemch Rady Evropy čin 2.5, Česk republika v roce 2008 m zaznamennu hodnotu 2.1: vyšš hodnoty maj takov stty jako Armnie, Bosna- Hercegovina, zerbjdžn, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Čern Hora, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko. V řadě zem Rady Evropy pak soudci požvaj různch typů dalšch vhod (speciln důchody, nhrady spojen s bydlenm, snžen daně, speciln typy životnho či zdravotnho pojištěn, auta s řidičem, nklady na reprezentaci či jin typy benefitů), s nimiž 5,5% nhradu vdajů na reprezentaci a literaturu českch soudců srovnvat nelze. Dle navrhovatele v tomto ohledu nelze poukazovat na nižš hodnoty tohoto ukazatele u zem s nepřetržitm demokratickm vvojem po II. světov vlce, neboť v nich i nižš relace vůči průměrn mzdě znamen nepochybnou přslušnost soudce ke středn společensk vrstvě.

Z pohledu stavněprvn argumentace namt navrhovatel - vychzeje z nstinu vvoje materilnho zabezpečen soudců po roce 1995 - v prvn řadě dotčen v legitimnm očekvn. Vychz přitom z konstatovn, dle něhož ustanoven 3 odst. 3 zkona o platu (stanovc pravidlo pro určen platov zkladny jako trojnsobku průměrnho platu v nepodnikatelsk sfře za předminul rok) bylo do zkona o platu začleněno zkonem č. 309/2002 Sb. s činnost od 1. 1. 2004, bylo jeho součst v tto podobě po dobu sedmi let, a to jako pravidlo, kter nahradilo původn konstrukci svazujc platovou zkladnu s nejvyššm tarifem řednka ministerstva. V době od přijet zkona č. 309/2002 Sb. tak všichni soudci (ale tž ostatn stavn činitel) požvali legitimnho očekvn, že tato již snžen roveň jejich přjmů je rovn společensky akceptovanou a že jim jako součst materilnho zabezpečen patřcho do rmce soudcovsk nezvislosti bude poskytovna. Jestliže pak byla tato roveň po předem vymezenou dobu suspendovna, měli soudci legitimn očekvn, že uplynutm tto doby budou opět přjemci platu, kter bude zaručovat onu společensky ustlenou relaci. Poslaneck sněmovna vldn nvrh předložen j dne 12. 10. 2010 schvlila dne 10. 12. 2010, tj. 20 dnů před uplynutm třletho moratoria, čmž snžila předmětnou relaci na 2,5nsobek - v absolutnm vyjdřen z čstky 69 297 Kč (průměrn plat v roce 2009: 23 099 Kč x 3 = 69 297 Kč) na čstku 57 747 Kč. Sent schvlil nvrh zkona za šest dnů pot dne 16. 12. 2010 a prezident republiky jej podepsal nsledujc den po doručen 17. 12. 2010. Postup zkonodrce dle navrhovatele dokumentuje obavy z možnho opožděnho přijet tohoto zkona. Zsah do tohoto legitimnho očekvn nastal pouhch několik dnů před uplynutm doby, po kter by došlo k nvratu do očekvanch relac. Zkon byl vyhlšen 30. 12. 2010, kdy k obnoven očekvanch relac zbval jedin den.

Zkonodrce tak dle Městskho soudu v Brně snženm relace platov zkladny k průměrn mzdě v nepodnikatelsk sfře zashl legitimn očekvn soudců ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, a to ve smyslu judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva [rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 22. 6. 2004, Broniowski proti Polsku (stžnost č. 31443/96, Reports 2004-V)], a čl. 1 stavy (z něhož plyne princip legitimnho očekvn jako součst demokratickho prvnho sttu). Na podporu svho tvrzen uvd navrhovatel i argument srovnvac, a to odkazem na rozhodnut stavnho soudu Slovensk republiky (nlez sp. zn. PL. S 12/05 ze dne 28. 11. 2007), jenž vyslovil nestavnost zkona (zkonů), kter po několik let (2003-2006) odkldaly činnost zkona, podle kterho soudcům nležel dalš plat. Učinil tak s poukazem na princip legitimnho očekvn, jasnosti, stability a prvn jistoty, vyvěrajc z obecnho principu prvnho sttu, dle něhož nen podle nzoru stavnho soudu Slovensk republiky možno hovořit o „dočasnosti“, pokud zsahy trvaj několik let. V nvrhu se odkazuje i na rozhodnut stavnho soudu Lotyšsk republiky (sp. zn. 2009-11-0 ze dne 18. 1. 2010), jenž posuzoval zkonnou pravu materilnho zabezpečen soudců rovněž hlediskem principu legitimnho očekvn.

Nadto je navrhovatel přesvědčen, že tento zsah nebyl dostatečně odůvodněn veřejnm zjmem. Podle důvodov zprvy a stenografickch zznamů z projednvn nvrhu zkona (sněmovnho tisku 133, sentnho tisku 9) byla novelizace 3 odst. 3 do zkona o platu včleněna jako pojistka řešc předem důsledky přpadnho derogačnho vroku stavnho soudu - už tento cl považuje navrhovatel za hrubě rozporn s principem demokratickho prvnho sttu (předkldat a přijmat zkony jako pojistky proti přpadnm zsahům stavnho soudu). Skutečnost je, jak dle uvd, že ani platov zkladna ve vši 2,5nsobku nebude v letech 2011-2014 použita, neboť bude suspendovna ad hoc zkladnami stanovenmi v 3b (a 3a) zkona o platu, a to s clem uspořit: důvodov zprva k tisku 133 uvd: „je třeba šetřit ve všech oblastech financovanch ze sttnho rozpočtu“. K tomu, aby byl dan normativn čel stavně konformnm, mus bt dle navrhovatele prokzno, že se dan normativn prostředek shoduje s proklamovanm čelem a obstoj z hlediska potřebnosti (možn plurality možnch normativnch prostředků ve vztahu k zamšlenmu čelu a jejich subsidiarity z hlediska omezen stavou chrněn hodnoty). Uvd, že pokud bude pro obdob 2008-2014, tj. po dobu sedmi let, platov zkladna udržovna na rovni průměrnho platu ve veřejn sfře v roce 2005, lze předvdat, že v roce 2015 se bude opakovat situace roku 2011, kdy i naplněn 2,5nsobku bude vyžadovat „skokov“ navšen platů; takov přstup nelze dle něj hodnotit jinak než jako trval platov moratorium, kter nemůže bt hodnoceno jako stavně konformn. Dle Městskho soudu v Brně restrikce, m-li bt skutečně jen restrikc, a nikoli trvalm zsahem do zabezpečen soudců, mus bt relativně krtkodob a mus, pot, co důvody, pro kter byla zavedena, odpadnou, vst k nvratu k původně nastavenm hodnotm. Nklady vyčslen důvodovou zprvou k zkonu č. 425/2010 Sb., spojen s nvratem k platov zkladně na rovni trojnsobku průměrnho platu ve veřejn sfře, čin 814 mil. Kč za všechny stavn činitele, přičemž přjmy sttnho rozpočtu na rok 2011 čin 1 044 mld. Kč, vdaje 1 179 mld. Kč, schodek 135 mld. Kč. Jakkoli dle navrhovatele nelze ekonomick potže sttu podceňovat, nejedn se o čstku, kter by sttn rozpočet fatlně ohrožovala. V tto souvislosti poukazuje na praxi Polsk republiky, kde stavn soud připoušt zsahy do platu soudců až za situace, v nž polsk stava zakazuje obecně zadlužovat stt (tedy v situaci, kdy by veřejn dluh přeshl 3/5 hodnoty ročnho hrubho domcho produktu - rozhodnut sp. zn. K 12/03 stavnho soudu Polsk republiky).

Navrhovatel zsah do 3 odst. 3 platovho zkona považuje za rozporn s čl. 1 odst. 1 stavy ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy, s čl. 2 odst. 1 stavy, jakož i s čl. 1 Protokolu, z nichž plyne sttu povinnost zajistit soudcům i materilně nezvislost, a to jako garanci nestrannho a spravedlivho rozhodovn, z nichž dle plyne princip legitimnho očekvn a prvo na dobr zkony, jakož i s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, kter stanov rovnost v prvech, neboť zkonodrce upravil poměry soudců s clem přiblžit se nivelizaci ve vsledku. Rozpor spatřuje i s čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, a to pokud soudn moc byla vyloučena z procesu přpravy a projednn napadenho zkona, a dle i s čl. 89 odst. 2 stavy, tj. v souvislosti s porušenm zvaznho činku nlezů stavnho soudu.

Vyslovuje dle přesvědčen, že v předmětn věci jde o situaci obdobnou t, již posuzoval stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) a kdy usoudil, že je namstě zrušit novelizaci zkona, přičemž důsledkem je obnoven prvnho stavu před nestavnm zsahem. M za to, že ve vztahu k zsahu do 3 odst. 3 platovho zkona zkonem č. 425/2010 Sb. je nutno hovořit ne pouze o změně zkona, nbrž materilně o ad hoc odklonu od obecně stanovench pravidel jasně vymezench předchozm zněnm zkona. Obecn pravidlo platov zkladny totiž nem bt použito až do roku 2015, což je navc komplikovanou pravou „pojištěno“ proti zsahu stavnho soudu. To dle navrhovatele znamen pln vyloučen prvn pravy zajišťujc vazbu na roveň platů ve veřejn sfře na hrnn obdob 7 let (2008-2014) a jej prolomen prostřednictvm ad hoc stanovench čstek. Postup analogick postupu ve věci sp. zn. Pl. S 2/02 by dle něj nikterak nezavdal přčinu ke vzniku prvn nejistoty ve vztahu k jakmkoli třetm osobm, a to ani v přpadě, kdyby vykonatelnost přpadnho nlezu stavnho soudu nastala jeho vyhlšenm ve Sbrce zkonů. Na překžku vykonatelnosti přpadnho nlezu stavnho soudu podle jeho nzoru nen ani absence sdělen Ministerstva prce a socilnch věc o vši platov zkladny ve Sbrce zkonů - jednak by takov sdělen mělo bt okamžitě vydno, a pokud by se tak nestalo, lze vpočet platov zkladny provst dle dajů o vši průměrn nominln měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře, publikovanch Českm statistickm řadem (tyto daje jsou k dispozici do roku 2009). Tento petit podle přesvědčen navrhovatele zcela koresponduje i se zvěry, kter vyslovil stavn soud v nlezu ze dne 8. 2. 2011 sp. zn. I. S 1696/09, dostupnm na http://nalus.usoud.cz (zejmna v bodech 36-37).

V dalš čsti svho nvrhu Městsk soud v Brně předkld argumenty ve prospěch tvrzen protistavnosti napadenho ustanoven 3 odst. 3 zkona o platu. Uvd, že zkonodrce pro stanoven platov zkladny soudců v roce 2011 a v letech 2012-2014 zvolil metodu vslovně stanoven čstky ad hoc pro tento čel „vypočtanou“ (pro rok 2011 jde o 5% pokles vůči zkladně roku 2007 užvan až do roku 2010, tedy z 56 847 Kč na 54 005 Kč, pro roky 2012-2014 ve vši 56 849 Kč, což je čstka o 2 Kč vyšš, než platila v letech 2007-2010). Změrem podle důvodov zprvy (tisk 133) je snžit platy představitelů všech tř moc v souvislosti s nezbytnmi spornmi opatřenmi ve veřejnch rozpočtech; toto opatřen m bt přiměřen nezbytnm spornm opatřenm v jinch oblastech financovanch z veřejnch zdrojů, např. platovm restrikcm u zaměstnanců nepodnikatelsk sfry. Pro soudce bylo zvoleno „mrnějš opatřen“ než pro ostatn stavn činitele [5% v roce 2011, pot zmrazen na rovni roku 2007 (+2 Kč) do roku 2014]. Dle důvodov zprva poukazuje na to, že bez tohoto opatřen by „zůstala zachovna nepřiměřen disproporce ve vši platů představitelů sttn moci vůči cel nepodnikatelsk sfře“, a dle tvrd, že „sporn opatřen u představitelů moci vkonn a zkonodrn, stejně jako u zaměstnanců veřejnch služeb a sprvy jsou vrazně vyšš.“. Nvrh zkona „vychz ze skutečnosti, že důsledky celosvětov ekonomick krize, kter postihuj a i do budoucna postihnou všechny oblasti společnosti, jsou vjimečn a mimořdn okolnosti sttu, kter odůvodňuj určitou sporu i v platech soudců, i když vrazně nižš než u ostatnch představitelů sttn moci a všech zaměstnanců, jejichž platy jsou hrazeny ze sttnho rozpočtu.“. V důvodov zprvě se rovněž prav, že „navrženou pravu spolu s pravou obsaženou v zkoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, a v zkoně č. 418/2009 Sb., ktermi byly platy ... nejprve zmrazeny v letech 2008 a 2009 a nsledně snženy v roce 2009 o 4 %, lze považovat za srovnateln opatřen s navrhovanm řešenm v oblasti odměňovn ve veřejn sprvě a službch“. Konečně se důvodov zprva odvolv na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 18/99 ze dne 3. 7. 2000 (N 104/19 SbNU 3; 320/2000 Sb.), kter řešil odnět tzv. dalšho platu za II. pololet roku 1997 - a poukzal na hodnotc zprvu Evropsk komise o Česk republice, ve kter bylo uvedeno, že „platy soudců jsou relativně vysok“, přičemž v jinch oblastech, např. pokud jde o policii a sprvn struktury, bylo poukzno na nzkou roveň platů. K tomu důvodov zprva dodv: „Těchto rozdlů bylo dosaženo zejmna v důsledku chybně nastavenho způsobu stanoven platov zkladny [...] evolučn proces npravy bude trvat mnoho let. Ekonomick situace sttu nikdy nedovolila vrazně zvšit platy hrazen ze sttnho rozpočtu, proto se dnešn situace, snad s vjimkou policie a dalšch ozbrojench sborů, od situace v roce 2000 přliš neliš. I u těchto zaměstnanců navc dojde k vraznmu snžen objemu prostředků na platy. Zmrněn dalšho odtržen rovně platů hrazench ze sttnho rozpočtu proto nelze označovat za snahy o nivelizaci, protože i z nhledu Evropskho společenstv jde o zmrněn neodůvodněnch rozdlů v rovni platů a k dosažen proporcionality při vynakldn prostředků na platy ze shodnho zdroje, tedy ze sttnho rozpočtu.“. Navrhovatel považuje odkaz na hodnotc zprvu Evropsk komise z roku 2000 za nepřpadn, jelikož relace platov zkladny a průměrnho platu soudců a platov zkladny a průměrnho platu ve veřejn sprvě představovala v roce 1999 hodnotu 3,7, v roce 2011 již pouze hodnotu 2,34.

Navrhovatel v tto souvislosti připojuje daje o vši platů ve veřejn sprvě, jež zskal od Soudcovsk unie Česk republiky, kter v souladu se zkonem č. 106/1999 Sb., o svobodnm přstupu k informacm, ve zněn pozdějšch předpisů, poždala jednotliv ministerstva o přehledy platů ředitelů odborů, vrchnch ředitelů a nměstků ministrů. Dle takto zskanch dajů vytvř navrhovatel přehled průměrnch platů ředitelů odborů, vrchnch ředitelů a nměstků ministrů na jednotlivch ministerstvech v roce 2010:

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                                                         2010
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                             průměrn plat     počet osob              průměrn plat     počet osob 
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                               Ministerstvo zemědělstv             Ministerstvo prce a socilnch věc
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                   48 404            127                     79 498             19
vrchn ředitel                   77 939             15                    122 192              5
nměstek ministra               100 315              8                    120 264              4
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                              Ministerstvo spravedlnosti              Ministerstvo životnho prostřed
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                  91 738              14                     64 262             37
vrchn ředitel                 126 964               3                     86 821              1
nměstek ministra              136 898               5                     89 447              4
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                                  Ministerstvo obrany                        Ministerstvo dopravy
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                  60 975              33                     56 492             21
vrchn ředitel                  77 800              10                     72 140              6
nměstek ministra               86 391               7                     81 924              5
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                             Ministerstvo zahraničnch věc             Ministerstvo pro mstn rozvoj
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                  62 550              49                     66 291             34
vrchn ředitel                  84 196              14                     76 421              8
nměstek ministra              100 315               7                     97 655              6
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                                 Ministerstvo kultury                         Ministerstvo vnitra
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                  60 641              23                      79 741             56
vrchn ředitel                  85 194               3                     197 258              2
nměstek ministra               91 833               9                     145 541             10
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                                            Ministerstvo financ
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                  79 534              45
vrchn ředitel                  106 322              4
nměstek ministra               100 556             11
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
      
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                                          hrn 11 ministerstev
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                                             průměrn plat                       počet osob
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ředitel odboru                                  63 922                               458
vrchn ředitel                                  89 072                                71
nměstek ministra                              105 479                                76
celkem                                          72 094                               605
vrchn ředitel a nměstci ministrů             97 554                               147
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

K obsahu uvedench dajů navrhovatel poznamenv, že ve funkcch ředitelů odborů, vrchnch ředitelů a nměstků ministrů je u shora uvedench 11 ministerstev zaměstnno 605 osob, přičemž na Ministerstvu zemědělstv je v těchto funkcch 150 osob, z čehož 127 ředitelů odborů s nezvykle „nzkmi“ průměrnmi platy snižuje celkov průměrn plat ředitelů odborů u všech 11 ministerstev. Tento celkov průměrn plat ředitelů odborů je za 458 osob představovn čstkou cca 64 tis. Kč, avšak bez Ministerstva zemědělstv by činil 70 tis. Kč. Ve funkcch vrchnch ředitelů a nměstků působ v 11 ministerstvech celkem 147 osob, jejich průměrn plat se blž 100 tis. Kč (97,6 tis. Kč), u 76 nměstků ministrů průměr přesahuje 100 tis. Kč (105,5 tis. Kč). Lze tak předpokldat, že plat přesahujc 80 tis. Kč dosahuje na 11 ministerstvech cca 190 osob, plat přesahujc 60 tis. Kč dosahuje na 11 ministerstvech cca 400 osob. Přehledy poskytnut jednotlivmi ministerstvy přitom dle navrhovatele ukazuj, že na rovni ředitelů odborů nejsou vjimkami platy vysoce překračujc 100 tis. Kč, na rovni nměstků ministrů či vrchnch ředitelů přesahuj platy jednotlivců 200 tis. Kč. Z uvedench dajů vyvozuje zvěr, dle něhož plat soudce okresnho soudu s tměř desetiletou prax na rovni 54 600 Kč nedosahuje (s vjimkou Ministerstva zemědělstv, u něhož ovšem nen zřejm, o jak funkce přesně u 127 ředitelů odborů jde) ani průměrnho platu ředitele odboru na ždnm z uvedench ministerstev.

K argumentaci obsažen v důvodov zprvě k napadenm zkonnm ustanovenm poukazuje Městsk soud v Brně dle na spory plynouc z dlouhodobho moratoria, resp. snižovn platu soudců na rozdl od v t době rostoucch platů ve veřejn sfře, jakož i netransparentnost odměňovn v obchodnch společnostech s plnou či čstečnou čast sttu, sttnch fondů, tzv. veřejnoprvnch instituc. Konečně upozorňuje i na dalš restrikce v hmotnm zabezpečen, jimž jsou soudci podrobeni, zejmna na dalš snžen zabezpečen v nemoci od 1. 1. 2011 (čst dest čl. XVII zkona č. 347/2010 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc), zdaněn vcečelov nhrady a jej podroben pojistnmu na sociln zabezpečen [ 6 odst. 10 zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn zkona č. 346/2010 Sb., a to na rozdl od nhrad např. podle 6 odst. 7 psm. c) citovanho zkona, kter požv zaměstnanec a kter nejsou předmětem daně], zvšen tzv. stropů na pojistnm na sociln zabezpečen od roku 2010 i pro rok 2011 ( 15b zkona č. 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 362/2009 Sb. a zkona č. 347/2010 Sb.), jakož i na skutečnost, že soudce m nejvyšš rozsah omezen v osobnm životě ze všech sttněslužebnch pracovnch vztahů, včetně zkazu nahradit vpadek přjmů jinou pracovn činnost (jež by zakldala naplněn skutkov podstaty krnho deliktu, za nějž hroz soudci odvoln z funkce vrokem krnho soudu).

Navrhovatel uzavr konstatovnm, dle něhož, je-li snžen vztaženo k platov zkladně, kterou soudci legitimně k 1. 1. 2011 očekvali, pak jde o snžen o 22 %, tedy o bezprecedentn zsah do rovně platu každho jednotlivho soudce, přičemž 5% snžen zkladny v roce 2011 nebylo zasazeno do relace ani k „nově“ stanoven zkladně ve vši 2,5nsobku průměrn mzdy v nepodnikatelsk sfře: jestliže by tato zkladna v roce 2011 měla činit 57 747 Kč, potom snžen pro rok 2011 čin 6,5 %. Povoln soudce ztratilo dle přesvědčen navrhovatele svou vlučnost, o kter alespoň do určit mry bylo možno hovořit po roce 1996, nemluvě o exkluzivitě, kterou by mělo požvat, aby se stalo onm v programovm prohlšen vldy vytyčenm „vrcholem prvnickch povoln“, a je velmi pravděpodobn, že tyto zsahy povedou k odchodu dobrch prvnků z justice do daleko lukrativnějšch oborů soukromch (advokt, notř, exekutor). Důsledky pro společenskou prestiž a přinležitost soudce k tzv. středostavovsk společensk vrstvě, jež je nepochybně spjata se společenskou tradic středn Evropy, jsou nasnadě a budou nezvratn, přičemž se soudci nedomhaj tak vlučnho a elitnho postaven, jakm disponuj soudci zem common law včetně rovně odměňovn. Městsk soud v Brně v tto souvislosti odkazuje i nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 12/10, podle kterho „nivelizace ve svch důsledcch vede zkonitě i k sestupu soudcovskho stavu uvnitř středostavovsk společensk vrstvy, jeho přjmov degradaci ve vztahu k ostatnm prvnickm povolnm a k umenšovn jeho potřebn společensk prestiže“.

Napaden ustanoven 3b zkona o platu pak považuje navrhovatel za rozporn s principem všeobecnosti zkona, jenž plyne z principu prvnho sttu dle čl. 1 odst. 1 stavy, jelikož nesplňuje kautely, jež ve sv judikatuře stavn soud vytyčil pro přijmn zkonů upravujcch jedinečn přpady [nlezy sp. zn. Pl. S 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.) a Pl. S 29/09 ze dne 3. 11. 2009 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.)]. Zkonodrce stanovc v 3b zkona o platu konkrtn, absolutnmi čsly vyjdřen hodnoty platov zkladny soudců dle Městskho soudu v Brně materilně vytvořil individuln prvn akt (adresti jsou jmenovitě identifikovateln, vše jejich platu rovněž, a to pro časově ohraničen obdob 4 let). Jde o situaci, kter chtěl vslovně zkon o platu předchzet: tj. situaci, aby zkonodrce ad hoc třeba každ rok podle momentlnch politickch nlad určoval, jak odměn soudce. V předložen věci je dle navrhovatele zřeteln, že vlda předložila nvrh, jenž konvenuje rozsahu volebnho obdob. Pokud bude tato metoda aprobovna, stanou se soudci rukojmmi toho kterho vldnho uskupen, disponujcho potřebnou většinou v Parlamentu. Tvrd zroveň, že pro zaměstnance ve veřejn sfře v ždnm oboru nebylo přijato ad hoc platov opatřen snižujc každmu zaměstnanci plat o pevně určenou čstku na předem stanoven čtyřlet obdob, pročež nelze nalzt ždn racionln argument, proč prvě pro platy soudců m bt stanoven odlišn prvn režim. Změr šetřit prostředky sttnho rozpočtu a snžit roveň platu soudců obecně a v roce 2011 zvlště, a tm spět k zamšlen nivelizaci či pokřiveně vykldan zsadě rovnosti při vynakldn prostředků na platy ze sttnho rozpočtu, nen čelem, kter je možno považovat za vraz ratia odůvodňujcho přpadnou neakcesorickou nerovnost.

Pot, co JUDr. Karel Čermk v červnu 2004 v reakci na platov restrikce vůči soudn moci rezignoval na funkci ministra spravedlnosti, v člnku „Hoden je soudce mzdy sv“, publikovanm 1. 6. 2004 v Prvu, napsal: „U představitelů moci zkonodrn a vkonn snad lze řci budiž, bezprv se neděje tomu, kdo si je přl [...] Kompenzace zde bude probhat v rovině politickch preferenc nebo intenzivnějš vedlejš činnosti. Ale u justice takov kompenzačn možnosti neexistuj.“. Tato slova plat dle navrhovatele po sedmi letech s ještě vyšš intenzitou.

Pro uveden shledv Městsk soud v Brně ad hoc stanovenou platovou zkladnu pro soudce v letech 2011 a dle tž v letech 2012-2014 v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy ve spojen s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 stavy, jež zakotvuj hodnoty demokratickho prvnho sttu, jakmi jsou obecnost prvn pravy, proporcionalita zsahu, dispozičn prostor zkonodrce, důstojn materiln zabezpečen soudců, s čl. 2 odst. 1 stavy, obsahujcm principy dělby sttn moci ve vztahu ke způsobu projednn restrikc se soudn moc, s čl. 1 Listiny, upravujcm princip rovnosti, s čl. 1 Protokolu, stanovujcm princip legitimnho očekvn nabyt majetku, přpadně i s čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Pro nvrh na derogaci 3b (odst. 1 a 2) zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., plat dle navrhovatele obdobně argumentace uveden k nvrhu na zrušen 3 odst. 3 předmětnho zkona, tj. vyslovuje přesvědčen, že v předmětn věci jde o situaci obdobnou t, již posuzoval stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 2/02 a kdy usoudil, že je namstě zrušit novelizaci zkona, přičemž důsledkem je obnoven prvnho stavu před nestavnm zsahem.

Městsk soud v Brně upozorňuje i na protistavn dopad napadench zkonnch ustanoven nejen na soudce obecnch soudů, nbrž i na soudce stavnho soudu. Uvd, že soudci stavnho soudu byli odměňovni podle platovho zkona na podkladě totožn platov zkladny jako soudci, přičemž napadan novelizace platovho zkona však začlenila soudce stavnho soudu mezi tzv. představitele, a neposkytla jim ani zachzen jako soudcům obecnch soudů. Přitom vzjemn postaven ve vertikle soudn moci je zřejm. V důsledku zsahu do těchto relac pak předsedov sentů nejvyššch soudů a předsedov kolegi těchto soudů maj vyšš plat než soudci stavnho soudu (v roce 2011 o 0,8 %, resp. 4,9 %, v letech 2012 až 2014 o 6,2 %, resp. 10,4 %). Takov stav je dle něj v rozporu s tez vyřčenou již v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 55/05, v němž je platov zkladna chrněna jako pojistka proti zvrcen původně vybudovanch relac, dotk se cel soudn moci v širšm slova smyslu a zakld nestavnost v rovině čl. 1 odst. 1 stavy ve spojen s čl. 81 a 83 stavy. V ostatnm pak plat ve vztahu k soudcům stavnho soudu vešker argumentace, kterou navrhovatel podal v předchozch čstech ve vztahu k soudcům obecnch soudů.

Navrhovatel v zvěru upozorňuje na petit formulovan formou eventuln a současně navrhuje, aby stavn soud, uzn-li předestřen argumenty relevantnmi, zahrnul do okruhu osob, jichž se derogace m tkat, rovněž soudce stavnho soudu. Pro přpad vyhověn nvrhu v eventualitě zrušen novelizace zkona č. 236/1995 Sb., provedenou zkonem č. 425/2010 Sb., jejmž důsledkem by bylo obnoven prvnho stavu před nestavnm zsahem, při neodložen vkonu derogačnho nlezu, považuje navrhovatel za důležit objasněn prvnch činků (ex tunc, resp. ex nunc) takovho nlezu. Pro přpad vyhověn nvrhu v eventualitě zrušen napadench ustanoven zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., navrhovatel považuje za nezbytn odklad vykonatelnosti derogačnho nlezu, jelikož pro vyplněn vznikl mezery v zkoně by pak byla nezbytn aktivita zkonodrce.

Městsk soud v Brně současně navrhl, aby stavn soud v souladu s 39 zkona o stavnm soudu rozhodl o jm podanm nvrhu přednostně, neboť m za to, že věc je nalhav. Důvodem je opakovn platovch restrikc ze strany zkonodrce, intenzita předmětn restrikce, jakož i podn 527 žalob soudců na doplatek platu a nhrady vdajů ke konci dubna 2011 celkem 527 soudcům, z toho u Městskho soudu v Brně je v současn době projednvno celkem 131 žalob soudců Městskho soudu v Brně, Okresnho soudu Brno-venkov, Krajskho soudu v Brně a Nejvyššho sprvnho soudu.

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Ve svm vyjdřen ze dne 19. dubna 2011 předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Miroslava Němcov odkazuje na důvodovou zprvu k nvrhu zkona, kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, v nž vlda uvd, že navrhovan prvn prava je v souladu s stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky a neodporuje mezinrodnm smlouvm, ktermi je Česk republika vzna, protože uvedenou problematiku neupravuj, přičemž vlda si je vědoma, že nezvislmu vkonu soudn moci je poskytnuta mimořdn stavn ochrana, ale zroveň je třeba vyjt ze skutečnosti, že důsledky celosvětov ekonomick krize, kter postihuje všechny oblasti společnosti, jsou vjimečn a odůvodňuj určitou sporu i na platech soudců.

K průběhu projednvn nvrhu předmětnho zkona se ve vyjdřen konstatuje, že nvrh projednaly vbor rozpočtov a vbor stavněprvn, jehož pozměňovac nvrhy mimo jin měnily vldou navrhovan zněn 3a a 3b zkona č. 236/1995 Sb. Ve druhm čten nvrhu zkona konanm dne 7. prosince 2010 podalo v podrobn rozpravě sv nvrhy 6 poslanců (posl. Plach, Vilmec, Klasnov, Křeček, Peake a Oplka), ždn z nich však nenavrhoval změnu nvrhem dotčench ustanoven. V hlasovn ve třetm čten nvrhu zkona, kter bylo uskutečněno dne 10. prosince 2010, Poslaneck sněmovna nepodpořila nvrh stavněprvnho vboru na nov zněn ustanoven 3a a 3b, a tato ustanoven, stejně jako ustanoven 3 odst. 3, byla přijata ve vldou navrhovanm zněn v konečnm hlasovn, ve kterm Poslaneck sněmovna vyslovila souhlas se zněnm nvrhu zkona, kdy z přtomnch 167 poslanců 147 hlasovalo pro nvrh a 1 byl proti. Poslaneck sněmovna postoupila dne 10. prosince 2010 nvrh zkona Sentu, kter jej projednal a schvlil na sv schůzi dne 16. prosince 2010. Prezident republiky zkon podepsal dne 17. prosince 2010. Schvlen zkon byl doručen k podpisu premirovi a ve Sbrce zkonů byl vyhlšen dne 30. prosince 2010.

Předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vyslovuje přesvědčen, dle něhož zkon č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, a je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem Městskho soudu v Brně na zrušen tohoto zkona posoudil jeho stavnost a vydal přslušn rozhodnut.

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen ze dne 15. dubna 2011 jeho předseda Milan Štěch rekapituluje průběh projednvn předmětnho zkona Parlamentem. Uvd, že nvrh napadenho zkona byl po jeho schvlen v Poslaneck sněmovně doručen Sentu dne 10. prosince 2010, kde byl projednvn jako sentn tisk č. 9 v 8. funkčnm obdob. Nvrh zkona byl projednn ve dvou vborech, a to ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, kter byl vborem garančnm, a ve vboru stavně- prvnm. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu nvrh zkona projednal na sv 3. schůzi konan dne 15. prosince 2010 a ve svm usnesen č. 23 doporučil Sentu projednvan nvrh zkona schvlit ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Vbor stavně-prvn projednal nvrh zkona na sv 3. schůzi konan dne 15. prosince 2010 a ve svm usnesen č. 10 doporučil Sentu projednvan nvrh zkona vrtit Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky s pozměňovacmi nvrhy, kter vbor přijal. Smyslem těchto pozměňovacch nvrhů bylo akceptovat navrhovanou trvalou změnu ve snžen koeficientu pro určovn platov zkladny (snžen z trojnsobku na 2,5nsobek v zkoně č. 236/1995 Sb., resp. z 2,7nsobku na 2,25nsobek v zkoně č. 201/1997 Sb.), s tm, že v nvaznosti na tuto pravu by jednotně pro všechny dotčen osoby byla provedena restrikce platov zkladny o 5 % pouze pro obdob roku 2011, přičemž by se vychzelo z platov zkladny vypočten podle obecn pravy, tedy platov zkladny, kter by již nebyla tzv. zmrazen. K tomuto zvěru dospěl stavně- prvn vbor po podrobn diskusi k nvrhu zkona, ve kter vystoupili všichni přtomn členov vboru a v nž byl dn prostor k prezentaci nzorů tak dvěma přtomnm zstupcům soudn moci (JUDr. J. Baxovi, předsedovi Nejvyššho sprvnho soudu, a JUDr. L. Vvrovi, předsedovi Obvodnho soudu pro Prahu 1). Sent předložen nvrh zkona projednal na sv 3. schůzi dne 16. prosince 2010. V obshl rozpravě byla ze strany sentorů vyslovena řada vhrad k navrhovan pravě, z nichž předseda Sentu poukazuje na vhrady ke stle opakovanm restrikcm platů, mnohaletmu tzv. zmrazen platov zkladny, k nesystmovosti, pokud bylo navrhovno dočasn zaveden pevn čstky platov zkladny, či vhrady z hlediska toho, že jde o nvrh dalš pravy, u nž lze předpokldat jej napaden u stavnho soudu. Uvd dle, že v t souvislosti byla některmi sentory vyslovena podpora pozměňovacch nvrhů doporučench k přijet stavně-prvnm vborem. Poměrně značn čst diskutujcch však vedle kritiky projednvanho nvrhu zkona zdůraznila tak sv vnmn navrhovan pravy jako vyjdřen solidarity v souvislosti s spornmi opatřenmi, kter byla přijata v odměňovn sttnch zaměstnanců, resp. spornmi opatřenmi učiněnmi v mnoha dalšch oblastech.

Ve vyjdřen se dle konstatuje, že Sent po obshl rozpravě přijal usnesen č. 67, kterm schvlil nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou, jak doporučil ve svm usnesen garančn vbor. Pro toto usnesen z 68 přtomnch sentorů hlasovalo 46, proti byli 3 a 19 se zdrželo hlasovn. Zkon byl 30. prosince 2010 vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 147 pod čslem 425/2010 Sb.

V zvěru vyjdřen předseda Sentu vyslovuje přesvědčen, dle něhož je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadench zkonnch ustanoven a rozhodl.

III.

Upuštěn od stnho jednn

Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel v podn doručenm stavnmu soudu dne 23. června 2011, tak i častnk řzen v přpise předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, doručenm stavnmu soudu dne 28. června 2011, a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky, doručenm stavnmu soudu dne 24. června 2011, vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

IV.

Dikce ustanoven napadenho prvnho předpisu

Dle ustanoven 3b odst. 1 zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 425/2010 Sb.: „Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 čin platov zkladna pro soudce 54 005 Kč“. Dle odstavce 2 uvedenho zkonnho ustanoven: „Od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 čin platov zkladna pro soudce 56 849 Kč“.

Ustanoven 3 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona h. 309/2002 Sb. a zkona č. 425/2010 Sb., stanov: „Platov zkladna čin od 1. ledna do 31. prosince kalendřnho roku 2,5nsobek průměrn nominln měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře dosažen podle zveřejněnch dajů Českho statistickho řadu za předminul kalendřn rok. Vši platov zkladny pro přslušn kalendřn rok vyhlašuje Ministerstvo prce a socilnch věc ve Sbrce zkonů sdělenm“.

Dle ustanoven 3a zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 čin platov zkladna pro představitele (tj. člena vldy, prezidenta republiky, soudce stavnho soudu, člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššho kontrolnho řadu, člena, mstopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasov a televizn vysln, člena, mstopředsedy a předsedy Rady stavu pro studium totalitnch režimů) 51 731 Kč.

V.

Podmnky aktivn legitimace navrhovatele

Nvrh na zrušen čst zkona č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, (přpadně čst zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb.), pokud obsahuj restrikce v odměňovn soudců ( 3 odst. 3, 3b), spolu s nvrhem na přednostn rozhodnut v předmětn věci podle 39 zkona o stavnm soudu, byl podn Městskm soudem v Brně dle ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu.

Jak bylo již uvedeno v naraci, ve věci sp. zn. 35 C 35/2011 je Městskm soudem v Brně rozhodovno o žalobě, kterou se soudce Okresnho soudu Brno-venkov domh vůči Česk republice - Okresnmu soudu Brno-venkov zaplacen čstky 21 500 Kč. Jde o rozdl mezi nrokem žalobce na plat ve smyslu 28 až 31 zkona č. 236/1995 Sb. a nrokem na vcečelovou paušln nhradu vdajů ve smyslu 32 odst. 1 psm. a) zkona č. 236/1995 Sb., a to za leden 2011, a mezi skutečně vyplacenm platem a nhradou vdajů snžench s činnost od 1. ledna 2011 zkonem č. 425/2010 Sb.

Městsk soud v Brně pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy dospěl k zvěru, že ustanoven 3 odst. 3 a 3b odst. 1 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., a in eventum ustanoven 3a zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., jichž m bt při řešen věci sp. zn. 35 C 35/2011 použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 stavy, přp. i čl. 83 stavy, dle s čl. 2 odst. 1 stavy, s čl. 1 Listiny a s čl. 1 Protokolu, po přerušen kmenovho řzen dle 109 odst. 1 psm. c) občanskho soudnho řdu stavnmu soudu předložil předmětn nvrh na kontrolu norem.

Procesn podmnkou aktivn legitimace obecnho soudu dle 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu je takov pozice zkona, přp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož zrušen je navrhovno, k předmětu kmenovho řzen, jež zakld pro posouzen věci ze strany obecnho soudu rozhodovac důvody. Svoji aktivn legitimaci navrhovatel opr o konstatovn, dle něhož při řešen předmětn věci mus aplikovat 3b odst. 1 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., určujcho platovou zkladnu pro rok 2011. Pro posouzen uplatněnho nroku (žalobce požaduje rozdl na platu a nhradě vdajů, kter vznikl jednak v důsledku stanoven ad hoc zkladny na rok 2011, jednak v důsledku snžen platov zkladny obecně) je nutno dle něj aplikovat rovněž 3 odst. 3 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., určujcho od 1. ledna 2011 způsob stanoven platov zkladny.

Jak vyplv z popisu předmětnho řzen u obecnho soudu, lze tudž na straně navrhovatele konstatovat naplněn podmnek jeho aktivn legitimace pro řzen o kontrole norem pouze ve vztahu k ustanoven 3b odst. 1 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb.

Podmnky plynouc z čl. 95 odst. 2 stavy ale nvrh nesplňuje ve vztahu k ustanoven 3b odst. 2 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., a ve vztahu k 3a zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., jakož i ve vztahu k 3 odst. 3 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb.

V přpadě prvnm je to z toho důvodu, že předmětn ustanoven vymezuje vši platov zkladny soudců od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014, čili pro platov nroky soudce na leden 2011 z něj neplynou ždn prvn důsledky, v přpadě druhm předmětn ustanoven stanov vši platov zkladny pro představitele, tj. i soudce stavnho soudu - neplynou z něj ale ždn prvn důsledky pro soudce obecnch soudů. Navrhovatel v tto souvislosti argumentuje prvnm nzorem stavnho soudu, obsaženm v nlezech sp. zn. Pl. S 33/09 a Pl. S 13/08, dle něhož je nutno podmnku dle čl. 95 odst. 2 stavy „použit zkona při řešen věci“ vyložit extenzivně. V danch věcech byla ale splněna podmnka „nepřmho“ dopadu, resp. dopadu „v širšm slova smyslu“ předmětnch zkonnch ustanoven na posuzovanou věc, slovy stavnho soudu šlo o ustanoven, jež netvořilo „přm prvn podklad, avšak nepochybně ovlivňovalo (či mohlo ovlivňovat) cel charakter řzen vedenho navrhovatelem“ (sp. zn. Pl. S 33/09). Tato podmnka ale v předmětn věci splněna nen - jak bylo již konstatovno, ustanoven 3b odst. 2 zkona o platu vymezuje vši platov zkladny soudců od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014, čili pro platov nroky soudce na leden 2011 z něj neplynou ždn - ani nepřm či v širšm slova smyslu pojman - prvn důsledky.

Podmnky aktivn legitimace dle čl. 95 odst. 2 stavy nejsou naplněny rovněž u 3 odst. 3 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb. Platov zkladna pro určen platu soudců je upravena jednak v 3 odst. 3 a jednak v 3a a 3b předmětnho zkona. Jejich vztah je vztahem legi speciali k legi generali, tj. činnost mechanismu zakotvenho v 3 odst. 3 nastupuje až od 1. 1. 2015. Derogac ustanoven 3b odst. 1 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., je sice platov zkladna pro určen platu soudců vymezena ustanovenm 3 odst. 3, jež ale bez provděc pravy ve stvajc podobě nen aplikovateln, jelikož jeho obsahem je zmocněn Ministerstvu prce a socilnch věc na zkladě jm stanovench hledisek platovou zkladnu určit a jej vši vyhlsit ve formě sdělen ve Sbrce zkonů, přičemž posledn takov sdělen Ministerstva prce a socilnch věc bylo vydno pod č. 582/2006 Sb. pro rok 2007 (sdělen Ministerstva prce a socilnch věc o vyhlšen vše platov zkladny pro určen platu a některch nhrad vdajů podle zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, v roce 2007). Jak pro svoji aplikovatelnost, tak i pro přpadn posouzen jeho stavnosti z pohledu důvodů, jež stavn soud vedly k derogaci ustanoven 3b odst. 1, je tudž nezbytn vydn předmětnho sdělen. stavnost zmocňovacho ustanoven 3 odst. 3 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., lze tedy - jak bylo konstatovno - z hlediska derogačnch důvodů dopadajcch na ustanoven 3b odst. 1 posoudit toliko vzhledem ke konkrtn vši Ministerstvem prce a socilnch věc stanoven platov zkladny, pročež nelze než i ve vztahu k němu konstatovat absenci aktivn legitimace na straně navrhovatele v době rozhodovn předmětn věci stavnm soudem.

Uvd-li důvodov zprva k nvrhu legislativn konstrukce promtnut v ustanoven 3 odst. 3 a 3b odst. 1 a 2 zkona o platu, jež pro přpad eventuln derogace 3b odst. 1 uvedenho zkona nlezem stavnho soudu zakld činnost ustanoven 3 odst. 3, zakotvujcho snženou roveň platov zkladny pro určen vše platu soudců, že jejm čelem je zakotvit „pojistku“ pro přpad, „pokud by ... stavn soud dospěl po eventuln žalobě soudců k zvěru, že ani takto omezen restrikce platů soudců nen stavně konformn“, stavn soud je v tomto kontextu nucen konstatovat na straně zkonodrce vybočen z rmce zsad demokratick stavn politick kultury.

Ze všech takto vyložench důvodů stavnmu soudu nezbylo než nvrh na zrušen ustanoven 3b odst. 2, 3a a 3 odst. 3 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., z důvodu podn zjevně neoprvněnou osobou dle 43 odst. 1 psm. c) a odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu odmtnout.

VI.

stavn konformita kompetence a legislativnho procesu

stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon, jeho jednotliv ustanoven, přp. jin prvn předpis, přp. jeho jednotliv ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen, bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona ve 3. čten na sv 9. schůzi dne 10. prosince 2010 usnesenm č. 216, kdy ze 167 přtomnch poslankyň a poslanců 147 hlasovalo pro a 1 proti.

Sent na sv 3. schůzi konan dne 16. prosince 2010 usnesenm č. 67 uveden nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou schvlil, kdy pro toto usnesen z 68 přtomnch sentorů hlasovalo 46, proti byli 3 a 19 se zdrželo hlasovn.

Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 425/2010 Sb. řdně vyhlšen v čstce 147 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 30. prosince 2010, a dle čl. III nabyl činnosti dnem 1. ledna 2011.

K navrhovatelem namtan stavn relevanci neprojednn nvrhu napadench zkonnch ustanoven s představiteli moci soudn se stavn soud vyslovil již v nlezu sp. zn. Pl. S 12/10. Zformuloval apel, v němž uvedl, že k přijet napadench ustanoven došlo ze strany zkonodrce v zsadě jednostrannm konem, bez audiendi alterae partis, pročež se soudci ocitli z hlediska možnosti relevantně projevit svoji vůli a brnit se v otzce platu v horš pozici než ostatn profese, u nichž se rovněž zamšlelo proveden platovch restrikc. Vyzval zkonodrce, aby v přpadě vjimečnch okolnost, např. tživ finančn situace sttu, soudci nebyli takto znevhodněni, jakož i k tomu, aby si zkonodrce před přijetm platovch restrikc opatřil relevantn stanovisko reprezentantů soudn moci, jež by se mělo stt i součst důvodov zprvy.

Jak plyne z rekapitulace projednn a přijet předmětnho zkona (dle důvodov zprvy „z časovch důvodů nebyl obsah nvrhu konzultovn“), představitel moci soudn opět neměli možnost se k jeho obsahu vyjdřit. stavn soud je v tto souvislosti opakovaně konfrontovn se situac nerespektovn fundamentlnch principů demokratick politick kultury, kdy ze strany zkonodrce z pohledu akceptovn rozhodovacch důvodů obsažench v judikatuře stavnho soudu lze očekvat reakci pouze na derogačn zsah, nikoli ale morlně-politick apel. stavn soud je si přitom vědom, že tento negativn stav vytvř tlak na extenzi interpretace principů plynoucch z stavnho pořdku, tlak na podřazen pravidel demokratick politick kultury pod konstitucionalistick rmec.

stavn soud již v prvnm svm nlezu přijatm v řzen o kontrole norem sp. zn. Pl. S 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.) deklaroval v tto souvislosti s veškerou nalhavost a vžnost: "Legitimita politickho režimu se nemůže oprat jen o formlně-prvn aspekty, protože hodnoty a principy, o kter se režim opr, nejsou jen prvn, ale předevšm politick povahy. Takov principy naš stavy, jako je svrchovanost lidu, reprezentativn demokracie, prvn stt, jsou principy politick organizace společnosti, jež nejsou normativně beze zbytku definovateln. Pozitivněprvn prava z nich vychz, avšak obsah těchto principů nen normativn pravou vyčerpn - zůstv stle něčm vc ... Dokonce ani ve smyslu rozsahu zkonodrn kompetence v rmci stavnho sttu nelze hovořit o svrchovanosti zkona. V pojet stavnho sttu, na kterm je založena stava Česk republiky, nen prvo a spravedlnost předmětem voln dispozice zkonodrce, a tm ani zkona, protože zkonodrce je vzn určitmi zkladnmi hodnotami, jež stava prohlašuje za nedotknuteln. stava Česk republiky např. v čl. 9 odst. 2 stanov, že „změna podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu je nepřpustn“. Tm jsou konstitutivn principy demokratick společnosti v rmci tto stavy postaveny nad zkonodrnou kompetenci, a tm „ultra vires“ Parlamentu. S těmito principy stoj a pad stavn stt. Odstraněn některho z těchto principů, proveden jakmkoli, byť i většinovm anebo zcela jednomyslnm rozhodnutm Parlamentu, by nemohlo bt interpretovno jinak než jako odstraněn tohoto stavnho sttu jako takovho.".

Na uveden fundamentln tezi stavn soud setrvv i s odstupem tměř dvaceti let. Principy stavnho systmu svobody a demokracie nejsou normativně beze zbytku definovateln, pozitivněprvn prava z nich vychz, avšak obsah těchto principů nen normativn pravou vyčerpn - zůstv stle něčm vc. Jakkoli tedy i v předmětn věci stavn soud posoudil absenci projednn platovch restrikc soudců, a tudž určit formy zsahu do jednoho z komponentů soudcovsk nezvislosti - principu stlosti materilnho zabezpečen soudců - bez jejich projednn s představiteli, resp. zstupci nezvisl justice, jako porušen pravidel demokratick politick kultury, pro budoucnost v kumulaci s dalšmi okolnostmi, ocitajcmi se v rozporu s principy stavnho pořdku, nevylučuje v tto souvislosti derogačn zsah.

Vychzeje z uvedench skutečnost, stavn soud konstatuje, že zkon č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, nebyl přijat v takov intenzitě nesouladu s stavnmi kautelami tkajcmi se kompetence a legislativnho procesu, jež by založily důvod jeho derogace.

VII.

Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem (stavnost platovch restrikc vůči soudcům)

stavn soud se problematikou soudcovskch platů v minulosti opakovaně zabval. Svoji starš judikaturu shrnul v nlezu sp. zn. Pl. S 55/05, na nějž odkzal ve svch dalšch nlezech tkajcch se problematiky soudcovskch platů, a to v nlezech sp. zn. Pl. S 13/08 a Pl. S 12/10. Jelikož je evidentn, že častnkům řzen je tato judikatura znma, nepokld stavn soud za potřebn ji opakovaně podrobně rekapitulovat.

Z judikatury stavnho soudu, jakož i z jej komparace s judikaturou evropskch stavnch soudů (viz zejmna rozhodnut stavnho soudu Polsk republiky sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. března 1995, P 1/95 ze dne 11. zř 1995, P 8/00 ze dne 4. řjna 2000, K 12/03 ze dne 18. nora 2004), k otzce stavnosti platovch restrikc vůči soudcům plynou tyto zkladn zobecňujc teze:

- posouzen stavnosti platovch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti,

- stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry,

- zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i za splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, nedotk-li se omezen důstojnosti soudců [viz doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994], přp. nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn.

Dle uveden judikatury stavnho soudu princip nezvislho soudnictv je jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy). Požadavek nezvisl justice pramen ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedlivho, nestrannho a objektivnho soudnho řzen, a ze zajištěn prv a svobod jednotlivců soudcem odčleněnm od politick moci. Nezvislost soudců je garantovna zrukami zvlštnho prvnho postaven (mezi něž je nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dle zrukami organizačn a funkčn nezvislosti na orgnech reprezentujcch zkonodrnou a zejmna vkonnou moc, jakož i oddělenm soudnictv od moci zkonodrn a vkonn moci (zejmna uplatněnm zsady inkompatibility). Z hlediska obsahovho je pak soudcovsk nezvislost zajištěna vzanost soudců toliko zkonem, tj. vyloučenm jakchkoli prvků subordinace v soudcovskm rozhodovn. Zkladnmi komponenty principu nezvislosti soudnictv se stavn soud komplexně zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.).

Svvoln zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců, v tom rmci i platov restrikce, je nutno ve smyslu ustlen judikatury stavnho soudu do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Tento komponent principu nezvislosti soudců byl zakotven i v doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994 ohledně nezvislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi „řdn pracovn podmnky“ soudců řad i „zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen“ (Zsada III, bod 1b). Obdobn maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk charty o statutu soudce, přijat častnky multilaterlnho setkn organizovanho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povoln maj prvo na plat, jehož vše m bt stanovena tak, aby je chrnila před tlakem směřujcm k ovlivněn jejich rozhodnut a všeobecně k ovlivněn jejich chovn při nalzn prva, kterm by mohla bt ohrožena jejich nezvislost a nestrannost. V tto souvislosti stavn soud opakovaně poukazuje na skutečnost (viz nlez sp. zn. Pl. S 12/10), že „na snižovn schodků veřejnch rozpočtů se již dlouhodobě podl profesn skupina, u nž je zkonem velmi vrazně omezena možnost dosahovn jinch přjmů než platovch“. Důvodem druhm podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců. Jinmi slovy, vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formy ntlaku na jejich rozhodovn.

V nlezu sp. zn. Pl. S 13/08 pak stavn soud vyslovil tezi, jež představuje i klčov hledisko posouzen stavnosti napadenho ustanoven 3b odst. 1 zkona o platu: "Krok zkonodrce, jmž (by) došlo nikoliv k pozastaven tempa růstu platu soudců, nbrž k byť i jen čstečnmu odnět již dosažen rovně jejich materilnho zabezpečen, stěž by mohl stavn soud z hlediska principů demokratickho prvnho sttu aprobovat. Zvlště to plat, pokud by se ukzalo, že takovto zsadně nepřpustn restrikce zasahuje toliko nebo předevšm přjmov poměry soudců, a nikoliv současně přjmy jinch „služebnků“ sttu.".

Vvoj stanovisek k problematice garanc soudcovsk nezvislosti probhal paralelně i na rovni evropskch instituc. Vbor ministrů Rady Evropy v doporučen CM/Rec(2010)12 ze dne 17. listopadu 2010 o soudcch zakotvil požadavek, dle něhož odměňovn soudců mus vyjadřovat jejich roli a odpovědnost a bt dostatečnou zbranou vůči stimulům zaměřenm k ovlivněn jejich rozhodnut, přičemž za garanci dosažen tohoto čelu je považovn stav, v němž - kromě jinho - jsou penze soudců v rozumnm vztahu k dřvějšmu platu a v němž je dna existence specilnch zkonnch ustanoven brncch snižovn platu soudců (čl. 54).

Důvodov zprva k nvrhu napadenho zkona označuje původně zkonodrcem stanoven mechanismus určen platov zkladny představitelů sttn moci za „nerealistick“ a vyžadujc u soudců z hlediska principu nezvislosti „evolučn metodu npravy“, přičemž clem dan zkonn novelizace je: „v souvislosti s nezbytnmi spornmi opatřenmi ve veřejnch rozpočtech nalzt takov řešen, kter by umožnilo snžit platy představitelů všech tř sttnch moc, kter jsou hrazeny ze sttnho rozpočtu, avšak neodporovalo principům proporcionality pravy platů u soudců, kteř požvaj zvšen stavn ochrany“. Cel komplex změn v proporcch materilnho zabezpečen soudců ve vztahu k zaměstnancům veřejn sprvy je pak v důvodov zprvě označen jako „zmrněn neodůvodněnch rozdlů v rovni platů a k dosažen proporcionality při vynakldn prostředků na platy ze shodnho zdroje, tedy ze sttnho rozpočtu. V ždnm ohledu pak nelze navržen řešen posuzovat jako omezen důstojnosti soudců ani jako vraz stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn, protože platy soudců budou i po realizaci navržench opatřen vysoce nadstandardn a navržen opatřen se v mnohem zvšen mře dotk i představitelů moci zkonodrn a vkonn.“.

V souvislosti s komplexem změn vtělench do zkona č. 236/1995 Sb. novelou provedenou zkonem č. 425/2010 Sb. stavn soud je vzhledem k předmětu danho řzen nucen odlišit jednak snžen platu soudců založen ustanovenm 3b odst. 1 zkona o platu a jednak snžen platu soudců upraven ustanovenmi 3b odst. 2 a 3 odst. 3 snženm předchoz platov zkladny.

Ve vztahu k 3b odst. 2 a 3 odst. 3 zkona u platu, u nichž pro posouzen jejich stavnosti dovodil stavn soud absenci aktivn legitimace na straně navrhovatele, konstatuje stavn soud jako obiter dictum, že poukaz důvodov zprvy na hodnotc zprvu Evropsk komise o Česk republice z roku 2000, ve kter bylo uvedeno, že „platy soudců jsou relativně vysok“, přičemž v jinch oblastech, např. pokud jde o policii a sprvn struktury, bylo poukzno na nzkou roveň platů, nelze než považovat za nepřpadn, jelikož relace platov zkladny a průměrnho platu soudců a platov zkladny a průměrnho platu ve veřejn sprvě - dle dajů navrhovatele, jež nijak nebyly častnkem řzen zpochybněny - představovala v roce 1999 hodnotu 3,7, v roce 2011 již pouze hodnotu 2,34. Soudce s mnoholetou prax pobr přibližně pouze 2/3 platu lpe honorovanch vyššch sttnch řednků a nedosahuje ani zdaleka průměru jejich přjmů. V roce 2003 činil plat uvedenho soudce 47 000 Kč a průměrn plat ředitele odboru střednho orgnu sttn sprvy 50 187 Kč, v roce 2009 se tento rozdl rozevřel na 57 400 Kč (soudce) a 66 734 Kč (ředitel odboru).

V nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 stavn soud na okraj uvedenho trendu konstatoval, že „platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou“. Opuštěn jakchkoli racionlnch relac mezi rovn platu soudců a rovn platů ve veřejn sprvě se v pravě zkona o platu promtlo ve svch absurdnch důsledcch i vůči platům soudců stavnho soudu, v důsledku čehož pak předsedov sentů nejvyššch soudů a předsedov kolegi těchto soudů maj vyšš plat než soudci stavnho soudu (v roce 2011 o 0,8 %, resp. 4,9 %, v letech 2012 až 2014 o 6,2 %, resp. 10,4 %).

stavnmu soudu na okraj ustanoven 3 odst. 3 a 3b odst. 2 zkona o platu nezbv než zopakovat konstatovn, jež vyslovil již v nlezu sp. zn. Pl. S 12/10: "soudcovsk platy i na rozdl od platů ostatnch „služebnků sttu“ po dlouh obdob i s nsledujc zamšlenou perspektivou podlhaj pouze restrikcm. Opatřen ve vztahu k nim se pak již nejev jako mimořdn a proporčn, ale jako clen proces směřujc k tomu, aby se soudcovsk platy vrtily do nižšch rovn, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zornho hlu moci zkonodrn a vkonn v minulosti učiněn „chyba“ při stanoven pravidel pro vpočty soudcovskch platů v polovině 90. let 20. stolet. Takov nivelizace pak ve svch důsledcch vede zkonitě i k sestupu soudcovskho stavu uvnitř středostavovsk společensk vrstvy, jeho přjmov degradaci ve vztahu k ostatnm prvnickm povolnm a k umenšovn jeho potřebn společensk prestiže.".

Snižovn platu soudců je provzeno paradoxně rozpornmi skutečnostmi: na straně jedn je odůvodňovno zkonodrcem nutnost spor veřejnch financ a snženm disproporcionality ve vztahu k platům zaměstnanců veřejn sprvy, na straně druh je provzeno zvyšovnm platů ve veřejn sprvě, resp. jejich nesnižovnm.

Snžen platu soudců pro rok 2011 založen ustanovenm 3b odst. 1 zkona o platu je pak v rozporu s kautelami, jež pro takovou restrikci v ustlen judikatuře vytyčil stavn soud.

Nařzenm vldy č. 44/2011 Sb., kterm se s činnost od 1. března 2011 měn nařzen vldy č. 564/2006 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě, ve zněn pozdějšch předpisů, nijak nebyla dotčena platov roveň zaměstnanců dle 5 odst. 2 psm. a) nařzen vldy č. 564/2006 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, (sttnm zaměstnancům dle 303 odst. 1 zkonku prce). Snžen objemu mzdovch prostředků pro uvedenou skupinu zaměstnanců nijak přitom nevypovd o reln rovni restrikc v dan oblasti v celku (s ohledem na snžen počtu těchto zaměstnanců, a to např. zrušenm neobsazench mst, přp. různmi formami ukončen pracovnho nebo jemu obdobnho poměru) a už vůbec neobsahuje ždnou informaci o restrikci strukturln. Naopak. daje předložen navrhovatelem - a nezpochybněn častnkem řzen - prokazuj mimořdně vysokou roveň platů ve veřejn sprvě za rok 2010: celkov průměrn plat ředitelů odborů ministerstev je u 458 osob představovn čstkou cca 64 tis. Kč (bez Ministerstva zemědělstv by činil 70 tis. Kč); průměrn plat 147 vrchnch ředitelů a nměstků působcch na 11 ministerstvech se blž 100 tis. Kč (97,6 tis. Kč), u 76 nměstků ministrů průměr přesahuje 100 tis. Kč (105,5 tis. Kč). Nadto je si stavn soud vědom skutečnosti, že na rozdl od pevně stanoven vše soudcovskch platů odměňovn některch zaměstnanců veřejn sprvy může představovat i nsobek soudcovskch platů už proto, že jejich mzdu, na rozdl od soudců, netvoř jen pevn tarify, nbrž i dalš, buď pravidelně se opakujc finančn čstky (osobn ohodnocen), a (resp. nebo) doplněn jednorzovmi čstkami (odměnami). Kromě toho u řady zaměstnanců veřejn sprvy je otevřena možnost přjmů plynoucch z jinch pracovnch aktivit.

Aniž by tm stavn soud jakkoli přichzel s ambic na hlubš analzu ekonomick situace v Česk republice, toliko k jejm dvěma parametrům - parametru růstu a parametru zadlužen - konstatuje, že dle dajů Českho statistickho řadu (http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp060911.doc) se hrub domc produkt očištěn o cenov, seznn a kalendřn vlivy v 1. čtvrtlet roku 2011 zvšil podle zpřesněnho odhadu meziročně o 2,8 %, resp. o 0,9 % ve srovnn s předchozm čtvrtletm.

 
                                             Vvoj HDP v roce 2010 (v %, stl ceny)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hrub domc produkt                    1. čtvrtlet   2. čtvrtlet   3. čtvrtlet   4. čtvrtlet   Rok 2010
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
K předchozmu čtvrtlet
(očištěno o seznnost a pracovn dny)      + 0,8          + 0,6          + 0,8          + 0,5           x
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ke stejnmu obdob roku 2009
(očištěno o seznnost a pracovn dny)      + 1,2          + 2,3          + 2,6          + 2,7         + 2,2
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ke stejnmu obdob roku 2009
(seznně neupraven daje)                 + 1,2          + 2,9          + 2,3          + 3,0         + 2,3
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 

K vši deficitu veřejnch financ pak stavn soud ze sdělen Eurostatu č. 60/2011 ze dne 26. dubna 2011 (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/in-troduction) zjišťuje, že v zvěru roku 2010 byla nejnižš kvta zadlužen (poměr stavu veřejnho dluhu k hrubmu domcmu produktu) v Estonsku (6,6%), Bulharsku (16,2%), Lucembursku (18,4%), Rumunsku (30,8%), Slovinsku (38,0%), Litvě (38,2%), v Česk republice (38,5%) a Švdsku (39,8%); čtrnct zem Evropsk unie vykazovalo kvtu zadlužen vyšš než 60 % hrubho domcho produktu: Řecko (142,8%), Itlie (119,0%), Belgie (96,8%), Irsko (96,2%), Portugalsko (93,0%), Německo (83,2%), Francie (81,7%), Maďarsko (80,2%), Velk Britnie (80,0%), Rakousko (72,3%), Malta (68,0%), Nizozem (62,7%), Kypr (60,8%) a Španělsko (60,1%).

Jakkoli tedy stavn soud před přijetm danho zkona zřetelně zformuloval maximu, dle kter princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně chpan nezvislosti soudců za zcela vjimečnch okolnost, a tm vymezil prostor stavn konformity platov restrikce vůči soudcům, zkonodrce se touto maximou v procesu přijmn zkona č. 425/2010 Sb. neřdil. Za vše uvedench okolnost nelze akceptovat tezi o nutnch sporch veřejnch vdajů cestou restrikc platu soudců, přičemž posuzovan zkonn prava postrd jakkoli argument „vjimečnmi okolnostmi“, jež by odůvodňovaly prioritu principu rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců.

Za formu přjmov restrikce vůči soudcům ve smyslu stavnho principu rovnosti, garanc nezvislosti a důstojnosti postaven soudců, jakož i doporučen Vboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12 lze považovat i dalš momenty.

Ustanoven 157 až 163 zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů, (přičemž dle 1 odst. 1 citovanho zkona bezpečnostnm sborem se rozum Policie Česk republiky, Hasičsk zchrann sbor Česk republiky, Celn sprva Česk republiky, Vězeňsk služba Česk republiky, Bezpečnostn informačn služba a řad pro zahraničn styky a informace) a dle ustanoven 131 až 137 zkona č. 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, ve zněn pozdějšch předpisů, zakotvuj institut vsluhovho přspěvku. Ustanoven 110 psm. b) a 112 až 121 zkona č. 218/2002 Sb., o službě sttnch zaměstnanců ve sprvnch řadech a o odměňovn těchto zaměstnanců a ostatnch zaměstnanců ve sprvnch řadech (služebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, - přičemž dle 254 předmětnho zkona, ve zněn zkona č. 381/2008 Sb., služebn zkon nabv činnosti dnem 1. ledna 2012 - stanov, že sttnm zaměstnancům nlež sociln zajištěn, kter zahrnuje přspěvek za vsluhu služebnch let k důchodu.

Soudci obecnch soudů a soudci stavnho soudu (jakož i sttn zstupci) tak zůstvaj jedinmi „služebnky“ sttu, jimž se takov kompenzace, jakož i společenskho uznn za vkon funkce nedostv. Tento deficit zkona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcch, přsedcch a sttn sprvě soudů a o změně některch dalšch zkonů (zkon o soudech a soudcch), ve zněn pozdějšch předpisů, zkona o stavnm soudu, jakož i zkona č. 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv, ve zněn pozdějšch předpisů, představuje neakcesorickou nerovnost, ve vztahu k soudcům obecnch soudů a soudcům stavnho soudu pak z pohledu doporučen Vboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12 i omezen jedn z garanc soudcovsk nezvislosti (dle nž maj penze soudců bt v rozumnm vztahu k dřvějšmu platu). Tato vnitrosttn disproporce m svůj pandn i v disproporci mezinrodn (kupř. ve vztahu k postaven soudců stavnch soudů s Českou republikou srovnatelnch středoevropskch zem Polska a Slovenska - viz 16a zkona Nrodnej rady Slovenskej republiky č. 38/1993 Z. z., o organizcii stavnho sdu Slovenskej republiky o konan pred nm a o postaven jeho sudcov, resp. Artykul 6 Ustawy o Trybunale Konstytucyjnym z 1. 8. 1997, Dziennik Ustaw Nr 102, poz. 643, z 2000 r. Nr 48, poz. 552 i Nr 53, poz. 638, z 2001 r. Nr 98, poz. 1070, z 2005 r. Nr 169, poz. 1417 oraz z 2009 r. Nr 56, poz. 459). Odstraněn uvedenho stavnho deficitu vyžaduje aktivn zsah zkonodrce, a to s důsledky, jež pro danou oblast vyplvaj z judikatury stavnho soudu ve věci protistavnosti mezer v prvu (a to ať pravch nebo nepravch); tato judikatura st buď v derogaci [viz kupř. nlezy sp. zn. Pl. S 14/10 ze dne 1. 7. 2010 (241/2010 Sb.), Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)], anebo v deklarovn prvnho zkladu pro uplatněn individulnch nroků a jim odpovdajc povinnosti soudů protistavnost mezery judikatorně vyplnit [viz kupř. nlezy sp. zn. Pl. S 48/95 ze dne 26. 3. 1996 (N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.), I. S 84/96 ze dne 24. 6. 1997 (N 81/8 SbNU 263), Pl. S 23/96 ze dne 7. 5. 1997 (N 50/8 SbNU 23; 128/1997 Sb.), Pl. S 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), stanovisko sp. zn. Pl. S-st. 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (ST 27/53 SbNU 885; 136/2009 Sb.), nlezy sp. zn. Pl. S 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (242/2010 Sb.), II. S 528/02 ze dne 2. 2. 2005 (N 23/36 SbNU 287), IV. S 34/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 201/47 SbNU 597), I. S 663/06 ze dne 24. 6. 2009 (N 149/53 SbNU 811), II. S 2326/07 ze dne 31. 3. 2011 (dostupn na http://nalus.usoud.cz)].

Vychzeje z takto vyložench důvodů, nutno považovat platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven 3b odst. 1 zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., za rozpornou s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy, pročež plnum stavnho soudu rozhodlo o derogaci předmětnho zkonnho ustanoven, jak je uvedeno ve vroku tohoto nlezu.

Domh-li se navrhovatel vysloven obdobnho zvěru, jak učinil stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 2/02, v němž po zrušen derogačnho ustanoven konstatoval obnoven stavu založenho derogovanmi ustanovenmi, nutno konstatovat nsledujc: Na rozdl od věci sp. zn. Pl. S 2/02 v rozhodovanm přpadě derogace ustanoven 3b odst. 1 zkona o platu, ve zněn zkona č. 425/2010 Sb., nen derogac derogace, pročež jeho zrušenm dochz vhradně k jeho „vyřazen“ z prvnho řdu Česk republiky, a nikoliv k faktickmu konstituovn nov pravy formou „ožvn“ předpisu již dřve zrušenho.

Ve vztahu k bodu I nvrhu stavn soud konstatuje, že ve sv ustlen judikatuře opakovaně zaujal prvn nzor, dle něhož novela prvnho předpisu nem samostatnou normativn existenci, nbrž se stv součst novelizovanho prvnho předpisu [nlezy sp. zn. Pl. S 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996), Pl. S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.), Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), I. S 504/10 ze dne 21. 3. 2011, I. S 1927/09 ze dne 21. 3. 2011 (oba dostupn na http://nalus.usoud.cz), usnesen sp. zn. Pl. S 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), Pl. S 3/10 ze dne 20. 4. 2010, Pl. S 33/08 ze dne 11. 2. 2009 (obě dostupn na http://nalus.usoud.cz)]. stavn soud připustil posuzovn novely prvnho předpisu v přpadě, je-li namtna jej protistavnost z důvodu neexistence normotvorn kompetence nebo kvůli nedodržen stavně předepsanho způsobu jejho přijet a vydn [srov. např. nlezy sp. zn. Pl. S 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), Pl. S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), Pl. S 13/05 ze dne 22. 6. 2005 (N 127/37 SbNU 593; 283/2005 Sb.) a Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. Tyto prvn zvěry plně dopadaj i na posuzovanou věc, pročež stavn soud nvrh Městskho soudu v Brně na zrušen ustanoven bodu 2 čl. I. čsti prvn zkona č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., a ustanoven bodu 3 čl. I čsti prvn zkona č. 425/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 236/1995 Sb., z důvodu zjevn neopodstatněnosti dle 43 odst. 2 psm. a) a b) zkona o stavnm soudu odmtl.

Vzhledem k bezodkladnmu projednn a rozhodovn v předmětn věci považuje stavn soud rozhodnut o nalhavosti věci podle 39 zkona o stavnm soudu za bezpředmětn.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k odůvodnění rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká a Eliška Wagnerová.

Načítávám znění...
MENU
Hore