Ve věci návrhu na zrušení § 2 písm. i), části § 33 a § 33a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. a čl. II bodů 2, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 265/1995 účinný od 01.01.1996

Schválené: 11.10.1995
Účinnost od: 01.01.1996
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Daň z piva.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 2 písm. i), části § 33 a § 33a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. a čl. II bodů 2, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 265/1995 účinný od 01.01.1996
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 265/1995 s účinností od 01.01.1996
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

265/1995 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 11. října 1995 v plénu o návrhu prezidenta republiky na zrušení: 1. § 2 písm. i), části § 33 týkající se malých nezávislých pivovarů podle § 2 písm. i) a § 33a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákonů č. 199/1993 Sb., č. 325/1993 Sb., č. 136/1994 Sb. a č. 260/1994 Sb., 2. čl. II bodů 2, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/ /1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, takto:

1. Dnem 1. ledna 1996 se zrušuje článek II bod 5 zákona č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

2. Vyslovuje se, že vyhláška Ministerstva zemědělství č. 111/1995 Sb., kterou se stanoví právní a ekonomické podmínky nezávislosti malých nezávislých pivovarů, pozbývá platnosti současně.

3. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn

I.

Prezident republiky, využiv svho prva, přiznanho mu ustanovenm 64 odst. 1 psm. a) zkona č. 182/ /1993 Sb., o stavnm soudu, podal dne 20. ledna 1995 podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava") nvrh na zrušen

1. 2 psm. i), čsti 33 tkajc se malch nezvislch pivovarů podle 2 psm. i) a 33a zkona Česk nrodn rady č. 587/1992 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkonů č. 199/1993 Sb., č. 325/1993 Sb., č. 136/1994 Sb. a č. 260/1994 Sb.,

2. čl. II bodů 2, 3, 4, 5 a 6 zkona č. 260/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 587/ /1992 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů,

pro rozpor s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), čl. 79 odst. 3 stavy a, jak vyplv z textu nvrhu, tak s čl. 11 odst. 5 Listiny.

Nvrh na zrušen jednotlivch ustanoven zkona pro rozpor s stavnm zkonem lze rozčlenit do dvou okruhů:

a) Zkon o spotřebnch danch ve zněn napaden novely zavd diferencovanou nižš daň pro mal nezvisl pivovary, jejichž ročn vstav (produkce) piva nen větš než 200 000 hl, což je podle navrhovatele v rozporu s principem rovnosti v prvech podle čl. 1 Listiny. Navrhovatel namtl, že zatmco podle předchoz prvn pravy spotřebnch dan u všech vybranch vrobků včetně piva byly sazby daně a jej odstupňovn zvisl vlučně na vlastnostech těchto vrobků, nov prvn prava zavedla u piva, a jen u něho, dalš hledisko daňov diferenciace, totiž rozsah ročn produkce. Uvedl, že zsada rovnosti v prvech, kter patř k zkladnm zsadm modernch demokratickch prvnch soustav, se pojm tak, že jde o rovnost subjektů relativn, kter je chpna ve vztahu k určit prvn normě a kter vyžaduje, aby bylo uplatňovno stejn prvo za stejnch faktickch poměrů, a v tto souvislosti poukzal na nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky, publikovan pod č. 11/1992 Sbrky usnesen a nlezů, podle něhož v principu nelze sice vyloučit, aby zkonodrce stanovil diferencovan daně podle zsady, že vkonnějš subjekt bude odvdět vyšš daně, je však třeba, aby zkonodrn orgn podložil sv rozhodnut objektivnmi a racionlnmi kritrii, což se podle nzoru navrhovatele v posuzovan věci nestalo, neboť zkonodrce neodůvodněně zvhodnil pouze jednu skupinu vrobců u jednoho z vrobků podlhajcch dani spotřebn, totiž piva, ač podobn ekonomick rozlišen by bylo možn zavst i u jinch vrobků podlhajcch spotřebn dani.

b) Citovan novela v čl. II bodu 5 ukld Ministerstvu zemědělstv, aby v dohodě s Ministerstvem financ vydalo prvn předpis, kterm stanov prvn a ekonomick podmnky nezvislosti malch pivovarů. To je podle navrhovatele v rozporu s čl. 11 odst. 5 Listiny, podle něhož daně a poplatky lze ukldat jen na zkladě zkona, a s čl. 78 a čl. 79 odst. 3 stavy, kter stanov, že provděc předpis může bt vydn jen k proveden zkona a v jeho mezch. Tyto podmnky nejsou podle navrhovatele splněny, neboť zkon nestanovil meze prvnho předpisu nižš prvn sly. Zmocňovac ustanoven zkona, kter v napadench ustanovench znaky "nezvislosti" malch pivovarů neurčuje ani nenaznačuje, deleguje zkonodrnou pravomoc na orgn moci vkonn -- ministerstvo v takov mře, již stavn řd Česk republiky nepřipoušt.

Soudce zpravodaj nejprve zkoumal, jsou-li splněny všechny zkonem požadovan podmnky řzen a m-li nvrh všechny formln a obsahov nležitosti. Nezjistil nic, co by ho opravňovalo k odmtnut nvrhu podle 43 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. Stejně tak neshledal existenci okolnosti, na jejmž zkladě by doporučil plnu vydn usnesen o zastaven řzen.

Nvrh byl zasln Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky, kter zkon, jehož čstečn zrušen je navrhovno, vydala, s vzvou k vyjdřen ( 69 zkona č. 182/1993 Sb.). Předseda Poslaneck sněmovny PhDr. Milan Uhde ve stanovisku z 22. nora 1995, tak s odvolnm na citovan nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky, vyjdřil mněn, že zaveden daňov diferenciace je odůvodněna objektivnmi a racionlnmi kritrii. K druh čsti nvrhu, tkajc se zmocňovac normy, vyslovil nzor, že Parlament čl. 78 a čl. 79 odst. 3 stavy neporušil a ani porušit nemohl, ježto se ho netkaj, neboť zavazuj orgny vkonn moci při vydvn provděcch předpisů. Zaujal stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem, a uvedl, že je na stavnm soudu, aby po projednn nvrhu prezidenta republiky posoudil stavnost napadench ustanoven zkona o spotřebnch danch a vydal přslušn rozhodnut.

Z vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, z vldnho nvrhu zkona, kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 587/1992 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů (tisk 1173), společn zprvy vborů Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky k tomuto nvrhu zkona (tisk 1336) spolu s těsnopiseckm zznamem rozpravy k uvedenmu zkonu a z čstky 77/1994 Sb. bylo zjištěno, že nvrh novely zkona o spotřebnch danch předložila Parlamentu vlda. Ustanoven o daňovm zvhodněn malch nezvislch pivovarů, kter vldn nvrh neobsahoval, byla do nvrhu zkona včleněna až na zkladě poslaneckho pozměňovacho nvrhu. Zkon, včetně napadench ustanoven, byl přijat dne 7. 12. 1994 na 25. schůzi Parlamentu, jž bylo přtomno 163 poslanců. Pro přijet zkona hlasovalo 133 poslanců, 7 poslanců hlasovalo proti, 11 poslanců se hlasovn zdrželo a 12 poslanců nehlasovalo. Zkon byl podepsn všemi přslušnmi stavnmi činiteli a byl vyhlšen v čstce 77 Sbrky zkonů, rozeslan 30. 12. 1994, kdy nabyl platnosti. činnm se stal 1. 1. 1995 s vjimkou prvě sazeb daně pro mal nezvisl pivovary, kter nabyly činnosti 1. 7. 1995.

Zkon byl tedy přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

II.

stavn soud se zabval tvrzenou protistavnost napadench ustanoven zkona.

Zkon č. 260/1994 Sb. v 2 psm. i) charakterizuje mal nezvisl pivovar jako takovou prvnickou osobu nebo fyzickou osobu, jejž ročn vstav piva nen větš než 200 000 hl a kter splňuje podmnky podle zvlštnho předpisu. Pro takov pivovar pak zkon v 33 stanov zvlštn sazbu daně, kter je nižš než daňov sazba u ostatnch pivovarů.

Je tedy předevšm třeba zvžit, zda zkonnm stanovenm nižš sazby daně pro určitou skupinu pivovarů, jejichž zkladn znak je stanoven v citovanm zkoně, byla porušena stavn zsada rovnosti. K otzce rovnosti v daňov oblasti, jak sprvně konstatovali oba častnci, zaujalo prvn stanovisko již plnum stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky ve svm nlezu z 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. S 22/92 publikovanm pod č. 11 ročnku 1992 Sbrky usnesen a nlezů. Podle tohoto nlezu relativn rovnost, jak ji chpou modern stavy, požaduje pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů. Speciln normy mohou pro určit obory stanovit zvlštn kritria rovnosti, kter ze všeobecnho principu neplynou, protože aplikac zsady rovnosti nejsou stanoveny tak přesn meze, aby vylučovaly jakkoliv voln uvžen těch, kteř ji aplikuj. V oblasti daňov je třeba požadovat, aby zkonodrn orgn podložil sv rozhodnut objektivnmi a racionlnmi kritrii. V citovanm nlezu se současně uvd, že pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň s tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty. Z obdobn vahy vychzel i nlez stavnho soudu Česk republiky ze 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. S 4/95 ve věci nvrhu prezidenta republiky na zrušen 34 zkona Česk nrodn rady č. 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architektů a techniků činnch ve vstavbě, ve zněn pozdějšch předpisů.

Napaden zkonn ustanoven představuj daňovou vhodu pro určitou skupinu subjektů, což v našem daňovm systmu nen vůbec neobvykl, jak plyne z daňovch předpisů, kter stanov různ osvobozen od daně (např. 4 a 9 zkona Česk nrodn rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, 4 zkona Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, 8 zkona Česk nrodn rady č. 587/1992 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, 25 zkona Česk nrodn rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů, 3 zkona Česk nrodn rady č. 16/1993 Sb., o silničn dani, ve zněn pozdějšch předpisů), slevy na dani (např. 35 zkona o danch z přjmů, 12 zkona o silničn dani), zvlštn sazby daně (např. 36 zkona o danch z přjmů) a diferencovaně nezdaniteln čsti zkladu daně (např. 15 odst. 2 zkona o danch z přjmů).

Důvody zvlštn pravy daňov sazby pro mal nezvisl pivovary vyplvaj z trendu kompatibility s prvem zem ES. Čl. 90 Evropsk dohody zakldajc přidružen mezi Českou republikou na jedn straně a Evropskmi společenstvmi a jejich členskmi stty na straně druh (sdělen Ministerstva zahraničnch věc č. 7/1995 Sb.), kter po vysloven souhlasu Parlamentem a ratifikaci prezidentem republiky vstoupila v platnost dnem 1. 2. 1995, mimo jin uvd, že strany budou podporovat vměnu informac a know-how mimo jin v oblasti zavděn prvnch, administrativnch, technickch, daňovch a finančnch podmnek, potřebnch pro zakldn a rozšiřovn malch a střednch podniků a pro spoluprci přesahujc hranice.

Ze zprvy ze dne 14. 3. 1995 č. j. 117/1995-222, předložen stavnmu soudu Ministerstvem zemědělstv, bylo zjištěno, že provděc vyhlška m vychzet ze Směrnice 92/84 EHS Rady z 19. 10. 1992 a praxe ES. V oddlu I čl. 4 tto směrnice je uvedeno, že člensk stty mohou použt na pivo vařen v malch nezvislch pivovarech snžen daňov sazby, kter mohou bt odstupňovny podle ročn produkce přslušnho pivovaru (směrnice tž uvd, koho lze považovat za mal nezvisl pivovar).

Ministerstvo zemědělstv současně ke svmu vyjdřen přiložilo pro informaci vnos Spolkovho ministerstva financ vrchnm finančnm sprvm z 28. 7. 1993, kter uvd demonstrativně někter prvky prvn a hospodřsk zvislosti pivovaru s tm, že nezvislost je vždy nutno v jednotlivch přpadech přezkoušet.

K prvn čsti nvrhu lze na zkladě vše uvedenho shrnout, že zkonem stanoven diference sazby daně z piva jsou projevem legitimn vůle zkonodrce, kter vyjadřuje veřejn zjem na podpoře malch nezvislch pivovarů a směřuje ke kompatibilitě s prvnmi pravami sttů Evropsk unie.

Po posouzen tto čsti nvrhu stavn soud učinil zvěr, že napaden ustanoven zkona o spotřebnch danch nejsou v rozporu s čl. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny, a proto nvrh prezidenta republiky na zrušen 2 psm. i), čsti 33 tkajc se malch nezvislch pivovarů podle 2 psm. i) a 33a zkona Česk nrodn rady č. 587/1992 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkonů č. 199/1993 Sb., č. 325/1993 Sb., č. 136/1994 Sb. a č. 260/1994 Sb., a člnku II bodů 2, 3, 4 a 6 zkona č. 260/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 587/ /1992 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, pod bodem 3 vroku tohoto nlezu zamtl podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.

III.

V druh čsti nvrhu je uplatněna nmitka, že Parlament při přijmn zkona nepostupoval v souladu s čl. 79 odst. 3 stavy, protože nestanovil ve zmocňovacm ustanoven zkona meze prvnho předpisu nižš prvn sly. Konkrtně jde o čl. II bod 5 zkona č. 260/1994 Sb., podle něhož Ministerstvo zemědělstv v dohodě s Ministerstvem financ vydalo prvn předpis, kterm stanov prvn a ekonomick podmnky nezvislosti malch nezvislch pivovarů podle 2 psm. i) zkona (vyhlška Ministerstva zemědělstv č. 111/1995 Sb.).

V tomto spornm bodu vychzel stavn soud z vymezen objektu ochrany v zkoně č. 260/1994 Sb.

Objektem ochrany v napadenm zkoně je "mal nezvisl pivovar". Pro čely zkona je v 2 pod psmenem i) definovn mal nezvisl pivovar jako takov prvnick osoba nebo fyzick osoba, jejž ročn vstav piva nen vyšš než 200 000 hl a kter splňuje podmnky podle zvlštnho předpisu. Z tohoto vymezen vyplvaj dvě určujc nležitosti, dva konstitutivn znaky uvedenho pojmu:

a) mal pivovar, přičemž tento pojmov znak je definovn produkc do 200 000 hl ročně,

b) nezvisl pivovar, přičemž tento pojmov znak určen nen, resp. je "určen" v 2 psm. i) slovy "splňuje podmnky podle zvlštnho předpisu".

Provděc předpis je přitom čl. 79 odst. 3 stavy vzn pouze k takov podrobnějš pravě, jež se pohybuje "na zkladě a v mezch zkona".

Prvn pojmov nležitost (produkce do 200 000 hl) je zkonem rmcově zřetelně vymezena a na tomto zkladě může ministerstvo vyhlškou specifikovat podrobnosti.

Pokud jde o druh pojmov znak chrněnho předmětu, totiž "nezvislost", přenechal zkonodrce jeho vymezen provděcmu předpisu, tj. nižš prvn normě. Ze zkona vyplv, že chrněn pivovary mus kromě vymezen sv produkce splňovat jaksi dalš podmnky, avšak toto "něco dalšho" ponechv se vyhlšce, a tm se dostv vymezen zkladn pojmov nležitosti, kter m pro definici chrněnch pivovarů konstitutivn vznam, mimo vliv zkonodrce.

Splněn blže neoznačench podmnek zvlštnho předpisu, kter se pak "ex post" stvaj konstitutivnmi znaky zkonem chrněnho předmětu, vzbuzuje dojem, že by bylo možn stejně neurčitě formulovat zkonodrcovo zmocněn vkonn moci i v jinch oblastech života společnosti.

Přslušn vyhlška na zkladě zkona č. 260/1994 Sb. byla vydna pod č. 111/1995 Sb. Ministerstvem zemědělstv a vymezila v 1 pod psmeny a) až d) aspekty, dle nichž je třeba posuzovat nezvislost pivovarů. stavn soud zrušil tž tuto vyhlšku, neučinil to však proto, že vyhlška vymezila obsahově nezvisl pivovary způsobem, jak to učinila, ale proto, že tuto zkladn pojmovou nležitost určila msto zkonodrce. V tomto směru se tedy stavn soud přiklonil k nzoru vyslovenmu v nvrhu prezidenta republiky.

Pokud jde o bod 1 nlezu, stavn soud se rozhodl zrušit čl. II bod 5 zkona č. 260/1994 Sb., na zkladě kterho Ministerstvo zemědělstv v dohodě s Ministerstvem financ přslušnou vyhlšku vydalo, k pozdějšmu datu, a to k 1. lednu 1996, aby tak byl Parlamentu poskytnut čas k takov pravě, jež by mu umožnila sv představy o konstitutivnch nležitostech pojmu nezvislho pivovaru v novele zkona vyjdřit.

stavn soud vychz dle z toho, že z nlezu soudu vyplv uznn stavnosti principu daňov levy pro mal pivovary, a předpokld, že do doby, než Parlament a nov vyhlška věci uprav, budou finančn řady z tto situace vychzet u vědom, že při konečnm daňovm vyrovnn na konci roku 1996 věc uzavřou způsobem, kter bude odpovdat nov pravě.

stavn soud zrušil čl. II bod 5 zkona č. 260/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 587/1992 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn pozdějšch předpisů, pro jeho rozpor s čl. 79 odst. 3 stavy podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, a současně, v souladu s ustanovenm 70 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, vyslovil, že provděc předpis, vyhlška Ministerstva zemědělstv č. 111/1995 Sb., kterou se stanov prvn a ekonomick podmnky nezvislosti malch nezvislch pivovarů, pozbv platnosti tak dnem 1. ledna 1996.

Práva na uvedení svého odlišného stanoviska k bodům 1 a 2 nálezu v protokolu o jednání a na jeho připojení k rozhodnutí s uvedením svého jména podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, využili soudci Ústavního soudu České republiky JUDr. Vladimír Čermák a JUDr. Miloš Holeček.

Načítávám znění...
MENU
Hore