Ve věci návrhu na zrušení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů 264/2005 účinný od 30.06.2005
| Schválené: | 28.04.2005 |
| Účinnost od: | 30.06.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SOUDY. SOUSTAVA SOUDŮ. ORGANIZACE SOUDŮ., Soudci a přísedící. Jmenování a ustanovení soudců. Volby soudců. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 28. dubna 2005 v plénu ve složení JUDr. Stanislav Balík, JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Mucha, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Eliška Wagnerová a JUDr. Michaela Židlická o návrhu Vrchního soudu v Praze na zrušení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
Nvrhem podanm podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), kter stavn soud obdržel dne 8. listopadu 2004, se Vrchn soud v Praze domhal zrušen ustanoven 174a zkona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcch, přsedcch a sttn sprvě soudů a o změně některch dalšch zkonů (zkon o soudech a soudcch), ve zněn pozdějšch předpisů. Vrchn soud obdržel nvrh žalobce P. P., a. s., na určen lhůty pro nařzen jednn ve věci projednvan Krajskm soudem v st nad Labem, s poukazem na ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch. Vrchn soud dospěl k zvěru, že citovan ustanoven nen v souladu s čl. 6 bodem 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), s čl. 96 odst. 1 stavy, a s čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Toto řzen proto přerušil s tm, že se obrt na stavn soud s nvrhem na zrušen citovanho ustanoven zkona o soudech a soudcch.
Navrhovatel si je vědom, že uveden ustanoven m za cl naplnit stavn prvo častnka řzen na projednn věci bez zbytečnch průtahů, přičemž prosazovn prva na rozhodovn o věcech častnka bez zbytečnch průtahů nemus bt vyhrazeno pouze stavnmu soudu, ale je možn pozitivn zkonn prava, kter stanov postup, jak se tohoto prva domoci přmo u soudu obecnho, avšak navrhovatel je nzoru, že v napadenm ustanoven zkona o soudech a soudcch se stavn prvo realizuje při současnm porušen jinch mluvou, stavou a Listinou zaručench prv.
Napadenmu ustanoven navrhovatel vytk předevšm rozpor se zsadou nezvislosti soudců, zakotvenou v čl. 6 bodu 1 mluvy a v čl. 36 odst. 1 Listiny. Napaden ustanoven vede vedle ždoucho důsledku, aby byl přslušn soud pohnut k činnosti, i k důsledku neždoucmu, kter spočv v tom, že mu jin soud ve věci nařizuje, jak m dle postupovat. Vzhledem k tomu, že se v řzen zpravidla uplatňuje zsada arbitrrnho pořdku (soudce sm vol postup jednotlivch kroků, kter v řzen učin), což bv zroveň součst taktiky každho soudce, uloženm konkrtnch kroků se mu vnucuje taktika, kter je pro dan řzen ciz. Toto je vce otzka čelnosti než stavnosti, ale i tm se nezvislost soudce narušuje. Podstatn z hlediska stavnho je podle nzoru navrhovatele, že určenm zcela konkrtnho kroku se může podstatně určit i charakter dalšho řzen s přmm dopadem na jeho vsledek. Odvolac soud, dovolac soud, ale i stavn soud tak přezkoumvaj procesn postup soudů (např. 212a odst. 5 občanskho soudnho řdu), jedn se ovšem o přezkum postupu ve věcech již skončench a nejde tedy o ovlivněn nslednho řzen. Tak se nehodnot vhodnost a pohotovost jednotlivch procesnch kroků, nbrž pouze otzka, zda řzen proběhlo v souladu s stavou, Listinou a procesnmi předpisy. V přpadě napadenho ustanoven jde o určen postupu v otevřen, dosud nerozhodnut věci. Protože jde o ovlivněn věci vymezenm dalšho postupu, jenž m teprve směřovat k meritornmu rozhodnut, jedn se o zsah do nezvislosti soudce v jeho rozhodovn. Přitom za vsledek bude odpovdat takto usměrněn soudce, a nikoliv ten, kdo jej usměrnil.
Navrhovatel dle namtal rozpor s stavn zsadou rovnosti, a to jak obecně ve smyslu čl. 1 Listiny, tak i specilně ve vztahu k soudnmu řzen ve smyslu čl. 96 odst. 1 stavy. Tento rozpor uvedl na přkladu. Pokud jedna strana pod nvrh podle napadenho ustanoven, je jen sama častnkem řzen. Druh sporn strana nem ždn prvo se k nvrhu, jak m soud ve věci, kde je i ona častnkem, vyjdřit, a třeba se o tomto nvrhu jen dozvědět. Přitom i ona by měla mt prvo vyjadřovat se k postupu řzen a sdělit sv představy. Napaden ustanoven bylo zamšleno ve prospěch toho, kdo m zjem na co nejrychlejšm skončen věci. Ve svm důsledku může vst ovšem k tomu, že naopak ten, kdo bude mt zjem zdržovat řzen, bude podvat opakovaně nesmysln, nereln nebo i zdnlivě vžně se tvřc nvrhy jen proto, aby se přpad opakovaně přenšel k nadřzenmu soudu a řzen pokračovat nemohlo. V tomto směru se cel zležitost může zvrhnout proti zsadě, kterou m chrnit.
Navrhovatel uzavřel, že žaloba podle ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch je bez dalšho stavně možn a dokonce i ždouc, ale nemůže sledovat cl, aby soud byl povinen v určit lhůtě činit zcela konkrtn procesn kroky. Měla by vst pouze k tomu, aby se soudu, kter čin v danm řzen zbytečn průtahy, uložilo, aby nepokračoval v průtazch a ve věci neprodleně jednal, aniž by se mu ukldalo, jakou cestou se m v řzen ubrat. Takovm přkladem v pozitivn prvn pravě je 79 soudnho řdu sprvnho, kde uložen povinnost směřuje k vsledku, a nikoliv k postupu. Rovněž nlezy stavnho soudu sprvně stanovily povinnost zanechat průtahů a neprodleně jednat a nikdy nestanovily, jak m dotčen soud nebo sprvn orgn konkrtně jednat (např. předvolat častnky, vyždat si podklady apod.).
Při stnm jednn navrhovatel doplnil svůj nvrh poukazem na rozhodnut Nejvyššho soudu ze dne 12. ledna 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, v jehož odůvodněn spatřoval potvrzen některch svch argumentů.
II.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků
Podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") byl nvrh zasln k vyjdřen častnkům řzen.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen k nvrhu uvedla, že důvodem pravy 174a zkona o soudech a soudcch byla nedostatečn ochrana proti nečinnosti a průtahům v soudnm řzen, což bylo Česk republice vytkno i Evropskm soudem pro lidsk prva. Proto bylo navrženo nahradit dosavadn sprvn přezkum vyřzen stžnost na průtahy v řzen možnost podat nvrh na určen lhůty k proveden procesnho konu, o kterm by rozhodoval soud. Důvodov zprva k zkonu o soudech a soudcch konstatovala soulad s stavnm pořdkem Česk republiky i s mezinrodnmi smlouvami, jimiž je Česk republika vzna, jakož i slučitelnost s prvnmi akty Evropskch společenstv. Poslaneck sněmovna vyjdřila přesvědčen, že napaden ustanoven nelze považovat za rozporn se zsadou nezvislosti, zakotvenou v čl. 6 odst. 1 mluvy, ani s čl. 36 odst. 1 Listiny nebo čl. 38 odst. 2 Listiny, kter odpovd čl. 6 mluvy. V čl. 36 odst. 4 je obsaženo zmocněn pro zkonnou pravu. Napaden ustanoven odpovd rovněž požadavku čl. 13 mluvy, podle něhož mus každ, jehož prva a svobody přiznan mluvou byly porušeny, mt činn prvn prostředky npravy před nrodnm orgnem, i když se porušen dopustily osoby při plněn řednch povinnost. Napaden ustanoven rovněž splňuje procesn zsadu rovnosti častnků řzen ve smyslu čl. 96 odst. 1 stavy, neboť dv možnost každmu častnkovi nebo tomu, kdo je stranou řzen a m za to, že jeho stžnost na průtahy v řzen nebyla řdně vyřzena, podat nvrh na určen lhůty k proveden procesnho konu, u nějž podle něj dochz k průtahům v řzen.
Poslaneck sněmovna konstatovala k formln strnce, že nvrh zkona vyhlšenho pod č. 192/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcch, přsedcch a sttn sprvě soudů a o změně některch dalšch zkonů (zkon o soudech a soudcch), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, byl schvlen Poslaneckou sněmovnou dne 13. května 2003 (pro se vyslovilo 175 poslanců, 1 byl proti). Do Sentu byl doručen 14. května 2003 a nsledně byl do Poslaneck sněmovny vrcen s pozměňovacmi nvrhy, o nichž bylo hlasovno dne 10. června 2003. Nebyl schvlen nvrh zkona ve zněn předloženm Sentem, ale nvrh původn ve zněn postoupenm Sentu. Nvrh byl přijat, když z přtomnch 181 poslanců se vyslovilo 127 pro, jeden byl proti, ostatn se zdrželi hlasovn. Dne 10. června 2003 byl zkon schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen.
Zvěrem vyjdřila Poslaneck sněmovna přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a prvn řdem. Současně sdělila, že souhlas s tm, aby stavn soud upustil v tto věci od stnho jednn.
Sent Parlamentu Česk republiky nejprve stručně zrekapituloval obsah nvrhu Vrchnho soudu v Praze a poslze uvedl důvody, kter stly v pozad přijet ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch. Hlavnm důvodem pro jeho přijet byla snaha dostt judikatuře Evropskho soudu pro lidsk prva, neboť dle nzoru tohoto soudu byla ochrana proti nečinnosti soudu nebo průtahům v řzen nedostatečn. Za prostředek efektivn npravy k urychlen soudnho řzen, resp. k odstraněn průtahů v řzen byl navržen institut určen lhůty k proveden procesnho konu, systematicky zařazen do zkona o soudech a soudcch. Ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch je popsno jako jednoduch procesn postup, kter je v zsadě společn jak pro trestn nebo občansk soudn řzen, tak i pro sprvn soudnictv.
Dle Sent popisuje průběh legislativnho procesu v Sentu. Na zkladě doporučen stavněprvnho vboru dne 28. května 2003 a po projednn na 6. schůzi čtvrtho funkčnho obdob plna Sentu dne 29. května 2003 bylo rozhodnuto o vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů. Tyto nvrhy se však nedotkaly 174a zkona o soudech a soudcch. V průběhu projednvn zkona byla zpochybňovna efektivnost, a proto i zbytečnost (formlnost) napadenho ustanoven. Byly vyslovovny předevšm obavy z přpadnho zahlcen obecnch soudů v důsledku přlišnho npadu nvrhů na určen lhůty k proveden procesnho konu, neboť se d očekvat, že předmětem žalob budou prvě spory, kter jsou komplikovan, a je otzkou, jakm způsobem bude moci soudce posoudit, zda se jedn o průtahy, do jak mry se bude muset seznamovat se spisem a zda nedojde k situaci, kdy krajsk soudy budou řešit žaloby na průtahy u okresnch soudů a samy nebudou soudit. Ohledně legislativnho procesu uzavřel, že Sent nvrh zkona projednal a rozhodl o něm v mezch sv stavn pravomoci. Pro vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy hlasovalo 60 z 64 přtomnch sentorů.
V dalš čsti svho vyjdřen shrnul Sent vchodiska dan problematiky. Ustanoven čl. 6 odst. 1 mluvy a čl. 38 odst. 2 Listiny zakotvuj prvo na projednn věci v přiměřen lhůtě bez zbytečnch průtahů. Co je přiměřenou lhůtou, ždn z uvedench norem nedefinuje, nicmně ze soudn judikatury vyplv, že přiměřenost dlky řzen je zležitost individulnho posouzen a je třeba mt na zřeteli řadu objektivnch faktorů. Před přijetm ustanoven 174a byl jedinm zkonnm prostředkem prvn ochrany proti průtahům v řzen postup podle 164 až 174 zkona o soudech a soudcch v rmci tzv. stžnostnho řzen, kter byl realizovan orgnem sttn sprvy soudu. Nadto se mohl ten, kdo se nečinnost či otlenm soudu ctil poškozen, dovolvat svho prva pouze prostřednictvm stavn stžnosti. Česk republika nebyla schopna pomoc těchto dvou vnitrosttnch prvnch prostředků doshnout akceptovatelnch vsledků, neboť důvodnch stžnost na nepřiměřenou dlku neustle přibvalo. Na podkladě uvedench vchodisek bylo možno přijmout zvěr, že zkladn lidsk prva v tomto směru nenachzela dostatečnou institucionln reflexi. Proto bylo schvleno ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch.
K vlastnmu meritu nvrhu rozčlenil Sent sv vyjdřen do dvou čst. V prvn se věnoval problematice soudcovsk nezvislosti, ve druh pak otzce rovnosti častnků řzen. V rmci prvn čsti uvedl, že nvrh nevyslovuje obavu před zsahy do nezvislosti soudů ze strany moci zkonodrn či vkonn, ale ohrožen nezvislosti v rmci soudn moci jako takov. Nezvislost soudců nemůže bt přitom interpretovna jako osamocen prvn princip, ale zejmna jako součst prva na spravedliv proces, kter tm obsahově naplňuje a dotvř. Zkonodrce nabdl postup podle ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch. O nvrhu je tak rozhodovno nikoli po administrativn, ale po soudn nezvisl linii, podle zkonem určench procesnch pravidel. Dostatečnou stavn zrukou pro rozptlen obav ze zasahovn do nezvislosti soudu je dle nzoru častnka řzen povinnost soudu postupovat zkonem vymezenm způsobem. Aby byl cel proces racionlně zdůvodniteln, mus mt rozhodnut pro adresta zvazn činky. Podle ustanoven 174a odst. 7 zkona o soudech a soudcch je proto soud přslušn k proveden procesnho konu vzn lhůtou určenou v rozhodnut. Zkonodrce zde zvolil vedle přmočar metody zkonnho stanoven procesnch lhůt adresovanch soudu pouze jinou cestu, vedouc k tmuž cli. Vrazem individulnho soudnho rozhodnut je i to, že může bt určena jakkoliv dlouh, stavně akceptovateln lhůta, ale nvrh může bt tak zamtnut, popř. odmtnut. Nen ostatně vyloučeno, že většina rozhodnut o nvrhu na určen lhůty bude zamtna jako bezpředmětn, aniž by byl soud, kter rozhoduje ve věci, ve svm postupu či taktice podanm nvrhem "vyrušen" či ovlivněn. Oproti metodě zkonnch lhůt se tak postup podle 174a zkona o soudech a soudcch jev jako vhodnějš. Postupem podle 174a se zkonodrce pokusil v stavou vymezenm prostoru naplnit zsadu spravedlivho procesu ve všech jeho prvcch, tj. včetně zachovn soudcovsk nezvislosti.
V čsti tkajc se rovnosti častnků řzen Sent uvedl, že řzen na určen lhůty k proveden procesnho konu je postupem sui generis. Toto řzen je zcela v režii soudn moci, lze je označit jako speciln, zce zaměřen, incidenčn a ne nepodobn tomu, ve kterm se rozhoduje o vyloučen soudce podle ustanoven 14 a nsl. občanskho soudnho řdu. Specialita řzen se projevuje i ve vymezen častenstv, kdy jedinm častnkem řzen je navrhovatel. To vyplv z toho, že nvrhem na určen lhůty k proveden procesnho konu nebroj navrhujc osoba proti straně sporu, nbrž proti subjektu, kter stoj nad stranami. Pokud plat, že součst spravedlivho procesu je projednn věci v přiměřen lhůtě, pak nehraje roli, km je řzen o průtazch iniciovno. Podstatn je, že je spuštěn mechanismus, v jehož rmci mus soud, kter o nvrhu rozhoduje, tvrzenou zdlouhavost vyhodnotit a rozhodnout o n. Mus přitom vychzet z kritri, stanovench v ustanoven 174a odst. 7 zkona o soudech a soudcch (složitost věci, vznam předmětu řzen pro navrhovatele, chovn častnků nebo stran řzen). Sent nesouhlas s nmitkou navrhovatele, kter dovozuje porušen principu rovnosti ze skutečnosti, že druh strana nem možnost se k nvrhu na určen lhůty vyjdřit. Jak již uvedl častnk řzen vše, mus bt řzen provděno ve prospěch spravedlivho procesu jako takovho. V rmci řzen mus soud zohlednit chovn všech častnků řzen, ale na druhou stranu je jakkoli vyjdřen k nvrhům s vjimkou vyjdřen "napadenho soudu" pro dan moment nepodstatn. Prvě sdělovn svch představ častnky ohledně dalšho postupu soudu by mohlo bt nepřpustnm zasahovnm do soudcovsk nezvislosti, jak uvd Vrchn soud v Praze ve svm nvrhu. častnk řzen připomněl, že ždnmu z častnků řzen nen odmtnuta možnost iniciovat řzen o nvrhu na určen lhůty; na soud se mohou obracet obě strany sporu nezvisle na sobě. Z vše uvedenho vyplv, že nemůže dochzet k porušovn principu nezvislosti v souvislosti s 174a zkona o soudech a soudcch.
Dky svmu systematickmu zařazen je možnost využit ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch vyhrazena pro přpady, že stžnost na průtahy v řzen nebyla řdně uspokojena do 1 měsce ve stžnostnm řzen konanm u přslušnho orgnu sttn sprvy soudů. Smysl pravy plně ospravedlňuje jeho umstěn v dlu 6, hlavě III čsti prvn zkona o soudech a soudcch. Mechanismus jednoinstančnho rozhodovn o nvrhu podle ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch nen ojedinělou pravou. Obdobn model uplatňuje od 1. ledna 1990 i Rakousko. Zvěrem poukzal častnk řzen i na prvn větu nlezu stavnho soudu sp. zn. IV. S 180/04 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 34, nlez č. 112), dle něhož existence nvrhu na určen lhůty k proveden procesnho konu podle 174a zkona o soudech a soudcch s sebou přinš kvalitativn změnu odstraňujc dřvějš bezzubost stžnosti na průtahy v řzen. Postup stěžovatelů podle ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch bude nezbytnou podmnkou přpustnosti stavn stžnosti z pohledu 75 odst. 1 zkona o stavnm soudu.
III.
Dikce napadenho předpisu
" 174a
Nvrh na určen lhůty k proveden procesnho konu
(1) M-li častnk nebo ten, kdo je stranou řzen, za to, že jeho stžnost na průtahy v řzen, kterou podal u přslušnho orgnu sttn sprvy soudů, jm nebyla řdně vyřzena, může podat nvrh soudu, aby určil lhůtu pro proveden procesnho konu, u kterho podle jeho nzoru dochz k průtahům v řzen (dle jen "nvrh na určen lhůty").
(2) Nvrh na určen lhůty se podv u soudu, vůči ktermu jsou průtahy v řzen namtny. Z nvrhu mus bt patrno, kdo jej podv (dle jen "navrhovatel"), o jakou věc a jak procesn kon se jedn, v čem jsou podle navrhovatele spatřovny průtahy v řzen a čeho se navrhovatel domh; dle mus nvrh obsahovat označen soudu, vůči němuž směřuje, mus bt podepsn a datovn.
(3) Soud, vůči němuž jsou namtny průtahy v řzen, postoup nejpozději do 5 pracovnch dnů ode dne doručen nvrh na určen lhůty se svm vyjdřenm soudu přslušnmu o nvrhu rozhodnout; o svm postupu navrhovatele informuje. Soudem přslušnm o nvrhu rozhodnout je v občanskm a trestnm řzen soud nejblže vyššho stupně, směřuje-li nvrh proti okresnmu, krajskmu nebo vrchnmu soudu, a Nejvyšš sprvn soud, směřuje-li nvrh proti krajskmu soudu ve věci sprvnho soudnictv; směřuje-li nvrh proti Nejvyššmu soudu nebo Nejvyššmu sprvnmu soudu, rozhodne o něm jin sent tohoto soudu, přslušn podle rozvrhu prce (dle jen "přslušn soud").
(4) častnkem řzen je navrhovatel. Nestanov-li tento zkon jinak, použij se pro řzen o nvrhu na určen lhůty přiměřeně ustanoven čsti prvn a čsti třet občanskho soudnho řdu.
(5) Přslušn soud rozhoduje o nvrhu na určen lhůty usnesenm. Nvrh odmtne, jestliže navrhovatel nepodal stžnost na průtahy v řzen, nebo byl-li podn někm, kdo nen k jeho podn oprvněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řdně nvrh v určen lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednn do 20 pracovnch dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl nvrh řdně opraven nebo doplněn.
(6) Pokud soud, vůči němuž nvrh na určen lhůty směřuje, již procesn kon, u kterho jsou v nvrhu namtny průtahy v řzen, učinil, přslušn soud nvrh zamtne; stejně tak postupuje, dospěje-li k zvěru, že k průtahům v řzen nedochz.
(7) Dospěje-li přslušn soud k zvěru, že nvrh na určen lhůty je oprvněn, protože s ohledem na složitost věci, vznam předmětu řzen pro navrhovatele, postup častnků nebo stran řzen a na dosavadn postup soudu dochz v řzen k průtahům, urč lhůtu pro proveden procesnho konu, u něhož jsou v nvrhu namtny průtahy; touto lhůtou je soud, přslušn k proveden procesnho konu, vzn. Je-li nvrh uznn jako oprvněn, hrad nklady řzen o něm stt.
(8) Usnesen, kterm přslušn soud rozhodl o nvrhu na určen lhůty, se doruč navrhovateli a soudu, proti němuž byl nvrh podn. Proti rozhodnut soudu o nvrhu na určen lhůty nejsou přpustn opravn prostředky."
Důvodov zprva k napadenmu ustanoven uvd, že dosavadn prava zkona o soudech a soudcch umožňovala jako ochranu proti nečinnosti soudu nebo průtahům v řzen pouze podn stžnosti, kter je vyřizovna přslušnmi orgny sttn sprvy soudů. Přešetřen vyřzen takov stžnosti se pak konalo rovněž pouze po sprvn linii. Takov řešen bylo považovno za nedostačujc, zejmna s ohledem na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva k člnkům 13 a 35 Evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (prvo na činn prostředek npravy před nrodnm orgnem při nepřiměřen dlce řzen). Vychz se z toho, že prostředek npravy mus bt efektivn a urychlit soudn řzen, pokud v provděn jednotlivch konů nastvaj průtahy - po nespěšnm vyřzen stžnosti orgnem sttn sprvy soudů se proto navrhuje (namsto přešetřen stžnosti po sprvn linii podle 174, to se ponechv pouze u stžnost na nevhodn chovn soudnch osob nebo na narušovn důstojnosti soudnho řzen), aby stěžovatel, pokud průtahy v řzen nadle trvaj, měl možnost se obrtit již přmo na soud, a soud vyššho stupně pak měl povinnost, pokud průtahy v řzen skutečně shled, uložit přslušnmu soudu kon provst ve stanoven lhůtě. Mělo by se jednat o jednoduch procesn postup, v zsadě společn jak pro trestn nebo občansk soudn řzen, tak pro sprvn soudnictv, z tohoto důvodu (a tž pro nvaznost na podn stžnosti k orgnům sprvy soudů) se tuto pravu navrhuje zařadit přmo do zkona o soudech a soudcch. V nvaznosti na pravu podn nvrhu na určen lhůty k proveden procesnho konu a řzen o něm bylo potřeba upravit i předchoz postup ve věcech stžnost na průtahy soudnho řzen, jejichž vyřizovn by mělo bt svěřeno pouze předsedům soudů.
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
stavn soud se nejprve zabval otzkou, zda je navrhovatel - Vrchn soud v Praze - oprvněn podat nvrh na zrušen napadench ustanoven. Podle čl. 95 odst. 2 stavy dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Podle 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu je nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněn podat tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy. Vrchn soud v Praze předložil nvrh na zrušen 174a zkona o soudech a soudcch, když v řzen vedenm na zkladě nvrhu na určen lhůty k proveden procesnho konu dospěl k zvěru, že citovan ustanoven je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. S ohledem na vše uveden ustanoven zkona o stavnm soudu a stavy je dna aktivn legitimace navrhovatele.
V.
Věcn posouzen stavnm soudem
V samotnm zkladu našeho stavnho systmu je zakotven princip dělby sttn moci. Je vyjdřen v čl. 2. odst. 1 stavy, ve kterm je uvedeno, že zdrojem vešker sttn moci je lid, kter ji vykonv prostřednictvm orgnů moci zkonodrn, vkonn a soudn. Jeho clem je zabrnit koncentraci moci a jejmu zneužit (viz sp. zn. Pl. S 7/02, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, usn. č. 17). Aby tento zkladn cl byl naplněn, mus tyto tři moci existovat na sobě nezvisle, což neznamen, že by nebyly propojeny, ale mus bt natolik samostatn, aby jedna moc si nemohla přisvojit pravomoci ostatnch. Tato vzjemn vyvženost všech tř moc je zkladem dobrho fungovn demokratickho systmu.
stava ve vztahu k soudům vše uveden princip zakotvuje v čl. 81, v němž stanov, že soudn moc vykonvaj nezvisl soudy, a ve vztahu k soudcům v čl. 82 odst. 1 stavy, z něhož vyplv, že soudci jsou při vkonu sv funkce nezvisl. Navrhovatel v napadenm ustanoven vid zsah do stavou garantovan nezvislosti soudů. Je proto namstě se nejprve vypořdat v obecn rovině s touto otzkou. stava v čl. 81 hovoř o nezvislosti soudů a v čl. 82 odst. 1 o nezvislosti soudcovskho rozhodovn. Tyto pojmy spolu zce souvis, ale nejsou totožn. Hovoř-li stava o nezvislosti soudů, m tm na mysli jejich institucionln nezvislost na moci zkonodrn a vkonn. Jde o ustanoven, kter zce souvis s ustanovenm čl. 2 odst. 1 stavy v tom smyslu, že vymezuje vztah moci soudn ke zbvajcm dvěma sttnm mocm. Naproti tomu, hovoř-li v navazujcm ustanoven o tom, že soudci jsou při vkonu sv funkce nezvisl, m tm na mysli vlastn rozhodovac činnost soudu. Toto rozlišen nen bez vznamu. Pokud by navrhovatel měl na mysli porušen zsady nezvislosti soudů, mřil by svm nvrhem na institucionln vytvřen soudu jako orgnu soudn moci, v němž by spatřoval převažujc vliv někter z obou zbvajcch zkladnch moc, a tudž porušen rovnovhy mezi nimi, kter je zkladnm principem dělby moci. Z obsahu nvrhu však nic takovho nevyplv. Ten totiž směřuje proti ustanoven zkona o soudech a soudcch, kter dv pravomoc soudu zashnout do veden procesu jinm, podřzenm soudům. V tto zkonem vytvořen možnosti spatřuje, jeho slovy řečeno, "rozpor se zsadou nezvislosti soudu, založenou čl. 6 bod 1 mluvy a čl. 36 odst. 1 Listiny". Z pohledu stavy mu však jde o nezvislost soudnho rozhodovn.
Princip nezvislosti soudn moci obsahuje v sobě celou řadu aspektů, jež ve svm hrnu maj vytvořit předpoklady pro to, aby soudy mohly plnit sv koly a povinnosti zejmna v oblasti prv a svobod člověka a občana. Pro splněn podmnky nezvislosti je nezbytn, aby soud mohl opřt sv rozhodnut o svůj vlastn svobodn nzor na fakta a na jejich prvn strnku, aniž by měl jakkoli zvazek vůči stranm nebo veřejnm orgnům, a aniž by jeho rozhodnut podlhalo přezkoumn jinm orgnem, kter by nebyl stejně nezvislm v uvedenm smyslu.
stavn garance soudcovsk nezvislosti znamen, že nikdo nen oprvněn zasahovat do řzen před soudem a do soudnho rozhodovn. Zkon o soudech a soudcch v 79 tuto zsadu vyjadřuje tak, že soudci jsou při vkonu sv funkce nezvisl a jsou vzni pouze zkonem. Jsou povinni vykldat jej podle svho nejlepšho vědom a svědom a rozhodovat v přiměřench lhůtch bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na zkladě skutečnost zjištěnch v souladu se zkonem. Nezvislost a nestrannost soudů nesm nikdo narušovat. Nezvislost soudcovskho rozhodovn nen proto pojmem absolutnm, ale naopak relativnm, neboť soudce při svm rozhodovn nemůže postupovat libovolně, ale v mezch zkona, kter ovšem, a v tom m navrhovatel pravdu, mus bt v souladu s stavnm pořdkem. Ostatně, pokud by existovala nezvislost absolutn, působila by kontraproduktivně, neboť by spše znesnadňovala rozhodnut, než aby je umožnila. Soudcovsk nezvislost m tedy sv meze. Vzanost zkonem ovšem neznamen zvislost na legislativě. Ve vztahu k zkonodrn moci je soudce rovněž nezvisl. Nezvislost soudce na legislativě znamen, že zkonodrn moci je zapovězeno vykonvat přm vliv na rozhodovn konkrtnch přpadů v průběhu běžcho řzen. To ovšem nebrn zkonodrn moci, ale naopak je to jej hlavn loha, aby stanovila pravidla a postupy, kter budou soudci při realizaci prva aplikovat.
Navrhovatel spatřuje porušen stavnho pořdku napadenm ustanovenm zkona o soudech a soudcch v tom, že na jeho zkladě nadřzen soud může uložit podřzenmu soudu, aby v "určit lhůtě činil zcela určit prvn kroky". Tm podle jeho nzoru vnucuje podřzenmu soudu nepřpustnm způsobem taktiku veden procesu, a tm může podstatně určit i charakter dalšho řzen s přmm dopadem na jeho vsledek. Tento postup nelze srovnat s postupem soudu v odvolacm řzen, protože tam nejde o ovlivňovn nslednho řzen, nbrž o přezkoumn postupu řzen již skončenho. Podle jeho nzoru proto napaden ustanoven vytvř podmnky pro ovlivňovn rozhodovn v neskončen věci, a tudž pro zsah do nezvislosti soudu v jeho rozhodovn.
S touto argumentac se stavn soud neztotožňuje. Soudcovsk nezvislost neznamen, že soudce může bt při svm rozhodovn liknav. Soudce mus rozhodovat nestranně a spravedlivě, podle svho nejlepšho svědom a vědom v souladu se zkony a bez průtahů. Nen možn stavět rychlost rozhodovn do protikladu s nezvislost soudce. Obě tyto hodnoty jsou stejně vznamn a z hlediska stavnho pořdku je třeba jim poskytovat dostatečnou zkonnou ochranu, tak, aby nemohlo dojt k jejich narušovn. Proto mus prvo vytvřet podmnky pro důslednou ochranu nezvislosti soudnho rozhodovn stejně tak jako důslednou ochranu proti liknavosti soudu při rozhodovn.
Ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch je v našem prvnm řdu prvnm pokusem o systmov řešen průtahů při soudcovskm rozhodovn. Stvajc prvn prava byla přijata předevšm na zkladě četnch vtek ze strany Evropskho soudu pro lidsk prva, kter považoval dosavadn možnosti npravy průtahů řzen za nedostatečn. Ostatně i stavn soud v cel řadě svch rozhodnut konstatoval porušen prva na spravedliv proces způsoben průtahy v řzen a upozorňoval stt, že je třeba učinit takov systmov opatřen, kter by zabrnila průtahům v řzen. Možnosti stavnho soudu ovšem byly a jsou pouze omezen. Navc řzen o stavn stžnosti sebou přinšelo dalš zdržen v řzen. Nov prava se svmi relativně přsně stanovenmi lhůtami představuje řešen, kter by mělo vyhovovat naplněn požadavku řdn ochrany častnků před průtahy řzen.
Tato prava vychz ze zsady, že je v pravomoci nadřzenho soudu, aby posoudil, zda k průtahům dochz. Nejde tedy o zsah jin moci do vkonu soudn pravomoci. Aby takov zsah ze strany nadřzenho soudu, pokud se pro něj rozhodne, měl smysl, je nutn mu přiznat odpovdajc prvn zvaznost. Nemůže obstt nmitka, že jde o nepřpustn ovlivňovn taktiky řzen před soudem ve stadiu, kdy řzen ještě neskončilo. Zkonn prava mř na přpady nečinnosti ze strany soudu, a ne na taktiku veden řzen. Zkonodrce snad m prvo předpokldat, že nadřzen soud je schopen rozlišit, kdy jde o nečinnost a kdy jde o taktiku veden řzen. To zejmna za situace, kdy se soudce, proti ktermu nvrh směřuje, mus k nvrhu vyjdřit, a tudž vysvětlit důvody, proč ten kter kon zatm neprovedl ani o jeho proveden či neproveden nerozhodl. Jedn se tedy o zkonem stanoven procesn postup, kter vylučuje libovůli soudce. Garanci řdnho rozhodovn lze vyvodit i z toho, že o věci rozhoduje sice nadřzen soudce, ale ten je ve svm rozhodovn rovněž nezvisl. Nadřzen soud navc pouze určuje, zda procesn kony, ohledně nichž je tvrzeno, že jejich neprovděnm dochz k průtahům v řzen, maj bt provedeny a v jak lhůtě. Hodnocen těchto konů je pak již zcela v souladu se zsadou volnho hodnocen důkazů věc nalzacho soudu.
Ostatně naše prvn prava nen při řešen problematiky průtahů řzen ojediněl. Obdobn řešen lze nalzt napřklad v Rakousku. Ustanoven 91 rakouskho zkona o organizaci soudů (RGBl. Nr. 217/1896, ve zněn BGBl. Nr. 343/1989, Gerichtsorganisationsgesetz), umožňuje častnkovi řzen obrtit se na nadřzen soud s nvrhem na určen přiměřen lhůty k proveden procesnho konu (die Vornahme der Verfahrenshandlung), pokud soud, kter věc rozhoduje meritorně, vh s jeho provedenm. Může se přitom jednat přkladmo o nařzen jednn, předložen znaleckho posudku nebo vyhotoven rozhodnut. Soud způsobujc průtahy m povinnost tento nvrh okamžitě předložit nadřzenmu soudu spolu se svm vyjdřenm, pokud během čtyř tdnů sm neprovede všechny požadovan kony, a vyrozum o tom navrhovatele. Jestliže navrhovatel do 14 dnů od doručen vyrozuměn o provedench konech neprohls, že trv na podanm nvrhu, považuje se v tomto přpadě nvrh za vzat zpět. O nvrhu rozhoduje třčlenn sent s maximlnm urychlenm. Proti rozhodnut nejsou přpustn opravn prostředky.
Jin otzka je obava navrhovatele ze zneužit tohoto institutu. Takov možnost zde opravdu hroz. Je ovšem dopředu obtžn určit, do jak mry se tato hrozba stane realitou. V každm přpadě by měl zkonodrce zvžit takovou zkonnou pravu, kter by zneužit postavila překžky, např. omezenm možnosti podat nvrh na určen lhůty k posouzen procesnho konu pot, co již jeden takov nvrh byl učiněn, přpadně vzat takovou možnost na lhůtu, kter by počala běžet od navržen procesnho konu.
Navrhovatel v napadenm ustanoven spatřuje dle porušen zsady rovnosti vyjdřen v čl. 1 Listiny a v čl. 96 odst. 1 stavy. Podle napadenho ustanoven totiž nvrh podv jen jedna sporn strana a jen ona je častnkem řzen. V okolnosti, že častnkem nejsou ostatn častnci řzen (navrhovatel hovoř o spornch stranch, ačkoliv nemus jt vždy o sporn strany), spatřuje porušen zsady rovnosti stran ve sporu, protože nemaj možnost se k nvrhu vyjdřit a ani jinak se podlet na průběhu takovho řzen.
Ani v tomto směru se stavn soud neztotožňuje se zvěry navrhovatele. Řzen o nvrhu na určen lhůty k proveden procesnho konu nen totiž pokračovnm spornho řzen ani pokračovnm trestnho řzen či pokračovnm řzen o přezkoumn sprvnho rozhodnut. Tmto nvrhem je vyvolno specifick řzen, jehož předmětem je pouze posouzen toho, zda v řzen před soudem nedochz k neodůvodněnm průtahům. Tmto postupem nedochz k zsahu do prv dalšch častnků řzen, neboť ve skutečnosti jde o to posoudit, zda soud měl již určit procesn kony provst. Nejde tedy o rozhodovn věcn, ale procesn povahy. I když může nastat stav, že jde o procesn kon, kter jedna strana navrhuje a druh mu odporuje, stejně jde vždy o situaci, kter je čistě na uvžen soudu. Předmětem nvrhu nemůže bt dalš argument, proč m takov procesn kon bt proveden, ale pouze argument, v čem jsou spatřovny průtahy v řzen. Obsahov nležitosti nvrhu jsou přitom přesně vymezeny v ustanoven 174a odst. 2 zkona o soudech a soudcch. Toto řzen proto nemůže sloužit k vynucovn procesnch konů, kter soud provst nechce.
I když zkon za častnka řzen označuje pouze navrhovatele, ve skutečnosti jde o spor navrhovatele a soudu v otzce rychlosti veden řzen, o kterm mus rozhodnout nadřzen soud. Nejde o vztah mezi častnky řzen. Ostatně o nerovnost nemůže jt tak proto, že všichni častnci řzen maj prvo podat nvrh podle 174a zkona a soudech a soudcch.
Pokud navrhovatel v doplněn nvrhu poukzal na usnesen Nejvyššho soudu ze dne 12.1.2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, je tento poukaz nepřpadn. Nejvyšš soud naopak v tomto rozhodnut konstatoval, že 174a zkona o soudech a soudcch je naplněnm čl. 38 odst. 2 Listiny.
S ohledem na vše uveden okolnosti neshledal stavn soud ustanoven 174a zkona o soudech a soudcch v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, a nejsou tedy dny důvody pro jeho zrušen. Proto nvrh na zrušen citovanho ustanoven v celm rozsahu podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.