Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 697 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 261/2006 účinný od 05.06.2006
| Schválené: | 14.03.2006 |
| Účinnost od: | 05.06.2006 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Nájemné., Úroky a poplatky z prodlení v občanském právu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 14. března 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Okresního soudu v Chebu na zrušení ustanovení § 697 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") domhal, aby stavn soud vydal nlez, kterm zruš ustanoven 697 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž "obč. zkonk"). Uvedl, že pod sp. zn. 15 C 127/2004 je před nm jako obecnm soudem vedeno řzen, jehož předmětem je nrok pronajmatele města A. proti njemkyni J. Z. na zaplacen njemnho z bytu a dle nrok na zaplacen poplatku z prodlen; jde o zaplacen čstky 6 315 Kč s poplatkem z prodlen 2,5 promile denně, nejmně však 25 Kč za každ započat měsc z čstky 6 315 Kč od 16.12.2003 do zaplacen. Navrhovatel v rmci přpravy jednn došel k zvěru, že nrok žalobce na hradu njemnho bude namstě posoudit dle 696 odst. 1 obč. zkonku a nrok na hradu poplatku z prodlen pak podle 697 obč. zkonku. Zroveň však dovodil, že ustanoven 697 obč. zkonku, kter m bt při rozhodovn tto věci použito, je v rozporu s Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), a to s obecnm prvnm principem rovnosti v prvech co do zkonem založenho postaven častnků tohoto zvazkovho vztahu.
Podle ustanoven 697 občanskho zkonku nezaplat-li njemce njemn nebo hradu za plněn poskytovan s užvnm bytu do pěti dnů po jej splatnosti, je povinen zaplatit pronajmateli poplatek z prodlen. Navrhovatel uvd, že posuzoval soulad napadenho ustanoven s Listinou ve světle rozhodnut plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 15/02, kter bylo publikovno ve Sbrce zkonů pod č. 40/2003. V něm stavn soud konstatoval, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům nesm bt projevem libovůle, přičemž k porušen zsady rovnosti přstupu k prvům dojde tehdy, jestliže se s různmi subjekty, kter se nachzej ve stejn nebo srovnateln situaci, zachz rozdlnm způsobem, aniž by existovaly objektivn a rozumn důvody pro uplatněn rozdln přstup. Napaden ustanoven 697 obč. zkonku porušuje podle nzoru navrhovatele princip rovnosti častnků danho zvazkovho vztahu v přstupu k jejich prvům v tom, že pro přpad prodlen každho z častnků stanov jinou sankci, kter je ve sv podstatě nerovn a odporuje čl. 1 Listiny. Postaven pronajmatele a njemce při prodlen s peněžitou hradou je přitom srovnateln, neboť oba jsou častnky zvazkovho vztahu, kter se zsadnm způsobem neliš od jinch zvazkovch vztahů. Je-li totiž njemce bytu v prodlen s hradou njemnho nebo hrady za plněn spojen s užvnm bytu, je pronajmatel oprvněn od něho požadovat dle ustanoven 697 obč. zkonku poplatek z prodlen, zatmco je-li pronajmatel v prodlen s vrcenm přeplatku na njemnm, popř. přeplatku na plněnch spojench s užvnm bytu, je njemce oprvněn od něho požadovat dle ustanoven 517 odst. 2 občanskho zkonku jen rok z prodlen. Nelze přitom odhldnout od toho, že vše roku z prodlen i poplatku z prodlen je vysoce rozdln. Zatmco dle nařzen vldy č. 142/1994 Sb., kterm se stanov vše roků z prodlen a poplatku z prodlen podle občanskho zkonku, dosahuje v současn době rok z prodlen stanoven na dvojnsobek diskontn sazby Česk nrodn banky 2 % ročně (a v době svho maxima v obdob od 27.5.1997 do 13.8.1998 dosahoval pr 26 % ročně), je vše poplatku z prodlen stanovena tmž předpisem na 2,5 promile z dlužn čstky denně, tj. vce než 91 % ročně.
Navrhovatel dle uvedl, že pokud snad bylo snahou zkonodrce postihnout neplacen njemnho a plněn spojench s užvnm bytu sankc s většm dopadem než je rok z prodlen, nebyl k tomu dn racionln důvod, neboť neplacen njemnho je dostatečně sankcionovno vpovědnm důvodem njemn smlouvy dle 711 odst. 1 psm. d) občanskho zkonku. Důsledkem tohoto nerovnho postaven je pr oproti tomu neospravedlniteln finančn ztěž njemců, kteř se (často z objektivnch důvodů) dostali do finančn tsně, a v důsledku toho i do prodlen s hradou njemnho, což jejich sociln postaven jen ztěžuje.
Dle nzoru navrhovatele přitom nepostačuje toliko neaplikovat citovan nařzen vldy č. 142/1994 Sb. při rozhodovn obecnho soudu dle čl. 95 odst. 1 stavy, neboť by pr v takovm přpadě nebylo možno přiznat pronajmateli ani prvo na poplatek z prodlen (rozuměj: vůbec), jelikož by jeho vše nebyla stanovena, ani prvo na rok z prodlen, jelikož se na prodlen njemce s hradou njemnho a plněn spojench s užvnm bytu vztahuje prvě speciln zkonn ustanoven 697 občanskho zkonku, kter m při aplikaci přednost před obecnm předpisem 517 odst. 2 občanskho zkonku.
II.
stavn soud zaslal nvrh na zahjen řzen v souladu s ustanovenm 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, častnkům řzen - Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky - a vyždal si i stanovisko Ministerstva spravedlnosti.
Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky se zejmna prav, že rovn postaven mimo jin znamen, že se uveden subjekty mus o svch prvech a povinnostech dohodnout, pokud však tyto povinnosti nevznikaj na zkladě předvdan prvn skutečnosti přmo ze zkona. O vslovn ustanoven občanskho zkonku se opr i uplatněn sankčnho ustanoven, kter v konkrtnch přpadech stanov prvo věřitele požadovat na dlužnkovi poplatek z prodlen podle 697 občanskho zkonku, jestliže njemce nezaplatil njemn nebo hradu za plněn poskytovan s užvnm bytu do pěti dnů po jej splatnosti. Proto se podle nzoru Poslaneck sněmovny nelze ztotožnit s mněnm navrhovatele, že se v danm přpadě jedn o bezdůvodn a nepřpustn znevhodňovn njemců či o rozpor s čl. 1 Listiny.
Sent Parlamentu Česk republiky ve svm obshlm vyjdřen zejmna uvedl, že termn "poplatek z prodlen" byl do občanskho zkonku - a cum grano salis do civilnho prva jako takovho vůbec - zaveden k 1. dubnu 1964, a to v souvislosti s přijetm zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk. Tento prvn institut byl spolu s obecnějšm rokem z prodlen vnmn jako paušalizovan nhrada škody, uplatňovan v důsledku prodlen dlužnka s plněnm dluhu, avšak pouze v občanskm zkonkem vslovně vymezench věcech. Poplatek z prodlen přichzel v vahu u hrady za užvn bytu nebo za služby spojen s užvnm bytu, dle při povinnosti vrtit půjčen věci a konečně i v souvislosti s placenm fakturovan ceny za službu, na kterou se povinnost vztahovala. Kromě posledně zmněnho přpadu, kter byl s přechodem na tržn hospodřstv zrušen, si oba zbvajc typy podle nzoru Sentu podržely v transformovan formě svou vjimečnost v rmci občanskho zkonku do dnešn doby. Povinnost platit poplatek z prodlen tak ex lege sth - "vedle nvrhem napadenho nezaplacen njemnho nebo hrady za plněn poskytovan s užvnm bytu do pěti dnů po jej splatnosti ( 697)" - dle již jen njemce, kter je v prodlen s vrcenm věci při podnikatelskm njmu věc movitch ( 723 odst. 1). Přestože byl charakter společenskch vztahů v roce 1964 od dnešnho stavu diametrlně odlišn, lze v zakotven poplatku z prodlen hledat předevšm snahu tehdejšho zkonodrce nalzt prvně jednoduch instrument umožňujc postihnout vybran vztahy speciln sankc za prodlen, tzn. odlišně od "roku z prodlen". Specialita se navenek projevovala předevšm ve vši sankce, kter s ohledem na vznam chrněnho prva měla povinnho se zvšenou nalhavost odradit od protiprvnho chovn (zvšen hrozba sankc), eventulně ho citelněji zashnout v jeho majetkov sfře v přpadě porušen povinnosti (zvšen postih). Jednalo se tedy o zkonn vjimky, mj. i o přpad pozdn hrady za užvn bytu (dnešn njem) a služeb s nm spojench. Ani polistopadov zkonodrce nepochyboval v roce 1991 o tom, že prvě porušen povinnosti platit njemn a plněn poskytovan s užvnm bytu (njem in largo sensu) je třeba postihovat odlišně - razantněji - od ostatnch peněžitch dluhů. Proto využil již zavedenho, konstantně vnmanho prvnho instrumentu - poplatku z prodlen, modifikovanho v duchu novch společensko-ekonomickch podmnek.
Sent dodal, že z pohledu stavně chrněnch prv je vztah pronajmatel (vlastnk) bytu - njemce poměrem vnitřně koliznm. Tato skutečnost je způsobena střetem veřejnho zjmu na ochranu prva na bydlen se zjmem na ochranu prva vlastnickho (pronajmatelskho). Zroveň jde o poměr asymetrick, ve kterm byl njemce v zjmu funkčnosti, resp. životnosti njemnho poměru k bytu zvhodněn tradičnmi prostředky, jako např. možnost vpovědi pouze z taxativně stanovench vpovědnch důvodů. Podle nzoru Sentu je třeba si uvědomit, že takovho nadstandardnho zvhodněn se njemci dostalo jen za cenu nikoli běžnho omezen prv vlastnickch (pronajmatelskch). Vyjde-li se z těchto vah, je tedy existence diferencovanho přstupu k subjektům njemnho vztahu stanovenm odlišnch prvnch prostředků - dorovnvajcch sly na obou stranch a tm i stabilizujcch vztah jako takov - možn nebo dokonce ždouc. Poplatek z prodlen lze do kategorie "tak řečench" stabiliztorů zařadit. Zatmco pronajmatel svou primrn povinnost (přenechn bytu do užvn) pln, njemce svou (užvn bytu za njemn) nikoli. Poplatek z prodlen coby sankci za prodlen s placenm njemnho nen proto podle vymezenho kritria možn srovnvat se sankc spojenou s vrcenm přeplatku, tj. s rokem z prodlen. Peněžit dluh pronajmatele vznikl nevrcenm přeplatku mus totiž bt považovn za dluh z "obyčejnho" bezdůvodnho zadržovn (nevrcen) peněz, kter se v rmci njemnho vztahu nachz - v porovnn s vše uvedenou primrn povinnost njemce - "o roveň nž".
Sent konečně uvedl, že v porovnatelnch přpadech (dluhu na njemnm in largo sensu, resp. "přeplatku" na njemnm) dopad podle uvedenho modelu relně vyšš finančn postih na njemce; proto lze konstatovat, že přslušn nařzen vldy promt zkonem stanoven princip zpřsněnho postihu tohoto subjektu, na němž lze oprvněně vyžadovat zvšenou odpovědnost za sv chovn, do podzkonn roviny způsobem konformnm. V dalšm, tj. k otzkm vše poplatku z prodlen či metodm jeho vpočtu a k ostatnm ekonomickm aspektům cel problematiky, nen pr Sent oprvněn se kompetentně vyjadřovat, aniž by tak nevhodně ingeroval do principu dělby moci. Z toho vyplv, že se problm posuzovn stavnosti přesouv v rozporovan věci do roviny podzkonn. Sent dle připomněl, že ustanoven 697 občanskho zkonku stanov nejen povinnost platit poplatek, ale tak prolonguje splatnost njemnho a hrad za plněn poskytovan s užvnm bytu o pět dnů. Zrušenm tohoto ustanoven by pr tak kontraproduktivně došlo k odbourn letitho principu a prakticky i ke zhoršen pozice njemce. Zakotven odlišnch institutů pro přpad prodlen s peněžitm dluhem, tj. v jednom přpadě poplatku z prodlen, v druhm přpadě roku z prodlen, považuje Sent za objektivně determinovan, přijateln, proporčn, racionlně zdůvodniteln a tudž nikoliv stavně nerovn. Tato diference tedy nezakld protistavn relevantn moment, pro kter by měl bt 697 občanskho zkonku zrušen. Sent ještě dodal, že "obecn soudy by se ve vztahu k nvrhům na zrušen zkonů nebo jednotlivch ustanoven měly přidržet prvn argumentace, kter by měla bt nanejvš přesvědčiv, a to zejmna tehdy, když nižš soud napad dlouhodobě užvan a vyššmi (nejvyššmi) soudy frekventovaně aplikovan ustanoven bez nejmenšch pochybnost o jeho stavnosti".
Ministerstvo spravedlnosti se svm vyjdřen podepsanm nměstkem ministra spravedlnosti v zsadě ztotožnilo s nzorem navrhovatele. V ustanoven 697 občanskho zkonku je pr zakotvena zjevn nerovnost mezi prvy njemce a pronajmatele, pokud jde o prvn činky prodlen, se zřetelem na vrazn rozdl mezi vš poplatků z prodlen (povinnost njemce) a roků z prodlen (povinnost pronajmatele). Tuto nerovnost - postihujc njemce - nelze pr obhjit snahou chrnit pronajmatele proti neplatičům, neboť tato ochrana je umožněna jinmi prvnmi prostředky (např. možnost ukončit njemn smlouvu, jak argumentuje navrhovatel - Okresn soud v Chebu). Podle nzoru Ministerstva spravedlnosti nen rovněž obhajiteln nzor, že ochranu v njemnm vztahu potřebuje zvlště pronajmatel na kor prv njemce.
stavn soud - se souhlasem všech častnků řzen - upustil od stnho jednn, neboť usoudil, že od tohoto jednn nelze očekvat dalš objasněn věci.
III.
stavn soud je povinen - v souladu s 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů - zabvat se nejdřve otzkou, zda zkon, protistavnost jehož ustanoven je namtna, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Napaden ustanoven občanskho zkonku však bylo přijato a vydno v době platnosti předchoz stavn pravy zkonodrnho procesu a dělby zkonodrn kompetence mezi tehdejš československou federaci a republiky (zkon č. 509/1991 Sb. ze dne 5.11.1991, kterm se měn, doplňuje a upravuje občansk zkonk, s činnost od 1.1.1992), takže stavn soud splněn shora uvedench požadavků nehodnotil. U prvnch předpisů vydanch před nabytm činnosti stavy totiž stavn soud přezkoumv - podle ustlen judikatury - toliko jejich obsahov soulad se stvajcm stavnm pořdkem, a nikoliv stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn kompetence (srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 10/99, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 16, nlez č. 150, str. 119; vyhlšen pod č. 290/1999 Sb.).
IV.
stavn soud tedy přistoupil k posouzen obsahu napadenho ustanoven zkona z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem Česk republiky [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy, ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu].
Ustanoven 697 občanskho zkonku, kter navrhovatel napad a navrhuje zrušit, zn: "Nezaplat-li njemce njemn nebo hradu za plněn poskytovan s užvnm bytu do pěti dnů po jej splatnosti, je povinen zaplatit pronajmateli poplatek z prodlen.".
Při řešen zkoumanho přpadu nelze v prv řadě přehldnout, že uveden zkonn ustanoven zce souvis jednak s ustanovenm 517 odst. 2 občanskho zkonku - jako jednm z obecnch ustanoven zvazkovho prva (čst osm obč. zkonku) - kter zakotvuje nrok věřitele (njemce proti pronajmateli) na rok z prodlen v přpadě prodlen dlužnka s plněnm peněžitho dluhu, jednak - a to zejmna - s přslušnm provděcm předpisem k 517 odst. 2 obč. zkonku, jmž je nařzen vldy č. 142/1994 Sb., kterm se stanov vše roků z prodlen a poplatku z prodlen podle občanskho zkonku. Vlda v něm k proveden 517 odst. 2 občanskho zkonku zejmna nařizovala v 1, že "Vše roků z prodlen čin ročně dvojnsobek diskontn sazby, stanoven Českou nrodn bankou a platn k prvnmu dni prodlen s plněnm peněžitho dluhu." a v 2, že "Vše poplatku z prodlen čin za každ den prodlen 2,5 promile dlužn čstky, nejmně však 25 Kč za každ i započat měsc prodlen." Na tomto mstě je však nutno poznamenat, že v mezidob došlo k vydn nařzen vldy č. 163/2005 Sb. ze dne 23.3.2005, kterm se měn nařzen vldy č. 142/1994 Sb., kterm se stanov vše roků z prodlen a poplatku z prodlen podle občanskho zkonku. Citovan 1 byl změněn nsledujcm způsobem: "Vše roků z prodlen odpovd ročně vši repo sazby stanoven Českou nrodn bankou, zvšen o sedm procentnch bodů. V každm kalendřnm pololet, v němž trv prodlen dlužnka, je vše roků z prodlen zvisl na vši repo sazby stanoven Českou nrodn bankou a platn pro prvn den přslušnho kalendřnho pololet.".
Samo ustanoven citovanho 517 odst. 2 občanskho zkonku zn: "Jde-li o prodlen s plněnm peněžitho dluhu, m věřitel prvo požadovat od dlužnka vedle plněn roky z prodlen, nen- li podle tohoto zkona povinen platit poplatek z prodlen; vši roků z prodlen a poplatku z prodlen stanov provděc předpis.". Z dosavadnho textu, resp. z navrhovatelovy stavněprvn argumentace je přitom zřejm, že nvrh v podstatě napad ten prvn stav, kter byl důsledkem prvn pravy, stanoven (v době podn nvrhu) podzkonnm předpisem, vydanm na zkladě zmocněn obsaženho v 517 odst. 2 občanskho zkonku (... vši roků z prodlen a poplatku z prodlen stanov provděc předpis). Zde lze pouze poznamenat, že vlda je podle čl. 78 stavy oprvněna vydvat nařzen k proveden zkona a v jeho mezch. Vslovn zmocněn k vydn nařzen tedy nen u normotvorn kompetence vldy - na rozdl od prvnch předpisů ministerstev, jinch sprvnch řadů a orgnů zemn samosprvy podle čl. 79 odst. 3 stavy - nutn. To však nic neměn na skutečnosti, že stavn soud, jsa vzn petitem nvrhu, může napaden ustanoven 697 občanskho zkonku posuzovat jen z hlediska souladu či nesouladu s stavnm pořdkem Česk republiky tohoto ustanoven samotnho, a nikoliv předpisu provděcho. (Pozn.: Pro plnost lze dodat - jak je shora uvedeno - že citovan nařzen vldy č. 142/1994 Sb. bylo vydno k proveden 517 odst. 2 obč. zkonku, nikoli vslovně k proveden napadenho 697 obč. zkonku, byť důsledně vzato provd i jej.) Přpadn nestavnost provděcho podzkonnho prvnho předpisu - a to i kdyby byla autoritativně zjištěna - však zajist nemůže sama o sobě sloužit jako důvod ke zrušen konkrtnho zkonnho ustanoven (odhldneme-li navc od situace, kter v mezidob nastala vše zmněnou změnou předmětnho podzkonnho předpisu). stavn soud sice může podle 70 odst. 3 zkona o stavnm soudu - a to i bez nvrhu - vyslovit, kter provděc předpisy pozbvaj současně se zkonem, kter se ruš, platnosti, ne však - v podstatě obrcenm postupem - dovozovat možnou protistavnost napadenho zkonnho ustanoven z tvrzen nerovnosti (založen v danm přpadě rozdlnou vš roku z prodlen a poplatku z prodlen), kter je zakotvena až v předpise provděcm (v citovanm nařzen vldy), a na zkladě toho napaden zkonn předpis zrušit.
stavn soud tedy - z pohledu napadenho zkonnho ustanoven a se zřetelem k nmitce navrhovatele - posuzuje, zda je z hlediska navrhovatelem uplatněnho stavnho principu rovnosti stavně přijateln, aby byl stanoven do jist mry odlišn prvn režim pro přpad prodlen njemce se zaplacenm njemnho nebo hrady za plněn poskytovn s užvnm bytu na straně jedn a pro přpad prodlen pronajmatele s plněnm peněžitho dluhu na straně druh. Obsah uvedenho stavnho principu vyložil stavn soud v řadě svch nlezů. Ztotožnil se v nich s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen již stavnm soudem ČSFR (sp. zn. Pl. S 22/92, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, 1992, nlez č. 11), kter konstatoval, že "Je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty.". stavn soud tm odmtl absolutn chpn principu rovnosti; dle konstatoval, že rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy. Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn přitom spatřuje ve vyloučen libovůle; hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 3, nlez č. 29, str. 209; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.), v němž se uvd: "nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny apod.". Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu, dajně zakldajcho nerovnost, je tedy tmto založen dotčen některho jinho zkladnho prva nebo svobody (pozn.: shrnut těchto svch zvěrů provedl stavn soud s odkazem na sv konkrtn nlezy, např. ve věci sp. zn. Pl. S 33/96, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 8, nlez č. 67, str. 170-171; vyhlšen pod č. 185/1997 Sb.).
Vychzeje z uvedenho obecnho vymezen požadavků, kladench na stavně konformn přstup zkonodrce k postaven subjektů zkoumanho zvazkovho vztahu, dospěl stavn soud k zvěru, že napaden ustanoven 697 občanskho zkonku lze stěž považovat za protistavn. Rozdl v sankcch postihujcch strany njemnho poměru - jenž v podstatě spočv u pronajmatele v povinnosti platit rok z prodlen a u njemce v povinnosti platit poplatek z prodlen, resp. nsledn možnost stanovit provděcm předpisem v různ vši roky z prodlen a poplatek z prodlen - protistavnost nezakld. roky z prodlen i poplatek z prodlen, tvořc přslušenstv pohledvky, obecně slouž zejmna jako nstroje ke zvšen prvn jistoty věřitelů.
Je-li dlužnk v prodlen, měn se obsah obligace a dlužnk je povinen navc zaplatit i rok z prodlen, resp. poplatek z prodlen, pokud tak zkon stanov ( 517 odst. 2 občanskho zkonku). Určit rozdl ve vši těchto sankc či rozdln způsob jejich vpočtu je přitom ve zkouman věci racionlně zdůvodniteln nejen z hlediska principu rovnosti, nbrž i z hlediska principu proporcionality. Prvn prava vztahu pronajmatele a njemce bytu vůbec je totiž v současn době vychlena ve prospěch njemce (institut chrněnho njmu, faktick regulace njemnho apod.). Do určit mry se proto lze ztotožnit s argumentac uvedenou ve vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky; ve vztahu pronajmatele a njemce jde o prvn poměr specifick povahy, jistm způsobem asymetrick, ve kterm byl a je njemce v zjmu funkčnosti njemnho poměru k bytu zvhodněn tradičnmi prostředky, jako např. možnost vpovědi pouze z taxativně stanovench vpovědnch důvodů. Existence svm způsobem diferencovanho přstupu k subjektům njemnho vztahu stanovenm odlišnch prvnch prostředků stabilizujcch prvn vztah jako takov je proto možn. Zatmco pronajmatel svou primrn povinnost (přenechn bytu do užvn) pln, njemce svou povinnost (užvn bytu za njemn) nikoli; poplatek z prodlen jako sankci za prodlen s placenm njmu proto nelze bez dalšho srovnvat se sankc vůči pronajmateli spojenou např. s vrcenm přeplatku na njemnm, tedy s rokem z prodlen, neboť tato povinnost pronajmatele m povahu vedlejš a nen zkladnm prvkem njemnho vztahu. stavn soud je proto přesvědčen, že zakotvenm napadenho specilnho ustanoven 697 do občanskho zkonku nedošlo k libovolnmu postupu zkonodrce a že uveden zkonn prava, jež potencilně umožňuje zvhodnit nslednm podzkonnm předpisem jednu kategorii častnků prvnho vztahu oproti kategorii druh, nevede ani k porušen stavnho principu rovnosti ani k porušen zsady proporcionality (pozn.: byť t se navrhovatel vslovně nedovolv). Zkonodrce mus mt určit prostor k vaze, zda možnost takovho preferenčnho zachzen stanov. Proto se stavnmu soudu nejev, že by tento přstup, v danm přpadě umožňujc jistm způsobem zvhodnit pronajmatele, nespočval na rozumnch a objektivnch důvodech. Jedn-li se o založen určit disproporcionality, popř. nerovnosti, jde - s ohledem na specifick postaven pronajmatele a njemce - o disproporcionalitu, popř. nerovnost stavně akceptovatelnou a o prvn stav, kter diskriminačn povahu nem.
Uveden zvěry nejsou proto v nesouladu s nlezem sp. zn. Pl. S 15/02 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 29, nlez č. 11; vyhlšen pod č. 40/2003 Sb.), na kter navrhovatel rovněž odkazuje. stavn soud zde mimo jin vyslovil, že určit zkonn prava, jež zvhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jinm, nemůže bt sama o sobě bez dalšho označena za porušen principu rovnosti. Zkonodrce m určit prostor k vaze, zda takov preferenčn zachzen zakotv. Mus přitom dbt o to, aby zvhodňujc přstup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti. Stěž lze pak dovozovat, že by napaden zkonn ustanoven tyto zsady porušovalo. To je z předchoz argumentace tohoto nlezu dostatečně zřejm.
Obecně lze doplnit, že možn asymetrie, majc svůj původ v obdob totalitnho režimu, a rezidua tohoto obdob, přetrvvajc do současnosti, nemaj - v principu - v demokratickm prvnm sttě msto. To by však vyžadovalo posoudit komplexně celou prvn pravu postaven pronajmatele a njemce; k tomu ovšem stavn soud - s ohledem na obsah a rozsah nvrhu - nen v tomto řzen oprvněn. Primrn odpovědnost v tomto směru lež zejmna v oblasti legislativy.
Ze všech uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že ustanoven 697 občanskho zkonku nen v rozporu ani s principem rovnosti podle čl. 1 Listiny, jehož se navrhovatel dovolv, ani s jinmi principy, kter z stavnho pořdku Česk republiky vyplvaj.
Proto stavn soud nvrh v souladu s ustanovenm 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k odůvodnění rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Jiří Nykodým a Eliška Wagnerová.