Ve věci návrhu na zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 253/2010 účinný od 30.08.2010

Schválené: 08.07.2010
Účinnost od: 30.08.2010
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., NOTÁŘI.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 253/2010 účinný od 30.08.2010
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 253/2010 s účinností od 30.08.2010
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

253/2010 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2010 v plénu ve složení z předsedy Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky takto:

JUDr. Rychetský v. r.
Předseda Ústavního soudu

* Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 15, nález č. 128, str. 221

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

A.

1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky domhal, aby stavn soud vydal nlez, kterm zruš 13 zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů. Aktivn legitimaci dovozoval z 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon o stavnm soudu“), a s odvolnm na 71c tohoto zkona označil za častnka řzen vedle sebe Parlament, prezidenta republiky a vldu (pozn. toto vymezen častnků řzen je evidentně nesprvn, protože okruh častnků pro přpad, kdy stavn soud rozhoduje o zrušen zkonů nebo jinch prvnch předpisů, vymezuje 69 zkona o stavnm soudu).

2. V nvrhu nejprve navrhovatel stručně popsal vvoj sporu. Konkrtně informoval, že mezitmnm rozsudkem ze dne 14. 10. 2004 č. j. 30 C 47/2003-86 ve věci žalobce obchodn společnosti CODUM, s. r. o., proti žalovan Česk republice (za niž jedn Ministerstvo zdravotnictv) rozhodl tak, že nrok uplatněn žalobcem je co do zkladu důvodn, protože žalobce vykzal zdravotn pojišťovně provedenou pči, avšak pojišťovna podle stanovench limitac na zkladě přslušnch rozhodnut vldy stanovila hodnotu bodu, kterou limitovala časem a množstvm, a stanovila krcen hrady za poskytnutou pči při převšen těchto limitů. Podle nzoru navrhovatele vlda při vydn těchto rozhodnut překročila rmec svho zmocněn vymezenho v 17 odst. 5 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a tak se dopustila nesprvnho řednho postupu ve smyslu 13 zkona č. 82/1998 Sb. K odvoln žalovanho Městsk soud v Praze rozsudek navrhovatele potvrdil a ztotožnil se s jeho nzorem, že pokud vlda při vydn rozhodnut překročila rmec svho zmocněn, dopustila se nesprvnho řednho postupu ve smyslu zkona č. 82/1998 Sb. K dovoln žalovanho Nejvyšš soud oba předchoz rozsudky zrušil, protože podle jeho nzoru vydn normativnho prvnho aktu nen řednm postupem vldy, nbrž je vsledkem jej normotvorn činnosti, a ta nemůže bt posuzovna jako nesprvn ředn postup ve smyslu 13 zkona č. 82/1998 Sb.

3. K meritu věci navrhovatel, po citaci napadenho ustanoven, toliko připomenul, že nesprvn ředn postup nen zkonem definovn, a to vzhledem k mnohosti jeho forem, avšak jeho formulace je vgn, takže vklad tohoto ustanoven vede v praxi k tomu, že jakkoli normotvorn činnost orgnu veřejn moci je de facto nepostižiteln, a to i v přpadě, že orgn veřejn moci překroč sv zmocněn při odvozen normotvorbě, a tak orgny i vlda mohou libovolně a svvolně při odvozen normotvorbě překračovat zmocněn, aniž by v přpadě, že takovm postupem způsob jinmu škodu, za porušen sv povinnosti odpovdaly. To je v rozporu se zněnm čl. 2 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), kter stanovuje meze vkonu sttn moci tak, že sttn moc lze uplatňovat jen v přpadech a v mezch stanovench zkonem, a to způsobem, kter zkon stanov, a čl. 4 odst. 3 Listiny pak uvd, že zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky, a konečně čl. 36 odst. 3 Listiny pak řk, že každ m prvo na nhradu škody způsoben mu nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttnho orgnu či orgnu veřejn sprvy nebo nesprvnm řednm postupem. Dle navrhovatel doplnil, že při posuzovn, zda vše uveden postup vldy při vydvn citovanch rozhodnut je nesprvnm řednm postupem, neshledal jinou možnost než vše popsan postup vldy posoudit podle hmotněprvn normy, jejž zrušen žd.

4. Z uvedench důvodů m navrhovatel za to, že ustanoven 13 zkona č. 82/1998 Sb. je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, a proto navrhl, aby stavn soud toto ustanoven zrušil.

B.

5. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm stručnm vyjdřen podepsanm jej mstopředsedkyn Miroslavou Němcovou, v zastoupen předsedy Ing. Miloslava Vlčka, toliko konstatovala, že během projednvn nvrhu zkona ve vboru byla do předmětnho ustanoven vložena druh věta tohoto zněn: „Nesprvnm řednm postupem je tak porušen povinnosti učinit kon nebo vydat rozhodnut v zkonem stanoven lhůtě.“, nvrh zkona byl poslze schvlen ve 3. čten dne 12. 2. 1998 (z přtomnch 167 poslanců se pro vyslovilo 149, proti nikdo), tudž byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů. K vlastnmu obsahu nvrhu ždn stanovisko Poslaneck sněmovna nezaujala.

6. Sent Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen podepsanm jeho předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou tak (po rekapitulaci obsahu nvrhu) konstatoval postup při přijmn zkona; k tomu informoval, že Sent jednn o nvrhu přerušil a k nslednmu pokračovn v jednn v stavn třicetidenn lhůtě již nedošlo, tudž byl nvrh zkona přijat v souladu s čl. 46 odst. 3 stavy Česk republiky. Poslze informoval o postupu projednn nvrhu na novelizaci dotčenho ustanoven, tj. přijet zkona č. 160/2006 Sb. Pot Sent zdůraznil, že při jednn k nvrhu zkona ani při jednn o nvrhu jeho novely nebyly vzneseny nmitky, kter by poukazovaly na absenci přesnho vymezen pojmu „nesprvn ředn postup“ a zpochybňovaly stavnost ustanoven 13 zkona. Z toho dovodil, že Sent v tto věci akceptoval nzor navrhovatele zkona vyjdřen v důvodov zprvě, podle něhož vstižnou definici pojmu „nesprvn ředn postup“ nen možno pro jeho mnohost podat. Vklad pojmu je tak ponechn prvn (zejmna soudn) praxi. Poukzal i na informaci podanou v obecn čsti důvodov zprvy k nvrhu novely zkona, v nž se uvd, že existuj oblasti odpovědnosti sttu za škodu způsobenou vkonem veřejn moci, kter zkon č. 82/1998 Sb. ve stvajcm zněn neupravuje, ač jde o otzky aktuln (de lege ferenda je vslovně zmiňovna i prava odpovědnosti sttu za škodu způsobenou nezkonnm prvnm předpisem a porušenm povinnosti vydat prvn předpis). Posouzen přpadnho rozporu napadenho ustanoven 13 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, s čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3 a s čl. 36 odst. 3 Listiny ponechv plně na vaze stavnho soudu.

C.

7. V průběhu řzen poskytla sv obshl vyjdřen - bez vzvy stavnho soudu - společnost CODUM, s. r. o. Uvedla v něm, že si uvědomuje, že nen častnkem ani vedlejšm častnkem řzen probhajcho u stavnho soudu, že je však častnkem řzen, z něhož vzešel nvrh, tudž se j rozhodnut stavnho soudu bude bezprostředně tkat. Po obshlm rozboru problematiky vkladu nesprvnho řednho postupu a jeho důsledků dospěla k domněnce, že odpovědnost sttu za škodu způsobenou podzkonnou normotvornou odporujc prvnm předpisům vyšš prvn sly je pravidelnou součst demokratickho prvnho sttu a že prvo na toto odškodněn tvoř obsah prva podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Proto navrhla, aby stavn soud 13 zkona č. 82/1998 Sb. zrušil, čmž by zkonodrce dostal možnost přijmout stavně konformn zkonnou pravu, kter bude muset obsahovat jasn podmnky pro určen odpovědnosti sttu za normotvornou činnost moci vkonn. Vzhledem k tomu, že společnost CODUM, s. r. o., nen častnkem tohoto řzen, stavn soud nemohl k obsahu jejho vyjdřen přihldnout.

D.

8. Ze spisu Obvodnho soudu pro Prahu 1 sp. zn. 30 C 47/2003 stavn soud zjistil, že u něj probh řzen, v němž se žalobkyně, společnost CODUM, s. r. o., domhala alternativně (v doplněn s vysvětlenm, že m na mysli subjektivn kumulaci ve formě samostatnho procesnho společenstv na straně žalovanch) vůči dvěma žalovanm (označenm jako 1. Česk republika - vlda Česk republiky, 2. Ministerstvo financ Česk republiky, poslze přesněji označen jako Česk republika - Ministerstvo financ Česk republiky), nsledně již jen proti Česk republice - Ministerstvu financ, nhrady škody ve vši 1 353 037,04 Kč s přslušenstvm, kter j jako provozovatelce nesttnho zdravotnickho zařzen měla vzniknout nesprvnm řednm postupem vldy při stanoven objemovch a časovch limitů, na jehož zkladě došlo ke krcen hrad za poskytnutou zdravotn pči. Obvodn soud vydal dne 14. 10. 2004 mezitmn rozsudek č. j. 30 C 47/2003- 86, jmž shledal nrok co do zkladu důvodnm, nesprvn ředn postup přitom spatřoval ve stanoven časovch a množstevnch limitů, stanoven krcen hrad za tzv. převšen vykzan zdravotnick pče a stanoven vše bodu u tzv. neodkladn pče formou vldnho nařzen, neboť vlda tak postupovala bez zkonnho zmocněn k takov regulaci. Žalovan podala proti prvostupňovmu rozhodnut odvoln zpochybňujc prvn posouzen věci, Městsk soud v Praze však napaden rozhodnut rozsudkem ze dne 24. 2. 2005 č. j. 20 Co 526/2004-108 potvrdil. V odůvodněn kromě jinho uvedl, že nmitka odvolatele o tom, že vlda nese za sv rozhodnut pouze politickou odpovědnost, důvodn nen. Vlda je vrcholnm orgnem vkonn moci, a jestliže svm postupem při vydn rozhodnut překročila ohledně dalš stanoven limitace rmec svho zmocněn vymezenho v 17 odst. 5 zkona č. 48/1997 Sb., pak v rozporu s tmto zkonem pochybila ve svm legislativnm postupu, čmž naplnila znaky nesprvnho řednho postupu při vkonu veřejn moci dle 13 zkona č. 82/1998 Sb. Odvolac soud odkzal na nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 245/98 ze dne 22. 9. 1999 (N 128/15 SbNU 221*), podle něhož zkon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutm orgnu sttu nebo jeho nesprvnm řednm postupem, nevylučuje uplatněn nroku z nesprvnho řednho postupu vldy, přestože v 1 odst. 1 citovanho zkona jsou vymezeny orgny, kter se mohly dopustit nesprvnho řednho postupu, kter současně připoušt, že i v přpadě, kdy zkon pro konkrtn přpad škody vznikl z činnosti sttu odpovědnost sttu vylouč nebo omez, popř. ji neuprav, aplikuje se na odpovědnost sttu za škodu čl. 36 odst. 3 Listiny přmo, jako důsledek stavnho pořdku Česk republiky. Doplnil, že okolnost, že samotn rozhodnut vldy jsou normativn povahy, je z hlediska odpovědnosti sttu z nesprvnho řednho postupu bez vznamu. Žalovan podala proti rozsudku Městskho soudu v Praze dovoln, jehož odůvodněn koncentrovala zejmna do tvrzen, že legislativn činnost nen řednm postupem ani rozhodovacm procesem, že jde vlastně o licenci k vydvn podzkonnch předpisů, kterou vldě svěřuje stava Česk republiky. Nejvyšš soud rozsudkem ze dne 26. 9. 2007 č. j. 25 Cdo 2064/2005-131 oba předchoz rozsudky zrušil (pozn. za organizačn složku oprvněnou vystupovat za stt označil Ministerstvo zdravotnictv) a věc vrtil Obvodnmu soudu pro Prahu 1 k dalšmu řzen. Akcentoval [s využitm nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)] normativn povahu předmětnch rozhodnut vldy, tj. jako vsledek odvozen normotvorby, nejde tudž o individuln sprvn akty. Proto se neztotožnil s nzorem odvolacho soudu dovozujcho odpovědnost sttu za nesprvn ředn postup i v přpadě normotvornho postupu vldy a uzavřel, že pokud normotvorn činnost nebo nečinnost orgnu veřejn moci nemůže bt posuzovna jako nesprvn ředn postup, nelze dovodit ani odpovědnost sttu za škodu způsobenou nesprvnm řednm postupem ve smyslu 13 zkona č. 82/1998 Sb. i 18 zkona č. 58/1969 Sb. Rozsudek Nejvyššho soudu napadla žalobkyně stavn stžnost (navrhovatel řzen přerušil do doby rozhodnut o stavn stžnosti), ta byla usnesenm stavnho soudu ze dne 22. 5. 2008 sp. zn. II. S 492/08 (dostupnm na http://nalus.usoud.cz) odmtnuta jako nepřpustn. Nsledně podala žalobkyně nvrh na předložen věci stavnmu soudu, tomuto nvrhu Obvodn soud pro Prahu 1 vyhověl (viz sub A.).

E.

9. stavn soud je povinen - v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu - zabvat se nejdřve otzkou, zda zkon, protistavnost jehož ustanoven je namtna, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Navrhovatel se domh zrušen 13 zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd).

10. Z přslušnch www strnek bylo zjištěno, že nvrh zkona předložila Poslaneck sněmovně vlda dne 2. 10. 1997. Po předepsan proceduře byl usnesenm č. 646 nvrh zkona schvlen dne 12. 2. 1998; z přtomnch 167 poslanců se pro vyslovilo 149, proti nikdo. Sent postoupen nvrh začal projednvat dne 5. 3. 1998, kdy přijal usnesen č. 98020, v něž konstatoval, že z důvodu nepřtomnosti zstupce vldy Česk republiky jako předkladatele nvrhu zkona, kter by objasnil stanovisko vldy k přednesenm připomnkm sentorů, byla prce Sentu vžně ztžena, a ždal předsedu vldy, aby zjednal npravu; usnesenm č. 98021 projednvn přerušil. Protože Sent v jednn nepokračoval, byl zkon podepsn předsedou Poslaneck sněmovny, prezidentem a předsedou vldy a vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 31 pod čslem 82/1998 Sb. s činnost od 15. 5. 1998.

11. Původn zněn napadenho ustanoven 13 zkona č. 82/1998 Sb. bylo nsledujc:

„(1) Stt odpovd za škodu způsobenou nesprvnm řednm postupem. Nesprvnm řednm postupem je tak porušen povinnosti učinit kon nebo vydat rozhodnut v zkonem stanoven lhůtě.

(2) Prvo na nhradu škody m ten, jemuž byla nesprvnm řednm postupem způsobena škoda.“.

12. Poslze předložila vlda Poslaneck sněmovně novelu zkona č. 82/1998 Sb., a to dne 8. 9. 2005, ta ji schvlila dne 27. 1. 2006, když z přtomnch 158 poslanců jich hlasovalo 131 pro, nikdo nebyl proti. Sent projednal nvrh novely dne 16. 3. 2006 a schvlil ho ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Po podpisu přslušnmi stavnmi činiteli byl zkon vyhlšen 27. 4. 2006 ve Sbrce zkonů v čstce 55 pod čslem 160/2006 Sb. a činnosti nabyl dnem vyhlšen.

13. Po proveden novelizaci zn ustanoven 13 zkona č. 82/1998 Sb. takto:

(1) Stt odpovd za škodu způsobenou nesprvnm řednm postupem. Nesprvnm řednm postupem je tak porušen povinnosti učinit kon nebo vydat rozhodnut v zkonem stanoven lhůtě. Nestanov-li zkon pro proveden konu nebo vydn rozhodnut ždnou lhůtu, považuje se za nesprvn ředn postup rovněž porušen povinnosti učinit kon nebo vydat rozhodnut v přiměřen8a) lhůtě.

(2) Prvo na nhradu škody m ten, jemuž byla nesprvnm řednm postupem způsobena škoda.

_______________

8a) Napřklad čl. 5 a 6 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod“.

14. stavn soud konstatuje, že zkon č. 82/1998 Sb. a zkon č. 160/2006 Sb. byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, resp. že v tomto řzen nezjistil nic, co by svědčilo pro zvěr opačn.

F.

15. stavn soud nejprve hodnotil otzku, zda navrhovatel je oprvněn podat nvrh na zrušen napadenho ustanoven zkona č. 82/1998 Sb. Aktivn legitimaci soudu k podn nvrhu na zrušen prvnho předpisu, resp. jeho ustanoven, vymezuje čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky tak, že pokud soud dospěje k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. V 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu se stanov, že nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněn podat tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky.

16. V posuzovan věci (viz zjištěn učiněn stavnm soudem ze spisu Obvodnho soudu pro Prahu 1 sp. zn. 30 C 47/2003) s ohledem na předmět sporu, v němž se žalobkyně domhala vůči vedlejš častnici nhrady škody vznikl dajnm nesprvnm řednm postupem, dochz k aplikaci napadenho ustanoven, tudž je naplněn požadavek čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky. Tato aplikace 13 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, je vsledkem postupu zvolenho soudem prvnho stupně, byť by o jeho sprvnosti mohly existovat důvodn pochybnosti. stavn soud nicmně připoušt, že i v takovch situacch může bt navrhovatel, tj. obecn soud, považovn za aktivně legitimovanho k podn nvrhu na zrušen ustanoven prvnho předpisu, kter hodl při rozhodovn použt. Z tohoto důvodu stavn soud přikročil k věcnmu projednn nvrhu. V přpadě pochybnost o aktivn legitimaci navrhovatele je totiž třeba zvolit takov vklad, kter by věcn projednn nvrhu umožnil.

G.

17. stavněprvn nmitky navrhovatele proti napadenmu ustanoven se koncentruj do tvrzen, že nesprvn ředn postup nen v jeho smyslu definovn, a to vzhledem k mnohosti jeho forem (jak plyne z důvodov zprvy k zkonu), avšak jeho formulace je natolik vgn, takže jeho vklad vede v praxi k tomu, že jakkoliv normotvorn činnost orgnu veřejn moci je de facto nepostižiteln, a to i v přpadě, že orgn veřejn moci překroč sv zmocněn při odvozen normotvorbě, a tak potažmo orgny i vlda mohou libovolně a svvolně při odvozen normotvorbě překračovat zmocněn, aniž by v přpadě, že takovm postupem způsob jinmu škodu, za porušen sv povinnosti odpovdaly (čst III. nvrhu, viz vše bod 3). stavn soud s tmto tvrzenm nesouhlas. Je lohou každho obecnho soudu, aby vhodnmi interpretačnmi metodami objasnil obsah použitho pojmu „nesprvn ředn postup“. Je notorietou, že existuje množina vkladovch pravidel, takže napřklad obsah přslušnho pojmu mus bt nejprve zjišťovn prostředky gramatickmi (z hlediska možnho vznamu jednotlivch použitch pojmů), logickmi (z hlediska vzjemn nvaznosti použitch pojmů) či systematickmi (z hlediska řazen pojmů ve struktuře celho prvnho předpisu) atd.; teprve adekvtn užit těchto pravidel pak může vst k zvěru, že nesprvnm řednm postupem je každ postup orgnu veřejn moci, kter při jejm vkonu postupuje v rozporu s obecně zvaznmi prvnmi předpisy či v rozporu se zsadami jejho vkonu. Je-li možn tmto způsobem interpretovat pojem „nesprvn ředn postup“, pak stavn soud neshledv rozpor napadenho ustanoven s čl. 2 odst. 2 Listiny ani s čl. 4 odst. 3 Listiny.

18. stavn soud považuje za nezbytn posoudit skutečn pohnutky navrhovatele vedouc k formulaci nvrhu na zrušen napadenho ustanoven. Je zřejm, že prav motiv nvrhu spočv v nesouhlasu s prvnm nzorem Nejvyššho soudu vyjdřenm v rozhodnut o dovoln, kter interpretuje „nesprvn ředn postup“ tak, že jm nen normotvorn činnost nebo nečinnost orgnu veřejn moci (srov. odůvodněn na str. 4 rozsudku Nejvyššho soudu ze dne 26. 9. 2007 č. j. 25 Cdo 2064/2005-131), a v neochotě řdit se tmto nzorem. Konkrtně to znamen, že nejde o neurčitost či vgnost formulace napadenho ustanoven, ale o to, zda nesprvn ředn postup zahrnuje i vydn normativnho prvnho aktu moci vkonn, kter byl v rozporu s normou vyšš prvn sly. Zvěr Nejvyššho soudu odpovd i prvnmu nzoru stavnho soudu vyjdřenmu ve stanovisku sp. zn. Pl. S-st 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (136/2009 Sb.). Vjimečnost prva na nhradu jmy vznikl v důsledku protiprvn nečinnosti zkonodrce (o kterou zde nejde) stavn soud vyvodil přmo z stavnho pořdku a z nlezu stavnho soudu.

19. stavn soud dle dodv, že žalobkyně (společnost CODUM, s. r. o.) byla tž častnkem řzen vedenho u stavnho soudu pod sp. zn. III. S 407/99 ze dne 9. 11. 2000 (N 165/20 SbNU 171), v němž byly napadny konkrtn člnky rozhodnut vldy Česk republiky č. 657 ze dne 23. 6. 1999 a rozhodnut vldy Česk republiky č. 1374 ze dne 22. 12. 1999. stavn soud nlezem ze dne 9. 11. 2000 nvrh zamtl jako nvrh podan osobami neoprvněnmi, s odkazem na nlez ve věci sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), v němž přiznal těmto rozhodnutm vldy povahu prvnho předpisu (pozn. toto konstatovn zahrnulo pouze uveden dvě konkrtn rozhodnut, nelze ho zobecnit na jakkoliv rozhodnut vldy). Ve světle těchto zvěrů bylo na žalobkyni, aby se domhala plněn po přslušn zdravotn pojišťovně, a v tomto řzen mohl soud - ve smyslu čl. 95 odst. 1 stavy Česk republiky - posoudit soulad tohoto předpisu se zkonem (eventulně s mezinrodn smlouvou, kter je součst prvnho řdu Česk republiky).

20. Ve vztahu k vlastnmu nvrhu po provedenm řzen stavn soud konstatuje, že nejsou dny důvody ke zrušen ustanoven 13 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, neboť toto ustanoven nen samo o sobě v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny ani s čl. 4 odst. 3 Listiny a konečně ani s čl. 36 odst. 3 Listiny, a proto nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 1 podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.

Načítávám znění...
MENU
Hore