Ve věci návrhu na zrušení § 21 odst. 3 věty druhé zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti 242/2001 účinný od 11.07.2001

Schválené: 09.05.2001
Účinnost od: 11.07.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: NÁHRADA ŠKODY V OBČANSKÉM PRÁVU., MYSLIVOST., Právo na soudní ochranu. Právo na spravedlivý proces., Rovnost v důstojnosti a v právech., Ochrana přírody a krajiny., Lesní stráž. Polní stráž. Myslivecká stráž.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 21 odst. 3 věty druhé zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti 242/2001 účinný od 11.07.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 242/2001 s účinností od 11.07.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

242/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 9. května 2001 v plénu o návrhu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci na zrušení § 21 odst. 3 věty druhé zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Nvrhem ze 13. 10. 2000 se sent Krajskho soudu v st nad Labem - pobočky v Liberci podle 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, domhal zrušen věty "V přpadě jejich usmrcen může vlastnk požadovat nhradu škody jen tehdy, dokže-li, že k jejich usmrcen nedošlo za okolnost uvedench v odstavci 1 psm. b) až d)", v 21 odst. 3 zkona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, (dle jen "zkon o myslivosti").

Napaden čst zkona o myslivosti je podle nzoru navrhovatele v rozporu s principem rovnosti stran podle čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a ve svm důsledku znamen i porušen prva na spravedliv proces ve smyslu čl. 6 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Ustanoven 21 odst. 3 věty druh zkona o myslivosti je v rozporu s 420 občanskho zkonku, jehož prava vychz z presumpce zaviněn, neboť podle 420 odst. 3 občanskho zkonku odpovědnosti se zprost ten, kdo prokže, že škodu nezavinil. Napaden ustanoven zkona o myslivosti však nepředpokld presumovan zaviněn toho, kdo škodu způsobil zastřelenm psa nebo kočky, nbrž přenš důkazn břemeno na poškozenho, čmž vytvř situaci nerovnosti v občanskoprvnch vztazch. Z toho pak navrhovatel vyvozuje, že ustanoven 21 odst. 3 věty druh zkona o myslivosti odporuje principu rovnosti stran podle čl. 37 odst. 3 Listiny a navrhuje jeho zrušen. Proto tak Krajsk soud v st nad Labem - pobočka v Liberci (sent 29 Co) usnesenm z 29. 6. 2000 čj. 29 Co 204/2000-65 podle 109 odst. 1 psm. b) občanskho soudnho řdu řzen přerušil za čelem předložen věci stavnmu soudu.

Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen uvedla, že se stanoviskem navrhovatele nelze souhlasit. Jeho nvrh by znamenal přenesen důkaznho břemene z vlastnka zvřete škodcho myslivosti na mysliveckou strž, a to i v přpadě, že postupovala v souladu se zkonem. Argument o nerovnm postaven subjektů v občanskoprvnch vztazch nelze rovněž akceptovat, neboť mysliveck strž může podle zkona o myslivosti zashnout až v situaci, kdy vlastnk porušil zkaz nechat zvře volně pobhat v honitbě ( 21 odst. 3 věta prvn zkon o myslivosti). Protiprvn stav tedy již nastal, a to z důvodů na straně vlastnka zvřete. Je tedy zcela na vlastnku, aby prokzal porušen zkona mysliveckou strž, pokud požaduje nhradu škody při usmrcen zvřete, kter se v honitbě pohybovalo bez dohledu. Z povahy věci mus vlastnk předpokldat, že může vzniknout škoda na zvěři anebo bezprostředně tato škoda hroz. Obecn zjem na ochraně přrody a krajiny vyžaduje od vlastnků zvřat, aby důsledně zabraňovali volnmu pobhn těchto zvřat v honitbě. pravu odpovědnosti za škodu v zkoně o myslivosti a v občanskm zkonku lze považovat za vztah speciln a obecn pravy. Ve vyjdřen se dle poukazuje na to, že v důvodov zprvě k nvrhu napadenho zkona je rovněž uvedeno, že pokud jde o oprvněn mysliveck strže v 21 zkona o myslivosti, jde o převzet dosavadnch ustanoven 30 zkona č. 225/1947 Sb., o myslivosti, kter se osvědčila.

Sent Parlamentu Česk republiky poukzal na to, že napaden ustanoven zkona o myslivosti bylo přijato tehdejšm Nrodnm shromžděnm Československ socialistick republiky dne 23. nora 1962, tedy ještě v době před ustavenm Sentu. Z uvedenho důvodu se nemohl k nvrhu vyjdřit.

II.

Pokud stavn soud v rmci kontroly norem posuzuje stavnost kompetence normotvornho orgnu a stavnost normotvornho procesu u prvnch předpisů vydanch před činnost stavy Česk republiky č. 1/1993 Sb. (dle jen "stava"), je oprvněn přezkoumvat toliko jejich obsahov soulad se současnm stavnm pořdkem, nikoli však stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn kompetence. V předmětn věci, když zkon o myslivosti byl přijat 23. nora 1962 a vyhlšen ve Sbrce zkonů čstce 12 ročnku 1962, na str. 121, se stavn soud tudž omezil pouze na posouzen obsahovho souladu napadenho zkonnho ustanoven s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy.

III.

Napaden ustanoven 21 zkona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve zněn pozdějšch předpisů, kter je zařazen do čsti pt, v marginln rubrice "Ochrana myslivosti", upravuje oprvněn mysliveck strže v rmci ochrany myslivosti. Jeho zněn je v napaden a souvisejcch čstech nsledujc:

" 21

(1) Mysliveck strž je oprvněna:

b) usmrcovat v honitbě psy, kteř mimo vliv svho vedoucho a ve vzdlenosti větš než 200 m od nejbližšho trvale obydlenho domu hledaj nebo pronsleduj zvěř anebo se k n plž. Toto oprvněn se nevztahuje na psy ovčck, nevzdl-li se od stda vce než 200 m a na psy loveck, slepeck, zdravotnick, vojensk a služebn, pokud jako takov jsou k rozeznn a pokud se při vkonu služby nebo při vcviku vzdl z vlivu svho vedoucho jen přechodně;

c) usmrcovat pytlačc kočky potulujc se v honitbě ve vzdlenosti větš než 200 m od nejbližšho trvale obydlenho domu,

d) hubit zvřata škodliv myslivosti (pytlačc psy a kočky),

(3) Vlastnkům psů a koček je zakzno nechat je volně pobhat v honitbě. V přpadě jejich usmrcen může vlastnk požadovat nhradu škody jen tehdy, dokže-li, že k jejich usmrcen nedošlo za okolnost uvedench v odstavci 1 psm. b) až d)."

Podle 118 odst. 1 občanskho zkonku je pes věc, nen nadn racionlně ovladatelnou vůl. Pes sm nemůže v tomto smyslu porušit prvo. Za přpadn porušen prva způsoben jeho chovnm (vznik škody, ublžen osobm apod.) odpovd jeho vlastnk. Podle 21 odst. 3 zkona o myslivosti je vlastnkům psů a koček zakzno nechat je volně pobhat v honitbě. Jestliže vlastnk psa porušil zkonem stanovenou povinnost a psa nechal v honitbě volně pobhat, mus nst nepřzniv nsledky, kter takovm porušenm prva mohou nastat. Jednm z možnch nsledků je i zastřelen psa, kter může provst mysliveck strž, jsou-li splněny zkonem stanoven podmnky pro takov kon. Mysliveck strž přitom vykonv sv prvo dan j zkonem ( 21zkona o myslivosti ). V přpadě, že mysliveck strž psa zastřel, dochz tu ke střetu porušen povinnosti na straně majitele psa a vkonu povinnosti mysliveck strže. V takovm přpadě (i ve veřejnm zjmu na ochraně myslivosti) důkazn břemeno tkajc se vzniku škody usmrcenm psa nese jeho vlastnk, kter mus dokzat, že k usmrcen nedošlo za okolnost uvedench v 21 odst. 1 psm. b) až d) zkona o myslivosti.

Obrcen důkaznho břemene, kter požaduje navrhovatel, by ve svm důsledku znamenalo zvhodňovn toho, kdo prvo porušil, na kor toho, kdo prvo vykonv. Nezanedbateln je i skutečnost, že tak, jak je dnes obtžn prokzat, že pes nebyl mimo vliv svho vedoucho a ve vzdlenosti větš než 200 m od nejbližšho trvale obydlenho domu nehledal ani nepronsledoval zvěř anebo se k n neplžil [ 21 odst. 1 psm. d) zkona o myslivosti], bylo by stejně obtžn prokazovat opak, tedy to, že pes byl mimo vliv svho vedoucho a ve vzdlenosti větš než 200 m od nejbližšho trvale obydlenho domu hledal nebo pronsledoval zvěř anebo se k n plžil. Snad obecně lze v tto souvislosti dodat, že při vyhověn nvrhu by došlo v rmci řzen o nhradě škody k tak neobvykl situaci, že žalobce (poškozen) by se pouze obrtil na soud se žalobou o nhradu škody, když důkazn břemeno v tomto přpadě by však nesl žalovan.

Vztah 420 občanskho zkonku a 21 zkona o myslivosti je vztahem pravy odpovědnosti obecn a speciln. Nelze v tto souvislosti uvažovat o porušen rovnosti v občanskoprvnch vztazch. Zkon o myslivosti je předpisem veřejnho prva a to je budovno na jinch principech, než je rovnost subjektů. Mysliveck strž při vkonu sv funkce vystupuje jako specifick orgn veřejn sprvy. Je do funkce pro konkrtn honitbu ustavovna okresnm řadem a jemu je tž odpovědna z vkonu funkce. Tomuto nzoru svědč i prvo mysliveck strže zadržovat ke zjištěn totožnosti osoby, zastavovat a prohlžet dopravn prostředky, odebrat zbraně a ukldat pokuty v blokovm řzen ( 21 odst. 1 zkona o myslivosti). Za škodu způsobenou vkonem funkce mysliveck strže odpovd stt reprezentovan okresnm řadem ( 21b odst. 6 a 7 zkona o myslivosti). Princip rovnosti subjektů, typick pro občanskoprvn vztahy, tu tedy neplat. Skutečnost, že se odškodňovn řd občanskm zkonkem, na tom nic neměn.

Pokud navrhovatel namt, že napaden ustanoven zkona o myslivosti je v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny, podle kterho jsou si všichni častnci v řzen rovni, zcela zřejmě tu zaměňuje rovnost v prvech procesnch s rovnost hmotněprvn. Zsada rovnosti stran je zsadou spravedlivho procesu, kdy strany sporu maj rovn procesn prva. Nelze ji však zaměňovat s rovnost v hmotnch prvech a již vůbec ne v rmci veřejnoprvnch vztahů.

IV.

S ohledem na uveden skutečnosti dospěl stavn soud k zvěru, že 21 odst. 3 věta druh zkona o myslivosti nen v rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, jak uvedl navrhovatel, a proto nvrh podan předsedkyn sentu 29 Co Krajskho soudu v st nad Labem - pobočky v Liberci podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. zamtl.

Načítávám znění...
MENU
Hore