Ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a alternativního návrhu na zrušení některých ustanovení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb 241/2009 účinný od 31.07.2009
| Schválené: | 26.05.2009 |
| Účinnost od: | 31.07.2009 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Technická normalizace a typizace. ČSN a ON., Požární ochrana. Hasiči. Hasičský záchranný sbor., Realizace staveb., Stavební hmoty. Výrobky pro stavby. Stavební konstrukce. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 26. května 2009 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila (soudce zpravodaj), Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb. , o technických podmínkách požární ochrany staveb, alternativně o návrhu na zrušení částí vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, za účasti Ministerstva vnitra jako účastníka řízení, takto:
* Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 27, nález č. 105, str. 177, vyhlášen pod č. 405/2002 Sb.
I. Návrh na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, se zamítá. II. Návrh na zrušení ustanovení § 2 odst. 1 písm. e), § 2 odst. 2 písm. b), § 3 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 6, § 11 odst. 1 a 2, § 12 až 14, § 15 odst. 1 a 5, § 16, § 17 odst. 1, 7 a 9, § 18 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 19 odst. 1, 2, 3 a 9, § 21 odst. 1 a 4, § 22 odst. 1 a 4, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 2 a 4, § 25 odst. 1 a 4, § 26 odst. 2, § 28 odst. 2, § 30 odst. 2, 3, 4 a 10, § 31 a příloh č. 1, 4, 5, 7, 8 a 9 vyhlášky č. 23/2008 Sb. , o technických podmínkách požární ochrany staveb, se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavn soud obdržel nvrh veřejnho ochrnce prv JUDr. Otakara Motejla podan podle ustanoven 64 odst. 2 psm. f) zkona č. 182/1993 Sb. , o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“) na zrušen vyhlšky č. 23/2008 Sb., o technickch podmnkch požrn ochrany staveb, (dle tž jen „napaden vyhlška“) jako celku pro jej nesoulad s stavnm pořdkem Česk republiky a se zkonem č. 309/1999 Sb. , o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon o Sbrce zkonů“). Alternativně podv veřejn ochrnce prv nvrh na zrušen ustanoven 2 odst. 1 psm. e), 2 odst. 2 psm. b), 3 až 9, 10 odst. 1, 2 a 6, 11 odst. 1 a 2, 12 až 14, 15 odst. 1 a 5, 16, 17 odst. 1, 7 a 9, 18 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, 19 odst. 1, 2, 3 a 9, 21 odst. 1 a 4, 22 odst. 1 a 4, 23 odst. 1, 24 odst. 1, 2 a 4, 25 odst. 1 a 4, 26 odst. 2, 28 odst. 2, 30 odst. 2, 3, 4 a 10, 31 a přloh č. 1, 4, 5, 7, 8 a 9 vyhlšky č. 23/2008 Sb.
II.
Argumentace navrhovatele
2. Veřejn ochrnce prv ve svm nvrhu uvd, že napaden vyhlška v obecn rovině upravuje technick podmnky požrn ochrany pro navrhovn, provděn a užvn stavby. V naprost většině ustanoven napaden vyhlška odkazuje na česk technick normy (ať již se jedn o technick normy uveden v přloze č. 1 nebo v přlohch č. 4, 5, 7 a 8).
3. V ustanoven 13 odst. 1 dle napaden vyhlška v odkazujc normě upravuje počty přenosnch hasicch přstrojů (tyto jsou potom podrobněji upraveny v přloze č. 4). Přloha č. 4 určuje počet hasicch přstrojů obecně a konkrtně v jednotlivch druzch staveb (rodinn domy, bytov domy, ubytovac zařzen apod.).
4. V ustanoven 14 odst. 3 napaden vyhlška zakotvuje povinnost vlastnků vybranch staveb vybavit stavbu zařzenm pro autonomn detekci a signalizaci uvedenm v přloze č. 5. V dalšch ustanovench ( 15 odst. 5, 16 odst. 2, 17 odst. 7, 18 odst. 5) napaden vyhlška opět upravuje povinnost vlastnků vybavit stavby detekčnmi zařzenmi, přičemž blže (dle jednotlivch druhů staveb) stanov umstěn takovho zařzen. Otzku definice zařzen autonomn detekce potom stanov přloha č. 5 napaden vyhlšky.
5. Veřejn ochrnce prv uvd, že se opakovaně setkal s tm, že normotvůrce využv pro stanoven zvaznch pravidel chovn odkaz na česk technick normy. Takov postup sm o sobě neshledv jako zvadn, problematick je však skutečnost, že tyto technick normy nejsou běžně dostupn veřejnosti, předevšm však nejsou dostupn bezplatně. Adrest prvn normy tak pro zjištěn obsahu zvaznho pravidla chovn namsto nahldnut do veřejně (a předevšm bezplatně) přstupn Sbrky zkonů je povinen objednat za nemalou finančn čstku technickou normu u řadu pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkušebnictv. Přestože se s činnost od 1. ledna 2009 počt s postupnou elektronizac technickch norem (tedy s jejich zpřstupněnm prostřednictvm internetu s možnost fulltextovho vyhledvn), ani nadle se nepředpokld, že by technick normy, na kter odkazuj přslušn prvn normy, měly bt zpřstupňovny bezplatně (nově se počt pouze s 50 % zlevněnm oproti současnmu stavu). Veřejn ochrnce prv uvd, že praxe sttu v tomto směru odporuje zkladnm principům prvn normotvorby, tedy že obecně zvazn pravidla chovn maj bt přstupn každmu bez omezen tak, aby mohl sv chovn upravit prvně aprobovanm způsobem a vyhnout se přpadn prvn sankci. Prvn normy (a tedy i prvem aprobovan technick normy) mus bt ze sv podstaty přstupn veřejně a bezplatně už proto, že přstup k jejich obsahu nemůže bt zvisl na finančnch přjmech a socilnm statusu jednotlivce. V opačnm přpadě by totiž došlo k porušen jednoho ze zkladnch principů demokratickho prvnho sttu - tedy „rovnosti před zkonem“ [čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen „stava“), čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen „Listina“)]. Kromě uvedenho požadavek veřejn a bezplatn dostupnosti prvnch norem vyplv i ze samotn povahy demokratickho prvnho sttu. V stavě a v Listině lid vyjadřuje jednoznačn požadavek, aby povinnosti byly ukldny pouze zkonem nebo na zkladě zkona, způsobem, kter zkon stanov (čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny), a současně při zachovn dalšch podmnek (zkaz diskriminace - čl. 4 odst. 3 Listiny, šetřen podstaty a smyslu zkladnch prv a svobod - čl. 4 odst. 4 Listiny apod. ).
6. Navrhovatel poukazuje na to, že zkon č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, ve zněn pozdějšch předpisů, kter upravuje zveřejňovn prvnch předpisů, nezn přpad, kdy by se určit čst prvn normy (in concreto pravidlo chovn, kter je určeno prvn normou odkazujc na českou technickou normu) nestala jej materiln součst, kter je veřejně a bezplatně přstupn způsobem, kter zkon stanov (ustanoven 12 odst. 1 a 2 zkona o Sbrce zkonů).
7. Z uvedench důvodů je veřejn ochrnce prv toho nzoru, že vyhlška č. 23/2008 Sb. je v rozporu jak s čl. 1 a 2 stavy a čl. 1, 2 a 4 Listiny, tak se zkonem o Sbrce zkonů. Jakkoliv ustanoven prvnho předpisu, kter m normativn charakter, totiž mus bt dostupn veřejně a bezplatně. Jestliže stt v prvnm předpisu odkazuje na technickou normu, je potom jeho povinnost zajistit veřejnou a bezplatnou dostupnost takov normy. V opačnm přpadě nejde o stanoven prvn povinnosti stavně konformnm způsobem.
8. Vzhledem k tomu, že napaden vyhlška v naprost většině svch ustanoven odkazuje na česk technick normy a jej samostatn existence bez nich nem vznam, předkld veřejn ochrnce prv předevšm nvrh na jej pln zrušen, neboť spjatost napaden vyhlšky s technickmi normami je tak siln, že nem vznam rušit pouze jej dlč ustanoven.
9. Pro přpad, že by se stavn soud neztotožnil s jeho nzorem na spjatost napaden vyhlšky s technickmi normami, předkld veřejn ochrnce prv alternativn nvrh na zrušen těch ustanoven napaden vyhlšky, kter přmo odkazuj na česk technick normy nebo kter JUDr. Motejl shledv problematickmi z jinch důvodů.
10. Kromě rozporu se zkladnmi pravidly normotvorby spatřuje veřejn ochrnce prv rozpor některch ustanoven napaden vyhlšky i s jinmi stavnmi principy. Jde předevšm o rozpor ustanoven 13, 14 odst. 3, 15 odst. 5, 16 odst. 2, 17 odst. 7 a 18 odst. 5 napaden vyhlšky s principem proporcionality neboli přiměřenosti v širšm smyslu.
11. Veřejn ochrnce prv poukazuje na to, že stt sice m oprvněn zkonem (resp. zprostředkovaně vyhlškou, pokud k tomu je vslovn zkonn zmocněn) stanovit povinnosti svm občanům, nesm tak ale činit svvolně, pro stanoven povinnosti mus existovat legitimn a rozumn důvod a normativn prostředky zvolen k dosažen zvolenho cle mus bt vhodn, přiměřen a zroveň mus bt zvolen poměr mezi zsahem do zkladnch prv a svobod a veřejnm zjmem kvalitativně „optimln“ ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny.
12. Navrhovatel uvd, že se v praxi rovněž setkv s tm, že pod pojmem veřejnho zjmu, na jehož zkladě jsou stanovovny nejrůznějš zkonn či podzkonn zkazy či omezen, se v některch přpadech skrvaj ve skutečnosti majetkov zjmy soukrom. I tento přstup je podle nzoru navrhovatele třeba odmtnout, neboť zkonodrce sice je oprvněn v obecn rovině omezit prva jedněch ve prospěch prv druhch (typicky se jedn o přpady ochrany slabš smluvn strany v soukromm prvu - tj. jde např. o ochranu njemnků, spotřebitelů, autorů apod.), i takov opatřen však mus bt legitimn v tom smyslu, že sleduje obecně uznvan principy rovnosti, zkazu diskriminace, solidarity apod. a že tohoto cle je dosahovno přiměřenmi prostředky.
13. S ohledem na vše uveden je veřejn ochrnce prv toho nzoru, že napaden ustanoven vybočuj z limitů, kter stava a Listina dvaj normotvůrci pro stanoven povinnost adrestům prvn normy.
14. Veřejn ochrnce prv namt, že napaden ustanoven vlastnkům staveb stanov povinnosti, kter ve svm důsledku dopadaj do jejich majetkov sfry. V jednom přpadě (ustanoven 13 ve spojen s přlohou č. 4 napaden vyhlšky) jde o povinnost pořzen hasicho přstroje a povinnost provděn (resp. objednvn) jeho pravideln revize, v přpadě druhm jde o povinnost instalace tzv. zařzen autonomn detekce (tedy opětovn povinn vynaložen finančnch prostředků). Zkladnm prvem, kter je v tomto přpadě dotčeno (čl. 4 odst. 4 Listiny), je tedy prvo vlastnick. V obou přpadech je samozřejmě možn uložen přslušn povinnosti na prvn pohled odůvodnit veřejnm zjmem na ochraně majetku a zdrav před nebezpečm vzniku, rozvoje a šřen požrů. Požadavek legitimnho cle se tedy zd bt naplněn.
15. Zatmco v přpadě povinnosti instalovat tzv. zařzen autonomn detekce lze podle JUDr. Motejla legitimnost cle akceptovat (problm zde spatřuje spše v přiměřenosti takovho opatřen v užšm slova smyslu), v přpadě povinnosti pořzen hasicho přstroje tomu tak nen, neboť pod rouškou veřejnho zjmu se ve svm důsledku skrvaj majetkov zjmy soukrom.
16. V přpadě počtu požrů, usmrcench a zraněnch osob ždn statisticky doložen negativn trend nen zřejm. V přpadě dlč kategorie „přm škoda“ jde o statisticky relativně mlo průkazn prvek, protože na rozdl od dalšch sledovanch položek je zatžen řadou subjektivnch faktorů (hlavnm problmem je relativita odhadu vše škody, kter je odvozovna od vše uvděn pojistnky pro čely pojistnho plněn, nikoliv od objektivnho hodnocen provedenho napřklad znalcem). Navrhovatel je toho nzoru, že nrůst počtu požrů, mrt a škod nen alarmujc.
17. Na zkladě dostupnch dajů veřejn ochrnce prv dovozuje, že stanoven povinnosti pořdit do nově budovanch staveb hasic přstroje ve skutečnosti prospv zjmům těch osob, kter budou mt z takto uložen povinnosti finančn profit. Tvůrce napaden vyhlšky se touto skutečnost ostatně ani netaj, když v důvodov zprvě k napaden vyhlšce (str. 2) otevřeně uvd: „Vyhlška bude mt pozitivn dopad na činnost malch a střednch podnikatelů z hlediska jejich uplatněn při vrobě, revizch a opravch některch druhů vrobků sloužcch k zabezpečen požrn ochrany ve stavbch (např. zařzen požrn signalizace, hasic přstroje), u nichž se nově předpokld umsťovn i ve stavbch menšho rozsahu.“.
18. Veřejn ochrnce prv je toho nzoru, že stt sice je oprvněn stanovit z důvodu prevence přechzen škod konkrtn povinnosti, avšak může tak učinit pouze v přpadě, kdy je uložen konkrtn prvn povinnosti skutečně odůvodněn. Navrhovatel je přesvědčen, že tento požadavek v přpadě povinnosti vybavit přslušn stavby hasicmi přstroji (ustanoven 13, přloha č. 4 napaden vyhlšky) naplněn nen.
19. I pokud bychom přijali tezi, uvd veřejn ochrnce prv, že v obou přpadech je naplněn požadavek legitimnho cle, je přesvědčen, že přslušn ustanoven nesplňuj požadavek vhodnosti, resp. subsidiarity ve smyslu existence alternativnch prostředků, jak doshnout požadovanho cle.
20. Veřejn ochrnce prv uvd, že je předevšm věc samotnch občanů, jakm způsobem budou chrnit sv zdrav a majetek. Občansk zkonk (zkon č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů) v tto souvislosti ostatně každmu stanovuje všeobecnou prevenčn povinnost, kter v obecn rovině ukld jednoznačn přkaz „počnat si tak, aby nedochzelo ke škodm na zdrav, na majetku, na přrodě a životnm prostřed“ (ustanoven 415). Volba prostředků, kterch bude použito při plněn tto zkonn povinnosti, však již zlež předevšm na každm z adrestů tto prvn normy. Cle preventivnho předchzen škodm může bt podle nzoru JUDr. Motejla dosahovno jinmi metodami, kter spadaj typicky do oblasti soukromoprvn, napřklad půjde o vhodnějš pojistn podmnky. Bude tedy napřklad věc pojišťoven, aby občanům, kteř vybav sv stavby hasicmi přstroji, stanovily menš pojistn (obdobn přstup se bez problmů uplatňuje u různch druhů havarijnho pojištěn motorovch vozidel, jimiž je vlastnk motorovho vozidla finančně zvhodňovn, pokud m automobil lpe chrněn proti krdeži různmi bezpečnostnmi opatřenmi).
21. Podle veřejnho ochrnce prv hasic přstroj je sice činn prostředek, nicmně pro sv působen předpokld celou řadu odbornch znalost a dovednost. Aby hasic přistroj mohl plnit svou funkci, mus bt osoba, kter jej použv, proškolena ve způsobech jeho použit a předevšm mus vědět, ve kterch přpadech jej m použt. V opačnm přpadě může bt hasic přstroj dokonce i nebezpečn. Napřklad napadenou vyhlškou doporučovan prškov hasic přstroj 34 A nen možno bezpečně použt pro hašen požrů třdy F (požry rostlinnch nebo živočišnch olejů a tuků použvanch v kuchyňskch spotřebičch), kter patř v domcnostech k jedněm z nejčastějšch. Samotn stanoven povinnosti vybavit přslušn stavby hasicmi přstroji bez toho, že by se vlastnci těchto staveb pravidelně proškolovali v požrn bezpečnosti a použit jednotlivch typů hasicch přstrojů, představuje z hlediska deklarovanho cle prostředek nevhodn. Z uvedench důvodů je podle veřejnho ochrnce prv stanoven povinnosti vybavit přslušn stavby hasicmi přstroji nevhodn (naopak dovedeno do důsledků může pr někdy laick použit hasicho přstroje v domcnosti způsobit vce škody než užitku).
22. Co se tče povinnosti vybavit přslušn stavby zařzenmi autonomn detekce (ustanoven 14 odst. 3, 15 odst. 5, 16 odst. 2, 17 odst. 7, 18 odst. 5 a přloha č. 5 napaden vyhlšky), i zde jde o prostředek, kter je třeba bez zakotven bližšch podrobnost považovat za prostředek nevhodn. Předevšm v napaden vyhlšce chyb ustanoven, kter by požadovalo, aby zařzen zajišťovalo určit bezpečnostn standard. Autonomn čidlo, m-li mt smysl, by tedy muselo bt vcefunkčn (mus rozlišit běžn kouř od oxidu uhelnatho), mus mt vestavěn autotest a nesm bt napjeno pouze z akumultorov baterie.
23. Současně napaden vyhlška podle nzoru navrhovatele ukld vlastnkům rodinnch domů nesmyslnou povinnost instalovat zařzen autonomn detekce v „čsti vedouc k vchodu“ z rodinnho domu. Logick by pr byla povinnost instalovat zařzen do mstnosti určen ke spnku, neboť zde může čidlo plnit efektivně čel, ke ktermu slouž.
24. K posouzen odbornch strnek věci, kter jsou pro posuzovn proporcionality ustanoven 13, 14 odst. 3, 15 odst. 5, 16 odst. 2, 17 odst. 7, 18 odst. 5 a přloh č. 1, 4 a 5 napaden vyhlšky klčov, navrhovatel navrhuje jako důkaz vslech Ing. F. P. , kter je odbornkem na protipožrn ochranu a tvůrcem řady technickch norem, kter by se měl přpadně vyjdřit k propojenosti napaden vyhlšky s technickmi normami, k praktickm důsledkům napadench ustanoven a k možnosti či nemožnosti prostřednictvm zvolench prostředků doshnout deklarovanho cle na ochraně majetku, života a zdrav.
25. Vzhledem k tomu, že v obou přpadech (tedy jak u hasicch přstrojů, tak u zařzen autonomn detekce) jde o technicky jednoduch zařzen a jejich instalace je možn bez nutnosti provděn zsadnch rekonstrukc stavebnch objektů, je veřejn ochrnce prv toho nzoru, že stanoven povinnosti instalovat tato zařzen pouze do novch staveb (ustanoven 32 odst. 3 napaden vyhlšky) je diskriminačn (rozporn s čl. 4 odst. 3 Listiny). Pokud by stt skutečně chtěl chrnit majetek a zdrav občanů, neexistuje legitimn důvod, proč nestanovit povinnost instalace hasicch přstrojů a zařzen autonomn detekce do veškerch staveb, kter jsou zmiňovny v napadench ustanovench. Navrhovatel je přesvědčen, že v obou přpadech jde o zařzen snadno instalovateln, avšak vlastnci „novch domů“ jsou oproti vlastnkům „domů starch“ povinni vynakldat finančn prostředky na vybavench svch nemovitost přslušnmi zařzenmi. Přitom počet požrů ve staršch nemovitostech několikansobně přesahuje počet požrů v novostavbch. Pokud by již tedy normotvůrce chtěl zlepšit roveň protipožrn ochrany, měl by uložit povinnost spše těm vlastnkům, u nichž je riziko požru pravděpodobnějš. Postaven obou skupin vlastnků by mělo v danm ohledu bt rovn, tedy by povinnost (o jejž smysluplnosti navrhovatel jinak pochybuje) měla bt stanovena všem bez rozdlu.
26. Zvěrem veřejn ochrnce prv uvd, že napaden vyhlška je z vše uvedench důvodů rozporn jak s stavnm pořdkem Česk republiky, tak se zkonem o Sbrce zkonů, a proto navrhuje, aby stavn soud rozhodl o petitu tohoto nvrhu tak, jak je vymezen vše.
III.
Vyjdřen častnka
27. stavn soud si podle ustanoven 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu k podanmu nvrhu vyždal vyjdřen Ministerstva vnitra jako častnka řzen.
28. Ministr vnitra MUDr. Mgr. Ivan Langer ve svm vyjdřen stavnmu soudu doručenm dne 2. března 2009 poukzal na to, že do vyhlšky č. 23/2008 Sb. byla v zjmu sjednocen a na zkladě dohody s Ministerstvem pro mstn rozvoj převzata osvědčen ustanoven provděcho předpisu, a to vyhlšky č. 137/1998 Sb., o obecnch technickch požadavcch na vstavbu, ve zněn pozdějšch předpisů, kter se tkaj řešen požrn bezpečnosti staveb. Vyhlška, kter m nahradit stvajc vyhlšku č. 137/1998 Sb., je v současn době v notifikačnm řzen podle evropsk směrnice. Nvrh nov vyhlšky řeš požrn bezpečnost jako jeden ze zkladnch požadavků na stavbu pouze odkazem na vyhlšku č. 23/2008 Sb. Pokud by tedy došlo ke zrušen vyhlšky č. 23/2008 Sb., popř. byť i jej čsti tak, jak je navrhovno, nebyly by legislativně řešeny technick podmnky požrn ochrany staveb vůbec. Byla by vytvořena prvn nejistota pro zpracovatele projektov dokumentace staveb, ale i pro občany v přpadě nesouhlasnho rozpornho postoje k tto dokumentaci, popř. k dalšm podkladům tkajcm se staveb.
29. Ministr vnitra poukzal na to, že vyhlška č. 23/2008 Sb. , o technickch podmnkch požrn ochrany staveb, je realizac zmocněn obsaženho v ustanoven 24 odst. 3 zkona č. 133/1985 Sb., o požrn ochraně, ve zněn zkona č. 186/2006 Sb., (dle tž jen „zkon o požrn ochraně“). čelem tto prvn pravy je stanovit v jednom prvnm předpise technick podmnky požrn ochrany při navrhovn, vstavbě a užvn staveb. Jsou zde stanoveny technick podmnky požrn ochrany staveb, kter byly dosud stanoveny pouze čstečně, a to v několika prvnch předpisech, zejmna z oblasti stavebnho prva. Ve vyhlšce č. 23/2008 Sb. je reagovno na harmonizaci požadavků požrn bezpečnosti s evropskmi předpisy, zejmna se směrnic Rady 89/106/EHS a Interpretačnm dokumentem č. 2, ve kterch je řešena požrn bezpečnost jako jeden ze zkladnch požadavků na stavebn vrobky. Je ždouc, aby byly upraveny všechny zkladn požadavky na stavbu, kter nš prvn řd obsahuje, komplexně. Z toho důvodu je třeba považovat za čeln, aby byla prava požrn bezpečnosti, jako jednoho ze zkladnch požadavků na stavbu, řešena samostatnm předpisem a tm byl vytvořen harmonick celek pravidel. Dalšmi předpisy, kter mus bt při řešen technickch podmnek požrn ochrany staveb respektovny, jsou přslušn rozhodnut Evropsk komise. Ministr vnitra zdůraznil, že vyhlška č. 23/2008 Sb. je z hlediska obsahu „technick“ prvn předpis, kter stanov z velk čsti (ustanoven 2 až 28) podmnky pro navrhovn staveb. Problematiku navrhovn staveb mohou řešit pouze k tomu způsobil osoby, jak vyplv z ustanoven 158 zkona č. 183/2006 Sb. , o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon). Tyto osoby mus ke sv činnosti zskat autorizaci podle zkona č. 360/1992 Sb. , o vkonu povoln autorizovanch architektů a o vkonu povoln autorizovanch inženrů a techniků činnch ve vstavbě, ve zněn pozdějšch předpisů. Navrhovn staveb (projektovn) mohou vykonvat jako podnikatelsk subjekty, z čehož vyplv, že pro vykonvn tto činnosti mus vynaložit určit nklady souvisejc s touto činnost. Mezi tyto nklady lze řadit i pořzen technickch norem za čstku 500 Kč + DPH za kalendřn rok. V přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb. je pak přehledně specifikovn včet technickch norem požrn bezpečnosti staveb. V dalšch přlohch jsou uvedeny podrobnosti k některm ustanovenm napaden vyhlšky.
30. K nmitce veřejnho ochrnce prv, že technick normy nejsou běžně dostupn veřejnosti, předevšm dostupn bezplatně, ministr vnitra uvd, že česk technick normy, kter řeš požrn ochranu staveb a jsou uvedeny v přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb., jsou k nahldnut v pracovnch dnech na hasičskch zchrannch sborech krajů (krajskch ředitelstvch, zemnch odborech). Za minimln poplatek lze do všech těchto norem nahldnout i v některch technickch knihovnch krajskch měst. Přstup k českm technickm normm, kter jsou uvedeny v přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb., je veřejn a bezplatn, a nen tedy porušen zkon č. 309/1999 Sb. Z tohoto důvodu nen vyhlška č. 23/2008 Sb. ani v rozporu s čl. 1 a 2 stavy či s čl. 1, 2 a 4 Listiny.
31. Jedn se o službu veřejnou a bezplatnou, popř. za minimln poplatek, a proto nedochz k porušen zkladnho principu demokratickho sttu, tj. rovnosti před zkonem (čl. 1 stavy, čl. 1 Listiny), nen porušen zkon č. 309/1999 Sb. a vyhlška č. 23/2008 Sb. nen ani v rozporu s čl. 2 stavy nebo s čl. 2 a 4 Listiny. Navc ministr vnitra poukazuje na to, že bez vlastnictv zkladnch norem z oblasti požrn bezpečnosti (ČSN 73 08xx) se neobejde při sv prci autorizovan technik či inženr posuzujc technick podmnky požrn bezpečnosti. Ministr vnitra je toho nzoru, že v tomto přpadě nedochz k porušen zkladnho principu demokratickho sttu, tj. rovnosti před zkonem (čl. 1 stavy, čl. 1 Listiny). Zsada veřejnho a bezplatnho přstupu českch technickch norem uvedench ve vyhlšce č. 23/2008 Sb. nen porušena, neboť podmnka veřejnho a bezplatnho přstupu technickch norem občanovi je zajištěna u sttnch instituc, tj. hasičskch zchrannch sborů krajů.
32. K nmitce veřejnho ochrnce prv, že povinnosti mohou bt ukldny pouze zkonem nebo na zkladě zkona, způsobem, kter zkon stanov (čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny), a současně při zachovn dalšch podmnek (zkaz diskriminace - čl. 4 odst. 3 Listiny, šetřen podstaty a smyslu zkladnch prv a svobod - čl. 4 odst. 4 Listiny), ministr vnitra uvd, že prva a povinnosti jsou uloženy na zkladě zkona. Vyhlška č. 23/2008 Sb. byla zpracovna na zkladě zmocněn 24 odst. 3 zkona o požrn ochraně. Zkonnm způsobem je tak stanoveno (viz ustanoven 24 odst. 3 posledn věty zkona o požrn ochraně) podrobnějš vymezen technickch podmnek požrn ochrany využitm hodnot a postupů stanovench českou technickou normou nebo jinm technickm dokumentem upravujcm podmnky požrn ochrany staveb. Nedochz tedy k porušen čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny.
33. Ministr vnitra připomn, že v 99 zkona o požrn ochraně je stanoveno, že autorizovan inženr nebo technik, ktermu byla udělena autorizace pro požrn bezpečnost staveb, je při realizaci technickch podmnek požrn ochrany staveb stanovench provděcm prvnm předpisem vydanm podle 24 odst. 3 zkona o požrn ochraně oprvněn použt postup odlišn od postupu, kter stanov česk technick norma nebo jin technick dokument upravujc podmnky požrn ochrany. Při použit takovho odlišnho postupu však mus autorizovan osoba doshnout alespoň stejnho vsledku, kterho by doshla při postupu podle provděcho prvnho předpisu vydanho podle 24 odst. 3 zkona o požrn ochraně. Technick norma je veřejn dokument založen na souhlasu zčastněnch stran se zsadnmi otzkami řešen. Nen obecně zvazn (ustanoven 4 odst. 1 zkona č. 22/1997 Sb., o technickch požadavcch na vrobky a o změně a doplněn některch zkonů, ve zněn zkona č. 71/2000 Sb. ) a jej použit je založeno na principu dobrovolnosti. Ze zkona č. 22/1997 Sb. tak vyplv, že shoda s technickou normou je jednm ze způsobů, jak je možno stanoven požadavky prvnho předpisu splnit. Je tedy technickm vyjdřenm obecnho prvnho požadavku, kter však může bt splněn i jinmi prostředky, což zkon o požrn ochraně v ustanoven 24 odst. 3 připoušt. V provděcm předpise tohoto zkona, tj. ve vyhlšce č. 23/2008 Sb., v přloze č. 1 je uveden přehledn seznam norem požrn bezpečnosti staveb, jejichž pomoc lze technick podmnky požrn bezpečnosti staveb splnit. Tato forma byla zvolena na doporučen legislativnch orgnů vldy. Ministr vnitra uvd, že odkaz na technick normy je zvolen i v jinch prvnch předpisech, např. ve vyhlšce č. 369/2001 Sb., o obecnch technickch požadavcch zabezpečujcch užvn staveb osobami s omezenou schopnost pohybu a orientace, ve zněn vyhlšky č. 492/2006 Sb., ve vyhlšce č. 137/1998 Sb. , o obecnch technickch požadavcch na vstavbu, ve zněn pozdějšch předpisů, v nařzen vldy č. 163/2002 Sb. , kterm se stanov technick požadavky na vybran stavebn vrobky, ve zněn pozdějšch předpisů, ve vyhlšce č. 528/2005 Sb. , o fyzick bezpečnosti a certifikaci technickch prostředků, ve zněn vyhlšky č. 19/2008 Sb., apod. Na zkladě uvedenho zdůvodněn ministr vnitra dovozuje, že nebyl porušen čl. 2 odst. 2 stavy, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny. Vzhledem k obshlosti norem požrn bezpečnosti uvedench v přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb. nebylo možno přistoupit k tomu, aby tyto normy v plnm zněn byly součst přlohy, kter by nsledně v tomto rozsahu byla přlohou vyhlšky č. 23/2008 Sb. a v tomto zněn nsledně uveřejněna ve Sbrce zkonů a přstupna veřejně na mstech uvedench v ustanoven 13 zkona č. 309/1999 Sb.
34. Ministr vnitra konstatuje, že obejt se ve vyhlšce č. 23/2008 Sb. zcela bez odkazů na česk technick normy a tyto vypustit nen možn, neboť tyto normy obsahuj tměř všechny podrobnosti tkajc se podmnek požrn ochrany staveb. Prvn předpis nemůže jt do podrobnost (způsobů vpočtů různch hodnot apod.) uvedench na mnoha strnkch norem. Prvn předpis stanov pouze zkladn podmnky s tm, že na přslušn česk technick normy odkazuje, čmž informuje osoby způsobil k navrhovn staveb a řešen technickch podmnek požrn ochrany staveb (autorizovan inženr a autorizovan technik), kde naleznou podrobn řešen dan problematiky. Jedn se o „pomůcku“, bez kter nelze tuto činnost provdět, ne snad proto, že způsobil osoba (autorizovan technik, autorizovan inženr) při navrhovn stavby nesm použt jin způsob řešen technickch podmnek požrn ochrany, ale vzhledem k rozshlosti problematiky mu naopak česk technick normy tuto prci ulehčuj.
35. Ministr vnitra uvd, že počet přenosnch hasicch přstrojů pro prvotn zsah při požru je stanoven v ustanoven 13 vyhlšky č. 23/2008 Sb. s odkazem na přlohu č. 4. V tto přloze je mimo jin stanoveno vybaven požrnho seku rodinnho domu přenosnm hasicm přstrojem s konkrtn hasic schopnost 34 A a dle instalovn v jednotliv garži jednoho přenosnho hasicho přstroje pěnovho nebo prškovho s hasic schopnost 183 B pro každ samostatně oddělen prostor (stn). V zvěru textu přlohy č. 4 je stanoveno, že postup podle tto přlohy nemus bt zachovn, pokud zpracovatel požrně bezpečnostnho řešen prokže zachovn rovně požrn bezpečnosti. Jednotliv garž vždy (před činnost vyhlšky č. 23/2008 Sb.) musela bt navržena jako samostatn požrn sek a musela bt vybavena přenosnm hasicm přstrojem prškovm nebo pěnovm s obsahem nplně nejmně 6 kg (popř. litrů). Z hlediska novch evropskch norem, tj. od roku 1997, a konkretizac vyhlškou č. 23/2008 Sb. tomuto požadavku odpovd přenosn hasic přstroj s hasic schopnost 183 B, a to buď pěnov nebo prškov. Přijetm ustanoven 15 odst. 2 vyhlšky č. 23/2008 Sb. bylo přistoupeno k novmu řešen, podle něhož stavba rodinnho domu může tvořit společn požrn sek s jednotlivou garž nebo přstřeškem pro osobn, dodvkov nebo jednostop vodidla. S ohledem na to, že ve většině přpadů garž i rodinn dům tvoř jednu stavbu a na trhu jsou dostupn univerzln přstroje, tak vybavenm tohoto společnho požrnho seku, tj. rodinnho domu a jednotliv garže, přenosnm univerzlnm hasicm přstrojem pro hašen všech druhů požru (nejen pevnch ltek, ale i elektrickch zařzen, hořlavch kapalin) je splněn požadavek vyhlšky. Tento hasic přstroj vyhovuje i z hlediska obsluhy jako vhodn prostředek pro prvotn zsah. Tmto řešenm občan ušetř na financovn požrně dělicch konstrukc, mezi kter patř požrn dveře v ceně cca 3 000 Kč, a na dalšch vdajch souvisejcch s jejich užvnm. V přpadě přenosnho hasicho přstroje tedy nejde o nově zavděnou povinnost, pouze o vybaven stavby rodinnho domu, včetně garže, jinm typem hasicho přstroje. Tmto řešenm dochz ke snžen vdajů na požrně dělic konstrukce, ktermi jsou nejčastěji požrn dveře a ochrana nosn stropn konstrukce. Zkladn principy vlastnickho prva podle ministra vnitra nejsou dotčeny, protože nejde o nov uložen povinnosti, kter před činnost vyhlšky č. 23/2008 Sb. neexistovala, pouze o upřesněn zkvalitněn pravy a ochrany vlastnka. Novm řešenm podle ustanoven 15 odst. 2 vyhlšky č. 23/2008 Sb., tj. sloučenm dřve samostatnho požrnho seku rodinnho domu a samostatnho požrnho seku jednotliv garže do jednoho seku, nedochz ke zvšen nkladů, ale jde naopak o šetřen na nkladech, což je v zjmu vlastnka i poslen preventivn funkce ochrany majetku před vzniklou škodou. Uloženm novch technickch podmnek se zvyšuje bezpečnost i posiluje preventivn činnost v rmci vzniku požru, což je zjmem sttu, tedy zjmem veřejnm. S ohledem na vše uveden ministr vnitra konstatuje, že tento požadavek k dosažen zvolenho cle je legitimn, přiměřen a optimln mezi zsahem do zkladnch prv a svobod a veřejnm zjmem ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny.
36. V ustanoven 14 odst. 3 vyhlšky č. 23/2008 Sb. je stanoven požadavek pro včasn zjištěn požru vybavit stavbu (uvedenou v 15 až 18 a 28) jednoduchm detekčnm zařzenm. Jedn se o nov celosvětov trend zavděn jednoduchho, cenově dostupnho zařzen do prostorů, kde trvme hodně času. Toto zařzen autonomn detekce včas detekuje vznik požru, a ohls požrn poplach a umožn včasn nik osob z danho prostoru a tedy zchranu lidskho života. Pořizovac cena v řdech stokorun (od 250 Kč) v porovnn s čstkou za rodinn dům v řdech milionů korun a s hodnotou zdrav a života člověka je neporovnateln. Např. Spojen stty americk dokladuj snžen mrtnosti po použit hlsičů požru v domcnostech tměř na polovinu. S ohledem na vše uveden se ministr vnitra domnv, že tento požadavek k dosažen zvolenho cle je legitimn, přiměřen a optimln při řešen kolize mezi zsahem do zkladnch prv a svobod a veřejnm zjmem ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny.
37. Ministr vnitra uvd, že v letech 2004 až 2006, kdy byla vyhlška č. 23/2008 Sb. připravovna, hovořily statistiky jasně o rostoucm počtu usmrcench a zraněnch osob, a proto byla tato skutečnost brna za věcn a zvažn argument. V pozdějšm obdob, v roce 2007, došlo k poklesu počtu usmrcench, nikoliv však zraněnch osob ve srovnn s předchozm obdobm. Tuto skutečnost však nelze považovat za ucelen a odůvodniteln argument, tak jak je uvedeno v nvrhu veřejnho ochrnce prv. Ze statistickch dat o požrech v domcnostech v letech 1979 až 2008 je zřejm, že došlo k velice nepřznivmu vvoji při požrech v domcnostech, zejmna pokud jde o počet zraněnch osob a vši škody. Požadavek vybavit hasicm přstrojem a autonomn detekc a signalizac rodinn dům, vybavit zařzenm autonomn detekce a signalizace byty v bytovch domech, prostory, kde se pohybuj a trv svůj čas lid s omezenou schopnost pohybu (zařzen sociln pče), a menš hotely, m přispět ke zvšen bezpečnosti lid v těchto prostorech. Podle ministra vnitra hlavnm clem je zajistit požrn bezpečnost občanů, a to způsobem standardnm, v reakci na nov požadavky vyplvajc z členstv v Evropsk unii a dle na nov celosvětov trend. Povinnost vybavit budovy detekc požru a hasicmi přstroji s odkazem na technick normy upravuj i prvn předpisy v jinch členskch zemch Evropsk unie, např. ve Finsku a Rumunsku. Vybaven stavby zařzenm autonomn detekce a signalizace je celosvětovm trendem. Např. v Dnsku je autonomnm hlsičem kouře vybaveno 75 %, ve Finsku 98 %, v Norsku 97 %, ve Velk Britnii 75 % a v USA 95 % všech domcnost. K připomnce veřejnho ochrnce prv, že preventivnho předchzen škodm lze doshnout i vhodnějšmi pojistnmi podmnkami, ministr vnitra uvd, že tato připomnka nen namstě ve vztahu k otzce možnho zrušen vyhlšky č. 23/2008 Sb., neboť orgn sttu - Ministerstvo vnitra - nemůže ukldat pojišťovnm, jakm způsobem maj zohlednit „technick podmnky požrn ochrany staveb“ ve všeobecnch podmnkch smluv, kter se tkaj pojištěn ochrany majetku a osob.
38. Ministr vnitra dle uvd, že vyhlška č. 23/2008 Sb. stanov povinnost vybavit stavby uveden v 15 až l8 a 28 zařzenm autonomn detekce a signalizace, což je technickou podmnkou požrn ochrany ve fzi navrhovn stavby. Vyhlška č. 23/2008 Sb. dle stanov, že stavba m bt užvna v souladu s technickmi podmnkami požrn ochrany staveb, podle kterch byla navržena, provedena a bylo zahjeno jej užvn. Pro dřve postaven stavby nebyla stanovena povinnost vybavit dodatečně určit prostory stvajcch staveb zařzenm autonomn detekce a signalizace, neboť retroaktivita prvnho předpisu je pokldna za nepřpustnou legislativn techniku, kter je v rozporu s požadavkem legitimnho očekvn a prvn jistoty. Retroaktivnmi činky prvnho předpisu by došlo k porušen zsady „stavba m bt užvna v souladu s technickmi podmnkami požrn ochrany staveb, podle kterch byla navržena, provedena a zahjeno jej užvn“, tedy v mstě a času. Z vše uvedench důvodů nejde o diskriminaci a rozpor s čl. 4 odst. 3 Listiny.
39. Ministr vnitra dodv, že k poslen preventivn funkce požrn ochrany v poslednch letech hasičsk zchrann sbory použvaj jin (a lze tvrdit, že i osvědčen) způsob „požrn prevence“. Šřen osvěty o důležitosti požrn ochrany, povinnostech fyzickch osob při užvn stavby, postupu při zjištěn požru, jak hasit apod. probh formou preventivn vchovy, zejmna u dět a mldeže. Rovněž informace o požrn ochraně jsou uvedeny na webovch strnkch hasičskch zchrannch sborů krajů a odborn veřejnost je informovna formou seminřů a kursů. Nutno konstatovat, že tato forma přinš vsledky a sami občan si již nyn (nepovinně) do stvajcch bytů pořizuj zařzen autonomn detekce.
40. Zvěrem ministr vnitra uvd, že zrušenm vyhlšky č. 23/2008 Sb. , popř. jej čsti, by došlo k situaci, že v Česk republice nebude existovat prvn předpis řešc problematiku požrn bezpečnosti staveb. Na zkladě vše uvedenho Ministerstvo vnitra konstatuje, že vyhlška č. 23/2008 Sb. ani jej jednotliv ustanoven nejsou v rozporu s stavou ani s Listinou, a proto navrhuje, aby stavn soud nvrh jako nedůvodn zamtl.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
41. Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Protože jak navrhovatel, tak i ministr vnitra vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn a dle vzhledem k tomu, že stavn soud měl za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.
V.
Aktivn legitimace navrhovatele
42. stavn soud se nejdřve zabval otzkou, zda je navrhovatel - veřejn ochrnce prv - oprvněn podat nvrh na zrušen napadenho prvnho předpisu, resp. jeho jednotlivch ustanoven. Dospěl k zvěru kladnmu, neboť podle ustanoven 64 odst. 2 psm. f) zkona o stavnm soudu je nvrh na zrušen jinho prvnho předpisu nebo jeho jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem nebo zkonem, oprvněn podat podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy i veřejn ochrnce prv.
VI.
stavn konformita legislativnho procesu
43. stavn soud konstatuje, že napaden prvn předpis byl přijat a vydn v souladu s stavou a vyhlšen v souladu se zkonem č. 309/1999 Sb. , o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, ve zněn pozdějšch předpisů. Podle ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu posuzuje stavn soud při rozhodovn obsah zkona nebo jinho prvnho předpisu z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony, a jedn-li se o jin prvn předpis, tž se zkony a zjišťuje, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
44. Ustanoven čl. 79 odst. 3 stavy stanov, že ministerstva mohou na zkladě a v mezch zkona vydvat prvn předpisy, jsou-li k tomu zkonem zmocněna. Napaden vyhlška č. 23/2008 Sb., o technickch podmnkch požrn ochrany staveb, byla vydna Ministerstvem vnitra na zkladě zkonnho zmocněn obsaženho v ustanoven 24 odst. 3 zkona o požrn ochraně.
45. Pro plnost je třeba citovat ustanoven 24 odst. 3 zkona o požrn ochraně, ve kterm se uvd: „Ministerstvo stanov provděcm prvnm předpisem technick podmnky požrn ochrany pro navrhovn, vstavbu nebo užvn staveb, a to za čelem omezen rozvoje a šřen ohně a kouře ve stavbě, omezen šřen požru na sousedn stavby, evakuace osob a zvřat v přpadě ohrožen stavby požrem nebo při požru a umožněn činnho a bezpečnho zsahu jednotek požrn ochrany. Pro podrobnějš vymezen těchto podmnek lze využt hodnot a postupů stanovench českou technickou normou nebo jinm technickm dokumentem upravujcm podmnky požrn ochrany staveb.“.
46. Napaden vyhlška byla zveřejněna v čstce č. 10/2008 Sbrky zkonů a dne 1. července 2008 nabyla činnosti. Dosud nebyla tato vyhlška změněna, stejně jako nebyla změněna nebo zrušena ustanoven zkona o požrn ochraně, kter jsou měřtkem pro abstraktn kontrolu stavnosti a zkonnosti tto vyhlšky. Nvrh byl proto shledn přpustnm.
VII.
Hodnocen stavnho soudu
A) K nvrhu na zrušen vyhlšky
47. Veřejn ochrnce prv ve svm nvrhu v prvn řadě navrhuje zrušen vyhlšky č. 23/2008 Sb. jako celku, a to z toho důvodu, že napaden vyhlška v řadě svch ustanoven odkazuje na česk technick normy, kter však nejsou dostupn veřejně a bezplatně, čmž dochz k porušen čl. 1 stavy a čl. 1 Listiny.
48. K charakteru českch technickch norem je možno uvst nsledujc: česk technick normy jsou zvlštnm druhem norem, ve kterch jsou upraveny velice specifick požadavky - obsahuj technick popis parametrů vrobků, konstrukc, materilů i složitějšch celků z těchto čst tvořench. Technick normy obsahuj informace o obecně uznvanch technickch řešench, zkladn zkonn požadavky bezpečnosti konstrukčn, materilov, protipožrn, hygienick či ochrany zdrav a životnho prostředn. Technick normy pokrvaj tměř všechny oblasti lidsk činnosti.
49. Zkon č. 22/1997 Sb., o technickch požadavcch na vrobky a o změně a doplněn některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, v ustanoven 4 definuje česk technick normy takto:
(1) Česk technick norma je dokument schvlen pověřenou prvnickou osobou ( 5) pro opakovan nebo stl použit vytvořen podle tohoto zkona a označen psmennm označenm ČSN, jehož vydn bylo oznmeno ve Věstnku řadu pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkušebnictv (dle jen „Věstnk řadu“). Česk technick norma nen obecně zvazn.
(2) Nzev česk technick norma a psmenn označen ČSN nesměj bt použity k označen jinch dokumentů.
(3) Česk technick norma poskytuje pro obecn a opakovan použvn pravidla, směrnice nebo charakteristiky činnost nebo jejich vsledků zaměřen na dosažen optimlnho stupně uspořdn ve vymezench souvislostech. .
50. Zkon č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, ve zněn pozdějšch předpisů, o technickch normch nic nestanov.
51. Z vše citovan pozitivn prvn pravy vyplv, že česk technick normy nejsou obecně zvazn. Technick normy jsou považovny za kvalifikovan doporučen (nikoliv přkazy) a jejich použvn je nezvazn, jen dobrovoln.
52. Existuje však cel řada přpadů, kdy je dodržen požadavků konkrtnch českch technickch norem vyžadovno zkonem nebo vyhlškou. Povinnost postupovat při určit činnosti v souladu s českmi technickmi normami může vzniknout předevšm na zkladě ustanoven prvnho předpisu, kter stanov, že ve vztazch upravench tmto prvnm předpisem je nutno dodržovat česk technick normy. V těchto přpadech již lze o určit zvaznosti těchto norem hovořit. Technick normy tedy nejsou obecně zvazn, v určitch přpadech se však stanou obecně zvaznmi, pokud na ně konkrtn prvn předpis vslovně odkže.
53. Odkazy na technickou normu v prvnch předpisech mohou mt z hlediska jejich sly formu odkazu vlučnho (povinnho) nebo (indikativnho). Vlučn odkaz určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje, jako jedin způsob splněn přslušnho ustanoven danho prvnho předpisu. Technick norma tak doplňuje nekompletn prvn požadavek, a stv se tak vlastně součst prvnho předpisu. Tm vznik povinnost řdit se ustanovenmi přslušn normy pro ty subjekty, kterch se dan prvn předpis tk. I když ani v tomto přpadě většinou nejde o obecnou zvaznost, je možno řci, že ve vztahu k plněn požadavků přslušnho předpisu se odkazovan norma nebo jej čst stv zvaznou. V přpadě indikativnho odkazu je shoda s normou jednm z možnch způsobů splněn požadavků prvnho předpisu. Obecn požadavek prvnho předpisu však může bt splněn jinm způsobem. Forma indikativnho odkazu je uplatněna v ustanoven 4a zkona č. 22/1997 Sb., pokud jde o harmonizovan nebo určen normy.
54. Technick normy doplňuj nekompletn prvn požadavek. Odkazy na technick normy maj za cl konkretizovat požadavky obsažen v prvnch normch a chrnit tak veřejn zjem a bezpečnost. čelem splněn detailnch prvnch nroků je předevšm jakost vrobků, ochrana zdrav a života lid, bezpečnost prce a technickch zařzen, požrn ochrana, tvorba a ochrana životnho prostřed, ochrana majetku a dalšch zjmy. Tyto požadavky často vyplvaj z mezinrodnch dohod, ktermi je Česk republika vzna. V posledn době přichzej zejmna z oblasti Evropsk unie.
55. V souladu s prax v Evropsk unii se zavd pojem harmonizovan normy. Harmonizovanou českou technickou normou je takov norma, kter ve vztahu ke konkrtnmu technickmu předpisu obsahujcmu obecn vymezen technickch specifikac obsahuje pravu, jejž splněn se bude považovat za splněn požadavků technickho předpisu.
56. Dodržovn technickch norem je v řadě přpadů rozhodujc podmnkou pro uplatněn na trhu. Na otzku, proč se normy použvaj, i když nejsou prvně zvazn, by se dalo odpovědět tm, že jejich použvn je vhodn, protože usnadňuje vrobu a vměnu zbož, dorozumvn se mezi vrobci a odběrateli, vytvřej důvěru mezi vrobcem a spotřebitelem, přispvaj ke snižovn vrobnch nkladů, odstraňuj překžky na trhu atd. To jsou tak hlavn důvody pro vznik technickch norem na podnikov, nrodn i mezinrodn rovni.
57. Navrhovatel ve svm nvrhu namt, že tm, že vyhlška č. 23/2008 Sb. odkazuje na česk technick normy, nen splněn z stavy a Listiny vyplvajc požadavek, že povinnosti mohou bt ukldny pouze zkonem a na zkladě zkona, způsobem, kter stanov zkon (čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 a dle čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny). S uvedenou nmitkou nelze souhlasit. Napaden vyhlška č. 23/2008 Sb. byla vydna na zkladě zmocněn obsaženho v ustanoven 24 odst. 3 zkona č. 133/1985 Sb., o požrn ochraně, ve zněn pozdějšch předpisů, ve kterm se uvd: „Ministerstvo stanov provděcm prvnm předpisem technick podmnky požrn ochrany pro navrhovn, vstavbu nebo užvn staveb, a to za čelem omezen rozvoje a šřen ohně a kouře ve stavbě, omezen šřen požru na sousedn stavby, evakuace osob a zvřat v přpadě ohrožen stavby požrem nebo při požru a umožněn činnho a bezpečnho zsahu jednotek požrn ochrany. Pro podrobnějš vymezen těchto podmnek lze využt hodnot a postupů stanovench českou technickou normou nebo jinm technickm dokumentem upravujcm podmnky požrn ochrany staveb.“.
58. Z vše citovanho textu zkona vyplv, že tento zkon obsahuje nejen zmocněn k vydn předmětn vyhlšky, ale rovněž zakotvuje možnost využit hodnot a postupů obsažench v českch technickch normch. V přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb. je pak uveden včet norem požrn bezpečnosti staveb. Ustanoven čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, popř. dle čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny tedy porušena nebyla.
59. Napaden vyhlška č. 23/2008 Sb. ve sv přloze č. 1 obsahuje taxativn včet norem požrn bezpečnosti. Vzhledem k obshlosti norem požrn bezpečnosti uvedench v přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb. nebylo čeln, aby tyto normy v plnm zněn byly součst přlohy, kter by nsledně v tomto rozsahu byla přlohou vyhlšky č. 23/2008 Sb. a v tomto zněn nsledně uveřejněna ve Sbrce zkonů.
60. Existence technickch norem a odkaz na ně v prvnch předpisech jsou nezbytn pro to, aby prvn předpisy Česk republiky nebyly nečelně zatěžovny množstvm detailnch prvnch požadavků. Prvn předpis nemůže jt do podrobnost (způsobů vpočtů různch hodnot apod.) uvedench na mnoha strnkch norem. Prvn předpis stanov pouze zkladn podmnky s tm, že na přslušn česk technick normy odkazuje, čmž informuje osoby způsobil k navrhovn staveb a řešen technickch podmnek požrn ochrany staveb (autorizovan inženr a autorizovan technik), kde naleznou podrobn řešen dan problematiky.
61. V ustanoven 99 zkona o požrn ochraně se uvd, že autorizovan inženr nebo technik, ktermu byla udělena autorizace pro požrn bezpečnost staveb (dle jen „autorizovan osoba“), je při realizaci technickch podmnek požrn ochrany staveb stanovench provděcm prvnm předpisem vydanm podle 24 odst. 3 oprvněn použt postup odlišn od postupu, kter stanov česk technick norma nebo jin technick dokument upravujc podmnky požrn ochrany. Při použit takovho postupu však mus autorizovan osoba doshnout alespoň stejnho vsledku, kterho by doshla při postupu podle provděcho prvnho předpisu vydanho podle 24 odst. 3..
62. Uveden ustanoven tak bere zřetel na přpady, kdy projektant (autorizovan osoba) vymysl vhodnějš, inovativn, popř. levnějš řešen, než jak stanov norma.
63. K nmitkm navrhovatele ohledně absence veřejnho a bezplatnho přstupu k českm technickm normm lze uvst nsledujc: do technickch norem je možno v pracovnch dnech nahldnout na hasičskch zchrannch sborech krajů (krajskch ředitelstvch, zemnch odborech) či za poplatek v technickch knihovnch krajskch měst.
64. Česk technick normy je rovněž možno si zakoupit u řadu pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkušebnictv, kam se mohou občan obrtit i s ždost o poskytnut zkladn informace. Česk technick normy je možno dle zakoupit v kontaktnch mstech Hospodřsk komory po cel republice. Od roku 2009 byla tištěn podoba technickch norem o polovinu zlevněna. Průměrn cena českch technickch norem je (a byla i před jejich zlevněnm) nižš, než je průměr v Evropsk unii.
65. Přstup ke všem platnm technickm normm v elektronick podobě je dle možn prostřednictvm internetu, kde je možn si tyto normy za poplatek sthnout (pro jednoho uživatele m služba stt 1 000 Kč na 12 měsců, za zvšenou cenu možnost i vytisknout).
66. Je ovšem třeba tak podotknout, že technick normy nejsou primrně určeny pro řadovho spotřebitele, i když jednm z kolů technickch norem je jeho ochrana, nbrž předevšm pro odbornky profesionly. Technickmi normami z oblasti požrn bezpečnosti jsou vybaveni předevšm autorizovan technici a inženři, posuzujc technick podmnky požrn ochrany (kteř je použvaj při sv prci), což představuje dalš možnost přstupu a nahldnut do nich. Problematiku navrhovn staveb mohou řešit pouze k tomu způsobil osoby, jak vyplv z ustanoven 158 zkona č. 183/2006 Sb. , o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon). Tyto osoby mus ke sv činnosti zskat autorizaci podle zkona č. 360/1992 Sb. , o vkonu povoln autorizovanch architektů a o vkonu povoln autorizovanch inženrů a techniků činnch ve vstavbě, ve zněn pozdějšch předpisů. Navrhovn staveb (projektovn) mohou vykonvat jako podnikatelsk subjekty, z čehož vyplv, že pro vykonvn tto činnosti mus vynaložit určit nklady souvisejc s touto činnost. Mezi tyto nklady lze řadit i pořzen technickch norem.
67. Je tedy možno konstatovat, že přstup k českm technickm normm uvedenm v přloze č. 1 vyhlšky č. 23/2008 Sb. je veřejn a bezplatn. Zsada veřejnho a bezplatnho přstupu k českm technickm normm uvedenm ve vyhlšce č. 23/2008 Sb. nen porušena, neboť podmnka veřejnho a bezplatnho přstupu technickch norem občanovi je zajištěna u sttnch instituc, tj. hasičskch zchrannch sborů krajů. K porušen zkladnho principu demokratickho sttu, tj. rovnosti před zkonem (čl. 1 stavy, čl. 1 Listiny) tedy v důsledku existence odkazů na technick normy obsažench v předmětn vyhlšce nedochz.
B) K alternativnmu nvrhu navrhovatele na zrušen jednotlivch vše uvedench ustanoven vyhlšky
68. Dle veřejnho ochrnce prv napaden ustanoven vyhlšky ukldaj vlastnkům staveb povinnosti, kter ve svm důsledku dopadaj do jejich majetkov sfry tm, že jim ukldaj jednak povinnost pořdit si hasic přstroje a povinnost provdět (resp. objednvat) jejich pravideln revize, jednak povinnost instalovat tzv. zařzen autonomn detekce, což znamen povinn vynaložen finančnch prostředků. Zkladnm prvem, jehož porušen je v tomto namtno, je prvo vlastnick.
Ba) Nmitka porušen principu proporcionality
69. Veřejn ochrnce prv namt rozpor ustanoven 13, 14 odst. 3, 15 odst. 5, 16 odst. 2, 17 odst. 7 a 18 odst. 5 vyhlšky č. 23/2008 Sb. s principem proporcionality v širšm smyslu. Uveden ustanoven upravuj povinn vybaven stavby hasicmi přstroji a zařzenmi autonomn detekce a signalizace.
70. Pot, co stavn soud identifikoval možn zsah do vlastnickho prva, přistoupil ke zkoumn proporcionality zsahu do tohoto zkladnho prva. Proveden testu proporcionality vyžaduje vyhledn a identifikaci cle ustanoven omezujcho zkladn prvo; tmto clem je v danm přpadě veřejn zjem na ochraně života a zdrav osob, jakož i jejich majetku před vznikem požru.
71. V nlezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. S 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.*) stavn soud s odvolnm se na preambuli a čl. 1 stavy dovodil jedno ze zkladnch pravidel fungovn sttn moci, kterm je zsada proporcionality (přiměřenosti) a zkaz zneužit prva. stavn soud konstatoval, že v přpadech střetů zkladnch prv či svobod s veřejnm zjmem, resp. s jinmi zkladnmi prvy či svobodami: „... je třeba posuzovat čel (cl) takovho zsahu ve vztahu k použitm prostředkům, přičemž měřtkem pro toto posouzen je zsada proporcionality (přiměřenosti v širšm smyslu), jež může bt tak nazvna zkazem nadměrnosti zsahů do prv a svobod“ [srov. tž nlez stavnho soudu ze dne 9. řjna 1996 sp. zn. Pl. S 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)]. Tato obecn zsada zahrnuje tři principy, respektive kritria posuzovn přpustnosti zsahu.
72. Prvnm z nich je princip způsobilosti naplněn čelu (nebo tak vhodnosti), jehož obsahem je zvažovn zsahu z pohledu možnho naplněn sledovanho čelu. Dle tohoto principu mus bt přslušn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho statku. Nen-li dan zsah způsobil sledovanho čelu doshnout, jde o projev svvole, jenž se považuje za rozporn s principem prvnho sttu.
73. Dle jde o princip potřebnosti, jenž sleduje analzu plurality možnch prostředků ve vztahu k zamšlenmu čelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezen stavou chrněn hodnoty - zkladnho prva nebo veřejnho statku. Lze-li sledovanho čelu doshnout alternativnmi prostředky, je stavně konformn ten, jenž danou stavně chrněnou hodnotu omezuje v mře nejmenš. Dle tohoto principu je povoleno použit pouze nejšetrnějšho - ve vztahu k dotčenm zkladnm prvům a svobodm - z vce možnch prostředků.
74. Třetm principem je princip přiměřenosti (v užšm smyslu), jmž je poměřovn v kolizi stojcch stavnch hodnot. Dle toho principu jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench [srov. tž nlez stavnho soudu ze dne 13. května 1998 sp. zn. Pl. S 25/97 (N 53/11 SbNU 25; 159/1998 Sb.)].
75. Test proporcionality patř ke standardnm prvnm nstrojům jak evropskch stavnch soudů, tak soudů mezinrodnch, resp. nadnrodnch [srov. četn rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva; svou variantu testu proporcionality použv pochopitelně i Evropsk soudn dvůr - k tomu viz i nlez stavnho soudu ze dne 8. března 2006 sp. zn. Pl. S 50/04 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.)].
76. Z hlediska principu způsobilosti naplněn čelu (vhodnosti), podle kterho mus bt přslušn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho statku, lze přisvědčit tomu, že navrhovan opatřen je způsobil zajistit dosažen předpokldanho cle. Povinn zabezpečen stavby proti požru hasicmi přstroji a zařzenmi autonomn detekce a signalizace je způsobil chrnit životy a zdrav osob a tak jejich majetek před škodlivm vlivem požru. Nejde přitom však jen o ochranu prv vlastnka stavby, ale i o ochranu zjmů osob žijcch v sousedstv a vlastně zjmů cel společnosti. Veřejn zjem na ochraně těchto hodnot je prioritn a m přednost před ochranou vlastnickho prva jednotlivch vlastnků. Veřejn zjem na bezpečnosti a ochraně života, zdrav a majetku převažuje nad zjmem jednotlivho vlastnka na spoře finančnch prostředků na zakoupen zařzen na ochranu před požrem. Je však třeba podotknout, že je předevšm v zjmu samotnho vlastnka poslen preventivn funkce ochrany majetku před hrozc škodou.
77. Z pohledu principu potřebnosti, dle něhož je povoleno použit pouze nejšetrnějšho - ve vztahu k dotčenm zkladnm prvům a svobodm - z vce možnch prostředků, je možno konstatovat, že v předmětn věci je dno racionln spojen mezi clem a prostředky vybranmi k jeho prosazen. Prostředky použit k dosažen cle jsou prostředky šetrnmi a nezbytnmi.
78. Z hlediska třetho principu přiměřenosti (v užšm smyslu), dle kterho jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench, lze konstatovat, že v předmětn věci zvolen opatřen jsou přiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli. Požadovan opatřen nepřiměřeně nezatěžuj vlastnka stavby.
79. Povinnost pořzen hasicch přstrojů a zařzen automatick detekce a signalizace je napadenou vyhlškou uložena za čelem ochrany veřejnho zjmu na ochraně života a zdrav osob a jejich majetku a na zvšen bezpečnosti budov a je zanedbatelnm vdajem ve srovnn s hodnotou pořzen stavby, kterou maj tato zařzen proti požru zabezpečit. Pořzen těchto zařzen vlastnka stavby nijak zvlšť nezatž. Čstka v řdech stokorun v porovnn s čstkou vynaloženou na pořzen rodinnho domu v řdech milionů korun je nesrovnateln, zvlště pokud jeho pořzen je uloženo za čelem ochrany života a zdrav lid. K nmitkm navrhovatele tkajcm se vhodnosti technickch parametrů hasicch přstrojů a zařzen autonomn detekce stavn soud uvd, že tato argumentace nedosahuje stavněprvn roviny, a proto se řešenm uvedench otzek podrobněji nezabval.
80. S ohledem na uveden je možno konstatovat, že požadavek na pořzen hasicho přstroje a zařzen autonomn detekce je k dosažen zvolenho cle, tj. ochrany osob a věc před požrem, vhodn, nezbytn a přiměřen (optimln), pokud jde o poměr mezi zsahem do zkladnch prv a svobod a veřejnm zjmem ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny.
81. Nad rmec řečenho lze dodat, že vlastnk stavby m při zpracovn projektov dokumentace prvo volby, tedy m možnost nevyužt postup podle přlohy č. 4 vyhlšky č. 23/2008 Sb., pokud zpracovatel požrně bezpečnostnho řešen (autorizovan technik nebo inženr) prokže, že jm zvolenm postupem byla zachovna roveň požrn bezpečnosti.
82. Lze tedy uzavřt, že vlastnick prvo vlastnků novch (popř. rekonstruovanch) staveb - a to i s ohledem na proveden test proporcionality - nen dotčeno.
Bb) Nmitka porušen principu rovnosti v prvech
83. K nmitce navrhovatele, že uložen povinnosti instalovat hasic přstroje a zařzen autonomn detekce pouze do novch (popř. do rekonstruovanch) staveb je diskriminačn, a porušuje tak princip rovnosti v prvech zakotven v čl. 4 odst. 3 Listiny, je třeba uvst nsledujc:
84. Vyhlškou č. 23/2008 Sb. stanoven požadavek vybavit určit stavby (ustanoven 14 odst. 3) zařzenm autonomn detekce a signalizace je technickou podmnkou požrn ochrany ve fzi navrhovn stavby. Vyhlška č. 23/2008 Sb. stanov povinnost vybavit stavby uveden v 15 až l8 a 28 zařzenm autonomn detekce a signalizace. stavn soud konstatuje, že napadenou prvn pravu nelze považovat za diskriminačn.
85. Z obecnho pohledu stavn zsadu rovnosti nelze pojmat absolutně, jako kategorii abstraktn, jde o toliko o rovnost relativn. Rovnost jedinců před zkonem nen chpna jako abstraktn kategorie, ale je přičtna k určit prvn normě, pojm se ve vzjemnm poměru různch subjektů apod. Rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy, umožňuje stanovit zvlštn kritria rovnosti pro speciln přpady, neboť všeobecn zsada rovnosti nestanovuje tak přesn meze, aby vylučovala jakoukoli odchylku, požaduje pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů.
86. Pokud jde o nmitku porušen rovnosti, resp. zkazu diskriminace, jak ji garantuje Listina v čl. 1 a 3, k tomu stavn soud poznamenv, že obsah stavnho principu rovnosti vyložil v řadě svch rozhodnut [např. nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb. ), sp. zn. Pl. S 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb. )]. Ztotožnil se v nich s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen již stavnm soudem ČSFR v nlezu ze dne 8. řjna 1992 sp. zn. Pl. S 22/92 (Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, svazek 1, nlez č. 11, str. 37), kter konstatoval, že je „věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně ... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty. “. stavn soud obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn přitom spatřuje ve vyloučen libovůle; hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 ze dne 7. 6. 1995 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.), v němž se uvd: „... nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny zkladnch prv a svobod - apod. “. Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu dajně zakldajcho nerovnost je tedy tmto založen dotčen některho jinho zkladnho prva nebo svobody.
87. stavn soud chpe rovnost jako kategorii relativn, jež vyžaduje odstraněn neodůvodněnch rozdlů. Zsadě rovnosti v prvech je proto třeba rozumět tak, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům či při uložen povinnost mezi prvnmi subjekty nesm bt projevem libovůle, neplyne z n však, že by každmu muselo bt přiznno jakkoliv prvo, resp. všem uložena stejn povinnost.
88. Tento zvěr vyplv i z pravy člnků 1 až 4 zařazench pod obecn ustanoven Listiny. Ustanoven čl. 1 Listiny, jehož porušen je vslovně namtno, nelze vykldat izolovaně od dalšch obecnch člnků 2 až 4 Listiny, ale naopak je nutno pojmout je jako jedin celek. Z pravy těchto obecnch ustanoven je zřejm, že zkladn chrněn hodnoty vyjmenovan v čl. 1 Listiny nekoncipoval stavodrce jako absolutn. Totž održ i čl. 4 Listiny, kter přmo předpokld existenci zkonem stanovench povinnost a omezen, ale i čl. 2 odst. 3 Listiny, v němž se předvd možnost uložit určit povinnosti či omezen. Rovněž mezinrodn instrumenty o lidskch prvech a mnoh rozhodnut mezinrodnch kontrolnch orgnů vychzej z toho, že ne každ nerovn zachzen s různmi subjekty lze kvalifikovat jako porušen principu rovnosti, tedy jako protiprvn diskriminaci jedněch subjektů ve srovnn se subjekty jinmi. Aby k porušen došlo, mus bt splněno několik podmnek: s různmi subjekty, kter se nachzej ve stejn nebo srovnateln situaci, se zachz rozdlnm způsobem, aniž by existovaly objektivn a rozumn důvody pro uplatněn rozdln přstup.
89. stavn soud konstatuje, že rozdln prava povinnost vlastnků novch staveb oproti vlastnkům starch staveb se opr o rozumn a akceptovateln důvody.
90. Vyšš nklady spojen s pořzenm hasicch přstrojů a detekčnch zařzen jsou kompenzovny vyšš rovn požrn bezpečnosti staveb do budoucna. Nejde o nerovnost, jestliže skupině vlastnků, kteř vlastn starš domy, tato povinnost uložena nebyla, zatmco skupině vlastnků, kteř si vybudovali nov domy (popř. zrekonstruovali domy star), je tato povinnost, a to předevšm v jejich zjmu, ukldna. Z uvedench důvodů nejde o diskriminaci ani o rozpor s čl. 4 odst. 3 Listiny. K tto nmitce je konečně možno podotknout, že je předevšm v zjmu samotnch vlastnků staršch budov, aby i oni sv budovy zabezpečili proti požru uvedenmi zabezpečovacmi zařzenmi, přestože jim tuto povinnost prvn předpis neukld.
91. stavn soud nepovažoval za nutn doplňovat dokazovn provedenm vslechů navržench znalců, protože objasňovn technickch problmů by překračovalo rmec stavněprvnho přezkumu.
92. Při shrnut vše uvedenho stavn soud neshledal rozpor napaden vyhlšky s stavnm pořdkem Česk republiky nebo se zkonem, a proto nvrh na zrušen napaden vyhlšky, stejně jako alternativn nvrh na zrušen jejch jednotlivch ustanoven, podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.