Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů 241/2001 účinný od 11.07.2001

Schválené: 18.04.2001
Účinnost od: 11.07.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA., STÁTNÍ SPRÁVA. VEŘEJNÁ SPRÁVA., Orgány samosprávy měst, obcí a krajů. Základní územní samosprávné celky., Matrika. Matriční úřad. Rodný,oddací a úmrtní list. Prohlášení partnerství

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů 241/2001 účinný od 11.07.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 241/2001 s účinností od 11.07.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

241/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 18. dubna 2001 v plénu o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Dne 20. listopadu 2000 podala skupina 18 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky nvrh na zrušen nsledujcch ustanoven zkona č. 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a přjmen a o změně některch souvisejcch zkonů, (dle jen "zkon o matrikch"):

ustanoven vyjdřenho v 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch slovy: ", kter urč a jejich sprvn obvody vymez Ministerstvo vnitra (dle jen "ministerstvo") provděcm prvnm předpisem,"

ustanoven vyjdřenho v 3 odst. 2 psm. a) zkona o matrikch slovy: ", a dle pro obce patřc do jeho sprvnho obvodu vymezenho provděcm prvnm předpisem [ 2 odst. 1 psm. a)],"

ustanoven vyjdřenho v 3 odst. 3 zkona o matrikch slovy: ", a pro dalš městsk čsti nebo městsk obvody ve svm sprvnm obvodu vymezenm provděcm prvnm předpisem [ 2 odst. 1 psm. a)]," a

ustanoven vyjdřenho v 96 psm. a) zkona o matrikch slovy: "matričn řady a jejich sprvn obvody,".

In eventum je navrhovno zrušit cel text ustanoven 2 odst. 1 psm. a), 3 odst. 2 psm. a), 3 odst. 3 a 96 psm. a) zkona o matrikch.

V odůvodněn podn navrhovatel uvedli, že citovan ustanoven zkona o matrikch svěřuj provděcmu předpisu Ministerstva vnitra, jakožto prvnmu předpisu sekundrnmu a podzkonnmu určit, kter z obecnch řadů, městskch řadů, přpadně řadů městskch čst či řadů městskch obvodů budou pověřeny vkonem působnosti na seku matrik. Podle čl. 105 stavy Česk republiky (dle jen "stava") však lze vkon sttn sprvy svěřit orgnům samosprvy jen tehdy, stanov-li to zkon. Podle čl. 100 odst. 1 věty druh stavy zkon stanov, kdy jsou zemn samosprvn celky sprvnmi obvody. Tm je stavou stanoven požadavek, aby svěřen věcn i zemn působnosti orgnům samosprvy při vkonu sttn sprvy bylo provedeno formou zkona. stava za orgn samosprvy určuje pouze zastupitelstvo. Zkon č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), dle jen "zkon o obcch", vymezuje všechny orgny obce, ktermi jsou zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, orgny rady obce a obecn řad. Obecn řad je orgnem obce, tzn. je orgnem samosprvy a vkon sttn sprvy mu lze podle čl. 105 stavy svěřit pouze tehdy, stanov-li to zkon. Podle 61 odst. 1 zkona o obcch obec vykonv na svm zem sttn sprvu ve věcech, kter stanov zkon; působnost v těchto věcech je přenesenou působnost obce. Podle 64 odst. 1 zkona o obcch pověřen obecn řad je orgnem obce, kter vykonv přenesenou působnost pro vce obc ve sprvnch obvodech a v rozsahu stanovenm zvlštnmi zkony. Obecn řad pověřen vkonem působnosti na seku matrik je tak pověřenm obecnm řadem podle 64 zkona o obcch.

Zkon o matrikch zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydn podzkonnho provděcho předpisu, kterm by mělo bt určeno, kter z obecnch řadů budou pověřeny vkonem působnosti na seku matrik (tzn. stanovilo jim jejich věcnou působnost), jakož i vymezeny jejich sprvn obvody (tzn. vymezilo jejich zemn působnost). Tato prvn prava je dle nzoru navrhovatelů v rozporu s čl. 100 odst. 1 a čl. 105 stavy, kter pro svěřen vkonu sttn sprvy orgnům samosprvy, jakož i pro vymezen jejich sprvnch obvodů (čl. 100 odst. 1 stavy a 64 odst. 1 zkona o obcch) vyžaduj formu zkona. Napaden ustanoven je tak dle jejich nzoru v rozporu s čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jež stanov zsadu, že sttn moc lze uplatňovat jen v přpadech a mezch stanovench zkonem, a to způsobem, kter zkon stanov. Vkon sttn sprvy je vkonem sttn moci, přestože v danm přpadě je sttn sprva vykonvna orgny samosprvy.

Dle navrhovatel uvedli, že pokud by stavn soud dospěl k zvěru, že matričn řady podle zkona o matrikch nejsou orgny samosprvy pověřen vkonem sttn sprvy, ale že byly zřzeny matričn řady jako jin sprvn řady podle čl. 79 odst. 1 stavy, pak z tohoto ustanoven vyplv nepochybně požadavek, aby matričn řady jakožto sprvn řady byly zřzeny zkonem a aby jejich působnost, a to jak věcn, tak mstn byla stanovena pouze zkonem. V takovm přpadě by prava obsažen v 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch byla rovněž v rozporu s čl. 2 odst. 2 a čl. 79 odst. 1 stavy a čl. 2 odst. 3 Listiny. Z tohoto důvodu navrhuj, aby stavn soud napaden ustanoven zrušil.

II.

Po zjištěn, že nejsou dny důvody ani pro odmtnut nvrhu podle 43 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") ani pro zastaven řzen podle 67 zkona o stavnm soudu, byl nvrh v souladu s ustanovenm 69 zkona o stavnm soudu zasln Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky s vzvou k psemnmu vyjdřen.

Poslaneck sněmovna prostřednictvm svho předsedy uvedla, že zkon o matrikch svěřuje vkon sttn sprvy na seku matrik v přenesen působnosti řadům obecnch a městskch samosprv. Vjimku tvoř jen vojensk jezdy, ve kterch tuto působnost vykonvaj jezdn řady zřzen podle zkona č. 222/1999 Sb., o zajišťovn obrany Česk republiky. Zkon o matrikch zavd pro řady obecnch a městskch samosprv a pro jezdn řady legislativn zkratku "matričn řad"; nezřizuje tedy ždn sprvn řad, respektive řad veřejn sprvy, neboť všechny již jsou zřzeny zvlštnmi zkony. Bez ohledu na to, zda se ve vztahu k řadům obc a měst jedn o přenesenou působnost vkonu sttn sprvy, či nikoliv, nedochz k nenaplněn stavnho požadavku zřdit sprvn řad zkonem. Rovněž nevznik stavn problm ve věci zkonnho stanoven působnosti ve věcech matrik, neboť působnost matričnch řadů vymezuje zkon o matrikch dostatečně, tj. v souladu s čl. 79 odst. 1 a čl. 105 stavy. V souvislosti s tm se dle ve vyjdřen Poslaneck sněmovny uvd, že vkonem sttn sprvy ve věci matrik pověřil zkon o matrikch v přenesen působnosti orgny obc či měst. Pouze v přpadě stanoven mstn přslušnosti ponechal prvn pravu řdně formulovanm zmocněnm na podzkonn sfře. Nemohlo tak dojt k porušen čl. 105 stavy, neboť tento člnek vyžaduje pouze, aby zkon definoval jakou sttn sprvu (jej obsah a rozsah) m orgn zemn samosprvy vykonvat. Z toho Poslaneck sněmovna dovozuje, že ostatn prvn prava podmnek a způsobu vkonu sttn sprvy již může bt dna prvnm předpisem nižš prvn sly, což je jev v českm prvnm řdu zcela běžn, a v některch přpadech i individulnm sprvnm aktem. Zcela bez nejmenšch vkladovch problmů je pak situace u jezdnch řadů, u kterch je mstn přslušnost dna pro veškerou jimi vykonvanou sttn sprvu hranicemi vojenskho jezdu. Současně Poslaneck sněmovna upozornila stavn soud na skutečnost, že pokud by došlo ke zrušen zmocňovacch ustanoven pro vymezen obvodů matričnch řadů provděcm prvnm předpisem, pak by jednotliv sprvn obvody nestanovoval ždn prvn předpis a zkon o matrikch by se stal v zsadě neaplikovatelnm, a to až do eventuln novelizace.

Na zkladě uvedench důvodů Poslaneck sněmovna neshledv rozpor napadench ustanoven s stavnm pořdkem Česk republiky. Zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a Listinou. Zkon o matrikch prošel řdnm normotvornm procesem, byl schvlen předepsanm počtem poslanců Poslaneck sněmovny, byl podepsn stavnmi činiteli a řdně publikovn ve Sbrce zkonů.

Sent se k nvrhu vyjdřil prostřednictvm svho předsedy, kter uvedl, že zkon o matrikch byl po schvlen Poslaneckou sněmovnou postoupen Sentu. Ten jej předepsanm způsobem projednal dne 2. srpna 2000 na sv 21. schůzi 2. funkčnho obdob. Při projednvn zkona o matrikch byly vzneseny nmitky ohledně stavnosti 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch a dalšch souvisejcch ustanoven, kter zakotvuj oprvněn Ministerstva vnitra stanovit provděcm prvnm předpisem, na kter obecn řady bude přenesen vkon sttn sprvy ve věcech matrik, jakož i stanovit jejich sprvn obvody. Argumenty vychzely z nzoru, že obecn řady jsou sice orgny zemn samosprvy, ale při plněn kolů v přenesen působnosti, což je i vkon matričn činnosti, maj postaven sprvnch řadů, neboť rozhoduj o prvech a povinnostech osob při vkonu sttn sprvy. Proto i jejich působnost při vkonu sttn sprvy (věcn i zemn) by měla bt stanovena v souladu s čl. 79 odst. 1 stavy toliko zkonem, stejně jako je tomu u sttnch orgnů vykonvajcch sttn sprvu. K tomuto nzoru se však většina sentorů nepřiklonila a Sent svm usnesenm č. 431 nvrh zkona o matrikch schvlil ve zněn postoupenm mu Poslaneckou sněmovnou, když z přtomnch 62 sentorů jich hlasovalo pro 32 a proti 13 sentorů.

III.

stavn soud v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů posuzuje obsah zkona podle hledisek obsažench v 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, tedy z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy.

stavn soud nejprve zkoumal, jak mu ukld 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, byl-li napaden zkon přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv bylo zjištěno, že vldn nvrh zkona o matrikch byl schvlen Poslaneckou sněmovnou dne 30. června 2000 (když pro něj ze 169 přtomnch poslanců hlasovalo 157 a 4 poslanci hlasovali proti), Sentem pak dne 2. srpna 2000 (když ze 62 přtomnch sentorů pro něj hlasovalo 32 a 13 hlasovalo proti). Zkon o matrikch byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen pod č. 301 v čstce 85 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 7. zř 2000. Na zkladě těchto zjištěn stavn soud konstatuje, že zkon o matrikch byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

IV.

Zkladem namtan protistavnosti zkonnho zmocněn Ministerstva vnitra k vydn podzkonnho provděcho předpisu určujcho, kter z obecnch řadů budou pověřeny vkonem působnosti na seku matrik, jakož i vymezeny jejich sprvn obvody, je vtka vybočen zkonodrce z mez stanovench čl. 100 odst. 1 a čl. 105 stavy. Svěřuje-li stavodrce pravomoc stanoven přenesen působnosti obce a stanoven toho, kdy jsou obce sprvnmi obvody toliko zkonodrci, odvis posouzen dan nmitky od stanoven povahy uvedenho zkonnho zmocněn a dle od posouzen, dochz-li vydnm přslušnho podzkonnho prvnho předpisu ke svěřen vkonu sttn sprvy orgnům samosprvy (čl. 105 stavy) a ke stanoven toho, kdy jsou obce sprvnmi obvody (čl. 100 odst. 1 stavy) anebo tomu tak nen.

Z hlediska prva stavnho, jakož i prva jednoduchho na předmětnou věc dopadaj čl. 105 a čl. 100 odst. 1 stavy, 61 odst. 1, 109 odst. 3 psm. b), 64 odst. 1, 2 zkona o obcch, 31, 32, 104 odst. 3 zkona č. 131/2000 Sb., o hlavnm městě Praze, a 2 odst. 1 psm. a), 3 odst. 2 psm. a), 3 odst. 3 a 96 psm. a) zkona o matrikch.

Dle čl. 105 stavy vkon sttn sprvy lze svěřit orgnům samosprvy jen tehdy, stanov-li to zkon, přičemž toliko zkon stanov (čl. 100 odst. 1 stavy), kdy jsou obce sprvnmi obvody.

Promtnut stavou založen možnosti svěřit orgnům zemn samosprvy i vkon sttn sprvy pak v rovině obecn představuj v posuzovanm kontextu přslušn ustanoven zkona o obcch a jim analogick ustanoven zkona č. 131/2000 Sb. Dle 61 odst. 1 zkona o obcch obec vykonv na svm zem sttn sprvu ve věcech, kter stanov zkon, přičemž působnost v těchto věcech je jej přenesenou působnost. Na zkladě 109 odst. 3 psm. b) zkona o obcch v oblasti přenesen působnosti obce vykonv sttn sprvu obecn řad, a to s vjimkou věc, kter patř do působnosti zastupitelstva obce, rady obce a zvlštnch orgnů obce, přpadně komis. Ustanoven 64 odst. 1, 2 zkona o obcch pak zakotvuje institut pověřenho obecnho řadu, jmž je orgn obce, kter vykonv přenesenou působnost pro vce obc ve sprvnch obvodech a v rozsahu stanovenm zvlštnmi zkony, přičemž sdla a sprvn obvody jednotlivch pověřench obecnch řadů stanov provděc prvn předpis.

Na zkladě 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch jsou vkonem sttn sprvy na seku matrik pověřeny obecn řady, přpadně městsk řady, v hlavnm městě Praze řady městskch čst, v zemně členěnch statutrnch městech řady městskch obvodů nebo řady městskch čst (dle jen "obecn řady"). Podle 2 odst. 1 psm. a) a 3 odst. 2 psm. a) zkona o matrikch je obecn řad pověřen ve vymezenm sprvnm obvodě vkonem přenesen působnosti na seku matrik v rozsahu tmto stanoven působnosti označen nzvem matričn řad [a to z hlediska legislativně technickho zavedenm legislativn zkratky v dikci ustanoven 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch]. V danm přpadě se tudž nejedn o zřzen sprvnho řadu dle čl. 79 odst. 1 stavy. Určen konkrtnch obecnch řadů pověřench vkonem přenesen působnosti na seku matrik, jakož i odpovdajcch sprvnch obvodů pak zkonodrce v ustanoven 2 odst. 1 psm. a) a v 96 psm. a) zkona o matrikch svěřuje Ministerstvu vnitra.

K zkladnm principům materilnho prvnho sttu nlež maxima všeobecnosti prvn regulace (požadavek obecnosti zkona, resp. obecnosti prvnch předpisů). Všeobecnost obsahu je idelnm, typickm a podstatnm znakem zkona (resp. i prvnho předpisu vůbec), a to ve vztahu k soudnm rozsudkům, vldnm a sprvnm aktům. Smyslem rozdělen sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn je svěřen všeobecn a prvotn mocensk regulace sttu zkonodrstv, odvozen všeobecn mocensk regulace a rozhodovn o individulnch přpadech sprvě a vlučně jenom rozhodovn o individulnch přpadech soudnictv. Z uvedenho vymezen definičnho znaku pojmu zkona (resp. prvnho předpisu) se pak odvj pojem zkona (prvnho předpisu) v materilnm smyslu, od něhož nutno odlišovat zkony (prvn předpisy) ve smyslu formlnm. Jsou-li zkony ve smyslu formlnm akty zkonodrnho orgnu, ktermi tento orgn "povoluje, popřpadě schvaluje, určit konkrtn opatřen vkonnch orgnů (sttn rozpočet, sttn smlouvy a pod.)", přičemž "tradičn nauka se domnv, že zkonn orgn v takovch přpadech vydv - ve formě zkonů - sprvn akty. " (F. Weyr, Československ stavn prvo, Praha 1937, s. 37), podzkonnmi prvnmi předpisy ve smyslu formlnm (a nikoli materilnm) jsou pak prvn předpisy vydvan vldou, ministerstvy a jinmi sprvnmi orgny, jež stanovuj prvn postaven přesně individualizovanch (označench) subjektů. Jakkoli jsou svoj formou pramenem prva (prvnm předpisem), svm obsahem jsou tudž aplikac prva.

Uveden obecn konstatovn plně dopadaj i na posuzovanou věc. Požadavku stavy omezujcmu možnost svěřen vkonu sttn sprvy orgnům obce toliko formou zkona (čl. 105 stavy) a tomu korespondujcmu omezen možnosti stanoven toho, kdy jsou obce sprvnmi obvody, rovněž toliko zkonem (čl. 100 odst. 1 stavy) zkonodrce dostl obecnou pravou obsaženou v ustanoven 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch.

Podpůrnm argumentem pro zmněn zvěr je i skutečnost, že uveden zkonn prava plně koresponduje pravě obecn obsažen v zkoně o obcch. stavn soud v tto souvislosti odkazuje na ustanoven 64 odst. 1, 2 zkona o obcch, jež zakotvuje institut pověřenho obecnho řadu, kterm je orgn obce vykonvajc přenesenou působnost pro vce obc ve sprvnch obvodech a v rozsahu stanovenm zvlštnmi zkony, přičemž sdla a sprvn obvody jednotlivch pověřench obecnch řadů stanov provděc prvn předpis.

Tmto provděcm prvnm předpisem je dle 2 odst. 1 psm. a) ve spojen s 96 psm. a) zkona o matrikch provděc prvn předpis vydvan Ministerstvem vnitra. Jeho obsahem nen obecn prvn prava, nbrž jej aplikace, tj. vymezen sdla a sprvnch obvodů jednotlivch obecnch řadů vykonvajcch působnost na seku matrik.

stavn soud se v tto souvislosti rovněž zabval otzkou, dle nž tm, že zkonodrce svěřil aplikaci obecn zkonn pravy Ministerstvu vnitra ve formě provděcho prvnho předpisu a nikoli ve formě aktu aplikace prva (sprvnho rozhodnut), neporušil stavn princip dělby moci (čl. 2 odst. 1 stavy) a neodňal tm obcm prvo obrtit se na soud, aby přezkoumal zkonnost takovho rozhodnut (čl. 36 odst. 2 Listiny).

Zashl-li by provděc prvn předpis vydan Ministerstvem vnitra na zkladě 2 odst. 1 psm. a) ve spojen s 96 psm. a) zkona o matrikch dle přesvědčen obce do stavou garantovanho prva na samosprvu a pokud nutno takov prvn předpis interpretovat jako prvn předpis ve smyslu formlnm (tj. jako svoj povahou aplikaci prva), pak obci svědč oprvněn podat komunln stavn stžnost dle čl. 87 odst. 1 psm. c) stavy a 72 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu, k stavnmu soudu a dle 74 zkona o stavnm soudu s n spojit nvrh na zrušen tohoto předpisu. V rmci řzen o kontrole norem pak dle 64 odst. 2 psm. e) zkona o stavnm soudu a 35 odst. 2 psm. b) zkona č. 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zřzen), přsluš zastupitelstv kraje aktivn legitimace k podn nvrhu na zrušen provděcho prvnho předpisu, jmž se stanovuj sdla a sprvn obvody jednotlivch pověřench obecnch řadů vykonvajcch působnost na seku matrik. Podn takovho nvrhu krajem je pak podle 14 odst. 3 zkona č. 129/2000 Sb. dno zkonem zakotvenou maximou vzjemn spoluprce kraje a obc.

Oba uveden instituty, tj. jak komunln stavn stžnost spojen s nvrhem dle 74 zkona o stavnm soudu, tak aktivn legitimace kraje v řzen o kontrole norem, sktaj dostatečnou stavn garanci soudn ochrany stavnho prva obce na samosprvu vůči provděcmu prvnmu předpisu vydvanmu Ministerstvem vnitra na zkladě 2 odst. 1 psm. a) ve spojen s 96 psm. a) zkona o matrikch, jmž se stanovuj sdla a sprvn obvody jednotlivch pověřench obecnch řadů vykonvajcch působnost na seku matrik.

Z uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, dle něhož ustanoven 2 odst. 1 psm. a) ve spojen s ustanovenm 96 psm. a) zkona o matrikch nejsou v rozporu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami dle čl. 10 stavy, a proto nvrh na jejich zrušen zamtl. Tyto důvody pak v plnm rozsahu dopadaj i na navrhovan zrušen čsti ustanoven 3 odst. 2 psm. a) a 3 odst. 3 zkona o matrikch, jež jsou toliko ustanovenmi, kter na 2 odst. 1 psm. a) zkona o matrikch odkazuj.

Odlišné stanovisko zaujal k rozhodnutí pléna podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce JUDr. Antonín Procházka.

Načítávám znění...
MENU
Hore