Sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 238/2013 účinný od 05.08.2013

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 36/11 dne 20. června 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejichž jménem jedná poslanec Mgr. Bohuslav Sobotka, na zrušení ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 písm. n), § 13 odst. 3 až 8, § 16a odst. 1 písm. f), odst. 9 až 11, § 17 odst. 4 ve slovech „a s označením variant zdravotní péče podle § 13“, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložená podle odstavců 1 až 5“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 369/2011 Sb., doplněném o alternativní návrh na zrušení ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 odst. 1 písm. n), § 13 odst. 3 až 8, § 16a odst. 1 písm. f), odst. 9 až 11, § 17 odst. 4 ve slovech „a s označením variant zdravotní péče podle § 13“, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 2 a odst. 3 ve slovech „uložená podle odstavců 1 a 2“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

I. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 písm. n), § 13 odst. 3 až 7, § 17 odst. 4 ve slovech „a s označením variant zdravotní péče podle § 13“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 12 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po novelizaci provedené zákonem č. 458/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů pozbývají současně platnosti části přílohy vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a to ty části přílohy, kde je symbolem „E“ označeno, že jde o ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče podle § 13 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. III. Ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2013. IV. Ustanovení § 13 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a ustanovení § 16a odst. 9 až 11, pokud se týkají poplatku za lůžkovou péči podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložená podle odstavců 1 až 5“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 44 odst. 2 a odst. 3 ve slovech „uložená podle odstavců 1 a 2“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po novelizaci provedené zákonem č. 458/2011 Sb., se ruší uplynutím dne 31. prosince 2013.

Odůvodněn�

I.

Vymezen� věci a rekapitulace n�vrhu

1. �stavn�mu soudu byl dne 14. prosince 2011 doručen n�vrh skupiny 51 poslanců Parlamentu Česk� republiky na zrušen� v z�hlav� označen�ch (č�st�) ustanoven� z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� z�kona č. 270/2008 Sb., z�kona č. 59/2009 Sb., z�kona č. 298/2011 Sb. a z�kona č. 369/2011 Sb., pro jejich rozpor s �stavn�m poř�dkem a se z�vazky Česk� republiky vypl�vaj�c�mi z mezin�rodn�ch smluv o lidsk�ch pr�vech. K v�zvě soudu navrhovatel� dodatečně upravili petit n�vrhu tak, že zohlednili novelu z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen „z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�“) provedenou z�konem č. 458/2011 Sb., o změně z�konů souvisej�c� se zř�zen�m jednoho inkasn�ho m�sta a dalš�ch změn�ch daňov�ch a pojistn�ch z�konů, kter� se stane �činnou od 1. 1. 2015. Napaden� pr�vn� �prava

- rozděluje zdravotn� p�či, resp. zdravotn� služby, z hlediska �hrady z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� na variantu z�kladn�, plně hrazenou, a variantu ekonomicky n�ročnějš�, kter� nad r�mec �hrady stanoven� pro z�kladn� p�či z prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� hrazena nen�,

- zvyšuje denn� regulačn� poplatek za poskytov�n� lůžkov� p�če z 60 Kč na 100 Kč,

- opravňuje zdravotn� pojišťovny postihovat poskytovatele zdravotn�ch služeb za porušen� někter�ch povinnost� uložen�ch jim z�konem o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�.

2. Podle navrhovatelů je přijat� pr�vn� �prava v rozporu s čl. 6 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen „Listina“) garantuj�c�m pr�vo na život, čl. 31 Listiny zaručuj�c�m každ�mu pr�vo na ochranu zdrav� a občanům na z�kladě veřejn�ho pojištěn� za podm�nek stanoven�ch z�konem pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky, čl. 4 odst. 4 Listiny ukl�daj�c�m šetřit při použ�v�n� ustanoven� o mez�ch z�kladn�ch pr�v a svobod jejich podstaty a smyslu, čl. 1 Listiny deklaruj�c�m rovnost v důstojnosti i pr�vech, čl. 3 odst. 1 Listiny zaručuj�c�m z�kladn� pr�va a svobody všem bez rozd�lu majetku nebo jin�ho postaven� a čl. 11 odst. 1 Listiny, podle něhož m� vlastnick� pr�vo všech vlastn�ků stejn� z�konn� obsah a ochranu. Současně napaden� �prava odporuje z�vazkům plynouc�m ze čl. 12 odst. 1 a odst. 2 p�sm. c) a d) Mezin�rodn�ho paktu o hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�vech, čl. 11 odst. 1 a 3 a čl. 13 Evropsk� soci�ln� charty, čl. 3 �mluvy o lidsk�ch pr�vech a biomedic�ně, čl. 24 odst. 1 a odst. 2 p�sm. b) �mluvy o pr�vech d�těte a čl. 25 p�sm. a), b), d) a f) �mluvy o pr�vech osob se zdravotn�m postižen�m.

a) Rozdělen� zdravotn�ch služeb na z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš�

3. Již samotn� terminologick� změna, kdy pojem „zdravotn� p�če“ byl v z�koně o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� nahrazen pojmem „zdravotn� služby“, dle navrhovatelů vystihuje celkov� z�měr z�konod�rce směřovat ke koncepci klientsk� medic�ny, poskytovan� dle krit�ria ekonomick�ch možnost� „klienta“. Z�konn� �prava dovoluje rozdělovat zdravotn� p�či podle jej� ekonomick� n�ročnosti pro syst�m, nikoliv jej� �činnosti z hlediska medic�nsk�ho. Použit� formulace jsou přitom velmi v�gn�, v z�koně zcela absentuj� definičn� znaky jedin�ho rozlišen� obou variant, kter�m je „�čeln� a hospod�rn� vynakl�d�n� zdrojů veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�“. Rovněž nejsou vůbec vymezena krit�ria, podle kter�ch by bylo možn� určit n�kladnost zdravotn� p�če při rozlišov�n� jej� z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� varianty. Nen� tak zřejm�, zda krit�riem m� b�t cena l�čiv�ch př�pravků, cena zdravotnick�ho materi�lu, zdravotnick�ch př�strojů, cena zdravotn�ch pomůcek, kvalita p�če ve zdravotnick�m zař�zen� (strava, vybaven� prostor, doplňkov� služby), v�še odměny zdravotnick�ch pracovn�ků, person�ln� a technick� vybaven� či moment�ln� v�še �hrad jednotliv�ch zdravotnick�ch v�konů na z�kladě smlouvy o poskytov�n� a �hradě hrazen�ch služeb dle z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. Podm�nka rozlišen� obou variant, tedy možnost poskytnout zdravotn� službu v�ce než jedn�m způsobem, nevypov�d� nic o tom, jak� je z�konem garantovan� standard zdravotn� p�če. Navrhovatel� v t�to souvislosti poukazuj� na n�lez sp. zn. Pl. �S 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), v němž �stavn� soud konstatoval, že „n�rok občanů na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky je v�z�n na �stavn� požadavek a r�mec veřejn�ho pojištěn�“. Tuto �stavn� kautelu �stavn� soud zopakoval i v n�lezu sp. zn. Pl. �S 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.). Zde �stavn� soud rovněž uvedl, že „z �stavn�ch i z�konn�ch principů nelze tuto p�či dělit na jakousi z�kladn�, ,levnějš�‘, ale m�ně vhodnou a m�ně �činnou, a na nadstandardn�, ,dražš�‘, ale vhodnějš� a �činnějš�. Rozd�l mezi standardn� a nadstandardn� p�č� nesm� spoč�vat v rozd�lech ve vhodnosti a �činnosti l�čby. Z�kon neupravuje, jakou zdravotn� p�či může l�kař, resp. zdravotnick� zař�zen� poskytovat, ale jakou mus� v obecn�m z�jmu poskytovat, aby všichni pojištěnci měli stejnou měrou n�rok na takov� ošetřen� a l�čby, jež odpov�daj� objektivně zjištěn�m potřeb�m a požadavkům n�ležit� �rovně a l�kařsk� etiky. V�vojov� orientace zdravotnictv�, podložen� z�kony, je tedy založena nikoli na přesunu ,lepš�ch‘ �konů zdravotn� p�če z bezplatn� p�če do sf�ry pojištěnci př�mo hrazen�, ale naopak ve směru zlepšov�n� �konů poskytovan�ch bezplatně z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�“. Napadenou �pravu považuj� navrhovatel� za diskriminačn�, neboť př�stup k ekonomicky n�ročnějš� variantě bude z�viset na ochotě či schopnosti zaplatit cenu zdravotn� p�če, nikoliv na potřebě jej�ho čerp�n�. Vytv�ř� se tak re�lně dvoj� zdravotnictv� - pro ty, co maj� jen na z�kladn� variantu, a pro movitějš�, kteř� si mohou dovolit variantu ekonomicky n�ročnějš�. Navrhovatel� vyslovuj� přesvědčen�, že poskytovatel� zdravotn�ch služeb budou upřednostňovat pojištěnce, kteř� si zvol� ekonomicky n�ročnějš� variantu, neboť na tom budou hospod�řsky zainteresov�ni. Naopak pojištěnci, kteř� zvol� z�kladn� variantu, budou z�znamem ve zdravotnick� dokumentaci označeni jako ti, kteř� nepřin�š� nic nav�c, a budou proto postihov�ni např�klad dlouhou čekac� dobou na čerp�n� zdravotn� služby. Pojišťovny budou přitom z�konn� z�kaz takov�ho jedn�n� kontrolovat jen velmi těžko. Zaveden� dvou variant zdravotn� p�če dle krit�ria, zda pojištěnec m� prostředky na to, aby si ze sv�ho p�či dopl�cel, je popřen�m principu rovnosti lid� v důstojnosti a pr�vech. Navrhovatel� připom�naj�, že na proti�stavnost přij�man�ch změn a důsledků vyvolan�ch jejich aplikac� upozorňovali jednotliv� z�konod�rci ve sv�ch vystoupen�ch v r�mci plen�rn�ch rozprav v Poslaneck� sněmovně i Sen�tu, přičemž reprezentativn� př�spěvky v n�vrhu cituj�.

4. Podle Listiny lze meze z�kladn�ch pr�v a svobod stanovit pouze z�konem a pr�va na ochranu zdrav� je možno se dom�hat jen v mez�ch prov�děc�ch z�konů. Z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� přitom poč�t� s t�m, že v�ši �hrad zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě, jakož i vymezen� zdravotn�ch služeb, kter� jsou ekonomicky n�ročnějš� variantou, stanov� prov�děc� předpis, konkr�tně vyhl�ška Ministerstva zdravotnictv�. To tak� stanov� seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami s označen�m variant zdravotn� p�če. I v tomto př�padě již v průběhu přij�m�n� změn upozorňovali někteř� z�konod�rci na porušen� �stavn�ho principu, podle kter�ho vymezit podm�nky poskytov�n� zdravotn� p�če a podm�nky n�roků na bezplatnou zdravotn� p�či lze jen z�konem. Do 31. 3. 1997 obdobnou �pravu obsahoval z�kon č. 20/1966 Sb., o p�či o zdrav� lidu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, podle něhož zdravotn� p�či za plnou nebo č�stečnou �hradu, popř�padě jej� v�ši, mělo bl�že vymezit Ministerstvo zdravotnictv� v dohodě s Ministerstvem financ� vyhl�škou. Souvisej�c� ustanoven� z�kona č. 550/1991 Sb., o všeobecn�m zdravotn�m pojištěn�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, svěřovalo stanovit okruhy p�če plně hrazen� a č�stečně hrazen� Zdravotn�mu ř�du, kter� byla zmocněna vydat vl�da sv�m nař�zen�m. Tuto pr�vn� �pravu zrušil �stavn� soud sv�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 35/95 (č. 206/1996 Sb.) s t�m, že „nelze připustit, aby vymezen� rozsahu v�še poskytovan� zdravotn� p�če za plnou nebo č�stečnou �hradu byla ponech�na na �pravě jin�m než z�konn�m pr�vn�m předpisům“. Nyn� napaden� �prava vykazuje s tou, kterou �stavn� soud uveden�m n�lezem zrušil, dle navrhovatelů zcela shodn� rysy proti�stavn�ho omezen� z�kladn�ch pr�v.

b) Zv�šen� regulačn�ho poplatku

5.Navrhovatel� předes�laj�, že za proti�stavn� považuj� vešker� regulačn� poplatky zaveden� z�konem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů, přičemž se v tomto směru ztotožňuj� s argumentac� obsaženou v odlišn�ch stanovisc�ch sedmi soudců �stavn�ho soudu podan�ch k n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.). Upozorňuj� však, že se nedom�haj� opakovan�ho posouzen� t�hož, tedy cel�ho komplexu regulačn�ch poplatků, ale zcela nov� z�konn� �pravy zvyšuj�c� regulačn� poplatek za každ� den poskytov�n� lůžkov� p�če z 60 Kč na 100 Kč. Důvody zv�šen� o cel� 2/3, tedy v citeln� v�ši, byly zdůvodněny toliko proklamativně, bez doložen� potřebnosti a racionality takov�ho opatřen�, ostatně v�hrady v připom�nkov�m ř�zen� vzneslo i Ministerstvo financ�. Od zaveden� poplatku v roce 2008 nedošlo k natolik v�znamn�mu n�růstu n�kladů ani v segmentu lůžkov�ch zdravotnick�ch zař�zen� ani zdravotnictv� jako celku. Nav�šen� neodpov�d� m�ře inflace ani růstu nomin�ln�ch a re�ln�ch mezd. Č�stka nav�šen� nen� zanedbateln�, zejm�na pro někter� soci�ln� skupiny bude bari�rou v př�stupu ke zdravotn� p�či, zvl�šť když nejsou stanoveny ž�dn� ochrann� limity. V�razně negativn� dopad m� nav�šen� na osoby zdravotně postižen�. Nav�šen� poplatku m� dle n�zoru navrhovatelů zejm�na ve vztahu k takov�m skupin�m pojištěnců, jako jsou děti, senioři, osoby zdravotně postižen� a osoby soci�lně slab�, „rdous�c� efekt“.

c) Opr�vněn� zdravotn�ch pojišťoven sankcionovat poskytovatele zdravotn�ch služeb

6. Pojišťovn�m je předmětn� opr�vněn� d�no, ačkoliv nejsou org�ny veřejn� moci a nejsou z�sadně vůči poskytovatelům zdravotn�ch služeb ani v nadř�zen�m postaven� ani v postaven� org�nu opr�vněn�ho uplatňovat vůči nim veřejnou moc. Vztahy mezi zdravotn�mi pojišťovnami a poskytovateli zdravotn�ch služeb stoj� na soukromopr�vn�m z�kladě a uplatňuje se mezi nimi princip priv�tn� autonomie. Ostatně tento př�stup z�konod�rce kritizovali někteř� soudci �stavn�ho soudu ve sv�ch odlišn�ch stanovisc�ch k v�še citovan�mu n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08. Zdravotn� pojišťovny maj� velmi širokou volnou �vahu při ukl�d�n� pokut, a to jak co do v�še, tak i jej�ho opakovan�ho ukl�d�n�. Maxim�ln� v�še pokut je značn� a lze j� ohrozit samotnou hospod�řskou existenci poskytovatele zdravotn�ch služeb. Navrhovatel� vyjadřuj� obavu, že zdravotn� pojišťovna může prostřednictv�m tohoto sankčn�ho opr�vněn� př�mo či nepř�mo působit na poskytovatele zdravotn�ch služeb ve vztahu k uzav�r�n�, plněn� nebo ukončen� smlouvy o poskytov�n� a �hradě hrazen�ch služeb, zvl�šť jsou-li či byli spolu ve sporu. V př�padech, kdy uložen� pokuty zakl�d� důvod pro ukončen� smlouvy o poskytov�n� a �hradě hrazen�ch služeb bez v�povědn� lhůty (� 17 odst. 2 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�), zdravotn� pojišťovna může vystupovat jako skutečn� „soudce ve sv� vlastn� věci“. Oproti tomu poskytovatel zdravotn�ch služeb ž�dn�m podobn�m veřejnopr�vn�m sankčn�m opr�vněn�m vůči zdravotn� pojišťovně nedisponuje.

II. A)

Vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

7. �stavn� soud zaslal n�vrh na zah�jen� ř�zen� v souladu s ustanoven�m � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen „z�kon o �stavn�m soudu“) �častn�kům ř�zen� - Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky.

8. Poslaneck� sněmovna reagovala stručn�m vyj�dřen�m. Zrekapitulovala v něm průběh legislativn�ho procesu s t�m, že předmětn� z�kony novelizuj�c� z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� považuje za ř�dně přijat� a vyhl�šen�. Posouzen� napaden�ch ustanoven� nech�v� zcela na zv�žen� �stavn�m soudem.

9. Rovněž Sen�t ve sv�m vyj�dřen� nevyj�dřil jednoznačně podporu ani podan�mu n�vrhu ani napaden� z�konn� �pravě. Konstatoval, že z�ležitosti byla věnov�na velk� pozornost již v org�nech Sen�tu, kde stejně jako n�sledně při projedn�n� v pl�nu převažovaly v�hrady sen�torů hodnot�c� n�vrh jako proti�stavn�, oproti menšinov�mu stanovisku s n�vrhem souhlasit. To se tak� odrazilo v hlasov�n�. Ve vyj�dřen� je n�sledně pops�no projedn�v�n� novely ve vztahu k jednotliv�m ustanoven�m navrhovan�m nyn� ke zrušen�. Celkově takt�ž Sen�t ponech�v� zcela na �vaze �stavn�ho soudu, jak jednotliv� č�sti posoud� a s konečnou platnost� rozhodne.

10. Možnost vl�dy a veřejn�ho ochr�nce pr�v vstoupit do ř�zen� v postaven� vedlejš�ho �častn�ka ř�zen�, zakotven� s �činnost� od 1. 1. 2013 v � 69 odst. 2 a 3 z�kona o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 404/2012 Sb., se uplatn� jen pro ř�zen� zah�jen� po 1. 1. 2013 (viz sdělen� �stavn�ho soudu č. 469/2012 Sb. k �činkům z�kona č. 404/2012 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 99/1963 Sb., občansk� soudn� ř�d, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony, na neskončen� ř�zen� před �stavn�m soudem zah�jen� před 1. 1. 2013).

II. B)

Stanoviska dalš�ch dotčen�ch subjektů

11. �stavn� soud považoval za ž�douc� z�skat komplexnějš� n�hled na předestřenou problematiku, oslovil proto dalš� subjekty reprezentuj�c� jednotliv� z�jmov� skupiny, u nichž oček�val protichůdn� postoj k předmětn� reformě. Ve snaze zachovat n�zorovou vyv�ženost poskytl takto možnost vyj�dřit se k n�vrhu předevš�m Ministerstvu zdravotnictv� jako zpracovateli zdravotnick� reformy, d�le Svazu zdravotn�ch pojišťoven Česk� republiky, Všeobecn� zdravotn� pojišťovně, Česk� l�kařsk� komoře a Svazu pacientů Česk� republiky.

12. Ministerstvo zdravotnictv� předložilo k n�vrhu podrobn� stanovisko strukturovan� dle okruhů vymezen�ch v n�vrhu. Zaveden� �prava z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� p�če co do �stavn� konformity dle přesvědčen� Ministerstva zdravotnictv� obstoj�, což dokl�d� přehledem nosn�ch bodů �pravy: a) garance určit�, komplexně pojat� zdravotn� p�če hrazen� ze zdravotn�ho pojištěn�, vymezen� kvalitativn�mi znaky; b) zdravotn� p�če mus� b�t skutečně �činn�; c) skutečně �činn� mus� b�t obě varianty p�če; d) pojištěnec m� pr�vo na nab�dku z�kladn� plně hrazen� varianty a na informace o ekonomicky n�ročnějš� variantě včetně rozd�lu v ceně; e) v př�padě volby ekonomicky n�ročnějš� varianty hrad� pojištěnec pouze rozd�l oproti variantě z�kladn�; f) cen�k ekonomicky n�ročnějš�ch variant je veřejně dostupn�; g) je zak�z�no upřednostňovat pacienty vol�c� ekonomicky n�ročnějš� variantu; h) ekonomicky n�ročnějš� varianta je leda takov�, kter� je takto označena v prov�děc�m předpise; i) z bezplatn� p�če se nest�v� placen�, objem plně hrazen� p�če zůst�v� zachov�n. Ministerstvo zdravotnictv� z�sadně nesouhlas�, že chyb� definice z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� p�če. Ustanoven� � 13 odst. 1 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� zajišťuje pojištěnci n�rok na zdravotn� p�či hrazenou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, kter� je zde definov�na obecn�mi znaky (m� za c�l zlepšit či zachovat zdravotn� stav nebo zm�rnit utrpen�, mus� odpov�dat zdravotn�mu stavu pojištěnce a �čelu, jehož m� b�t dosaženo, je v souladu se současn�mi dostupn�mi poznatky l�kařsk� vědy a existuj� důkazy o jej� �činnosti). Nejvyšš� možn� standard zdravotn� p�če odpov�daj�c� zdravotn�mu stavu a potřeb�m pacienta ve smyslu stejn�ho terapeutick�ho �činku je zajištěn vždy u obou variant, tedy i u varianty z�kladn�. Teprve v př�padě, že lze poskytnout zdravotn� p�či splňuj�c� uveden� krit�ria � 13 odst. 1 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� v�ce způsoby, kter� maj� stejn� terapeutick� �činek, je krit�riem �hrady možn�ch variant �čeln� a hospod�rn� vynakl�d�n� finančn�ch prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Při porovn�n� n�kladů jednotliv�ch variant do nich mus� b�t zahrnuto vše, co s poskytnut�m takov� p�če souvis� (samotn� v�kon, d�lka souvisej�c� hospitalizace, l�ky, zdravotnick� prostředky atd.). Ž�dnou zdravotn� p�či, kterou lze poskytnout pouze jedin�m způsobem, nelze označit za ekonomicky n�ročnějš� variantu. Postup provozovatele zdravotn�ch služeb bude vždy takov�, že l�kař posoud� zdravotn� stav pacienta a od něj se odv�jej�c� �čel poskytnut� zdravotn�ch služeb, stanov� optim�ln� variantu p�če, kter� se pro dan� př�pad stane variantou z�kladn�, a teprve n�sledně bude zkoumat, zda pro př�slušn� l�čebn� postup neexistuj� varianty ekonomicky n�ročnějš� s identick�m terapeutick�m �činkem. Určen� podm�nek, na jejichž z�kladě bude možno variantu p�če identifikovat, nen� ponech�no na �vaze ministra, �prava prov�děc�m předpisem pouze prov�d� př�slušn� ustanoven� z�kona, aby aplikace obecn�ch z�konn�ch mez� byla pro �častn�ky co nejjednodušš� a uživatelsky komfortn�. Zmocněn� je odrazem z�konod�rcovy snahy optim�lně nastavit syst�m tak, aby se nevyčerpal, ale současně umožnil realizaci pr�va garantovan�ho Listinou. Pracuje s pojmy �čel a hospod�rnost hrazen� p�če, kdy �čel je medic�nsk�m hlediskem odr�žej�c�m z�jem pacienta a hospod�rnost reflektuje omezen� objem prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Popsan� způsob a nov� z�konn� meze již Ministerstvo zdravotnictv� aplikovalo ve vyhl�šce č. 411/2011 Sb., kterou se měn� vyhl�ška Ministerstva zdravotnictv� č. 134/1998 Sb., kterou se vyd�v� seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami, ve zněn� pozdějš�ch předpisů; ekonomicky n�ročnějš� variantou zdravotn� p�če je pouze takov�, kter� pro pacienta již nepřin�š� zlepšen� z hlediska medic�nsk�ho, ale přin�š� mu zv�šen� pohodl� nebo naplňuje jeho subjektivn� preference (někter� očkov�n�, fixačn� s�dry apod.). Ministerstvo zdravotnictv� rovněž nesouhlas� se způsobem srovn�n� pr�vn� �pravy nyn� napaden� s tou, kterou zrušil �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 35/95 (č. 206/1996 Sb.), resp. s tvrzen�m, že vykazuj� shodn� rysy. Nyn� je vymezen� obou variant, a to jak co do prvků společn�ch (stejn� terapeutick� �činek), tak i rozlišuj�c�ch (soulad s �čeln�m a hospod�rn�m vynakl�d�n�m zdrojů veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�), stanoveno př�mo z�konem. V předchoz�m př�padě to byl pouze podz�konn� předpis - předpokl�dan� Zdravotn� ř�d. Pokud jde o nav�šen� regulačn�ho poplatku, rozhodně nevytv�ř� bari�ru př�stupu ke zdravotn� p�či. Jeho zaplacen� nen� zakotveno jako podm�nka pro poskytnut� hrazen� zdravotn� p�če, ta mus� b�t poskytovateli zdravotn�ch služeb poskytnuta bez ohledu na to, zda poplatek zaplacen byl či nikoliv. Anal�zou statistick�ch �dajů Ministerstvo zdravotnictv� zjistilo, že syst�m regulačn�ch poplatků, tak jak byl poč�naje 1. 1. 2008 nastaven, ž�dn�m způsobem dostupnost zdravotn� p�če neomezil, a to ani pro nejchudš� občany. Přitom splnil zam�šlen� �čel regulačn�ho efektu na spotřebu zdravotn� p�če. �roveň zv�šen� vych�z� z ekonomick�ch propočtů v�še denn�ch n�kladů na spotřebu 10 % dom�cnost� s nejnižš�mi př�jmy v Česk� republice přepočten�ch per capita (nezapoč�t�vaj� se v�daje na bydlen�, ale na potraviny a n�poje, tab�k, vodn� a stočn�, elektrickou energii, plyn a paliva, ambulantn� zdravotn� p�či, pohonn� hmoty a oleje, kulturn� služby, rekreačn� a sportovn� služby, herny a loterie, restaurace a kav�rny a j�delny), kter� v roce 2010 činily 99,74 Kč. Navrhovan� opatřen� proto nemůže m�t proklamovan� rdous�c� efekt. Konečně Ministerstvo zdravotnictv� s navrhovateli nesouhlas� ani v tom, že by odporovalo �stavn�mu poř�dku opr�vněn� zdravotn�ch pojišťoven pokutovat poskytovatele zdravotn� p�če. Poukazuje na jin� př�pady, kdy pr�vo svěřuje v�kon veřejn� spr�vy osobě soukrom�ho pr�va, ostatně v př�padě st�tu a veřejnopr�vn�ch korporac� je běžn�, že kromě veřejnopr�vn�ch vztahů vystupuj� jako subjekty soukromopr�vn�. K prol�n�n� soukrom�ho a veřejn�ho pr�va a od něj se odv�jej�c� sm�šen� povaze činnosti instituc� a k hranic�m veřejn�ho a soukrom�ho pr�va se vyj�dřil opakovaně i �stavn� soud [Ministerstvo zdravotnictv� odkazuje na rozhodnut� sp. zn. II. �S 75/93 ze dne 25. 11. 1993 (U 3/2 SbNU 201) a sp. zn. I. �S 41/98 ze dne 1. 12. 1998 (N 147/12 SbNU 363)]. V posuzovan�m př�padě je st�tn� spr�va delegov�na v�slovně z�konem, jsou přesně vymezeny př�pady, podm�nky a sankce, na postup zdravotn�ch pojišťoven se vztahuje spr�vn� ř�d a jejich rozhodnut� je přezkoumateln� soudem. Podle Ministerstva zdravotnictv� je �prava obdobn� př�padům, kdy st�t prostřednictv�m spr�vn�ch �řadů ukl�d� sankce za porušen� z�kona osob�m, s nimiž uzav�r� či může uzavř�t smlouvy s rozličn�m plněn�m. Dosavadn� pr�vn� �prava umožňuje pojišťovn�m sankcionovat i pojištěnce a zaměstnavatele, proti čemuž navrhovatel� kupodivu ničeho nenam�taj�. Legislativn� řešen� je nejen opodstatněn�, ale i vhodn�, neboť pojišťovny disponuj� potřebn�mi �daji od poskytovatelů zdravotn�ch služeb i pojištěnců. Jde vesměs o osobn� �daje, jejichž dalš� před�v�n� ohrožuje jejich ochranu. Lze pouk�zat i na dosavadn� praxi, kdy pokuta byla uložena v pouh�ch 93 př�padech a vybr�na jen v 41 př�padech, a to v celkov� v�ši 587 500 Kč.

13. Svaz zdravotn�ch pojišťoven Česk� republiky prostřednictv�m sv�ho prezidenta argumenty navrhovatelů rovněž odm�t�. Rozdělen� zdravotn� p�če nemůže b�t vzhledem ke stejn�mu terapeutick�mu �činku diskriminačn�. Svaz zdravotn�ch pojišťoven po rozdělen� p�če na standardn� a nadstandardn� dlouhodobě vol� a zaveden� leg�ln� možnosti si za zdravotn� p�či připlatit v�t�. Pr�vn� �prava naopak uvolnila dostupnost i ekonomicky n�ročnějš� varianty zdravotn� p�če pro ty, kteř� si nemohli dovolit zaplatit cel� zdravotnick� prostředek nebo službu, neboť dnes si připlat� pouze rozd�l. Nav�šen� regulačn�ho poplatku je nutno vidět v celkov�m kontextu �pravy, když na druhou stranu došlo ke zrušen� poplatku za položku na receptu. Ve sv�m důsledku tak došlo pro širš� skupinu pacientů ke sn�žen� z�těže. Nav�c je zde možnost regulačn� poplatek vůbec neplatit, jde-li o pojištěnce pob�raj�c�ho d�vku pomoci v hmotn� nouzi. Pokud jde o opr�vněn� pojišťoven sankcionovat zdravotnick� zař�zen�, mus� se dle Svazu zdravotn�ch pojišťoven rozlišovat dva různ�, na sobě nez�visl� vztahy, kter� mohou mezi pojišťovnou a zdravotnick�m zař�zen�m vzniknout; na jedn� straně čistě obchodněpr�vn� vztah a na druh� vztah veřejnopr�vn�, kdy pojišťovna vystupuje jako vykonavatel veřejn� moci. S�m �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08 dospěl k z�věru, že je na vůli z�konod�rce, kter� subjekt vybav� pravomoc� veřejnopr�vn� sankce.

14.Všeobecn� zdravotn� pojišťovna s navrhovateli takt�ž nesouhlas�. Zaveden� nadstandardu je modern� způsob dosažen� veřejn�ho z�jmu a krokem vpřed. Napadenou �pravu nelze považovat za diskriminačn� ani zabraňuj�c� v př�stupu k p�či. Hrazen� p�če mus� odpov�dat zdravotn�mu stavu pacienta a �čelu, jehož m� b�t dosaženo. Z toho plyne, že bude-li pro konkr�tn�ho pojištěnce představovat ekonomicky n�ročnějš� varianta jedinou možnost zdravotn� p�če, bude pro něj variantou z�kladn�. Rozd�ly variant nespoč�vaj� ve vhodnosti a �činnosti l�čby, z�kon jasně požaduje stejn� terapeutick� �činek. Všeobecn� zdravotn� pojišťovna upozorňuje na fakt, že spolu�čast u l�čiv�ch př�pravků stanovuje St�tn� �stav pro kontrolu l�čiv pouh�m rozhodnut�m, dlouho je rovněž využ�v�n syst�m variant �hrady u br�l�. Podm�nky jsou jasně stanoveny z�konem (ze stejně �činn�ch l�čebn�ch postupů se hrad� jen ten nejlevnějš�), seznam zdravotn�ch v�konů o ničem nerozhoduje, pouze označuje ty v�kony, kter� z�kon zařadil pro jejich cenu mezi hrazen� jen do v�še nejlevnějš� alternativy. Pokud jde o poplatek za lůžkovou p�či, ten se jako takov� osvědčil při regulaci naduž�v�n� p�če. Přitom nav�šen� bylo nutn� k tomu, aby měl opravdu demotivuj�c� �činek. Může b�t jistě pro někter� skupiny pojištěnců z�těž�, ovšem k řešen� těchto situac� m� st�t n�stroje v oblasti soci�ln�ho zabezpečen�. Nelze přehl�dnout, že u dět� a seniorů byl sn�žen limit na (ostatn�) regulačn� poplatky, č�mž došlo ke sn�žen� celkov� z�těže. Konečně možnost ukl�dat veřejnopr�vn� sankce je nejlepš� způsob, jak vynutit na poskytovatel�ch zdravotn�ch služeb plněn� povinnost�. Zdravotn� pojišťovny jsou veřejn� instituce, minimalizace zneužit� pravomoci z jejich strany je zaručena ukl�d�n�m pokut ve spr�vn�m ř�zen� s n�slednou možnost� soudn�ho přezkumu.

15. Česk� l�kařsk� komora u rozdělen� p�če rozlišuje dva aspekty. Zaprv� je to samotn� rozdělen� zdravotn�ch v�konů stejn�ho terapeutick�ho �činku na v�kony proveden� v z�kladn� variantě a variantě ekonomicky n�ročnějš� s př�platkem pojištěnce, kter� samo o sobě za proti�stavn� nepovažuje. Pojištěnec m� při st�vaj�c� pr�vn� �pravě vypl�vaj�c� z � 13 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� zaručeno, že ze zdravotn�ho pojištěn� jsou hrazeny všechny zdravotn� služby, kter� jsou potřebn� k ochraně jeho zdrav�, avšak způsob jejich proveden�, může-li b�t v někter�ch př�padech rozd�ln�, si může s�m zvolit a za komfortnějš� si dobrovolně připlatit. Za situace, kdy se česk� zdravotnictv� opakovaně pot�k� se z�važn�mi ekonomick�mi probl�my a kdy i v okoln�ch demokratick�ch zem�ch existuje pro občany možnost se regul�rně připojistit, přičemž všeobecn� zdravotn� pojištěn� pokr�v� jen p�či nejnutnějš�, je možnost připl�cen� za určit� nadstandard ž�douc� a poskytovatel� zdravotn�ch služeb po něm sami volali. Nav�c nově se kalkuluje jen s rozd�lem mezi komfortnějš�m a m�ně komfortn�m proveden�m zdravotn�ho v�konu či zdravotn� pomůckou, což je dle Česk� l�kařsk� komory pro pojištěnce pozitivn�, neboť dosud si museli takov� v�kony či pomůcky hradit zcela sami. Pokud jde o druh� aspekt, tedy způsob v�běru jednotliv�ch �konů, u nichž lze varianty p�če a pomůcek nab�zet, ten je ponech�n na ryze administrativn�m �řednick�m postupu - ministersk� vyhl�šce (st�vaj�c� praxe je takov�, že Ministerstvo zdravotnictv� rozhodne ve vyhl�šce, kterou se stanov� seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami, jak� v�kony lze nab�zet kromě z�kladn� i v ekonomicky n�ročnějš� variantě). K poplatku za poskytov�n� lůžkov� p�če m� Česk� l�kařsk� komora jen terminologickou v�hradu, neboť jde ve skutečnosti o platbu za hotelov� služby. Jde v�cem�ně o služby, kter� by hospitalizovan� pacient musel hradit i v dom�c�m prostřed� (strava, světlo, teplo, v�měna ložn�ho pr�dla). Proti nav�šen� jako takov�mu nic nenam�t�, odpov�d� podle n� patrně zv�šen�m n�kladům, k němuž za čtyři roky došlo. Konečně opr�vněn� zdravotn�ch pojišťoven sankcionovat poskytovatele je dle Česk� l�kařsk� komory v situaci, kdy jde o smluvn� partnery bezprecedentn� a v demokratick�ch zem�ch vyloučen�. V širš�m r�mci připom�n� opakovaně kritizovan� nerovn� postaven� pojišťoven a zdravotnick�ch zař�zen� a upozorňuje na probl�m ještě t�živějš�, než je ten obsažen� v n�vrhu, a sice pokřiven� a netransparentn� pravidla uzav�r�n� smluv o poskytov�n� p�če mezi pojišťovnami a zdravotnick�mi zař�zen�mi; o byt� a nebyt� soukrom�ho l�kaře, resp. zdravotnick�ho zař�zen� rozhoduje fakticky př�zeň či nepř�zeň �ředn�ka monopoln� zdravotn� pojišťovny, nikoliv preference pacientů.

16. Svaz pacientů Česk� republiky se stran rozdělen� p�če do variant naopak ztotožňuje se stanoviskem navrhovatelů. Jedině ošetřuj�c� l�kař může rozhodnout, co je v konkr�tn�m př�padě nutno pro pacienta udělat a pr�vě to m� b�t hrazeno z veřejn�ho pojištěn�. Podle svazu je dokonce zapotřeb� zcela zak�zat paraleln� poskytov�n� individu�lně placen� p�če v zař�zen�ch pracuj�c�ch smluvně pro veřejnou pojišťovnu. Odm�taj� všechna omezen� hrazen� zdravotn� p�če, ať už budou stanovena z�konem či podz�konn�m předpisem, neboť jsou principi�lně v rozporu s čl. 31 Listiny. Odm�taj� rovněž regulačn� poplatky, včetně poplatku za lůžkovou p�či, neboť nemaj� co regulovat. Počet ošetřen�ch po jejich zaveden� klesl jen o ty nejchudš�, kteř� jsou ale skutečně nemocn�. Naopak se rozš�řil fenom�n zvan� na kontroln� vyšetřen�, z něhož si učinili někteř� poskytovatel� v�znamn� obchod. V�še poplatku za hospitalizaci je bezohledn�, podporuj� proto argumentaci n�vrhu na jeho zrušen�. Sankce, kter� mohou pojišťovny ukl�dat poskytovatelům, jsou nesmyslně vysok�, skutečnou motivac� jejich zaveden� muselo b�t poskytnut� n�stroje k likvidaci někter�ch poskytovatelů zdravotn�m pojišťovn�m. Souč�st� stanoviska Svazu pacientů Česk� republiky bylo vyj�dřen� N�rodn� rady osob se zdravotn�m postižen�m. Ta považuje za nejv�znamnějš� projedn�van� t�ma problematiku poplatků ve zdravotnictv�. S jejich platbou z�sadně nesouhlas�. U hendikepovan�ch pacientů nepln� ž�dnou regulačn� �lohu, hospitalizace je u nich spojena vždy s řadou nepř�jemn�ch, ve vyj�dřen� popisovan�ch přek�žek, a hospitalizaci se proto snaž� naopak vyhnout. Tito pacienti maj� nav�c zdravotn� pot�že častěji, nutn� pobyt v nemocnici je delš�, obecně se obt�žněji l�č�. Tyto osoby jsou d�le limitov�ny ve v�dělkov�ch možnostech, re�lně je nab�dka pracovn�ch př�ležitost� pro ně minim�ln�. Invalidn� důchody, kter� jsou obvykle jejich jedin�m př�jmem, jsou velmi n�zk� a nastavenou v�ši poplatku za lůžkovou p�či pro ně čin� neakceptovatelnou. Na modelov�m př�kladu N�rodn� rada osob se zdravotn�m postižen�m vypoč�t�v�, že pro hendikepovan� osoby může b�t platba regulačn�ch poplatků, zejm. poplatku za hospitalizaci, ekonomicky likvidačn�.

II. C)

Přehled zahraničn�ch �prav

17. �stavn� soud si d�le opatřil informace k ot�zce standardn� a nadstandardn� zdravotn� p�če a ke spolu�časti pacientů, jak je řešena pr�vn�mi předpisy v sousedn�ch, s ohledem na historick� souvislosti, pro n�s relevantn�ch zem�ch.

18. Na Slovensku definuje z�kon č. 576/2004 Z. z., o zdravotn� p�či, služb�ch souvisej�c�ch s poskytov�n�m zdravotn� p�če a o změně a doplněn� někter�ch z�konů, zdravotn� p�či jako „s�bor pracovn�ch činnost�, ktor� vykon�vaj� zdravotn�cki pracovn�ci, vr�tane poskytovania liekov, zdravotn�ckych pom�cok a dietetick�ch potrav�n s cieľom predĺženia života fyzickej osoby (ďalej len ,osoba‘), zv�šenia kvality jej života a zdrav�ho v�voja bud�cich gener�ci�; zdravotn� starostlivosť zahŕňa prevenciu, dispenzariz�ciu, diagnostiku, liečbu, biomedic�nsky v�skum, ošetrovateľsk� starostlivosť a p�rodn� asistenciu.“ Současně stanov� z�sadu rovn�ho zach�zen�, dle kter� „Pr�vo na poskytovanie zdravotnej starostlivosti sa zaručuje rovnako každ�mu v s�lade so z�sadou rovnak�ho zaobch�dzania v zdravotnej starostlivosti ustanovenou osobitn�m predpisom. V s�lade so z�sadou rovnak�ho zaobch�dzania sa zakazuje diskrimin�cia aj z d�vodov pohlavia, n�božensk�ho vyznania alebo viery, manželsk�ho stavu a rodinn�ho stavu, farby pleti, jazyka, politick�ho alebo in�ho zm�šľania, odborovej činnosti, n�rodn�ho alebo soci�lneho p�vodu, zdravotn�ho postihnutia, veku, majetku, rodu alebo in�ho postavenia.“ P�če je z hlediska kryt� z veřejn�ho pojištěn� rozdělena, podm�nky stanov� z�kon č. 577/2004 Z. z., o rozsahu zdravotn� p�če hrazen� na z�kladě veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a o �hrad�ch za služby souvisej�c� s poskytov�n�m zdravotn� p�če, doplněn� nař�zen�m vl�dy č. 722/2004 Z. z., o v�ši �hrady pojištěnce za služby souvisej�c� s poskytov�n�m zdravotn� p�če, a nař�zen�m vl�dy č. 777/2004 Z. z., kter�m se vyd�v� Seznam nemoc�, při kter�ch se zdravotn� v�kony č�stečně uhrazuj� nebo se neuhrazuj� na z�kladě veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�.

19. K ot�zce př�m�ch �hrad od pacientů se v n�lezu sp. zn. Pl. �S 38/03 ze dne 17. května 2004 (č. 396/2004 Z. z.), vydan�m v ř�zen� o n�vrhu t�kaj�c�m se „spoplatnenia určitej časti poskytovania zdravotnej starostlivosti poskytovanej na z�kladě zdravotn�ho poistenia, ako aj �konov a činnost�, ktor� sice se zdravotnou starostlivosťou poskytovanou na z�klade zdravotn�ho poistenia �zko s�visia, ale netvoria jej bezprostředn� s�časť“, vyj�dřil �stavn� soud Slovensk� republiky. Při analogick�m zněn� čl. 40 slovensk� �stavy a čl. 31 česk� Listiny formuloval pr�vn� větu, že „Bezplatn� starostlivost podľa čl. 40 �stavy m� svoj ,rozsah', tj. že nie všetko sa poskytuje bezplatne“.

20. V Rakousku - ovšem při jin� struktuře veřejn�ho pojištěn� (asi 80 % rakousk�ho obyvatelstva je pojištěno podle z�kona o všeobecn�m soci�ln�m pojištěn�, zbyl� populačn� skupiny, jako např. st�tn� �ředn�ci, jsou pojištěny podle zvl�štn�ch předpisů, neexistuj� tzv. st�tn� pojištěnci, n�klady na p�či v�dělečně nečinn�ch osob jsou zahrnuty v př�spěvc�ch na zdravotn� pojištěn� ostatn�ch osob; je možn� rovněž uzavř�t nepovinn� soukrom� nadstandardn� připojištěn�) a jin� struktuře v�dajů (přibližně polovina v�dajů na zdravotnictv� je financov�na z př�spěvků zdravotn�ho pojištěn�, pětina z daňov�ch př�jmů a přes čtvrtinu financuj� př�mo občan�) - děl� p�či z hlediska �hrad tak, že v každ� veřejn� nemocnici mus� b�t vytvořena „všeobecn� tř�da“ (poplatkov�/ubytovac� tř�da). Do t� jsou přij�m�ny všechny osoby, jež nepožaduj� přijet� do zvl�štn� tř�dy. Vedle všeobecn� poplatkov� tř�dy může b�t ve veřejn� nemocnici zř�zena „zvl�štn� tř�da“, kter� je určena pro přij�m�n� osob nebo jejich rodinn�ch př�slušn�ků, jež si přijet� do t�to tř�dy vyž�daj� a na z�kladě sv�ch př�jmů nebo majetkov�ch poměrů jsou schopny hradit př�spěvky na ošetřovac� den a dalš� platby ve zvl�štn� tř�dě za sebe nebo sv�ho rodinn�ho př�slušn�ka [viz např. � 32 z�kona o nemocnic�ch pro zemi V�deň (Wiener Krankenanstaltengesetz 1987 - Wr. KAG)]. �hradami za p�či (poplatky/př�spěvky za p�či, tzv. „Pflegegeb�hren“) ve všeobecn� tř�dě jsou (s určit�mi v�jimkami) hrazeny vešker� v�kony nemocnice (od roku 1997 jsou v Rakousku �hrady nemocničn� p�če do značn� m�ry z�visl� na proveden�ch l�kařsk�ch a ošetřovatelsk�ch v�konech). Do �hrad za p�či nejsou zahrnuty např. n�klady dopravy pacientů do nemocnice a z n�, zhotoven� zubn�ch n�hrad - pokud nejsou spojeny s l�čbou poskytovanou v nemocnici, zhotoven� ortopedick�ch pomocn�ch prostředků (n�hrada č�st� těla) - pokud se nejedn� o terapeutickou podporu, d�le n�klady pohřbu jedince zemřel�ho v nemocnici [viz � 44 odst. 4 z�kona o nemocnic�ch pro zemi V�deň (Wiener Krankenanstaltengesetz 1987 - Wr. KAG)]. Stejn� plat� pro doplňkov� v�kony, jež nejsou spojeny s medic�nsk�mi v�kony (nesouvis� s l�čebn�mi v�kony) a jsou poskytnuty na v�slovnou ž�dost pacientů. Vedle �hrad za p�či (�hrad z pojistn�ho) směj� b�t vyžadov�ny zvl�štn� poplatky (tzv. „Sondergeb�hren“) a honor�ře. Jedn� se např. o poplatek za ubytov�n� ve zvl�štn� ubytovac� tř�dě, tzv. ambulantn� poplatek (tzv. „Ambulatoriumsbeitrag“, kter� byl �dajně v roce 2003 zrušen, jelikož mnoho občanů bylo od poplatku osvobozeno), d�le n�klady na dopravu pacientů, zubn� n�hrady, pokud nejsou ve spojitosti s l�čbou v nemocnici, ortopedick� pomůcky apod. Od pacientů ve zvl�štn� tř�dě lze požadovat t�ž tzv. smluvn� (l�kařsk�) honor�ř [srov. � 45a z�kona o nemocnic�ch pro zemi V�deň (Wiener Krankenanstaltengesetz 1987 - Wr. KAG)]. Tot�ž plat�, pokud jde o honor�ř za laboratorn� nebo konzili�rn� vyšetřen�, rtg nebo jin� fyzik�ln� v�kony a za činnost zvl�štn�ch odborn�ch l�kařů, jako např�klad za anesteziologii a intenzivn� medic�nu. Jedn� se tedy o v�kon v režimu soukrom� smlouvy. Na ošetřuj�c�ho l�kaře pak připad� č�st smluvn�ho honor�ře (ne m�ně než 40 %). Nemocnice d�le vyb�r� tzv. „př�spěvky na n�klady“. Zde jsou rovněž stanoveny v�jimky, tj. někter� osoby toto neplat� či maj� sazbu sn�ženou (s ohledem na v�ši př�jmu - např. pokud př�jem pacienta nepřesahuje cca 900 €). �hrady za p�či a př�p. zvl�štn� poplatky jsou zveřejněny v zemsk� sb�rce z�konů (ve věstn�ku) zemskou vl�dou, a to formou nař�zen�. Nemocnice vy�čtuje pacientovi poplatky posledn� den před propuštěn�m, teprve po uplynut� šesti t�dnů ode dne splatnosti �čtu mohou b�t vy�čtov�ny z�konn� �roky z prodlen� - poč�t� se s oslabenost� pacienta po propuštěn� z nemocnice a d�v� se mu tak čas na pozdějš� zaplacen�, teprve pot� se uplatn� z�konem regulovan� �roky. Proti vy�čtov�n� plateb může osoba podat do dvou t�dnů od vystaven� �čtu - p�semně nebo �stně n�mitky. O n�mitce rozhoduje magistr�t jako oblastn� spr�vn� �řad. Pro určit� skupiny obyvatel existuj� v placen� spolu�časti v�jimky. Spolu�čast se běžně vyžaduje u zubn�ch l�kařů, nesmluvn�ch l�kařů, terapeutů, psychologů a podobně. Někter� v�kony či prostředky (např�klad zubn� můstky) si pacient hrad� s�m v pln� v�ši.

21. V Polsku (viz IMPROVING THE HEALTH-CARE SYSTEM IN POLAND, dokument OECD č. JT03321394 z 10. 5. 2012) je př�stup k z�kladn� p�či zajištěn bez omezen� na z�kladě všeobecn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Zdravotn� p�če nen� rozdělov�na na standardn� a nadstandardn�. Většina z�kladn� p�če, bez ohledu na vlastnick� postaven� poskytovatele, je st�le hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Polsko věnuje na syst�m zdravotn� p�če 7,4 % HDP. Pod�l soukromě vlastněn�ch zař�zen� ambulantn� p�če se zv�šil ze 42 % v roce 2000 na 82 % v roce 2009 a zvyšuje se celkov� využit� ambulantn� p�če. Polsko patř� k zem�m OECD, kter� maj� vysok� pod�l př�m�ch plateb (l�ky, �hrady za l�kařskou p�či specializovan�ch l�kařů v soukrom�ch zař�zen�ch, platby u zubn�ho l�kaře, předplacen� bal�čky l�kařsk�ch služeb placen� zaměstnavatelem pro zaměstnance). Všechny tyto služby jsou form�lně placeny samostatně, protože neexistuje soukrom� pojištěn�, ačkoliv diskuse o potřebě zav�st soukrom� zdravotn� pojištěn� prob�h� v Polsku nejm�ně deset let. N�rodn� fond zdrav� (d�le jen „NFZ“) je neziskov� organizace, jej�mž prim�rn�m �kolem je poskytovat př�stup ke služb�m veřejn�ho pojištěn� v oblasti zdravotn� p�če. Poskytovatelům služeb je zajištěno rovn� zach�zen�. NFZ je plně odpovědn� za vyhodnocen� potřeb a za kontrolu sjednan�ch l�kařsk�ch služeb. Kromě smluvn�ch služeb NFZ tak� financuje vybran� programy pro veřejn� zdrav�, předpisy l�ků v ambulantn� p�či, experiment�ln� programy, rehabilitaci a l�zeňskou l�čbu a dlouhodobou p�či. Od roku 2008 se seznam rozš�řil na vysoce specializovan� l�čebn� postupy. V roce 2009 byl v pr�vn� �pravě poprv� zm�něn tzv. garantovan� bal�ček služeb zdravotn� p�če, což je rozs�hl� seznam l�kařsk�ch služeb pokryt�ch zdravotn�m pojištěn�m s vyloučen�m takov�ch l�kařsk�ch v�konů, jako je plastick� chirurgie, očkov�n� proti chřipce, operace měn�c� pohlav� a procedury in-vitro. Poskytovatel� z�kladn� p�če maj� př�spěvek za pacienta, zat�mco platebn� sch�ma za p�či specialistů je poplatek za službu. Za pobyt na lůžku v nemocnici se u p�če hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� nepřipl�c�.

22. Ve Spolkov� republice Německo, pokud se t�k� ot�zky rozdělen� zdravotn� p�če z hlediska jej� �hrady na standard a nadstandard, eventu�lně toho, zda se rozdělen� t�k� jen „doplňkov�“ či „souvisej�c�“ p�če, použit�ch materi�lů a pomůcek, anebo rovněž l�kařsk�ch v�konů jako takov�ch, bylo v t�to specifick� ot�zce osloveno dopisem Spolkov� ministerstvo zdravotnictv� (Bundesministerium f�r Gesundheit). Z obdržen� odpovědi vypl�v�, že �hrady za poskytnutou nemocničn� p�či se stanovuj� předevš�m na z�kladě př�padov�ch pauš�lů dle syst�mu DRG a dodatečn�ch plateb. Tyto �hrady se poskytuj� za celkov� objem v�konů nutn�ch v r�mci jednotliv�ch př�padů prov�st pro zajištěn� �čeln� a dostatečn� zdravotn� p�če o pacienta. Jde o tzv. všeobecn� nemocničn� v�kony, do nichž je zahrnuta mimo jin� p�če o nemocn�, nezbytn� operace, pobyt v nemocnici, strava a jin� �kony nemocničn�ho zař�zen�. Vyžaduje-li to zdravotn� indikace, patř� sem i l�čba prim�řem. Nemocnice mohou �čtovat voliteln� - nadstandardn� - v�kony, což jsou jin� v�kony než v�kony všeobecn� nemocničn� p�če, pokud bylo dohodnuto jejich samostatn� �čtov�n�. Pacient si může d�le vyž�dat, aby l�čbu provedl určit� l�kař zař�zen� (Chefarztbehandlung), i když to nen� dle zdravotn� indikace nutn�; dohoda o volbě l�kaře se vztahuje na všechny l�kaře nemocnice, kteř� jsou opr�vněni vystavovat �čty a pod�lej� se na l�čbě pacienta. Od všech l�kařů, kteř� se pod�leli na l�čbě, obdrž� pacient samostatn� faktury, kter� mus� uhradit k norm�ln� �hradě nemocničn�ho pobytu v r�mci syst�mu všeobecn�ch nemocničn�ch v�konů. �čtovan� č�stky se snižuj� o 25 % odpov�daj�c�ch z�počtu pod�lu odměny za l�kařsk� ošetřen� v sazb�ch za ošetřovac� den. Jako nadstandardn� službu lze sjednat pobyt v nemocnici na jednolůžkov�m či dvoulůžkov�m pokoji. �stavn� soud d�le zjistil, že z ustanoven� � 2 p�t� knihy soci�ln�ho z�kon�ku, kter� upravuje z�konn� zdravotn� pojištěn� (Sozialgesetzbuch V - Gesetzliche Krankenversicherung, d�le t�ž jen „SGB V“), vypl�v�, že zdravotn� pojišťovny hrad� pojištěncům zdravotn� p�či s ohledem na z�sadu hospod�rnosti (� 12 SGB V), přičemž současně kvalita a �činnost zdravotn� p�če mus� odpov�dat všeobecně uzn�van�mu stavu l�kařsk�ho pozn�n� a mus� zohledňovat medic�nsk� pokrok (� 2 SGB V in fine). M�ra spolu�časti pacienta na �hrad�ch jin�ch než všeobecn�ch nemocničn�ch v�konů z�vis� do značn� m�ry na tom, jak� typ priv�tn�ho zdravotn�ho pojištěn�, jichž je v Německu pestr� nab�dka, si sjedn�. Pokud se t�k� regulačn�ho poplatku (doplatku - Zuzahlung) za hospitalizaci, ten je stanoven ve v�ši 10 € za kalend�řn� den, maxim�lně je však vyb�r�n za dobu 28 dnů hospitalizace v kalend�řn�m roce - viz � 61 SGB V. Dalš�mi regulačn�mi poplatky jsou pak doplatek za recept, poplatek za rehabilitaci, poplatky za převoz sanitkou apod. Obdobně jako v česk� pr�vn� �pravě jsou stanoveny maxim�ln� limity pro vyb�ran� poplatky a různ� osvobozen� (např. pro dlouhodobě nezaměstnan� v režimu Hartz IV atd.). Regulačn� poplatek za n�vštěvu praktick�ho l�kaře, stomatologa, ambulantn�ho specialisty, psychologa (tzv. Praxisgeb�hr), kter� byl stanoven ve v�ši 10 € za kalend�řn� čtvrtlet� a byl př�jmem zdravotn� pojišťovny, byl spolkov�m z�konod�rcem zrušen k 31. 12. 2012. Pro zaj�mavost je možn� uv�st to, že Spolkov� soci�ln� soud (Bundessozialgericht, BSG) v roce 2009 dopěl k z�věru, že tento regulačn� poplatek nezasahuje do �stavně garantovan�ch pr�v pacientů (viz rozsudek ze dne 25. 6. 2009 sp. zn. B 3 KR 3/08 R).

23. Z opatřen�ch podkladů (zejm�na materi�l ze dne: 6. 11. 2012, autor: Petr Gola, dostupn� na http://finexpert.e15.cz/za-den-v-nemocnici-platime-100-kc-jak-je-to-v-ostatnich-zemich) d�le vypl�v�, že v Evropě se poplatek za hospitalizaci pohybuje v n�sleduj�c�ch relac�ch:

Belgie - Z�kladn� spolu�čast pacientů se zdravotn�m pojištěn�m ve st�tn� nemocnici čin� 14,71 € za den. D�le je potřeba zaplatit přij�mac� poplatek ve v�ši 42 €.

Bulharsko - Zdravotně pojištěn� občan� plat� za každ� den hospitalizace 2 % z minim�ln� mzdy. V současn� době čin� minim�ln� měs�čn� mzda 270 BGN (138 €). Spolu�čast za den tak čin� 2,76 € za den.

Estonsko - V�še spolu�časti u hospitalizace se liš� dle jednotliv�ch zdravotnick�ch zař�zen�. Nejv�ce však čin� 1,60 € denně.

Francie - Z�kladn� hospitalizačn� poplatek čin� 18 € za den (13,50 € v psychiatrick�m zař�zen�).

Lotyšsko - V�še př�spěvku pacienta se liš� dle typu nemocnice a l�čby. Př�spěvek se pohybuje od 9 LVL (14 €).

Lucembursko - Hospitalizačn� poplatek čin� 19,62 € za den.

Německo - Z�kladn� spolu�čast pacientů se zdravotn�m pojištěn�m čin� 10 € za každ� den hospitalizace.

Rakousko - V�še př�spěvku pacienta se liš� dle typu nemocnice a spolkov� země. Pohybuje se okolo 10 € za den hospitalizace.

Šv�dsko - V�še spolu�časti u hospitalizace se liš� dle jednotliv�ch zdravotnick�ch zař�zen�. Nejv�ce však čin� 80 SEK (8,94 €) denně.

Šv�carsko - Pacienti ve st�tn�ch nemocnic�ch hrad� př�spěvek na n�klady a ubytov�n� 15 CHF (12 €) denně.

II. D)

Replika k vyj�dřen�m a stanoviskům

24. Navrhovatel� podali k postoupen�m vyj�dřen�m a stanoviskům repliku, v n�ž polemizuj� zejm�na s jednotliv�mi argumenty Ministerstva zdravotnictv�. Opakuj� kritiku důvodov� zpr�vy, kter� je podle nich zcela nevyhovuj�c�. Ministerstvo ani ve vyj�dřen� nijak nevyvr�tilo, že v z�koně chyb� meze z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� varianty p�če, formulace napaden�ch ustanoven� čin� rozsah p�če hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� z�visl�m na ministersk� vyhl�šce. Ani v z�koně zakotven� podm�nka stejn�ho terapeutick�ho �činku nemůže založit pravomoc ministerstva arbitr�rně určovat, kter� p�če takov� �činek m�, a kter� již nikoliv. Předestřen� představa ministerstva o praktick� aplikaci napaden� �pravy nem� v z�koně ž�dnou oporu. Optim�ln� varianta p�če nebude hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� za podm�nek stanoven�ch z�konem v z�vislosti na zdravotn�m stavu pacienta, ale ryze podle toho, zda bude či nebude označena za ekonomicky n�ročnějš� variantu v podz�konn�m předpise. Takt�ž ze zněn� z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� nevypl�v�, že ekonomicky n�ročnějš� varianta, označen� tak vyhl�škou, by mohla b�t ad hoc v př�padě konkr�tn�ho pojištěnce variantou z�kladn� dle moment�ln�ho medic�nsk�ho hlediska, jde sp�še o dezinterpretaci ministerstva. Nepřil�hav� je rovněž poukaz na dosavadn� praxi, neboť zdravotn� p�če, kterou si pojištěnec hrad� s�m, je na rozd�l od napaden� �pravy stanovena př�mo z�konem. Je-li v př�padě nav�šen� poplatku jedin�m ukazatelem č�stka denn�ch n�kladů na spotřebu 10 % nejchudš�ch dom�cnost� v roce 2010, svědč� to sp�še proti zv�šen� poplatku, neboť je v civilizovan� zemi nepřijateln�, aby poplatek na jedin� den lůžkov� p�če převyšoval vešker� v�daje zohledňovan� pro v�počet denn� spotřeby nejchudš�ch dom�cnost�. Stran sankc� ukl�dan�ch poskytovateli zdravotn�ch služeb navrhovatel� připom�naj�, že nikterak nezpochybňovali možnost pověřit osobu soukrom�ho pr�va v�konem veřejn� spr�vy, ale kritizovali absenci z�konn�ch mez� voln� �vahy zdravotn� pojišťovny o v�ši a možnosti opakovan�ho ukl�d�n� pokut, neadekv�tn� nastaven� horn�ho limitu a nepřiměřen� zv�šen� horn� hranice pokuty za nevyb�r�n� regulačn�ch poplatků. K vyj�dřen� Svazu zdravotn�ch pojišťoven navrhovatel� zejm�na konstatuj�, že adorovan� možnost pacienta si za p�či připlatit nem� nic společn�ho s konceptem pr�va na bezplatnou zdravotn� p�či a na hrazen� zdravotn� pomůcky založen�ho Listinou. Vyjadřuj� obavu, že napaden� �prava se bude realizovat v duchu trendu posledn�ch let, kdy č�m v�ce si pojištěnci připl�cej�, t�m je rozsah hrazen� p�če užš�. Relevantn� ve vztahu k v�hrad�m proti nav�šen� regulačn�ho poplatku pak nemůže b�t poukaz na zrušen� poplatku za položku na receptu, což nem� pro pojištěnce čerpaj�c�ho lůžkovou zdravotn� p�či praktick� v�znam. Podstatn� zde je, že poplatek nen� omezen ž�dn�m limitem a vztahuje se i na děti mladš� 18 let věku. Rozhodně navrhovatel� nesouhlas� s postojem Všeobecn� zdravotn� pojišťovny, kter� n�vrh v č�sti t�kaj�c� se variant p�če odm�t� jako �čelov� a nespr�vn�, a s t�m, že seznam zdravotn�ch v�konů pouze označuje v�kony, kter� jako hrazen� do v�še nejlevnějš� alternativy označil již z�kon. Navrhovatel� trvaj� na tom, že z�kon s�m ž�dn� v�kony neoznačuje, čin� tak až předpis podz�konn�, což považuj� za deficit �stavnosti. Odm�taj� rovněž tvrzen� pojišťovny, že nav�šen� poplatku za poskytov�n� lůžkov� p�če si vyž�dala praxe, neboť dosavadn� v�še 60 Kč neměla dostatečně demotivuj�c� �činek a nevedla ke k�žen�mu c�li, tedy redukovat naduž�v�n� lůžkov� p�če. Navrhovatel� nesouhlas� s v�choz� premisou, že pojištěnci si pobyt na lůžku z�měrně sv�volně prodlužuj�, podle nich naopak poplatek ž�dnou regulačn� funkci nem�. Pojišťovně v t�to souvislosti vyt�kaj�, že ke sv�m tvrzen�m nedodala ž�dn� empirick� �daje (jimiž nepochybně disponuje). Navrhovatel� upozorňuj�, že předložili n�vrh z�kona (sněmovn� tisk č. 979), kter� by zrušil poplatek za lůžko u dět� do 18 let věku. Vl�da s t�m sice pod z�minkou legislativn�ch nedostatků vyslovila nesouhlas, nicm�ně sdělila, že v obecn� rovině tento z�měr sd�l�. Se stanoviskem Česk� l�kařsk� komory se navrhovatel� ztotožňuj� v t� č�sti, kde je napaden� pr�vn� �pravě vyt�k�na ne�stavnost. Naopak nesouhlas� s n�zorem, že je v poř�dku, pokud z�kon umožňuje při stejn�m terapeutick�m �činku nab�dnout pacientovi komfortnějš� proveden� někter�ch v�konů či komfortnějš� pomůcku za př�platek. V intenc�ch čl. 31 Listiny totiž nemůže b�t p�če hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� prosta komfortnějš�ho proveden� či komfortnějš�ch pomůcek. Prezentovan� n�zor jde proti ž�douc�mu trendu, když komfortnějš� proveden� v�konů a komfortnějš� zdravotn� pomůcky jsou jen pro ty, co si mohou dovolit za ně připlatit, nikoliv pro všechny pojištěnce. Problematick� je i podm�nka stejn�ho terapeutick�ho �činku, když je ponech�no na voln� �vaze ministra, kter� p�če takov� �činek m�, a kter� nikoliv. Navrhovatel� rovněž odm�taj� n�zor Česk� l�kařsk� komory, že zv�šen� poplatku za poskytov�n� lůžkov� p�če odpov�d� nav�šen� n�kladů, k němuž za posledn� roky došlo. Konečně s argumenty Svazu pacientů Česk� republiky a N�rodn� rady osob se zdravotn�m postižen�m se navrhovatel� plně ztotožňuj� a zdůrazňuj� jejich z�važnost.

III.

Dikce napaden�ch ustanoven�

A) Pr�vn� �prava vymezen� zdravotn� p�če, kter� se poskytuje v z�kladn� variantě a ekonomicky n�ročnějš� variantě

25. Ustanoven�:

� 11 odst. 1 p�sm. f): Pojištěnec m� pr�vo vybrat si variantu poskytnut� zdravotn�ch služeb podle � 13,

� 12 p�sm. n): Pojištěnec je povinen uhradit poskytovateli, popř�padě jin�mu subjektu, kter� pojištěnci poskytl zdravotn� služby, rozd�l mezi cenou poskytnut�ch zdravotn�ch služeb a v�š� �hrady ze zdravotn�ho pojištěn� podle � 13.

� 13 odst. 3 až 7:

(3) Pokud lze zdravotn� služby uveden� v odstavci 1 poskytnout v�ce než jedn�m způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňuj� podm�nky stanoven� v odstavci 1 a maj� stejn� terapeutick� �činek, hrad� se takov� způsob zdravotn�ch služeb, kter� je v souladu s �čeln�m a hospod�rn�m vynakl�d�n�m zdrojů veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� (d�le jen „z�kladn� varianta“). Ostatn� způsoby zdravotn�ch služeb podle věty prvn�, kter� nesplňuj� podm�nku �čeln�ho a hospod�rn�ho vynakl�d�n� zdrojů veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� (d�le jen „ekonomicky n�ročnějš� varianta“), se ze zdravotn�ho pojištěn� hrad� ve v�ši stanoven� pro �hradu takov�ch zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě.

(4) Za ekonomicky n�ročnějš� variantu zdravotn�ch služeb lze považovat pouze zdravotn� služby, kter� jsou takto označeny v prov�děc�ch pr�vn�ch předpisech vydan�ch podle � 17. Za ekonomicky n�ročnějš� variantu nelze označit zdravotn� p�či, kterou lze poskytnout pouze jedn�m způsobem.

(5) Před poskytnut�m zdravotn�ch služeb, kter� lze poskytnout jak v z�kladn� variantě, tak i v ekonomicky n�ročnějš� variantě, je poskytovatel povinen pojištěnci nab�dnout poskytnut� zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě a informovat ho t�ž o ekonomicky n�ročnějš� variantě, včetně rozd�lu mezi cenou ekonomicky n�ročnějš� varianty stanovenou v souladu s cenov�m předpisem a uvedenou v cen�ku poskytovatele, a v�š� �hrady zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě stanovenou prov�děc�m pr�vn�m předpisem vydan�m podle � 17 a cenov�m předpisem. Postup podle věty prvn� se nepoužije, nen�-li možn� vzhledem ke zdravotn�mu stavu nemocn�ho vyž�dat si jeho souhlas a jde o neodkladn� v�kony nutn� k z�chraně života či zdrav�. Cen�k ekonomicky n�ročnějš�ch variant zdravotn�ch služeb mus� b�t poskytovatelem zveřejněn v prostor�ch zdravotnick�ho zař�zen� na veřejnosti př�stupn�m m�stě a d�le způsobem umožňuj�c�m d�lkov� př�stup.

(6) Poskytovatel je v př�padech uveden�ch v odstavci 5 povinen do zdravotnick� dokumentace pojištěnce zaznamenat, že mu bylo nab�dnuto poskytnut� zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě a že byl informov�n o možnostech poskytnut� zdravotn�ch služeb i v ekonomicky n�ročnějš� variantě. Souč�st� z�znamu ve zdravotnick� dokumentaci je vysloven� souhlasu pojištěnce s poskytnut�m zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě, nebo s poskytnut�m zdravotn�ch služeb v ekonomicky n�ročnějš� variantě, pokud se pojištěnec pro takovou variantu rozhodl; v takov�m př�padě je souč�st� z�znamu ve zdravotnick� dokumentaci t�ž vysloven� souhlasu pojištěnce se zaplacen�m č�stky ve v�ši rozd�lu mezi cenou ekonomicky n�ročnějš� varianty a v�š� �hrady zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě. Takto vysloven� souhlas podep�še pojištěnec a ošetřuj�c� l�kař; pokud pojištěnec s ohledem na svůj zdravotn� stav nemůže z�znam podepsat, stvrd� jeho nepochybn� projev vůle sv�m podpisem ošetřuj�c� l�kař a dalš� svědek. V z�znamu se uvede způsob, jak�m pojištěnec svou vůli projevil, a zdravotn� důvody br�n�c� podpisu pojištěnce.

(7) Poskytovatel� nesm� při poskytov�n� zdravotn�ch služeb upřednostňovat pojištěnce, kter� si zvol� ekonomicky n�ročnějš� variantu.

� 17 odst. 4: Ministerstvo zdravotnictv� stanov� vyhl�škou Seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami a s označen�m variant zdravotn� p�če podle � 13.

B) Zv�šen� regulačn�ho poplatku za poskytnutou lůžkovou p�či z 60 Kč na 100 Kč/den

26. Ustanoven� � 16a odst. 1 p�sm. f):

(1) Pojištěnec, anebo za něj jeho z�konn� z�stupce, je povinen v souvislosti s poskytov�n�m hrazen�ch služeb hradit poskytovateli, kter� hrazen� služby poskytl, regulačn� poplatek ve v�ši (...)

f) 100 Kč za každ� den, ve kter�m je poskytov�na lůžkov� p�če včetně lůžkov� l�zeňsk� l�čebně rehabilitačn� p�če, přičemž se den, ve kter�m byl pojištěnec přijat k poskytov�n� takov� p�če, a den, ve kter�m bylo poskytov�n� takov� p�če ukončeno, poč�t� jako jeden den; to plat� i pro pobyt průvodce d�těte, je-li podle � 25 hrazen ze zdravotn�ho pojištěn�. Povinnosti vypl�vaj�c� z jin�ch z�konů t�m nejsou dotčeny.

C) Opr�vněn� zdravotn�ch pojišťoven postihovat poskytovatele zdravotn� p�če za porušen� někter�ch ustanoven� z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�

27. Ustanoven�:

� 32 odst. 5: Při zjištěn� opakovan�ho porušen� povinnosti podle odstavce 4 je zdravotn� pojišťovna opr�vněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do v�še 1 000 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukl�d�n� pokuty zdravotn� pojišťovna přihl�ž� k z�važnosti porušen�, k m�ře zaviněn� a k okolnostem, za nichž k porušen� povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy zdravotn� pojišťovna zjistila porušen� nebo nesplněn� povinnosti, nejd�le však do 3 let ode dne, kdy k porušen� nebo nesplněn� povinnosti došlo. Pokuta je př�jmem zdravotn� pojišťovny, kter� ji uložila.

� 44 odst. 5: Za opakovan� porušen� povinnosti stanoven� pro poskytovatele v � 11 odst. 1 p�sm. d) ulož� př�slušn� zdravotn� pojišťovna poskytovateli pokutu až do v�še 1 000 000 Kč; při určen� v�še pokuty se přihl�dne k z�važnosti porušen� povinnosti, zejm�na ke způsobu jeho sp�ch�n� a jeho n�sledkům a k okolnostem, za nichž bylo sp�ch�no; pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy př�slušn� zdravotn� pojišťovna zjistila porušen� povinnosti, nejd�le však do 3 let ode dne, kdy k porušen� povinnosti došlo; opakovan� uložen� pokuty je důvodem pro ukončen� smlouvy o poskytov�n� a �hradě hrazen�ch služeb bez uplatněn� v�povědn� lhůty podle � 17 odst. 2.

� 44 odst. 6: Pokuta uložen� podle odstavců 1 až 5 je př�jmem zdravotn� pojišťovny, kter� ji uložila.

� 13 odst. 8: Za opakovan� porušen� povinnosti podle odstavců 6 až 7 př�slušn� zdravotn� pojišťovna ulož� poskytovateli pokutu do 1 000 000 Kč. Při určen� v�še pokuty se přihl�dne k z�važnosti porušen� povinnosti, zejm�na ke způsobu jeho sp�ch�n� a jeho n�sledkům a k okolnostem, za nichž bylo sp�ch�no. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy př�slušn� zdravotn� pojišťovna zjistila porušen� povinnosti, nejd�le však do 3 let ode dne, kdy k porušen� povinnosti došlo. Pokuta je př�jmem zdravotn� pojišťovny, kter� ji uložila. Opakovan� udělen� pokuty je důvodem pro ukončen� smlouvy o poskytov�n� a �hradě zdravotn�ch služeb bez uplatněn� v�povědn� lhůty podle � 17 odst. 2. Poskytovatel za porušen� povinnosti neodpov�d�, jestliže prok�že, že vynaložil vešker� �sil�, kter� bylo možno požadovat, aby porušen� povinnosti zabr�nil.

� 16a odst. 9 až 11:

(9) Poskytovatel je povinen regulačn� poplatek uveden� v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho z�konn�ho z�stupce vybrat, pokud nejde o v�jimku z placen� regulačn�ho poplatku podle odstavce 2 až 4. Při zjištěn� opakovan�ho a soustavn�ho porušov�n� t�to povinnosti je zdravotn� pojišťovna opr�vněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do v�še 1 000 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukl�d�n� pokuty zdravotn� pojišťovna přihl�ž� k z�važnosti porušen�, k m�ře zaviněn� a k okolnostem, za nichž k porušen� povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy zdravotn� pojišťovna zjistila porušen� nebo nesplněn� povinnosti, nejd�le však do 3 let ode dne, kdy k porušen� nebo nesplněn� povinnosti došlo. Pokuta je př�jmem zdravotn� pojišťovny, kter� ji uložila.

(10) Poskytovatel nesm� vyb�rat regulačn� poplatky v souvislosti s poskytov�n�m hrazen�ch služeb, kter� podle tohoto z�kona regulačn�m poplatkům nepodl�haj�. Při zjištěn� opakovan�ho porušov�n� t�to povinnosti je zdravotn� pojišťovna opr�vněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do v�še 50 000 Kč.

(11) Opakovan� udělen� pokuty poskytovateli podle odstavců 9 a 10 je důvodem pro ukončen� smlouvy o poskytov�n� a �hradě hrazen�ch služeb bez v�povědn� lhůty podle � 17 odst. 2.

IV.

Podm�nky aktivn� legitimace navrhovatele

28. N�vrh na zrušen� označen�ch ustanoven� z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� byl pod�n skupinou jedenapades�ti poslanců Parlamentu Česk� republiky, a tedy v souladu s podm�nkami obsažen�mi v ustanoven� � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu. V předmětn� věci lze tud�ž konstatovat naplněn� podm�nek aktivn� legitimace na straně navrhovatele.

V.

�stavn� konformita legislativn�ho procesu

29. �stavn� soud je v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu v ř�zen� o kontrole z�konů nebo jin�ch pr�vn�ch předpisů povinen posoudit, zda napaden� pr�vn� předpis byl přijat a vyd�n �stavně předepsan�m způsobem.

30. Zněn� napaden� pr�vn� �pravy bylo do z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� vtěleno z�konem č. 298/2011 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a dalš� souvisej�c� z�kony, j�mž došlo k obsahov�m změn�m, a z�konem č. 369/2011 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony; ten však ve zněn� napaden� �pravy měn� pouze dosavadn� terminologii. N�vrh novely (později publikovan� pod č. 298/2011 Sb.) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� předložila Poslaneck� sněmovně vl�da Česk� republiky dne 13. 4. 2011 (sněmovn� tisk 325). Usnesen�m č. 592 dne 21. 6. 2011 doln� komora n�vrh schv�lila většinou 105 poslanců ze 180 př�tomn�ch, proti n�vrhu hlasovalo 73 poslanců.

31. Sen�t postoupen� n�vrh (postoupen� dne 30. 6. 2011) projednal dne 21. 7. 2011 a v usnesen� č. 281 se většina 48 ze 75 př�tomn�ch sen�torů vyslovila pro jeho zam�tnut�. Poslaneck� sněmovna Sen�tem zam�tnut� n�vrh z�kona projednala dne 6. 9. 2011 (usnesen� č. 668) a n�vrh z�kona schv�lila většinou 103 poslanců ze 177 př�tomn�ch. Proti hlasovalo 68 poslanců. Prezidentu republiky byl z�kon doručen dne 15. 9. 2011 a dne 29. 9. 2011 jej podepsal.

32. �stavn� soud konstatuje, že k přijet� a vyd�n� pr�vn�ch předpisů, kter� jsou předmětem přezkumu, došlo předepsan�m způsobem.

VI.

Vlastn� přezkum

33. Po zjištěn�, že napaden� pr�vn� �prava obst�la testov�n� z hlediska �stavnosti procedury jej�ho přijet�, bylo možno se zab�vat vlastn�m obsahem napaden�ch ustanoven�. Odůvodněn� je koncipov�no v t�mže duchu jako n�vrh, postupně se tedy zab�v� �stavnost� nejprve rozdělen� zdravotn� p�če, respektive zdravotn�ch služeb na variantu z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš�, pot� nav�šen� poplatku za poskytov�n� lůžkov� p�če a nakonec opr�vněn�m zdravotn�ch pojišťoven sankcionovat za vymezen� jedn�n� poskytovatele zdravotn�ch služeb.

A) Varianty zdravotn�ch služeb z hlediska jejich �hrady ze zdravotn�ho pojištěn�

34. Jak bylo shora pops�no, navrhovatel� spatřuj� proti�stavnost pr�vn� �pravy jednak ve způsobu jej�ho vymezen�, tedy ve formulaci (či absenci) podm�nek a krit�ri� variant zdravotn� p�če z hlediska jej� �hrady z prostředků zdravotn�ho pojištěn�, a jednak ve formě, jakou to bylo učiněno. Prv� okruh n�mitek tak zpochybňuje vůbec samotnou možnost, aby z�konod�rce zdravotn� p�či dělil podle toho, zda si za ni pacient m� připl�cet či nikoliv. Je proto ž�douc� se v dalš�ch �vah�ch odrazit od zodpovězen� t�to z�kladn� ot�zky, tedy zda samotn� rozdělen� zdravotn� p�če (maj�c� v kontextu zkouman� �pravy stejn� terapeutick� �činek) dle krit�ria jej�ho hrazen� z prostředků veřejn�ho pojištěn� česk� �stavn� poř�dek umožňuje či nikoliv.

35. Určuj�c�m je pro to obsah čl. 31 Listiny. Ten zaručuje každ�mu pr�vo na ochranu zdrav�. Občan� maj� na z�kladě veřejn�ho pojištěn� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky za podm�nek, kter� stanov� z�kon. Jde o to, zda toto ustanoven� Listiny představuj�c� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky na z�kladě veřejn�ho pojištěn� zahrnuje bez dalš�ho veškerou dostupnou a v �vahu přich�zej�c� p�či a pomůcky a zda současně vylučuje možnost vydělit určitou č�st p�če jako nadstandardn� a vyv�st ji z režimu �hrady z veřejn�ho pojištěn�, přesněji �hrady �pln�.

36. Podle čl. 89 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le jen „�stava“) jsou vykonateln� rozhodnut� �stavn�ho soudu z�vazn� pro všechny org�ny i osoby. Obsahem pr�va na bezplatnou zdravotn� p�či se �stavn� soud v minulosti již opakovaně zab�val. Podstatn� jsou v tomto směru tři jeho rozhodnut�: n�lez sp. zn. Pl. �S 35/95 (č. 206/1996 Sb.; N 64/5 SbNU 487), n�lez sp. zn. Pl. �S 14/02 (č. 207/2003 Sb.; N 82/30 SbNU 263) a n�lez sp. zn. Pl. �S 1/08 (č. 251/2008 Sb.; N 91/49 SbNU 273). �stavn� soud se v nich krom posouzen� merita vyj�dřil i k širš�m souvislostem financov�n� zdravotn� p�če. S ohledem na z�vaznost nosn�ch č�st� odůvodněn� musel z těchto rozhodnut� vych�zet �stavn� soud i nyn�.

37. Možnost rozdělen� zdravotn� p�če na standardn�, tedy hrazenou z veřejn�ho pojištěn�, a nadstandardn�, tedy č�stečně či �plně hrazenou pacientem, �stavn� soud připustil již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 35/95, kde se zab�val �stavnost� z�konn�ch ustanoven� r�mcově vymezuj�c�ch rozsah zdravotn� p�če hrazen� ze všeobecn�ho zdravotn�ho pojištěn� a podz�konn�ch předpisů stanov�c�ch konkr�tn� okruh t�to p�če. V odůvodněn� n�lezu totiž - terminologi� nyn� napaden�ho z�kona - s variantami p�če imanentně poč�t�, ačkoliv se soustředil na podstatu př�padu, a to legislativn� formu pr�vn� �pravy: „Pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky maj� občan� na z�kladě veřejn�ho pojištěn� a za podm�nek bl�že vymezen�ch z�konem. Jestliže tedy tyto podm�nky mohou b�t upraveny pouze z�konem, je zcela nezbytn�, aby i rozsah a způsob jejich poskytov�n� byl vymezen stejn�m legislativn�m režimem. Jin� než z�konn� �prava by byla porušen�m Listiny, a tedy i �stavnosti. Nelze připustit, aby vymezen� rozsahu v�še poskytovan� zdravotn� p�če za plnou nebo č�stečnou �hradu byla ponech�na na �pravě jin�m než z�konn�m pr�vn�m předpisům. T�m by se sf�ra ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod dostala pod pravomoc moci v�konn�, kter� k takov�m pravomoc�m nen� opr�vněna.“ Ještě silněji se vyslovil v n�lezu sp. zn. Pl. �S 14/02, j�mž řešil ot�zku souladnosti z�kazu dan�ho zdravotnick�m zař�zen�m a zdravotnick�m pracovn�kům přij�mat od pojištěnců jakoukoliv �hradu za p�či toliko souvisej�c� s poskytnutou p�č� hrazenou z veřejn�ho pojištěn�, když konstatoval: „Ze zněn� z�kona však současně vypl�v�, že nic nebr�n� ani tomu, aby za zdravotn� p�či poskytnutou nad r�mec podm�nek pro bezplatnou p�či př�m� �hrada od pojištěnců vyb�r�na b�t mohla“; s touto interpretac� v�slovně souhlasila i skupina sedmi disentuj�c�ch soudců. Stejn� věta pak byla citov�na rovněž ve většinov�m stanovisku pl�na v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08 (bod 125), kde bylo d�le konstatov�no, že „- formalistick� lpěn� na bezplatnosti l�kařstv� pro jednotlivce v rozšiřuj�c�m pojet� by mohlo sp�še v�st ke sn�žen� �rovně bezplatn� l�kařsk� p�če hrazen� z veřejn�ho pojištěn� v prav�m slova smyslu pro všechny členy společnosti“. Soudce Jiř� Nykod�m ve sv�m odlišn�m stanovisku uvedl: „Vůbec nechci tvrdit, že vešker� zdravotn� p�če mus� b�t poskytov�na bezplatně. - Z�konem je možn� stanovit, kter� �kony l�kařsk� p�če jsou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� hrazeny plně, kter� č�stečně a kter� vůbec ne, stejně jako je tomu u �hrady l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� �čely. Současně ale mus� b�t vytvořena možnost dobrovoln�ho pojištěn�, ze kter�ho by bylo možn� hradit n�klady na l�čbu, kter� nebudou z prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� hrazeny. Okolnost, že st�t přinejmenš�m od roku 1995 nebyl schopen připravit z�kon, kter� by určil zdravotn� p�či plně nebo č�stečně hrazenou ze zdravotn�ho pojištěn�, a t�m i vymezil p�či z těchto prostředků vůbec nehrazenou, tak aby rozpočet veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� byl vyrovnan�, ačkoliv po celou řadu let je zřejm�, že v�daje jsou vyšš� než př�jmy, nemůže b�t důvodem k porušen� �stavn�ho poř�dku. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 35/93 vymezil možnosti t�to z�konn� �pravy tak, že podm�něnost tohoto pr�va z�konem neznamen�, že z�konem lze bezplatnost vyloučit zcela. Z�kon může stanovit, co je bezplatn� a co již bezplatn� nen�.“ K jeho disentu se přihl�sil i soudce Vojen G�ttler. Př�mou �hradu služeb připustil, byť opatrnějš� formulac�, ve sv�m odlišn�m stanovisku tak� soudce Pavel Holl�nder: „Rovněž si lze ve vztahu k čl. 31 Listiny představit př�mou �hradu služeb (a to opět s možnost� smluvn�ho pojištěn�), jež nejsou bezprostředn� souč�st� zdravotn� p�če.“

38. Listina zahrnuje ustanoven� o z�kladn�ch pr�vech, kter� jsou co do normativn�ho obsahu odlišn�. V prv� řadě jsou to z�kladn� lidsk� pr�va, kter� vyvěraj� př�mo z lidsk�ho byt�, a pouze tato skutečnost je z�kladem vymezen� jejich �stavn�ho obsahu a rozsahu. Jedn� se o hodnoty, kter� obsahuj� z�kladn� pr�va pro uchov�n� integrity člověka a zajištěn� jeho důstojnosti, jako jsou např. pr�vo na život, nedotknutelnost osoby a osobn� svoboda. Takov�to pr�va jsou nezadateln�, nezciziteln�, nepromlčiteln� a nezrušiteln� (čl. 1 Listiny). Jejich meze mohou b�t upraveny za podm�nek stanoven�ch Listinou a pouze z�konem (čl. 4 odst. 2 Listiny).

39. Naproti tomu pr�va a svobody obsažen� v hlavě čtvrt� jako „Hospod�řsk�, soci�ln� a kulturn� pr�va“ vyžaduj� ke sv� realizaci součinnosti dalš�ch faktorů; nepůsob� bezprostředně jako pr�va v�še zm�něn�. U pojedn�van�ho čl. 31 Listiny je tento fakt v�slovně vyj�dřen větou druhou. Pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky je tu z�ženo na rozsah veřejn�ho pojištěn�, a je tedy podm�něno �hradou pojistn�ch č�stek a objemem prostředků takto vytvořen�ch a připraven�ch k redistribuci. Vešker� pr�va obsažen� v hlavě čtvrt� jsou z�visl� na dosažen� hospod�řsk� a soci�ln� �rovni st�tu a s t�m spojen� v�ši životn� �rovně. Toto pr�vo spad� pod režim čl. 4 odst. 1 Listiny, kdy povinnosti mohou b�t ukl�d�ny toliko na z�kladě z�kona a v jeho mez�ch a jen při zachov�n� z�kladn�ch lidsk�ch pr�v.

40. Re�ln� naplněn� proklamovan�ho pr�va na zdravotn� p�či a zdravotn� pomůcky, kter� budou skutečně �činn� a budou odpov�dat modern�m trendům v medic�ně, je podm�něno v prv� řadě odpov�daj�c�m finančn�m z�zem�m. Faktem všeobecně zn�m�m je, že - a nen� to m�něno v negativn�m smyslu slova - finančn� potřeby zdravotnictv� neust�le rostou. Pokroku, v�zkumu a technologick�m možnostem oboru tempo růstu hospod�řstv� a s n�m sv�zan�ho objemu zdrojů veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� nestač�. Ministerstvo zdravotnictv� jako org�n zodpovědn� za stabilitu rezortu proto logicky hled� cesty, jak z�skat pro financov�n� zdravotn� p�če (či zdravotn�ch služeb) dalš� prostředky. Zvyšov�n� pod�lu př�m�ch plateb pacientů je jednou z nich.

41. Tato možnost nen� vyloučena ani t�m, že �stavod�rce do čl. 31 Listiny v�slovně zavedl bezplatnost. Pojem „bezplatnost“ z hlediska hlavy čtvrt� Listiny, upravuj�c� hospod�řsk�, soci�ln� a kulturn� pr�va, již �stavn� soud rovněž vyložil. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 35/93 (č. 49/1994 Sb.; N 7/1 SbNU 51) se zab�val n�vrhem na zrušen� ustanoven� čl�nku I z�kona č. 190/1993 Sb., j�mž bylo novelizov�no ustanoven� � 4 odst. 1 z�kona č. 29/1984 Sb., o soustavě z�kladn�ch a středn�ch škol (školsk� z�kon), ve zněn� pozdějš�ch předpisů. T�mto čl�nkem se v � 4 odst. 1 z�kona č. 29/1984 Sb., věta „V�chova a vzděl�v�n� jsou bezplatn�.“, nahrazovala větou „Ve škol�ch, kter� jsou souč�st� soustavy z�kladn�ch a středn�ch škol, maj� občan� pr�vo na bezplatn� vzděl�n�, nestanov�-li z�kon jinak.“. �stavn� soud rušil toto ustanoven� v č�sti „nestanov�-li z�kon jinak“, přičemž jako hlavn� důvod uvedl, že i když podle čl. 41 odst. 1 Listiny pr�va uveden�ho v čl. 33 odst. 2 Listiny, tj. pr�va na bezplatn� vzděl�n� v z�kladn�ch a středn�ch škol�ch, se lze dom�hat pouze v mez�ch z�konů, kter� tato ustanoven� prov�děj�, lze sotva m�t za to, že s šetřen�m mez� z�kladn�ch pr�v a svobod by ještě byla slučiteln� z�konnou v�jimkou zpochybněn� nepodm�něnost pr�va na bezplatn� z�kladn� a středoškolsk� vzděl�n�. V na to navazuj�c�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 25/94 ze dne 13. 6. 1995 (N 31/3 SbNU 233; 165/1995 Sb.) se �stavn� soud zab�val n�vrhem na zrušen� nař�zen� vl�dy č. 15/1994 Sb., o bezplatn�m poskytov�n� učebnic, učebn�ch textů a z�kladn�ch školn�ch potřeb. T�mto nař�zen�m vl�da stanovila rozsah, ve kter�m se ž�kům poskytuj� bezplatně učebnice, učebn� texty a z�kladn� školn� potřeby. Tento n�vrh zam�tl a v odůvodněn� uvedl, že bezplatnost vzděl�n� nemůže spoč�vat v tom, že st�t ponese vešker� n�klady, kter� občanům v souvislosti s realizac� pr�va na vzděl�n� vzniknou. St�t tedy může požadovat �hradu č�sti n�kladů v souvislosti s realizac� pr�va na vzděl�n� a vl�da m� k takov�mu postupu bezpochyby opr�vněn�. To v ž�dn�m př�padě nezpochybňuje principy bezplatn�ho vzděl�n� na z�kladn�ch a středn�ch škol�ch. Těmito dvěma n�lezy �stavn� soud vymezil pojem bezplatnosti v obecn� rovině tak, že podm�něnost pr�va obsažen�ho v Listině z�konem neznamen�, že z�konem lze bezplatnost vyloučit zcela. Z�kon může stanovit, co je bezplatn� a co již bezplatn� nen�.

42. Z pohledu �stavn�ho soudu je podstatn�, aby obsah čl. 31 Listiny nebyl z�konem fakticky vyprazdňov�n. V jeho duchu mus� b�t prostředky veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� plně kryta kvalitn�, plnohodnotn� a �činn� p�če jakožto p�če z�kladn�, standardn�. Jak bylo řečeno v n�lezu sp. zn. Pl. �S 14/02: „z �stavn�ch i z�konn�ch principů nelze tuto p�či dělit na jakousi z�kladn�, ,levnějš�‘, ale m�ně vhodnou a m�ně �činnou, a na nadstandardn�, ,dražš�‘, ale vhodnějš� a �činnějš�. Rozd�l mezi standardn� a nadstandardn� p�č� nesm� spoč�vat v rozd�lech ve vhodnosti a �činnosti l�čby. Z�kon neupravuje, jakou zdravotn� p�či může l�kař, resp. zdravotnick� zař�zen� poskytovat, ale jakou mus� v obecn�m z�jmu poskytovat, aby všichni pojištěnci měli stejnou měrou n�rok na takov� ošetřen� a l�čby, jež odpov�daj� objektivně zjištěn�m potřeb�m a požadavkům n�ležit� �rovně a l�kařsk� etiky. V�vojov� orientace zdravotnictv�, podložen� z�kony, je tedy založena nikoli na přesunu ,lepš�ch‘ �konů zdravotn� p�če z bezplatn� p�če do sf�ry pojištěnci př�mo hrazen�, ale naopak ve směru zlepšov�n� �konů poskytovan�ch bezplatně z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�“. Je nutno konstatovat, že st�vaj�c� pr�vn� �prava takov� obavy sice z�sadně nebud�, neboť z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� v � 13 odst. 1 vymezuje kvalitativn� podm�nky zdravotn� služby hrazen� z veřejn�ho pojištěn� shodně pro obě varianty p�če tak, že a) odpov�daj� zdravotn�mu stavu pojištěnce a �čelu, jehož m� b�t jejich poskytnut�m dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečn�, b) jsou v souladu se současn�mi dostupn�mi poznatky l�kařsk� vědy, c) existuj� důkazy o jejich �činnosti vzhledem k �čelu jejich poskytov�n�. Na druh� straně nelze vyloučit, že při v�ce možnostech l�čby, z nichž každ� splňuje shora uveden� parametry, může b�t dražš� postup vhodnějš� než levnějš� s ohledem na individu�ln� podm�nky konkr�tn�ho pacienta. V takov�m př�padě mus� b�t d�na ošetřuj�c�mu l�kaři možnost rozhodnout v z�jmu ochrany života a zdrav� pacienta o vhodnosti použit� ekonomicky dražš� varianty, kter� při splněn� stanoven�ch podm�nek bude i tak plně hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Pacient se nemůže dostat do situace, k n�ž st�vaj�c� �prava sv�d�: bude poučen o z�kladn�m a ekonomicky n�ročnějš�m l�čebn�m postupu, přičemž ošetřuj�c� l�kař jej sezn�m� s t�m, že mu bude plně uhrazen ze zdravotn�ho pojištěn� pouze l�čebn� z�krok v z�kladn� variantě, ale současně, s ohledem na jeho specifick� podm�nky, doporučov�n jako pro něho vhodnějš� l�čebn� postup ve variantě ekonomicky n�ročnějš�. Je tedy třeba stanovit z�konem hranice mezi informov�n�m o z�kladn� variantě a ekonomicky n�ročnějš� variantě či variant�ch a doporučen�m k použit� jedn� z možn�ch variant l�čebn�ho postupu. Pokud se ošetřuj�c� l�kař rozhodne doporučit pro konkr�tn� diagn�zu ekonomicky n�ročnějš� variantu, může tak učinit jedině za t� podm�nky, že bude plně hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Nelze přehl�žet, že pacient je slabš� stranou při sjedn�v�n� podm�nek l�čebn�ho postupu, a poskytuje-li pr�vn� �prava ochranu spotřebiteli v oblasti z�vazkov�ch pr�vn�ch vztahů maj�c�ch materi�ln� podstatu, t�m sp�še mus� pr�vn� �prava poskytovat ochranu pacientovi, kde jde o hodnoty podstatnějš�. Př�kladem takov� situace mohou b�t pacienti s přidružen�mi chorobami, u kter�ch by z�kladn� varianta v�konu znamenala zv�šen� riziko komplikac�, eventu�lně ohrožen� života, a proto je u nich nutno ekonomicky n�ročnějš� v�kon považovat za v�kon z�kladn� v z�jmu ochrany zdrav� konkr�tn�ho pacienta. V takov�m př�padě je vyloučeno, aby tento, vzhledem k individu�ln�m podm�nk�m pacienta vhodnějš� v�kon nebyl plně hrazen z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�.

43. Shora uveden� argumenty tak vedou �stavn� soud k d�lč�mu z�věru, že samotn� rozdělen� zdravotn�ch služeb hrazen�ch z prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� na variantu z�kladn�, z veřejn�ho pojištěn� plně hrazenou, a variantu ekonomicky n�ročnějš� je v souladu s naš�m �stavn�m poř�dkem. Důležit� tak� je, že obdobně k t�to problematice přistupuj� i země Evropsk� unie. Inspirativn� je rovněž shora citovan� z�věr �stavn�ho soudu Slovensk� republiky obsažen� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 38/03 (č. 396/2004 Z. z.), podle něhož bezplatn� p�če podle čl. 40 �stavy Slovensk� republiky (při analogick�m zněn� čl. 40 slovensk� �stavy a čl. 31 česk� Listiny) m� svůj rozsah a neznamen� to, že vešker� p�če se poskytuje bezplatně.

44. Bylo řečeno, že hospod�řsk�, soci�ln� a kulturn� pr�va, mezi něž patř� i pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či dle čl. 31 Listiny, jsou konkretizov�na v�slovně až př�slušn�m z�konem a teprve na jeho z�kladě (v jeho mez�ch) je možn� se těchto pr�v a svobod dom�hat (čl. 41 odst. 1 Listiny). Na druhou stranu to mus� b�t z�kon, nestač� pr�vn� předpis podz�konn�. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 35/95 to �stavn� soud formuloval naprosto jednoznačně: „Pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky maj� občan� na z�kladě veřejn�ho pojištěn� a za podm�nek bl�že vymezen�ch z�konem. Jestliže tedy tyto podm�nky mohou b�t upraveny pouze z�konem, je zcela nezbytn�, aby i rozsah a způsob jejich poskytov�n� byl vymezen stejn�m legislativn�m režimem. Jin� než z�konn� �prava by byla porušen�m Listiny, a tedy i �stavnosti. Nelze připustit, aby vymezen� rozsahu v�še poskytovan� zdravotn� p�če za plnou nebo č�stečnou �hradu bylo ponech�no na �pravě jin�m než z�konn�m pr�vn�m předpisům. T�m by se sf�ra ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod dostala pod pravomoc moci v�konn�, kter� k takov�m pravomoc�m nen� opr�vněna.“ Co do podstaty se stejně vyslovil i v n�lezu sp. zn. Pl. �S 14/02: „M�-li se veřejn� zdravotn� pojištěn� přibližovat evropsk�mu standardu, bylo by patrně třeba, aby z�kon jednoznačně a srozumitelně vymezil možnosti soukrom� platby pojištěnců, patrně podobně, jako je tomu ve vyspěl�ch evropsk�ch st�tech, Německu, Šv�carsku aj.“ Pro dalš� přezkum je tento v�klad určuj�c� a bude zkoum�no, zda z�konod�rce kromě vlastn�ho rozdělen� zdravotn� p�če a zdravotn�ch pomůcek do variant skutečně vymezil samotn�m z�konem i rozsah a způsob jejich poskytov�n� v r�mci jednotliv�ch variant, anebo to fakticky zůstalo až na prov�děc� ministersk� vyhl�šce.

45. Exekutivě je v podm�nk�ch modern�ho (regulačn�ho) st�tu přizn�v�na vlastn� normotvorn� činnost. Aby ta mohla b�t považov�na za �stavně konformn� a nelibovoln� v�kon moci, mus� m�t vždy pro svou normotvorbu meze stanoveny z�konem. Ministerstva a jin� spr�vn� �řady mohou dle čl. 79 odst. 3 �stavy na z�kladě z�kona, v jeho mez�ch a toliko, jsou-li k tomu z�konem zmocněny, vyd�vat pr�vn� předpisy. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.) �stavn� soud uvedl: „Lze tedy shrnout, že �stavn� vymezen� odvozen� normotvorby exekutivy spoč�v� na n�sleduj�c�ch z�sad�ch: (a) nař�zen� mus� b�t vyd�no opr�vněn�m subjektem, (b) nař�zen� nemůže zasahovat do věc� vyhrazen�ch z�konu (nemůže tedy stanovit prim�rn� pr�va a povinnosti) a (c) mus� b�t zřejm� vůle z�konod�rce k �pravě nad z�konn� standard (mus� b�t tedy otevřen prostor pro sf�ru nař�zen�).“ Prov�děc� vyhl�škou jakožto dalš�m př�padem odvozen� normotvorby se zab�val v n�lezu sp. zn. Pl. �S 23/02 ze dne 30. 6. 2004 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.), kde uvedl, že „pro zabezpečen� efektivn�ho v�konu veřejn� spr�vy je vhodn� ponechat �pravu podrobnost� podz�konn�mu pr�vn�mu předpisu, kter� lze operativněji měnit. Proto i �stavn� poř�dek Česk� republiky dovoluje z�konod�rci, aby za určit�ch podm�nek zmocnil v�konn� org�ny k vyd�v�n� podz�konn�ch pr�vn�ch předpisů. Zmocněn� ovšem mus� b�t v�slovn� a obsah podz�konn�ho předpisu mus� b�t v souladu se z�konem, kter� prov�d�, mus� tedy b�t vyd�n na jeho z�kladě a v jeho mez�ch. Pokud však Parlament rezignuje na stanoven� př�slušn�ho r�mce a blanketně zmocn� exekutivu k tomu, aby stanovila, co je pr�vo, jak� jsou pr�va a povinnosti osob nebo jak� jsou pravomoci a povinnosti spr�vn�ch �řadů, pak porušuje z�sadu omezen� delegace normotvorby, a porušuje tak i principy dělby moci, stanoven� mj. v čl. 2 odst. 1 �stavy. Omezen� delegace normotvorby je jedn�m z tradičn�ch a kl�čov�ch aspektů dělby moci a syst�mu brzd a vz�jemn�ch vyv�žen�, na nichž je postaven i �stavn� poř�dek Česk� republiky. Z�konod�rce v syst�mu dělby moci z�sadně nemůže přen�st svou pravomoc na jin� subjekt, svěřit ji do jin�ch rukou (-). Podle judikatury �stavn�ho soudu nemus� b�t každ� povinnost stanovena z�konem, neboť požadavek, aby jak�koliv povinnost byla stanovena př�mo a v�hradně z�konem, by ,zjevně vedl k absurdn�m důsledkům, a to k popřen� smyslu sekund�rn� normotvorby, jelikož pojmovou souč�st� každ� pr�vn� normy je vymezen� určit�ch pr�v a povinnost� adres�tů normy‘ (srov. n�lez č. 410/2001 Sb.). Podz�konn� předpis se však mus� vždy pohybovat v mez�ch z�kona, kter� jsou buď v�slovně vymezeny anebo vypl�vaj� ze smyslu a �čelu z�kona. Na z�kladě z�konn�ho zmocněn� m� prov�děc� předpis konkretizovat problematiku upravenou v z�kladn�ch rysech již samotn�m z�konem, ale nikdy nesm� j�t mimo z�kon.“ V n�lezu sp. zn. Pl. �S 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.) pak �stavn� soud konstatoval, že čl. 79 odst. 3 �stavy je třeba interpretovat restriktivně, což znamen�, že zmocněn� k vyd�v�n� podz�konn�ch pr�vn�ch předpisů mus� b�t konkr�tn�, jednoznačn� a jasn�.

46. K opr�vněn� exekutivy při realizaci (př�p. regulaci a s t�m souvisej�c� možnosti omezen�) z�kladn�ch pr�v obsažen�ch v hlavě IV Listiny se �stavn� soud vyslovil již opakovaně. Ve v�še zm�něn�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 45/2000 se zab�val z�kladn�m pr�vem podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), kter� „nepůsob� sice bezprostředně a lze se ho dovol�vat jen v mez�ch z�konů, na druh� straně však pro jak�koliv limity takov�ho podnik�n� či činnosti existuje v�hrada z�kona.“ Tehdy posuzovan� nař�zen� vl�dy přitom obsahovalo řadu ustanoven� zasahuj�c�ch do oblasti svobodn�ho podnik�n�. Jakkoli �stavn� soud respektoval princip volnějš�ho vztahu mezi z�konem a nař�zen�m, když za prioritu �stavnosti nař�zen� považoval jeho soulad se smyslem a �čelem z�kona jako celku, byl nucen konstatovat, že gramatick�, systematick� ani logick� v�klad, a to ani při největš� m�ře extenzivn�ho př�stupu, nenasvědčuje tomu, že by od zm�něn�ho ustanoven� z�kona bylo možn� odvodit regulaci v�roby, kter� na zemědělstv� navazuje, resp. omezit uplatněn� vyroben�ho zbož� na určit�m trhu. Jestliže z�konod�rce nemůže oblast �pravy vztahů určen�ch pro �pravu z�konem delegovat na moc v�konnou, a t�m vlastně rezignovat na svoji z�konod�rnou povinnost, t�m sp�še si v�konn� moc nemůže pr�vo na takovou �pravu přisvojit sama, s odvol�n�m se na z�kon, kter� evidentně m� jin� �čel a smysl. Napaden� nař�zen� porušilo v�hradu z�kona a omezilo svobodn� podnik�n� způsobem, jenž z�kon nepředpokl�d� ani r�mcově neupravuje. Přistoupil-li �stavn� soud ke zrušen� podz�konn�ch předpisů z důvodu, že meze vytvořen� z�konod�rcem pro legislativn� činnost exekutivy jsou neurčit�, t�m sp�še tak mus� učinit v oblasti, kde legislativn� iniciativu vl�dy z�kon nepředpokl�d� vůbec. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) �stavn� soud uvedl, že neplat�, že jak�koliv omezen� z�kladn�ho pr�va zakotven�ho v čl. 26 odst. 1 Listiny lze prov�st toliko z�konem (a nikoliv nař�zen�m vl�dy). Nař�zen� vl�dy č. 445/2000 Sb., o stanoven� produkčn�ch kv�t ml�ka na l�ta 2001 až 2005, považoval (až na v�jimku jednoho ustanoven�) za �stavně konformn�, neboť toliko na z�kladě v�slovn�ho z�konn�ho zmocněn� konkretizovalo problematiku upravenou v z�kladn�ch rysech již samotn�m z�konem. „Opačn� z�věr, kter� by požadoval stanoven� jak�koliv povinnosti př�mo a v�hradně z�konem, by zjevně vedl k absurdn�m důsledkům, a to k popřen� smyslu sekund�rn� (a v někter�ch př�padech i prim�rn�) normotvorby, jelikož pojmovou souč�st� každ� pr�vn� normy je vymezen� určit�ch pr�v a povinnost� adres�tů normy.“ Jestliže vl�da respektovala př�slušn� z�sady pro vyd�n� napaden�ho nař�zen� - na z�kladě v�slovn�ho z�konn�ho zmocněn� - a toto nař�zen� svou materi� toliko podrobněji konkretizuje citovan� z�konn� zmocněn�, tzn. problematiku upravenou v z�kladn�ch rysech již samotn�m z�konem, nemůže b�t nař�zen� proti�stavn�; meze z�kladn�ch pr�v a svobod byly v tomto př�padě stanoveny př�mo z�konem (čl. 4 odst. 2 Listiny) a povinnosti z tohoto nař�zen� vypl�vaj�c� jsou proto ukl�d�ny „na z�kladě z�kona a v jeho mez�ch“ (čl. 4 odst. 1 Listiny). V n�lezu sp. zn. Pl. �S 23/02 (viz v�še) �stavn� soud zrušil ustanoven� z�kona č. 109/2002 Sb., o v�konu �stavn� v�chovy nebo ochrann� v�chovy ve školsk�ch zař�zen�ch a o preventivně v�chovn� p�či ve školsk�ch zař�zen�ch a o změně dalš�ch z�konů. Z�kon v ustanoven�ch, jejichž zrušen� bylo navrženo, zav�děl do česk�ho pr�vn�ho ř�du pojem „smluvn� rodina“, kter� však bl�že nevymezoval, a jeho ustanoven� byla v tomto směru neurčit�. Pr�va a povinnosti osob a org�nů z�častněn�ch na tomto institutu a jejich pravomoci by musely b�t stanoveny vyhl�škou ministerstva, aby se tento institut vůbec mohl st�t funkčn�m. Proto byla napaden� ustanoven� mj. v rozporu s čl. 79 odst. 3 �stavy, neboť představovala nepř�pustnou delegaci normotvorby na org�n moci v�konn� a umožňovala �pravu mez� z�kladn�ch pr�v a svobod podz�konnou pr�vn� normou. Napaden� ustanoven� z�kona byla v rozporu s t�mto čl�nkem �stavy, protože ministerstvo bylo zmocněno k �pravě něčeho, pro co samotn� z�kon nestanovil ž�dn� meze, co s�m vůbec neupravoval. Nejednalo se tedy o proveden� z�kona, ale o jeho doplněn�, neboť prov�děc� předpis by institut smluvn� rodiny musel přesně vymezit. Chyběla tedy př�slušn� z�konn� �prava, kterou by měla ministersk� vyhl�ška prov�st. Z�kon svou stručnost� a neurčitost� ned�val nutn� z�kladn� r�mec pro zm�něn� podz�konn� předpis. Napaden� z�kon se v předmětn�ch ustanoven�ch �stavn�ch principů podz�konn� normotvorby nedržel. Vymezen� pojmu smluvn� rodiny v z�koně bylo neurčit�. Stejně tak neurčit� byly podm�nky, za nichž lze d�tě do smluvn� rodiny um�stit („ve zvl�ště odůvodněn�ch př�padech, vyžaduje-li to z�jem d�těte“). Intenzita t�to neurčitosti byla tak vysok�, že vylučovala možnost stanoven� normativn�ho obsahu dan�ch ustanoven� pomoc� obvykl�ch interpretačn�ch postupů.

47. Těžiště �pravy variant zdravotn�ch služeb lež� v � 13 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. V odstavci 1 tohoto ustanoven� (kter� nen� navrhov�no ke zrušen�) je obsažena definice zdravotn� služby hrazen� ze zdravotn�ho pojištěn�; takto se hrad� zdravotn� služby poskytnut� pojištěnci s c�lem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotn� stav nebo zm�rnit jeho utrpen�, pokud a) odpov�daj� zdravotn�mu stavu pojištěnce a �čelu, jehož m� b�t jejich poskytnut�m dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečn�, b) jsou v souladu se současn�mi dostupn�mi poznatky l�kařsk� vědy, c) existuj� důkazy o jejich �činnosti vzhledem k �čelu jejich poskytov�n�. V odstavci 2 (rovněž nyn� nenapaden�m) jsou vymezeny okruhy služeb (např. zdravotn� p�če preventivn�, diagnostick�, poskytov�n� l�čiv�ch př�pravků, převoz pojištěnců atd.), kter� jsou ve stanoven�m rozsahu a za stanoven�ch podm�nek z veřejn�ho pojištěn� hrazeny. Rozlišen� variant p�če je v napaden�ch odstavc�ch 3 a 4 definov�no tak, že lze-li zdravotn� služby uveden� v odstavci 1 poskytnout v�ce než jedn�m způsobem, pak se v př�padě, že všechny tyto způsoby splňuj� podm�nky stanoven� v odstavci 1 a maj� stejn� terapeutick� �činek, hrad� ta, kter� je v souladu s �čeln�m a hospod�rn�m vynakl�d�n�m zdrojů veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, označen� jako „z�kladn� varianta“. Ostatn� způsoby zdravotn�ch služeb splňuj�c� tyt�ž podm�nky až na �čeln� a hospod�rn� vynakl�d�n� zdrojů jsou jakožto „ekonomicky n�ročnějš� varianta“ z veřejn�ho pojištěn� hrazeny jen ve v�ši stanoven� pro �hradu takov�ch zdravotn�ch služeb v z�kladn� variantě. Ekonomicky n�ročnějš� varianta zdravotn�ch služeb mus� b�t takto označena v prov�děc�ch pr�vn�ch předpisech; dle � 17 odst. 4 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� Ministerstvo zdravotnictv� stanov� vyhl�škou seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami a s označen�m variant zdravotn� p�če. Za ekonomicky n�ročnějš� variantu nelze označit zdravotn� p�či, kterou lze poskytnout pouze jedn�m způsobem.

48. Je tedy ot�zka, zda touto formulac� z�konod�rce vyhověl dikci čl. 31 Listiny. Podle Ministerstva zdravotnictv� jako předkladatele n�vrhu zejm�na prv� odstavec � 13 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� garantuje, že obě varianty budou splňovat nejvyšš� možn� standard zdravotn� p�če odpov�daj�c� zdravotn�mu stavu a potřeb�m pacienta. Tedy i varianta z�kladn�, kter� vyhovuje všem krit�ri�m hrazen� zdravotn� p�če včetně stejn�ho terapeutick�ho �činku. Ministerstvo vykl�d� varianty tak, že nejprve bude vždy důkladně posouzen zdravotn� stav pacienta a stanovena optim�ln� varianta p�če, kter� se pro dan� př�pad stane variantou z�kladn�. Teprve n�sledně bude zkoum�no, zda pro př�slušn� l�čebn� postup neexistuje fakticky i form�lně varianta ekonomicky n�ročnějš� s t�mž terapeutick�m �činkem. Bude to takov� p�če, kter� pro pacienta již nepřin�š� zlepšen� z hlediska medic�nsk�ho (m� stejn� terapeutick� �činek), ale jen zv�šen� pohodl� či ji pacient subjektivně preferuje. Prvky oběma variant�m společn� i jejich meze jsou tak dle n�zoru Ministerstva zdravotnictv� zakotveny př�mo v z�koně, vyhl�ška pak jen uživatelsky komfortně prov�d� jeho ustanoven�.

49. S t�m lze souhlasit pouze č�stečně. Je pravda, že obecn� z�klad variant z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� je obsažen př�mo v z�koně. Z pohledu �stavn�ho soudu je ale podstatn�, zda �prava v z�koně sama o sobě, tedy i bez prov�děc� vyhl�šky, je adres�tům dostatečně srozumiteln� a zda by byla aplikovateln�. Prov�děc� předpis m� stanovit již jen jej� detaily. Napaden� �prava variant p�če v současn� době funguje tak, že kromě v�še reprodukovan�ho obecn�ho r�mce v z�koně o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� jsou ve vyhl�šce, kterou se vyd�v� seznam zdravotnick�ch v�konů s bodov�mi hodnotami, Ministerstvem zdravotnictv� označeny zdravotn� v�kony, u nichž lze pojištěncům nab�zet volbu mezi z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� variantou. Poskytovatelům zdravotn�ch služeb, pojišťovn�m i pojištěncům je tedy teprve z vyhl�šky zřejm�, co je z�kladn� variantou a za jak� zdravotn� v�kony, pomůcky, prostředky a zdravotn� materi�l je možno či nutno dopl�cet nad r�mec �hrady z veřejn�ho pojištěn�. Ze z�kona samotn�ho to neplyne a nelze to z něj dovodit ani nejvolnějš� interpretac�. Z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� tedy udělal pouze prvn� krok k vymezen� standardu a nadstandardu (slovy z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� z�kladn� a ekonomicky n�ročnějš� varianty). Druh�, ovšem podstatn� č�st, bez n�ž je institut neživotaschopn�, tedy konkr�tn� určen� toho, co je v intenc�ch čl. 31 Listiny bezplatnou p�č�, je upravena až v prov�děc� vyhl�šce. Z�konod�rce t�m dle �stavn�ho soudu požadavkům nastaven�m �stavn�m poř�dkem a opakovaně vyložen�m dosavadn� rozhodovac� prax� nedost�l.

50. Ze čl. 4 odst. 2 Listiny vypl�v�, že „požadavek z�konn�ho z�kladu pro možn� omezen� z�kladn�ho pr�va je vyvozov�n z demokratick�ho principu, jakož i z principu materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu. Jeho důvodem je znemožnit exekutivě realizaci vlastn�ch představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit z�kladn� pr�va. T�m, že toto opr�vněn� bylo uděleno demokraticky legitimovan�mu parlamentu, m� b�t zajištěno, že k omezen� z�kladn�ch pr�v dojde až po demokratick�m parlamentn�m diskursu a nav�c z�sk�v� omezen� z�kladn�ho pr�va i n�slednou demokratickou zpětnou vazbu“ (srov. bl�že Wagnerov�, Eliška, Šim�ček, Vojtěch, Lang�šek, Tom�š, Posp�šil, Ivo a kol. Listina z�kladn�ch pr�v a svobod. Koment�ř. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 128). Z�konod�rce nemůže delegovat na moc v�konnou uložen� prim�rn�ch povinnost�, podz�konn� �prava vždy mus� ct�t �čel a smysl z�konem definovan�. Podz�konn� �prava sama, bez opory v z�koně, vymezila definičn� znak, na kter� je povinnost v�z�na. Jde proto o �pravu, kter� mj. koliduje i s požadavkem plynouc�m ze čl. 4 odst. 1 Listiny. Ve vztahu k posuzovan� materii lze uzavř�t, že někter� podstatn� definičn� znaky, na něž je v�z�na povinnost �hrady zdravotn� p�če (byť po zvolen� jej� ekonomicky n�ročnějš� varianty), jakož i povinnost poskytovatelů zdravotn� p�če t�kaj�c� se nab�zen� variant či dokumentace souhlasu pacienta jsou (či maj� b�t) prim�rně vymezeny teprve podz�konn�m předpisem.

51. Jak bylo řečeno, podz�konn� normotvorba je proti�stavn�, jestliže meze z�kladn�ch pr�v a svobod nemůže stanovovat nic jin�ho než př�mo z�kon. Tak je tomu i v řešen�m př�padě mez� pr�va na bezplatnou zdravotn� p�či. Problematika je sice upravena v z�kladn�ch rysech již v samotn�m z�koně o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, ovšem jen zč�sti. Nutn� z�kladn� r�mec pro podz�konn� pr�vn� předpis je proto př�liš stručn� a neurčit�. Kromě toho nelze přehl�dnout mezeru z�konn� definice, na kterou je pouk�z�no v bodě 42 odůvodněn�.

52. Z uveden�ch důvodů nezb�v� než napaden� ustanoven� � 13 odst. 3, 4 a č�st � 17 odst. 4 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� zrušit pro rozpor s čl. 4 odst. 2 a čl. 31 Listiny. Protože souvisej�c� ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. f), � 12 p�sm. n), � 13 odst. 5 až 7 t�m pozb�vaj� smyslu, byla n�lezem zrušena i tato ustanoven�.

B) Zv�šen� regulačn�ho poplatku za poskytnutou lůžkovou p�či

53. Navrhovatel� napadaj� ustanoven� zakotvuj�c� poplatkovou povinnost [� 16a odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�], resp. nikoliv poplatek jako takov�, ale jeho nav�šen� na aktu�ln�ch 100 Kč za den poskytovan� lůžkov� p�če.

54. N�vrhem na zrušen� poplatku za poskytov�n� lůžkov� p�če se �stavn� soud již jednou zab�val v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08 (č. 251/2008 Sb.; N 91/49 SbNU 273), a to v r�mci posuzov�n� �stavn� konformity syst�mu regulačn�ch poplatků ve zdravotnictv� jako celku. N�vrh na zrušen� poplatku - v tehdejš� v�ši 60 Kč za den hospitalizace - zam�tl. Ve vztahu ke všem poplatkům shledal důvody pro zachov�n� maxim�ln� m�ry zdrženlivosti při realizaci sv� pravomoci přistoupit k derogačn�mu rozhodnut� s t�m, že předkl�d�n� nejvhodnějš�ch způsobů naplňov�n� soci�ln�ch pr�v dle hlavy čtvrt� Listiny je �kolem politick�ch stran op�raj�c�ch se o mand�t z�skan� od voličů. Současně, jako podpůrn� krok, provedl test rozumnosti se z�věrem, že napaden� �prava obstoj� ve všech jeho kroc�ch. Ve vztahu k nyn� řešen�mu poplatku za hospitalizaci �stavn� soud přihl�dl k tomu, že navrhovatel� sami připustili, že jde o zpoplatněn� „hotelov�ch služeb“, tedy stanoven� poplatku za nocleh a stravu v nemocnici, kter� nemus� vybočovat z mez� �stavnosti. V př�padě placen� poplatku za hospitalizaci se tak evidentně nemůže jednat o bezplatnou zdravotn� p�či či zdravotn� pomůcky ve smyslu čl. 31 Listiny, ale o souběžně poskytovan� jin� souvisej�c� služby. Jinak by - dovedeno ad absurdum - čl. 31 Listiny měl zakl�dat n�rok na bezplatn� ubytov�n� či pohostinsk� služby i mimo l�kařsk� zař�zen� a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou poskytov�ny v souvislosti se zdravotn� p�č� či nikoliv. �stavn� soud uzavřel, že předmětnou č�st n�vrhu (na zrušen� � 16 odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�) by v situaci, kdy by nebyla napad�na i z důvodu nekonformity legislativn�ho procesu, posoudil jako n�vrh zjevně neopodstatněn�.

55. Ve věci nyn� projedn�van� pl�num na podstatu z�věrů v�še uveden�ch navazuje. Ovšem změna okolnost�, konkr�tně změna pr�vn� �pravy, k n�ž došlo po rozhodnut� ve věci sp. zn. Pl. �S 1/08 a kter� nav�šila poplatek z původn�ch 60 Kč na nynějš�ch 100 Kč za den hospitalizace, vede �stavn� soud k přesvědčen�, že ot�zku �stavn� souladnosti dan�ho ustanoven� je potřeba znovu otevř�t. Nav�šen� sazby poplatku o 2/3 je totiž natolik v�razn�, že jde ve skutečnosti o ustanoven� ve sv� podstatě jin�. Ostatně pr�vě v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08 �stavn� soud konstatoval, že „... k posouzen� ot�zek souvisej�c�ch se soci�ln�mi pr�vy nepřistupuje staticky, ale s mimoř�dn�m důrazem na to, jak� je stav v době jeho rozhodov�n�“. Současně ve vztahu k oblasti soci�ln�ch pr�v připomněl, že v intenc�ch n�lezu sp. zn. Pl. �S 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.) důvodem, pro kter� „�stavn� soud může překonat vlastn� judikaturu, je změna soci�ln�ch a ekonomick�ch poměrů v zemi nebo změna v jejich struktuře anebo změna kulturn�ch představ společnosti. Dalš� možnost� je změna či posun pr�vn�ho prostřed� tvořen�ho pod�stavn�mi pr�vn�mi normami, kter� v souhrnu ovlivňuj� nahl�žen� �stavn�ch principů a z�sad, aniž by z nich ovšem vybočovaly, a předevš�m neomezuj� princip demokratick� st�tnosti (čl. 1 odst. 1 �stavy). Dalš� možnost� pro změnu judikatury �stavn�ho soudu je změna, resp. doplněn� těch pr�vn�ch norem a principů, kter� tvoř� z�vazn� referenčn� hlediska pro �stavn� soud, tj. takov�ch, kter� jsou obsaženy v �stavn�m poř�dku Česk� republiky, nejde-li samozřejmě o změny odporuj�c� limitům stanoven�m čl. 9 odst. 2 �stavy, tj. nejde-li o změny podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.“.

56. �stavn� soud proto podrobil předmětn� ustanoven� v jeho aktu�ln� podobě znovu testu racionality, kteroužto metodiku v obdobn�ch př�padech již standardně použ�v� [kromě n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08 a v něm citovan�ho n�lezu sp. zn. Pl. �S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) např�klad ještě n�lez sp. zn. Pl. �S 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (č. 186/2012 Sb.)]. Test reflektuje na jedn� straně nutnost respektovat poměrně rozs�hlou diskreci z�konod�rce a současně na straně druh� potřebu vyloučit jeho př�padn� excesy. Skl�d� se ze čtyř kroků: 1) vymezen� smyslu a podstaty soci�ln�ho pr�va, tedy jeho esenci�ln�ho obsahu, 2) zhodnocen�, zda se z�kon nedot�k� samotn� existence soci�ln�ho pr�va nebo skutečn� realizace jeho esenci�ln�ho obsahu, 3) posouzen�, zda z�konn� �prava sleduje legitimn� c�l, tedy zda nen� sv�voln�m z�sadn�m sn�žen�m celkov�ho standardu z�kladn�ch pr�v, 4) zv�žen� ot�zky, zda z�konn� prostředek použit� k jeho dosažen� je rozumn� (racion�ln�), byť nikoliv nutně nejlepš�, nejvhodnějš�, nej�činnějš� či nejmoudřejš�. Pokud jde o prv� tři kroky testu, lze odk�zat na z�věry obsažen� v odůvodněn� n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08; k třet�mu kolu testu budiž jen upřesněno a konkretizov�no, že sledovan� c�l, totiž vyv�st z režimu �hrad z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� ty služby, kter� s vlastn�m poskytov�n�m zdravotn� p�če nemaj� co společn�ho, je legitimn�. Stran rozumnosti napaden� pr�vn� �pravy však dospěl �stavn� soud z důvodů n�že uveden�ch k z�věrům odlišn�m.

57. Jak bylo řečeno, poplatek za poskytnutou lůžkovou p�či je ve sv� podstatě platbou za poskytnut� „hotelov� služby“. To dokl�d� i argumentace Ministerstva zdravotnictv� ke konkr�tn� �rovni předmětn�ho poplatku, kter� je odvozena od per capita n�kladů na potraviny, n�poje, energie, vodu atd. Je tedy vn�m�n jako ekvivalent n�kladů, kter� by pacient tak jako tak (i mimo zdravotnick� zař�zen�) nutně vynaložil. Z toho rezultuje prv� �stavněpr�vn� v�hrada �stavn�ho soudu. Zakotven� povinnost nijak nediferencuje př�pady, kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou souč�st� l�čby, se zdravotn� službou pouze souvisej�c�, v krajn�m př�padě nahraditelnou pobytem mimo zdravotnick� zař�zen�, jakkoliv by to nebylo praktick� a pro pacienta optim�ln� řešen�, a kdy jde již o nutnou souč�st vlastn�ho medic�nsk�ho v�konu. Těžko lze akceptovat, že během hospitalizace na jednotce intenzivn� p�če je pacientovi poskytov�na „hotelov� služba“. V těchto př�padech se již povinnost hradit poplatek dost�v� do rozporu s dikc� čl. 31 Listiny. Hospitalizace, kter� je zdravotn� p�č� v užš�m smyslu, hrazenou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, mus� b�t poskytnuta bezplatně, neboť k n� pro pacienta neexistuje ž�dn� jin� alternativa.

58. Dalš�m faktorem, kter� způsobuje �stavněpr�vn� deficit, je absence limitů u t�to platby; v tomto směru musel �stavn� soud navrhovatelům zcela přisvědčit. Z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� povinnost ukl�d� plošně, mus� jej platit i osoby v�dělečně nečinn� včetně skupin soci�lně ohrožen�ch, dět�, osob zdravotně postižen�ch apod. Stejně tak nen� povinnost platit poplatek ohraničena časově, pacient jej tedy m� hradit v pln� v�ši bez ohledu na d�lku hospitalizace. Kombinace těchto faktorů může vyvolat finančně ne�nosnou situaci nejen u v�še jmenovan�ch kategori� pacientů. Každop�dně pop�r� podstatu solidarity v čerp�n� zdravotn� p�če. Opatřen�m �činně zm�rňuj�c�m dopady předmětn� povinnosti nen� osvobozen� od poplatku těch pojištěnců, kteř� se prok�ž� rozhodnut�m, ozn�men�m nebo potvrzen�m vydan�m org�nem pomoci v hmotn� nouzi o poskytovan� d�vce. Zde je předpokl�d�na aktivita spojen� s vyřizov�n�m a obstar�v�n�m �ředn� listiny, kterou lze pr�vě od osob poplatkem soci�lně ohrožen�ch těžko oček�vat, resp. ž�dat.

59. Předmětn� pr�vn� �prava v podobě, kter� je v�še kritizov�na, vybočuje i v kontextu poplatku za hospitalizaci hrazen�ho v okoln�ch zem�ch, jak to bylo pops�no v narativn� č�sti. Ve Spolkov� republice Německo je �čtov�n doplatek (Zuzahlung) za hospitalizaci ve v�ši 10 € za kalend�řn� den, maxim�lně je však vyb�r�n za dobu 28 dnů hospitalizace v kalend�řn�m roce [� 61 p�t� knihy soci�ln�ho z�kon�ku (Sozialgesetzbuch V - Gesetzliche Krankenversicherung)]. Jen pro �plnost se patř� poznamenat, jelikož se t�to skutečnosti dotkla někter� vyj�dřen� v posuzovan� věci podan�, že tento poplatek, přesněji řečeno doplatek, zrušen nebyl. Spolkov�m z�konod�rcem byl k 31. 12. 2012 zrušen regulačn� poplatek za n�vštěvu praktick�ho l�kaře, stomatologa, ambulantn�ho specialisty, psychologa (tzv. Praxisgeb�hr), kter� byl stanoven ve v�ši 10 € za kalend�řn� čtvrtlet� a byl př�jmem zdravotn� pojišťovny. Přitom Spolkov� soci�ln� soud (Bundessozialgericht, BSG) v roce 2009 dopěl k z�věru, že tento regulačn� poplatek nezasahuje do �stavně garantovan�ch pr�v pacientů (viz rozsudek ze dne 25. 6. 2009 sp. zn. B 3 KR 3/08 R). Na Slovensku se podle ustanoven� � 1 odst. 1 p�sm. a) nař�zen� vl�dy č. 722/2004 Z. z., o v�ši �hrady pojištěnce za služby souvisej�c� s poskytov�n�m zdravotn� p�če, vydan�ho k proveden� z�kona č. 577/2004 Z. z., o rozsahu zdravotn� p�če hrazen� na z�kladě veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a o �hrad�ch za služby souvisej�c� s poskytov�n�m zdravotn� p�če, poplatek za pobyt na lůžku neplat�. Rovněž v Rakousku u nemocničn� p�če hrad� pojištěnec spolu�čast za každ� den hospitalizace ve v�ši cca 10 € denně (tzv. hospitalizačn� poplatek) - jeho v�še je různ� podle jednotliv�ch spolkov�ch zem�, ale maxim�lně se plat� po dobu 28 kalend�řn�ch dnů ročně. Tyto finančn� prostředky pak většinou slouž� mimosoudn�mu odškodňov�n� pacientů za nedostatky při poskytov�n� p�če. I v př�padě, že pacient nen� od poplatku osvobozen, může pož�dat nemocnici o mimoř�dn� odpuštěn� platby z důvodu moment�ln� nepř�zniv� situace. V př�padě nezaopatřen�ch rodinn�ch př�slušn�ků pojištěnce se předpokl�d� v obdob� prvn�ch čtyř t�dnů �hrada spolu�časti ve v�ši 10 % z denn� sazby. Poč�naje p�t�m t�dnem je pro pojištěnce i nezaopatřen� rodinn� př�slušn�ky nemocničn� l�čen� bezplatn�. V někter�ch př�padech může zdravotn� pojišťovna propl�cet č�st či plnou v�ši cestovn�ch v�dajů vynaložen�ch za �čelem př�stupu ke zdravotn� p�či (MISSOC: Your social security rights in Austria. Brusel, 2011, str. 11).

60. Jak bylo řečeno, �stavn� deficit nav�šen� poplatku je shled�n pr�vě v jeho nedostatečn� diferenciaci a plošn� aplikaci v kombinaci s absenc� jak�chkoli limitů. Ustanoven� � 16a odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� tak stav� do rozporu s čl. 31 Listiny, jakož i čl. 3 odst. 1 Listiny garantuj�c�m z�kladn� pr�va všem bez rozd�lu majetku. �stavn� soud proto přistoupil k jeho zrušen�. Současně byla stanovena legisvakančn� lhůta do konce roku 2013, neboť poplatek za lůžkovou p�či je aktu�lně nikoliv nev�znamn�m př�jmem poskytovatelů zdravotn�ch služeb a jeho okamžit� v�padek by je bezdůvodně a nespravedlivě ekonomicky postihl. Z�konod�rci je t�mto vytvořen časov� prostor, aby mohl nastavit parametry platby v intenc�ch tohoto n�lezu.

61. Obiter dictum d�v� �stavn� soud z�konod�rci ke zv�žen�, zda neupřesnit zvolenou, vpravdě matouc� terminologii. Předmětn� platba je nazv�na poplatkem, ačkoliv v pr�vn� terminologii se poplatkem rozum� platebn� povinnost fyzick� nebo pr�vnick� osoby v souvislosti s činnost� org�nu veřejn� moci (st�tu či obce) uskutečňovanou při v�konu veřejn� moci v jej�m z�jmu. Jde o platbu, jej�mž smyslem je jednak působit motivačně ve vztahu k subjektu dom�haj�c�mu se určit�ho �konu veřejn� moci (tj. sleduj�c� jako c�l v�žnost �konu, nezneuž�v�n� veřejn� moci, např. u soudn�ch poplatků soudnictv�) a d�le pln� poplatek roli č�sti ekonomick�ho ekvivalentu za činnost veřejn� moci. Ustanoven� čl�nku 11 Listiny stanov�, že daně a poplatky lze ukl�dat pouze na z�kladě z�kona, přičemž je třeba zdůraznit, že určuj�c�m znakem dan� a poplatků je to, že plynou do veřejn�ch rozpočtů. Je evidentn�, že o tento druh platby se nejedn�. Jde ve sv� podstatě o platbu za „hotelov� služby“, kter� jsou př�jmem poskytovatelů zdravotn�ch služeb a neplynou do veřejn�ch prostředků. Na poskytovatele nebyla přenesena ž�dn� pravomoc st�tu při zajišťov�n� jeho funkc� nebo zajišťov�n� zdrojů ani v souvislosti s vyb�r�n�m regulačn�ch poplatků. Jde o subjekty soukrom�ho pr�va. Vhodnějš� by proto bylo v dan� souvislosti term�n poplatek neuž�vat.

C) Opr�vněn� zdravotn�ch pojišťoven sankcionovat poskytovatele zdravotn�ch služeb

62. Předmětem posuzov�n� je v�čet jedn�n� obsažen�ch v z�koně o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, za kter� mohou ukl�dat zdravotn� pojišťovny poskytovatelům sankce. Jen okrajově se �stavn� soud zab�val ot�zkou majetkov�ch sankc� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08, když uvedl: „je na vůli z�konod�rce, kter� subjekt vybav� pravomoc� veřejnopr�vn� sankce, pokud je sankce ukl�d�na jako v�sledek ř�dn�ho spr�vn�ho ř�zen� a rozhodnut� o udělen� sankce podl�h� soudn�mu přezkumu, což je v př�padě napaden� pr�vn� �pravy splněno“. Takto se vypoř�d�val s majetkovou sankc� za nevyb�r�n� poplatku zdravotnick�m zař�zen�m (podle nov� terminologie „poskytovatele zdravotn� služby“). V tehdy platn�m a �činn�m zněn� šlo o majetkovou sankci ve v�ši 50 000 Kč. Nyn� je napad�no ustanoven� � 16a odst. 9 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� ve zněn�, kter� umožňuje za stejn� delikt uložit pokutu až do v�še 1 000 000 Kč, a spolu s n�m i odstavců 10 a 11, všechny ve vztahu k n�vrhu na zrušen� ustanoven� o zv�šen� regulačn�ho poplatku za pobyt v nemocnici. Kromě toho současn� n�vrh směřuje proti majetkov�m sankc�m upraven�m v dalš�ch ustanoven�ch z�kona, konkr�tně v ustanoven�ch � 13 odst. 8, � 32 odst. 5 a � 44 odst. 5.

63. �stavn� soud se však až dosud - tedy ani v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/08, kde to ani nebylo nam�t�no - nezab�val ot�zkou, zda takto nastaven� sankčn� pravomoc nevylučuje rovn� vztah mezi poskytovateli zdravotn�ch služeb a zdravotn�mi pojišťovnami, kter� je v prv� řadě vztahem soukromopr�vn�m. Tomu by měla odpov�dat i intenzita jeho deformace plynouc� ze specifick�ho postaven� zdravotn�ch pojišťoven dan� t�m, že spravuj� zejm�na veřejn�, nikoliv priv�tn� prostředky. �stavn� soud nezpochybňuje, že je obecně přijateln�, aby určit� subjekt vystupoval v soukromopr�vn�ch vztaz�ch a současně byl nad�n vrchnostenskou pravomoc�, ale ve vztahu poskytovatel zdravotn� p�če (služby) - zdravotn� pojišťovna je třeba zohlednit specifika plynouc� z reality česk�ho prostřed�. Předpokladem životaschopnosti poskytovatele zdravotn�ch služeb je uzavřen� smlouvy o jejich poskytov�n� a �hradě se zdravotn� pojišťovnou, zejm�na s dominantn� Všeobecnou zdravotn� pojišťovnou. Přes tuto objektivn� existenčn� z�vislost na vstř�cnosti zdravotn� pojišťovny nejsou pro uzav�r�n� smluv d�na ž�dn� form�ln�, přezkoumateln� a hlavně transparentn� pravidla ve smyslu n�roku poskytovatele na jej� uzavřen� v př�padě splněn� určit�ch předpokladů. Toto fakticky nerovn� postaven� je d�le prohlubov�no širok�m sankčn�m opr�vněn�m pojišťoven.

64. �stavn� soud se ot�zkou rovnosti v pr�vech zab�val již v řadě sv�ch rozhodnut�. Vyslovil se předevš�m v tom smyslu, že �stavn� z�sada rovnosti vyj�dřen� v čl. 1 Listiny neznamen� absolutn� rovnost. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 6/96 ze dne 5. 11. 1996 (publikov�n pod č. 295/1996 Sb., N 113/6 SbNU 313), na kter� nav�zala dalš� judikatura, to konkr�tně vyj�dřil takto: „�stavn� z�sadu rovnosti, v pr�vech zakotvenou v čl. l Listiny, nelze poj�mat absolutně a rovnost ch�pat jako kategorii abstraktn�. Již �stavn� soud Česk� a Slovensk� Federativn� Republiky vyj�dřil sv� ch�p�n� rovnosti, v uveden�m čl�nku zakotven�, jako rovnosti relativn�, jak ji maj� na mysli všechny demokratick� �stavy, požaduj�c� pouze odstraněn� neodůvodněn�ch rozd�lů (n�lez �stavn�ho soudu ČSFR uveřejněn� pod č. 11 Sb�rky usnesen� a n�lezů �stavn�ho soudu ČSFR). Z�sadě rovnosti v pr�vech je proto třeba rozumět tak� tak, že pr�vn� rozlišov�n� v př�stupu k určit�m pr�vům mezi pr�vn�mi subjekty nesm� b�t projevem libovůle, neplyne z n� však, že by každ�mu muselo b�t přizn�no jak�koliv pr�vo“.

65. �stavn� soud obecně interpretuje princip rovnosti z dvoj�ho pohledu [viz např. n�lezy sp. zn. Pl. �S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. �S 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. �S 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. �S 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. �S 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. �S 9/99 ze dne 6. 10. 1999 (N 135/16 SbNU 9; 289/1999 Sb.) atd.]. Prvn� je d�n požadavkem vyloučen� libovůle v postupu z�konod�rce při odlišov�n� skupin subjektů a jejich pr�v, druh� pak požadavkem �stavněpr�vn� akceptovatelnosti hledisek odlišov�n�, tj. nepř�pustnosti dotčen� někter�ho ze z�kladn�ch pr�v a svobod odlišov�n�m subjektů a pr�v ze strany z�konod�rce. Z postul�tu rovnosti sice nevypl�v� požadavek obecn� rovnosti každ�ho s každ�m, plyne z něj však požadavek, aby pr�vo bezdůvodně nezv�hodňovalo ani neznev�hodňovalo jedny před druh�mi. �stavn� soud tedy připoušt� i z�konem založenou nerovnost, pokud jsou pro to �stavně akceptovateln� důvody.

66. Tak tomu ale v dan�m př�padě nen�. Dominantn� postaven� pojišťoven, zejm�na Všeobecn� zdravotn� pojišťovny, v kombinaci se sankčn�m opr�vněn�m a regulacemi vůči poskytovatelům zdravotn�ch služeb, konkr�tně limitac� v�konů, finančn�mi sankcemi za preskripci l�ků a vyž�danou p�či při překročen� stanoven�ch limitů, nen� na straně poskytovatelů zdravotn�ch služeb nič�m vyv�ženo, např�klad kontraktačn� povinnost� ze strany pojišťoven v př�padech, kdy jsou splněny objektivně obecně z�vazn�mi pr�vn�mi předpisy stanoven� podm�nky. Sankčn� opr�vněn� zdravotn�ch pojišťoven, kter� vypl�v� z napaden�ch ustanoven� � 16a odst. 10 a 11, jakož i � 32 odst. 5 a � 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložen� podle odstavců 1 až 5“ z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, tak vybočuje z mez� ještě �stavně přijateln� nerovnosti, jak ji �stavn� soud vymezil ve shora citovan�ch n�lezech. Tuto nerovnost ještě nav�c n�sob� velk� rozpět� většiny sankc�, kter� samo o sobě nen� proti�stavn�, jak bude d�le uvedeno, ale zv�razňuje ji pr�vě v kombinaci se shora uveden�mi skutečnostmi. Označen� z�konn� ustanoven� jsou tak v rozporu s čl. 1 Listiny garantuj�c�m rovnost v pr�vech.

67. Pokud jde o ustanoven� � 13 odst. 8 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, to souvis� s povinnostmi poskytovatelů zdravotn�ch služeb, kter� vzešly z nově vytvořen�ho rozdělen� p�če do variant z hlediska �hrady z veřejn�ho pojištěn�. Konkr�tně umožňuje sankcionovat porušen� povinnosti poskytovatele zaznamenat do zdravotnick� dokumentace pacienta jednak nab�dku zdravotn� služby v z�kladn� variantě a poučen� o možnosti čerpat ji ve variantě ekonomicky n�ročnějš� a jednak souhlas pacienta a d�le porušen� z�kazu upřednostňovat pacienta vol�c�ho ekonomicky n�ročnějš� variantu služby. Vzhledem ke zrušen� z�kladu materie umožňuj�c� poskytovat hrazenou p�či ve variant�ch vypl�v� z logiky věci, že je u tohoto ustanoven� dalš�m důvodem pro zrušen�, že se ruš� sankce vynucuj�c� jeho plněn� ze zrušen�ho ustanoven�. Z toho důvodu toto ustanoven� ruš� �stavn� soud dnem vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů. Ostatn� ustanoven� ruš� ve lhůtě do konce roku 2013, což je lhůta dostačuj�c� k tomu, aby z�konod�rce stihl prov�st �pravu zněn� napaden�ch ustanoven� v intenc�ch tohoto n�lezu. Z�konod�rce by měl d�le zv�žit, zda neprom�tnout �pravy v intenc�ch tohoto n�lezu i do sankc� za nevyb�r�n� poplatků za ostatn� zdravotn� p�či, kter� posuzovan�m n�vrhem nebyly dotčeny.

68. �stavn� soud nepřisvědčil navrhovatelům, že akceptovateln� nen� širok� voln� �vaha zdravotn� pojišťovny, a to jak při stanoven� v�še, tak stran možnosti opakovan�ho ukl�d�n� pokut, jakož i že horn� limit pokuty nen� adekv�tn�. Aktu�lně - v n�lezu sp. zn. Pl. �S 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (č. 437/2012 Sb.) - řešil �stavn� soud ot�zku �stavn� konformity č�sti z�kona č. 372/2011 Sb., o zdravotn�ch služb�ch a podm�nk�ch jejich poskytov�n� (z�kon o zdravotn�ch služb�ch), vymezuj�c� skutkov� podstaty přestupků a jin�ch spr�vn�ch deliktů, jakož i v�ši sankc� za ně. N�vrh skupiny sen�torů v t�to č�sti [konkr�tně ve vztahu k ustanoven�m � 114 odst. 1 p�sm. g) a � 117 odst. 1 p�sm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 p�sm. d), e), f), g), h), i) a m) z�kona o zdravotn�ch služb�ch], podle nichž horn� hranice pokut jsou s ohledem na jejich z�važnost nepřiměřeně vysok�, zam�tl, neboť neshledal podobu sankc� rozpornou s čl. 11 odst. 1 ve spojen� s čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Současně konstatoval, že možnost přezkumu konkr�tn� aplikace předmětn�ch ustanoven� v ř�zen� o �stavn�ch st�žnostech zůst�v� nedotčena. Svůj z�věr odůvodnil v bodech 329-337 uveden�ho n�lezu a na toto odůvodněn� se nyn� odkazuje.

69. Obiter dictum �stavn� soud konstatuje, že rozsah sankčn�ch opr�vněn� nemůže b�t vyv�žen ani legitimn�m c�lem, kter� je jejich ukl�d�n�m sledov�n, tj. šetrn� nakl�d�n� s prostředky z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Takov� opatřen� se jev� jako nepřiměřen� za situace, kdy s těmito veřejn�mi prostředky hospodař� kromě Všeobecn� zdravotn� pojišťovny dalš� zaměstnaneck� zdravotn� pojišťovny, kter� maj� charakter ryze soukromopr�vn�ch subjektů. Z�konod�rce by měl zv�žit �spornějš� způsob nakl�d�n� s prostředky veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� i z pohledu organizačn�ho uspoř�d�n�. Pokud jde o horizont�ln� vztah zdravotn�ch pojišťoven a poskytovatelů zdravotn�ch služeb, aby bylo zabr�něno jeho pokračuj�c� distorzi, k n�ž doch�z� mimo jin� i svěřen�m sankčn�ho opr�vněn� zdravotn�m pojišťovn�m, mělo by b�t za současn�ch podm�nek subjektem nadan�m t�mto opr�vněn�m buď samo Ministerstvo zdravotnictv�, př�p. (alternativně) v př�padě st�tn�ch a krajsk�ch poskytovatelů zdravotn�ch služeb jejich zřizovatel� a v př�padě soukrom�ch poskytovatelů zdravotn�ch služeb k tomu kompetentn� subjekty, jak�mi jsou např. odborn� profesn� sdružen� l�kařů.

70. K rušen�m č�stem � 12 a 44 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� dlužno dodat, že v průběhu projedn�v�n� n�vrhu doznala tato ustanoven� změny proveden� z�konem č. 458/2011 Sb., o změně z�konů souvisej�c� se zř�zen�m jednoho inkasn�ho m�sta a dalš�ch změn�ch daňov�ch a pojistn�ch z�konů, (změna se t�k� pouze struktury ustanoven�, kdy dosavadn� text ustanoven� � 12 se bude označovat jako odstavec 1 a budou doplněny odstavce 2 a 3 a v př�padě � 44 se odstavec 5 stane odstavcem 2, dosavadn� odstavec 6 odstavcem 3). Změna se stane �činnou až od 1. 1. 2015, v�rok n�lezu proto odpov�d� jak pr�vn� �pravě platn� a �činn� v době rozhodov�n�, tak i změně, kter� teprve nabude �činnosti. Budiž doplněno, že v př�padě ustanoven� � 12 navrhovatel� sice změnu provedenou z�konem č. 458/2011 Sb. ani v doplněn� variantě petitu n�vrhu nereflektovali, nicm�ně �stavn� soud, vych�zeje z obsahu pod�n�, tak učinil. Z�kon o �stavn�m soudu nespojuje posuzov�n� �stavnosti s �činnost� pr�vn�ho předpisu, ale s jeho platnost�, v důsledku čehož je nutno považovat za př�pustn� n�vrhy na zrušen� pr�vn�ch předpisů i tehdy, když nejsou v důsledku obou z naznačen�ch možnost� �činn� (viz Filip, J., Holl�nder, P., Šim�ček, V. Z�kon o �stavn�m soudu. Koment�ř. 2., přepracovan� a rozš�řen� vyd�n�. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 387).

VII.

71. S ohledem na v�še uveden� argumenty �stavn� soud ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. f), � 12 p�sm. n), � 13 odst. 3 až 8, � 16a odst. 1 p�sm. f) a odst. 9 až 11 [pokud se t�kaj� poplatku za lůžkovou p�či podle ustanoven� � 16a odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�], � 17 odst. 4 ve slovech „a s označen�m variant zdravotn� p�če podle � 13“, � 32 odst. 5, � 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložen� podle odstavců 1 až 5“ z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a � 12 odst. 1 p�sm. n) a � 44 odst. 2 a odst. 3 ve slovech „uložen� podle odstavců 1 a 2“ z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� po novelizaci proveden� z�konem č. 458/2011 Sb., podle ustanoven� � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu zrušil. Vykonatelnost zrušuj�c�ho v�roku č. III a č�sti v�roku č. IV n�lezu je z důvodů shora rozveden�ch odložena do 31. 12. 2013.

72. V souladu s ustanoven�m � 70 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu byly současně zrušeny relevantn� č�sti př�lohy vyhl�šky Ministerstva zdravotnictv� č. 134/1998 Sb., kterou se vyd�v� seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a to v označen� v�konu jako varianty ekonomicky n�ročnějš�. Pro upřesněn� �stavn� soud v�rok II interpretuje tak, že se ve vyhl�šce vedle samotn�ho symbolu „E“ ruš� i k němu přin�ležej�c� popis ekonomicky n�ročnějš� varianty.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Michaela Židlická a k jeho odůvodnění soudkyně Ivana Janů.