Ve věci návrhu na zrušení § 46a zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů 235/2002 účinný od 06.06.2002

Schválené: 30.04.2002
Účinnost od: 06.06.2002
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Jednací řády., Česká národní rada (ČNR). Parlament České republiky.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 46a zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů 235/2002 účinný od 06.06.2002
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 235/2002 s účinností od 06.06.2002
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

235/2002 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 30. dubna 2002 v plénu o návrhu skupiny senátorů na zrušení § 46a zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, takto: Návrh se zamítá.

JUDr. Kessler v. r.
Předseda Ústavního soudu

Odůvodněn

I.

stavn soud obdržel dne 14. 8. 2001 nvrh skupiny 23 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky na zrušen 46a zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, s odůvodněnm, že podle jejich nzoru je předmětn ustanoven v rozporu s čl. 4 odst. 3 a čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Uveden nvrh je odůvodněn takto: Zkonem č. 483/1991 Sb., o Česk televizi, ve zněn zkona č. 36/1993 Sb., zkona č. 253/1994 Sb., zkona č. 301/1995 Sb. a zkona č. 39/2001 Sb., (dle jen "zkon o Česk televizi") jsou stanoveny podmnky a tak procedura volby Rady Česk televize, tedy orgnu, kter je volen občany (sprvně ovšem Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky) za čelem kontroly činnosti Česk televize. Podle 4 odst. 2 zkona o Česk televizi jsou kandidti voleni z řad občanů na zkladě nvrhů organizac a sdružen představujcch kulturn, regionln, sociln, odborov, zaměstnavatelsk, nbožensk, vzdělvac, vědeck, ekologick a nrodnostn zjmy. Nvrhy jsou doručovny Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna"), kter je tak podle zkona o Česk televizi oprvněna volit a odvolvat jednotliv členy Rady Česk televize. Možnost bt zvolen za člena Rady Česk televize je zkonem dna všem, kteř splňuj kritria zkona o Česk televizi, tedy těm, kteř jsou způsobil k prvnm konům, maj trval pobyt na zem Česk republiky a jsou bezhonn, tak, jak je určeno v 4 odst. 3 zkona o Česk televizi. Čst třet člnkem IV bodem 2 zkona č. 39/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 483/1991 Sb., o Česk televizi, ve zněn pozdějšch předpisů, a o změně některch dalšch zkonů, byl změněn (doplněn) tak zkon č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 47/2000 Sb., a to tak, že pro čely volby členů Rady Česk televize se zřizuje volebn vbor. Volebn vbor Poslaneck sněmovny je pak v souladu s 46a zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny povinen vybrat z navržench kandidtů na členy Rady Česk televize trojnsobek počtu členů Rady Česk televize, to za předpokladu, je-li počet kandidtů navržench oprvněnmi organizacemi a sdruženmi a splňujcch předpoklady podle zkona o Česk televizi vyšš, než je prvě trojnsobek počtu členů Rady Česk televize, kteř maj bt zvoleni. Skupina sentorů jako navrhovatel spatřuje v dosavadnm zněn napadenho 46a zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny rozpor

a) s čl. 21 odst. 1 Listiny, kter zn: "Občan maj prvo podlet se na sprvě veřejnch věc přmo nebo svobodnou volbou svch zstupců.",

b) s čl. 21 odst. 4 Listiny, kter zn: "Občan maj za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm.",

c) s čl. 4 odst. 3 Listiny, kter zn: "Zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky.".

Nynějš text zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny ustanovenm napadenho 46a omezuje podle nzoru navrhovatelů neospravedlnitelně nezadateln prvo občanů podlet se na sprvě veřejnch věc prostřednictvm svch zstupců, a to způsobem, kter nem oporu (zřejmě v stavnch zkonech či zkonech, protože navrhovatel blže tuto tezi neupřesnili). Tm, že byl ustaven volebn vbor, ktermu byla svěřena kompetence jinak svěřen zkonem o Česk televizi všem poslancům Poslaneck sněmovny, jsou z možnosti volit (a navc svou volbou usilovat před svmi voliči o opětovn zvolen) vyloučeni všichni poslanci-nečlenov volebnho vboru, a tm tedy i ti občan, kter poslanci-nečlenov volebnho vboru reprezentuj. Tm je omezeno prvo těchto občanů podlet se na sprvě veřejnch věc (prostřednictvm volby členů Rady Česk televize na sprvě Česk televize v rozsahu stanovenm zkonem o Česk televizi). Současn text zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny takto ustanovenm napadenho 46a omezuje neospravedlnitelně nezadateln prvo občanů mt za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm. Neexistuj ždn pravidla (kritria) pro tuto činnost volebnho vboru spočvajc ve způsobu posuzovn podanch nvrhů (na kandidty pro volby do Rady Česk televize) a vedouc k vběru pouze takovho počtu kandidtů "...splňujcch předpoklady podle tohoto zkona..." odpovdajcho trojnsobku počtu členů Rady Česk televize pro vlastn volbu členů Rady Česk televize Poslaneckou sněmovnou. Tm je zabrněno podstatn čsti kandidtů bt volen tm sborem, kter je k tomu zkonem určen, totiž celou Poslaneckou sněmovnou, tedy mt za rovnch podmnek přstup k volenm funkcm. Poslaneck sněmovna se navc k proveden napadenho ustanoven sice v souladu s 46a odst. 3 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny usnesla na podrobnostech postupu (usnesen č. 1616), ale nad rmec zkonnho zmocněn svm usnesenm č. 8 omezil volebn vbor prvo kandidtů předstoupit před (i jen) volebn vbor Poslaneck sněmovny pouze na určitou čst kandidtů z těch, kteř jinak splňuj předpoklady pro možnost volby za člena Rady Česk televize. Současn text 46a navc v odstavci 2 v čsti "...a z navržench kandidtů splňujcch předpoklady podle tohoto zkona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidty v počtu odpovdajcm trojnsobku počtu členů Rady..." je zmatečn, neboť nen jednoznačn, kter zkon je mněn formulac "...tohoto zkona...", když zkon o Česk televizi nen vůbec v zkoně o jednacm řdu Poslaneck sněmovny citovn a zkon o jednacm řdu Poslaneck sněmovny nemohl mt zkonodrce v dan souvislosti na mysli. Napaden ustanoven zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny je v rozporu s prvem občana (tedy i kandidta na člena Rady Česk televize) na to, aby zkonn omezen zkladnch prv, tedy i prva mt přstup za rovnch podmnek k volenm a jinm veřejnm funkcm, platila stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky. Samo napaden ustanoven v dispozici se opr o hypotzu "...kandidtů splňujcch předpoklady...", ale pot omezen stt se objektem volby se vztahuje jen na čst kandidtů (na ty, kter bez stanoven kritri, tedy svvolně, urč volebn vbor). M-li se tedy už i možnost bt "připuštěn" k volbě za člena Rady Česk televize stt pouze předmětem politickch stranickch dohadů a licitac a třeba kompromisů, a to jen navc stran parlamentnch, bylo by přslušn ustanoven zkona o Česk televizi ( 4 odst. 2) o tom, kter subjekty předkldaj nvrhy kandidtů na členy Rady Česk televize (prvě subjekty mimo politick strany, tedy zjmov a profesn organizace a sdružen občanů), ustanovenm zavdějcm až zmatečnm. Avšak i z pohledu tto věcn argumentace je zavdějcm až zmatečnm samo napaden ustanoven. Tento vvod ostatně podporuje i fakt, že zkonodrce stanovil okruh objektů volby normou hmotněprvn (zkon o Česk televizi) a způsob volby upravuje normou procesn.

Navrhovatel proto ždali, aby stavn soud napadenou čst zkona zrušil pro rozpor s čl. 4 odst. 3 a čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny.

II.

stavn soud si k posouzen nvrhu vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu. Poslaneck sněmovna ve vyjdřen uvedla, že zkon č. 39/2001 Sb. v čsti třet čl. IV bodu 2 upravuje zřzen volebnho vboru Poslaneck sněmovny a jeho činnost a stanov, že podrobnosti postupu vboru uprav sama Poslaneck sněmovna svm usnesenm. Tato prava je zcela v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky. Přmo v stavě Česk republiky (dle jen "stava") je upravena pravomoc obou komor Parlamentu zřizovat jako sv orgny vbory a komise, přičemž stava neurčuje, kter vbory maj bt konkrtně zřizovny. Komory mohou zřdit sv vbory svm usnesenm nebo jejich zřzen může bt určeno zkonem. Jedn se de facto o pravomoc komor autonomně zřizovat sv orgny. V Poslaneck sněmovně jsou vbory ustavovny v souladu s 115 odst. 2 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny podle zsad poměrnho zastoupen s vjimkou vboru organizačnho. Ze sv činnosti jsou vbory odpovědny Poslaneck sněmovně. Nelze tedy souhlasit s nzorem, že z možnosti volit členy Rady Česk televize jsou vyloučeni "všichni poslanci-nečlenov volebnho vboru, a tm tedy i ti občan, kter poslanci-nečlenov volebnho vboru reprezentuj". Tento nzor by zcela popral princip voleb do zkonodrnho sboru a zsadu poměrnho zastoupen v Poslaneck sněmovně. Občan jsou samozřejmě zastoupeni svmi poslanci, ale přmo ze zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny vyplv, jakm způsobem se poslanci zčastňuj prce Poslaneck sněmovny. Poslanec může bt členem nejvše dvou vborů s vjimkami uvedenmi v 33 odst. 1 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Proto nen možn dovozovat zvěr z vše uvedenho nzoru o poslancch-nečlenech a občanech, kter zastupuj. Je třeba rovněž zdůraznit, že každ vbor předkld sv zvěry Poslaneck sněmovně a pouze Poslaneck sněmovně přsluš konečn rozhodnut ve věcech, kter projednv, a to i ve věcech, kter projednaly vbory jako orgny Poslaneck sněmovny. Zkon č. 39/2001 Sb. tedy neporušuje prvo občanů podlet se na sprvě veřejnch věc volbou svch zstupců. Ustanoven 46a odst. 2 upravuje pouze způsob postupu v přpadě vysokho počtu kandidtů. Zkon mus takovou pravu obsahovat, neboť jinak by při velmi vysokm počtu kandidtů byla vlastn volba tměř znemožněna. Na vběru kandidtů se přitom podlej všichni členov volebnho vboru zastupujc sv voliče podle principu poměrnho zastoupen. Napaden ustanoven 46a proto ždnm způsobem neomezuje zkladn prva a svobody podle čl. 21 odst. 4 a čl. 4 odst. 3 Listiny. V zvěru svho vyjdřen pak Poslaneck sněmovna vyjdřila nzor, že napaden ustanoven nen v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky a je plně v intencch prvn pravy dan relevantnmi ustanovenmi stavy - předevšm čl. 18 odst. 1 a čl. 31.

Sent ve vyjdřen uvedl, že napaden ustanoven bylo do zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny doplněno při novelizaci proveden zkonem č. 39/2001 Sb. Nvrh tohoto zkona byl předložen vldou počtkem ledna 2001, přičemž obsahoval změny tř zkonů, a to zkona č. 483/1991 Sb., o Česk televizi, ve zněn pozdějšch předpisů, zkona č. 484/1991 Sb., o Českm rozhlasu, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 468/1991 Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, ve zněn pozdějšch předpisů. Na zkladě požadavku vldy byl - vzhledem k tehdejš situaci v Česk televizi - k projednn vldnho nvrhu zkona vyhlšen stav legislativn nouze a nvrh zkona byl projednvn ve zkrcenm jednn. V Poslaneck sněmovně vldn nvrh doznal změn, kter se projevily i ve změně nzvu zkona, a byla doplněna novelizace i dalšch tř zkonů včetně zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Poslaneckou sněmovnou přijat nvrh zkona byl doručen Sentu dne 15. 1. 2001, a protože šlo o nvrh zkona projednan v Poslaneck sněmovně ve zkrcenm jednn, byl podle 118 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, projednn ve zkrcenm jednn i Sentem. V Sentu byl nvrh zkona jako sentn tisk č. 1/2001 projednn ve dvou vborech, a to ve vboru petičnm a ve vboru stavněprvnm. Sent nvrh zkona projednal na sv 4. schůzi (III. volebn obdob) dne 17. 1. 2001, a pot, co nebyl přijat nvrh, aby se Sent nvrhem zkona nezabval, ani nvrh na jeho schvlen ve zněn předloženm Poslaneckou sněmovnou, přijal pozměňovac nvrhy podan na uveden schůzi Sentu a usnesenm č. 53 rozhodl vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů. Z přtomnch 66 sentorů hlasovalo pro tento nvrh 39 a proti 14 členů Sentu. Při projednvn nvrhu zkona v Sentu byla brna v vahu situace, ve kter byl nvrh zkona projednvn, kdy bylo potřebn přijmout legislativn pravu umožňujc řešit tehdejš krizovou situaci v Česk televizi. V vahu byla brna zvažnost navrhovan pravy, kter podle nzoru mnoha sentorů vedle pozitivnch změn obsahovala i někter poměrně zvažn nedostatky, jejichž řešen by vyžadovalo delš dobu. Sent proto k nvrhu zkona přijal pozměňovac nvrhy, jejichž změrem bylo přijmout pouze zkonnou pravu umožňujc řešit tehdejš aktuln krizovou situaci v Česk televizi, a uvedl, že nov prava tzv. medilnch zkonů a nezbytnch změn v souvisejcch zkonech respektujc tak přslušn stavn principy by měla bt připravena v rmci běžnho legislativnho procesu. Toto řešen však nebylo Poslaneckou sněmovnou akceptovno.

V souvislosti s nvrhem podanm skupinou sentorů lze poukzat na skutečnost, že v polovině června roku 2001 vlda předložila Poslaneck sněmovně k projednn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 484/1991 Sb., o Českm rozhlasu, a zkon č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. V tomto nvrhu, kter teprve bude projednvn v orgnech Poslaneck sněmovny, vlda navrhuje tž změny 46a zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, kter odůvodňuje - mimo jin - tm, že prava postupu volebnho vboru obsažen v 46a odst. 2 "patrně nen v souladu s čl. 21 odst. 4 Listiny".

III.

stavn soud podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, přezkoumal, zda zkon č. 39/2001 Sb. (zde čst třet - změna zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 47/2000 Sb., čl. IV bod 2) byl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny pak vyplynulo, že zkon č. 39/2001 Sb., jmž bylo do jednacho řdu Poslaneck sněmovny zahrnuto napaden ustanoven 46a, byl přijat v Poslaneck sněmovně ve třetm čten dne 13. 1. 2001 a v hlasovn pod pořadovm čslem 16 bylo z přtomnch 179 poslanců pro 120 a proti 50 poslanců. O nvrhu vrcenm Sentem bylo hlasovno dne 23. 1. 2001 a Poslaneck sněmovna schvlila původn nvrh zkona (ve zněn ze dne 13. 1. 2001) v hlasovn pod pořadovm čslem 123, z přtomnch 194 poslanců bylo pro 133 a proti 52 poslanců. Zkon byl podepsn prezidentem republiky dne 23. 1. 2001 a vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 25. 1. 2001 v čstce 14/2001 Sb. Nezbv než uzavřt, že označen zkon byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

IV.

Způsob volby členů Rady Česk televize byl upraven nově zkonem č. 39/2001 Sb.

Podle 4 odst. 1 věty třet zkona o Česk televizi, ve zněn zkona č. 39/2001 Sb. Členy Rady vol a odvolv Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") tak, aby v n byly zastoupeny vznamn regionln, politick, sociln a kulturn nzorov proudy.

Podle 4 odst. 2 zkona o Česk televizi, ve zněn zkona č. 39/2001 Sb., "Nvrhy kandidtů na členy Rady předkldaj Poslaneck sněmovně organizace a sdružen představujc kulturn, regionln, sociln, odborov, zaměstnavatelsk, nbožensk, vzdělvac, ekologick a nrodnostn zjmy. Nvrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejněn vzvy předsedy Poslaneck sněmovny k předložen nvrhů způsobem stanovenm usnesenm Poslaneck sněmovny.".

V 46a zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 39/2001 Sb., je stanoveno:

"(1) Pro čely volby členů Rady Česk televize (dle jen "Rada") zřizuje Poslaneck sněmovna volebn vbor, jehož členy vol z poslanců podle zsady poměrnho zastoupen.

(2) Je-li počet kandidtů navržench oprvněnmi organizacemi a sdruženmi vyšš, než je trojnsobek počtu členů Rady, kteř maj bt zvoleni, volebn vbor posoud podan nvrhy a z navržench kandidtů splňujcch předpoklady podle tohoto zkona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidty v počtu odpovdajcm trojnsobku počtu členů Rady, kteř maj bt zvoleni. Jestliže nen počet kandidtů navržench oprvněnmi organizacemi a sdruženmi vyšš než trojnsobek členů Rady, kteř maj bt zvoleni, volebn vbor předlož Poslaneck sněmovně k volbě všechny navržen kandidty splňujc předpoklady podle tohoto zkona.

(3) Podrobnosti postupu uprav Poslaneck sněmovna svm usnesenm, kterm tak urč, v jakm rozsahu se pro postup podle odstavců 1 a 2 použije volebn řd (přloha č. 2)."

Poslaneck sněmovna usnesenm č. 1492 z 34. schůze dne 2. 3. 2001 podle 46a odst. 3 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny upravila blže postup volebnho vboru pro vběr kandidtů. V uvedenm usnesen stanovila, že

1. vzvu k předložen nvrhů kandidtů na členy Rady Česk televize v zkonn patnctidenn lhůtě ( 4 odst. 2 zkona o Česk televizi) zašle předseda Poslaneck sněmovny ke zveřejněn Česk tiskov kancelři,

2. v souladu s 4 a 5 zkona o Česk televizi, předkldaj oprvněn organizace a sdružen nvrhy kandidtů na členy Rady Česk televize v zkonn lhůtě volebnmu vboru Poslaneck sněmovny,

3. volebn vbor posoud, zda kandidti na členy Rady Česk televize byli navrženi oprvněnmi organizacemi a sdruženmi dle zkona o Česk televizi a zda navržen kandidti splňuj předpoklady uveden v citovanm zkoně,

4. volebn vbor předlož kandidtku Rady Česk televize volebn komisi Poslaneck sněmovny a tuto skutečnost současně oznm předsedovi Poslaneck sněmovny. Ustanoven čl. 6 bodu 2 přlohy jednacho řdu Poslaneck sněmovny se neužije. Ostatn ustanoven přlohy č. 2 jednacho řdu Poslaneck sněmovny se pro volbu Rady Česk televize použij. Zmněn přloha č. 2 je volebnm řdem pro volby konan Poslaneckou sněmovnou, přičemž podle čl. 6 bodu 2 se nvrhy předkldaj volebn komisi Poslaneck sněmovny nejpozději deset dnů před dnem volby.

stavnmu soudu byla dle předložena nsledujc usnesen volebnho vboru:

- usnesen č. 6 z 2. schůze dne 5. 4. 2001,

- usnesen č. 8 z 3. schůze dne 24. 4. 2001,

- usnesen č. 11 ze 4. schůze dne 15. 5. 2001,

- usnesen č. 16 z 5. schůze dne 22. 5. 2001 a

- usnesen č. 21 z 5. schůze dne 24. 5. 2001.

Z těchto listin vyplynulo, že volebn vbor ve smyslu uvedenho usnesen Poslaneck sněmovny zkoumal vlučně plněn podmnek a předpokladů stanovench zkonem o Česk televizi. Předevšm zjišťoval, zda nvrhy byly podny organizacemi a sdruženmi uvedenmi v 4 odst. 2 zkona o Česk televizi. K tomuto čelu na zkladě usnesen č. 6 vyzval tyto subjekty, aby přslušnm způsobem doložily, že splňuj stanoven podmnky pro podvn nvrhů. Usnesenm č. 11 pak vyřadil z vběru ty kandidty, kteř byli navrženi subjekty buď nesplňujcmi podmnky podle 4 odst. 2 zkona o Česk televizi anebo subjekty, kter nedoložily, že jsou oprvněny k podn nvrhu ve smyslu citovanho ustanoven. Dle z předložench podkladů vyplynulo, že volebn vbor zkoumal, zda navržen kandidti splňuj předpoklady stanoven v 4 odst. 3 zkona o Česk televizi. Usnesenm č. 6 uložil předsedovi volebnho vboru vyždat od navrhovatelů podklady, z nichž by vyplynulo, že jimi navrhovan kandidti splňuj stanoven předpoklady. Stejnm usnesenm byly přesně definovny požadovan podklady. Z dalšch usnesen volebnho vboru jednoznačně vyplv, že z celkovho navrženho počtu kandidtů byli vyřazeni jen ti, kteř byli navrženi nezpůsobilmi subjekty anebo nesplňovali stanoven předpoklady. Dle potom již volebn vbor vybral určen počet kandidtů (trojnsobek počtu členů Rady Česk televize) tajnm hlasovnm podle pravidel vyplvajcch z přlohy č. 2 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny a z usnesen č. 8.

V.

Jdrem nvrhu skupiny sentorů na zrušen uvedenho ustanoven zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny jsou dvě nmitky, a to nmitka tkajc se konstituovn samotnho volebnho vboru a nmitka tkajc se omezen prva občanů mt za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm.

Podstatou nmitky směřujc proti konstituovn samotnho volebnho vboru je přesvědčen navrhovatelů, že vytvořenm tohoto vboru jsou všichni poslanci, kteř do tohoto vboru nebyli zařazeni, vyloučeni z podlu na rozhodovn při volbě členů Rady Česk televize. V důsledku tohoto vyloučen pak do volebnho vboru nezařazen poslanci nemohou reprezentovat sv voliče v tto oblasti, což ve svm důsledku je omezenm prva jejich voličů podlet se na sprvě veřejnch zležitost.

stavn soud se při posuzovn tto nmitky přiklonil k nzoru obsaženmu ve vyjdřen Poslaneck sněmovny, podle něhož zkon upravuje zřzen volebnho vboru a jeho činnost ustanovenm, že podrobnosti postupu vboru jsou ponechny usnesenm Poslaneck sněmovny. Tato prava je zcela v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky, neboť přmo v stavě je upravena pravomoc obou komor Parlamentu zřizovat jako sv orgny vbory a komise, aniž by stava určovala, kter vbory maj bt konkrtně zřizovny. Mohou-li jednotliv komory zřdit sv vbory vlastnm usnesenm, jedn se o pravomoc parlamentnch komor zřizovat sv orgny autonomnm způsobem. To odpovd - podle nzoru stavnho soudu - principu reprezentativn demokracie, neboť pro Parlament, kter vzešel ze svobodnch voleb plat, že jako nositel moci v rmci stavou vymezen působnosti přijm rozhodnut, jež vyjadřuj vůli lidu ve smyslu čl. 2 odst. 1 stavy. Kompetenčn svrchovanost Parlamentu i vnitřn organizačn autonomie jeho komor je proto nepopiratelnou nležitost orgnu reprezentujcho svrchovanou vůli lidu.

Z obecn definice zsady poměrnho zastoupen vyplv, že tento systm politick reprezentace m naplňovat požadavek, že poměr přidělench mandtů vcemně odpovd poměru obdržench hlasů. Pro aplikaci tto zsady je však nezbytn vytvořen zkladnch podmnek v relativně stabilizovanch volebnch a stranickch poměrech. Mezi tyto zkladn podmnky lze podle obecn teorie zahrnout předevšm ustlen volebn mechanismus, kter byl použit alespoň ve třech po sobě nsledujcch volbch. Dle se pak předpokld, že stranick systm je do značn mry stl, nen přliš zlomkovit a lze určit minimln měřitelnou velikost tzv. nejmenš strany. Sama teorie dovozuje (např. Klma M., Poměrn "nepoměrn" volebn systm po novelizaci zkona o volbch do Parlamentu Česk republiky, Politologick časopis č. 4/2000, s. 349), že v Česk republice jsou vytvořeny stabilizovan poměry pro aplikaci zsady poměrnho zastoupen, a stavn soud je thož nzoru.

Z toho, co bylo uvedeno, lze podle nzoru stavnho soudu odvodit, že pokud jsou vytvořeny dostatečně stabilizovan předpoklady pro aplikaci zsady poměrnho zastoupen při konstituovn Poslaneck sněmovny jako celku, pak samozřejmě nelze mt pochyb, že i pro konstituovn vnitřnch orgnů tto komory Parlamentu je zsada poměrnho zastoupen stavně konformnm zkladem. Zkon o jednacm řdu Poslaneck sněmovny pak blže stanov, jakm způsobem se poslanci zčastňuj prce Poslaneck sněmovny. Poslanec pak může bt členem nejvše dvou vborů s vjimkami uvedenmi v 33 odst. 1 jednacho řdu Poslaneck sněmovny. Pro volebn vbor, jak vyplv z 46a odst. 1 jednacho řdu Poslaneck sněmovny, je zsada poměrnho zastoupen zkladnm pravidlem pro jeho konstituovn, což znamen, že struktura sboru poslanců-členů volebnho vboru odpovd samotn struktuře mandtů v Poslaneck sněmovně, a tm i poměru hlasů voličů, kter politick strany zastoupen v tto komoře Parlamentu zskaly.

Jinmi slovy lze vyjdřit, že ustaven volebnho vboru důsledně sleduje princip poměrnho zastoupen, jehož uplatněnm je vytvořena i samotn Poslaneck sněmovna. Z tto skutečnosti lze potom oprvněně očekvat, že i volebn vbor v rmci svch kompetenc rozhoduje při volbě členů Rady Česk televize způsobem, kter respektuje rozvržen politickch sil v cel Poslaneck sněmovně. Ustaven volebnho vboru (vložen 46a do jednacho řdu Poslaneck sněmovny zkonem č. 39/2001 Sb.) je pak zjevně motivovno prvě změrem vybrat přslušn počet kandidtů Rady Česk televize tak, aby při samotn volbě členů Rady Česk televize měla Poslaneck sněmovna dostatečn čas na diskusi a pečliv zvžen tkajc se jednotlivch kandidtů, což by jedině mohlo vst k racionlnm zvěrům odůvodňujcm jejich volbu. S ohledem na to, co bylo uvedeno, pak jde o tak řečeno jist "předvběr" kandidtů Rady Česk televize, ovšem orgnem, kter je zřzen Poslaneckou sněmovnou způsobem již popsanm. Tento způsob potom v konečnm důsledku nelze označit za protistavn, a to ani z hlediska namtanho čl. 21 odst. 1 Listiny, kdy je při nejmenšm respektovna zajist důležit zsada, že "Občan maj prvo podlet se na sprvě věc veřejnch přmo nebo svobodnou volbou svch zstupců.". Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, proto stavn soud dospěl k zvěru, že způsob konstituovn volebnho vboru nevykazuje rysy protistavnosti, a nezbylo, než v naznačenm směru vznesenou nmitku pokldat za nedůvodnou.

Podstatou nmitky tkajc se omezen prva občanů mt za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm je přesvědčen navrhovatelů, že předmětn prava neobsahuje ždn pravidla (kritria) pro činnost volebnho vboru spočvajc ve způsobu posuzovn podanch nvrhů a vedouc k vběru pouze počtu kandidtů, kteř jinak splňuj předpoklady zkona o Česk televizi, odpovdajcho trojnsobku počtu členů Rady Česk televize. Aplikac tto pravy je podle nzoru navrhovatelů zabrněno podstatn čsti navržench kandidtů bt volen tm sborem, kter je k tomu zkonem určen, tj. Poslaneckou sněmovnou, tedy mt za rovnch podmnek přstup k volenm funkcm.

Ustanoven čl. 21 odst. 4 Listiny stanov, že "Občan maj za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm.". Toto prvo souvis s oprvněnm podlet se na sprvě veřejnch věc. Takov prvo je univerzln, patř každmu občanovi bez rozdlu pohlav, nrodnosti, nboženstv, politick přslušnosti k jakkoliv skupině či jinho postaven. Sprvou veřejnch věc je čast na politickm životě sttu, sprvě sttu i sprvě veřejnch zležitost a znamen tak možnost uchzet se a zastvat jakkoliv funkce ve veřejnm životě bez jakkoliv diskriminace. Uvedenmu ustanoven Listiny odpovd i čl. 25 psm. c) Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, kter stanov, že každ občan m prvo a možnost bez jakchkoliv rozdlů uvedench v čl. 2 Paktu a bez neodůvodněnch omezen vstoupit za rovnch podmnek do veřejnch služeb sv země. Rovn podmnky pro přstup k veřejnm službm země znamenaj, že kvalifikačn požadavky nesměj vylučovat nikoho z těchto služeb z důvodů uvedench v čl. 3 Listiny nebo čl. 2 Paktu. Rovn podmnky tak znamenaj, že prvnm předpisem jakkoliv sly ani prax orgnů sttn moci nelze preferovat či diskriminovat někter skupiny občanů před jinmi skupinami, pokud jde o přstup k veřejnm funkcm.

Jak již řečeno, jedin kritria, kter zkon o Česk televizi pro volbu členů Rady Česk televize Poslaneckou sněmovnou dv, jsou, že Rada Česk televize m bt zvolena tak, "...aby v n byly zastoupeny vznamn regionln, politick, sociln a kulturn nzorov proudy" ( 4 odst. 1 zkona o Česk televizi), kdy nvrhy na kandidty předkldaj Poslaneck sněmovně organizace a sdružen představujc kulturn, regionln, sociln, odborov, zaměstnavatelsk, nbožensk, vzdělvac, vědeck, ekologick a nrodnostn zjmy ( 4 odst. 2 zkona o Česk televizi). Předpoklady pro možnost bt zvolen za člena Rady Česk televize jsou stanoveny v 4 odst. 3 zkona o Česk televizi a zahrnuj způsobilost k prvnm konům, trval pobyt na zem Česk republiky a bezhonnost.

kol zajistit uveden složen Rady Česk televize je stanoven Poslaneck sněmovně zkonem o Česk televizi, ale předmětn ustanoven 46a odst. 2 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny jsou normou upravujc postup, kterm Poslaneck sněmovna tento svůj kol pln. Rozdělen pravy konstituovn Rady Česk televize mezi, jak uvděj navrhovatel, hmotněprvn předpis a procesněprvn předpis nepovažuje stavn soud za protistavn, protože hmotněprvn prava - tedy postaven Rady Česk televize, jej vznik, pravomoci atd. - musej bt upraveny hmotněprvnm předpisem (zkonem o Česk televizi), naproti tomu způsob prce Poslaneck sněmovny při volbch členů Rady Česk televize mus bt jednoznačně věcně upraven v tom zkoně, kter upravuje jednn Poslaneck sněmovny, tedy v zkoně o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Jestliže v souvislosti s prvn nmitkou tkajc se konstituovn volebnho vboru dovodil stavn soud, že volebn vbor je stavně konformnm způsobem ustavenm orgnem Poslaneck sněmovny a byla mu svěřena pravomoc častnit se voleb členů Rady Česk televize, pak působen volebnho vboru při volbě členů Rady Česk televize lze považovat za působen Poslaneck sněmovny samotn.

Volebn vbor je podle 32 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny jednm z vborů Poslaneck sněmovny, tedy řdně zkonem stanovenm orgnem s vymezenmi pravomocemi a jednnm. Činnost vborů je upravena v čsti šest, 32 až 46a zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Z jednacch pravidel tak, jak jsou stanovena v 36 a nsl. zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, jednoznačně vyplv, že prce vboru se řd standardnmi pravidly platnmi pro jednn demokraticky ustavench orgnů. Členov vboru jsou oprvněni častnit se schůze vboru, navrhovat doplněn nebo změnu pořadu jednn, vystupovat s podněty, nvrhy a připomnkami. O všech nvrzch je pak rozhodovno způsobem, kter zkon o jednacm řdu Poslaneck sněmovny přesně upravuje. Z vešker sv činnosti jsou vbory odpovědny Poslaneck sněmovně.

Volebn vbor, jak vyplv z podkladů uvedench v čsti IV. odůvodněn tohoto nlezu, při vyřazovn kandidtů postupoval

podle 4 odst. 2 a 3 zkona o Česk televizi, tedy posuzoval plněn formlnch nležitost stanovench zkonem (nvrh podan oprvněnmi subjekty, splněn předpokladů pro člena Rady Česk televize). Tomuto postupu nelze vytknout porušen rovnch podmnek pro přstup občanů k volenm funkcm. Porušen uvedenho principu však nelze spatřovat ani v dalšm postupu volebnho vboru, kter vběr omezenho počtu kandidtů již dle provděl jen na zkladě volby s tajnm hlasovnm. Z tohoto postupu jednoznačně vyplv, že i zde všichni navržen kandidti měli stejnou možnost přstupu k tto funkci.

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, a v důsledku respektovn zsady poměrnho zastoupen při ustavovn volebnho vboru nelze dospět k zvěru, že by byl porušen čl. 21 odst. 4 Listiny, a tedy byl odepřen občanům za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm (členstv v Radě Česk televize). Znovu je třeba připomenout zřejm změr Poslaneck sněmovny vytvořit svůj orgn (s respektovnm zsady poměrnho zastoupen), kter zjevně vytvořil podmnky pro zefektivněn činnosti Poslaneck sněmovny při volbě členů Rady Česk televize. Zachovn rovnch podmnek občanů z hlediska přstupu k veřejnm funkcm je nutno spatřovat v jejich rovn možnosti prostřednictvm nvrhů oprvněnch subjektů uchzet se o funkci člena Rady Česk televize, a to i z hlediska existence a kompetenc Poslaneckou sněmovnou ustavenho volebnho vboru podle zsady poměrnho zastoupen.

Navrhovatel konečně namtali, že dosavadn text 46a odst. 2 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny v čsti "...a z navržench kandidtů splňujcch předpoklady podle tohoto zkona vybere..." je zmatečn, neboť nen jednoznačn, kter zkon je mněn formulac "...tohoto zkona...", když zkon o Česk televizi nen vůbec v zkoně o jednacm řdu Poslaneck sněmovny citovn a zkon o jednacm řdu Poslaneck sněmovny nemohl mt zkonodrce v dan souvislosti na mysli. K tto připomnce stavn soud uvd, že formulace nen přliš vhodn, avšak z celkovho kontextu napadenho ustanoven, tj. 46a zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny jednoznačně vyplv, že se jedn o volby členů Rady Česk televize, a lze proto dovodit, že předpoklady pro vkon tto funkce jsou stanoveny prvě zkonem o Česk televizi. stavn soud v tto souvislosti konstatuje, že uveden nepřesn formulace je spše technickho charakteru a v ždnm přpadě nezakld protistavnost napadenho ustanoven.

Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným ustanovením není porušen čl. 21 odst. 4 Listiny.

Načítávám znění...
MENU
Hore