Ve věci návrhu na zrušení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) 234/2002 účinný od 06.06.2002
| Schválené: | 30.04.2002 |
| Účinnost od: | 06.06.2002 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Odpovědnost státu za protiprávní jednání a za škodu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 30. dubna 2002 v plénu o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 10 na zrušení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), takto: Ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
stavn soud obdržel dne 28. 6. 2001 nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 10, kterm se tento soud domh zrušen 31 odst. 3 zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), s tvrzenm, že uveden ustanoven je ve zjevnm rozporu s principem zakotvenm v čl. 36 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), podle kterho m každ prvo na nhradu škody způsoben mu nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttnho orgnu či orgnu veřejn sprvy nebo nesprvnm řednm postupem. Obvodn soud pro Prahu 10 tak využil možnosti dan mu ustanovenm 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, na jehož zkladě je oprvněn podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava").
Navrhovatel usnesenm sp. zn. 9 C 6/2001 ze dne 25. 6. 2001 přerušil podle 109 odst. 1 psm. c) zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, řzen zahjen k žalobě E. H., V. H. a J. Š. proti Česk republice, zastoupen Ministerstvem spravedlnosti, ve věci nhrady škody uplatněn na zkladě zkona č. 82/1998 Sb. a předložil věc stavnmu soudu. V projednvanm přpadě dovodili uveden žalobci svůj nrok na nhradu škody ze skutečnosti, že proti nim bylo na zkladě sdělenho obviněn zahjeno a poslze vedeno trestn sthn pro trestn čin zkrcen daně a podobn dvky podle 148 odst. 1 a 4 trestnho zkona [v přpadě naposled uvedenho žalobce 148 odst. 1 a odst. 3 psm. c) dtto], spchan formou spolupachatelstv ( 9 odst. 2 dtto). Proti všem obviněnm bylo poslze trestn sthn zastaveno, neboť nebylo prokzno, že spchali skutek, pro kter jim bylo sděleno obviněn [ 172 odst. 1 psm. c) trestnho řdu]. Jelikož se v danm přpadě konalo řzen o trestnm činu, za kter zkon stanov trest odnět svobody, jehož horn hranice převyšuje pět let, museli mt obhjce už v přpravnm řzen, neboť se jednalo o nutnou obhajobu oprajc se o 36 odst. 3 trestnho řdu. V žalobě o nhradu škody potom žalobci vyjdřili nzor, že sdělen obviněn se považuje v přpadě zastaven trestnho sthn za nesprvn ředn postup, a vznikne-li v jeho důsledku škoda, což se v dan věci stalo, stt za ni odpovd, přičemž za součst nhrady škody, kter byla způsobena naznačenm nesprvnm řednm postupem, se považuje tak čstka vynaložen na nklady spojen s obhajobou, kter žalobci blže vyčslili a doložili. Dle uvedli a doložili, že se v souladu s 6 odst. 1 a odst. 2 psm. a) zkona č. 82/1998 Sb. obrtili na žalovanho - Ministerstvo spravedlnosti, odbor odškodňovn. Žalovan jim dopisem ze dne 5. 4. 2000 sp. zn. Odšk. 136-8/2000 sdělil, že sice prvo na nhradu škody podle 7 zkona č. 82/1998 Sb. vzniklo, nicmně jejich ždosti o zaplacen nhrady nelze vyhovět. V tto souvislosti uvedl, že podle 31 odst. 3 tohoto zkona vznikne nrok na nhradu nkladů řzen v rmci nhrady škody pouze tehdy, pokud rozhodnutm (jak kvalifikoval pro čely zkona č. 82/1998 Sb. sdělen obviněn) vznikla tak jin škoda. Na podporu tohoto stanoviska poukzal na důvodovou zprvu k nvrhu tohoto zkona. Vzhledem k tto skutečnosti se žalobci, kteř setrvali na svm rozhodnut uplatnit škodu jen ve vši tarifn hodnoty nkladů prvnho zastoupen, obrtili na soud již zmněnou žalobou a v n namtali, že tento nzor nen sprvn, neboť takov zvěr nelze z citovanho ustanoven jednoznačně vyvodit. Poukzali na to, že nalzn prva přsluš jenom soudu a odvolvat se na důvodovou zprvu považuj za nepřpadn. Současně namtali, že zkon nemůže bt vykldn tak, aby byl v rozporu s Listinou, v jejich věci konkrtně s čl. 36 odst. 3 tohoto stavnho dokumentu. Maj za to, že posuzovn nroků na nhradu škody vznikl při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem je třeba vždy podřdit tomuto člnku, kter stanov odpovědnost sttu za způsoben škody všeobecně, a to na zkladě stavnho zkona č. 23/1991 Sb., kterm se uvozuje Listina zkladnch prv a svobod jako stavn zkon Federlnho shromžděn Česk a Slovensk Federativn Republiky, tedy normy vyšš prvn sly. V souvislosti s těmito vvody, ve vztahu k argumentaci jimi uvděn, se dovolvali tž nlezu stavnho soudu sp. zn. I. S 245/95 ze dne 22. 9. 2000 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 6, nlez č. 82]. Konečně tak zdůraznili, že tmto restriktivnm vkladem dovedenm ad absurdum by ve sv podstatě mohlo dojt k zamtnut jakhokoliv nroku, kter by byl uplatněn samostatně, a to i přesto, že škoda byla vkonem veřejn moci jednoznačně způsobena a prokzna. Mimo to je takov vklad podle jejich přesvědčen v rozporu s obecnmi principy spravedlnosti, dobrch mravů a morlky, neboť nebylo jejich chybou, že jim bylo sděleno obviněn z trestnch činů vyžadujcch nutnou obhajobu, kterou museli hradit z vlastnch prostředků.
Obvodn soud pro Prahu 10 dan řzen přerušil a věc předložil k posouzen stavnmu soudu. V odůvodněn svho nvrhu uvedl, že by sice byl schopen vyložit uveden ustanoven ve prospěch žalobců, avšak ze systematickch důvodů nemohl ani nechtěl přehldnout tak zněn důvodov zprvy k zkonu č. 82/1998 Sb., kter v souvislosti s formulac napadenho ustanoven odstavce 3 31 vytvř vkladov problm vůči zněn odstavce 1 31 citovanho zkona. Jestliže nklady prvnho zastoupen jsou v odstavci 1 jednoznačně definovny jako škoda, pak podmněn tohoto nroku existenc jin škody nen z hlediska čl. 36 odst. 3 Listiny zdůvodniteln. Nhl restriktivn pojet nesporn povinnosti veřejn moci hradit škodu nen v souladu s uvedenou normou Listiny a nen ani vyloženo zmněnou důvodovou zprvou. Ta v tomto směru neobsahuje nic vc než stroh konstatovn. Zkon sm obsahuje vnitřně rozporn ustanoven v odstavci 1 a odstavci 3 31, jejichž rozpor se až důvodov zprva snaž odstranit užitm slovnho spojen "jin škoda", kter však zněn 31 neobsahuje vůbec. Navrhovatel tak uzavr, že konflikt s stavnm principem podle čl. 36 odst. 3 Listiny je proto namstě vyřešit zsadnm způsobem, a proto navrhuje zrušen ustanoven odstavce 3 31 citovanho zkona.
Po kladnm posouzen otzky, zda podan nvrh splňuje formln nležitosti, zejmna zda byl podn oprvněnou osobou za podmnek stanovench v 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., zda byly splněny podmnky přpustnosti podle 66 odst. 1 a zda neexistuj důvody pro jeho odmtnut podle 43 ani pro zastaven řzen podle 67, byl nvrh zasln v souladu s 69 thož zkona k vyjdřen Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.
Poslaneck sněmovna jako častnk tohoto řzen ve svm vyjdřen, podepsanm předsedou prof. Ing. Vclavem Klausem, CSc., zastv nzor, že ustanoven 31 odst. 3 napadenho zkona nen v rozporu s stavnm pořdkem republiky a je plně v intencch prvn pravy dan relevantnmi ustanovenmi stavy. Vyjdřen obsahuje stručnou rekapitulaci procesnch prvnch prav vztahujcch se k nhradě nkladů řzen v občanskm soudnm řdu, sprvnm řdu, trestnm řdu a zkonu o sprvě dan a poplatků a uvd, že pokud častnkovi řzen v souvislosti s nezkonnm rozhodnutm nebo s rozhodnutm o vazbě, trestu nebo ochrannm opatřen vznikla škoda, stt o způsobu a rozsahu nhrady tto škody rozhodne. V přpadě, že ještě nebylo rozhodnuto o nhradě nkladů řzen, stt vyzve častnka řzen, aby se domhal svch nroků podle přslušnch procesnch předpisů, nebo o nich zroveň rozhodne vedle škody vznikl nezkonnm rozhodnutm. Pokud častnkovi řzen škoda vyplvajc z nezkonnho rozhodnut nebo z nesprvnho řednho postupu nevznikla, a to buď proto, že častnk řzen ždnou škodu neuplatnil, nebo proto, že se mu vznik škody nepodařilo prokzat, stt o nhradě škody z nezkonnho rozhodnut nerozhoduje, a proto nerozhoduje ani o přpadnch nkladech řzen a pouze odkazuje častnka řzen, aby je uplatnil u přslušnho orgnu v souladu s přslušnmi procesnmi předpisy. Poslaneck sněmovna uzavřela sv vyjdřen tm, že zkon č. 82/1998 Sb. prošel řdnm normotvornm procesem, byl schvlen předepsanm počtem poslanců, podepsn stavnmi činiteli a řdně publikovn ve Sbrce zkonů. Poslaneck sněmovna jednala vždy v přesvědčen, že tento zkon je v souladu s stavou a Listinou. Je tedy na stavnm soudu, aby nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 10 posoudil a vydal přslušn nlez.
Sent ve svm vyjdřen, podepsanm doc. JUDr. Petrem Pithartem, k nvrhu uvedl, že nvrh zkona č. 82/1998 Sb. byl druh komoře Parlamentu po schvlen Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 16. nora 1998 a pot přikzn k projednn stavněprvnmu vboru, kter usnesenm ze dne 25. nora 1998 Sentu doporučil nvrh zkona schvlit ve stvajcm zněn. Nvrh zkona byl zařazen na pořad druh schůze Sentu v roce 1998 konan dne 5. 3. 1998. Při jeho projednvn byly v obecn rozpravě vysloveny nmitky k některm ustanovenm, kter blže označil, problematika tkajc se 31 odst. 3 však zmněna nebyla. Protože jednn o nvrhu zkona na tto schůzi Sentu nebyl přtomen zstupce vldy, kter byla navrhovatelem zkona, neměl Sent k dispozici stanovisko předkladatele k přednesenm připomnkm sentorů. Z tohoto důvodu Sent svm usnesenm č. 20 ze dne 5. 3. 1998 poždal předsedu vldy o zjednn npravy a svm usnesenm řdně přijatm jednn o nvrhu zkona přerušil. Protože pak k nslednmu pokračovn v jednn o nvrhu zkona v stavn 30denn lhůtě již nedošlo, je třeba konstatovat, že v souladu s čl. 46 odst. 3 stavy byl nvrh zkona přijat uplynutm lhůty 30 dnů od jeho postoupen Sentu. K problematice, kter je předmětem nvrhu v dan věci, kter nebyla v rozpravě konan na schůzi Sentu jmenovitě zmněna, by bylo, jak ve svm vyjdřen dle uvd, možno dovozovat, že byl obecně akceptovn nzor charakterizujc ustanoven 31 odst. 1 jako obecn, kter do nhrady škody způsoben rozhodnutm sice zahrnuje nklady řzen včetně nkladů prvnho zastoupen, ale za podmnek v nsledujcch ustanovench uvedench. Jednou z podmnek je i podmnka uveden v napadenm ustanoven 31 odst. 3, že totiž tyto nklady řzen nesměj bt jedinou škodou, kter byla v souvislosti s nezkonnm rozhodnutm způsobena. Poukzal tž na to, že k pravě podmnek nhrady škody za nezkonn rozhodnut orgnu veřejn moci zkonem konečně vslovně zmocňuje čl. 36 odst. 4 Listiny. Dle by bylo možno podle jeho nzoru dovozovat, že zkonem č. 82/1998 Sb. byl akceptovn zkladn princip, na němž je založen, a to, že nrok na nhradu škody přsluš pouze v přpadě, že škoda byla způsobena rozhodnutm přslušnho orgnu, kter bylo poslze zrušeno jako nezkonn, když vjimkou z tohoto principu je toliko rozhodnut o vazbě, kde postač k uplatněn nhrady škody zastaven trestnho sthn z důvodů blže rozvedench v 9 odst. 1, a rozhodnut o trestu v přpadech podle 10 odst. 2 citovanho zkona. Sv vyjdřen uzavřel tm, že ponechv posouzen přpadnho rozporu inkriminovanho ustanoven s čl. 36 Listiny na vaze stavnho soudu.
II.
Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud nejprve zkoumal, zda byl přslušn prvn předpis přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Z přslušnch sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv bylo zjištěno, že vldn nvrh zkona o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), byl schvlen Poslaneckou sněmovnou dne 12. nora 1998, když pro něj ze 167 přtomnch poslanců hlasovalo 149, nikdo nehlasoval proti; Sentem pak dne 17. března 1998, když došlo k naplněn podmnek uvedench v čl. 46 odst. 3 stavy, neboť nvrh zkona byl Sentu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 16. nora 1998. Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen pod č. 82/1998 Sb. v čstce 31/1998 Sb., kter byla rozeslna dne 15. dubna 1998. Na zkladě těchto zjištěn stavn soud konstatuje, že zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
III.
Při věcnm posuzovn nvrhu vychzel stavn soud mimo jin i z toho, že nen vzn odůvodněnm nvrhu, ale pouze jeho petitem, a proto posuzoval napaden ustanoven i z hlediska jeho souladu s dalšmi stavnmi normami. Po posouzen obsahu nvrhu a vyjdřen častnků řzen pak dospěl k zvěru, že nvrh je důvodn. Přitom vychzel z nsledujcch vah.
Zkon, jehož obsahem je napaden ustanoven, nabyl činnosti dne 15. 5. 1998 a nahradil dosavadn prvn pravu provedenou zkonem č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutm orgnu sttu nebo jeho nesprvnm řednm postupem, když prvn prava v tomto zkoně obsažen přestala odpovdat měnc se společensk situaci. Byla totiž založena na principu jedinho vlučnho nositele odpovědnosti za škodu, jmž byl stt, přitom v souvislosti s uplatněnm principu samosprvy v našem prvnm řdu přestal bt stt vhradnm nositelem veřejn moci. Nov prvn prava musela proto brt tuto skutečnost v vahu, stejně jako dalš změny v platnm prvnm řdu, tj. zejmna vvoj ve struktuře sttnch orgnů, jemuž bylo nutno přizpůsobit vymezen orgnů, nositelů řadů či jinch subjektů, kteř mohou způsobit škodu, za niž nese odpovědnost stt. Obecně za škodu podle zkona o odpovědnosti za škodu č. 82/1998 Sb. odpovd nyn stt a zemn samosprvn celky. Prvn prava v tomto zkoně obsažen se vztahuje na škodu, kter byla za podmnek v zkoně stanovench způsobena veřejnoprvn činnost sttu, zemn samosprvn celky pak odpovdaj za škodu způsobenou v rmci vkonu těch pravomoc v samostatn působnosti, kter jsou zemnm samosprvnm celkům svěřeny zkonem. Odpovědnost za škodu je podle zkona o odpovědnosti za škodu č. 82/1998 Sb. konstruovna jako odpovědnost objektivn, v zkoně nen upraven ždn liberačn důvod. Občansk zkonk je ve vztahu k tomuto zkonu v poměru subsidiarity ( 26). Na rozdl od předchoz prvn pravy obsažen v zkoně č. 58/1969 Sb. nov zkon obsahuje podrobnou pravu podmnek tkajcch se odškodňovn nkladů řzen vynaložench v řzench, v nichž došlo k vydn nezkonnch rozhodnut či nesprvnmu řednmu postupu. Tato prava je provedena ustanovenm 31 zkona č. 82/1998 Sb. zařazenm do společnch a přechodnch ustanoven v čsti označen jako způsob a rozsah nhrady škody, jehož text je nsledujc:
" 31
(1) Nhrada škody zahrnuje nhradu nkladů řzen, kter poškozenmu vznikly v řzen, v němž bylo vydno nezkonn rozhodnut nebo rozhodnut o vazbě, trestu nebo ochrannm opatřen, a v řzen, v němž bylo vydno zrušujc nebo zprošťujc rozhodnut, rozhodnut, jmž bylo trestn řzen zastaveno, nebo rozhodnut, jmž byla věc postoupena jinmu orgnu.
(2) Nhrada škody zahrnuje nhradu nkladů řzen, kter poškozenmu vznikly v řzen, v němž došlo k nesprvnmu řednmu postupu, pokud tyto nklady s nesprvnm řednm postupem souvis.
(3) Nrok na nhradu nkladů řzen v rmci nhrady škody vznikne pouze tehdy, pokud rozhodnutm vznikla škoda a pokud nhrada nkladů již nebyla přiznna podle procesnch předpisů.
(4) Nklady zastoupen jsou součst nkladů řzen. Zahrnuj hotov vdaje advokta a odměnu za zastupovn. Vše tto odměny se urč podle ustanoven zvlštnho předpisu o mimosmluvn odměně.
(5) Poškozen nem prvo na nhradu nkladů zastoupen, kter vznikly v souvislosti s projednvnm uplatněnho nroku u přslušnho orgnu."
Navrhovatel napad svm nvrhem ustanoven odstavce 3 shora citovan normy v podstatě proto, že zatmco odstavec 1 uvd, že nhrada škody, k nž došlo vydnm nezkonnho rozhodnut, zahrnuje i nhradu nkladů řzen, napaden odstavec na druh straně podmiňuje vznik nroku na nhradu škody způsoben placenm nkladů řzen vznikem jin - dalš škody. Je přesvědčen o tom, že toto pojet je zužujc, neboť nrok tkajc se nkladů řzen je vzn na vznik jin škody a nemůže bt uspokojen samostatně, nezvisle na existenci dalš škody, a toto pojet je podle něj v rozporu s čl. 36 odst. 3 Listiny.
Ustanoven čl. 36 odst. 3 Listiny stanov, že každ m prvo na nhradu škody způsoben mu nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttnho orgnu či orgnu veřejn sprvy nebo nesprvnm řednm postupem. Zkon o odpovědnosti za škodu je prvě tm zkonem, jehož vydn je předpokldno odstavcem 4 čl. 36 Listiny, a mělo by jm bt tedy realizovno zkladn prvo na nhradu škody způsoben nezkonnm nebo nesprvnm zsahem veřejn moci.
Občansk prvo, jehož součst je i zkon č. 82/1998 Sb., definuje škodu jako majetkovou jmu, kterou lze objektivně vyjdřit obecnm ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu se považuje majetkov jma vyjdřiteln penězi, kter spočv ve zmenšen, ve snžen či v jinm znehodnocen již existujcho majetku poškozenho, jakož i ve vynaložen nkladů na odstraněn tohoto znehodnocen. Již ze samotn tto definice je zřejm, že škodou mohou bt tak častnky řzen skutečně vynaložen nklady na to kter řzen, a že stt tak nese odpovědnost i za takto vzniklou škodu, samozřejmě za splněn dalšch podmnek vzniku tohoto vztahu odpovědnosti, totiž existence přčinn souvislosti vzniku tto škody se zkonem předpokldanou škodnou udlost, tedy s vydnm nezkonnho rozhodnut nebo s nesprvnm řednm postupem. Zkonodrce sm sice, jak plyne z dikce odstavce 1 shora citovanho ustanoven, vslovně nklady řzen do škody odškodniteln podle tohoto zkona zahrnuje, nicmně, jak patrno ze srovnn nsledujcch dvou odstavců, nezachovv stejn přstup ke všem v vahu přichzejcm subjektům. Rozdlně totiž stanov podmnky, za nichž lze vynaložen nklady řzen podle zkona odškodnit, když v poměru k poškozenm nesprvnm řednm postupem stanov jako podmnku jedinou přčinnou souvislost mezi vynaloženm nkladů řzen a uvedenm postupem (odstavec 2), zatmco v poměru k těm subjektům, kter byly poškozeny nezkonnm rozhodnutm (kromě podmnky, že nklady řzen již nebyly přiznny podle procesnch předpisů, kter jak bude dle uvedeno, je akceptovateln), podmiňuje dle odškodněn vynaložench nkladů existenc škody rozhodnutm vznikl. Řečeno slovy důvodov zprvy "nklady řzen lze hradit v rmci nhrady škody způsoben rozhodnutm, nesm však jt o škodu jedinou". Takto pak i samotn napaden ustanoven fakticky rozděluje ty subjekty, na kter se vztahuje, jimž vznikla jma na majetku v souvislosti s vydnm nezkonnho rozhodnut, do dvou kategori. Jednu tvoř ti, jimž vznikla škoda spočvajc "pouze" ve vynaložench nkladech řzen, a druhou ti, jimž současně vznikla škoda dalš, přičemž jen tato poslze uveden skupina m podle odstavce 3 nrok na nhradu nkladů řzen v rmci nhrady škody (za předpokladu, že nhrada těchto nkladů nebyla přiznna podle procesnch předpisů). Zkonodrce tak podle nzoru stavnho soudu čin rozdly, kter nemohou bt zdůvodněny kvalifikovanm způsobem, neboť v obou přpadech dochz ke zmenšen majetku poškozenho, a jde tedy o škodu ve vše uvedenm smyslu, prvo na jejž nhradu je zaručovno čl. 36 odst. 3 Listiny.
stavn princip rovnosti zakotven v čl. 1 Listiny, podle něhož jsou lid svobodn a rovn v důstojnosti i prvech, a komplementrně vyjdřen čl. 3 Listiny jakožto princip zkazu diskriminace v přiznanch zkladnch prvech interpretuje stavn soud ve sv judikatuře z dvojho pohledu [např. nlezy sp. zn. Pl. S 16/93, Pl. S 36/93, Pl. S 5/95, Pl. S 9/95, Pl. S 33/96, Pl. S 9/99 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 25, vyhlšen pod č. 131/1994 Sb.; svazek 1, nlez č. 24, vyhlšen pod č. 132/1994 Sb.; svazek 4, nlez č. 74, vyhlšen pod č. 6/1996 Sb.; svazek 5, nlez č. 16, vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.; svazek 8, nlez č. 67, vyhlšen pod č. 185/1997 Sb.; svazek 16, nlez č. 135, vyhlšen pod č. 289/1999 Sb.) a dalš]. Prvn je dn požadavkem vyloučen libovůle v postupu zkonodrce při odlišovn skupin subjektů a jejich prv, druh pak požadavkem stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn, tj. nepřpustnosti porušen některho ze zkladnch prv a svobod odlišovnm subjektů a prv ze strany zkonodrce. V naznačenm směru stavn soud neshledal ždn důvod, kter by byl způsobil odůvodnit nerovnost v přstupu k jednotlivm skupinm poškozench tak, jak jsou shora popsny. Zkonodrce tak postup zakldajc uvedenou nerovnost ničm nezdůvodnil. stavn soud proto dospěl k zvěru, že napaden ustanoven ve svch důsledcch vyvolv neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, kterm byla způsobena škoda při vkonu veřejn moci. Z postultu rovnosti sice nevyplv požadavek obecn rovnosti každho s každm, plyne z něj však požadavek, aby prvo bezdůvodně nezvhodňovalo ani neznevhodňovalo jedny před druhmi. V danm přpadě je nesporn, že požadavek poskytnut stejnch prv za stejnch podmnek bez neodůvodněnch rozdlů dikc napadenho ustanoven respektovn nen, neboť zkonodrce bez v stavn rovině akceptovatelnch důvodů znevhodnil ty subjekty, kterm vznikla škoda toliko v podobě vynaložench nkladů řzen.
V nvaznosti na to, co bylo uvedeno, nelze odhldnout ani od toho, že podle čl. 4 odst. 2 Listiny mohou bt meze zkladnch prv a svobod upraveny za podmnek stanovench tmto stavnm dokumentem pouze zkonem, přičemž při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu, a takov omezen nesměj bt zneužvna k jinm čelům, než pro kter byla stanovena (čl. 4 odst. 4 Listiny). M-li tedy každ prvo na nhradu škody způsoben mu nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttnho orgnu či orgnu veřejn sprvy nebo nesprvnm řednm postupem, přičemž podmnky a podrobnosti realizace tohoto prva stanov zkon (čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny), pak takov zkon vydan na zkladě stavnho zmocněn nemůže nrok na nhradu škody v důsledku zmněnho jednn vznikl zcela anulovat (negovat), a tm tedy stavně zaručen zkladn prvo, byť toliko v určitch přpadech, popřt. V přpadě osob, kterm vznikla škoda spočvajc "pouze" v nkladech řzen, tak došlo postupem zkonodrce promtnutm v napadenm ustanoven k naprostmu vyloučen tto kategorie subjektů z prva na nhradu škody způsoben jim nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttnho orgnu či orgnu veřejn sprvy. Takov postup je v přkrm rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky a nerespektuje princip minimalizace zsahů do zkladnch prv v podobě jejich přpadnho omezen a maximalizace uchovn obsahov podstaty zkladnho prva. stavn soud proto napaden ustanoven pro jeho rozpor s čl. 36 odst. 3 ve spojen s čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny zrušil.
Pro plnost třeba dodat, že napaden ustanoven bylo zrušeno jako celek, přestože pokud dle vylučuje z možnosti domhat se vynaložench nkladů řzen v rmci nhrady škody ty subjekty, kterm již byla nhrada nkladů přiznna podle procesnch předpisů, pak jde sice o podmnku nikoliv protistavn, nicmně zcela nadbytečnou, neboť v takovch přpadech již zcela chyb zkladn předpoklad odpovědnosti za škodu, totiž existence škody samotn.