Ve věci návrhu na zrušení § 13 odst. 2 věty první zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst.5 téhož zákona ve slovech "která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze" 234/1999 účinný od 26.10.1999

Schválené: 22.09.1999
Účinnost od: 26.10.1999
Autor: Ústavního soudu
Oblast: VLASTNICKÉ VZTAHY., VLASTNICKÉ PRÁVO OBECNĚ., VLASTNICTVÍ K PŮDĚ A KE STAVBÁM., Právo vlastnit majetek., Zmírnění následků majetkových křivd. "Restituce".

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 13 odst. 2 věty první zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst.5 téhož zákona ve slovech "která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze" 234/1999 účinný od 26.10.1999
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 234/1999 s účinností od 26.10.1999
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

234/1999 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 22. září 1999 v plénu o návrhu M. S. a JUDr. V. V. na zrušení § 13 odst. 2 věty první zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst. 5 téhož zákona ve slovech "která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze" takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Navrhovatel podali k stavnmu soudu stžnost proti rozsudku Krajskho soudu v st nad Labem ze dne 24. června 1998 č. j. 16 Ca 452/97-30, jmž bylo potvrzeno rozhodnut Okresnho řadu v Litoměřicch ze dne 17. července 1997 č. j. 72-1513/97-8119. Tmto rozhodnutm nebylo navrhovatelům obnoveno vlastnick prvo k nemovitostem v kat. zem R. Sv rozhodnut odůvodnil tm, že navrhovatel nesplňuj podmnky 4 odst. 1 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o půdě"). Podle tohoto ustanoven a s přihldnutm k 13 zkona o půdě m oprvněn osoba nrok na vydn nemovitost, jestliže byla k 31. lednu nebo k 1. zř 1993 občanem Česk republiky. Toto stanovisko vychz ze zněn novely zkona o půdě č. 30/1996 Sb., podle nž prvo na vydn nemovitosti podle 6 může uplatnit oprvněn osoba za předpokladu, že do 31. ledna 1993 nebo do 1. zř 1993 nebyla oprvněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmnku trvalho pobytu.

JUDr. V. V., původně sttn občan ČSR, pozbyl čs. sttn občanstv dne 15. prosince 1958, tzn. dnem nabyt sttnho občanstv USA, a to na zkladě mluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenmi stty č. 169/ /1929 Sb. Česk sttn občanstv nabyl zpět dne 7. června 1994 udělenm podle 7 zkona č. 40/1993 Sb., o nabvn a pozbvn sttnho občanstv Česk republiky, v platnm zněn.

M. S., původně čs. sttn občanka, pozbyla čs. sttn občanstv dnem nabyt sttnho občanstv USA, tzn. dnem 8. listopadu 1960, a to na zkladě mluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenmi stty č. 169/1929 Sb. Česk sttn občanstv nabyla zpět dne 11. května 1994 udělenm podle 7 zkona č. 40/1993 Sb., v platnm zněn.

Skutečnosti tkajc se pozbyt a nabyt sttnho občanstv jsou dle nzoru Okresnho pozemkovho řadu v Litoměřicch dokzny sdělenm Ministerstva vnitra ze dne 18. března 1996 č. j. II/s-OSOM/53/7880/ /93,7877/93 a listinami o udělen sttnho občanstv Česk republiky č. j. VS/2-53/7880/93-2176 a č. j. II/s-OSOM/53/53/7877/93-558.

Proti rozhodnut pozemkovho řadu podali navrhovatel opravn prostředek. Krajsk soud v st nad Labem přezkoumal napaden rozhodnut a řzen, kter jeho vydn předchzelo, a dospěl k zvěru, že opravn prostředek nen důvodn. Soud vzal za prokzan, že navrhovatel jsou původnmi vlastnky předmětnch nemovitost, kter přešly v rozhodnm obdob na čs. stt z důvodů, kter lze podřadit pod ustanoven 6 odst. 1 zkona o půdě. Rovněž považoval za prokzan, že navrhovatel pozbyli čs. sttn občanstv. K opětovnmu nabyt sttnho občanstv Česk republiky došlo u M. S. dnem 11. května 1994 a u JUDr. V. V. dnem 7. června 1994.

Krajsk soud v st nad Labem věc vyhodnotil tak, že navrhovatel nemaj postaven oprvněnch osob, a to s ohledem na skutečnost, že ve lhůtě stanoven k uplatněn restitučnch nroků podle zkona o půdě, tj. do 31. ledna 1993, nesplňovali podmnku sttnho občanstv Česk republiky. Obsah 4 zkona o půdě doznal v důsledku novelizac změny vypuštěnm podmnky trvalho pobytu, avšak podmnkou, kterou mus splňovat oprvněn osoba, je i nadle sttn občanstv. Zkladn lhůta pro uplatněn restitučnch nroků byla stanovena do 31. ledna 1993. V tto době musela konkrtn osoba splňovat zkonn podmnky pro to, aby mohla bt za oprvněnou osobu považovna.

Navrhovatel nesouhlasili s postupem orgnů veřejn moci. Namtali, že oba zskali sttn občanstv Česk republiky udělenm dle 7 odst. 1 zkona č. 40/1993 Sb., a to v roce 1994. Poukazovali na okolnost, že jsou oba občany Česk republiky a byli jimi v době činnosti zkona č. 30/1996 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon Česk nrodn rady č. 243/1992 Sb., kterm se upravuj někter otzky souvisejc se zkonem č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/ /1992 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Uveden zkon navrhovatele dle jejich nzoru jako občany diskriminoval, neboť jim odňal prvo domhat se restituce majetku, kter jim byl neoprvněně komunistickm režimem odňat. Toto prvo maj dle zkona č. 30/1996 Sb. pouze ti, kteř znovu nabyli občanstv Česk republiky do 31. ledna 1993 nebo do 1. zř 1993.

V odůvodněn svho nvrhu na zrušen některch ustanoven zkona o půdě navrhovatel namtali, že v zkoně je uplatněn princip zpětn činnosti, když odstraňuje překžku nedostatku trvalho pobytu až v době, kdy již nebylo možn napravit dalš překžku tkajc se nedostatku sttnho občanstv Česk republiky ke dni činnosti zkona č. 30/1996 Sb.

Dle nzoru navrhovatelů tyto dvě překžky osobn povahy pro oprvněn osoby při restituci nepůsobily na sobě nezvisle. Uvděj, že češt emigranti v USA, kteř naturalizačn mluvou z roku 1929 ztratili československ občanstv, nezskali až do činnosti zkona č. 30/1996 Sb. ždn oprvněn k restituci podle zkona o půdě. Do t doby existovala překžka nedostatku trvalho pobytu na zem Česk republiky, a pokud tedy ždali o opětovn nabyt sttnho občanstv Česk republiky, činili tak z jinch než z restitučnch důvodů. Navrhovatel namtali, že nemohli tušit, že překžka nedostatku trvalho pobytu bude po dvou letech se zpětnou činnost nlezem stavnho soudu č. 29/1996 Sb. a zkonem č. 30/1996 Sb. zrušena, a to po uplynut všech restitučnch lhůt. Teprve zkonem č. 30/1996 Sb. se pro navrhovatele stala aktuln otzka nabyt sttnho občanstv Česk republiky, přičemž však již pozbyli možnosti splnit tento předpoklad k 31. lednu 1993 nebo k 1. zř 1993. Zatmco zkonn předpoklad trvalho pobytu je interpretovn negativně, tzn. upoušt se od něj, tudž k jeho naplněn se nevyžaduje ždn aktivita oprvněn osoby, u sttnho občanstv je tomu naopak. Zjemce o sttn občanstv mus podat ždost u přslušnho sttnho orgnu Česk republiky a navc mus poždat o vjimku z ustanoven 7 zkona č. 40/1993 Sb. To předpokld, že je se zkonem č. 40/1993 Sb. obeznmen. Situace navrhovatelů je značně ztžena tm, že žij ve značn vzdlenosti od administrativnho centra Washingtonu, kde jsou sdla zastupitelskch řadů, včetně velvyslanectv Česk republiky, kde by mohli potřebnou informaci zskat.

Navrhovatel dle uvedli, že v danm přpadě došlo k porušen čl. 5 a čl. 11 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jakož i k porušen čl. 14 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"). Navrhovatel spatřuj protistavnost v některch ustanovench zkona č. 30/1996 Sb., kter odporuj v logice věci i nlezu stavnho soudu č. 29/1996 Sb. Proto navrhovatel podali spolu s stavn stžnost nvrh na zrušen 13 odst. 2 věty prvn zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, a 13 odst. 5 thož zkona ve slovech "kter nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. zř 1993 oprvněnou osobou pouze".

Sent stavnho soudu podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, řzen přerušil a postoupil nvrh na zrušen některch ustanoven zkona o půdě plnu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky za použit 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., neboť orgny veřejn moci opřely sv rozhodnut o napaden ustanoven zkona.

Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen k nvrhu na zrušen některch ustanoven zkona o půdě uvedl, že stavn soud svm nlezem ze dne 13. prosince 1995 sp. zn. Pl. S 8/95 (publikovanm pod č. 29/1996 Sb.) zrušil mimo jin většinu lhůt stanovench zkonem č. 229/1991 Sb. a zkonem č. 243/1992 Sb. pro uplatněn restitučnch nroků. Vzhledem k tomu, že jin zvlštn lhůty nestanov ani jin prvn předpis, bylo nutno stanovit novou prekluzivn lhůtu tak, aby se vztahovala pouze na okruh oprvněnch osob vymezen nlezem stavnho soudu č. 29/1996 Sb. Předseda Poslaneck sněmovny dle uvedl, že z důvodov zprvy k zkonu č. 30/1996 Sb. vyplv, že čelem tto novely nebylo obnovovat nroky, kter zanikly jejich neuplatněnm podle dosavadnho zněn zkona č. 229/1991 Sb. Současně bylo nutno z důvodu prvn jistoty vložit do 13 zkona ustanoven o zniku původnch lhůt. Vypuštěnm lhůt pro uplatněn prv nlezem stavnho soudu bez nsledujc novelizace zkona by vznikl stav absence lhůt pro uplatněn novch nroků z nlezu vyplvajcch a současně by mohl vzniknout stav prvn nejistoty u některch probhajcch řzen i u nroků, kter bylo třeba již uplatnit s ohledem na původn prekluzivn lhůty.

Jednm z clů zkona o půdě je zmrnit nsledky některch majetkovch křivd, k nimž došlo vůči vlastnkům zemědělskho a lesnho majetku v obdob let 1948 až 1989. Ve vyjdřen se dle uvd, že četnost oblast společenskho života, ve kterch byly v naš republice majetkov a jin křivdy napchny, a množstv postižench osob do značn mry determinuj možnosti komplexn prvn pravy, kter by zahrnula npravu nsledků všech křivd.

stavn soud nlezem ze dne 13. prosince 1995 sp. zn. Pl. S 8/95 zrušil podmnku trvalho pobytu v zkoně o půdě. Učinil tak v nvaznosti na prvn nzor, kter byl podrobně vyložen v odůvodněn nlezu stavnho soudu z 12. července 1994 sp. zn. Pl. S 3/94 (publikovanho pod č. 164/1994 Sb.). Podmnka tkajc se existence českho občanstv v rozhodn době však zrušena nebyla a jej zachovn odpovd mezinrodnm zvyklostem.

Pokud se jedn o Listinu, v čl. 5 se stanov, že každ je způsobil mt prva. Z čl. 11 odst. 2 Listiny vyplv, že zkon stanov, že určit věci mohou bt pouze ve vlastnictv občanů Česk republiky. Odvoln na uveden ustanoven ze strany stěžovatelů s ohledem na charakter řešen problematiky nepokld stanovisko Poslaneck sněmovny za přilhav. Nepovažuje za cl napaden prvn pravy omezovn prv, ale naopak jejich ochranu. Ani nmitka diskriminace, oprajc se o shora uvedenou Evropskou konvenci, nen důvodn. Jak vyplv z ustlen judikatury stavnho soudu, je věc sttu, aby v zjmu zajištěn svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Takov postup jistě nesm bt zcela libovoln. Ve vyjdřen se dle uvd, že se tak mus stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty. V danm přpadě je veřejn hodnota, resp. veřejn zjem, vyjdřena v preambuli zkona o půdě.

Na zkladě těchto skutečnost je ve vyjdřen uveden zvěr, z něhož vyplv, že přijetm nvrhu navrhovatelů na vypuštěn některch ustanoven zkona o půdě by se prvn stav na seku restituc nemovitost nezlepšil. Přijat zkon je dle stanoviska Poslaneck sněmovny v souladu s stavou Česk republiky, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem.

II.

stavn soud dospěl k zvěru, že nvrh nen důvodn.

stavn soud se již dřve zabval otzkou, zda při zmrněn nsledků některch majetkovch křivd lze s ohledem na princip rovnosti zžit okruh oprvněnch subjektů podmnkou trvalho pobytu. Ve sv judikatuře konstatoval, že prostor pro vyloučen určitch subjektů z okruhu těch subjektů, kter znaky restitučnho titulu napln, nelze dovodit. Dle nzoru stavnho soudu je možno omezit okruh oprvněnch osob pouze podle čl. 11 odst. 2 Listiny. Podle tohoto ustanoven "zkon může tak stanovit, že určit věci mohou bt pouze ve vlastnictv občanů nebo prvnickch osob se sdlem v Česk a Slovensk Federativn Republice", (přičemž podle čl. 42 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 2 stavnho zkona č. 4/1993 Sb., o opatřench souvisejcch se znikem Česk a Slovensk Federativn Republiky, se jedn o sttn občanstv Česk republiky a zem Česk republiky). stavn soud proto dovodil, že čl. 11 odst. 2 Listiny je specilnm ustanovenm k stavnmu principu rovnosti všech subjektů ohledně nabvn a ochrany vlastnickho prva, a vytvř tak pro zkonodrce stavn prostor pro omezen okruhu oprvněnch osob v restitučnm zkonodrstv.

Z judikatury stavnho soudu vyplv, že se stavn soud již dřve zabval otzkou podmnky sttnho občanstv oprvněnch osob v zkonech o restituci majetku. Z nlezu stavnho soudu ze dne 4. června 1997 sp. zn. Pl. S 33/96 je zřejm, že obdobn problematika již byla stavnm soudem řešena v souvislosti s nvrhem na zrušen ustanoven vyjdřenho v 3 odst. 1 zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, ve zněn pozdějšch předpisů, slovy "pokud je sttnm občanem Česk a Slovensk Federativn Republiky" a na zrušen ustanoven vyjdřenho v 3 odst. 4 thož zkona slovy "pokud jsou sttnmi občany Česk a Slovensk Federativn Republiky" (nlez byl vyhlšen pod č. 185/1997 Sb.). Nvrh byl tehdy zamtnut.

Třebaže k posuzovan problematice existuj i odlišn stanoviska, stavn soud věc posoudil tak, že čl. 11 odst. 2 Listiny pro omezen vlastnickch prv osob bez sttn přslušnosti Česk republiky stavn prostor vytvř. Toto ustanoven je však zapotřeb interpretovat restriktivně s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny v nvaznosti na požadavek minimalizace každho stavně akceptovatelnho omezen zkladnho prva nebo svobody. Již ve svm nlezu ze dne 4. června 1997 sp. zn. Pl. S 33/96 stavn soud proto upozornil, že vzhledem k prvn konstrukci zkona o mimosoudnch rehabilitacch, zakotvujc finančn nhradu při nemožnosti věc vydat, je kolem zkonodrce hledat cestu ke zmrněn nsledků křivd i u osob, jež neměly v rozhodnm obdob sttn občanstv Česk republiky.

Vzhledem ke srovnatelnmu vznamu i funkci tto podmnky v zkoně o půdě plat i pro podmnku sttnho občanstv v zkoně o půdě v podstatě stejn důvody, jež byly stavnm soudem uvděny v souvislosti s projednvnm obdobn problematiky u zkona č. 87/1991 Sb. stavn soud chpe vhrady stěžovatelů, že zkonodrce neotevřel možnost uplatnit nroky i pro osoby, kter sttn občanstv měly ke dni činnosti tohoto zkona. Je si nicmně vědom toho, že zkonodrce tmto zkonem respektoval prvě zrušen podmnky trvalho pobytu, vysloven nlezem stavnho soudu, a s ohledem na prvn stabilitu omezil činky nov pravy pouze na ony osoby, kter do t doby prvě tuto podmnku nesplňovaly.

U tto nov stavn stžnosti směřuje nvrh stěžovatelů ke zrušen podmnky sttnho občanstv zpětně u osob, kter uplatnily nroky na zkladě novely zkona o půdě č. 30/1996 Sb. Prvo na vydn nemovitosti podle 6 zkona o půdě by tak zskaly nově tak osoby, kter kromě toho, že nesplňovaly podmnku trvalho pobytu, nesplňovaly ani podmnku sttnho občanstv. I tyto osoby by mohly uplatnit sv nroky do šesti měsců ode dne, kdy toto prvo mohly uplatnit poprv. Tm by se otevřela lhůta dalšch šesti měsců ode dne činnosti nlezu stavnho soudu pro všechny osoby, kter nesplňovaly podmnku trvalho pobytu, a proto nebyly do 31. ledna, resp. 1. zř 1993 oprvněnmi osobami, a to za předpokladu, že později sttn občanstv nabyly anebo ještě nabudou. Pokud pak jde o nhradu za mrtv a živ inventř podle 20 zkona o půdě, mohly tak však činit pouze do 31. prosince 1998 za předpokladu, že do t doby zskaly česk sttn občanstv. Zrušen ustanoven 13 odst. 5 novely zkona o půdě č. 30/1996 Sb. stěžovatel totiž nenavrhli. Rovněž nenavrhli zrušen ustanoven, kter určuje, že "V přpadě uvedenm v 6 odst. 1 psm. a) počne osmnctiměsčn lhůta běžet až ode dne prvn moci rozhodnut, kterm byl vrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnut po 31. prosinci 1998". V tomto přpadě se jedn o rozhodnut, kterm byl zrušen vrok o propadnut nebo o zabrn věci.

Navrženmi zsahy do zkona o půdě by se otevřela cesta pro novou fzi restitučnch sporů osob, kter zskaly česk sttn občanstv po lhůtch k uplatněn nroků na restituci, tedy za situace, kdy již v mnoha přpadech došlo k nov pravě prvnch poměrů a ke vzniku novch vlastnickch vztahů. V důsledku toho by došlo k narušen principu prvn jistoty a k destabilizaci prvnho řdu, neboť i vlastnictv řdně nabyt na zkladě předchoz prvn pravy je chrněno čl. 11 Listiny. Z těchto okolnost pak vyplvaj tž důvody pro odlišn postup při hodnocen podmnky sttnho občanstv zskanho před uplynutm lhůt ke vznesen nroku na vydn nemovitosti a přpadů, kdy bylo sttn občanstv zskno až dodatečně. Nehledě na to, nvrh na zrušen čsti 13 odst. 5 zkona o půdě směřuje sice ku prospěchu konkrtn stavn stžnosti stěžovatelů, avšak ponechv v platnosti pro určit přpady i pravu dosavadn, a tm vnš do věci nov diskriminačn prvky. Kromě toho by vznikly i rozdly v posuzovn sttnho občanstv ve srovnn s restitucemi podle zkona č. 87/ /1991 Sb., kde stavn soud odstraněn podmnky sttnho občanstv již dřve zamtl.

Při posuzovn stavnosti napadench ustanoven prvnch předpisů stavn soud zkoumal jejich soulad nejen s stavnmi zkony, ale i s mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy Česk republiky. V tto souvislosti se jedn zejmna o soulad napadench ustanoven zkona o půdě s čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (dle jen "Pakt") a s čl. 14 mluvy. V tto souvislosti poukazuje stavn soud opětovně na stanoviska vyjdřen v nlezu ze dne 4. června 1997 sp. zn. Pl. S 33/96.

Vbor OSN pro lidsk prva ve svch rozhodnutch ze dne 19. července 1995 č. 516/1992 a ze dne 23. července 1996 č. 586/1994 dospěl k zvěru, podle něhož nen dn ždn důvod, kter by odůvodnil rozhodnut zkonodrce rozlišovat mezi oběťmi konfiskac z důvodu občanstv. Podmnku občanstv považuje sice za neslučitelnou se zkazem diskriminace podle čl. 26 Paktu, ten však dle Vboru OSN pro lidsk prva nepožaduje plně stejn zachzen, pokud existuje dostatečn důvod pro odlišn přstup.

Evropsk komise pro lidsk prva pak ve svch rozhodnutch ve věci restituc vlastnickho prva uvedla, že k zsahům do vlastnickho prva došlo v době, kdy Česk republika (resp. Československo) ještě nepřevzala zruky za dodržovn lidskch prv. Protože diskriminace dle čl. 14 mluvy je možn jen v souvislosti s porušenm některho jinho hmotnho prva zaručenho mluvou, nelze dovodit v přpadě podmnky sttnho občanstv a trvalho pobytu dle restitučnch předpisů porušen zkazu diskriminace. Jestliže dle mluvy neexistuje prvo na restituci vlastnictv, jsou podle Evropsk komise pro lidsk prva zcela v rukou toho kterho sttu jako suverna.

Pokud pak jde o nmitku navrhovatelů poukazujc na okolnost, že v zkoně o půdě je uplatněn princip zpětn činnosti, je třeba vychzet z judikatury stavnho soudu (nlez ze dne 12. července 1994 sp. zn. Pl. S 3/94). Je-li vůbec možno u restitučnch předpisů hovořit o retroaktivitě, jedn se o retroaktivitu nepravou, jež je v prvn teorii i v praxi považovna za přijatelnou.

stavn soud v řadě svch rozhodnut vyložil obsah stavnho principu rovnosti. Z ustlen judikatury stavnho soudu vyplv, že je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty. Takovou veřejnou hodnotou je nepochybně i princip prvn jistoty, neboť zsahy do nově vzniklch prvnch poměrů by pokračujcmi změnami signalizovaly i do budoucna stav trvajc destabilizace, nehledě na vytvřen prostoru pro nov a nov spory o prvech již nabytch. stavn soud dle odmtl i absolutn chpn principu rovnosti, přičemž konstatoval, že "rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn". Poukazuje rovněž na to, že Vbor OSN pro lidsk prva v opakovaně vyjdřenm nzoru připoušt při aplikaci čl. 26 Paktu takovou nerovnost, kter splňuje podmnku vyloučen libovůle, resp. se zakld na rozumnch a objektivnch rozlišovacch znacch. Za takov stavn soud považuje důsledky plynouc z čl. 11 odst. 2 Listiny, jakož i cle restitučnho zkonodrstv a konečně i prvn pravu sttnho občanstv.

Ze všech uvedench důvodů nezbylo stavnmu soudu, než nvrh na zrušen 13 odst. 2 věty prvn zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, a 13 odst. 5 thož zkona ve slovech "kter nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. zř 1993 oprvněnou osobou pouze" zamtnout ( 82 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.).

Načítávám znění...
MENU
Hore