Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry 233/1999 účinný od 26.10.1999
| Schválené: | 15.09.1999 |
| Účinnost od: | 26.10.1999 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Základní předpisy o mzdách a platech., Nezávislost soudu. Nezávislost soudců., Zasahování do nezávislosti soudu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 15. září 1999 v plénu o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4 na zrušení zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, takto:
V ustanovení § 1 zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, se v textu "Představitelům státní moci a některých státních orgánů,1) soudcům,2) státním zástupcům3) a členům prezidia Komise pro cenné papíry4) další plat5) za druhé pololetí roku 1998 nenáleží" zrušuje slovo "soudcům2)" dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
V jeho zbývající části se návrh na zrušení zákona č. 268/1998 Sb. zamítá.
Odůvodněn
Dne 27. května 1999 byl stavnmu soudu doručen nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 4 na zrušen zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry. stavn soud - pot, co navrhovatel na zkladě jeho vzvy odstranil vady nvrhu - shledal, že podn splňuje formln nležitosti nvrhu na zrušen zkona, kter je soud oprvněn podat v souvislosti se svoj rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavnho zkona č. 1/1993 Sb., stava Česk republiky, (dle jen "stava") - (tž 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).
Navrhovatel, za nějž jedn v souladu s ustanovenm 30 odst. 3 zkona o stavnm soudu předseda sentu Mgr. Ren Fischer, v nvrhu uvedl, že dle jeho nzoru nen v zkonu č. 268/1998 Sb. respektovn obecně uznvan požadavek prvnho sttu - zkaz retroaktivity. Dovolv se přitom ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů, podle něhož nlež představiteli a soudci, o nichž to stanov zkon, dalš plat, pokud v kalendřnm pololet skutečně vykonvali funkci alespoň 90 kalendřnch dnů. Podle zkona č. 268/1998 Sb. však tento dalš plat představitelům a soudcům nenlež. Protože ke dni 5. listopadu 1998, tj. ke dni činnosti napadenho zkona (na tomto mstě stavn soud poukazuje na omyl navrhovatele v určen dne činnosti napadenho zkona, zkon nabyl činnosti až 19. listopadu 1998), již převžn čst představitelů a soudců zkonn podmnky 4 odst. 2 zkona č. 236/1995 Sb. pro vznik nroku na dalš plat za druh kalendřn pololet roku 1998 splňovala a zkon č. 268/1998 Sb. zpětně tento nrok odňal, uplatnil se - dle navrhovatele - zkaz retroaktivity. Z tohoto důvodu, jakož i s poukazem na ducha stavy a stavn principy prvnho sttu shledv navrhovatel rozpor zkona č. 268/1998 Sb. s čl. 1 stavy a čl. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
K nvrhu na zrušen zkona se vyjdřil častnk řzen - Parlament Česk republiky, a to prostřednictvm předsedů obou komor, tj. prof. Ing. Vclava Klause, CSc., předsedy Poslaneck sněmovny, a PhDr. Libuše Benešov, předsedkyně Sentu.
Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny jsou akcentovny podmnky, po jejichž splněn nlež představiteli a soudci (obdobně tak sttnmu zstupci a členu prezidia Komise pro cenn papry) dalš plat. Zkon č. 268/ /1998 Sb. prvně relevantnm způsobem stanovil, že splněn druh podmnky nem vliv na vznik nroku na dalš plat uvedenmu okruhu subjektů (tato druh podmnka nemohla bt objektivně v době zveřejněn zkona č. 268/ /1998 Sb. splněna). Proto předseda Poslaneck sněmovny tvrd, že zkon č. 268/1998 Sb. nepůsob zpětně, neodnm nležitosti, na kter vznikl nrok v minulosti, nbrž upravil prvn poměry v budoucnu - stanovil, ještě před splněnm obou podmnek nutnch pro vznik nroku na dalš plat, že splněn těchto podmnek nepovede ke vzniku nroku na dalš plat. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny dle vyplv, že napaden zkon byl schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů. Z těchto důvodů vyjdřil předseda Poslaneck sněmovny stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem. Přesto ponechal na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost napadenho zkona a vydal přslušn rozhodnut.
Ve vyjdřen Sentu se toliko popisuje průběh zkonodrnho procesu v tto komoře a vyjadřuje změr Sentu při schvalovn nvrhu zkona. Nvrh zkona o odejmut dalšho platu schvlil Sent jako svůj nvrh a postoupil jej Poslaneck sněmovně k dalšmu projednn. Sent tmto nvrhem sledoval dosažen toho, že jak zaměstnancům rozpočtov sfry, tak i představitelům sttn moci, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry bude v roce 1998 nležet pouze jeden dalš plat navc. Sent předpokldal, že zkon nabude činnosti k takovmu datu, aby jakkoliv pochybnosti o přpadn retroaktivitě byly vyloučeny. K obsahu podanho nvrhu na zrušen uvedenho zkona se Sent nevyjdřil.
Zkon č. 268/1998 Sb. byl Sentem iniciovn jako jeho nvrh, a to dne 17. července 1998 (při hlasovn se ze 61 přtomnch vyslovilo 45 pro přijet nvrhu a 4 byli proti). Poslaneck sněmovna nvrh schvlila 30. řjna 1998 (ze 184 přtomnch poslanců pro nvrh hlasovalo 174 poslanců a 1 byl proti). Dne 5. listopadu 1998 Sent pak využil svho prva a vyjdřil vůli nvrhem zkona se nezabvat (pro tento postup hlasovalo z 57 přtomnch 37 sentorů). Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 19. listopadu 1998, kdy tak nabyl činnosti.
Z podanho nvrhu a z vyždanho spisu Obvodnho soudu pro Prahu 4 sp. zn. 27 C 54/99 stavn soud zjistil, že dne 1. března 1999 byla Obvodnmu soudu pro Prahu 4 doručena žaloba, kterou se soudkyně Vrchnho soudu v Praze domh vůči Českmu sttu - Vrchnmu soudu v Praze - zaplacen dalšho platu ve vši 40 000 Kč s přslušenstvm (stavn soud zde ponechv stranou pozornosti nevhodn označen žalovanho). Soud, aniž by nařdil jednn - v souladu s nvrhem žalobkyně - řzen podle 109 odst. 1 psm. b) občanskho soudnho řdu přerušil, přičemž přerušen řzen odůvodnil faktem, že dospěl k zvěru o rozporu zkona č. 268/1998 Sb., jehož m bt při řešen věci použito, s stavou. Po prvn moci usnesen o přerušen řzen podal u stavnho soudu nvrh na zrušen uvedenho zkona (čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 4 zkona o stavnm soudu).
stavn soud, jsa si vědom mimořdn zvažnosti projednvan věci, rozhodl soustředit se na samotnou podstatu problmu, kterou spatřuje v posouzen, zda napaden zkon je, či nen v rozporu s principem soudcovsk nezvislosti zakotvenm v čl. 82 odst. 1 stavy. Jako demokratick prvn stt, jak se Česk republika definuje v čl. 1 stavy, považuje za zdroj vešker sttn moci lid (čl. 2 odst. 1 stavy, nicmně s tm, že lid tuto sttn moc vykonv prostřednictvm orgnů moci zkonodrn, vkonn a soudn. Principem dělby sttn moci navazuje tak naše stava na myšlenkovou tradici, kterou transparentnm způsobem vyjdřil již Charles Montesquieu, institucionlně pak zejmna na americkou revoluci, kter zdůraznila, a tak institucionalizovala, potřebu nezvislosti soudnictv. Jakkoli tedy ve sfře justice neusiluje ani demokratick stt o maximalistick programy, je na druh straně povinen vytvřet institucionln předpoklady pro relnou nezvislost soudů, pro stabilizaci jejich pozice jako, ve vztahu k legislativě a exekutivě, vznamnho sttotvornho, současně však i "polemickho" prvku. Plat-li podle čl. 2 odst. 1 Listiny, že nš stt je založen na demokratickch hodnotch, potom prvě zde je třeba zdůraznit, že jednou z mimořdně vznamnch hodnot je v tomto směru prvě již konstatovan princip soudcovsk nezvislosti. Tento princip obsahuje v sobě celou řadu aspektů, jež ve svm hrnu maj vytvořit předpoklady pro to, aby soudy mohly plnit sv koly a povinnosti zejmna v oblasti prv a svobod člověka a občana (čl. 1 stavy). Lze považovat za přirozen, že někter z těchto aspektů mohou bt i materiln povahy, i když i každ takov aspekt m přirozeně současně i materiln podtext. Tak je tomu i v oblasti poskytovanch nhrad, kde jako přklad se může jevit zněn stavy USA obsažen v jejm čl. III oddle 1: "Soudci Nejvyššho soudu i nižšch soudů zůstvaj ve svch funkcch doživotně, chovaj-li se dobře; za svou službu dostvaj ve stanovench termnech nhradu, kter nesm bt během trvn jejich služby snžena." Zkon č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, představuje podle nzoru stavnho soudu průlom do zmněn "nezadatelnosti" prva soudců na nekrcen poskytovanch nhrad a vcemně je tm kategorizuje jako "sttn řednky". Takov přstup zkonodrce, ostatně opětovn, i když se navenek může jevit jako morln gesto tvř v tvř současnm společenskm, zejmna ekonomickm, poměrům, ve skutečnosti tedy jen devalvuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jakou soudcovsk nezvislost představuje. Přihlašuj-li se naše stava i Listina k existenci hodnotovho řdu představujcho zkladn pilř a svornk společnosti, potom i zkonodrce, stejně jako exekutiva, mus ve všech svch aktech respektovat jeho prioritu, a to dokonce i ve vztahu k etickmu a prvnmu normativnmu systmu. Tak stavn soud m proto za to, že ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb. tm, že odejm plat tak soudcům, je v rozporu s čl. 1 stavy a čl. 2 odst. 1 Listiny.
Principy, jejichž zohledněn vedlo stavn soud k takovmu zvěru, jsou natolik dominantn, že v jejich světle zčsti "vybledvaj" dalš otzky souvisejc se zkazem retroaktivity a ochranou nabytch prv. Proto jen na okraj stavn soud v tto souvislosti poukazuje na celou řadu svch rozhodnut, např. Pl. S 3/94 (S, sv. 1, s. 279 - 291), Pl. S 12/94 (S, sv. 3, s. 123 - 134), Pl. S 9/95 (S, sv. 5, s. 107 - 146), Pl. S 21/96 (S, sv. 7, s. 87 - 97). Pl. S 33/96 (S, sv. 8, s. 163 - 172), a nespatřuje ždn důvod pro změnu v těchto rozhodnutch obsažench stanovisek. Z ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, totiž vyplvaly nsledujc zkonn podmnky pro vznik prva na dalš plat za druh pololet roku 1998, a to jednak skutečn vkon funkce po dobu alespoň 90 kalendřnch dnů v tomto pololet, a dle trvn vkonu funkce představitele ke dni 30. listopadu 1998, resp. trvn pracovnho vztahu soudce ke dni 31. prosince 1998. Prvo na dalš plat by tedy vzniklo oprvněn osobě teprve splněnm poslze uveden podmnky, tj. nejdřve dne 30. listopadu 1998, což ve svch důsledcch znamen, že napaden zkon, nespojujc ždn prvn činky s jakoukoli prvn skutečnost nastavš před jeho činnost, nepůsob retroaktivně, a protože ke dni jeho činnosti, tj. k 19. listopadu 1998, dosud ždn osobě nevzniklo subjektivn prvo na dalš plat, nemohl ani zashnout do tzv. nabytch prv.
Zrušovan slovo "soudcům" odkazuje v ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb. poznmkou č. 2) na ustanoven 1 psm. g) zkona č. 236/1995 Sb. znějc "soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu (dle jen "soudce")". Soudci stavnho soudu jsou vzhledem k poznmce č. 1) ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb. zařazeni do kategorie "představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů" [ 1 psm. a) až f) zkona č. 236/1995 Sb.]. Jakkoli stavn soud nen součst soustavy obecnch soudů a jeho organizace, jakož i řzen před nm jsou samostatně upraveny v člncch 83 až 89 stavy a v zkoně č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, představuje rovněž moc soudn upravenou v hlavě čtvrt stavy a tak na jeho soudce se vztahuje čl. 82 odst. 1 stavy zakotvujc soudcovskou nezvislost. stavn soud, jsa si vědom obou těchto momentů, rozhodl se nicmně otzkou s tm spojenou se nezabvat, což znamen, že slovo "soudcům" bylo zrušeno ve smyslu a rozsahu poznmky č. 2) k ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb.
stavn soud proto z uvedench důvodů v ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, v textu "Představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů,1) soudcům,2) sttnm zstupcům3) a členům prezidia Komise pro cenn papry4) dalš plat5) za druh pololet roku 1998 nenlež" podle ustanoven 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. slovo "soudcům2)" zrušil dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů, a to pro jeho rozpor s čl. 1 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, zatmco v jeho zbvajc čsti nvrh na zrušen zkona č. 268/1998 Sb. podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. zamtl.
Tento nlez je vykonateln dnem jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zaujali k rozhodnutí pléna soudci JUDr. Miloš Holeček, JUDr. Ivana Janů a JUDr. Zdeněk Kessler a k jeho odůvodnění JUDr. Vladimír Paul.