Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení § 17 a 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. 223/1998 účinný od 06.10.1998
| Schválené: | 02.09.1998 |
| Účinnost od: | 06.10.1998 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Rodinné přídavky. Přídavky na děti. Výchovné. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 2. září 1998 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení § 17 a 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 7. listopadu 1997 podala skupina 72 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky nvrh na zrušen ustanoven čl. I bodu 16 zkona č. 242/1997 Sb. v t čsti, kterou se měn ustanoven 17 a 18 zkona č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, a to dnem 1. řjna 1997. Provedenou novelizac byl mimo jin nově upraven přdavek na dtě v 17 až 19 zkona č. 117/1995 Sb. a tato ustanoven novely podle jejho čl. VIII nabyla činnosti dnem 1. řjna 1997. Nov ustanoven 19 se dotk jen vplaty přdavků na dtě a nem vliv na materiln ustanoven 17 a 18; nvrh se proto na ně nevztahuje.
Skupina poslanců ve svm nvrhu uvd, že nov zkonn prava přdavku na dtě je v rozporu zejmna s ustanovenmi čl. 32 odst. 1 ve spojen s čl. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod, kter zaručuj rovnost všech dět v prvech a jejich stejnou zvlštn ochranu bez jakhokoliv rozdlu, včetně majetkovho a jinho postaven. Kromě toho je i v rozporu s čl. 3 odst. 1, čl. 26 až 28 a čl. 41 mluvy o prvech dtěte (č. 104/1991 Sb.), jakož i s ustanovenmi čl. 5 odst. 2, čl. 10 a čl. 11 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech (č. 120/1976 Sb.). Skupina poslanců současně upozorňuje, že tato prava nen v souladu ani s Evropskou sociln chartou, kterou však Česk republika zatm neratifikovala.
Podrobnějš argumentaci věnovala skupina poslanců zejmna čl. 41 mluvy o prvech dtěte, kde je zakotvena zsada nabytch prv, takže smluvn strana nesm zrušit nebo omezit prva, kter uznvala na zkladě vnitrosttnho prva nebo mezinrodn smlouvy, pokud tato prva vce než mluva o prvech dtěte napomhaj uskutečněn prv dtěte. Podle tto zsady jsou smluvn stty povinny přijmat opatřen k postupnmu zvyšovn životn rovně dět a k pomoci rodičům a jinm osobm, kter se staraj o děti; nejsou však oprvněny dosaženou sociln a finančn pomoc snižovat (čl. 26 až 28 mluvy o prvech dtěte). stavn soud ve svm nlezu vyhlšenm ve Sbrce zkonů pod č. 103/1997 Sb. vyslovil prvn nzor, že rovněž zkonodrn orgn je zavzn přmo použt ustanoven čl. 3 odst. 1 mluvy o prvech dtěte, podle něhož zjem dtěte mus bt přednm hlediskem při jakkoli činnosti tkajc se dět. Pokud jde o Mezinrodn pakt o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, je Česk republika vzna přijmat opatřen pro ochranu a pomoc všem dětem, neustle zlepšovat životn podmnky rodin a zachovvat nabyt prva.
Dne 6. nora 1998 skupina poslanců na vzvu stavnho soudu upřesnila nvrh takto: "Dnem 1. řjna 1997 se zrušuj tato ustanoven zkona č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, ve zněn zkona č. 242/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 117/1995 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a o změně a doplněn některch dalšch zkonů:
a) ustanoven 17 odst. 1, čst ustanoven 17 odst. 2 znějc "po 31. prosinci 1998" a označen odstavce 2,
b) ustanoven 18 odst. 1, čst ustanoven 18 odst. 2 znějc "podle 17 odst. 2" a označen odstavce 2."
II.
Nvrh na zrušen uvedench ustanoven 17 a 18 zkona č. 117/1995 Sb., ve zněn zkona č. 242/1997 Sb., podala podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky a 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, skupina sedmdestidvou poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kteř ze svch řad pověřili zastupovnm v řzen před stavnm soudem doc. RSDr. Jaroslava Štraita, CSc., kter tž ověřil sprvnost jejich podpisů.
Po zjištěn, že neexistuj důvody ani pro odmtnut nvrhu podle 43 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, ani pro zastaven řzen podle 67 thož zkona, byl nvrh v souladu s ustanovenm 69 citovanho zkona zasln Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky s vzvou k vyjdřen. stavn soud si tak vyždal stanovisko ministra prce a socilnch věc.
Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud zjišťoval, zda zkon č. 242/1997 Sb., jehož protistavnost, pokud jde o změnu ustanoven 17 a 18 zkona č. 117/1995 Sb., navrhovatel namtaj, byl přijat a vydn v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Zjistil, že zkon č. 242/1997 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky dne 5. zř 1997, jakož i potřebnou většinou sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky dne 17. zř 1997, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen.
Pokud jde o prvn pravu k 1. lednu 1993, byly přdavky na děti přiznvny všem dětem jednotně, bez ohledu na majetkov a jin poměry podle zkona č. 88/1968 Sb., o prodloužen mateřsk dovolen, o dvkch v mateřstv a přdavcch na děti z nemocenskho pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, a vyhlšky č. 95/1968 Sb., o poskytovn přdavků na děti v nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, jako forma společensk pče o rodiny s nezaopatřenmi dětmi.
Uveden prava byla změněna zkonem č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře. V něm byl přdavek na dtě koncipovn jako prvn nrok jednotlivho nezaopatřenho dtěte a přdavky se poskytovaly diferencovaně ve zvšen vměře [ 18 psm. a)] nebo v zkladn vměře [ 18 psm. b)] nebo ve snžen vměře [ 18 psm. c)] v zvislosti na osobn potřebě dtěte a na vši rozhodnho přjmu v rodině. Rozhodn přjem v rodině a osobn potřeba dtěte se stanovila podle 4 a 8 zkona č. 117/1995 Sb. a podle zkona č. 463/1991 Sb., o životnm minimu, ve zněn pozdějšch předpisů. Pot zkonem č. 242/1997 Sb. byla, pokud jde o nroky na přdavek na dtě do 31. prosince 1998, zrušena kategorie přdavků ve snžen vměře a byla provedena změna podmnek pro vplatu přdavků ve zvšen vměře a v zkladn vměře. Pro dobu po 31. prosinci 1998 byla prohloubena diferenciace přdavků ve zvšen, zkladn a snžen vměře.
Podle nzoru skupiny poslanců nov ustanoven 17 a 18 zkona č. 117/1995 Sb., ve zněn zkona č. 242/1997 Sb., jednak ruš nabyt prva značnho počtu dět v sociln oblasti v rozporu se zsadou rovnosti všech dět v prvech podle čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, jakož i se zsadou jejich rovnosti před zkonem bez jakkoli diskriminace (včetně majetkovho původu) podle čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech a rovnosti v prvech bez jakkoli diskriminace (včetně majetku a postaven jejich rodičů nebo zkonnch zstupců) podle čl. 2 odst. 1 mluvy o prvech dtěte.
Pokud jde o nvrh, aby stavn soud zrušil napaden ustanoven dnem 1. řjna 1997, m skupina poslanců za to, že takov zrušen nen v rozporu se zkazem retroaktivity zkonů, neboť nejde o zpětn zrušen nroků, ale o jejich restituci, přičemž zrušen k jinmu pozdějšmu datu by bylo legalizovnm nestavnho stavu a dostalo by se do rozporu s čl. 1 stavy Česk republiky. V tto souvislosti se skupina poslanců dovolv nlezu stavnho soudu ČSFR ze dne 18. řjna 1992 sp. zn. Pl. S 22/92, jehož vrok byl publikovn v čstce 96 ročnku 1992 Sbrky zkonů a v jeho odůvodněn vyslovenho prvnho nzoru, že "Je jistě věc sttu, aby v zjmu zajištěn svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně. Mus tu prokzat, že tak čin ve veřejnm zjmu a pro veřejn blaho. Kritria, podle nichž takov odůvodněn čin, přitom mus bt objektivn, a to prvě pro danou oblast." Ždn takov kritria resortnm ministerstvem, vldou ani Poslaneckou sněmovnou nebyla prokazovna ani prokzna.
III.
Pokud jde o stanoviska k nvrhu předloženmu skupinou poslanců, kter byla vyždna stavnm soudem, je třeba konstatovat, že Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky jako častnk řzen ve svm vyjdřen ze dne 27. dubna 1998 podepsanm předsedou Poslaneck sněmovny Ing. Milošem Zemanem vychzela z toho, že zkon č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, je jednm ze zkladnch zkonů pro realizaci sociln reformy v Česk republice.
Rodiny a občan si zabezpečuj co nejširš okruh potřeb vlastnmi silami a stt svou podporou a pomoc zasahuje pouze tam, kde ze subjektivnch nebo objektivnch důvodů nestač občan nebo rodina zabezpečit sv potřeby vlastnmi silami na společensky přijateln rovni, a tam, kde stt m člověka a rodinu stimulovat, popř. chrnit. Zkladn dlouhodobou dvkou pro rodiny s nezaopatřenmi dětmi, kter pomh krt nklady spojen s vchovou a vživou nezaopatřench dět, je přdavek na dtě. Jedn se o univerzln dvku, jež se vyplc ve stejn vši, a to ve třech rovnch v zvislosti na přjmu rodiny a v kombinaci nsobku čstky životnho minima na osobn potřeby dtěte. Vplata tto dvky je ukončena, resp. nrok vůbec nevznik při vyšš přjmov rovni rodiny. V zjmu přijatelnosti tohoto systmu širokou veřejnost hranice přjmu byla stanovena tak, aby z nroku na tuto dvku byla vyloučena jen mal čst rodin s vrazně nadprůměrnmi přjmy.
Zkon č. 242/1997 Sb., jenž snižuje vši přdavku na dtě, snižuje počet oprvněnch dět a prohlubuje diferenciaci přdavků, je odrazem poklesu celkov vkonnosti ekonomiky. Podle nzoru skupiny poslanců tato opatřen v oblasti přdavku na dtě jsou v rozporu s Listinou zkladnch prv a svobod i přijatmi mezinrodnmi mluvami, neboť dětem m bt zaručena rovnost v prvech a m bt zaručena jejich stejn zvlštn ochrana bez jakhokoli rozdlu, včetně majetkovho a jinho postaven.
K tomu je třeba poznamenat, že mluva o prvech dtěte v čl. 4 uvd: "Pokud jde o hospodřsk, sociln a kulturn prva, stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, uskutečňuj takov opatřen v maximlnm rozsahu svch prostředků..." Tato mluva tudž vslovně uznv, že stt je při uplatňovn svch opatřen limitovn svou hospodřskou situac. Zkon č. 242/1997 Sb. jen održ tuto situaci, sm však diferenciaci v přdavcch na děti nezavd, ta už je založena prvn pravou v zkoně č. 117/1995 Sb.
V zvěru vyjdřen vyslovuje předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou Česk republiky a stavnm pořdkem Česk republiky a jeho prvnm řdem. Podle jeho nzoru je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
Sent Parlamentu Česk republiky jako častnk řzen ve svm vyjdřen ze dne 17. dubna 1998 podepsanm předsedou Sentu doc. JUDr. Petrem Pithartem konstatoval, že Sent jako druh komora Parlamentu Česk republiky při projednvn nvrhu zkona schvlenho Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky neshledal důvody, pro kter by nemohl s napadenm zkonem vyslovit souhlas.
Stanoven podmnky nroku na přdavek na dtě, kterou je zvislost na vši přjmů v rodině, lze stěž považovat za rozpor v rovnosti v prvech nebo za "diskriminaci podle majetku". Pokud by tomu tak mělo bt, bylo by nutno dojt k zvěru, že tak prvn prava přdavku na dtě před novelizac provedenou zkonem č. 242/1997 Sb., jejž obnoven navrhovatel požaduj, je v rozporu s těmi ustanovenmi Listiny zkladnch prv a svobod a mezinrodnch smluv, na kter navrhovatel poukazuj. Již původn prava v zkoně č. 117/1995 Sb., jak tak navrhovatel uvděj, stanovila poskytovn přdavku na dtě v zvislosti na vši rozhodnho přjmu v rodině, na rozdl od předchoz pravy stanoven v zkoně č. 88/1968 Sb. a ve vyhlšce č. 95/1968 Sb., podle nž byly přdavky na dtě poskytovny "bez ohledu na majetkov a jin poměry". Pokud by u přdavku na dtě diferenciace z hlediska rozhodnho přjmu v rodině nebyla přpustn, nemohla by bt tato dvka transformovna z dřvějšho systmu nemocenskho pojištěn (pče), resp. ze systmu důchodovho zabezpečen (vchovn k důchodu) do systmu dvek sttn sociln podpory zvislch na vši přjmu. Obdobně by tomu bylo i z hlediska pravy dalšch dvek sttn sociln podpory poskytovanch v zvislosti na vši přjmu rodiny; tento adresn systm sttnch socilnch dvek by potom vůbec nebylo možno zavst.
Pokud jde o mluvu o prvech dtěte v souvislosti s prvem dtěte na "vhody socilnho zabezpečen", dospv Sent k zvěru, že mluva o prvech dtěte tyto vhody nikterak nekonkretizuje stanovenm jejich rozsahu nebo zsad pro jejich určen a odkazuje na vnitrosttn prvo. V otzce zabezpečen životnch podmnek nezbytnch pro rozvoj dtěte mluva o prvech dtěte vychz z toho, že zkladn odpovědnost zde nesou rodiče nebo jin osoby, kter se o dtě staraj, a stty, kter jsou smluvn stranou mluvy o prvech dtěte, "v souladu s podmnkami danho sttu a v rmci svch možnost" čin opatřen pro poskytovn pomoci rodičům a jinm osobm, kter se o děti staraj. Změna v pravě přdavku na dtě nebyla nijak dvna do souvislosti s tm, že by se j sledovalo zrušen nebo omezen prva, kter napomh uskutečněn prv dtěte vce, než stanov mluva o prvech dtěte, aby v tom byl spatřovn rozpor s ustanovenm čl. 41 mluvy o prvech dtěte, na kter navrhovatel poukazuj v souvislosti se zakotvenm zsady nabytch prv. V tomto smyslu je text uvedenho člnku mluvy o prvech dtěte v předloženm nvrhu vznamově posunut. Uveden ustanoven vyjadřuje mezinrodně uznvanou zsadu, že ratifikac mluvy o prvech dtěte nejsou dotčena vhodnějš prva podle vnitrosttnho zkonodrstv smluvnho sttu. Z novelizace zkona o sttn sociln podpoře proveden zkonem č. 242/1997 Sb. nevyplv rozpor s uvedenm člnkem mluvy o prvech dtěte, popřpadě s obdobnm ustanovenm čl. 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, na kter je v předloženm nvrhu v dan souvislosti rovněž poukazovno.
V zvěru svho vyjdřen předseda Sentu Parlamentu Česk republiky proto konstatoval, že je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadench ustanoven zkona a rozhodl o nich. Ministerstvo prce a socilnch věc na zkladě vzvy stavnho soudu podalo dne 11. května 1998 sv vyjdřen k nvrhu skupiny poslanců.
Vychz z toho, že peněžit dvky sttn sociln podpory jsou poskytovny v zvislosti na vši přjmu v rodině, v souladu se zsadou usměrňovn těchto dvek těm skupinm osob, kter je potřebuj prvě s ohledem na mru jejich potřebnosti. Z hlediska socilnho jde o spravedliv a adresn princip umožňujc určitm způsobem vyrovnvat sociln rozdly v rovni jednotlivch skupin i dalšch osob. Jde o princip platn v oblasti sttnch socilnch dvek, přičemž je uplatňovn stejně ve vztahu ke všem osobm a plat bez rozdlu pro všechny přpady, jsou-li splněny stanoven podmnky.
Kritizuje tvrzen navrhovatelů, že změna zkona o sttn sociln podpoře proveden zkonem č. 242/1997 Sb. je v rozporu s čl. 3 odst. 1, čl. 26 až 28 a čl. 41 mluvy o prvech dtěte, protože navrhovatel vyčleňuj pro čely sv argumentace z tto mluvy jen někter ustanoven nebo jejich čsti a pomjej vzjemn vazby jejch jednotlivch ustanoven. Neberou v vahu čl. 4 tto mluvy, podle něhož "Pokud jde o hospodřsk, sociln a kulturn prva, stty uskutečňuj takov opatřen v maximlnm rozsahu svch prostředků ..." a maj tedy možnost i tato prva omezit. Obdobně pomjej v čl. 26 tto mluvy, že vhody v něm uveden se poskytuj s ohledem na zdroje a možnosti dtěte a osob, kter se o ně staraj.
Navrhovatel nesprvně interpretuj i čl. 41 mluvy o prvech dtěte, kter m vznam předevšm v oka-mžiku ratifikace mezinrodn mluvy. Pokud však uvděj, že smyslem člnku je zkaz odejmut nebo omezen nabytch prv, zkaz snižovn dosažen sociln a finančn pomoci a povinnost přijmat opatřen k postupnmu zvyšovn životn rovně, jde takov vklad daleko za původn smysl tohoto člnku. mluva nestanov ždn jednoznačn kritria pro poskytovn jednotlivch socilnch dvek a ponechv na vldch a parlamentech smluvnch stran, aby stanovily roveň socilnch dvek.
Obdobně je vytkn navrhovatelům jejich přstup k Mezinrodnmu paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech v čl. 5 odst. 2, čl. 10 a čl. 11 odst. 1. Pokud jde o čl. 5 odst. 2, i ten směřuje k tomu, aby v souvislosti s ratifikac paktu nedošlo k omezen některho prva zajištěnho vnitrosttnm předpisem. Čl. 11 odst. 1 se tk prva jednotlivce na přiměřenou životn roveň a zlepšovn životnch podmnek; v tomto člnku i v čl. 10 se jedn o obecn ustanoven, podle něhož se životn roveň posuzuje v širšm socilně-ekonomickm kontextu, a o obecn princip ochrany.
Stejně jako u mluvy o prvech dtěte, tak i v tomto mezinrodnm paktu pomjej navrhovatel čl. 4, podle něhož může stt podrobit prva omezenm, kter stanov zkon a kter jsou slučiteln s povahou těchto prv, a jsou-li učiněna za čelem podpory obecnho blaha v demokratick společnosti. Pokud jde o čl. 28 mluvy o prvech dtěte a čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, nedotkaj se prva na sociln a ekonomickou pomoc dětem a nen specifikovno, v jakm směru mělo k porušen takovho prva dojt. V zvěru svho vyjdřen uvd Ministerstvo prce a socilnch věc ještě připomnky k poznmkm navrhovatelů k Evropsk sociln chartě, kterou Česk republika ještě nen vzna, a vyjadřuje svůj důrazn nesouhlas s nvrhem, že by mělo dojt k navrhovanmu zrušen zkona zpětně k 1. řjnu 1997.
IV.
stavn soud po rozboru nvrhu skupiny poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, stanovisek vyždanch od častnků řzen, tj. Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky, jakož i expertnho vyjdřen Ministerstva prce a socilnch věc, s přihldnutm k těsnopiseckm zprvm o projednvn zkona č. 242/1997 Sb. v obou komorch Parlamentu Česk republiky dospěl k zvěru, že nvrh na zrušen napadench ustanoven zkona č. 117/1995 Sb., ve zněn zkona č. 242/1997 Sb., nen důvodn.
Přijetm zkona č. 117/1995 Sb. byl v oblasti socilnho zabezpečen zaveden systm dvek sttn sociln podpory, kter rozlišuje dvě skupiny dvek. Prvn skupinou jsou dvky sttn sociln podpory poskytovan v zvislosti na vši přjmů v rodině, tj. dvky adresn; do tto skupiny patř přdavek na dtě, sociln přplatek, přspěvek na bydlen a přspěvek na dopravu. Druhou skupinou jsou ostatn dvky sttn sociln podpory poskytovan bez ohledu na vši přjmu v rodině; do tto skupiny patř rodičovsk přspěvek, zaopatřovac přspěvek, dvky pěstounsk pče, porodn a pohřebn.
Změna v pravě přdavku na dtě spočvajc v omezen okruhu oprvněnch osob a ve vši přdavku na dtě byla v důvodov zprvě k vldnmu nvrhu zkona zdůvodněna nutnost omezit vdaje sttu v roce 1997 a v roce 1998 v souvislosti s aktuln ekonomickou situac jako součst řady spornch opatřen vldy ke snžen vdajů sttnho rozpočtu a tato omezujc prava byla - proti vldnmu změru, kter nepředpokldal jej časov omezen - přijata na obdob od 1. řjna 1997 do 31. prosince 1998. Bylo přitom vzato v vahu, že jde o jednu z dvek sttn sociln podpory, kdy jej odnět nebo snžen, kter by vzhledem k vši přjmů rodiny vedlo k podstatnějšmu ztžen sociln situace rodiny, může bt kompenzovno jinou dvkou v rmci systmu sttn sociln podpory, popřpadě širšho systmu socilnho zabezpečen. Důsledky změn pravy přdavků na děti se promtly do nroků na jin dvky sttn sociln podpory vzhledem k tomu, že přdavek na dtě je součst rozhodnho přjmu rodiny pro nrok na sociln přplatek či přspěvek na bydlen apod. [ 5 odst. 1 psm. g) zkona č. 117/1995 Sb., ve zněn zkona č. 242/1997 Sb.]. Pro posouzen požadavku navrhovatelů je třeba konstatovat, že je skutečnost, že zkon č. 242/1997 Sb. snžil vši přdavku na dtě, snžil počet oprvněnch dět a prohloubil diferenciaci přdavků, a to v důsledku poklesu celkov vkonnosti ekonomiky. To vyplynulo i v průběhu projednvn nvrhu zkona v Parlamentu Česk republiky, kdy bylo konstatovno, že se navrhuje zejmna prava podmnek nroku na přdavek na dtě a jeho vši tak, že nrok bude vzn na vši přjmů nepřesahujc v rodině 2,2nsobek životnho minima rodiny, a to na rozdl od do t doby platn pravy, kdy nrok na tuto dvku vznikal v přpadě, že rozhodn přjem v rodině nepřesahoval trojnsobek životnho minima rodiny. Vše přdavku pak měla činit 27 % čstky na osobn potřeby dtěte, jestliže rozhodn přjem v rodině nen vyšš než 1,8nsobek životnho minima rodiny nebo 14 % čstky na osobn potřeby dtěte v ostatnch přpadech.
Zkon č. 242/1997 Sb. tedy održ situaci předpokldanou čl. 4 mluvy o prvech dtěte v tom, že stty uskutečňuj takovto opatřen v maximlnm rozsahu svch prostředků; tento zkon sm však diferenciaci v přdavcch na děti nezavd, ta byla již založena prvn pravou v zkoně č. 117/1995 Sb.
stavn soud se po předchozm vyhodnocen nvrhu předloženho skupinou poslanců zabval stavněprvnmi otzkami, předevšm těmi, kter uvedli navrhovatel ve svm nvrhu, a to jednak podle Listiny zkladnch prv a svobod, jednak podle mezinrodnch smluv. Podle nzoru navrhovatelů je nov zkonn prava přdavku na dtě v rozporu zejmna s čl. 32 odst. 1 ve spojen s čl. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod, kter zaručuj rovnost všech dět v prvech a jejich stejnou zvlštn ochranu bez jakhokoliv rozdlu, včetně majetkovho a jinho postaven. Jak již stavn soud několikrt zdůraznil (nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 4/95, Pl. S 5/95 vyhlšen pod č. 168/1995 Sb. a č. 6/1996 Sb.) princip rovnosti nen v zsadě chrněn sm o sobě, ale jen v souvislosti s porušenm jinho zkladnho prva, kter zaručuje stavn zkon nebo mezinrodn smlouva podle čl. 10 stavy. Nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity zpochybňujc alespoň v určitm směru již samu podstatu rovnosti. Pokud by bylo stanoven různch podmnek socilnch dvek v zvislosti na odůvodněnch potřebch určitch skupin osob považovno paušlně za porušen zkladnho prva a rovnosti v prvech, znamenalo by to, že u socilnch dvek by vlastně ždnou podmnku pro nrok nebo jeho vši spočvajc např. ve věku, v době či individulnm posuzovn sociln a ekonomick situace ani nebylo možno stanovit.
Navrhovatel tedy namtaj rozpor napadench ustanoven zkona s obecnmi interpretačnmi ustanovenmi a zsadami uplatňovanmi v prvnm sttě podle hlavy prvn Listiny zkladnch prv a svobod. Dle se opraj o čl. 32 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod tkajc se obecně ochrany rodičovstv a rodiny a zvlštn ochrany dět a mladistvch. Tato všeobecně formulovan prva předpokldaj konkretizaci zkonem, jak uvd čl. 32 odst. 6 i vslovně čl. 41 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. V tto konkretizaci nebyly zjištěny rozpory s vchozmi stavněprvnmi normami.
Navrhovatel namtli ještě rozpor nov pravy přdavku na dtě s ustanovenmi čl. 3 odst. 1, čl. 26 až 28 a čl. 41 mluvy o prvech dtěte a s ustanovenmi čl. 5 odst. 2, čl. 10 a čl. 11 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, ale důvody, jak ke svmu stanovisku došli, ve svm podn neuvedli. Jen u čl. 41 mluvy o prvech dtěte dospěli k zvěru, že je zde zakotvena zsada nabytch prv a smluvn strana nesm zrušit nebo omezit prva, kter uznvala na zkladě vnitrosttnho prva nebo mezinrodn smlouvy, pokud takov prva vce než mluva o prvech dtěte napomhaj uskutečněn prv dtěte. Podle tto zsady jsou smluvn stty dajně povinny přijmat opatřen k postupnmu zvyšovn životn rovně dět a k pomoci rodičům a jinm osobm, kter se staraj o děti; nejsou však oprvněny dosaženou sociln a finančn pomoc snižovat podle čl. 26 až 28 mluvy o prvech dtěte. Tento vklad nem oporu v mluvě o prvech dtěte a stavn soud nemohl k němu v tomto konkrtnm přpadě nijak přihldnout. Naopak mohl použt ustanoven čl. 26 k tomu, aby ukzal, že nen důvodu napaden ustanoven zkona č. 117/1995 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zpochybňovat. Odstavec 1 citovanho člnku stanov, že stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, uznvaj prvo každho dtěte na vhody socilnho zabezpečen včetně socilnho pojištěn a čin nezbytn opatřen k dosažen plnho uskutečňovn tohoto prva v souladu s vnitrosttnm prvem. Odstavec 2 thož člnku pak stanov, že tyto vhody se podle situace poskytuj s ohledem na zdroje a možnosti dtěte a osob, kter se o ně staraj, jakož i s ohledem na vešker dalš hlediska, kter jsou spojena se ždost o poskytnut těchto vhod podanou dtětem nebo ve prospěch dtěte.
stavn soud tedy neshledal, že by napadenmi ustanovenmi novely zkona č. 117/1995 Sb. byla porušena zkladn prva a svobody obsažen v Listině zkladnch prv a svobod či v mezinrodnch smlouvch podle čl. 10 stavy, zejmna když předchoz koncepce zkona vychzela z obdobnho systmovho řešen a stanoven vše dvek v konkrtn vši nen sama o sobě stavně chrněnm prvem.
Z uvedench důvodů stavn soud nvrh skupiny poslanců zamtl.