Sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ve věci návrhu na zrušení § 7a až 7i, části § 8 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, článku II bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, některých ustanovení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a článku II bodu 2 zákona č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 220/2012 účinný od 29.06.2012
| Schválené: | 15.05.2012 |
| Účinnost od: | 29.06.2012 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Elektrická energie. Elektřina., Energetické zdroje. Paliva. Uhlí. Ropa. Zemní plyn. Uran. Rašelina. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 17/11 dne 15. května 2012 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů (soudce zpravodaj), Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma a Miloslava Výborného o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 7a až 7i, § 8 v části „s výjimkou kontroly odvodu a jeho správy“ zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, článku II bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, § 6 odst. 8, § 7a, § 14a, § 20 odst. 1 písm. a) v části „s výjimkou bezúplatně nabytých povolenek“, § 20 odst. 15, § 21 odst. 9 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a článku II bodu 2 zákona č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Městského soudu v Praze jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 11. 3. 2011 doručen nvrh skupiny sentorů Parlamentu Česk republiky na zrušen ustanoven 7a až 7i, 8 v čsti „s vjimkou kontroly odvodu a jeho sprvy“ zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn pozdějšch předpisů, ustanoven čl. II bodu 2 přechodnch ustanoven zkona č. 402/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, ustanoven 6 odst. 8, 7a, 14a, 20 odst. 1 psm. a) v čsti „s vjimkou bezplatně nabytch povolenek“, 20 odst. 15, 21 odst. 9 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, a člnku II bodu 2 zkona č. 346/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony.
2. Navrhovatel tvrd, že shora označen zkonn ustanoven jsou v rozporu s stavou Česk republiky (dle jen „stava“) zaručenm prvem vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen „Listina“), s čl. 17 odst. 1 Listiny zkladnch prv Evropsk unie, resp. prvem na ochranu proti zsahu do pokojnho užvn majetku dle čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž jen „Dodatkov protokol“), se svobodou podnikn dle čl. 26 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 16 Listiny zkladnch prv Evropsk unie; se zkladnmi nležitostmi demokratickho a prvnho sttu dle čl. 9 odst. 1 stavy, neboť všechna napaden ustanoven zkona trp zpětnou činnost; a s stavn zsadou rovnosti před zkonem dle čl. 1 a 3 Listiny zkladnch prv a svobod.
3. Navrhovatel v bodech 13-21 nvrhu shrnuj skutkov tvrzen vztahujc se k zkonnm podmnkm tkajcm se podpory využvn obnovitelnch zdrojů.
4. V bodech 22-37 nvrhu se navrhovatel zaměřuj na novelizace zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon č. 180/2005 Sb.“) a zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon č. 586/1992 Sb.“), kter dle jejich nzoru směřuj proti změru Evropsk unie i českho zkonodrce, neboť omezuj a poslze eliminuj podporu vrobcům energie z obnovitelnch zdrojů.
5. V pt čsti nvrhu (body 38-53) označen „K důvodům nvrhu“ navrhovatel definuj česk stt jako demokratick a prvn stt a cituj nlezy stavnho soudu vztahujc se k tto problematice.
6. V kapitole VI se navrhovatel vyjadřuj konkrtně k novelizovanmu zkonu č. 180/2005 Sb. a uvděj, že tento zkon je po proveden novelizaci v rozporu s principem rovnosti dle čl. 1 a 3 Listiny, s prvem vlastnit majetek a pokojně jej užvat, se svobodou podnikn dle čl. 26 Listiny, jakož i odporuje podstatnm nležitostem demokratickho a prvnho sttu dle čl. 9 stavy. Nerovnost před zkonem ve smyslu čl. 1 i 26 Listiny je shledvna zejmna v tom, že zkon č. 402/2010 Sb., kterm se měn zkon č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, (dle jen „zkon č. 402/2010 Sb.“) zatžil povinnost platit odvod za elektřinu vyrobenou ze slunečnho zřen v obdob od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 ty vrobce solrn energie, jejichž vrobny byly uvedeny do provozu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Ti vrobci, již uvedli vrobnu do provozu ode dne činnosti zkona č. 180/2005 Sb. či dřve, tedy od roku 2005 do 31. 12. 2008, však odvodem zatžen nejsou. Nerovnost spočv i v tom, že odvodov ztěži jsou podrobeni pouze někteř, svvolně vybran, producenti solrn energie, ale nikoli vrobci energie z jinch obnovitelnch zdrojů; ti poplatnky odvodu nejsou. Selekce při zatžen poplatnků odvodu je bezdůvodn, svvoln a nepodložen veřejnm zjmem. Cel průmyslov odvětv v oboru produkce energie z obnovitelnch zdrojů, stojc na tže startovn čře [viz nlez sp. zn. Pl. S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)], je bez jakhokoli vztahu k veřejnmu zjmu (jmž nen jen zjem fiskln) libovolně rozděleno na skupiny podnikatelů, jimž je zkonn podpora poskytovna, a skupiny, jimž je odepřena. Uveden exponuje nerovn přstup zkonodrce i k prvu podnikat ve smyslu čl. 26 Listiny. Svvoln zatžen některch skupin odvodem je tedy třeba chpat jako nekalosoutěžn zsah zkonodrce do svobod dotčench ve smyslu čl. 26 Listiny. Pokud jde o prvo pokojnho užvn majetku, plat, že předmětem stavn ochrany ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod je jednak stvajc majetek, jednak legitimn očekvn jeho nabyt. Adrestům zkona č. 180/2005 Sb. se dostalo ze strany sttn moci nanejvš vznamnho ujištěn, že mohou očekvat nabyt majetku v podobě vnosů z produkce energie v intencch režimu tohoto zkona, jenž neznal zatžen některch z nich odvodem ve smyslu napaden novely. Toto očekvn bylo legitimnm očekvnm.
7. Kapitola VII nvrhu napad podobu zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon č. 357/1992 Sb.“) po novelizaci proveden člnkem III zkona č. 402/2010 Sb., kterou se zavd zdaněn bezplatně nabytch povolenek. Takov zdaněn emisnch povolenek je dle navrhovatelů v rozporu s komunitrnm prvem, kter obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů upravuje ve směrnici Evropskho parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. řjna 2003 o vytvořen systmu pro obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů ve Společenstv a o změně směrnice Rady 96/61/ES (dle jen „směrnice 2003/87/ES“). Z člnku 10 tto směrnice vyplv pro člensk stty povinnost zajistit pro obdob počnajc dnem 1. 1. 2008 alokaci minimlně 90 % z celkovho množstv emisnch povolenek zdarma, a to v souladu se schvlenm nrodnm alokačnm plnem. Nrodn alokačn pln pro Českou republiku byl schvlen Evropskou komis rozhodnutm ze dne 26. 3. 2007 a byl nsledně přijat ve formě nařzen vldy č. 80/2008 Sb., o Nrodnm alokačnm plnu pro obchodovac obdob roků 2008-2012. Nrodn alokačn pln nelze bez předchozho souhlasu Evropsk komise měnit, nelze tedy snžit bezplatnou alokaci povolenek na emise sklenkovch plynů pod hranici 90 % z celkovho množstv emisnch povolenek. Provozovatel zařzen zařazench do systmu obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů proto legitimně očekvaj ochranu svch majetkovch prv, kter bude konzistentn s přijatm nrodnm alokačnm plnem pro obdob 2008-2012, a to zejmna s přihldnutm k plnovanm dlouhodobm investicm do ekologizace jimi provozovanch zařzen. Jakkoli neočekvateln a v neracionlně krtk době aplikovan vznamn zsah do podmnek, na jejichž zkladě tito provozovatel čin investičn rozhodnut, vyvolv proto rdousc efekt, na kter stavn soud v minul rozhodovac praxi poukzal. Svvolnm zavedenm zdaněn povolenek na emise sklenkovch plynů učiněnm v rozporu s legitimnmi očekvnmi provozovatelů zařzen zařazench do systmu obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů se tudž protistavně zasahuje do chrněnho prva vlastnit majetek. Z veřejnoprvnho hlediska je napaden prvn prava v rozporu se zkonem č. 526/1990 Sb., o cench, ve zněn pozdějšch předpisů, i se zkonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, ve zněn pozdějšch předpisů, jenž stanov působnosti sprvnch řadů v oblasti cen, eventulně se zkonem č. 151/1997 Sb., o oceňovn majetku a o změně některch zkonů (zkon o oceňovn majetku), ve zněn pozdějšch předpisů. Nen totiž zřejm, co představuje nov působnost ministerstva „zveřejnit“ tržn hodnotu povolenky. Povolenky nejsou extrakomercilnm statkem, neboť jsou předmětem obchodu, v takovm přpadě cenov regulace představuje vždy zsah do vlastnickho prva, a proto lze ceny regulovat pouze na zkladě zkona. Působnost Ministerstvu životnho prostřed v cenov oblasti však nedv ani zkon č. 526/1990 Sb., o cench, ve zněn pozdějšch předpisů, ani zkon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, ve zněn pozdějšch předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že zmněn ministerstvo, bez ohledu na nedostatek působnosti v oblasti cen, nem tržn cenu povolenek stanovit rozhodnutm, ale pouze zveřejnit. Navrhovatel dle upozorňuj, že prvn podstata povolenek je vhradně veřejnoprvn; neboť jde o autoritativn svolen v danm roce emitovat určit množstv sklenkovch plynů. Napaden ustanoven jsou však založena na principu ve veřejnoprvn sfře zcela vyloučenm; a to na soukromoprvnm jednn osob soukromho prva, neboť dar je předmětem smlouvy darovac. Předpoklad, že stt při vkonu sttn moci, tedy při autoritativnm rozhodovn o prvech a povinnostech třetch osob, jedn soukromoprvně a bezplatně převede majetek sttu (kterm povolenky nejsou), koliduje i se zkonem č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve zněn pozdějšch předpisů, a postrd i elementrn logiku stavnho podkladu. Krom shora uvedenho napaden ustanoven novely zkona č. 357/1992 Sb. představuj přpad prav retroaktivity, neboť nov norma zdaňuje již vydan emisn povolenky, sice na lta 2011 a 2012, avšak pro vrobu elektřiny v zařzen, kter vyrbělo k 1. 1. 2005 nebo později.
8. V kapitole VIII navrhovatel uvděj, že osvobozen od daně z přjmů podle 4 odst. 1 psm. e) nebo 19 odst. 1 psm. d) zkona č. 586/1992 Sb. zrušen člnkem II bodem 2 zkona č. 346/2010 Sb. nesouviselo s rozhodnutm zkonodrce podpořit energetiku na bzi obnovitelnch zdrojů z roku 2005, ale bylo poskytovno poplatnkům od daňov reformy v roce 1992 a zjevně sledovalo veřejn zjem vyjdřen v člnku 7 stavy, a to zjem sttu na šetrnm užvn přrodnch zdrojů a ochraně přrodnho bohatstv. Daňov osvobozen v tomto směru tedy představuje stabiln zkonnou pravu, opřenou o stavu, což implikuje, že jde i o stabiln součst prvnho vědom adrestů tohoto prvnho režimu. Takov prvn prava byla tedy součst oprvněnho očekvn adrestů zkona, kteř na n založili sv podnikatelsk plny v oboru energetiky z obnovitelnch zdrojů. Nsledkem napaden novely a způsobu jejho legislativnho proveden je tedy zsah do oprvněnho očekvn poplatnků, ale stejně tak založen nerovnosti mezi jejmi adresty; kritriem je zde opět doba uveden vrobnho zařzen do provozu. Všichni adresti založili podnikn na tmž předpokladu a za činnosti dosavadn pravy; někteř využili osvobozen plně, jin zčsti, dalšm je odepřeno. Jde opět o libovůli zkonodrce, jenž mohl volit legisvakanci tak, aby poplatnci, zakldajc podnikn kdykoli za činnosti předchoz pravy, mohli rovně a po stejnou dobu požvat daňovho osvobozen.
9. Zvěrem navrhovatel shrnuj, že napaden ustanoven v souvislosti s ostatnmi souvisejcmi novelami maj jednoznačně prohibitivn a diskriminačn charakter, ačkoli Česk republika dosud nesplnila svůj zvazek doshnout podlu energie z obnovitelnch zdrojů k roku 2020 ve vši 13 %; k roku 2010 pak indikativně 8% podlu, přičemž dle zprv Energetickho regulačnho řadu ( 7 zkona č. 180/2005 Sb.) tohoto indikativnho cle nebylo dosaženo. Navrhovatel maj za to, že z uvedenho plyne podstata změru zkonodrce provedenho napadenmi novelami. Nejde o srozumitelně formulovan veřejn zjem, ale o sledovn ryze fisklnho a prohibitivnho změru ve vztahu k jinak formlně podporovanmu oboru, kter je provděn svvolnmi legislativnmi zsahy zkonodrce. Zasahuje se jimi rovněž do mezinrodnch zvazků z přstupovch dohod k Evropsk unii, jimiž je Česk republika vzna. Způsob, jmž se napadenmi ustanovenmi zkonů zasahuje do již nabytch prv adrestů zkonn podpory, kterou formlně zachovv, ale současně ji přmočaře eliminuje (podrobuje ji odvodu, zdaněn a odnm osvobozen od daně z přjmů), je stavně nepřijateln, a to nejen pro zsahy do principu rovnosti a nabytch majetkovch prv, resp. oprvněnho očekvn, retroaktivně činnmi novelami, ale i pro jejich vnitřn rozpornost. V přpadě novho zdaněn povolenek dan darovac se navc jedn o exces z stavnho pravidla, že daně lze uložit jen zkonem, a svěřuje se stanoven daňovho zkladu moci vkonn, aniž se pro ně současně stanov kritria. Je zjevn, že zkonodrce vyhověl krtkodobm praktickm (fisklnm) clům exekutivy odůvodňovanm veřejnm zjmem na kor vyššch hodnot, ktermi jsou nedotknutelnost zkladnch individulnch prv a důvěra v mocensk akty sttu. Navrhovatel jsou přesvědčeni, že ždn hospodřsk, resp. fiskln, cl takov zsah do nležitost demokratickho a prvnho sttu neopodstatňuje. S ohledem na všechny shora uveden prvn a ekonomick argumenty maj navrhovatel za to, že napadan čsti zkona č. 402/2010 Sb. a zkona č. 346/2010 Sb. jsou způsobil přivodit zvažn nsledky pro Českou republiku, a to zejmna v podobě poklesu posuzovn jej obecn důvěryhodnosti (rating), vypovdajc o stupni rizikovosti podnikn a o vyčslen pravděpodobnosti, že země dostoj svm zvazkům. Navrhovatel jsou tak přesvědčeni o relnosti hrozby mezinrodnch arbitrž subjektů, jež budou napadanmi zkony dotčeny, přičemž nsledky takovch arbitrž mohou hluboce zashnout ekonomiku Česk republiky. Navrhovatel soud, že krom posouzen stavn konformity napadench ustanoven, jak se navrhuje shora, je namstě zkoumn jejich kontextu s původnm režimem podpory energetiky z obnovitelnch zdrojů, s ostatnmi nenapadenmi novelizacemi, se sprvn prax Česk republiky a kontextem s mezinrodnmi zvazky Česk republiky.
II.
10. Dne 30. 9. 2011 byl stavnmu soudu doručen nvrh Městskho soudu v Praze na zrušen ustanoven 7a až 7i hlavy III zkona č. 180/2005 Sb. a čl. II bodu 2 zkona č. 402/2010 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že stavn soud v nyn projednvan věci jedn o nvrhu identickm s nvrhem Městskho soudu v Praze, byl později podan nvrh na zrušen uvedench zkonnch ustanoven pro překžku litispendence dne 15. 11. 2011 jako nepřpustn ( 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu) stavnm soudem odmtnut podle 43 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, z důvodu uvedenho v 43 odst. 1 psm. e) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 77/1998 Sb. Současně bylo Městskmu soudu v Praze přiznno prvo častnit se jednn nyn projednvan věci jako vedlejš častnk ( 35 odst. 2 věta za střednkem zkona o stavnm soudu).
11. stavnmu soudu bylo taktž doručeno dne 28. 7. 2011 podn amicus curiae brief konzultantů Platformy pro OZE, kter sdružuje česk a zahraničn podnikatele a investory v oboru obnovitelnch zdrojů energie (dle tž jen „OZE“). Vzhledem ke skutečnosti, že Platforma pro OZE je iniciativou bez prvn subjektivity, podali toto podn jej konzultanti. Dalš amicus curiae brief byl stavnmu soudu doručen dne 23. 11. 2011, a to Sdruženm pro ochranu malch a střednch vrobců elektřiny z obnovitelnch zdrojů. Jmenovan sdružen zaslalo tak stavnmu soudu sv vyjdřen k (stavnm soudem mu nezaslanmu) vyjdřen předsedy vldy a Ministerstva financ k nvrhu a poždalo, aby učinil toto jejich stanovisko součst spisu.
12. Na stavn soud se taktž obrtil dne 5. 8. 2011 RNDr. J. S., CSc., DSc., kter uvedl, že současně s podanou stavn stžnost ve věci zrušen zkona č. 180/2005 Sb. navrhuje, aby mu bylo přiznno postaven vedlejšho častnka řzen v nyn projednvan věci. stavn soud dal J. S. na vědom, že je na posouzen IV. sentu stavnho soudu, zda zvol postup přerušen věci veden pod sp. zn. IV. S 2316/11 a předložen tto věci plnu stavnho soudu, kter pro překžku litispendence může nvrh navrhovatele na zrušen zkonnch ustanoven odmtnout a přiznat mu postaven vedlejšho častnka v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 17/11. Podnm ze dne 28. 8. 2011 J. S. stavnmu soudu sdělil, že v jeho přpadě nejsou vahy o litispendenci opodstatněn, neboť navrhuje zrušen předmětnch ustanoven ze zcela jinho důvodu než navrhovatel. Pro ilustraci nzorov různosti na vyvažovn veřejnho zjmu při sttn podpoře investic v danm odvětv stavn soud na tomto mstě předkld stanovisko J. S., kter na rozdl od navrhovatelů naopak považuje dobu nvratnosti investic kratš než patnct let za odporujc smyslu zkona a rezignujc na ochranu společnosti, kter mus na vybudovn a provoz fotovoltaickch elektrren (dle tž jen „FVE“) enormně doplcet.
13. Dne 25. 1. 2012 bylo stavnmu soudu doručeno podn společnosti Black & Bush Projekt 1, s. r. o., kter vystupuje jako žalobce v řzench vedench před Krajskm soudem v Českch Budějovicch sp. zn. l0 Af 69/2011, sp. zn. 10 Af 112/2011 a sp. zn. l0 Af 137/2011, ve kterch se domh zrušen rozhodnut Finančnho ředitelstv v Českch Budějovicch č. j. 2956/11-1200 ze dne 30. června 2011, a svůj nvrh opr o rozpor ustanoven 7a až 7i zkona č. 180/2005 Sb. s stavnm pořdkem Česk republiky. Uveden řzen byla Krajskm soudem v Českch Budějovicch přerušena podle 48 odst. 1 psm. a) zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, v platnm zněn, z důvodu předložen věci stavnmu soudu.
III.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen a oslovench orgnů sttn sprvy
14. V souladu s 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 18/2000 Sb., vyzval stavn soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky (dle tž jen „Poslaneck sněmovna“) a Sent Parlamentu Česk republiky (dle tž jen „Sent“), aby se k nvrhu vyjdřily.
15. Poslaneck sněmovna prostřednictvm předsedkyně Poslaneck sněmovny Miroslavy Němcov upozornila na nejasnou formulaci petitu nvrhu, resp. některch napadench čst zkonů v nvrhu skupiny sentorů, a to i po proveden pravě petitu ze dne 3. 6. 2011. Předsedkyně Poslaneck sněmovny dle konstatuje, že navrhovateli napaden ustanoven byla v Poslaneck sněmovně projednvna v rmci sněmovnho tisku č. 145. Obsahově tento tisk zahrnoval napaden ustanoven vztahujc se k zkonu č. 180/2005 Sb. a dle vztahujc se k zkonu č. 357/1992 Sb. Ustanoven vztahujc se k zkonu č. 586/1992 Sb. byla projednvna v rmci sněmovnho tisku č. 158. Pokud jde o sněmovn tisk č. 145, vlda předložila Poslaneck sněmovně nvrh předmětnho zkona dne 14. 10. 2010. Tento původn vldn nvrh neobsahoval napaden ustanoven, ta se stala jeho součst až v rmci komplexnho pozměňovacho nvrhu vzešlho z jednn pověřenho vboru. Prv čten nvrhu zkona proběhlo dne 29. 10. 2010 na 7. schůzi Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona byl přikzn k projednn hospodřskmu vboru, kter v rmci tohoto projednn přijal vše zmněn komplexn pozměňovac nvrh obsažen v usnesen tohoto vboru č. 34 ze dne 2. 11. 2010 (tisk č. 145/1). Druh čten nvrhu zkona proběhlo dne 3. 11. 2010. V podrobn rozpravě byly předloženy pozměňovac nvrhy zpracovan poslze v souhrnu pozměňovacch a jinch nvrhů (tisk č. 145/2). Třet čten proběhlo dne 9. 11. 2010. Nvrh zkona byl schvlen ve zněn přijatho komplexnho pozměňovacho nvrhu hospodřskho vboru, v hlasovn č. 140 bylo pro nvrh zkona z přtomnch 159 poslanců 123 a 12 bylo proti. Nvrh zkona byl postoupen Sentu, kter ho projednal dne 8. 12. 2010. Sent k tomuto nvrhu zkona nepřijal ždn usnesen. Zkon byl poslze podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 144 pod čslem 402/2010 Sb. Napaden ustanoven dle obsahoval vše zmněn sněmovn tisk č. 158 - vldn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 586/1992 Sb. Tento tisk vlda předložila dne 29. 10. 2010. Na nvrh vldy vyhlsila předsedkyně sněmovny stav legislativn nouze podle 99 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 359/2004 Sb., přičemž přikzala nvrh zkona k projednn rozpočtovmu vboru. Ten vydal dne 2. 11. 2010 usnesen č. 65 (tisk č. 158/1). Druh čten nvrhu zkona se konalo dne 2. 11. 2010 na 8. schůzi Poslaneck sněmovny. Třet čten nvrhu zkona se konalo bezprostředně po druhm čten. V jeho rmci bylo nejprve odhlasovno usnesen rozpočtovho vboru č. 65, poslze proběhlo hlasovn o nvrhu zkona, v jehož rmci Poslaneck sněmovna vyslovila s nvrhem zkona souhlas, když v hlasovn č. 30 bylo pro nvrh zkona z přtomnch 145 poslanců 103 a 40 bylo proti. Nvrh zkona byl dne 3. 11. 2010 postoupen Sentu, kter ho projednal dne 12. 11.2010. Sent tento nvrh schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Zkon byl poslze podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 127 pod čslem 346/2010 Sb. Za tohoto stavu věci je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost předmětnch ustanoven a vydal přslušn rozhodnut. Předsedkyně Poslaneck sněmovny současně sdělila, že souhlas v tto věci s upuštěnm od stnho jednn před stavnm soudem.
16. Sent prostřednictvm svho předsedy Milana Štěcha sdělil, že ustanoven zkona č. 180/2005 Sb. a zkona č. 357/1992 Sb., kter jsou navržena ke zrušen, byla součst nvrhu zkona, kter byl postoupen sentu dne 11. 11. 2010. Organizačn vbor Sentu tento nvrh jako tisk č. 379 (v 8. funkčnm obdob) přikzal k projednn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, jako vboru garančnmu, a vboru pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu nvrh zkona projednal na sv schůzi konan dne 7. prosince 2010 a nepřijal ždn usnesen. Vbor pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed nvrh zkona projednal na sv 2. schůzi konan dne 7. prosince 2010 a rovněž se neshodl na ždnm usnesen. Sent nvrh zkona projednal na sv 2. schůzi konan dne 8. prosince 2010. Byl usnšenschopn, nepřijal však ždn usnesen. Za přtomnosti 66 sentorů pro nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou hlasovalo 21 sentorů, proti bylo 16; obdobně nebyl přijat ani ždn z pozměňovacch nvrhů podanch v podrobn rozpravě. Nvrh zkona byl ve smyslu čl. 46 odst. 3 stavy přijat a ve Sbrce zkonů publikovn pod č. 402/2010 Sb. Ke zrušen navržen ustanoven zkona č. 357/1992 Sb. bylo součst nvrhu zkona, kter byl postoupen Sentu dne 3. listopadu 2010. Organizačn vbor Sentu tento nvrh zkona jako tisk č. 366 (v 7. funkčnm obdob) přikzal k projednn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu nvrh zkona projednal na sv 34. schůzi konan dne 11. listopadu 2010 a přijal usnesen č. 384, kterm doporučil Sentu nvrh zkona schvlit ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Sent nvrh zkona projednal na sv 25. schůzi konan dne 12. listopadu 2010 a usnesenm č. 604 schvlil nvrh zkona, ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou, když v hlasovn č. 7 ze 77 přtomnch sentorů hlasovalo pro jeho schvlen 43 sentorů, proti bylo 29 sentorů a 5 sentorů se hlasovn zdrželo. Ve Sbrce zkonů byl tento zkon poslze publikovn pod č. 346/2010 Sb. Skutečnost, že Sent nepřijal k nvrhu zkona obsaženmu v tisku č. 379 ždn usnesen, održ celkovou atmosfru projednvn tohoto nvrhu v orgnech Sentu, neboť už z vborů, kter nvrh projednaly, nezaznělo směrem k plnu jednoznačn doporučen. Průběh diskuse a zejmna skutečnost, že Sent k dan materii nepřijal ždn usnesen, svědč o tom, že v Sentu nepanoval většinov nzor ohledně projednvan předlohy. I při vhradch a pochybnostech prvnho charakteru nebyl však podn nvrh na zamtnut nvrhu zkona. Zvěrem je konstatovno, že i po změně petitu ze dne 3. 6. 2011 jsou nvrhy ne zcela jednoznačně formulovan. Na okraj lze poznamenat, že pokud se tk v pořad čtvrtho nvrhu (zrušen člnku II bodu 2 zkona č. 346/2010 Sb.), jde již o zkonzumovan přechodn ustanoven, kter mělo zajistit, aby osvobozen od daně z přjmů mohlo bt uplatněno v daňovm přiznn k 31. březnu 2011, popřpadě k 30. červnu 2011, tedy již za činnosti zkona č. 346/2010 Sb., aniž by se poplatnk musel dovolvat pro zdaňovac obdob roku 2010 stavnho principu legitimnho očekvn a předvdatelnosti prva. Uživatelům zkona se tedy najisto stanovilo, že za rok 2010 je možn osvobozen od daně z přjmů ještě uplatnit. Předseda Sentu současně sdělil, že souhlas v tto věci s upuštěnm od stnho jednn před stavnm soudem.
17. stavn soud se obrtil s vzvou k vyjdřen k nvrhu ve smyslu ustanoven 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu na vldu Česk republiky. Vlda Česk republiky se sty svho předsedy k nvrhu vyjdřila v tom smyslu, že rychl rozvoj vroby energie z OZE způsobil růst vše nkladů na jej financovn a z toho plynouc negativn socilně-ekonomick dopady. Ty se začaly naplno projevovat již na konci roku 2008 v souvislosti s počtečn fz celosvětov hospodřsk krize, v průběhu roku 2009 pak došlo v oblasti vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů k takov změně skutkovch okolnost, že bylo nezbytn ve veřejnm zjmu přehodnotit dosavadn postoj sttu k veřejn podpoře vroby energie z OZE. Jednalo se zejmna o vrazn zlevněn technologie fotovoltaickch panelů v letech 2008 a 2009, kter ve spojen s přznivm kursem česk koruny a přznivm podnikatelskm prostředm vedlo k tzv. solrnmu boomu. S ohledem na vše uveden, jakož i na skutečnost, že prvn prava veřejn podpory vroby energie z OZE je v Česk republice nastavena na principu přenesen velk čsti financovn podpory na koncovho zkaznka a sttn rozpočet, existovala reln hrozba, že nklady na financovn tto podpory v dosavadn mře by byly ve vztahu k zkonem č. 180/2005 Sb. deklarovanm clům natolik nepřiměřen, že bylo nutno dosavadn politiku veřejn podpory přehodnotit tak, aby nenastaly předpokldan negativn dopady a aby se do systmu podpory promtla skutečnost, že v důsledku poklesu vstupnch investičnch nkladů došlo k zsadn změně podmnek podnikn. Proto bylo nutno ve veřejnm zjmu využt všech legitimnch prostředků k přehodnocen dosavadn mry finančn podpory vroby elektrick energie z OZE (a zejmna ze slunečnho zřen) při současnm zachovn všech vše vyjmenovanch zkladnch prv a garanc plynoucch investorům do zařzen na vrobu energi z OZE na zkladě zkona č. 180/2005 Sb. Jednm z kroků k omezen rozsahu veřejn podpory vrobců elektřiny z OZE bylo i využit prva ukldat daně, poplatky a jin obdobn plněn. Toto prvo zkonodrce bylo využito k přijet navrhovateli napadench čst zkona č. 346/2010 Sb., jakož i zkona č. 402/2010 Sb. Navrhovateli napaden opatřen daňov povahy přitom vedla toliko k faktickmu dočasnmu snžen veřejn podpory (jej finančn složky), což je plně v intencch směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. zř 2001 o podpoře elektřiny vyroben z obnovitelnch zdrojů energie na vnitřnm trhu s elektřinou, (dle jen „směrnice 2001/77/ES“) jakož i dokumentu Evropsk komise 2008/C82/01 „Pokyny Společenstv ke sttn podpoře na ochranu životnho prostřed“. Ohledně navrhovateli napadench ustanoven obsažench v zkoně č. 402/2010 Sb. je předseda vldy přesvědčen, že argumenty uveden v přiložench vyjdřench Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financ jsou dostatečnm podkladem pro konstatovn, že navrhovateli napaden předpisy byly přijaty ve veřejnm zjmu, nejsou vsledkem iracionlnho chovn zkonodrce, nhodnch změn (omylů) v průběhu legislativnho procesu a že jsou v racionlnm vztahu k čelu jimi novelizovanch zkonů voleny k dosažen těchto clů. Lze tedy konstatovat, že navrhovateli napaden čsti zkona č. 402/2010 Sb. nezasahuj do vše specifikovanch zkonem zakotvench zkladnch prv vrobců elektřiny z OZE (investorů) ani do principů podpory vroby elektrick energie z OZE vtělench do směrnice 2001/77 ES, informace Evropsk komise 2008/C82/01 „Pokyny Společenstv ke sttn podpoře na ochranu životnho prostřed“ a zkona č. 180/2005 Sb. ani do jejich stavně garantovanch prv. Legitimn očekvn v souvislosti s ochranou jejich majetku - tedy legitimn očekvn vyplvajc ze zruky dlouhodob nvratnosti vložench investic nebylo navrhovateli napadenmi čstmi zkona č. 402/2010 Sb. dotčeno, nedošlo tedy ani k tvrzenmu porušen člnku 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a svobod. Navrhovateli napadenmi čstmi zkona č. 402/2010 Sb. nebylo dotčeno ani přpadn legitimn očekvn tkajc se rovně vnosů, neboť vnos je četn kategorie, kterou je nutno vždy posuzovat individulně ve smyslu vyhlšky č. 500/2002 Sb., kterou se provděj někter ustanoven zkona č. 563/1991 Sb., o četnictv, ve zněn pozdějšch předpisů, pro četn jednotky, kter jsou podnikateli čtujcmi v soustavě podvojnho četnictv, ve zněn pozdějšch předpisů. Zroveň je nutn zdůraznit, že přpadn očekvn investorů vztahujc se k zisku nebylo zkonem č. 180/2005 Sb. nikdy garantovno a nem v něm oporu. Skutečnost, že navrhovateli napadenmi čstmi zkona č. 402/2010 Sb. dojde k faktickmu ovlivněn mry zisku investorů (ten bude ovlivněn na straně nkladů, kter se zvš o nově zavedenou povinnost daňovho odvodu), tak nen z hlediska posuzovn stavn konformity relevantn. Předpoklad, že každ investor do vroby energie z OZE měl a mohl počtat (legitimně očekvat) s možnm snženm vše veřejn podpory přitom vyplv již ze samotn dikce preambule směrnice 2001/77/ES (bod 16), kter uvd: „Po dostatečnm přechodnm obdob je však nutn přizpůsobit programy podpory rozvjejcmu se vnitřnmu trhu s elektřinou. ... Tento rmec by měl umožnit, aby elektřina z obnovitelnch zdrojů energie mohla soutěžit s elektřinou vyrobenou z neobnovitelnch zdrojů energie a omezit nklady pro spotřebitele a současně střednědobě snžit potřebu veřejn podpory.“. Důsledkem přijet navrhovateli napadench čst zkona č. 402/2010 Sb. je (z pohledu tzv. novch investorů - tedy těch, kteř uvedli zařzen do provozu v obdob od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010) toliko dočasn ovlivněn mry zisku (zvšen nkladů o nově zavedenou povinnost daňovho odvodu) a z toho plynouc prodloužen doby nvratnosti jejich investice. Systm podpory a principy stanovovn regulovanch cen, upraven zkonem č. 180/2005 Sb., však investorům i nadle zaručuj takov podmnky, aby doshli prost doby nvratnosti investice 15 let. Navrhovateli napadenmi čstmi zkona č. 402/2010 Sb. nebylo dotčeno ani prvo vlastnit majetek podle člnku 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, neboť uveden člnek chrn věcn prva, mezi něž nepatř přjem z vdělečn činnosti [srovnej např. nlezy sp. zn. Pl. S 12/94 ze dne 12. 4. 1995 (N 20/3 SbNU 123; 92/1995 Sb.), sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Navrhovateli napadenmi čstmi zkona č. 402/2010 Sb. nedošlo ani k porušen principu rovnosti. V tto souvislosti předseda vldy poukazuje na judikaturu stavnho soudu k tto otzce [např. nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky sp. zn. Pl. S 22/92 ze dne 8. 10. 1992 (nlez č. 11 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 49) a nlezy sp. zn. Pl. S 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 7/03(viz vše) a dalš] a v kontextu s tm pak toliko na vše mnohokrt dovozovan veřejn zjem na přijet navrhovateli napadench čst zkonů. V kontextu vše uvedenho a přiloženho důkaznho materilu pak lze shrnout, že dopady veškerch navrhovateli napadench opatřen nemohou působit na vrobce elektrick energie z OZE tzv. „rdouscm efektem“. Nejde ani o zsahy, kter by vedly k takov zsadn změně majetkovch poměrů dotčench subjektů, že by došlo ke zmařen sam podstaty majetku dotčench subjektů, ani nejde o zsahy, kter by vedly ke znemožněn dosažen garantovanch benefitů, k němuž určitm subjektům svědčilo legitimn očekvn. Navrhovateli napaden zkonn opatřen jsou zroveň bezpochyby vsledkem politickho rozhodnut, kter však je stavně konformn, bylo přijato v souladu s ekonomickmi principy a vzalo v vahu vchoz stav prvn pravy podpory vroby elektřiny z OZE. V neposledn řadě pak předseda vldy upozorňuje na nezbytnou provzanost problematiky veřejn podpory vroby energie z OZE s prvem Evropsk unie, kter bylo tž nutno zohlednit v souvislosti se „solrnm boomem“, resp. v souvislosti se vznikem skokovho rozdlu v počtečnch investičnch nkladech mezi „starmi“ a „novmi“ investory do solrnch elektrren. Vlda (resp. zkonodrce) musela totiž v souvislosti s vše popsanm skutkovm stavem přihldnout k dokumentu Evropsk komise 2008/C82/01 „Pokyny Společenstv ke sttn podpoře na ochranu životnho prostřed“. Z uvedenho dokumentu vyplv, že provozn podporu na vrobu energie z OZE (vkupn ceny, zelen bonusy) lze považovat za slučitelnou se společnm trhem toliko v přpadě, že pokrv rozdl mezi nklady na vrobu energie z OZE a tržn cenou danho druhu energie, jej vše je omezena na minimum a je nediskriminačn a přiměřen. Přpadn absence reakce vldy (zkonodrce) na „solrn boom“ - tedy ponechn vše veřejn podpory pro všechny jej přjemce vyrbějc elektřinu ze slunečnho zřen na stejn rovni - by však s vysokou pravděpodobnost znamenala, že Evropsk komise označ takovou veřejnou podporu ve vztahu k „novm“ investorům za neslučitelnou se společnm trhem podle čl. 87 odst. 3 psm. c) Smlouvy o založen Evropskho společenstv. Uveden by pak pro překompenzovan „nov investory“ znamenalo povinnost zpětně vrtit poskytnutou veřejnou podporu a nsledn negativn konsekvence na jejich majetkov poměry.
18. K navrhovateli napadenmu ustanoven obsaženmu v zkoně č. 346/2010 Sb., tj. nvrhu na zrušen „daňovch przdnin“, vlda uvd, že předmětn nvrh zkona byl jakožto součst „reformnho balčku“ projednvn v režimu legislativn nouze. Ze stenozznamu z prvnho dne 25. schůze Sentu konan dne 12. listopadu 2010 přitom vyplv, že proběhla obšrn diskuse o přiměřenosti a sprvnosti využit institutu legislativn nouze (resp. postupu podle 118 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, ve zněn zkona č. 172/2004 Sb.) při projednvn předložench nvrhů zkonů, kter vystila v demokraticky přijat rozhodnut Sentu o akceptaci ždosti předsedy vldy, aby projednal předložen nvrhy zkonů (včetně předmětnho nvrhu zkona) ve zkrcenm jednn. Samotn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 586/1992 Sb. (sentn tisk 366) byl odůvodněn ministrem financ, podroben věcn diskusi (v garančnm vboru i plnu) a nsledně schvlen. Uveden skutečnosti jsou obsaženy ve stenozznamu z jednn prvnho dne 25. schůze Sentu. I v tomto přpadě tedy lze konstatovat, že procedurln pravidla, jakož i demokratick principy rozhodovn byly dodrženy. Lze tž konstatovat, že nedošlo ke zneužit postupu podle 118 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, ve zněn zkona č. 172/2004 Sb., k obchzen řdn zkonodrn procedury, a že sentn opozice nebyla na svch prvech nikterak zkrcena.
19. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svm vyjdřen k nvrhu uvedlo, že navrhovatel nepředložili důkazy o tvrzen „libovůli či extrmnosti zkonodrce“ ani nebyly doloženy důkazy o „rozporu s principem rovnosti“. Ministerstvo průmyslu a obchodu m naopak za to, že byly vždy citlivě vženy nstroje, jež je třeba pro ochranu ekonomiky a občanů země použt, a to při plněn zsady racionality, přiměřenosti a vždy na zkladě veřejnho zjmu. Zmiňovan odvod se tk elektřiny vyroben ze slunečnho zřen v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařzen uvedenm do provozu v obdob od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010, tj. v obdob, kdy došlo k vraznmu propadu nkladů na pořzen slunečnch kolektorů, a došlo tak k většmu zvhodněn ze strany sttu vůči podnikatelům investujcm v tomto obdob, oproti podnikatelům, kteř investovali v předchozm obdob. Nynějš odvod z elektřiny ze slunečnho zřen (26 % u podpory formou vkupn ceny) byl přitom vypočtn tak, aby nadle zaručoval patnctiletou nvratnost vložench investic, kter je garantovna zkonem. Nen tedy zvolen nhodně a zcela jistě nen extrmnm. Vlivem vše popsanch skutečnost a prudkho snžen investičnch nkladů na vstavbu slunečnch elektrren postupně dochzelo ke zkracovn lhůty nvratnosti, což neodpovdalo původnmu změru zkonodrce. Nvratnost investic se z původnch 15 let zkrtila na 8-9 let. Z vše uvedenho je zjevn, že legislativn změny byly a musely bt očekvateln, odůvodněn, a nikoliv projevem libovůle. Adresti zkona č. 180/2005 Sb. mohou tedy i nadle očekvat nabyt vnosů z produkce energie ve slunečnch elektrrnch dky dotacm ze strany sttu, a to v intencch režimu tohoto zkona a za dodržen zkladnho principu nvratnosti vložench investic do 15 let. Pokud navrhovatel v bodě 10 uvděj, že napaden zkonn ustanoven jsou v rozporu se „svobodou podnikn“ (čl. 26 Listiny, čl. 16 Listiny zkladnch prv Evropsk unie), je třeba poukzat na skutečnost, že svoboda podnikn, a tedy možnost investovat do danho sektoru je i nadle zaručena a nen omezena, jen otzka vhodnosti investovat do tohoto sektoru kols, což je běžn i v jinch oblastech podnikn. Přijat opatřen ždnm způsobem nenarušuj ani stavn zsadu rovnosti před zkonem, naopak tuto rovnost akcentuj v tom, že je předmětn odvětv ze sttnho rozpočtu dotovno a v cench energie podporovno vce než jin odvětv našeho hospodřstv, a to pro větš důraz na zjmy vroby elektřiny ze slunečnch elektrren. Zvěrem Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že navrhovatel nijak nedokldaj tvrzen vznamn ekonomick nsledky dopadajc na majetkovou sfru adrestů napadench čst zkonů, jakož i zakldajc majetkovou odpovědnost Česk republiky. Tž tvrzen o poklesu posuzovan obecn důvěryhodnosti (tzv. rating) Česk republiky v souvislosti s přijatmi opatřenmi se jev jako spekulativn. Ministerstvo průmyslu a obchodu se domnv, že pokud by „rating“ Česk republiky poklesl, bylo by tomu tak v přpadě nepřijet ždnch opatřen, neboť negativn dopady spojen např. s vcenklady na elektrickou energii by plošně zashly všechny odběratele elektřiny - včetně největšch odběratelů, kteř jsou pteř českho průmyslu.
20. Ministerstvo financ ve svm vyjdřen uvedlo, že legislativn prava v oblasti obnovitelnch zdrojů byla předložena s clem zastavit nečeln zvyšovn nkladů na podporu vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů, zejmna z důvodu vysok podpory fotovoltaickch elektrren, a omezit dopady plynouc z tto podpory na česk průmysl, hospodřstv a domcnosti. Pokud navrhovatel dovozuj, že aplikace normy, kter snžila mru přerozdělovn v odvětv pro adresty, kteř započali vyvjet činnost v oboru přede dnem nabyt činnosti zkona, je v rozporu s jejich legitimnm očekvnm, a to z důvodu, že se v průběhu jejich podnikn měn prvn stav, nelze s tmto jejich zvěrem souhlasit. Prvo se měn prakticky neustle a z hlediska jeho aplikace nen v ždnm přpadě možn aplikovat starou prvn pravu do doby, než adrest normy ukonč podnikn v oblasti či relně zlikviduje určit hmotn majetek, na kterm podnikn bylo založeno. Ministerstvo financ zdůrazňuje, že ke stanoven vkupnch cen a zelench bonusů byl a stle je na zkladě ustanoven 6 odst. 1 zkona o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů, ve zněn činnm do 31. prosince 2010, pravomocn Energetick regulačn řad (dle tak jen „ERU“). Ten je při stanovovn cen omezen podmnkou uvedenou v 6 odst. 4 zkona č. 180/2005 Sb., ve zněn zkona č. 137/2010 Sb., a to sice, že vkupn ceny nesm bt nižš než o 5 % hodnoty vkupnch cen platnch v roce, v němž se o novm stanoven rozhoduje. Vznam tto podmnky je však omezenm vkonn moci, v tomto přpadě reprezentovan ERU, směřujc k tomu, že ERU nen oprvněn snžit ročně vkupn ceny o vce než 5 %, v ždnm přpadě zde nen nijak omezena moc zkonodrn, kter tak může svm zsahem vkupn cenu snžit či dokonce povinovat ERU k možnosti vyššho snižovn vkupnch cen. Jestliže tedy zkonodrce může a v čase přijet napadench prvnch předpisů mohl snžit z hlediska sv pravomoci vkupn ceny, pak bezpochyby mohl realizovat akt, kter m totožn ekonomick nsledky jako snžen těchto vkupnch cen (tj. mohl přijmout prvn pravu odvodu spolu s prvn pravou dotace na hradu vcenkladů). Zkonodrci tedy nen v zsahu do regulace brněno ždnm ustanovenm zkona. Ministerstvo financ konstatuje, že extrmnost poklesu investičnch nkladů způsobila, že regulačn prostředky, kter svěřil zkonodrce ERU, nestačily k tomu, aby zastaralou regulaci nahradil regulac, kter by odpovdala novm objektivnm skutečnostem. Proto musel k regulaci v tomto odvětv přistoupit sm zkonodrce. Z vše uvedenho je zjevn, že legislativn změny byly a musely bt pro jejich adresty očekvateln, odůvodněn, a nikoliv projevem libovůle, neboť navazovaly na změnu objektivnch skutečnost, dky kterm se původn regulace stala zjevně nesprvnou. Toto pojet legitimnho očekvn koresponduje s pojetm, kter zastv ustlen evropsk judikatura, podle kter „pokud opatrn a obezřetn hospodřsk subjekt je s to předvdat přijet opatřen Společenstv, kter se může nepřznivě dotknout jeho zjmů, nemůže se dovolvat zsady legitimnho očekvn, pokud je toto opatřen přijato. To plat zvlšť v takov oblasti, jako je oblast společnch organizac trhu, jejž předmět zahrnuje stl přizpůsobovn v zvislosti na změnch hospodřsk situace“ (m. j. rozsudky Soudnho dvora Evropsk unie C-104/97 P, C-265/85, C-22/94, C-104/97, C-37/02 a C-38/02, C-17/03 a C-63/93). Legitimita očekvn subjektů tedy nebyla porušena, naopak, pokud by stt neprovedl odpovdajc zsah, byla by zřetelnm způsobem dotčena prva a legitimn očekvn jinch subjektů. Rozpor s prvem podnikat dovozuj navrhovatel z uvalen extrmnho zatžen poplatnků, a to ve vši 26 %, resp. 28 %. Dovozuj, že toto opatřen m tzv. „rdousc efekt“ a že dalš podnikn v tto oblasti již nen možn. Dan prava však dle vyjdřen Ministerstva financ „nenič“ majetkovou zkladnu poplatnka [viz nlez sp. zn. Pl. S 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.)], neboť provozovateli je pouze ukrcena původn podpora, kter je nastavena tak, aby nvratnost investic byla blže 15 letům, což je limit, kter je obsažen v současn prvn pravě a byl rovněž obsažen v prvn pravě minul. Nelze hovořit ani o „svvolnm určen vrobců solrn energie vůči vrobcům energie jinch obnovitelnch zdrojů“ (ti nejsou poplatnky odvodu), protože došlo k omezen přeplcen solrnch elektrren ze strany distributorů (konečnch spotřebitelů), a tak byla naopak odstraněna diskriminace ostatnch obnovitelnch zdrojů. Vběr poplatnků odvodu tedy nen bezdůvodn a svvoln a veřejn zjem, kter je zkonem sledovn (ochrana nrodnho hospodřstv a minimalizace negativnch socilnch dopadů), je jasně patrn. Z vše uvedench důvodů je třeba učinit zvěr, že dan prava nen svvoln ani diskriminačn, jak uvd navrhovatel. Rovněž je v souladu s principem rovnosti, neboť z tohoto principu nepochybně nevyplv požadavek rovnosti každho s každm, ale pouze požadavek, aby prvo jedny od druhch nerozlišovalo bezdůvodně. V danm přpadě je toto rozlišujc kritrium jasně deklarovan a ospravedlniteln. K nvrhu na zrušen zdaněn bezplatně nabytch povolenek Ministerstvo financ konstatuje, že nařzen vldy č. 80/2008 Sb., o Nrodnm alokačnm plnu pro obchodovac obdob roků 2008-2012, je pouhm přslibem nabyt povolenek provozovateli zařzen vypouštějcch sklenkov plyny, a to za předpokladu splněn zkonem stanovench podmnek. Samotn nabyt emisnch povolenek do majetku provozovatelů nastv každoročně okamžikem připsn konkrtnho počtu povolenek na čty provozovatelů. Vše uveden znamen, že od činnosti novely proveden zkonem č. 402/2010 Sb., tj. od 1. ledna 2011, budou zdaňovny teprve v budoucnu nabvan povolenky. Na zkladě těchto poznatků je třeba konstatovat, že dan prava nemůže bt pravě ani nepravě retroaktivn, neboť se zaměřuje pouze na skutečnosti, kter nastaly po 1. lednu 2011. Ministerstvo financ nesouhlas ani s nmitkou navrhovatelů, kteř uvd, že prava je v rozporu s čl. 11 odst. 5 Listiny, neboť nikoli pouze daně, ale tž podmnky, z nichž je seznateln vše daně, mus bt stanoveny zkonem. Ministerstvo financ upozorňuje, že zkon o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost stanov pouze, že průměrnou tržn hodnotu povolenky zveřejn Ministerstvo životnho prostřed, nikoliv však, že Ministerstvo životnho prostřed určuje (stanov) tržn hodnotu povolenky pro daňov čely. Je tomu tak proto, že Ministerstvo životnho prostřed pouze zveřejn již samotnm trhem vytvořenou průměrnou tržn hodnotu povolenky. Zklad daně stanovuje v tomto přpadě pouze zkon, nmitka navrhovatelů nen tedy v tomto směru relevantn. Zdaněnm bezplatně nabytch povolenek nedochz k porušen bezplatnosti jejich nabyt zaručen prvnm řdem a nedochz tm ani k porušovn ustanoven směrnic Evropsk unie. Rovněž nedochz ani ke snžen nebo jin změně alokace povolenek schvlench nrodnm alokačnm plnem. Mezi stty, kter taktž bezplatně nabyt povolenky zdaňuj, patř Velk Britnie, Řecko a Španělsko. Zdaněn bezplatně nabytch povolenek nen tedy v rozporu s prvem Evropsk unie.
21. stavn soud se obrtil tak na Energetick regulačn řad s ždost o poskytnut informac ohledně vvoje doby nvratnosti investice, vše vnosů a vše vkupnch cen ( 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb.) za jednotliv roky v minulosti ode dne činnosti zkona č. 180/2005 Sb., ohledně faktorů, kter mohou ovlivnit naplněn zruk dle 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb., ohledně zachovn vše vnosů za jednotku elektřiny z obnovitelnch zdrojů po zaveden odvodu při podpoře vkupnmi cenami po dobu 15 let od roku uveden zařzen do provozu v budoucnu, ohledně regulace vkupnch cen podle 6 odst. 4 zkona č. 180/2005 Sb., ve zněn zkona č. 137/2010 Sb., a ohledně průběhu poklesu vstupů (zejmna ceny fotovoltaickch panelů) od činnosti zkona č. 180/2005 Sb.
22. Energetick regulačn řad zaslal stavnmu soudu vyjdřen včetně doprovodnch grafů a tabulek, z nichž dovodil, že i po započten vlivu odvodu na vnosnost investice jsou dosahovan IRR (vnitřn vnosov procento) nad rovn WACC (vžen průměrn nklady na kapitl) a doby nvratnosti pod rovn stanoven hranice 15 let, a to bez ohledu na způsob financovn u jednotlivch projektů. Pokud jde o vvoj vkupnch cen pro všechny vyhlšen kategorie FVE v letech 2006-2012, ten vykazuje stoupajc trend křivek odpovdajc ustanoven 6 odst. 1 psm. b) bodu 2 zkona č. 180/2005 Sb., tj. zohledněn indexu cen průmyslovch vrobců. Vvoj měrnch investičnch nkladů ve smyslu přlohy č. 3 vyhlšky č. 475/2005 Sb., kterou se provděj někter ustanoven zkona o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů, ve zněn pozdějšch předpisů, vykazuje naopak sestupnou tendenci. Vkupn cena je pak dle vyjdřen Energetickho regulačnho řadu vypočtena tak, že zaručuje nezpornou čistou současnou hodnotu projektu (NPV > 0) a IRR (Internal Rate of Return - vnitřn vnosov procento) rovno a vyšš než předpokldan modelov WACC (Weighted Average Costs of Capital - vžen průměrn nklady na kapitl), a to tak, aby doba patnctilet nvratnosti byla dodržena. Pro plnost Energetick regulačn řad uvd, že většina projektů v oblasti OZE (včetně FVE) dosahuje vznamně kratš doby nvratnosti, pouze mal vodn elektrrny se přibližuj hranici 15 let. Energetick regulačn řad v tto souvislosti zdůrazňuje, že zaveden sržkov daně nem dopad na ustanoven 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb., kter upravuje principy, kter je třeba dodržovat při stanoven vše vkupnch cen. Vkupn ceny pro roky 2009 a 2010 byly podle těchto principů stanoveny v době, kdy o zaveden odvodu nebylo ještě ani uvažovno - tedy na podzim let 2008 a 2009. Rozhodnut o zaveden odvodů bylo přijato až na podzim 2010 a tk se pouze FVE uvedench do provozu v obdob 1. ledna 2009 až 31. prosince 2010. Stanoven vkupnch cen pro roky 2011 a nsledujc tmto odvodem tak nebylo nijak ovlivněno. Zroveň plat, že Energetick regulačn řad nem zkonn prostor zohledňovat opatřen fiskln povahy do vkupnch cen zpětně, a navc by neexistovala zkonn možnost, jak vkupn ceny upravit znovu v okamžiku, kdy skonč činnost ustanoven o odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen (a i kdyby to bylo možn, pak prava vkupnch cen proti fisklnm opatřenm by pak zcela eliminovala tato opatřen). Energetick regulačn řad uvd, že vnosy jako takov nebyly zavedenm odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen dotčeny, neboť oprvněn subjekty stle zskvaj stejn hrub vnos, na kter maj nrok v souladu s předmětnmi ustanovenmi zkona č. 180/2005 Sb. (fiskln opatřen z logiky věci zasahuj do dispozice s tmto hrubm vnosem). Z vše uvedench hledisek Energetick regulačn řad nebyl nijak nucen přijmat specifick opatřen v důsledku činnosti ustanoven o zaveden odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen. Energetick regulačn řad uzavr, že na zkladě vše uveden prvn pravy nemohl reagovat na situaci, kdy došlo k vraznmu meziročnmu poklesu měrnch investičnch nkladů na zřizovn těchto zdrojů v důsledku snžen cen fotovoltaickch panelů o vce než 40 % v roce 2009 odpovdajcm snženm vkupn ceny elektřiny z těchto zdrojů, neboť na zkladě zkona č. 180/2005 Sb. byl oprvněn meziročně snžit vkupn cenu elektřiny pro nov zdroje pouze o 5 %. Dky tomu došlo k velmi vznamnmu zvhodněn nově budovanch fotovoltaickch elektrren oproti ostatnm druhům obnovitelnch zdrojů, u kterch byla podpora stanovena optimlně.
23. stavn soud zaslal vyjdřen častnků a oslovench orgnů sttn sprvy navrhovatelům a vedlejšmu častnkovi a umožnil jim se k nim vyjdřit.
24. Navrhovatel v replice prohlsili, že pokud nhl legislativn změny z konce roku 2010 zasahujc do stavně zaručench prv investorů do fotovoltaickch elektrren stt ospravedlňuje veřejnm zjmem, je evidentn, že po dlouhou dobu ochranu tohoto dajnho veřejnho zjmu zanedbval a k pravě „zastaral legislativy“ nepřikročil v době, kdy ještě nebylo nutn zasahovat do prv vlastnků již zprovozněnch FVE. Navrhovatel jsou přesvědčen, že nastal stav nemůže bt přičtn k tži provozovatelům FVE, neboť se jedn vlučně o důsledek konn, resp. opomenut sttu. Navrhovatel nezpochybňuj oprvněn sttu činit opatřen na ochranu veřejnho zjmu; takov opatřen však mus bt přiměřen a nesm vybočovat z stavněprvnch mez. V důsledku zaveden odvodu však dle navrhovatelů jeho poplatnci hrad ze svho nklady sttn energetick politiky (resp. sttnch opatřen proti růstu ceny elektřiny pro konečn spotřebitele). stavn soud přitom opakovaně konstatoval, že nen přijateln, aby určit selektivně stanoven skupina soukromch subjektů nesla dopady realizace sttem zvolen sociln politiky. Navrhovatel souhlas s tvrzenm předsedy vldy, kter ve svm vyjdřen uvedl, že investorům do OZE nebyla nikdy garantovna vše zisku. Investorům však byla vslovně garantovna vše podpory za jednotku vyroben elektřiny, přičemž tato garance a očekvn investorů byly zavedenm odvodu porušeny. Tyto garance, kter stt vůči investorovi zavazuj skrze stavn princip ochrany legitimnho očekvn, jsou od roku 2005 až dodnes obsaženy v zkoně. Za takov situace nelze očekvn investorů, že stt bude uveden garance dodržovat, označit za nepřiměřen či nelegitimn. Pokud Ministerstvo financ a předseda vldy legitimn očekvn investorů do FVE v zachovn vše podpor zpochybňuj, nedokldaj to ždnmi důkazy ani argumentace Ministerstva financ o předvdatelnosti změn podmnek pro stvajc instalace a širokm povědom o jejich nutnosti nepůsob přesvědčivě. Navrhovatel v replice dle poukazuj na skutečnost, že i v minulosti dochzelo k systematickmu nrůstu cen elektřiny, aniž by to vyvolalo jakoukoliv reakci sttu. Je tak zřejm, že pokud stt v minulosti neshledal nalhav veřejn zjem a zsadnmu nrůstu cen elektrick energie nezabrnil, nebyla hrozba nrůstu těchto cen ani skutečnm důvodem zaveden odvodu a dotace na sklonku roku 2010. I kdyby existoval legitimn veřejn zjem sttu na omezen růstu cen elektrick energie, zsadn nepoměr mezi relativně nepatrnm důsledkem tohoto opatřen (snžen ceny elektrick energie o cca 5 %) na celkovou cenu elektřiny oproti zsadnmu zsahu do majetkovch prv investorů (odvod ve vši 26-28 %) do FVE dokld, že veřejn zjem v tomto přpadě intenzitu legitimnho očekvn investorů přeshnout nemohl, tm spše, že meziročn cenov nrůsty převyšujc 10 % nejsou vjimečn ani u dalšch energetickch komodit se zsadnm finančnm vlivem na jejich odběratele. V tto souvislosti navrhovatel zdůrazňuj, že podpora vyplcen vrobcům elektřiny z OZE nemusela bt v přmm vztahu k ceně elektřiny pro jej konečn spotřebitele, jak je ve vyjdřench předsedy vldy a obou ministerstev na vce mstech opakovno. Bylo rozhodnutm zkonodrce, že břmě financovn podpory rozvoje OZE uvalil pouze na konečn spotřebitele elektřiny, když přitom nebyl nijak omezen v tom, aby OZE financoval ze zcela jinch zdrojů. Navrhovatel ve sv replice zpochybňuj statistiky, o kter je opřen zvěr Ministerstva financ (např. bod 299) o radiklnm zkrcen doby nvratnosti investice na 8-9 let. V modelov situaci FVE o instalovanm vkonu 1 MW a investičnch nkladech i ostatnch ekonomickch parametrech určench podle vyhlšek ERU nvratnost investice do FVE ani před zavedenm odvodu neklesla pod 13 let. Byla tedy pouze o 2 roky kratš než nvratnost garantovan. Tto skutečnosti odpovd i obvykl doba splatnosti bankovnch věrů čerpanch na vstavbu FVE, kter se pohybovala v rozmez 13—15 let. Dvoulet odchylka od zkonem sledovan maximln patnctilet doby nvratnosti tak v ždnm přpadě nemůže ospravedlnit dodatečnou ztěž, kterou odvod pro investory do FVE představuje. Na rozdl od Ministerstva financ jsou navrhovatel tak přesvědčeni, že zaveden odvodu je opatřenm přinejmenšm nepravě retroaktivnm. Jedn se zde o nepravou retroaktivitu v jej nepřpustn podobě, tedy v rozporu s čl. 1 a 9 stavy. Navrhovatel dodvaj, že neprav retroaktivita je podle citovanho nlezu ve věci sp. zn. Pl. S 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (119/2011 Sb.) v souladu se zsadou ochrany důvěry v prvo tehdy, pokud je vhodn a potřebn k dosažen zkonem sledovanho cle a při celkovm poměřovn „zklaman“ důvěry a vznamu a nalhavosti důvodů prvn změny je zachovna hranice nosnosti. Jak bylo popsno vše, tyto požadavky v přpadě zaveden odvodu splněny nebyly. Použit retroaktivnho opatřen zejmna nebylo ve vztahu k sttem sledovanmu cli potřebn, respektive k naplněn sledovanho cle mohlo bt použito jinch opatřen, kter by v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod vce šetřila podstatu a smysl postižench zkladnch prv. Navrhovatel podotkaj, že z materilnho pohledu odvod vykazuje tak určit znaky retroaktivity prav. Zavedenm odvodu totiž byla porušena garance minimln vše podpory pro FVE. Obsahem tto garance byla stabiln vše podpory po dobu 15 let od uveden zařzen do provozu. Jestliže pro čst tohoto garantovanho obdob m dojt ke změně vše podpory v zvislosti na datu uveden FVE do provozu, jde o změnu skutečnosti v minulosti již nastal, a tedy o pravou retroaktivitu zkona, neboť ekonomicky jde o situaci ekvivalentn zkrcen garance. Podle navrhovatelů nelze na odvod z hlediska stavněprvnho pohlžet jako na daňov opatřen ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny zkladnch prv a svobod, nbrž jako na snžen stanoven vše podpor. S ohledem na shora uveden tedy nelze při přezkumu stavnosti odvodu aplikovat zvěry a judikaturu stavnho soudu tkajc se omezenho přezkumu daňovch opatřen a zdůrazňujc, že zkonodrce m v oblasti dan širok prostor pro vlastn vahu. Nen namstě ani aplikovat mně přsn test proporcionality užvan stavnm soudem v oblasti dan, resp. jinch povinnch plateb ve prospěch sttu. stavn konformitu odvodu je nutno poměřovat obecnm třstupňovm testem proporcionality, kter stavn soud definoval napřklad ve svm nlezu ze dne 13. 8. 2002 ve věci sp. zn. Pl. S 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.). Navrhovatel dodvaj, že s ohledem na povahu hodnot dotčench odvodem, mezi něž patř prvo vlastnick a zkladn nležitosti demokratickho prvnho sttu, nen namstě aplikovat na posuzovan přpad ani mně přsn „test rozumnosti“ užvan stavnm soudem v rmci přezkumu porušen hospodřskch a socilnch prv. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu na stranch 8 a 9 svho vyjdřen uvd, že nedošlo k porušen principu rovnosti mezi jednotlivmi provozovateli FVE, neboť racionlnm zkladem rozlišovn jsou snžen investičn nklady FVE v letech 2009 a 2010, pomj dle navrhovatelů skutečnost, že mezi konkrtnmi projekty jednotlivch provozovatelů FVE existuj zsadn rozdly zejmna v investičnch nkladech, individulnch smluvnch podmnkch, metodě financovn, zvolench technologich apod., přesto je však vybran skupina z těchto investorů nyn zavedenm odvodu diskriminovna. Samotn kritrium doby uveden FVE do provozu tak jako důvod diskriminačnho přstupu zkonodrce neobstoj. To plat i pro zvhodněn vrobců elektřiny z jinch druhů OZE, kterm je vyplcena cel podpora podle zkona. Jej vše nebyla nijak přehodnocovna, a to přesto, že i tato podpora se podstatně promt do konečn ceny elektřiny. Ve vyjdřen k stanovisku Energetickho regulačnho řadu navrhovatel zejmna uvděj, že ačkoliv se Energetick regulačn řad zmiňuje i o způsobu vpočtu diskontovan nvratnosti, ve vpočtech nvratnosti investic do FVE ve svm vyjdřen zcela čelově uvd pouze dobu nvratnosti prost, kter je logicky vznamně kratš než doba nvratnosti diskontovan, navc je v tabulce na straně 4 vyjdřen nesprvně kalkulovno s již zrušenm pětiletm osvobozenm od daně z přjmů, čmž rovněž zkracuje dlku vypočten doby nvratnosti. Navrhovatel proto zdůrazňuj, že kritrium zachovn garance patnctilet nvratnosti investic je nutno jednoznačně posuzovat za použit diskontovan nvratnosti, a kalkulace předložen Energetickm regulačnm řadem tak postrdaj relevanci. Navrhovatel v tto souvislosti odkazuj na přlohu č. 4 svho vyjdřen ze dne 12. 12. 2011, kter obsahuje vzorov vpočet diskontovan doby nvratnosti investic do FVE, a to zcela v souladu s vše uvedenou metodikou Energetickho regulačnho řadu. Z tohoto vpočtu je zřejm, že i pokud by zavedenm odvodu nedošlo k jednoznačnmu porušen garance patnctilet nvratnosti investic, byla tato doba v důsledku zaveden odvodu prodloužena na samotnou mez zkonem garantovan mry. V takovm přpadě nelze vyloučit, že u řady investorů byla zavedenm odvodu i garance patnctilet nvratnosti investic porušena, neboť u totožnch projektů se může doba nvratnosti investic lišit. Podnm ze dne 14. 5. 2012 zstupce navrhovatelů sdělil, že netrv na stnm jednn ve věci.
25.Městsk soud v Praze jako vedlejš častnk řzen sdělil, že k nvrhu skupiny sentorů nem co dodat, neboť neshledv za hospodrn a efektivn opakovat již v něm uplatněnou argumentaci. Městsk soud v Praze současně sdělil, že souhlas v tto věci s upuštěnm od stnho jednn před stavnm soudem.
IV.
Dikce napadench ustanoven
26. Napaden ustanoven zkona č. 180/2005 Sb.:
„HLAVA III
ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNHO ZŘEN
7a
Předmět odvodu z elektřiny ze slunečnho zřen
Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen (dle jen ,odvod‘) je elektřina vyroben ze slunečnho zřen v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařzen uvedenm do provozu v obdob od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010.
7b
Subjekty odvodu
(1) Poplatnkem odvodu je vrobce, pokud vyrb elektřinu ze slunečnho zřen.
(2) Pltcem odvodu je provozovatel přenosov soustavy nebo provozovatel regionln distribučn soustavy.
7c
Zklad odvodu
Zkladem odvodu je čstka bez daně z přidan hodnoty hrazen pltcem odvodu formou vkupn ceny nebo zelenho bonusu poplatnkovi odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen vyrobenou v odvodovm obdob.
7d
Osvobozen od odvodu
Od odvodu je osvobozena elektřina vyroben ze slunečnho zřen ve vrobně elektřiny s instalovanm vkonem vrobny do 30 kW, kter je umstěna na střešn konstrukci nebo obvodov zdi jedn budovy spojen se zem pevnm zkladem evidovan v katastru nemo-vitost.
7e
Sazba odvodu
Sazba odvodu ze zkladu odvodu čin v přpadě hrazen formou
a) vkupn ceny 26 %,
b) zelenho bonusu 28 %.
7f
Odvodov obdob
Odvodovm obdobm je kalendřn měsc.
7g
Způsob vběru odvodu
(1) Pltce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze zkladu odvodu.
(2) Pltce odvodu je povinen odvst odvod ze zkladu odvodu do 25 dnů po skončen odvodovho obdob; ve stejn lhůtě je povinen podat vyčtovn odvodu.
7h
Sprva odvodu
(1) Sprvu odvodu vykonvaj zemn finančn orgny.
(2) Při sprvě odvodu se postupuje podle daňovho řdu.
7i
Rozpočtov určen odvodu
Odvod je přjmem sttnho rozpočtu.“
Ustanoven 8 - slova „s vjimkou kontroly odvodu a jeho sprvy“.
27. Napaden ustanoven zkona č. 402/2010 Sb.
Ustanoven člnku II bodu 2:
„2. Za odvodov obdob měsců leden a nor 2011 je pltce odvodu povinen odvst odvody a podat vyčtovn odvodu podle 7g zkona č. 180/2005 Sb., ve zněn činnm ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, ve lhůtě pro odveden odvodu a podn vyčtovn za odvodov obdob březen 2011.“
28. Napaden ustanoven zkona č. 357/1992 Sb.
Ustanoven 6 odst. 8:
„(8) Předmětem daně darovac je bezplatn nabyt povolenek na emise sklenkovch plynů v letech 2011 a 2012 pro vrobu elektřiny v zařzen, kter k 1. lednu 2005 nebo později vyrbělo elektřinu na prodej třetm osobm a ve kterm probh z činnost, na kter se vztahuje obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů, pouze spalovn paliv (dle jen ,bezplatně nabyt povolenka‘) vrobcem elektřiny.“
„ 7a
Zklad daně u bezplatně nabytch povolenek
(1) Zkladem daně darovac u bezplatně nabytch povolenek je průměrn tržn hodnota povolenky na emise sklenkovch plynů k 28. noru přslušnho kalendřnho roku vynsoben počtem bezplatně nabytch povolenek k vrobě elektřiny pro přslušn kalendřn rok.
(2) Průměrnou tržn hodnotu povolenky na emise sklenkovch plynů k 28. noru přslušnho kalendřnho roku zveřejn Ministerstvo životnho prostřed způsobem umožňujcm dlkov přstup.“
„ 14a
Sazba daně darovac u bezplatně nabytch povolenek
Sazba daně darovac u bezplatně nabytch povolenek čin 32 %.“
Ustanoven 20 odst. 1 psm. a):
Slova „s vjimkou bezplatně nabytch povolenek“.
Ustanoven 20 odst. 15:
„(15) Od daně darovac je osvobozeno nabyt takovho počtu bezplatně nabytch povolenek, kter odpovd poměru průměrnho množstv vyroben elektřiny z kombinovan vroby elektřiny a tepla k celkovmu množstv vyroben elektřiny v letech 2005 a 2006.“
Ustanoven 21 odst. 9:
„(9) V přpadě bezplatně nabytch povolenek je poplatnk povinen podat mstně přslušnmu sprvci daně daňov přiznn k dani darovac do 31. března přslušnho kalendřnho roku. Součst tohoto daňovho přiznn je informace poplatnka o podlu vroby elektřiny a podlu vroby tepla na celkovch emisch sklenkovch plynů za kalendřn rok 2005 a nsledujc roky.“
29. Napaden ustanoven zkona č. 346/2010 Sb.
Ustanoven člnku II bodu 2:
„2. Osvobozen podle 4 odst. 1 psm. e) nebo 19 odst. 1 psm. d) zkona č. 586/1992 Sb., ve zněn činnm do dne nabyt činnosti tohoto zkona, se naposledy použije za zdaňovac obdob, kter započalo v roce 2010.“
V.
Aktivn legitimace navrhovatelů
30. Nvrh na zrušen ustanoven 7a až 7i, 8 v čsti „s vjimkou kontroly odvodu a jeho sprvy“ zkona č. 180/2005 Sb., ustanoven čl. II bodu 2 přechodnch ustanoven zkona č. 402/2010 Sb., ustanoven 6 odst. 8, 7a, 14a, 20 odst. 1 psm. a) v čsti „s vjimkou bezplatně nabytch povolenek“, 20 odst. 15, 21 odst. 9 zkona č. 357/1992 Sb. a člnku II bodu 2 zkona č. 346/2010 Sb. byl podn skupinou dvaceti sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu. V předmětn věci lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace na straně navrhovatelů.
VI.
stavn konformita legislativnho procesu
31. stavn soud je v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., v řzen o kontrole zkonů nebo jinch prvnch předpisů povinen posoudit, zda napaden prvn předpis byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
32. Z přslušnch internetovch strnek Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky bylo zjištěno, že nvrh zkona č. 180/2005 Sb. vlda předložila Poslaneck sněmovně dne 13. 11. 2003. Nvrh zkona byl schvlen dne 23. 2. 2005, v hlasovn č. 513 bylo pro nvrh zkona z přtomnch 166 poslanců 103 a 44 bylo proti. Nvrh zkona byl postoupen Sentu, kter ho projednal dne 31. 3. 2005 a usnesenm č. 98 nvrh schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Zkon nebyl prezidentem republiky v zkonn lhůtě podepsn. Schvlen zkon byl doručen k podpisu předsedovi vldy dne 2. 5. 2005. Zkon byl vyhlšen dne 5. 5. 2005 ve Sbrce zkonů v čstce 66 pod čslem 180/2005 Sb.
33. Nvrh zkona č. 402/2010 Sb., kterm byly novelizovny mimo jin zkon č. 180/2005 Sb. a zkon č. 357/1992 Sb., vlda předložila Poslaneck sněmovně dne 14. 10. 2010. Nvrh zkona byl schvlen dne 9. 11. 2010, v hlasovn č. 140 bylo pro nvrh zkona z přtomnch 159 poslanců 123 a 12 bylo proti. Nvrh zkona byl postoupen Sentu, kter ho projednal dne 8. 12. 2010. Sent k tomuto nvrhu zkona nepřijal ždn usnesen. Zkon byl podepsn prezidentem republiky dne 15. 12. 2010 a vyhlšen dne 28. 12. 2010 ve Sbrce zkonů v čstce 144 pod čslem 402/2010 Sb.
34. Zkon č. 346/2010 Sb., kterm byl novelizovn zkon č. 586/1992 Sb., vlda předložila Poslaneck sněmovně dne 29. 10. 2010, předseda sněmovny vyhlsil na nvrh vldy stav legislativn nouze. Nvrh zkona byl projednn ve zkrcenm jednn a byl schvlen dne 2. 11. 2010 usnesenm č. 119. Nvrh zkona byl postoupen dne 3. 11. 2010 Sentu, kter ho dne 12. 11. 2010 projednal a schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Zkon byl podepsn prezidentem republiky dne 23. 11. 2010 a vyhlšen dne 8. 12. 2010. ve Sbrce zkonů v čstce 127 pod čslem 346/2010 Sb.
35. Navrhovatel uvděj, že zkon č. 346/2010 Sb. byl projednn v režimu legislativn nouze, což legislativn proces diskvalifikuje. Sněmovn většina odůvodnila přilhavost stavu legislativn nouze poukazem na 99 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn zkona č. 359/2004 Sb., tm, že „sttu hroz značn hospodřsk škody“. Předpoklad, že by existence platnho zkona mohla bt přčinou bezprostředn rozshl škody, však dle navrhovatelů zjevně pojmově vybočuje z režimu legislativn nouze, pro jejž vyhlšen nebyly dny podmnky. Navrhovatel dle upozorňuj na extrmn zkrcen zkonnch lhůt k projednn mezi čtenmi v Poslaneck sněmovně, legislativn proces poskytl tedy poslancům podmnky na sam hranici možnosti předlohu věcně projednat. Stejně tak, přestože jde nesporně o vldn iniciativu, byla ignorovna pravidla vldn legislativy a věc byla předložena bez projednn Legislativn radou vldy.
36. Ve vztahu k nmitce protistavnch vad legislativnho procesu na půdě Poslaneck sněmovny je nutno poukzat na zvěry nlezů sp. zn. Pl. S 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (80/2011 Sb.) a sp. zn. Pl. S 53/10 (viz vše), kter nekonstruuj schvalovac proceduru v režimu legislativn nouze jako per se postup protistavn, nbrž zdůrazňuj celkov kontext projednvn napaden předlohy. Derogačn pravomoc stavnho soudu nenastupuje automaticky (objektivně) při jakchkoliv pochybnostech o důvodnosti stavu legislativn nouze, nbrž toliko za situace, kdy je materilně dotčeno jdro demokratick parlamentn diskuse, což lze posuzovat toliko v relaci k postojům samotnch aktrů parlamentn (sněmovn) rozpravy. Zatmco v nvrzch sp. zn. Pl. S 55/10 a sp. zn. Pl. S 53/10 menšina poslanců (politick opozice) namtala absenci dostatečnho prostoru pro prvn a politickou rozpravu, tedy nemožnost ovlivnit rozhodnut většiny eventulnmi přesvědčivmi menšinovmi argumenty, ve vztahu k předloze poslze vyhlšen jako zkon č. 346/2010 Sb. politick opozice (skupina poslanců) tuto nmitku nevznesla a nvrh stavnmu soudu nepodala, ačkoliv ve vztahu k jinm zkonům tak učinila. Z uvedenho lze učinit jedin zvěr, a to, že v přpadě materie projednvan v přslušnm tisku nepovažuje proběhlou parlamentn rozpravu v režimu legislativn nouze ve vsledku za deficitn s poukazem na eventuln nepřpustn omezen parlamentnch prv politick menšiny. Smyslem stavn funkce parlamentn opozice totiž nen vždy a za každch okolnost zastvat postoj odlišn od vldn většiny a ani od n nelze požadovat, aby svůj nzor na projednvanou materii v průběhu času, tvř v tvř realitě, neměnila. kolem stavnho soudu pak nen - na zkladě podnětu členů jin parlamentn komory - poskytovat ochranu prvům parlamentn menšiny, kter sama - ve vztahu ke konkrtn materii - nepovažuje vsledek projednvn uveden předlohy na půdě Poslaneck sněmovny za protistavn.
37. Ze stenozznamu z prvnho dne 25. schůze Sentu dne 12. listopadu 2010 plyne, že předseda vldy dopisem ze dne 27. řjna 2010 poždal jmnem vldy Sent, aby projednal nvrh zkona dle sentnho tisku č. 366 (nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 586/1992 Sb.) v tzv. zkrcenm jednn, a to podle 118 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, ve zněn zkona č. 172/2004 Sb. Podle tohoto ustanoven ve zkrcenm jednn může Sent projednat nvrh zkona postoupen Poslaneckou sněmovnou, jestliže byl tento nvrh projednn v Poslaneck sněmovně ve zkrcenm jednn podle zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, a jestliže vlda o to poždala. Nvrh podle 118 odst. 1 jednacho řdu Sentu byl schvlen: registrovno 78, kvorum 40, pro 43, proti 34. Vše citovan nlez sp. zn. Pl. S 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (80/2011 Sb.) v bodu 104 odůvodněn zdůraznil, že stavn soud v předmětn věci sp. zn. Pl. S 55/10 rozhodoval o nvrhu, kterm se skupina opozičnch poslanců domhala zrušen napadenho zkona bezprostředně po jeho přijet z důvodu, že byla zkrcena na svch stavně garantovanch prvech v rmci legislativnho procesu. „Jin situace by však nastala, pokud by skupina poslanců podala obdobn nvrh s delšm časovm odstupem, tj. až po několika měscch nebo i dokonce letech po přijet zkona. Takovto časov odstup by bylo možn posuzovat jako (dodatečn, mlčky dan) souhlas dotčench poslanců s postupem parlamentn většiny. Současně by takov postup již neumožňoval relnou ochranu porušench prv dotčench poslanců, neboť Parlament by o nvrhu zkona rozhodoval za změněnch okolnost, přpadně v jinm poměru sil v jeho komorch.“ Nlez sp. zn. Pl. S 53/10 pak dle k otzce pochybnost o složen Sentu v době mezi volbami a prvn schůz Sentu jasně konstatoval, že Sent zased v obměněnm složen od sv prvn schůze ( 24 odst. 2 a 26 jednacho řdu Sentu), kterou se zroveň začn jeho funkčn obdob [srov. usnesen ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. S 47/10 (dostupn na http://nalus.usoud.cz)]. Až do tohoto dne trv jeho dosavadn funkčn obdob, a tedy zased ve svm dosavadnm složen, což ale nem vliv na trvn mandtu dosluhujcch sentorů. Těm totiž bez ohledu na datum nsledujc prvn schůze zanik mandt již uplynutm jejich volebnho obdob ve smyslu čl. 25 psm. b) stavy (viz bod 138 citovanho nlezu). V tomto ohledu m stavn soud za zřejm, že nvrh v nyn projednvan věci nemůže uspět v t čsti, v nž zpochybňuje legislativn proceduru ve vztahu k sentnmu tisku č. 366. Ke schvlen předlohy Sentem podle zjištěn stavnho soudu došlo dne 12. 11. 2010, k vyhlšen zkona č. 346/2010 Sb. dne 8. 12. 2010. K podn nvrhu sp. zn. Pl. S 17/11 došlo až dne 11. 3. 2011, kdy byl nvrh doručen stavnmu soudu. Tuto situaci stavn soud hodnot jako „odstup několika měsců“ ve smyslu nlezu sp. zn. Pl. S 53/10 (viz vše), kdy již nelze poskytnout ochranu prvům menšiny zkonodrců (sentorů) prostřednictvm derogace zkona. Ve věci nebyla zjištěna objektivn překžka na straně navrhovatele, kter by mu znemožňovala podat nvrh bez zbytečnho odkladu po projednn a vyhlšen napadenho zkona podobně, jak učinila skupina poslanců ve věcech sp. zn. Pl. S 53/10 a sp. zn. Pl. S 55/10 (viz vše). V nich byly podny nvrhy s argumentac vztahujc se ke zneužit institutu legislativn nouze již 9. 12. 2010, ačkoliv napaden zkony byly vyhlšeny ve Sbrce zkonů teprve dne 8. 12. 2010. Ke stejnmu datu byl vyhlšen v čstce 127 Sbrky zkonů i zkon č. 346/2010 Sb.
38. Nad rmec uvedenho je zřejm, že je vznamně dotčena i dalš mez stanoven v nlezu sp. zn. Pl. S 55/10, a to otzka politickho poměru sil v komorch Parlamentu a jeho změna. Pokud stavn soud neshledal ani v minulosti protistavnost v otzce složen Sentu v mezidob po volbch a prvn schůz Sentu (viz nlez sp. zn. Pl. S 53/10), je nutno konstatovat, že by do svch dalšch přpadnch vah musel stavn soud eventulně zahrnout i prvě odlišn složen (včetně politickho poměru sil) Sentu v době podn nvrhu. Konečně by musel vžit i odlišnou roli Sentu (a institutu zkrcenho jednn) v legislativnm procesu v poměru k Poslaneck sněmovně (a institutu legislativn nouze), v nž se odehrv zkladn politick střet mezi vldn většinou a opozic a kter m de constitutione lata v legislativnm procesu posledn slovo (čl. 47 stavy, rovněž čl. 50 odst. 2 stavy). Odlišnost nyn předložen věci plyne i ze skutečnosti, že navrhovatel ve věcech sp. zn. Pl. S 53/10 a sp. zn. Pl. S 55/10, tedy institutem legislativn nouze primrně dotčen skupina opozičnch poslanců, sami na zkladě sv stavně-politick vahy nvrh na zrušen zkona č. 346/2010 Sb. nepodali, ač k tomu měli přležitost, kterou v obdobnch přpadech (shora citovanch) využili. Pokud zkonodrn procedura v obou komorch Parlamentu m předevšm umožnit osobm na n zčastněnm „reln posouzen a projednn předlohy parlamentem“ [nlez ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 24/07, čst X/a (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 53/10 ze dne 19. 4. 2011, bod 106], nebylo v řzen zjištěno, že by aplikace 118 odst. 1 jednacho řdu Sentu naplněn tohoto požadavku vyloučila.
39. stavn soud konstatuje, že k přijet a vydn prvnch předpisů, kter jsou předmětem přezkumu, došlo v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
VII.
Prvn hodnocen stavnho soudu
40. Nvrh nen, pokud jde o tvrzenou protistavnost obsahu napadench ustanoven, důvodn.
41. S ohledem na strukturu nmitek navrhovatelů a obsah napadench zkonnch ustanoven rozdělil stavn soud předmět svho přezkumu na tři čsti. V prvn řadě se jedn o otzku stavnosti zaveden odvodu z elektřiny ze slunečnho zřen (novelizace zkona č. 180/2005 Sb. zkonem č. 402/2010 Sb. a přechodn ustanoven zkona č. 402/2010 Sb.), v druh řadě jde o přezkum stavnosti uvalen daně darovac na bezplatn nabyt povolenek (novelizace zkona č. 357/1992 Sb.) a konečně člnek II bod 2 - přechodn ustanoven zkona č. 346/2010 Sb., kterm se do budoucna ruš osvobozen od daně z přjmů podle 4 odst. 1 psm. e) nebo 19 odst. 1 psm. d) zkona č. 586/1992 Sb. (přjmy z provozu solrnch zařzen).
VIII.
Přezkum napadench ustanoven zkona č. 180/2005 Sb. a zkona č. 402/2010 Sb.
(odvod za elektřinu ze slunečnho zřen)
42. Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen je ve smyslu 7a zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn zkona č. 402/2010 Sb., elektřina vyroben ze slunečnho zřen v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařzen uvedenm do provozu v obdob od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010.
43. stavn soud vzal za prokzan jak navrhovateli, tak i orgny sttn sprvy nerozporovan vchodiska situace, kter vedla k novelizaci zkona č. 180/2005 Sb., zkona č. 357/1992 Sb. a zkona č. 586/1992 Sb. Jednalo se o stav, kdy rychl rozvoj vroby energie z OZE způsobil růst vše nkladů na jej financovn, což vedlo k přehodnocen dosavadnho postoje sttu k veřejn podpoře vroby energie z OZE. Dle stanoviska vldy byl tento postup zcela legitimn a učiněn ve veřejnm zjmu z důvodu odvrcen socilně-ekonomickch dopadů při současnm zachovn všech prv a garanc plynoucch investorům do zařzen na vrobu energi z OZE na zkladě zkona č. 180/2005 Sb. Navrhovatel naproti tomu tvrd, že přijat prvn prava je v rozporu s stavou zaručenm prvem vlastnit majetek, zaručenm člnkem 11 Listiny zkladnch prv a svobod, v rozporu se svobodou podnikn dle čl. 26 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 16 Listiny zkladnch prv Evropsk unie, se zkladnmi nležitostmi demokratickho a prvnho sttu dle čl. 9 odst. 1 stavy, neboť všechna napaden ustanoven zkona trp zpětnou činnost; a s stavn zsadou rovnosti před zkonem dle čl. 1 a 3 Listiny zkladnch prv a svobod.
44. Vše ceny za elektřinu z obnovitelnch zdrojů a zelench bonusů je stanovena v 6 zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn zkona č. 137/2010 Sb., podle kterho ER stanov vždy na kalendřn rok dopředu vkupn ceny za elektřinu z obnovitelnch zdrojů (dle jen „vkupn ceny“) samostatně pro jednotliv druhy obnovitelnch zdrojů a zelen bonusy tak, aby pro zařzen uveden do provozu po dni nabyt činnosti tohoto zkona bylo při podpoře vkupnmi cenami dosaženo patnctilet doby nvratnosti investic za podmnky splněn technickch a ekonomickch parametrů, ktermi jsou zejmna nklady na instalovanou jednotku vkonu, činnost využit primrnho obsahu energie v obnovitelnm zdroji a doba využit zařzen a kter jsou stanoveny provděcm prvnm předpisem, a současně zůstala zachovna vše vnosů za jednotku elektřiny z obnovitelnch zdrojů při podpoře vkupnmi cenami po dobu 15 let od roku uveden zařzen do provozu jako minimln se zohledněnm indexu cen průmyslovch vrobců. Pro zařzen uveden do provozu před dnem nabyt činnosti tohoto zkona m bt po dobu 15 let zachovna minimln vše vkupnch cen stanovench pro rok 2005 podle dosavadnch prvnch předpisů se zohledněnm indexu cen průmyslovch vrobců. Při stanoven vkupnch cen a zelench bonusů ER vychz z odlišnch nkladů na pořzen, připojen a provoz jednotlivch druhů zařzen včetně jejich časovho vvoje. Vkupn ceny stanoven ER pro nsledujc kalendřn rok přitom nesm bt nižš než 95 % hodnoty vkupnch cen platnch v roce, v němž se o novm stanoven rozhoduje, to neplat pro stanoven vkupnch cen pro nsledujc kalendřn rok pro ty druhy obnovitelnch zdrojů, u kterch je v roce, v němž se o novm stanoven vkupnch cen rozhoduje, dosaženo nvratnosti investic kratš než 11 let; ER při stanoven vkupnch cen postupuje podle odstavců 1 až 3.
45. stavn soud konstatuje, že jakkoli nebylo ustanoven 6 zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn zkona č. 137/2010 Sb., stanovc vši ceny za elektřinu z obnovitelnch zdrojů a zelench bonusů novelou zkona č. 402/2010 Sb. dotčeno, je nepochybn, že v důsledku vložen novch ustanoven 7a a nsledujcch, ktermi se zavd odvod za elektřinu ze slunečnho zřen, došlo ve sv podstatě ke změně vše podpory, kter je provozovatelům FVE poskytovna.
VIII./a
K nmitkm retroaktivity
46. K nmitce retroaktivity napadenho ustanoven nutno konstatovat nsledujc. Zkon č. 402/2010 Sb. nabyl činnosti dne 1. ledna 2011. Novelizovan ustanoven 7a odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb. explicitně stanovuje předmět odvodu, kterm je „elektřina vyroben ze slunečnho zřen v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013“. Z hlediska dosavadnch stavnch mez daňov legislativy vyložen stavnm soudem se přsně vzato nejedn o retroaktivitu v ždnm slova smyslu. Např. v nlezu sp. zn. Pl. S 9/08 ze dne 12. 7. 2011 (236/2011 Sb.) - bod 15 - byla vyložena vazba činnosti prvnho předpisu na zdaňovac obdob. O retroaktivitu, a to retroaktivitu nepravou, šlo ve věci sp. zn. Pl. S 9/08 s ohledem na skutečnost, že zkon nabyl činnosti v průběhu zdaňovacho obdob, k němuž se zakotven daňov povinnost vzala. V nyn předložen věci je však zřejm, že zdaňovac obdob, resp. obdob, v němž je vyroben elektřina předmětem odvodu, s činnost prvnho předpisu teprve počn, tedy že předmětem odvodu vůbec nen elektřina vyroben před činnost zkona.
47. stavn soud však zroveň musel vzt v vahu specifickou problematiku regulovanho trhu s elektřinou z obnovitelnch zdrojů, a zvlště garance, kter obsahuje 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb. Protože je zřejm zvlštn vazba odvodu dle 7a a nsl. zkona č. 180/2005 Sb. na celkov systm podpory vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie, bylo nutno posoudit otzku eventuln retroaktivity prvn pravy z hlediska patnctilet doby trvn garanc ve smyslu 6 odst. 1 psm. b) bodu 1 zkona č. 180/2005 Sb.
48. V tomto ohledu stavn soud konstatuje, že ustanoven 7a až 7i napadenho zkona působ v zsadě činky neprav retroaktivity, neboť v jejich důsledku do budoucna dochz prvě o čstku představovanou vš odvodu ke snžen podpory vrobcům, jimž patnctilet doba garanc dle 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb. počala plynout před činnost zkona č. 402/2010 Sb.
49. Za těchto specifickch podmnek stavn soud projednal nmitky navrhovatelů ve světle svch prvnch zvěrů k otzkm neprav retroaktivity, a to prvě s ohledem na vložen obdob dle 7a do obdob plynoucho z 6 odst. 1 psm. b) bodu 1 zkona č. 180/2005 Sb.
50. stavn soud ve sv dosavadn judikatuře opakovaně vymezil obsahy pojmů prav a neprav retroaktivity (zpětn činnosti) prvnch norem [srov. zejmna nlez sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), na jehož podrobn odůvodněn lze v tto souvislosti odkzat a jehož čsti obshle cituj i navrhovatel, dle tž nlez ze dne 12. března 2002 sp. zn. Pl. S 33/01 (N 28/25 SbNU 215, 145/2002 Sb.)]. O pravou retroaktivitu se jedn v přpadě, že prvn norma působ vznik prvnch vztahů před jej činnost za podmnek, kter teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochz ke změně prvnch vztahů vzniklch podle star prvn pravy, a to ještě před činnost novho zkona (srov. Tich, L. K časov působnosti novely občanskho zkonku. Prvnk, č. 12, 1984, s. 1104, Prochzka, A. Zklady prva intertemporlnho se zřetelem k 5 obč. zk., Brno, 1928, s. 70, Tilsch, E. Občansk prvo. Obecn čst. Praha, 1925, s. 75). V přpadě neprav retroaktivity sice nov zkon nezakld prvn nsledky pro minulost, v minulosti nastal skutečnosti však prvně kvalifikuje jako podmnku budoucho prvnho nsledku nebo pro budoucnost modifikuje prvn nsledky založen podle dřvějšch předpisů (srov. Prochzka, A. Retroaktivita zkonů. in Slovnk veřejnho prva. Sv. III, Brno, 1934, s. 800, Tilsch, E. Občansk prvo. Obecn čst. Praha, 1925, s. 78).
51. Jak již stavn soud uvedl ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (119/2011 Sb. - disentujc soudci Balk, Janů, Kůrka a Lastoveck), stava neobsahuje explicitn zkaz retroaktivity prvnch norem pro všechny oblasti prva, ten však vyplv ze zsady prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy, k jehož znakům patř i princip prvn jistoty a ochrany důvěry občana v prvo [srov. nlez ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. S 215/94 (N 30/3 SbNU 227), nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. S 78/92 (nlez č. 15 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 92)]. Tento zkaz se zsadně vztahuje pouze na přpady prav retroaktivity, nikoliv retroaktivity neprav. Poslze uveden typ retroaktivity je naopak obecně přpustn. Obsahem tohoto zkazu jako stavnho principu zroveň nen vyloučen jakhokoliv zpětnho působen prvn normy, nbrž pouze takovho, jež současně představuje zsah do principů ochrany důvěry v prvo, prvn jistoty, resp. nabytch prv [srov. nlez sp. zn. Pl. S 21/96 (viz vše), nlez ze dne 13. března 2001 sp. zn. Pl. S 51/2000 (N 42/21 SbNU 369, 128/2001 Sb.), nlez ze dne 6. nora 2007 sp. zn. Pl. S 38/06 (N 23/44 SbNU 279, 84/2007 Sb.)]. Jen v takovmto přpadě je prvn norma v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy. Na rovni stavnho pořdku lze toto vchodisko zroveň znzornit i na zněn čl. 40 odst. 6 Listiny, jenž pravou retroaktivitu ve prospěch jednotlivce dokonce vslovně připoušt. Podle tohoto ustanoven se za předpokladu rozdlnch trestněprvnch prav v době spchn skutku a v době rozhodovn o něm posuzuje tento skutek podle prvn pravy, jež je pro pachatele vhodnějš.
52. Uveden zsady představuj rovněž kritrium pro přpadn připuštěn vjimek ze zkazu prav retroaktivity, z nichž někter ve sv dosavadn judikatuře konkretizoval i stavn soud. Např. ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 (viz vše) uvedl, že o oprvněn důvěře v prvo (ve stlost prvnho řdu) nelze uvažovat v přpadě, kdy prvn subjekt mus, resp. musel s retroaktivn regulac počtat. Za takovou situaci označil působen prvn normy stojc v přkrm rozporu se zsadnmi, obecně uznanmi principy humanity a morlky. Odkzal ale i na prvn nzor, že „zpětnou působnost zkona na občanskoprvn poměry by bylo možno odůvodnit tž veřejnm pořdkem (ordre public), předevšm jestliže by byly dotčeny předpisy absolutně kogentn, jež byly vydny v důsledku určit mezn situace přerodu hodnot ve společnosti (L. Tich, op. cit., s. 1102)“. Za jin přklad přpustnosti prav retroaktivity označil neaplikovn prvnho předpisu na skutečnosti, jež nastaly v době jeho činnosti, pokud stavn soud konstatoval rozpor takovhoto prvnho předpisu s stavnm pořdkem a aplikace tohoto prvnho předpisu ve vertiklnm prvnm vztahu, tedy prvnm vztahu mezi sttem a jednotlivcem, přp. vjimečně ve vztazch horizontlnch, by vedla k porušen zkladnho prva jednotlivce [srov. nlez ze dne 18. prosince 2007 sp. zn. IV. S 1777/07 (N 228/47 SbNU 983, bod 19), nlez sp. zn. Pl. S 15/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb., body 53 a 54)].
53. Zatmco prav retroaktivita prvn normy je přpustn pouze vjimečně, v přpadě retroaktivity neprav lze konstatovat jej obecnou přpustnost. V tomto přpadě připoušt prvn teorie naopak vjimky, kdy neprav retroaktivita prvě s ohledem na princip ochrany důvěry v prvo přpustn nen. O takovouto situaci se jedn v přpadě, že „je tm zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a vznam zkonodrnch přn pro veřejnost nepřevyšuje, resp. nedosahuje zjem jednotlivce na dalš existenci dosavadnho prva“ (Pieroth, B. Rckwirkung und bergangsrecht. Verfassungsrechtliche Mastbe fr intertemporale Gesetzgebung, Berlin, 1981, s. 380-381, srov. dle rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 19. prosince 1961 sp. zn. 2 BvR 1/60; BVerfGE 13, 274, 278). Tento nzor se promt i do ustlen judikatury Spolkovho stavnho soudu, podle kterho je neprav retroaktivita v souladu se zsadou ochrany důvěry v prvo tehdy, pokud je vhodn a potřebn k dosažen zkonem sledovanho cle a při celkovm poměřovn „zklaman“ důvěry a vznamu a nalhavosti důvodů prvn změny bude zachovna hranice nosnosti (srov. rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58).
54. V souvislosti s otzkou přpustnosti neprav retroaktivity je nezbytn zmnit i pojem legitimnho očekvn, jehož relevantn podstatou je majetkov zjem, kter spad pod ochranu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu [srov. nlez sp. zn. Pl. S 2/02 (viz vše), nlez ze dne 1. července 2010 sp. zn. Pl. S 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb., body 80 a nsl.)]. Toto ustanoven stanov prvo každho pokojně užvat svůj majetek. Podle ustlen judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva je přitom pojem „majetek“ obsažen v tomto ustanoven třeba vykldat tak, že m autonomn rozsah, kter nen omezen na vlastnictv hmotnho jměn a nezvis na formln kvalifikaci vnitrosttnho prva (rozsudek ze dne 22. června 2004 ve věci stžnosti č. 31443/96 - Broniowski proti Polsku, bod 129). Může zahrnovat jak „existujc majetek“, tak majetkov hodnoty, včetně pohledvek, na jejichž zkladě stěžovatel může tvrdit, že m přinejmenšm „legitimn očekvn“ doshnout určitho užvn vlastnickho prva. stavn soud k tomuto principu v souladu s judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva uvedl, že „z n zřetelně vystupuje pojet ochrany legitimnho očekvn jako majetkovho nroku, kter byl již individualizovn prvnm aktem, a nebo je individualizovateln přmo na zkladě prvn pravy“ [nlez ze dne 8. března 2006 sp. zn. Pl. S 50/04 (N 50/40 SbNU 443, 154/2006 Sb.), tž nlez sp. zn. Pl. S 2/02]. K porušen čl. 1 Dodatkovho protokolu může přitom dojt i ze strany zkonodrce, pokud by změnou zkona došlo ke znemožněn nabyt majetku, k němuž určitm subjektům svědčilo legitimn očekvn (srov. nlez sp. zn. Pl. S 2/02).
55. stavn soud nakonec připomn sv zvěry obsažen v nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 (viz vše), podle něhož je zrušen star a přijet nov prvn pravy nutně spjato se zsahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo, k němuž však dochz v důsledku ochrany jinho veřejnho zjmu či zkladnho prva nebo svobody. Rozhodnut zkonodrce o způsobu řešen časovho střetu star a nov prvn pravy ale nen z stavnho hlediska věc nahodilou nebo věc libovůle, nbrž věc zvažovn v kolizi stojcch hodnot. K zvěru o druhu legislativnho řešen časovho střetu prvnch prav by tak mělo vst posuzovn uvedenho konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu. Proprocionalitu lze charakterizovat tak, že vyšš stupeň intenzity veřejnho zjmu, resp. ochrany zkladnch lidskch prv a svobod, odůvodňuje vyšš mru zsahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo novou prvn regulac. Omezen zkladnho prva přitom mus ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzen způsobu legislativnho řešen uvedenho časovho střetu tak sehrv svou roli nejen mra odlišnosti star a nov prvn pravy, nbrž i dalš skutečnosti, jako společensk nalhavost zaveden poslze uveden prvn pravy.
56. Vzhledem ke skutečnosti, že stavn soud v zsadě dospěl k zvěru o neprav retroaktivitě ustanoven 7a až 7i, 8 v čsti „s vjimkou kontroly odvodu a jeho sprvy“ zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn zkona č. 402/2010 Sb., a ustanoven čl. II bodu 2 přechodnch ustanoven zkona 402/2010 Sb., musel se rovněž vypořdat s otzkou jej přpustnosti. Ačkoliv je totiž neprav retroaktivita zsadně přpustn, nelze apriorně vyloučit, že s ohledem na princip prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo převž zjem jednotlivce na dalšm trvn existujc prvn pravy nad zkonodrcem vyjdřenm veřejnm zjmem na jej změně. stavn soud musel tedy posoudit, zda na straně dotčench provozovatelů FVE nen dn takov stavně relevantn zjem na zachovn dosavadn zkonem stanoven ceny za elektřinu z obnovitelnch zdrojů a zelench bonusů bez jejho dalšho krcen odvodem, jenž by při vzjemnm poměřovn převžil nad veřejnm zjmem na jejm snžen. Takovto zjem provozovatelů FVE v dan věci stavn soud z nže uvedench důvodů neshledal.
VIII./b
Mezinrodn komparace judikatornch zvěrů
57. stavn soud předesl, že se pro celkov pochopen problematiky využvn energie z fotovoltaickch zařzen v ostatnch zemch Evropsk unie, USA i Čně seznmil se zprvou Renewables Global Status Report (GSR) vydanou na ždost OSN organizac REN21 (Renewable Energy Policy Network for 21st century, www.ren21.net). Tato organizace vydv od roku 2005 hodnotc zprvy jako vsledek sil komplexně zachytit celkovou světovou situaci tkajc se energie z obnovitelnch zdrojů. Posledn zprva je z roku 2011 a byla publikovna v srpnu 2011 (viz http://www.ren21.net/REN21Activities/Publications/GlobalStatusReport/tabid/5434//Default.aspx). Jedn se o celosvětově nejkomplexnějš zprvu, kter shrnuje vsledky dostupnch statistickch dajů, zprv a odbornch sdělen vldnch, nevldnch a mezinrodnch instituc a průmyslovch asociac. Dle tto posledn vročn zprvy zažil fotovoltaick průmysl mimořdn rok, kdy se celosvětov vroba a trhy vce než zdvojnsobily oproti roku 2010. Odhaduje se, že celkově se celosvětově jednalo o zvšen vkonu o 17 GW (ve srovnn s mně než 7,3 GW v roce 2009), čmž celkov vše doshla asi 40 GW, což je sedmkrt vce oproti vkonu před pěti roky. Zprva rovněž upozorňuje na to, že někter z existujcch zvhodněnch tarifnch politik (FIT, feed-in-tariffs) ve světě jsou v současn době předmětem přehodnocen. Zejmna mnoho zem přepracovv solrn fotovoltaick tarifn politiky, aby zmrnily prudk růst počtu zařzen, kter v mnoha přpadech daleko překročil očekvn v důsledku bezprecedentnho snžen cen v solrn fotovoltaice (ceně panelů) v letech 2009-2010. Jak stavn soud zjistil, ze sledovan skupiny zem (Slovensko, Spolkov republika Německo, Itlie, Rakousko, Polsko, Bulharsko a Španělsko) ždn nepřistoupila zpětně ke změně podmnek podpory vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie, nicmně judikatura stavnch a nejvyššch soudů vše jmenovanch sttů, jak bude dle uvedeno, se již vyjdřila k podmnkm, za kterch nelze trvat na požadavku neměnnosti prvn pravy ohledně prvnch vztahů již trvajcch.
58. Napřklad Spolkov stavn soud ve věci stavnosti zkona o obnovitelnch zdrojch energie v usnesen sp. zn. 1 BvQ 28/10 ze dne 23. 9. 2010 uvedl, že neprav retroaktivita znamen, že platnost prvnch skutečnost, vznik prvnch vztahů a jejich prvn nsledky, k nimž došlo před činnost novho zkona, se posoud podle prva dřvějšho. Pokud však trv dřve vznikl prvn vztah i nadle, posoud se ode dne činnosti novho zkona podle tohoto novho zkona i prvn nsledky dotčenho prvnho vztahu, vznikl po činnosti novho zkona. Limity stavněprvn přpustnosti neprav retroaktivity jsou překročeny až tehdy, pokud by zkonodrcem zvolen neprav retroaktivita byla nevhodn nebo nepotřebn k dosažen čelu zkona nebo pokud by trval zjmy dotčench osob převžily nad zkonodrcovmi důvody pro legislativn změny. Všeobecn očekvn občanů, že platn prvo zůstane nezměněno, totiž nen stavněprvně chrněno. V usnesen sp. zn. 1 BvR 3076/08 ze dne 18. 2. 2008 (BVerfGE 122, 374 ff) pak Spolkov stavn soud konstatoval, že ustanoven 19 EEG 2009 sice m retroaktivn činky, neboť se vztahuje i na bioenergetick zařzen uveden do provozu před nabytm činnosti zkona (tj. před 1. 1. 2009), nicmně stěžovatelka nemohla důvěřovat trval neměnn existenci 3 odst. 2 EEG 2004. Ostatně 19 odst. 1 EEG 2009 sleduje legitimn cl v zabrněn zbytečně vysok finančn ztěži pro provozovatele distribučnch st a v konečnm důsledku tak odběratelů (tj. zkaznků) elektrick energie, kteř v důsledku vyrovnvacho mechanismu zakomponovanho v zkoně EEG 2009 mus platit tzv. diferenčn nklady, a to prvě dky rozdělen jednoho nebo vcero velkch bioenergetickch zařzen na několik malch zařzen.
59. Z konstantn judikatury italskho stavnho soudu, kter se netk energetick materie, vyplv pro oblast omezen veřejnch vdajů povinnost respektovat prvn rmce plynouc z prva Evropsk unie, přičemž nrodnmu zkonodrci je dovoleno zakročit prostřednictvm redukčnch opatřen do vdajů, pokud to vyžaduje ekonomick situace (schodek sttnho čtu) s jedinm omezenm, kterm je jednoznačn svvole a evidentn neracionlnost provděnch změn (ex plurimus nlez č. 120/2008 ze dne 14. 4. 2008). Co se tče osvobozen a benefitů v oblasti daňovho prva, je zcela ponechna tato prava na zkonodrci a jeho volnm poli působen v oblasti daňov legislativy, přičemž stavněprvn přezkum se zaměřuje na evidentn svvoli (libovůli) a iracionalitu (ex plurimus nlez č. 431/1997 ze dne 16. 12. 1997).
60. Rakousk stavn soud (Verfassungsgerichtshof - VfGH) ve svm rozhodnut sp. zn. G 6/11-6 z 16. 6. 2011 VfGH zamtl nvrh na vysloven protistavnosti prvn pravy, kter snižovala věkovou hranici pro nrok na rodinn přspěvky z 26 let na 24 let pro nezaopatřen děti (s některmi daňovmi implikacemi). VfGH dospěl k zvěru, že v tomto směru je zkonodrci dno širok pole vahy a v nvaznosti na svou dřvějš judikaturu uvedl, že prost důvěra v to, že současn prvn stav nedozn změny, nepožv stavně-prvn ochrany. Jak vyplv z důvodov zprvy, byla napaden prvn prava přijata prvě z rozpočtovch důvodů.
61. Polsk stavn soud v rozsudku sp. zn. P 24/05 z 25. 7. 2006, v němž přezkoumval ustanoven 9 odst. 3 energetickho zkona, kter zmocňoval ministra hospodřstv vydat nařzen ukldajc povinnost energetickm podnikům nakupovat elektřinu a teplo z nekonvenčnch a obnovitelnch zdrojů, uvedl: „Energetick průmysl podlh zkonům regulovanho trhu. Přstup ke zdrojům energie m zsadn vznam pro existenci společnosti a jednotlivců, stejně jako pro suverenitu a nezvislost sttu, tedy pro zajištěn svobod a prv osob a občanů. Vlastnictv zdrojů energie vytvř předpoklad naplněn obecnho prospěchu Republiky Polsko, kter je vyjdřen v čl. 1 stavy. Oblast managementu energie tak spojuje rozdln stavn hodnoty a principy, kter zahrnuj: svobodu ekonomick činnosti (čl. 22 stavy), bezpečnost občanů a princip udržitelnho rozvoje sttu (čl. 5 stavy) a ochranu prostřed (čl. 74 odst. 1 a 2 stavy). Napaden prvn ustanoven je jednm z prvků, ktermi veřejn moc vykonv vliv na energetick průmysl za čelem požadavku ekonomick efektivnosti, kter mus bt uveden do souladu s stavně vyjdřenmi potřebami vztahujcmi se k dosažen obecnho prospěchu. Jak konkrtn povaha energetickho trhu jako trhu regulovanho, tak vše uveden stavně vyjdřen potřeby ospravedlňuj omezen svobody ekonomick činnosti v tomto odvětv hospodřstv.“.
62. Otzkou retroaktivity se zabval i Nejvyšš soud Španělska, přičemž v souvislosti s prvn pravou elektrick energie z obnovitelnch zdrojů, konkrtně s vldnm nařzenm č. 661/2007, rozhodoval hned v několika přpadech (147/2007 - Eolic Cat Associacio Eolica de Catalunya; 149/2007 - Nueva Generadora del Sur; 151/2007 - Consultora de Financiacin Integral y Asociados y Alferglass a 152/2007 - Tarragona Power), vyhlšench shodně dne 9. prosince 2009. Obecně Nejvyšš soud Španělska v souladu s judikaturou stavnho soudu uvd, že princip prvn jistoty nelze ztotožňovat s absolutn neměnnost prvn pravy. I co se tče aplikace změn v provděn energetick politiky, je zkonodrce (stejně jako např. v přpadě daňov legislativy) nadn určitou mrou volnho uvžen. Ve vše zmněnch rozhodnutch Nejvyšš soud s odkazem na zkon č. 54/1997, o elektroenergetice, (del Sector Elctrico) připomněl, že tento opravňuje vldu k zaveden metody, kalkulace a aktualizace nhrad za obnovitelnou energii, a to na zkladě objektivnch, transparentnch a nediskriminačnch kritri. Předmětn prvn prava přitom dle Nejvyššho soudu zavazuje vldu k tomu, aby zajistila přiměřen zisk po dobu životnosti těchto instalac, přičemž zkon přiměřen zisk („reasonable profit“) definuje jako nvratnost investice s ohledem na hodnotu peněz na kapitlovm trhu. Jinmi slovy, vlda může v tto oblasti pozměnit legislativu, jak uzn za vhodn, a to za podmnek, že instalace podroben zvlštnmu režimu nebudou ve vztahu k nvratnosti jejich investic materilně ovlivněny (v danm přpadě byla doba životnosti zařzen stanovena na 25 let a přiměřen zisk na zkladě expertn zprvy na 7 % po odečten dan). Nejvyšš soud přitom akceptuje argument ochrany veřejnho ekonomickho zjmu. V souvislosti s důsledky retroaktivn legislativy pak Nejvyšš soud judikuje, že retroaktivita jako takov za ždnch okolnost nevede k neplatnosti nov prvn pravy. Nicmně pokud např. zařzen podlhajc pozměněn legislativě v důsledku těchto opatřen utrp ztrtu, může tato zakldat odpovědnost sttu za škodu.
63. Chorvatsk stavn soud v rozhodnut sp. zn. U-I-3610/2010 ze dne 15. 12. 2010, ve kterm se zabval paušlnm snženm všech důchodů o 10 % dřve vyplcench čstek, uvedl, že zkonodrci je svěřena zkonodrn moc změnit legislativn pravu důchodovho pojištěn za čelem jejho přizpůsoben změněnm ekonomickm a socilnm poměrům země nebo za čelem stabilizovat ji, tj. vytvořit podmnky pro dlouhodobě udržiteln důchodov systm včetně přijet opatřen zaměřench na dosažen spor veřejnch financ a stabilizaci vdajů sttnho rozpočtu. Prvo na důchod neznamen prvo na určitou vši důchodu. Možn ztrta určit čsti (procenta) důchodu nebo jin důchodov dvky pobran do t doby, kter mohou bt důsledkem legislativnch opatřen nově určujcch dřvějš prva důchodovho pojištěn, tak neznamen a priori přerušen podstaty prva na důchod po dobu, po kterou je možn ztrta určit čsti dřvějšho důchodov dvky vsledkem obecnho novho vymezen a je proporcionln z hlediska svch činků.
64. Z relevantn judikatury Nejvyššho soudu USA k předmětn problematice lze upozornit na nejdůležitějš rozhodnut, za něž jsou považovny věci United States v. Darusmont a United States v. Carlton. V rozhodnut United States v Darusmont 449 U.S. 292 (1981), kdy přezkoumval změny zkona o dani z přjmů přijatho v řjnu 1976, kter se vztahovaly na transakce učiněn po 1. lednu 1976, Nejvyšš soud USA formuloval zkladn princip umožňujc retroaktivitu: „Zdaněn nen ani trest uložen daňovmu poplatnkovi ani odpovědnost, kterou přijm na smluvnm zkladě. Je to pouze způsob rozdělen nkladů vldy mezi ty, kteř jsou v určit mře oprvněni požvat dvky, a ty, kteř mus nst ztěž. Protože ždn občan nen vyjmut z tohoto zvazku, jeho zpětn uložen nezbytně neporušuje pravidlo due process of law, a k napaden aktuln daně nen dostatečn upozornit na to, že udlost podlhajc dani, tj. dosažen přjmu, předchzela zkonu.“. V oblasti retroaktivn aplikace daňov legislativy USA je nejvce odkazovno na rozsudek United States v. Carlton z roku 1994, 512 U.S. 26 (1994). Většinov stanovisko formulovalo standard, kter m bt v těchto přpadech použvn: požadavek řdnho soudnho procesu aplikovateln na daňov zkony s retroaktivnm činkem je proto stejn jako ten, kter se uplatňuje u retroaktivn ekonomick legislativy: „Za předpokladu, že je retroaktivn uplatněn zkona podporovno legitimnm zkonnm čelem prosazovanm racionlnmi prostředky, rozhodnut o rozumnosti takovho zkonodrstv zůstv ve vlučn působnosti zkonodrn a vkonn moci -“.
VIII./c
Navazujc prvn zvěry
65. stavn soud zejmna předesl, že na danou prvn problematiku nelze nahlžet bez přihldnut ke konkrtn hospodřsk situaci sttu, za kter zkonodrce přistoupil k navrhovateli napadenm restriktivnm opatřenm. Tyto ekonomick důvody jsou rozshle konstatovny ve vyjdřen vldy i přslušnch ministerstev, se ktermi byli navrhovatel seznmeni, stavn soud proto nepovažuje za nutn a potřebn je na tomto mstě opětovně nad rmec uveden v popisu nvrhu rozvdět.
66. stavn soud v tto souvislosti zdůrazňuje, že ekonomick situace sttu, respektive důvody, kter zcela nepopiratelně spočvaj ve snaze sttu odvrtit nepřzniv ekonomick důsledky rozhodnut, kter zkonodrce učinil za předpokladu, kter již neodpovd ekonomick realitě, nemohou samy o sobě z stavnho pohledu obhjit přijet takov prvn pravy, kter by způsobila retroaktivně zsah do prva vlastnit majetek určit skupiny subjektů. Za přistoupen dalšch nže definovanch podmnek však takov postup zkonodrce za stavně souladn považovat lze.
67. K problematice snžen mry sttn podpory a legitimnho očekvn se vyjdřil stavn soud v bodě 159 vše citovanho nlezu sp. zn. Pl. S 53/10 ze dne 19. 4. 2011 tak, že „stanoven přspěvku ze sttnho rozpočtu za určitm čelem a pro určitou skupinu osob zvis vždy na tom, do jak mry je ze strany zkonodrce shledna jeho čelnost, resp. veřejn zjem na jeho poskytovn. To plat obzvlšť v přpadě, kdy se jedn o přspěvek, jehož poskytovn je pouze beneficiem ze strany zkonodrce, aniž by s nm současně bylo spojeno naplňovn určitho zkladnho prva nebo svobody. Dotčen subjekty přitom nemohly spolhat na to, že postupem času zkonodrce tuto vši nepřehodnot. Nelze přitom opomenout ani souvisejc odpovědnost vldy a Parlamentu za stav veřejnch financ, s čmž souvis i oprvněn zkonodrce přizpůsobit vdaje sttnho rozpočtu jeho relnm možnostem a aktulnm potřebm formou změn prvn pravy mandatornch vdajů -“.
68. stavn soud v nyn projednvan věci považuje za prioritn skutečnost, že dle vyjdřen Energetickho regulačnho řadu a Ministerstva průmyslu a obchodu i po přijet navrhovateli napadench ustanoven zůstv zachovna podpora využit obnovitelnch zdrojů energie, a to v mře, kter zajist vrobci elektřiny z OZE zkonem zakotvenou garanci vše vnosů za jednotku elektřiny při podpoře vkupnmi cenami po dobu 15 let a současně je garantovna prost doba nvratnosti investice 15 let od uveden zařzen do provozu. stavnmu soudu byly spolu s vyjdřenm vldy předloženy přlohy, ze kterch vyplv, že tyto zkonem stanoven garance vrobcům elektřiny z OZE zachovny budou. Z tohoto pohledu nen relevantn argumentace navrhovatelů, kter zpochybňuje tvrzen vldy ohledně nvratnosti investic v době před zavedenm odvodu v dlce 8-9 let. Ostatně i z vyjdřen navrhovatelů a jimi předloženho vpočtu odpovdajcho vyhlškm Energetickho regulačnho řadu vyplv, že pro typick projekt FVE o velikosti 1 MW byla nvratnost na rovni 13 let a zavedenm odvodu se přiblžila hranici 15 let. Tto skutečnosti dle navrhovatelů odpovd i obvykl doba splatnosti bankovnch věrů čerpanch na vstavbu FVE, kter se pohybovala v rozmez 13-15 let. Je tedy zřejm, že stavnm soudem sledovan zkonn garance patnctilet doby nvratnosti investic, ať již prost nebo (v modelovm přkladu předloženm navrhovateli) reln, byla dodržena. Pokud navrhovatel hovoř o vrazně negativnch ekonomickch dopadech napadench opatřen, je možno konstatovat, že tato jejich tvrzen nejsou z jejich strany dostatečně důkazně podložena.
69. Co však navrhovatel kategoricky odmtaj, je tvrzen vldy o zachovn vše vnosů za jednotku elektřiny. Podmnka zachovn vše vnosů za jednotku elektřiny z obnovitelnch zdrojů při podpoře vkupnmi cenami po dobu 15 let od roku uveden zařzen do provozu jako minimln se zohledněnm indexu cen průmyslovch vrobců je stanovena v 6 zkona č. 180/2005 Sb., o podpoře vroby elektřiny z obnovitelnch zdrojů energie a o změně některch zkonů (zkon o podpoře využvn obnovitelnch zdrojů), ve zněn zkona č. 137/2010 Sb. Navrhovatel se domnvaj, že tuto garanci přitom v podmnkch FVE nelze vnmat jako garanci vnosu ve smyslu četn položky, jak uvd ve svm vyjdřen předseda vldy, nbrž jako garanci vše přjmů.
70. Energetick regulačn řad předložil stavnmu soudu tabulku zobrazujc vnosy (v podobě vnitřnho vnosovho procenta IRR) a prostou dobu nvratnosti pro nov zdroje FVE. Z předložen tabulky Energetick regulačn řad dovodil, že i po započten vlivu odvodu na vnosnost investice jsou dosahovan IRR (vnitřn vnosov procento) nad rovn WACC (vžen průměrn nklady na kapitl) a doby nvratnosti neklesnou pod roveň stanoven hranice patncti let, a to bez ohledu na způsob financovn u jednotlivch projektů. Vnosov procento platn pro roky 2009 až 2010 po započten odvodu se pohybuje v zvislosti na instalovanm vkonu FVE mezi 6,94 % až 10,22 %, prost doba nvratnosti pak mezi 10-12 roky. Energetick regulačn řad současně konstatuje, že skutečnost, že proveden investice nen schopna vyprodukovat dostatečn cash flow v některch letech sv existence pro pokryt spltek roků a jistiny věru, kter je poskytnut na kratš dobu, než je doba předpokldan nvratnosti, neznamen, že takov investice předpokldanou nvratnost nem - jedn se pouze o problm s cash flow, kter je vyvoln různmi požadavky na jeho tok v průběhu života investice, nikoliv tm, že by investice jako celek nvratnost neměla.
71. stavn soud tedy přisvědčil zvěru, že důsledkem přijet navrhovateli napadench čst zkona č. 402/2010 Sb. je z pohledu investorů, kteř uvedli zařzen do provozu v obdob od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010, toliko dočasn ovlivněn mry zisku způsoben zvšenm nkladů o nově zavedenou povinnost odvodu a z toho plynouc prodloužen doby nvratnosti jejich investice. Systm podpory a principy stanovovn regulovanch cen, upraven zkonem č. 180/2005 Sb., však investorům i nadle zaručuj takov podmnky, aby doshli prost doby nvratnosti investice 15 let. Změna se tak ve vztahu k době nvratnosti promt pouze do toho, že jej dosažen bude uskutečněno v delšm (avšak zkonem zachovanm) časovm horizontu, než vrobci elektřiny z OZE očekvali. Tento faktick důsledek je ale z hlediska principu prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo nezbytn postavit naroveň situaci pouhho spolhn se na to, že sttn podpora využit obnovitelnch zdrojů energie nebude do budoucna změněna. Takovto důvěře ale z stavnho hlediska ochranu přiznat nelze (srovnej nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 53/10, bod 160). S ohledem na tytž vpočty předložen Energetickm regulačnm řadem je zřejm, že otzku nejen prost nvratnosti investice (ve smyslu zkonnch garanc), ale i dalš otzku přiměřenho zisku z podnikn na regulovanm trhu je nutno vztahovat k celkovmu obdob předpokldan dvacetilet životnosti fotovoltaickch panelů. V tomto srovnej již zmněn zvěry Nejvyššho soudu Španělska, kter při posouzen vychzel z předpokldan životnosti panelů v dlce 25 let.
72. Ve světle vše uvedenho stavn soud nemohl přisvědčit nmitce navrhovatelů, že v přpadě zaveden odvodu nebyly splněny podmnky pro aplikaci neprav retroaktivity. stavn soud m totiž v nyn projednvan věci za to, že volba zkonnch opatřen směřujcch k omezen sttn podpory vychzela z opodstatněnch důvodů, ktermi byly jednak rychl rozvoj vroby energie z OZE působc růst vše nkladů na jej financovn a jednak pokles nkladů fotovoltaickch instalac. Jak uvedla ve svm vyjdřen k nvrhu vlda, vzhledem ke skutečnosti, že prvn prava veřejn podpory vroby energie z OZE je v Česk republice nastavena na principu přenesen velk čsti financovn podpory na koncovho zkaznka a sttn rozpočet, existovala reln hrozba, že nklady na financovn tto podpory v dosavadn mře by byly ve vztahu k zkonem č. 180/2005 Sb. deklarovanm clům zjevně nepřiměřen. Napadenmi ustanovenmi sledovan cle, tedy jednak odvrcen negativnch socilně-ekonomickch dopadů spočvajcch předevšm v podstatnm zvšen ceny elektrick energie pro koncovho spotřebitele a jednak regulace sttn podpory reagujc na extrmnost poklesu investičnch nkladů, považuje stavn soud z toho pohledu za zcela legitimn. Prostředky, kter byly zvoleny k dosažen tohoto cle, se jev jako rozumn a přiměřen, neboť jak vyplynulo z předložench podkladů, odvod z elektřiny ze slunečnho zřen byl stanoven tak, aby byla nadle zaručena patnctilet nvratnost vložench investic, kter je garantovna zkonem. Nejedn se tedy o opatřen extrmn a i nadle je vroba energie z OZE ze sttnho rozpočtu vrazně dotovna a podporovna vkupnmi cenami.
73. stavn soud se dle zabval nmitkou, zda nejsou zavedenm odvodu diskriminovni vrobci solrn energie, jejichž vrobny byly uvedeny do provozu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010, oproti vrobcům, kteř uvedli vrobnu do provozu ode dne činnosti zkona č. 180/2005 Sb. či dřve, tedy od roku 2005 do 31. 12. 2008. Dle navrhovatelů je zkonem dan okruh poplatnků odvodu takto stanoven bezdůvodně, svvolně a nen podložen veřejnm zjmem.
74. stavn soud v řadě svch rozhodnut [např. nlezy ve věcech vedench pod sp. zn. Pl. S 16/93 (viz vše), sp. zn. Pl. S 36/93 (viz vše), sp. zn. Pl. S 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/96 (viz vše), sp. zn. Pl. S 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)] vyložil obsah stavnho principu rovnosti. Ztotožnil se v nich s chpnm rovnosti, jak ji vyjdřil stavn soud Česk a Slovensk Federativn Republiky ve svm nlezu z 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. S 22/92 (viz vše). stavn soud Česk a Slovensk Federativn Republiky v něm pojal rovnost jako kategorii relativn, jež vyžaduje odstraněn neodůvodněnch rozdlů. Zsadě rovnosti v prvech je proto třeba rozumět tak, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům nesm bt projevem libovůle, neplyne z n však zvěr, že by každmu muselo bt přiznno jakkoli prvo. Tento zvěr vyplv i z pravy člnků 1 až 4 zařazench pod obecn ustanoven Listiny. Ustanoven člnku 1 Listiny, jehož porušen je vslovně namtno, nelze vykldat izolovaně od dalšch obecnch člnků 2 až 4 Listiny, ale naopak je nutno pojmout je jako jedin celek. Z pravy těchto obecnch ustanoven je zřejm, že zkladn chrněn hodnoty vyjmenovan v člnku 3 Listiny nekoncipoval stavodrce jako absolutn. Totž održ i ustanoven člnku 4 Listiny, kter přmo předpokld existenci zkonem stanovench povinnost a omezen, ale i člnek 2 odst. 3 Listiny, v němž se předvd možnost uložit určit povinnosti či omezen. Rovněž mezinrodn instrumenty o lidskch prvech a mnoh rozhodnut mezinrodnch kontrolnch orgnů vychzej z toho, že ne každ nerovn zachzen s různmi subjekty lze kvalifikovat jako porušen principu rovnosti, tedy jako protiprvn diskriminaci jedněch subjektů ve srovnn se subjekty jinmi. Aby k porušen došlo, mus bt splněno několik podmnek: s různmi subjekty, kter se nachzej ve stejn nebo srovnateln situaci, se zachz rozdlnm způsobem, aniž by existovaly objektivn a rozumn důvody pro uplatněn rozdln přstup. stavn soud tmto odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: „rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy“ [sp. zn. Pl. S 36/93 (viz vše)]. Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn spatřuje přitom ve vyloučen libovůle. Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 ze dne 7. 6. 1995 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.): „nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny -“ [shodně nlez sp. zn. Pl. S 5/95 (viz vše)]. Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je tedy tmto založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod.
75. Určit zkonn prava, jež zvhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jinm, nemůže tedy bt sama o sobě bez dalšho označena za porušen principu rovnosti. Zkonodrce m určit prostor k vaze, zda takov preferenčn zachzen zakotv. Mus přitom dbt o to, aby zvhodňujc přstup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti (viz např. rozsudky Evropskho soudu pro lidsk prva ve věcech Abdulaziz, Cabales a Balkandali z r. 1985, 72; Lithgow z r. 1986, 177 a Inze z r. 1987, 41). V oblasti občanskch a politickch prv a svobod, již imanentně charakterizuje povinnost sttu zdržet se zsahů do nich, existuje pro preferenčn (tedy svou podstatou aktivn) zachzen s některmi subjekty obecně jen minimln prostor. Naproti tomu v oblasti prv hospodřskch, socilnch, kulturnch a menšinovch, v nichž je stt začast povinovn k aktivnm zsahům, jež maj odstranit křiklav aspekty nerovnosti mezi různmi skupinami složitě socilně, kulturně, profesně či jinak rozvrstven společnosti, disponuje zkonodrce logicky mnohem většm prostorem k uplatněn sv představy o přpustnch mezch faktick nerovnosti uvnitř n. Vol proto preferenčn zachzen mnohem častěji.
76. V tto souvislosti odkazuje stavn soud na vyjdřen Energetickho regulačnho řadu, kter konstatoval, že na zkladě v rozhodn době platn prvn pravy nemohl reagovat na situaci, kdy došlo k vraznmu meziročnmu poklesu měrnch investičnch nkladů na zřizovn těchto zdrojů v důsledku snžen cen fotovoltaickch panelů o vce než 40 % v roce 2009 odpovdajcm snženm vkupn ceny elektřiny z těchto zdrojů, neboť na zkladě zkona č. 180/2005 Sb. byl oprvněn meziročně snžit vkupn cenu elektřiny pro nov zdroje pouze o 5 %. Dky tomu došlo k velmi vznamnmu zvhodněn nově budovanch fotovoltaickch elektrren oproti ostatnm druhům obnovitelnch zdrojů, u kterch byla podpora stanovena optimlně. stavn soud ve světle vše uvedenho dospěl k zvěru, že pokud zkonodrce na zkladě kalkulac, z nichž vyplvaj snžen investičn nklady FVE v letech 2009 a 2010, přistoupil k zaveden novho prvnho institutu - odvodu - pouze ve vztahu k okruhu vrobců solrn energie, a to pouze těch, jejichž vrobny byly uvedeny do provozu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010, nelze než mt takov kritrium za racionln a stavně souladn. stavn soud nepřisvědčil navrhovatelům ani v tom, že takov zsah je zsahem nepřiměřenm (poměřovno procentulně rozdlem mezi sporou ceny elektrick energie pro koncovho zkaznka a vš odvodu). Takto navrhovateli předložen matematick pojet vztahu přiměřenosti mezi tvrzenm zsahem do jejich majetkovch prv a zkonodrcem přijatch opatřen nelze pro jejich zkreslen zjednodušen akceptovat. stavn soud, pokud jde o vši odvodu, respektive o stanoven hranice, nad kterou by již nebyl odvod stavně konformn, mus opětovně konstatovat, že je nutno v obdobnch fisklnch otzkch respektovat vůli zkonodrce k přijet jm zvolench opatřen, je přitom nutno trvat na splněn požadavku legitimnho zkonnho čelu prosazovanho racionlnmi prostředky a současnho vyloučen evidentn svvole. K legitimitě napadenmi ustanovenmi sledovanho cle a racionalitě zvolench prostředků se vyjdřil stavn soud již vše v bodě 72. Pokud jde o vyloučen svvole, zde posuzuje stavn soud mru finančnho zatžen ze strany dotčench subjektů, respektive jde o posouzen, zda se nejedn o zsah do prv, kter by překročil hranici, nad nž by již podroben provozovatelů FVE dodatečnmu odvodu a dalšm finančnm nstrojům vykročilo z mez stavnosti. stavn soud pot, co vzal v vahu skutečnost, že i po zaveden odvodu zůstane provozovatelům FVE zachovna patnctilet doba nvratnosti investic, k zvěru o svvolnosti dodatečnho zatžen provozovatelů FVE odvodem z elektřiny ze slunečnho zřen nedospěl.
77. stavn soud je přesvědčen, že z vše uvedench důvodů nen namstě poměřovat dotčenou prvn pravu navrhovateli zmněnm třstupňovm testem proporcionality, kter stavn soud definoval napřklad ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.). Tato zsada totiž vychz z premisy, že k zsahu do zkladnch prv či svobod, i když to jejich stavn prava nepředpokld, může dojt v přpadě jejich vzjemn kolize nebo v přpadě kolize s jinou stavně chrněnou hodnotou, jež nem povahu zkladnho prva a svobody - veřejn statek - [srov. nlez stavnho soudu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. S 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)]. V nyn projednvan věci nespatřuje stavn soud jako dominantn problm kolizi dvou či vce zkladnch prv či stavně chrněnch hodnot, nbrž zpochybněn stavnosti zkona, kter nepůsob zsah do stavně zaručench prv a svobod, ale ve svm důsledku působ snžen sttn podpory předpokldan zkonem dřvějšm. Nelze přitom přisvědčit navrhovatelům, že by takto zkonem nastaven vše podpory do budoucna vylučovala jakkoli nově zkonem stanoven daňov zatžen (regulaci). Takov požadavek na neměnnost prvn pravy nem oporu v platn prvn pravě, přičemž jak stavn soud vše konstatoval, jedn se v kontextu specifickch podmnek nyn projednvan věci o opatřen s činky toliko neprav retroaktivity.
IX.
Přezkum napadench ustanoven zkona č. 357/1992 Sb.
(daň darovac z bezplatně nabytch povolenek)
78. Předmětem daně darovac je ve smyslu 6 odst. 8 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn zkona č. 402/2010 Sb., bezplatn nabyt povolenek na emise sklenkovch plynů v letech 2011 a 2012 pro vrobu elektřiny v zařzen, kter k 1. lednu 2005 nebo později vyrbělo elektřinu na prodej třetm osobm a ve kterm probh z činnost, na kter se vztahuje obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů, pouze spalovn paliv (dle jen „bezplatně nabyt povolenka“) vrobcem elektřiny.
79. Zdaněn emisnch povolenek je dle navrhovatelů v rozporu s komunitrnm prvem, kter obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů upravuje ve směrnici 2003/87/ES. Z člnku 10 tto směrnice vyplv pro člensk stty povinnost zajistit pro obdob počnajc dnem 1. 1. 2008 alokaci minimlně 90 % z celkovho množstv emisnch povolenek zdarma, a to v souladu se schvlenm nrodnm alokačnm plnem. Svvolnm zavedenm zdaněn povolenek na emise sklenkovch plynů učiněnm v rozporu s legitimnmi očekvnmi provozovatelů zařzen zařazench do systmu obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů se tudž protistavně zasahuje do chrněnho prva vlastnit majetek.
80. Nrodn alokačn pln pro Českou republiku byl schvlen Evropskou komis rozhodnutm ze dne 26. 3. 2007 a byl nsledně přijat ve formě nařzen vldy č. 80/2008 Sb., o Nrodnm alokačnm plnu pro obchodovac obdob roků 2008-2012.
Nařzen vldy č. 80/2008 Sb., o Nrodnm alokačnm plnu pro obchodovac obdob roků 2008-2012:
Vlda nařizuje podle 8 odst. 5 zkona č. 695/2004 Sb., o podmnkch obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů a o změně některch zkonů:
1
(1) Vyhlašuje se Nrodn alokačn pln stanovc celkov množstv povolenek, kter bude vydno v každm kalendřnm roce obchodovacho obdob kalendřnch roků 2008-2012 (dle jen „obchodovac obdob“), a množstv povolenek, kter bude jednotlivm provozovatelům zařzen přiděleno v každm kalendřnm roce obchodovacho obdob.
(2) Přloha č. 1 k tomuto nařzen stanov celkov množstv povolenek, kter bude vydno v každm kalendřnm roce obchodovacho obdob. Přloha č. 2 k tomuto nařzen stanov množstv povolenek, kter bude jednotlivm provozovatelům zařzen přiděleno v každm kalendřnm roce obchodovacho obdob.
2
(1) Toto nařzen nabv činnosti dnem jeho vyhlšen.
(2) Toto nařzen pozbv platnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda vldy:
Ing. Topolnek v. r.
Mstopředseda vldy a ministr životnho prostřed:
RNDr. Bursk v. r.
Přloha 1: Celkov množstv povolenek, kter bude vydno v každm kalendřnm roce obchodovacho obdob
Přloha 2: Množstv povolenek, kter bude jednotlivm provozovatelům zařzen přiděleno v každm kalendřnm roce obchodovacho obdob
81. K nmitkm navrhovatelů poukazujcm na absenci kompetence Ministerstva životnho prostřed v cenov oblasti a s tm souvisejc veřejnoprvn podstatu povolenek, kter je v rozporu se soukromoprvnm charakterem předmětnch ustanoven (daň darovac), odkazuje stavn soud na podrobn vyjdřen Ministerstva financ, se kterm se ztotožňuje. Podle 7a odst. 2 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn zkona č. 402/2010 Sb., průměrnou tržn hodnotu povolenky k 28. noru přslušnho kalendřnho roku zveřejn Ministerstvo životnho prostřed způsobem umožňujcm dlkov přstup. Podle 16 odst. 1 psm. j) zkona č. 695/2004 Sb., o podmnkch obchodovn s povolenkami na emise sklenkovch plynů a o změně některch zkonů, ve zněn zkona č. 164/2010 Sb., Ministerstvo životnho prostřed zveřejňuje předpokldanou tržn hodnotu povolenky. Zkon č. 357/1992 Sb. tedy pouze stanov, že průměrnou tržn hodnotu povolenky zveřejn Ministerstvo životnho prostřed, nikoliv však, že Ministerstvo životnho prostřed určuje tržn hodnotu povolenky pro daňov čely. Pokud navrhovatel namtaj, že nov norma zdaňuje již vydan emisn povolenky, tak zde stavn soud přisvědčil zvěru předloženmu Ministerstvem financ, že nařzen vldy č. 80/2008 Sb., o Nrodnm alokačnm plnu pro obchodovac obdob roků 2008-2012, je pouhm přslibem nabyt povolenek provozovateli zařzen vypouštějcch sklenkov plyny, a to za předpokladu splněn zkonem stanovench podmnek. Samotn nabyt emisnch povolenek do majetku provozovatelů nastv každoročně okamžikem připsn konkrtnho počtu povolenek na čty provozovatelů. Vše uveden znamen, že od činnosti novely č. 402/2010 Sb., tj. od 1. ledna 2011, budou zdaňovny teprve v budoucnu nabvan povolenky, nejedn se tedy o prvn pravu ani nepravě retroaktivn. K otzce legitimnho očekvn dotčench subjektů pak nelze než odkzat na zvěry, kter stavn soud vyslovil k problematice odvodu za elektřinu ze slunečnho zřen.
X.
Přezkum napadench ustanoven zkona č. 346/2010 Sb.
(zrušen osvobozen od daně z přjmů)
82. Navrhovatel uvděj, že předmětn prvn prava platn již od roku 2002 je vrazem zjmu sttu na šetrnm užvn přrodnch zdrojů a ochraně přrodnho bohatstv (čl. 7 stavy) a je jako takov součst oprvněnho očekvn adrestů zkona, kteř i na n založili sv podnikatelsk plny v oboru energetiky z obnovitelnch zdrojů. Nsledkem napaden novely a způsobu jejho legislativnho proveden je tedy zsah do oprvněnho očekvn poplatnků, ale stejně tak založen nerovnosti mezi jejmi adresty; kritriem je zde opět doba uveden vrobnho zařzen do provozu.
83. Podle důvodov zprvy k zkonu č. 346/2010 Sb. napaden ustanoven reaguj na nutnost eliminovat všemi zkonnmi prostředky v současn době již neodůvodněnou nepřmou podporu vroby elektřiny z ekologickch zdrojů, zejmna ze solrnch zařzen, a proto zpřsňuj daňov režim u ekologickch zdrojů a zařzen tak, že dojde k ukončen osvobozen přjmů z provozu ekologickch zařzen. Předmětn prava současně směřuje k naplněn vznamnho veřejnho zjmu (zachovn stability cen energi, nezvyšovn veřejnho dluhu apod.), kterm by bylo možn v duchu judikatury stavnho soudu odůvodnit i potenciln zsah do legitimnho očekvn poplatnků.
84. Je tedy zřejm, že důvody a cle napaden prvn pravy, kterou bylo přistoupeno k zrušen osvobozen od daně z přjmů z provozu solrnch zařzen - 4 odst. 1 psm. e) a 19 odst. 1 psm. d) zkona č. 586/1992 Sb. - jsou totožn s důvody a cli přijet prvn pravy zakotvujc odvod za elektřinu ze slunečnho zřen, proto stavn soud odkazuje v tto čsti na body 65-77 odůvodněn tohoto nlezu, kter na danou problematiku plně dopadaj. Pro plnost v tto souvislosti stavn soud dodv, že bylo přistoupeno ke zrušen osvobozen od daně z přjmů i u ostatnch ekologickch zařzen. Toto osvobozen mohli poplatnci využt naposledy za zdaňovac obdob, kter započalo v roce 2010, což znamen, že se změna vztahuje i na poplatnky, kteř uvedli ekologick zdroje a zařzen do provozu před nabytm činnosti tto novely.
XI.
Zvěr
85. stavn soud m v nyn projednvan věci za to, že volba zkonnch opatřen směřujcch k omezen sttn podpory vroby energie ze slunečnho zřen je za podmnek zachovn garanc v rukou zkonodrce. Princip prvn jistoty totiž nelze ztotožnit s požadavkem na absolutn neměnnost prvn pravy, ta podlh mimo jin socilně-ekonomickm změnm a nrokům kladenm na stabilitu sttnho rozpočtu.
86. V tto souvislosti stavn soud neodhlž od skutečnosti, že to byl stt, kter zkonem zaručil garance patnctilet doby nvratnosti investic a vše vnosů za jednotku elektřiny z obnovitelnch zdrojů, a tm motivoval dotčen subjekty k podnikatelsk činnosti v oblasti vroby energie z obnovitelnch zdrojů. Jak však bylo shora uvedeno, považuje stavn soud současně za legitimn, pokud zkonodrce přistoup po objektivně zjištěn změně poměrů na straně investic do FVE k regulaci podpory vroby energie z OZE tak, aby byla zachovna rovnovha mezi vstupy a vnosy nastaven původnm zněnm zkona č. 180/2005 Sb., kter byla vyjdřena patnctiletou nvratnost investice a pevně danou vš vnosů. stavn soud přesto, že si vyždal řadu podkladů a technickch dajů tkajcch se dan problematiky, však nen a nemůže bt schopen v abstraktnm přezkumu jednoznačně dospět k zvěru, že v každm jednotlivm přpadě jsou po zaveden odvodu a dalšch navrhovateli napadench opatřen tyto zkonn zruky naplněny.
87. V rovině abstraktnho přezkumu normy je tedy zřejm, že zkonodrce uplatnil při přijet napadench ustanoven racionln zklad rozlišovn vrobců, na kter napaden prava dopad, a na kter nikoliv. Jsou jm objektivně zjistiteln vrazně snžen investičn nklady na zřzen FVE v letech 2009 a 2010. V tto rovině nejsou rozhodn dalš podnikatelsk a ekonomick parametry jednotlivch FVE zahrnujc individuln smluvn podmnky, metodu financovn či volbu technologi. Odvětv vroby elektrick energie ze slunečnho zřen zůstv nadle z veřejnch prostředků dotovno vce než jin odvětv. Lze pouze připomenout, že dotačn politika sttu v oblasti podpory FVE spočvala (a spočv) ve snaze kompenzovat prvě vysok nklady na pořzen přslušnch technologi s ohledem na jejich postupn technick vvoj. V tomto ohledu regulace trhu v podobě odvodu obstoj, neboť je podložena konkrtn změnou tržnch podmnek, a to jak ve vztahu k dlouhodob nvratnosti vložench investic, což je otzka, kterou nelze v předstihu uzavřt, tak ve vztahu k dlouhodobmu zachovn vnosů. Z řzen před stavnm soudem nevzešlo zjištěn, že vnosem ve smyslu 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb. je určit konkrtn vše „čistho“ zisku. Ostatně tato otzka je otzkou vkladu jednoduchho prva, resp. z hlediska ochrany vlastnickho prva sama nedosahuje stavněprvn intenzity.
88. stavn soud na tomto mstě zdůrazňuje, že při abstraktnm přezkumu stavnosti nen schopen objektivně prokzat nebo hypoteticky vymodelovat všechny mysliteln situace, kter napaden ustanoven v individulnm přpadě mohou vyvolat. Předmětem posouzen tedy nyn nemohou bt ani specifick přpady jednotlivch vrobců, u nichž s přihldnutm ke konkrtnm okolnostem, s přihldnutm k mře podnikatelskho a ekonomickho rizika může stavn soud sv posouzen upřesnit v budoucnu [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 9/07, bod 54 (viz vše)]. stavn soud považuje za samozřejm a určujc pro nalzn prva, že vždy je nezbytn vychzet z individulnch rozměrů každho jednotlivho přpadu, kter jsou založeny na zjištěnch skutkovch okolnostech. Mnoh přpady a jejich specifick okolnosti mohou bt značně komplikovan a netypick; to však nevyvazuje obecn soudy z povinnosti udělat vše pro spravedliv řešen, jakkoliv se to může jevit složit. Zjevně nelze vyloučit, že v individulnch přpadech dolehne někter z napadench ustanoven na vrobce jako likvidačn („rdousc efekt“) či zasahujc samotnou majetkovou podstatu vrobce v rozporu s čl. 11 Listiny - tedy protistavně. Zde bude nutno hodnotit jak dodržen garanc ve smyslu 6 odst. 1 zkona č. 180/2005 Sb. v jejich dlouhodobm (patnctiletm) trvn, tak okamžit (průběžn) činky napadench ustanoven, aby byl v takovm vjimečnm přpadě vznikl nrok ochrněn.
89. V tomto směru stavn soud zdůrazňuje, že vzhledem k faktickm činkům, kter na regulovanm trhu se slunečn elektřinou odvod podle 7a a nsl. zkona č. 180/2005 Sb. vyvolv, a to zejmna s ohledem na nrazov charakter odvodu, kter teoreticky může (aniž by to v tomto řzen bylo předmětem dokazovn) mt likvidačn činky projevujc se neschopnost vrobců dostt svm jinak průběžně plněnm zvazkům (vše formulovno tž jako nedostatečn cash flow), kter byly nastaveny ještě před činnost zkona, lze zroveň vyžadovat po zkonodrci zajištěn mechanismu, jenž umožn individuln přstup k vrobcům, kteř, i kdyby při zvžen podnikatelskho rizika předvdali přijet určitch restrikc v budoucnu, nemohli předvdat jejich konkrtn podobu a okamžit činky. Jestliže zkon č. 180/2005 Sb. sm takov zvlštn mechanismus neobsahuje, považuje stavn soud za nezbytn vykldat prvn řd takovm způsobem, kter by eventulnm likvidačnm činkům odvodu podle 7a a nsl. zkona č. 180/2005 Sb. mohl předejt. Možnost takov interpretace skt napřklad institut posečkn podle 156 a nsl. zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd, ve zněn pozdějšch předpisů, kter by při interpretaci zvažovan stavnm soudem umožnil ve vjimečnch a odůvodněnch přpadech na ždost daňovho subjektu povolit posečkn hrady odvodu pltcem, popřpadě rozložen jeho hrady na spltky. Ze stanoviska Ministerstva financ vyždanho stavnm soudem k aktulnmu vkladu a aplikaci 156 a 157 daňovho řdu na odvod podle 7a a nsl. zkona č. 180/2005 Sb. vyplv, že institut mohou využt i pltci odvodu z elektřiny ze slunečnho zřen. V tomto stanovisku Ministerstva financ se podv mimo jin nsledujc: „Daňov řd [-] sprvci daně (odvodu) umožňuje využt institut posečkn i z moci ředn, tj. bez předchoz ždosti. Daňov subjekt by však s ohledem na možnost přičinit se vlastn aktivitou (podnm ždosti) o to, že se sprvce daně bude naplněnm podmnek posečkn zabvat, jakož i s ohledem na princip vigilantibus iura scripta sunt, neměl bezmezně spolhat na to, že sprvce daně bude konat ex officio. [-] V přpadě odvodu z elektřiny ze slunečnho zřen je to jen a pouze pltce odvodu, kter m povinnost odvst sražen odvod. Vedle toho m tž povinnost odvod srazit nebo vybrat. [-] Na sražen odvodu institut posečkn z povahy věci uplatnit nelze. [-] O něco jin situace nastane v přpadě, kdy pltce odvodu namsto sržky uplatn možnost odvod od poplatnka vybrat. Metoda vybrn se od sržky odlišuje tm, že k vybrn dochz nezvisle na vplatě vkupn ceny nebo zelenho bonusu (zpravidla tedy ex post). Tato konstrukce umožňuje pltci odvodu, aby poplatnkovi vyplatil vkupn cenu nebo zelen bonus bez toho, aby z něj srazil odvod. [-] Pokud by pltce odvodu doclil posečkn hrady, mohl by ‚posečkat‘ s vběrem odvodu od poplatnka. [-] Z vše uvedenho vyplv, že v přpadě, kdy pltce odvodu zvol metodu vběru odvodu (v tomto nen zkonem nikterak omezen), mohlo by v přpadě posečkn dojt k zohledněn důvodů uvedench v 156 odst. 1 psm. a) a c) daňovho řdu na straně poplatnka. Pltce odvodu by mohl v ždosti argumentovat tm, že posečkn odvodu žd za čelem toho, aby mohl oddlit dobu, ve kter bude realizovat vběr odvodu od poplatnka, u něhož by jinak nastala vžn jma, resp. znik podnikn. Předpokladem pro to ovšem bude součinnost samotnho poplatnka, u něhož se pak bude zkoumat objektivn naplněn těchto podmnek.“ Nen vyloučena ani možnost pltce dt podnět sprvci odvodu k tomu, aby upustil od předepsn roku z posečkn v souladu s 157 odst. 7 daňovho řdu. Jako dalš eventuln přklad zmrněn aktulnch dopadů odvodu je ve stanovisku Ministerstva financ zmněna „aplikace institutu prodloužen lhůty ( 36 daňovho řdu), kde je diskrečn pravomoc sprvce daně (odvodu) uvozena obecnm kritriem naplněn ‚zvažnch důvodů‘. Pltce odvodu dky tomuto institutu může ždat prodloužen lhůty pro podn vyčtovn, na kterou je navzna lhůta splatnosti odvodu. Argumentovat může obdobně jako u posečkn tm, že odkladem hrady odvodu bude moci oddlit okamžik, kdy zrealizuje vběr odvodu od poplatnka, kter by se jinak dostal do tživ situace.“. S ohledem na stanovisko Ministerstva financ tedy stavn soud dospěl k takovmu vkladu vše citovanch ustanoven daňovho řdu, podle něhož je povinnost sprvce daně vytvořit koordinovan praktick postupy směřujc v odůvodněnch přpadech k vběru odvodu vběrem, nikoliv sržkou, ze strany pltce odvodu, a to s clem umožnit daňovmu poplatnkovi přstup k institutům posečkn, rozložen hrady daně na spltky či prodloužen lhůty. V konkrtn rovině m tento postup za cl umožnit provozovateli FVE překlenout obdob, kdy by se z důvodu nedostatku volnch prostředků (cash flow) způsobenho placenm odvodu nebyl schopen udržet v podnikatelskm prostřed a byl by nucen sv podnikn ukončit.
90. stavn soud shrnuje, že jakkoli došlo přijetm napadench ustanoven ke snžen podpory poskytovan provozovatelům FVE, nejednalo se ze shora uvedench důvodů o zsah, kter by ve svm důsledku znamenal porušen stavně zaručench prv dotčench subjektů, ať již se jedn o prvo vlastnick či svobodu podnikn, přpadně nerespektovn zkladnch nležitost demokratickho a prvnho sttu, jak se domnvaj navrhovatel. S ohledem na orientačn vpočty předložen v řzen před stavnm soudem lze předevšm uzavřt, že předpokldan patnctilet doba nvratnosti investice nebyla přijetm napadench ustanoven zsadnm způsobem zpochybněna, což je vchozm stanoviskem vldy, kter nebylo ze strany navrhovatelů přesvědčivě zpochybněno.
91. Poněvadž všichni častnci, jakož i vedlejš častnk řzen, souhlasili s upuštěnm od stnho jednn před stavnm soudem, a protože i podle přesvědčen stavnho soudu nelze od stnho jednn očekvat dalš objasněn věci, bylo od něho upuštěno ( 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu).
92. stavn soud na zkladě vše uvedenho shledal, že napaden ustanoven nejsou v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, a nvrh proto podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.