Ve věci návrhu na zrušení § 83a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů 219/2010 účinný od 08.07.2010
| Schválené: | 08.06.2010 |
| Účinnost od: | 08.07.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Opatření věcí důležitých pro trestní řízení., Důkazní prostředky (důkazy) v trestním řízení. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 8. června 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu II. senátu Ústavního soudu na zrušení § 83a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:
1 pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 30, str. 349, vyhlášen pod č. 37/2007 Sb.
2 pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 14, usn. č. 32, str. 309
Ustanovení § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, které znějí: " , v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce." se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
I. A) Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. V řzen o stavn stžnosti vedenm pod sp. zn. II. S 1414/07 se stěžovatelka Ing. M. B. van S. domhala zrušen usnesen Nejvyššho soudu ze dne 28. 2. 2007 sp. zn. 3 Tdo 161/2007, rozsudku Krajskho soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2006 sp. zn. 9 To 255/2006 a rozsudku Okresnho soudu Plzeň-jih ze dne 8. 2. 2006 č. j. 2 T 127/2005-1028, neboť měla za to, že jimi obecn soudy porušily jej zkladn prva garantovan čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), a dle měl bt porušen čl. 4 odst. 1, 2 a 4 Listiny. Na zkladě vše citovanch rozhodnut obecnch soudů byla stěžovatelka uznna vinnou ze spchn trestnho činu nedovolen vroby a držen omamnch a psychotropnch ltek a jedů podle 187 odst. 1 a odst. 2 psm. a) trestnho zkona a odsouzena k trestu odnět svobody v trvn 2 let s podmněnm odkladem na dobu 2 roků.
2. Stěžovatelka v stavn stžnosti vyjdřila zejmna pochybnosti ohledně zkonnosti proveden domovn prohldky i prohldky jinch prostor, neboť byla toho nzoru, že k jejich proveden nebyly splněny zkonn podmnky, a proto k těmto důkazům neměly obecn soudy vůbec přihlžet.
3. Druh sent stavnho soudu nepovažoval za stavně konformn, aby trestn řd jako zkonn předpis upravujc v trestnch věcech stanoven postup ( 82 a nsl.) určoval podmnky, za nichž je přpustn narušit prvo každho jednotlivce na soukrom vkonem domovn prohldky ( 83) odlišně (přsněji) než v přpadě vkonu prohldky jinch prostor a pozemků ( 83a), ačkoliv prohldka jinch prostor nepochybně rovněž představuje zsah do prva každho jednotlivce na soukrom, a to v obdobnm rozsahu jako v přpadě domovn prohldky.
4. Druh sent stavnho soudu tak dospěl k zvěru, že ustanoven 83a odst. 1 trestnho řdu (dle tž jen "tr. řd") je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. Proto usnesenm ze dne 26. 2. 2009 sp. zn. II. S 1414/07 řzen o stavn stžnosti přerušil podle 78 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o stavnm soudu") a podal plnu stavnho soudu nvrh na zrušen 83a odst. 1 tr. řdu podle 64 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu.
I. B) Vyjdřen častnků řzen
5. stavn soud podle ustanoven 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadench ustanoven Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.
6. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky zastoupen předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem ve svm vyjdřen ze dne 21. 4. 2009 pouze rekapitulovala průběh legislativnho procesu vedoucho k přijet platnho zněn napadenho ustanoven 83a tr. řdu. Zroveň vyslovila souhlas s upuštěnm od stnho jednn.
7. Sent Parlamentu Česk republiky zastoupen předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou ve vyjdřen ze dne 22. 4. 2009 rovněž popsal legislativn proceduru přijet platnho zněn napadenho ustanoven 83a tr. řdu (novela tr. řdu proveden zkonem č. 265/2001 Sb.) Sentem. Dle uvedl, že s ohledem na obsah rozpravy při přijmn dan novely vztahujc se k oprvněn sttnho zstupce při tzv. prodlužovn vazby v přpravnm řzen lze usuzovat, že se přikln k nzoru předkladatele novely, že sttn zstupce se podle novely stv skutečnm pnem přpravnho řzen a jeho loha tak nabv vrazn poslen justičn charakteristiky. Sent se většinově ztotožnil s tm, že předložen prava ve svm celku sleduje věcně i prvně progresivn směr k tzv. průchodnosti a vymahatelnosti prva. Rovněž Sent vyjdřil souhlas s upuštěnm od stnho jednn.
II.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
8. Nvrh na zrušen 83a odst. 1 trestnho řdu pro jeho rozpor s stavnm pořdkem Česk republiky byl podn II. sentem stavnho soudu v rmci řzen o stavn stžnosti stěžovatelky Ing. M. B. van S., veden pod sp. zn. II. S 1414/07, kdy podstatou stavn stžnosti byl mimo jin nesouhlas stěžovatelky s postupem obecnch soudů při posouzen zkonnosti proveden prohldky jinch prostor a pozemků, jejž podmnky jsou obsahem napadenho ustanoven trestnho řdu. Jedn se tedy o nvrh podan v souladu s 64 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu, a podmnky aktivn legitimace k jeho podn byly proto splněny.
III.
stavn konformita legislativnho procesu
9. Při řzen o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle tž jen "stava") ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu mus stavn soud nejprve zkoumat, zda byl předmětn zkon přijat a vydn stavně předepsanm způsobem [k algoritmu přezkumu v řzen o kontrole norem viz bod 61 nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)1].
10. Ve vztahu k zkonu č. 558/1991 Sb., kterm se měn a doplňuje trestn řd a zkon o ochraně sttnho tajemstv, na jehož zkladě bylo s činnost od 1. 1. 1992 dotčen zkonn ustanoven 83a vloženo do trestnho řdu, stavn soud nezjišťoval, zda byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, jelikož u prvnch předpisů vydanch dřve, než nabyla činnosti stava, je stavn soud oprvněn přezkoumvat toliko jejich obsahov soulad se soudobm stavnm pořdkem, nikoli však stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn pravomoci [viz usnesen stavnho soudu sp. zn. Pl. S 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)2].
11. V obdob od 1. 1. 1993, tj. ode dne nabyt činnosti stavy Česk republiky, došlo k nsledujcm změnm dotčenho zkonnho ustanoven. K prvn změně došlo s činnost ode dne 1. 1. 1994, a to zkonem č. 292/1993 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, a zkon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcch. Poslze bylo napaden ustanoven změněno jednak v souvislosti s přijetm zkona č. 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv, jednak zkonem č. 265/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony.
12. Vzhledem k okolnosti, že změny napadenho ustanoven zaveden vše citovanmi zkony měly převžně charakter legislativně-technickch změn nemajc na samotn obsah napadenho ustanoven zsadn vliv, stavn soud s ohledem na principy procesn ekonomie v projednvanm přpadě upustil od bližšho přezkumu citovanch zkonů z hlediska toho, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, a omezil se pouze, s přihldnutm k vyjdřenm Poslaneck sněmovny a Sentu, na formln ověřen průběhu legislativnho procesu jejich přijet z veřejně dostupnch informačnch zdrojů (usnesen a sněmovn tisky dostupn v digitln knihovně na webovch strnkch Poslaneck sněmovny a Sentu na www.psp.cz a www.senat.cz). stavn soud tak dospěl k zvěru, že citovan zkony byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Proto přistoupil k přezkumu obsahu napadenho ustanoven 83a odst. 1 tr. řdu z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].
IV.
Dikce napadenho ustanoven
13. Napaden ustanoven 83a odst. 1 zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zn:
83a
Přkaz k prohldce jinch prostor a pozemků
(1) Nařdit prohldku jinch prostor nebo pozemků je oprvněn předseda sentu, v přpravnm řzen sttn zstupce nebo policejn orgn. Policejn orgn k tomu potřebuje předchoz souhlas sttnho zstupce. Přkaz mus bt vydn psemně a mus bt odůvodněn. Doruč se uživateli dotčench prostor nebo pozemků, a nebyl-li zastižen při prohldce, bezprostředně po odpadnut překžky, kter doručen brn.
V.
Referenčn hlediska pro posouzen nvrhu
V. A) Nedotknutelnost soukromho života a obydl jako zkladnch prv a vymezen pojmu obydl
14. Sthn trestnch činů a spravedliv potrestn jejich pachatelů je stavně aprobovatelnm veřejnm zjmem, jehož podstatou je přenesen odpovědnosti za postihovn nejzvažnějšch porušovn zkladnch prv a svobod fyzickmi a prvnickmi osobami na stt. Umožňuje-li trestn prvo realizaci veřejnho zjmu na sthn trestn činnosti pomoc robustnch a osobn integritu jednotlivce omezujcch nstrojů, pak jejich použit mus respektovat stavněprvn limity, neboť jejich použit sebou nese vžn omezen zkladnch prv a svobod jednotlivce. K omezen osobn integrity a soukrom (tj. k prolomen respektu k nim) tak může ze strany veřejn moci dojt jen zcela vjimečně a jen tehdy, je-li to v demokratick společnosti nezbytn a čelu sledovanho veřejnm zjmem nelze doshnout jinak [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549), dostupn rovněž v elektronick databzi rozhodnut http://nalus.usoud.cz].
15. V přpadě vkonu domovn prohldky či prohldky jinch prostor se jedn zejmna o omezen zkladnho prva osoby na nedotknutelnost jejho obydl, kterou garantuje čl. 12 odst. 1 Listiny, podle něhož "Obydl je nedotknuteln. Nen dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydl.". Rovněž mluva o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva") v čl. 8 odst. 1 garantuje toto zkladn prvo, když stanov že: "Každ m prvo na respektovn svho soukromho a rodinnho života, obydl a korespondence.", a stejně tak Mezinrodn pakt o občanskch a politickch prvech (dle jen "Pakt") v čl. 17 garantuje jednotlivci toto zkladn prvo chrnc jej proti "svvolnmu zasahovn do soukromho života, do rodiny, domova nebo korespondence".
16. Zatmco čl. 8 odst. 1 mluvy garantuje respekt (ze strany veřejn moci) mimo jin k soukrommu a rodinnmu životu a obydl, tj. formuluje zkladn prvo, resp. svobodu v jejich klasick, tj. negativn funkci, deklaruje čl. 12 odst. 1 Listiny nedotknutelnost obydl, přičemž tato formulace je zcela zjevně otevřena jak k interpretaci negativnho, tak pozitivnho prva na ochranu nedotknutelnosti obydl před jeho narušovnm ze strany třetch osob. Samotn textuln rozdl obou ustanoven je však třeba považovat za marginln, neboť v Evropě se ustlil vklad klasickch zkladnch prv a politickch prv, ať jsou formulovna jakkoliv, ve dvou funkčnch polohch. Prvn funkce vyžaduje respekt veřejn moci k zkladnm prvům, tj. prva působ jako prva negativn, plnc funkci obrany jednotlivců před buď přlišnmi anebo zcela nepatřičnmi vstupy veřejn moci do svobodnho prostoru jednotlivce, kter jej autonomně vyplňuje svmi kony jako projevy sv svobodn vůle. Druh v Evropě uznvan funkce zkladnch prv je funkce ochrann. Ta naopak zavazuje veřejnou moc, resp. stt a předevšm zkonodrce a exekutivu k aktivn činnosti (legislativn či sprvn), a to jednak za čelem ochrany zkladnch prv před možnmi zsahy ze strany třetch (soukromch) osob, anebo ochrann funkce zkladnho prva vyžaduje, aby veřejn moc vyvinula činnost, kter m vytvořit podmnky pro realizaci zkladnch prv. Obě zmněn funkce zkladnch prv jsou přitom považovny za rovnocenn. Protože tměř každ zkon obsahuje určit omezen zkladnch prv, a protože jeho čelem je stejně často ochrana jinch zkladnch prv anebo ochrana stavou aprobovanch veřejnch statků, je kolem zkonodrce uvst ony dva konkurujc si statky pokud možno do rovnovhy tak, aby byly oba v co nejvyšš mře zachovny. Při uznvan absenci hierarchie zkladnch prv nen jin cesty, než vyvažovn konkurujcch si zkladnch prv, přičemž nesm bt zkonodrcem vykonno ani "přliš mnoho" ani "přliš mlo". (K funkcm zkl. prv viz např. Grimm, D.: The protective function of the state in European and US constitutionalism, Council of Europe Publishing, Strasbourg s. 119 a nsl., nebo rozhodnut německho Spolkovho stavnho soudu BVerfGE 39, 1 (42)).
17. stavn soud ve sv judikatuře zřetelně vymezil vznam, kter je třeba stavně garantovanmu prvu na nedotknutelnost obydl podle čl. 12 Listiny přisuzovat. V nlezu sp. zn. III. S 287/96 ze dne 22. 5. 1997 (N 62/8 SbNU 119) konstatoval, že "Domovn svoboda jako stavně zaručen prvo plynouc z čl. 12 Listiny svou povahou a vznamem spad mezi zkladn lidsk prva a svobody, neboť spolu se svobodou osobn a dalšmi stavně zaručenmi zkladnmi prvy dotvř osobnostn sfru jedince, jehož individuln integritu, jako zcela nezbytnou podmnku důstojn existence jedince a rozvoje lidskho života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chrnit; zcela prvem proto spad tato ochrana pod ochranu stavn, neboť - posuzovno jen z poněkud jinho hlediska - jde o vraz cty k prvům a svobodm člověka a občana (čl. 1 stavy)." [obdobně srov. nlez sp. zn. I. S 201/01 ze dne 10. 10. 2001 (N 147/24 SbNU 59) či nlez sp. zn. II. S 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239)]. Prvo garantovan ustanovenm čl. 12 Listiny tak zce souvis s prvy garantovanmi čl. 7, 8 a 10 Listiny, kter společně vytvř osobnostn (soukromou) sfru každho jednotlivce, kterou prvo garantovan čl. 12 Listiny prostorově vymezuje obydlm.
18. Listina ani mluva samozřejmě blže nespecifikuje obsah institutu obydl. Ustanovenm 82 odst. 1 tr. řdu, judikaturou obecnch soudů i českou trestněprvn doktrnou je institut obydl definovn jako prostor sloužc k bydlen (byty, rodinn domky, rekreačn chaty, bytov nhrady, mstnosti v zařzench určench k trvalmu bydlen jako koleje a ubytovny, ale i pronajat hotelov pokoj apod.) a prostory k němu nležejc, za kter je třeba považovat všechny prostory, k jejichž užvn opravňuje vlastnick titul nebo jin prvn titul, kter opravňuje k užvn danho prostoru k bydlen či obvn. Zpravidla půjde o njemn či podnjemn smlouvu, avšak titulem může bt např. i věcn břemeno. Prva na nedotknutelnost obydl se dle panujcch nzorů nemůže domhat ten, kdo v něm bydl neoprvněně. Naopak pod pojem obydl nejsou zahrnovny prostory nesloužc k bydlen (jin prostory) ve smyslu 82 odst. 2 tr. řdu, za kter jsou považovny zejmna tzv. nebytov prostory jako kancelře, dlny, tovrn haly, skladiště, živnostensk provozovny, ale i samostatně stojc garže, kter nejsou součst obydl (srov. Šmal, P. a kol.: Trestn řd, komentř, I. dl, 5. vydn, C. H. Beck, Praha 2005, str. 629n., či poněkud odlišně Klma, K. a kol.: Komentř k stavě a Listině, Nakl. A. Čeněk, Plzeň 2005, str. 693).
19. Oproti naznačenmu podstavnmu vymezen institutu obydl stav judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen "ESLP") na širšm pojet institutu obydl pro čely stanoven rozsahu zkladnho prva garantovanho čl. 8 odst. 1 mluvy a vychz z jeho těsnho sepět s prvem na soukrom život. Širš pojet institutu obydl shledal ESLP při interpretaci mluvy ve světle dnešnch podmnek, a to v souladu s clem sledovanm čl. 8 mluvy, tj. ochranou soukrom osob před neoprvněnmi zsahy ze strany veřejn moci, neboť v modern době nelze vst ostr prostorov oddělen soukrom v mstech užvanch k bydlen a soukrom realizovanho v pracovnm prostřed osoby. Proto ESLP pod prvo na respektovn obydl podle čl. 8 odst. 1 mluvy zahrnuje i požadavek respektu k soukrom sdla společnosti, poboček či provozoven prvnickch osob (srov. rozhodnut ze dne 16. 4. 2002 ve věci Socit Colas Est. proti Francii), kancelřskch prostor (srov. rozhodnut ze dne 25. 2. 1993 ve věci Crmieux proti Francii či rozhodnut ze dne 25. 2. 1993 ve věci Miailhe proti Francii) nebo prostor advoktnch kancelř (srov. rozhodnut ze dne 12. 12. 1992 ve věci Niemietz proti Německu). Dodal přitom, že omezen pojmu obydl způsobem, kter by vylučoval msta vkonu povoln, nen vždy možn, když stač poukzat na prolnn a nemožnost odlišen osobnch aktivit jednotlivce od jeho aktivit pracovnch (Niemietz proti Německu, 29 a 31). K prvě citovan judikatuře stavn soud dodv, že byť maj prv tři citovan rozhodnut zklad v domcm sprvnm řzen, jde o judikaturu použitelnou i v danm přpadě, kter se tk přezkumu trestněprvn pravy, a to za použit argumentu a fortiori, neboť je zřejm, že nstroje trestněprvn maj ještě intenzivnějš dopad do sfry zkladnch prv, nehledě k faktu, že ESLP autonomně a bez ohledu na nrodn klasifikaci vymezuje pojem trestnho činu. Rovněž posledně uveden rozhodnut je pro posouzen danho přpadu relevantn, neboť se vyjadřuje k extenzi prva na soukrom.
20. Obdobn přstup zastv i judikatura zahraničnch stavnch soudů a tamn konstitucionalistika. Např. judikatura německho Spolkovho stavnho soudu institut obydl (Wohnung) ve smyslu čl. 13 Zkladnho zkona SRN, jmž je garantovno prvo na nedotknutelnost obydl a jsou blže upraveny podmnky jeho omezen, vykld rovněž šřeji. Respektu a ochrany požv nejen soukrom v prostorch sloužcch k bydlen (obydl v užšm slova smyslu), nbrž např. i prodejny, kancelřsk prostory, živnostensk provozovny, řemeslnick vrobny, sklady či zemědělsk stavby atd., tj. msta, kde je vykonvna pracovn či podnikatelsk činnost. Německ doktrna vychz z nzoru, že autonomn naplňovn soukromho života a pracovn aktivity spolu zce souvisej. Ani otevřen obchodnch prostor veřejnosti nevede ke ztrtě jejich ochrany skrze prvo na soukrom, resp. nedotknuteln obydl. Intenzita zmněnho prva však kles a odůvodněn jeho omezen podlh v takovm přpadě jinm předpokladům. Přesto je třeba vyjt z toho, že ani takov obchodn prostory nejsou přstupny veřejnosti bez omezen. O vstupu do nich rozhoduje jen vůle jejich uživatele (srov. Mangoldt, H., Klein, F., Starck, Ch.: Kommentar zum GG, Band I., 5. vyd., Verlag Franz Vahlen, Mnchen 2005, s. 1235n. a judikatura německho Spolkovho stavnho soudu tam uveden).
21. ESLP a německ Spolkov stavn soud se při interpretaci prva na soukrom v prostorov podobě, tj. prva na respektovn a ochranu obydl před zsahy zvenč, neomezuj jen na ochranu prostor užvanch k bydlen, nbrž považuj prvo na respekt a ochranu obydl společně s prvem na nedotknutelnost osoby a soukrom a s prvem na ochranu osobn svobody a důstojnosti za nedlnou součst soukrom sfry každho jednotlivce, v přpadě obydl vymezenou prostorově.
V. B) Funkce soudu při povolovn zsahu do prva na nedotknutelnost obydl
22. Jak již stavn soud vše konstatoval, maj-li bt použity robustn a zkladn prva a svobody jednotlivce omezujc nstroje při prosazovn veřejnho zjmu na sthn trestn činnosti, je třeba, aby se pohybovaly v stavněprvnch limitech. "Trestn prvo určuje hranici mezi trestn moc sttu a svobodou jednotlivcovou v tom myslu, aby vkon trestn moci sttn nestal se proti jednotlivci nstrojem libovůle dočasnch držitelů sttn moci." (srov. Kallab, J.: Zločin a trest, vahy o zkladech trestnho prva, J. R. Vilmek, Praha 1916, str. 8). Z hlediska imperativu stavněprvnch limitů při použit nstrojů trestnho procesu je třeba konstatovat, že přpustn je zsah do zkladnho prva nebo svobody jednotlivce ze strany sttn moci jen tehdy, jde-li o zsah v demokratick společnosti nezbytn, a je-li akceptovateln z pohledu zkonn existence a dodržen činnch a konkrtnch zruk proti libovůli. Esenciln předpoklady spravedlivho procesu totiž vyžaduj, aby byl jednotlivec vybaven dostatečnmi garancemi proti možnmu zneužit pravomoci ze strany veřejn moci [např. nlez sp. zn. II. S 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83) či nlez sp. zn. II. S 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489), dostupn rovněž v elektronick databzi rozhodnut http://nalus.usoud.cz, a dalš].
23. Tyto zruky představuje předevšm soudn kontrola těch nejintenzivnějšch zsahů do zkladnch prv a svobod osob, neboť i v trestnm řzen je povinnost soudů poskytovat ochranu zkladnm prvům a svobodm jednotlivců (čl. 4 stavy). Ostatně i čl. 13 mluvy explicitně vyžaduje, aby osoba, jejž zkladn prva byla dle jejho nzoru porušena, měla k dispozici činn prostředek npravy před nrodnm "orgnem", kter je třeba interpretovat v nvaznosti na čl. 4 stavy. Je tak nepřpustn, aby se soud, resp. soudce dostal do pozice pouhho "pomocnka" veřejn žaloby, neboť ze samotn podstaty institutu soudu (soudce) plyne požadavek jeho naprost nestrannosti a nezvislosti [v nlezu sp. zn. Pl. S 11/04 ze dne 26. 4. 2005 (N 89/37 SbNU 207; 220/2005 Sb.) stavn soud mj. uvedl: "Nestrannost a nezvislost v objektivn poloze se na obecn rovni posuzuj z hlediska vztahu k ostatnm mocenskm složkm (princip dělby moci), z hlediska schopnosti aktrů (s potencilnm zjmem na určitm vsledku či průběhu sporu) ovlivnit vznik, trvn a znik funkce člena soudnho orgnu (tribunlu). Soudci a členov orgnů soudnho typu proto mus mt dostatečně nezvisl status, kter vylučuje přm či zprostředkovan působen na rozhodovac činnost. Existence ochrany proti vnějšm tlakům je posuzovna např. jak z hlediska existence potenciln možnosti ovlivnit kariru soudce, tak možnost přivodit znik jeho funkce. Ke statusu nezvislosti nesporně patř i garance finančn nezvislosti. Jen tehdy dostv formln přkaz neřdit se cizmi pokyny materiln obsah a jen tak je zajištěna neutralita a distance od stran."].
24. Při posuzovn nestrannosti a nezvislosti nelze zcela odhldnout ani od jevov strnky věci, kdy je za validn kritrium považovno i tzv. zdn nezvislosti a nestrannosti pro třet osoby, neboť prvě tento aspekt je důležit pro zaručen důvěry v soudn rozhodovn. Toto kritrium reflektuje sociln povahu soudnho rozhodovn, z nž vyplv, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivn, tak v objektivn poloze) reln důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezvislosti, nelze přehlžet přpadnou existenci kolektivnho přesvědčen, že takov důvod existuje (srov. k tomu vše citovan nlez sp. zn. Pl. S 11/04 či rozhodnut ESLP ze dne 23. 6. 1981 ve věci Le Compte, Van Leuven a de Meyere proti Belgii).
25. V přpadě užit trestněprvnch nstrojů omezujcch zkladn prva a svobody jednotlivce (zejm. domovn prohldka, prohldka jinch prostor a pozemků, osobn prohldka, zadržen a otevřen zsilek, odposlechy telekomunikačnho provozu) se požadavek soudn ochrany zkladnch prv mus projevit ve vydn soudnho přkazu a v jeho dostatečnm odůvodněn. To mus odpovdat jak požadavkům zkona, tak předevšm stavnm principům, z nichž zkonn ustanoven vychz, resp. kter zpětně limituj jeho interpretaci, neboť aplikace takovho ustanoven představuje zvlšť zvažn zsah do zkladnch prv a svobod každho jednotlivce (podobně viz citovan nlez sp. zn. II. S 789/06).
26. Vše naznačen maximy plynouc z stavnho pořdku Česk republiky vyžaduj, aby o vydn přkazu k prohldce jinch prostor a pozemků rozhodoval nezvisl a nestrann orgn. Za takov, ve shora naznačenm smyslu, nelze považovat sttnho zstupce, a tm mně policejn orgn. Nelze totiž opomjet skutečnost, že sttn zstupci pln v kontradiktornm řzen funkce orgnu veřejn žaloby a jsou zkonem, jakož i slibem osobně zavzni k ochraně veřejnho zjmu ( 18 odst. 3 zkona o sttnm zastupitelstv). V přpravnm řzen, kde maj zcela dominantn postaven, jsou společně s policejnm orgnem povinni organizovat svou činnost tak, aby činně přispvali k včasnosti a důvodnosti trestnho sthn ( 157 odst. 1 tr. řdu). To vše může vst k legitimnm pochybm stran jejich nestrannosti (resp. jejho zdn) při posuzovn střetu zkladnch prv a svobod osob s veřejnm zjmem na sthn trestn činnosti. Ostatně v již citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 11/04 stavn soud zřetelně vymezil nroky na orgn, kter materilně vzato vykazuje takovou kvalitu, kterou lze ztotožnit se soudem, "stavn pořdek Česk republiky (čl. 81 a 82 stavy) stanov, že soudnictv vykonvaj pouze nezvisl a nestrann soudy, respektive nezvisl a nestrann soudci, kteř se řd zkladnmi pravidly spravedlivho procesu (čl. 1 odst. 1 stavy, hlava pt Listiny). Tato ustanoven lze vykldat jako institucionln zruky materilně chpanho vkonu soudn moci, a proto z hlediska prva na spravedliv proces nen nezbytn, aby ve všech přpadech byl soudem ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny vhradně orgn začleněn do soustavy obecnch soudů, avšak mus jt o orgn nezvisl, jehož členov disponuj nezvislost a nestrannost při svm rozhodovn. Dle mus mt nepodmiňovan přstup ke zkoumn všech relevantnch aspektů věci (skutkovch i prvnch), respektujce zkladn zsady spravedlivho procesu (např. zsadu nikdo nesm bt soudcem ve vlastn věci či zsadu slyšeny mus bt obě strany), přičemž vykonateln rozhodnut již nelze dalšm mocenskm aktem zvrtit (vymezen soudnictv v materilnm smyslu).".
VI. Vlastn přezkum
27. Napaden ustanoven 83a odst. 1 tr. řdu určuje podmnky, za nichž je možn nařdit a vykonat prohldku jinch prostor a pozemků, tedy podmnky pro použit nstroje trestnho procesu omezujcho zkladn prva a svobody jednotlivce, v danm přpadě prva na soukrom v prostorov podobě, tj. prva na respektovn a ochranu obydl před zsahy zvenč.
28. stavn soud tak ve světle vše uvedench stavněprvnch hledisek musel posoudit, zda čsti napadenho ustanoven splňuj požadavky plynouc ze shora uvedench principů, a dospěl k zvěru, že tomu tak nen.
29. Z celkov koncepce napadenho ustanoven 83a odst. 1 tr. řdu, kter stanov podmnky pro nařzen a proveden prohldky jinch prostor nebo pozemků, a předevšm z jeho srovnn s ustanovenm 83 tr. řdu, kter stanov podmnky pro nařzen a vkon domovn prohldky, zřetelně vyplv, že je odrazem koncepce užšho pojet institutu obydl. Podle něj, jak shora uvedeno (viz bod 18), je obydl vymezeno pouze prostorem skutečně sloužcm k bydlen, kter je třeba odlišovat od prostorů nesloužcch k bydlen. Tento přstup, kter v důsledku plošně restriktivně interpretuje prvo na soukrom život, se pak promt do stanoven odlišnch (přsnějšch) podmnek pro nařzen a vkon domovn prohldky ve srovnn s podmnkami pro nařzen a vkon prohldky jinch prostor a pozemků.
30. Uvedenou koncepci, vychzejc ze striktnho odlišovn soukromho života jednotlivce realizovanho v prostorch užvanch k bydlen, jemuž je poskytovna vyšš mra ochrany před potencilně excesivnmi zsahy ze strany veřejn moci, od soukromho života osoby naplňovanho např. v jeho pracovnm prostřed anebo v mstech, kter využv k vkonu zjmovch činnost, resp. i nečinnosti v podobě prost relaxace nebo k zbavě, považuje stavn soud z hlediska principů uvedench pod čst V. A) nlezu za nepřpustnou, neboť mj čel zkladnho prva na soukrom život [viz např. nlez sp. zn. II. S 2048/09 ze dne 2. 11. 2009, bod 19 (dostupn v elektronick databzi rozhodnut http://nalus.usoud.cz)]. stavn soud je toho nzoru, že zejmna v dnešn době, kdy autonomn naplňovn soukromho života a pracovn či zjmov aktivity spolu zce souvisej, nelze činit ostr prostorov oddělen soukrom v mstech užvanch k bydlen od soukrom vytvřenho v mstech a prostřed sloužcch k pracovn či podnikatelsk činnosti anebo k uspokojovn vlastnch potřeb či zjmovch aktivit, byť činnosti odehrvajc se v prostorch veřejnosti přstupnch, resp. neuzavřench, např. podnikatelsk činnost, budou moci podlhat jistm omezenm, kter mohou představovat určit zsah do prva na soukrom život. Ta však jsou předem, co do čelu takovch omezen zce definovan, a tak osobě, např. podnikatele, předem znm, a takov osoba vybaven touto znalost i vstupuje do různch specifickch druhů činnost, např. podnikn. Přesto ovšem nen dotčeno prvo takov osoby ždat soudn ochranu před zkonem sice předvdanm, specifickm zsahem, kter však co do jeho nařzen nebo vkonu neodpovd principu proporcionlnho omezen prva na soukrom život. Pokud jde o neohraničen pozemky (např. lesy či louky), je zsadně třeba rozlišovat mezi vstupem na ně a jejich "prohldkou", kter je spojena se zsahem do integrity takov nemovitosti (pozemku). Proto jej proveden mus mt stejn režim jako prohldka uzavřench prostor. Je totiž obecně znmou a sdlenou zkušenost (zejmna z dob před rokem 1989), že se prvě v takovm prostoru mnohdy realizoval soukrom život skrze uschovn věc, jež měly zůstat skryty očm veřejnosti a mnohdy předevšm veřejn moci.
31. Proto stejně jako v přpadě vkonu domovn prohldky, tak i v přpadě vkonu prohldky jinch prostor včetně zemědělskch staven, jakož i pozemků nezbytně dochz k zsahu do soukrom sfry jednotlivce prostorově vymezen, a pro takov zsah je třeba předchoz povolen soudu.
32. Zmněn požadavek je o to nalhavějš za situace, že nš trestn řd neumožňuje ani nslednou kontrolu nařzen prohldky jinch prostor a pozemků soudem. Tak se tyto kony, představujc očividn zsah do zkladnho prva na soukrom život, ocitaj mimo jakoukoli bezprostředn soudn kontrolu. K jej nutnosti se vyjdřil ESLP ve věci Camenzind v. Švcarsko (rozhodnut ze dne 16. 12. 1997). V tto věci ESLP konstatoval porušen čl. 13 mluvy ve vztahu k čl. 8 mluvy přesto, že stěžovatel měl k dispozici procesn prostředek, jmž se obracel na přslušnou komoru Federlnho soudu Švcarska. Ten však v důsledku zastvan doktrny "trvajcho zsahu" jeho podn odmtl. Za tto situace shledal ESLP existujc procesn prostředek za neefektivn. Obdobně by bylo možno v Česk republice uvažovat o stavn stžnosti přmo proti nařzen prohldky jinch prostor, avšak i judikatura českho stavnho soudu zčsti sdl doktrnu "trvajcho zsahu", a nadto stavn soud setrvale judikuje, že jde-li o zsah veřejn moci, kter nepředstavuje nereparovateln porušen zkladnch prv, je třeba upřednostnit aplikaci principu subsidiarity. To znamen, že přezkoumatelnm v řzen o stavn stžnosti může bt až konečn rozhodnut ve věci, kter by se mělo vypořdat i s nmitkou zsahu do prva na soukrom život v podobě domovn prohldky [srov. k aplikaci principu subsidiarity např. usnesen sp. zn. IV. S 122/99 ze dne 8. 9. 1999 (U 56/15 SbNU 315) a ve SbNU nepublikovan usnesen sp. zn. I. S 690/2000, sp. zn. I. S 313/06, sp. zn. II. S 434/06, sp. zn. III. S 887/09 či sp. zn. III. S 1986/09 (dostupn na http://nalus.usoud.cz)]. V intencch shora uvedenho se naše stavn stžnost jev rovněž jako prostředek neefektivn. Navc jistě nen ždouc, aby stavn soud v obdobnch věcech posuzoval přiměřenost nařzen a vkonu prohldek všech prostor jako prvn. Mohl by tak totiž nepřiměřeně a předčasně zashnout do kompetence obecnch soudů shromažďovat a hodnotit důkazy, a ve svm důsledku tak předurčovat vsledek trestnho řzen.
33. S ohledem na vše uveden stavn soud konstatuje, že napaden čsti ustanoven 83a odst. 1 tr. řdu nelze považovat za stavně konformn, neboť zřetelně porušuj vše naznačen stavněprvn limity (čl. 12 odst. 1 Listiny, čl. 8 odst. 1 mluvy a čl. 17 Paktu), kter je zcela nezbytn respektovat při zkonn konstrukci (stejně jako při aplikaci) nstrojů trestnho procesu, kter omezuj zkladn prva a svobody jednotlivců.
34. Z naznačench důvodů stavn soud rozhodl podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu o zrušen čsti napadenho ustanoven 83a odst. 1 zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, tak, jak je uvedeno ve vroku tohoto nlezu, kter se stane vykonatelnm dnem jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů ( 58 odst. 1 zkona o stavnm soudu).
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka, Jan Musil a Michaela Židlická.