Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 210/2003 účinný od 23.07.2003

Schválené: 24.06.2003
Účinnost od: 23.07.2003
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Majetkový konkurs (úpadek).Vyrovnání.Insolvenční řízení.Insolvence.Bankrot., Práva a rovnost účastníků řízení., Právo vlastnit majetek., Právo na soudní ochranu. Právo na spravedlivý proces., Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 210/2003 účinný od 23.07.2003
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 210/2003 s účinností od 23.07.2003
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

210/2003 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu

Jménem České republiky

1. Ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovem "peněžitou" se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

2. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn

I.

Dne 2.12.2002 byl stavnmu soudu doručen nvrh 29. sentu Nejvyššho soudu, jmž se navrhovatel domh zrušen ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn zkona č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 12/1998 Sb., č.27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 214/2000 Sb., č. 368/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., a č. 120/2001 Sb. (dle tž "zkon o konkursu a vyrovnn"), vyjdřenho slovy: "Proti usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, kter dolož, že m za dlužnkem peněžitou pohledvku."

Navrhovatel uvedl, že pod sp. zn. 29 Odo 184/2001 projednv dovoln věřitele proti usnesen Vrchnho soudu v Praze ze dne 26.1.2001 č. j. 2 Ko 172/2000-32 ve věci veden u Krajskho soudu v Plzni pod sp. zn. 26 K 72/2000 [nvrh dlužnka G. and C. C., a. s. v likvidaci, (dle jen "dlužnk") na prohlšen konkursu]. Při projednn tohoto dovoln dospěl navrhovatel k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavou Česk republiky (dle jen "stava"). Domh se proto podle ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, jeho zrušen.

K tomuto nvrhu vedly Nejvyšš soud nsledujc důvody. Likvidtor dlužnka podal u Krajskho soudu v Plzni dne 27.9.2000 nvrh na prohlšen konkursu na majetek dlužnka s tm, že společnost je předlužena a nedisponuje ždnm majetkem. Krajsk soud usnesenm ze dne 4.10.2000 č. j. 26 K 72/2000-12 zamtl nvrh na prohlšen konkursu na majetek dlužnka pro nedostatek majetku. Uveden rozhodnut napadla odvolnm věřitelka Č. o. b., a. s. Vrchn soud v Praze usnesenm ze dne 26.1.2001 č. j. 2 Ko 172/2000-32 jej odvoln odmtl, maje ji podle ustanoven 218 odst. 1 psm. b) zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn činnm před 1.1.2001, (dle jen "o. s. ř.") za osobu, kter nen k odvoln oprvněna.

Navrhovatel uvd, že ustanoven 12a odst. 5 zkona o konkursu a vyrovnn přiznv legitimaci k podn odvoln proti usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku jednak dosavadnm častnkům řzen, jsou-li jimi navrhovatel a dalš navrhovatel, jednak věřiteli, kter dolož, že m za dlužnkem peněžitou pohledvku. Vychz tak ze standardnho vkladu častenstv v prv fzi konkursnho řzen podvanho soudn prax na zkladě stanoviska občanskoprvnho a obchodnho kolegia Nejvyššho soudu, uveřejněnho pod č. 52/1998 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek. Podle uvedenho stanoviska nen v konkursnm řzen ani přiměřeně použiteln ustanoven 90 o. s. ř.Zkon o konkursu a vyrovnn m samostatn ustanoven, jmž vymezuje častnky řzen, a okruh častnků řzen je dle definovn uvedenm osob k podn nvrhu (dalšho nvrhu) na prohlšen konkursu oprvněnch. Proto nen namstě definovat častnka konkursnho řzen způsobem jinm. Ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn (dle tž "napaden věta") ani jin ustanoven citovanho zkona však v dan souvislosti neposkytuj odpověď na někter zkladn otzky. Předevšm nelze zjistit, odkdy osobm uvedenm v danm ustanoven plyne lhůta k podn odvoln. Usnesen, proti němuž maj podat odvoln, se jim nedoručuje. Nen tž zřejm, kdy tato lhůta uplyne. Dle lze mt pochybnosti, zda pro takov odvolatele plat stav řzen v době, kdy jejich odvoln dojde soudu. O ostatnch navrhovatelch to stanov zkon o konkursu a vyrovnn v ustanoven 4 odst. 4 vslovně. Tm se dajně vytvř prostor k tomu, aby se řzen před odvolacm soudem (v rozporu s principem dvouinstančnosti řzen) stalo řzenm v prvnm stupni. Zkon totiž prvo odvoln nepřiznv každmu, kdo tvrd, že je věřitelem dlužnka, nbrž jen tomu, kdy pohledvku za dlužnkem dolož. Je zřejm, že podnm odvoln se přslušn osoba stv častnkem odvolacho řzen. Nepod-li však současně dalš nvrh ( 4 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn), nen jasn, jakm způsobem a s jakmi procesnmi prvy a povinnostmi se bude podlet na novm řzen před soudem prvnho stupně, jestliže s odvolnm uspěje, zamtav rozhodnut bude zrušeno a věc vrcena soudu prvnho stupně k dalšmu řzen.

Navrhovatel proto tvrd, že napaden ustanoven je v rozporu s čl. 1 stavy a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle i "Listina"). Shora uveden pochybnosti vedou navrhovatele k zvěru, že napaden věta je v rozporu s principem prvn jistoty. Princip rovnosti častnků je dle něj narušen tm, že napaden věta vede ve svch důsledcch k rozdlnmu zachzen s častnky konkursnho řzen. Rozdln zachzen však nen podloženo ždnm zkonnm hlediskem, jež by je ospravedlňovalo. Konečně tž tvrd, že osoba, kter jako věřitel s peněžitou pohledvkou za dlužnkem vstoup do řzen až tm, že ve smyslu napaden věty pod odvoln proti usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku, se buď stane častnkem konkursnho řzen pouze pro jeho odvolac stadium, nebo se stv stejnm častnkem řzen jako dalš navrhovatel podle ustanoven 4 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn (i pro řzen před soudem prvnho stupně po kasaci rozhodnut soudu prvnho stupně v důsledku jejho odvoln). V obou přpadech však plat, že proti odvolateli, jmž je dalš navrhovatel, mus odvolatel podle napaden věty svou legitimaci k odvoln dokldat tm, že "dolož" (osvědč) peněžitou pohledvku za dlužnkem. Odvolac soud se tm dostv současně do role soudu prvn instance (jednoinstančně zkoum, zda odvolatel je věřitelem dlužnka, bez zřetele k tomu, že jedin věcn argument, na jehož zkladě lze i tak v odvolacm řzen odklidit usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku, může spočvat ve vyvrcen zvěru o zřejm majetkov nedostatečnosti dlužnka). Oproti odvolateli, jmž je dalš navrhovatel, nen odvolatel podle napaden věty omezen ve svch procesnch prvech stavem řzen v době, kdy jeho odvoln došlo soudu (toto omezen mu zkon neukld, ačkoli jeho potřeba může nabt na vznamu po kasaci usnesen soudu prvnho stupně odvolacm soudem v obnovenm řzen před soudem prvnho stupně).

II.

stavn soud si podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vyždal od Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky coby častnků řzen vyjdřen k projednvanmu nvrhu.

Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle tž "Poslaneck sněmovna") PhDr. Lubomr Zaorlek k nvrhu uvedl, že napaden ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn bylo do zkona zařazeno na zkladě nvrhu poslankyně Evy Dundčkov zkonem č. 105/2000 Sb., kter nabyl činnosti dnem 1.5.2000 (sněmovn tisk č. 219). Důvodem pro zařazen uvedenho ustanoven bylo rozšřen okruhu osob oprvněnch podat odvoln proti usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku věřitele, kter dosud nebyly častnky konkursnho řzen. V přpadech, kdy konkurs navrhuje napřklad pouze dlužnk a jeho nvrh je zamtnut ze shora uvedenho důvodu, neměli jeho věřitel postaven častnků řzen, a proto nemohli přslušn usnesen napadnout odvolnm. Podat odvoln a nsledně zrušit usnesen o zamtnut nvrhu na konkurs pro nedostatek majetku je přitom namstě tehdy, kdy věřitel jsou schopni označit jakkoli majetek, na kter je možn konkurs prohlsit. Novela zkona proto tuto možnost odvolat se přinesla. Oprvněn k podn odvoln je věřitel, kter m proti dlužnkovi peněžitou pohledvku. Za stejnch podmnek jako věřitel, kter by se prohlšen konkursu sm domhal, je povinen ji osvědčit. Napaden věta byla již součst poslaneckho nvrhu a při jejm projednvn ve vboru stavněprvnm a hospodřskm ani ve druhm čten nedoznala změny. Rovněž v Sentu Parlamentu Česk republiky, jenž měl k nvrhu zkona postoupenho Poslaneckou sněmovnou pozměňovac nvrhy, kter byly v konečnm hlasovn Poslaneckou sněmovnou akceptovny, nebylo k tomuto ustanoven vhrad. Zkonodrce při projednvn a schvlen zkona vychzel z čelu zkona a clů konkursnho řzen a byl v přesvědčen, že vyhovuje požadavku souladu s mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy, stavou a stavnm pořdkem Česk republiky včetně Listiny zkladnch prv a svobod. Zkonodrn sbor jednal dle předsedy Poslaneck sněmovny v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem. Vyjdřen ponechv na stavnm soudu, aby posoudil stavnost uvedenho ustanoven.

Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky (dle tž "Sent") doc. JUDr. Petr Pithart ve svm stanovisku tak nejprve popsal průběh schvalovn zkona č. 105/2000 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž "zkon č. 105/2000 Sb." či "zkon") a kterm byla napaden věta do zkona o konkursu a vyrovnn zařazena. Uvd, že pozměňovac nvrhy Sentu se předmětnho ustanoven nedotkly, a lze proto konstatovat, že Sent jednal v přesvědčen, že napaden věta je v souladu s stavou a Listinou zkladnch prv a svobod. S ohledem na ius naturale vyslovuje přesvědčen, že praxe ukzala na nutnost poslen principu rovnosti častnků konkursnho řzen a potřebu odstranit diferencovan přstup k nim. Otzkou však zůstv, zda subjekt, kter nepřistoupil k řzen, by měl bt oprvněn podat proti rozhodnut o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu odvoln. Nad rmec nvrhu vyjadřuje pochybnosti, zda v situaci, kdy častnky konkursnho řzen jsou jen někteř věřitel, je pro konkursn soud možn zjistit tzv. "podvodn padek". V tto souvislosti shodně s navrhovatelem poukazuje na shora uveden stanovisko Nejvyššho soudu.

III.

stavn soud nejdřve v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkoumal, zda zkon, u něhož navrhovatel namt protistavnost jeho ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu, jakož i ze zaslanch přslušnch sněmovnch tisků, a dle z dajů o průběhu hlasovn stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona na sv 21. schůzi dne 28.1.2000, když se pro něj z přtomnch 152 poslankyň a poslanců vyslovilo 128 a jeden byl proti. Sent projednal nvrh zkona na sv 16. schůzi dne 1.3.2000 a vrtil jej Poslaneck sněmovně ve zněn pozměňovacch nvrhů. Z přtomnch 53 sentorů a sentorek hlasovalo pro 52. Nikdo nebyl proti. Poslaneck sněmovna o nvrhu zkona opětovně jednala dne 4.4.2000 na sv 24. schůzi. Pro nvrh zkona ve zněn schvlenm Sentem hlasovalo z přtomnch 181 poslankyň a poslanců 98 pro a 81 proti. Nvrh byl přijat. Prezident Česk republiky podepsal zkon dne 17.4.2000. Schvlen zkon byl doručen předsedovi vldy k podpisu dne 19.4.2000. Zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 25.4.2000 v čstce 32 pod č. 105/2000 Sb. Byl tak přijat a vydn stavně předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence při dodržen pravidel stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy.

Vzhledem k tomu, že od stnho jednn nebylo možno očekvat dalš objasněn věci, dotzal se soud častnků řzen, zda souhlas s upuštěnm od něj ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.) s tm, že pokud nezašlou stavnmu soudu ve stanoven lhůtě vslovn vyjdřen, bude soud předpokldat, že s upuštěnm od stnho jednn souhlas.

Předseda Poslaneck sněmovny sdělil stavnmu soudu již ve svm vyjdřen k nvrhu, že souhlas s projednvnm tto věci bez stnho jednn. Předseda Sentu tak sdělil přpisem ze dne 13.6.2003, že s upuštěnm od stnho jednn souhlas. Vzhledem k tomu, že před určenm přpadnho data vyhlšen tohoto nlezu nebylo postaveno najisto, zda dotaz stavnho soudu podle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., navrhovatel skutečně obdržel, byla u něj tato skutečnost ověřena telefonickm dotazem dne 24.6.2003. Navrhovatel stavnmu soudu sdělil, že s upuštěnm od stnho jednn souhlas (srov. ředn zznam ze dne 24.6.2003). Psemně se již k dotazu nevyjdřil.

Za dan situace měl stavn soud za to, že podmnky ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. jsou naplněny, a od stnho jednn upustil.

IV.

Navrhovatel se podanm nvrhem domh zrušen ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn, podle něhož "Proti usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, kter dolož, že m za dlužnkem peněžitou pohledvku.".

Podle ustanoven 1 odst. 1 zkona o konkursu a vyrovnn je čelem tohoto zkona uspořdat majetkov poměry dlužnka, kter je v padku. Uspořdnm majetkovch poměrů dlužnka je nutno rozumět zejmna vypořdn nroků věřitelů dlužnka za podmnek stanovench zkonem. Taktž novela zkona o konkursu a vyrovnn (zkona č. 105/2000 Sb.) směřuje dle důvodov zprvy mimo jin k poslen postaven věřitelů. Uvedenmu legitimnmu cli poskytnout zvšenou ochranu majetku věřitelů se nevymyk ani napaden věta, neboť se j posiluje procesn postaven věřitelů, kteř dosud nebyli častnky konkursnho řzen a nemohli usnesen o zamtnut nvrhu pro nedostatek majetku napadnout odvolnm.

Navrhovatel předně spatřuje v napaden větě rozpor s ustanovenm čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod, podle něhož jsou si všichni častnci řzen rovni. Jak vyslovil stavn soud ve svm nedvnm nlezu sp. zn. Pl. S 19/02 (nlez byl vyhlšen pod č. 101/2003 Sb. a bude uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 29, nlez č. 33), v němž se problematikou rovnosti častnků konkursnho řzen v jinch souvislostech rovněž zabval, m dan ustanoven Listiny zaručit rovn procesn prva a povinnosti konkrtnch častnků v konkrtnm řzen. Navrhovatel se svm nvrhem ovšem domh abstraktn kontroly napaden normy, byť na pozad konkrtnho přpadu. Ten je stavnmu soudu znm jen zprostředkovaně a nen přirozeně jeho kolem se jm v tomto řzen jakkoli zabvat. Projednvan nvrh proto stavn soud zkoumal prizmatem čl. 96 odst. 1 stavy, jenž stanov obecn princip rovnosti častnků v řzen se shodnm předmětem řzen.

stavn soud zmněnm nlezem sp. zn. Pl. S 19/02 navrhovateli vyhověl, neboť shledal, že zkonodrce nepřpustně přiznal různ procesn prva a povinnosti častnkům řzen se shodnm předmětem řzen. stavn soud přitom nenalezl ani možnost překonat nestavnost napadenho ustanoven ( 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn) takovou interpretac, kter by byla stavně konformn.

Navrhovatel tvrd, že napaden věta je jednak neurčit a porušuje princip prvn jistoty, jednak ve svch důsledcch vede k rozdlnmu zachzen s častnky konkursnho řzen. Nevymezuje počtek běhu lhůty pro podn odvoln proti usnesen, jmž soud zamtl nvrh na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku, a neurčuje, jak postaven budou mt osoby oprvněn k podn odvoln v řzen po jeho zrušen. Oproti odvolateli, jmž je dalš navrhovatel, mus odvolatel podle 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn svou legitimaci k podn odvoln dokldat tm, že "dolož" peněžitou pohledvku za dlužnkem. Napaden věta se tž nezmiňuje o tom, zda a v jakm směru jsou prva těchto osob omezena faktem, že do řzen vstupuj až v tto čsti. Podle navrhovatele nejsou odvolatel podle 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn omezeni ve svch procesnch prvech stavem řzen v době, kdy jejich odvoln došlo soudu, neboť jim toto omezen (na rozdl od "dalšch navrhovatelů") zkon neukld.

V.

Nmitka vztahujc se k neurčitosti textu napaden věty souvis s požadavkem předvdatelnosti zkona. Obecně lze konstatovat, že neurčitost některho ustanoven prvnho předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem prvn jistoty, a tudž i prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy), toliko tehdy, jestliže intenzita tto neurčitosti vylučuje možnost stanoven jeho normativnho obsahu pomoc obvyklch interpretačnch postupů [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 9/95 (nlez byl vyhlšen pod č. 107/1996 Sb. a uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 5, nlez č. 16)]. Jinmi slovy, určit mra neurčitosti prvnho předpisu je logickm důsledkem povahy prvn normy coby obecnho měřtka regulujcho chovn prvnch subjektů. stavn soud připomn ustlenou judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen "ESLP"), podle nž požadovan mra přesnosti zkona zvis předevšm na charakteru vztahů, kter upravuje, ale tž na počtu a povaze jeho adrestů. Považuje se za přirozen, že soudy "dotvřej" prvn normy, kter nemohou vslovně zohlednit bohatost vztahů a situac, na něž maj bt použity. Mra přesnosti a předvdatelnosti zkona mus bt ovšem vrazně vyšš tam, kde zkon specificky dovoluje ingerovat veřejn moci do prv a svobod jednotlivce a otevr prostor k jej nepřpustn svvoli, a zvlště tam, kde je veřejn moc uplatňovna utajeně, bez dohledu veřejnosti (viz nlez ESLP ve věci Kruslin proti Francii, 1990, 30).

Širš předmět pravy napaden věty (průběh řzen o konkursu) neklade z vše uvedench hledisek na mru přesnosti textu ždn zvšen nroky, a lze tak legitimně od soudu očekvat, že možn nejasnosti odstran svm vkladem.

stavn soud se domnv, že nmitky navrhovatele lze ve značn mře překonat stavně konformnm vkladem. Předpokladem pro jeho vkladovou vahu bylo nsledujc vchodisko. Nelze apriorně vychzet z předpokladu, že zkonodrce při přijmn ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn měl mysl porušit ustanoven čl. 96 odst. 1 stavy. Nelze proto předpokldat, že by poskytnutm ochrany majetku skupiny věřitelů, kteř na jeho zkladě podaj odvoln proti usnesen o zamtnut konkursu pro nedostatek majetku a dolož, že maj za dlužnkem peněžitou pohledvku, zamšlel současně udělit j neodůvodněně rozdln procesn postaven oproti skupině ostatnch věřitelů-častnků. Tto stavně konformn domněnce svědč ostatně i jin čsti textu zkona. Např. i věřitel, jenž podv nvrh na prohlšen konkursu, mus dokldat, že m proti dlužnkovi (splatnou) pohledvku ( 4 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn). Stejnou podmnku mus splnit i dalš navrhovatel přistupujc k řzen a podvajc nvrh na prohlšen konkursu na thož dlužnka dřve, než soud rozhodne o prohlšen konkursu ( 4 odst. 4 ve spojen s 4 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn).

Nelze proto bez dalšho souhlasit s tvrzenm navrhovatele, založenm na logickm vkladovm argumentu a contrario, dle něhož protistavnost napaden věty spočv mimo jin v tom, že neurčuje postaven osoby oprvněn k podn odvoln v řzen po zrušen usnesen, jmž soud zamtl nvrh na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku, a neurčuje, v jakm směru jsou prva těchto osob omezena faktem, že do řzen vstupuj až v tto fzi, a to na rozdl od explicitn pravy uvedench otzek ve vztahu k "dalšm navrhovatelům". Uveden argument nemůže uspět v konkurenci s legitimn domněnkou, dle nž zkonodrce nezamšlel legiferovat stavně nonkonformně, a povinnost soudů dosahovat v rmci řzen stavně konformnho vkladu. stavn soud v minulosti opakovaně judikoval, že v situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje různ interpretace, z nichž jedna je v souladu s stavnmi zkony Česk republiky, kdežto jin jsou s nimi v rozporu, nen dn důvod pro zrušen tohoto ustanoven. kolem všech sttnch orgnů v dan situaci je interpretovat dotyčn ustanoven stavně konformnm způsobem [srov. nlez sp. zn. Pl. S 5/96 (nlez byl vyhlšen pod č. 286/1996 Sb. a uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 6, nlez č. 98)]. Ačkoli zkon v napaden větě vslovně nestanov, že věřitel využvajc prva odvoln je omezen stavem řzen v době jeho přistoupen, nelze jen proto dospět k zvěru, že tmto stavem omezen nen. V souladu s požadavkem stavně konformnho vkladu je naopak třeba mt za to, že věřitel, jenž podv odvoln podle ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn, vstupuje podnm odvoln do již probhajcho konkursnho řzen obdobně jako "dalš navrhovatel", kteř rovněž do řzen vstupuj po jeho začtku. Je tedy třeba aplikovat na něj analogicky i ustanoven 4 odst. 4 čsti věty za střednkem, podle něhož pro dalšho navrhovatele plat stav řzen v době jeho přistoupen.

stavně konformnm vkladem lze odstranit tak pochybnosti stran lhůty k podn odvoln. Řzen je třeba pojmat jako celek, včetně řzen o odvoln. Pokud lze dospět k stavně konformnmu zvěru, že odvolatel vstupuje do probhajcho řzen jako jeho častnk s rovnmi prvy, mus mu bt stanovena lhůta k podn odvoln jen do doby, kdy řzen o nvrhu na prohlšen konkursu ještě trv. Odvoln tak může podat jen ve lhůtě počtan od doručen rozhodnut soudu prvnho stupně (poslednmu) častnkovi. Ke stejnm zvěrům dospv ostatně v zsadě jak sm Z. Krčmř ve svm komentři k zkonu o konkursu a vyrovnn (IFEC Praha, 2000, str. 38), tak i autoři komentře JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., a JUDr. Jolana Marškov (Zkon o konkursu a vyrovnn, komentř, LINDE Praha, a. s., 2002, str. 316).

Navrhovatel dle uvd, že věřitel, kteř přistoupili k řzen, mohou podle ustanoven věty prv 12a odst. 5 zkona o konkursu a vyrovnn podat odvoln bez zřetele k tomu, zda maj pohledvku doloženu. Pokud se navrhovatel tmto argumentem snaž podložit sv zvěry o protistavnm znevhodněn věřitelů, kteř k řzen nepřistoupili a kteř sv pohledvky naopak mus při odvoln doložit ( 12a odst. 5 věty druh), nelze s nm souhlasit. Povinnost doložit svou pohledvku m každ věřitel, kter podv nvrh na prohlšen konkursu ( 4 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn). Ukld-li stejnou povinnost specifick kategorii věřitelů i napaden věta, nejde o důkaz nerovnosti, ale naopak rovnosti uvnitř kategorie věřitelů. Nmitka navrhovatele se zjevně vztahuje nikoli k napaden druh větě ustanoven 12a odst. 5, nbrž k větě prvn thož paragrafu a thož odstavce, jež prima facie připoušt, aby "dalš navrhovatel" ve smyslu 4 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn, jenž založ svou čast v konkursnm řzen až v době po vydn přslušnho usnesen, mohl podat odvoln proti němu, aniž by svou pohledvku doložil. Navrhovatel nicmně tuto prvn větu nenapadl a stavn soud nem důvod se jejm vkladem specificky zabvat.

VI.

stavn soud se tedy s argumenty navrhovatele, předestřenmi v projednvanm nvrhu, neztotožnil. Podotk však, že je dle sv ustlen judikatury vzn pouze petitem nvrhu na zahjen řzen. Nen však vzn jeho odůvodněnm. Proto nen v rozporu s jeho poslnm, když napaden ustanoven přezkoum i z jinch hledisek [srov. např. nlez I. S 89/94 (nlez byl uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 2, nlez č. 58)]. Nad rmec argumentů uvedench v projednvanm nvrhu se proto dle zabval napadenou větou i z pohledu, že věřitel m současně s odvolnm doložit svou pohledvku, jež mus bt pohledvkou peněžitou. Zohlednil přitom i přpadn porušen ratifikovanch a vyhlšench mezinrodnch smluv o lidskch prvech a svobodch, jimiž je Česk republika vzna. Jak již totiž mimo jin dovodil ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 36/01 (nlez byl vyhlšen pod č. 403/2002 Sb. a uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 80), stavn zakotven všeobecn inkorporačn normy, a tm překonn dualistick koncepce vztahu prva mezinrodnho a prva vnitrosttnho (stavn zkon č. 395/2001 Sb.), nelze interpretovat v tom smyslu, že by přivodilo odstraněn referenčnho hlediska ratifikovanch a vyhlšench mezinrodnch smluv o lidskch prvech a zkladnch svobodch pro posuzovn vnitrosttnho prva stavnm soudem, a to s možnmi derogačnmi důsledky. Rozsah pojmu stavnho pořdku totiž nelze vyložit toliko s ohledem na ustanoven čl. 112 odst. 1 stavy, nbrž i vzhledem k ustanoven čl. 1 odst. 2 stavy. stavn soud potvrdil tento svůj zvěr i v dalš sv rozhodovac praxi [srov. nlez sp. zn. I. S 752/02 (nlez bude uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 30)].

stavn soud znovu připomn jeden z hlavnch clů zkona o konkursu a vyrovnn, jenž spočv v ochraně prv věřitelů dlužnka, jenž se ocitne v padku. Podle ustanoven jeho 4 odst. 1 zkona o konkursu a vyrovnn je oprvněn podat nvrh na prohlšen konkursu dlužnk nebo kterkoli z věřitelů. Vznik situace padku ( 1 odst. 2) se poj nerozlišeně se zvazky dlužnka, resp. pohledvkami věřitelů peněžitmi či nepeněžitmi. Vyžaduje se pouze, aby šlo o zvazky/pohledvky "splatn". S použitm teleologickho, ale i systematickho vkladu zkona o konkursu a vyrovnn ( 1 odst. 2 je zařazen do jeho "vodnch ustanoven") je podmnce "splatnosti" svch pohledvek podrobena i skupina věřitelů ve smyslu napaden věty.

Každ fyzick nebo prvnick osoba m prvo pokojně užvat svůj majetek (čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, dle jen "Dodatkov protokol"). Užvn prv a svobod přiznanch mluvou o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod mus bt zajištěno bez diskriminace založen na jakmkoli důvodu, jako je pohlav, rasa, barva pleti, jazyk, nboženstv, politick nebo jin smšlen, nrodnostn nebo sociln původ, přslušnost k nrodnostn menšině, majetek, rod nebo jin postaven (čl. 14 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod).

"Splatn pohledvka" je majetkovou hodnotou ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu, neboť splňuje podmnky, kter klade judikatura ESLP na pojem "legitimnho očekvn", kter věřitel mus mt, že jeho pohledvka vůči dlužnkovi bude realizovna a transformuje se v efektivn vkon vlastnickho prva (jde o pohledvku zcela konkretizovanou, aktuln a vymahatelnou) (viz např. rozhodnut o přijatelnosti ve věcech Malhous proti ČR z 13.12.2000, čst B; Gratzinger a Gratzingerov proti ČR z 10.7.2002, 68 a 72).

S ohledem na stanoven zruky prva na užvn majetku a jeho ochrany i prva nebt při požvn prva pokojně užvat svůj majetek diskriminovn nen možn připustit zvěr, že by věřiteli oprvněnmi ve smyslu zkona o konkursu a vyrovnn mohli bt pouze věřitel se splatnmi "peněžitmi" pohledvkami. Věřitel s pohledvkami nepeněžitmi nemohou bt odkzni až na fzi řzen po vyhlšeni konkursu, jak to bez bližšho vysvětlen naopak tvrd JUDr. Zelenka a JUDr. Marškov ve svm již zmněnm komentři, str. 18. Jejich postaven by v poměru k věřitelům s pohledvkami peněžitmi bylo diskriminačn, neboť by neodůvodněně zvhodňovalo ochranu peněžitho majetku oproti majetku nepeněžitmu. Přslušn ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn je třeba vykldat v souladu se zaručenmi prvy všech věřitelů. Napaden věta, kter připoušt prvo odvolat se proti usnesen o zamtnut nvrhu na prohlšen konkursu pro nedostatek majetku vslovně jen věřitelům s pohledvkou peněžitho charakteru, znevhodňuje věřitele, kteř jsou schopni doložit pouze pohledvku nepeněžitou. Tm se zavd mezi věřiteli ve smyslu napadenho ustanoven nerovnost, kter nen rozumně odůvodněna a m diskriminačn povahu. Vzhledem k explicitně uveden podmnce peněžitho charakteru pohledvky nen ždn prostor k jeho stavně konformnmu vkladu. K obdobnmu nzoru stran diskriminačn povahy napaden věty v danm ohledu ostatně dospěl i Z. Krčmř ve svm komentři k tomuto zkonu, ačkoli jej v projednvanm nvrhu neuplatnil (Krčmř, Z.: Zkon o konkursu a vyrovnn, IFEC Praha, 2000, str. 38).

stavn soud proto z vše uvedench důvodů pro rozpor s ustanovenmi čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod a čl. 14 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod napaden ustanoven 12a odst. 5 věty druh zkona o konkursu a vyrovnn vyjdřen slovem "peněžitou" podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů zrušuje. Ve zbvajc čsti nvrh s ohledem na vše uveden důvody zamtl ( 70 odst. 2 citovanho zkona).

Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí odlišné stanovisko soudkyně JUDr. Eliška Wagnerová.

Načítávám znění...
MENU
Hore