Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 210/2003 účinný od 23.07.2003

Jménem České republiky

1. Ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovem "peněžitou" se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

2. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn�

I.

Dne 2.12.2002 byl �stavn�mu soudu doručen n�vrh 29. sen�tu Nejvyšš�ho soudu, j�mž se navrhovatel dom�h� zrušen� ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovn�n�, ve zněn� z�kona č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 12/1998 Sb., č.27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 214/2000 Sb., č. 368/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., a č. 120/2001 Sb. (d�le t�ž "z�kon o konkursu a vyrovn�n�"), vyj�dřen�ho slovy: "Proti usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, kter� dolož�, že m� za dlužn�kem peněžitou pohled�vku."

Navrhovatel uvedl, že pod sp. zn. 29 Odo 184/2001 projedn�v� dovol�n� věřitele proti usnesen� Vrchn�ho soudu v Praze ze dne 26.1.2001 č. j. 2 Ko 172/2000-32 ve věci veden� u Krajsk�ho soudu v Plzni pod sp. zn. 26 K 72/2000 [n�vrh dlužn�ka G. and C. C., a. s. v likvidaci, (d�le jen "dlužn�k") na prohl�šen� konkursu]. Při projedn�n� tohoto dovol�n� dospěl navrhovatel k z�věru, že z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavou Česk� republiky (d�le jen "�stava"). Dom�h� se proto podle ustanoven� čl. 95 odst. 2 �stavy a � 64 odst. 4 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, jeho zrušen�.

K tomuto n�vrhu vedly Nejvyšš� soud n�sleduj�c� důvody. Likvid�tor dlužn�ka podal u Krajsk�ho soudu v Plzni dne 27.9.2000 n�vrh na prohl�šen� konkursu na majetek dlužn�ka s t�m, že společnost je předlužena a nedisponuje ž�dn�m majetkem. Krajsk� soud usnesen�m ze dne 4.10.2000 č. j. 26 K 72/2000-12 zam�tl n�vrh na prohl�šen� konkursu na majetek dlužn�ka pro nedostatek majetku. Uveden� rozhodnut� napadla odvol�n�m věřitelka Č. o. b., a. s. Vrchn� soud v Praze usnesen�m ze dne 26.1.2001 č. j. 2 Ko 172/2000-32 jej� odvol�n� odm�tl, maje ji podle ustanoven� � 218 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 99/1963 Sb., občansk� soudn� ř�d, ve zněn� �činn�m před 1.1.2001, (d�le jen "o. s. ř.") za osobu, kter� nen� k odvol�n� opr�vněna.

Navrhovatel uv�d�, že ustanoven� � 12a odst. 5 z�kona o konkursu a vyrovn�n� přizn�v� legitimaci k pod�n� odvol�n� proti usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku jednak dosavadn�m �častn�kům ř�zen�, jsou-li jimi navrhovatel a dalš� navrhovatel�, jednak věřiteli, kter� dolož�, že m� za dlužn�kem peněžitou pohled�vku. Vych�z� tak ze standardn�ho v�kladu �častenstv� v prv� f�zi konkursn�ho ř�zen� pod�van�ho soudn� prax� na z�kladě stanoviska občanskopr�vn�ho a obchodn�ho kolegia Nejvyšš�ho soudu, uveřejněn�ho pod č. 52/1998 Sb�rky soudn�ch rozhodnut� a stanovisek. Podle uveden�ho stanoviska nen� v konkursn�m ř�zen� ani přiměřeně použiteln� ustanoven� 90 o. s. ř.Z�kon o konkursu a vyrovn�n� m� samostatn� ustanoven�, j�mž vymezuje �častn�ky ř�zen�, a okruh �častn�ků ř�zen� je d�le definov�n uveden�m osob k pod�n� n�vrhu (dalš�ho n�vrhu) na prohl�šen� konkursu opr�vněn�ch. Proto nen� nam�stě definovat �častn�ka konkursn�ho ř�zen� způsobem jin�m. Ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n� (d�le t�ž "napaden� věta") ani jin� ustanoven� citovan�ho z�kona však v dan� souvislosti neposkytuj� odpověď na někter� z�kladn� ot�zky. Předevš�m nelze zjistit, odkdy osob�m uveden�m v dan�m ustanoven� plyne lhůta k pod�n� odvol�n�. Usnesen�, proti němuž maj� podat odvol�n�, se jim nedoručuje. Nen� t�ž zřejm�, kdy tato lhůta uplyne. D�le lze m�t pochybnosti, zda pro takov� odvolatele plat� stav ř�zen� v době, kdy jejich odvol�n� dojde soudu. O ostatn�ch navrhovatel�ch to stanov� z�kon o konkursu a vyrovn�n� v ustanoven� � 4 odst. 4 v�slovně. T�m se �dajně vytv�ř� prostor k tomu, aby se ř�zen� před odvolac�m soudem (v rozporu s principem dvouinstančnosti ř�zen�) stalo ř�zen�m v prvn�m stupni. Z�kon totiž pr�vo odvol�n� nepřizn�v� každ�mu, kdo tvrd�, že je věřitelem dlužn�ka, n�brž jen tomu, kdy pohled�vku za dlužn�kem dolož�. Je zřejm�, že pod�n�m odvol�n� se př�slušn� osoba st�v� �častn�kem odvolac�ho ř�zen�. Nepod�-li však současně dalš� n�vrh (� 4 odst. 4 z�kona o konkursu a vyrovn�n�), nen� jasn�, jak�m způsobem a s jak�mi procesn�mi pr�vy a povinnostmi se bude pod�let na nov�m ř�zen� před soudem prvn�ho stupně, jestliže s odvol�n�m uspěje, zam�tav� rozhodnut� bude zrušeno a věc vr�cena soudu prvn�ho stupně k dalš�mu ř�zen�.

Navrhovatel proto tvrd�, že napaden� ustanoven� je v rozporu s čl. 1 �stavy a čl. 37 odst. 3 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le i "Listina"). Shora uveden� pochybnosti vedou navrhovatele k z�věru, že napaden� věta je v rozporu s principem pr�vn� jistoty. Princip rovnosti �častn�ků je dle něj narušen t�m, že napaden� věta vede ve sv�ch důsledc�ch k rozd�ln�mu zach�zen� s �častn�ky konkursn�ho ř�zen�. Rozd�ln� zach�zen� však nen� podloženo ž�dn�m z�konn�m hlediskem, jež by je ospravedlňovalo. Konečně t�ž tvrd�, že osoba, kter� jako věřitel s peněžitou pohled�vkou za dlužn�kem vstoup� do ř�zen� až t�m, že ve smyslu napaden� věty pod� odvol�n� proti usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku, se buď stane �častn�kem konkursn�ho ř�zen� pouze pro jeho odvolac� stadium, nebo se st�v� stejn�m �častn�kem ř�zen� jako dalš� navrhovatel podle ustanoven� � 4 odst. 4 z�kona o konkursu a vyrovn�n� (i pro ř�zen� před soudem prvn�ho stupně po kasaci rozhodnut� soudu prvn�ho stupně v důsledku jej�ho odvol�n�). V obou př�padech však plat�, že proti odvolateli, j�mž je dalš� navrhovatel, mus� odvolatel podle napaden� věty svou legitimaci k odvol�n� dokl�dat t�m, že "dolož�" (osvědč�) peněžitou pohled�vku za dlužn�kem. Odvolac� soud se t�m dost�v� současně do role soudu prvn� instance (jednoinstančně zkoum�, zda odvolatel je věřitelem dlužn�ka, bez zřetele k tomu, že jedin� věcn� argument, na jehož z�kladě lze i tak v odvolac�m ř�zen� odklidit usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku, může spoč�vat ve vyvr�cen� z�věru o zřejm� majetkov� nedostatečnosti dlužn�ka). Oproti odvolateli, j�mž je dalš� navrhovatel, nen� odvolatel podle napaden� věty omezen ve sv�ch procesn�ch pr�vech stavem ř�zen� v době, kdy jeho odvol�n� došlo soudu (toto omezen� mu z�kon neukl�d�, ačkoli jeho potřeba může nab�t na v�znamu po kasaci usnesen� soudu prvn�ho stupně odvolac�m soudem v obnoven�m ř�zen� před soudem prvn�ho stupně).

II.

�stavn� soud si podle � 69 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, vyž�dal od Poslaneck� sněmovny a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky coby �častn�ků ř�zen� vyj�dřen� k projedn�van�mu n�vrhu.

Předseda Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky (d�le t�ž "Poslaneck� sněmovna") PhDr. Lubom�r Zaor�lek k n�vrhu uvedl, že napaden� ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n� bylo do z�kona zařazeno na z�kladě n�vrhu poslankyně Evy Dund�čkov� z�konem č. 105/2000 Sb., kter� nabyl �činnosti dnem 1.5.2000 (sněmovn� tisk č. 219). Důvodem pro zařazen� uveden�ho ustanoven� bylo rozš�řen� okruhu osob opr�vněn�ch podat odvol�n� proti usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku věřitele, kter� dosud nebyly �častn�ky konkursn�ho ř�zen�. V př�padech, kdy konkurs navrhuje např�klad pouze dlužn�k a jeho n�vrh je zam�tnut ze shora uveden�ho důvodu, neměli jeho věřitel� postaven� �častn�ků ř�zen�, a proto nemohli př�slušn� usnesen� napadnout odvol�n�m. Podat odvol�n� a n�sledně zrušit usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na konkurs pro nedostatek majetku je přitom nam�stě tehdy, kdy věřitel� jsou schopni označit jak�koli majetek, na kter� je možn� konkurs prohl�sit. Novela z�kona proto tuto možnost odvolat se přinesla. Opr�vněn� k pod�n� odvol�n� je věřitel, kter� m� proti dlužn�kovi peněžitou pohled�vku. Za stejn�ch podm�nek jako věřitel, kter� by se prohl�šen� konkursu s�m dom�hal, je povinen ji osvědčit. Napaden� věta byla již souč�st� poslaneck�ho n�vrhu a při jej�m projedn�v�n� ve v�boru �stavněpr�vn�m a hospod�řsk�m ani ve druh�m čten� nedoznala změny. Rovněž v Sen�tu Parlamentu Česk� republiky, jenž měl k n�vrhu z�kona postoupen�ho Poslaneckou sněmovnou pozměňovac� n�vrhy, kter� byly v konečn�m hlasov�n� Poslaneckou sněmovnou akceptov�ny, nebylo k tomuto ustanoven� v�hrad. Z�konod�rce při projedn�v�n� a schv�len� z�kona vych�zel z �čelu z�kona a c�lů konkursn�ho ř�zen� a byl v přesvědčen�, že vyhovuje požadavku souladu s mezin�rodn�mi smlouvami podle čl. 10 �stavy, �stavou a �stavn�m poř�dkem Česk� republiky včetně Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. Z�konod�rn� sbor jednal dle předsedy Poslaneck� sněmovny v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m poř�dkem a pr�vn�m ř�dem. Vyj�dřen� ponech�v� na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost uveden�ho ustanoven�.

Předseda Sen�tu Parlamentu Česk� republiky (d�le t�ž "Sen�t") doc. JUDr. Petr Pithart ve sv�m stanovisku tak� nejprve popsal průběh schvalov�n� z�kona č. 105/2000 Sb., kter�m se měn� a doplňuje z�kon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovn�n�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž "z�kon č. 105/2000 Sb." či "z�kon") a kter�m byla napaden� věta do z�kona o konkursu a vyrovn�n� zařazena. Uv�d�, že pozměňovac� n�vrhy Sen�tu se předmětn�ho ustanoven� nedotkly, a lze proto konstatovat, že Sen�t jednal v přesvědčen�, že napaden� věta je v souladu s �stavou a Listinou z�kladn�ch pr�v a svobod. S ohledem na ius naturale vyslovuje přesvědčen�, že praxe uk�zala na nutnost pos�len� principu rovnosti �častn�ků konkursn�ho ř�zen� a potřebu odstranit diferencovan� př�stup k nim. Ot�zkou však zůst�v�, zda subjekt, kter� nepřistoupil k ř�zen�, by měl b�t opr�vněn podat proti rozhodnut� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu odvol�n�. Nad r�mec n�vrhu vyjadřuje pochybnosti, zda v situaci, kdy �častn�ky konkursn�ho ř�zen� jsou jen někteř� věřitel�, je pro konkursn� soud možn� zjistit tzv. "podvodn� �padek". V t�to souvislosti shodně s navrhovatelem poukazuje na shora uveden� stanovisko Nejvyšš�ho soudu.

III.

�stavn� soud nejdř�ve v souladu s � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zkoumal, zda z�kon, u něhož navrhovatel nam�t� proti�stavnost jeho ustanoven�, byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Z vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny a Sen�tu, jakož i ze zaslan�ch př�slušn�ch sněmovn�ch tisků, a d�le z �dajů o průběhu hlasov�n� �stavn� soud zjistil, že Poslaneck� sněmovna schv�lila n�vrh z�kona na sv� 21. schůzi dne 28.1.2000, když se pro něj z př�tomn�ch 152 poslankyň a poslanců vyslovilo 128 a jeden byl proti. Sen�t projednal n�vrh z�kona na sv� 16. schůzi dne 1.3.2000 a vr�til jej Poslaneck� sněmovně ve zněn� pozměňovac�ch n�vrhů. Z př�tomn�ch 53 sen�torů a sen�torek hlasovalo pro 52. Nikdo nebyl proti. Poslaneck� sněmovna o n�vrhu z�kona opětovně jednala dne 4.4.2000 na sv� 24. schůzi. Pro n�vrh z�kona ve zněn� schv�len�m Sen�tem hlasovalo z př�tomn�ch 181 poslankyň a poslanců 98 pro a 81 proti. N�vrh byl přijat. Prezident Česk� republiky podepsal z�kon dne 17.4.2000. Schv�len� z�kon byl doručen předsedovi vl�dy k podpisu dne 19.4.2000. Z�kon byl vyhl�šen ve Sb�rce z�konů dne 25.4.2000 v č�stce 32 pod č. 105/2000 Sb. Byl tak přijat a vyd�n �stavně předepsan�m způsobem a v mez�ch �stavou stanoven� kompetence při dodržen� pravidel stanoven�ch v čl. 39 odst. 1 a 2 �stavy.

Vzhledem k tomu, že od �stn�ho jedn�n� nebylo možno oček�vat dalš� objasněn� věci, dot�zal se soud �častn�ků ř�zen�, zda souhlas� s upuštěn�m od něj (� 44 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb.) s t�m, že pokud nezašlou �stavn�mu soudu ve stanoven� lhůtě v�slovn� vyj�dřen�, bude soud předpokl�dat, že s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� souhlas�.

Předseda Poslaneck� sněmovny sdělil �stavn�mu soudu již ve sv�m vyj�dřen� k n�vrhu, že souhlas� s projedn�v�n�m t�to věci bez �stn�ho jedn�n�. Předseda Sen�tu tak� sdělil př�pisem ze dne 13.6.2003, že s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� souhlas�. Vzhledem k tomu, že před určen�m př�padn�ho data vyhl�šen� tohoto n�lezu nebylo postaveno najisto, zda dotaz �stavn�ho soudu podle ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb., navrhovatel skutečně obdržel, byla u něj tato skutečnost ověřena telefonick�m dotazem dne 24.6.2003. Navrhovatel �stavn�mu soudu sdělil, že s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� souhlas� (srov. �ředn� z�znam ze dne 24.6.2003). P�semně se již k dotazu nevyj�dřil.

Za dan� situace měl �stavn� soud za to, že podm�nky ustanoven� 44 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb. jsou naplněny, a od �stn�ho jedn�n� upustil.

IV.

Navrhovatel se podan�m n�vrhem dom�h� zrušen� ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n�, podle něhož "Proti usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, kter� dolož�, že m� za dlužn�kem peněžitou pohled�vku.".

Podle ustanoven� � 1 odst. 1 z�kona o konkursu a vyrovn�n� je �čelem tohoto z�kona uspoř�dat majetkov� poměry dlužn�ka, kter� je v �padku. Uspoř�d�n�m majetkov�ch poměrů dlužn�ka je nutno rozumět zejm�na vypoř�d�n� n�roků věřitelů dlužn�ka za podm�nek stanoven�ch z�konem. Takt�ž novela z�kona o konkursu a vyrovn�n� (z�kona č. 105/2000 Sb.) směřuje dle důvodov� zpr�vy mimo jin� k pos�len� postaven� věřitelů. Uveden�mu legitimn�mu c�li poskytnout zv�šenou ochranu majetku věřitelů se nevymyk� ani napaden� věta, neboť se j� posiluje procesn� postaven� věřitelů, kteř� dosud nebyli �častn�ky konkursn�ho ř�zen� a nemohli usnesen� o zam�tnut� n�vrhu pro nedostatek majetku napadnout odvol�n�m.

Navrhovatel předně spatřuje v napaden� větě rozpor s ustanoven�m čl. 37 odst. 3 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, podle něhož jsou si všichni �častn�ci ř�zen� rovni. Jak vyslovil �stavn� soud ve sv�m ned�vn�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 19/02 (n�lez byl vyhl�šen pod č. 101/2003 Sb. a bude uveřejněn ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 29, n�lez č. 33), v němž se problematikou rovnosti �častn�ků konkursn�ho ř�zen� v jin�ch souvislostech rovněž zab�val, m� dan� ustanoven� Listiny zaručit rovn� procesn� pr�va a povinnosti konkr�tn�ch �častn�ků v konkr�tn�m ř�zen�. Navrhovatel se sv�m n�vrhem ovšem dom�h� abstraktn� kontroly napaden� normy, byť na pozad� konkr�tn�ho př�padu. Ten je �stavn�mu soudu zn�m jen zprostředkovaně a nen� přirozeně jeho �kolem se j�m v tomto ř�zen� jakkoli zab�vat. Projedn�van� n�vrh proto �stavn� soud zkoumal prizmatem čl. 96 odst. 1 �stavy, jenž stanov� obecn� princip rovnosti �častn�ků v ř�zen� se shodn�m předmětem ř�zen�.

�stavn� soud zm�něn�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 19/02 navrhovateli vyhověl, neboť shledal, že z�konod�rce nepř�pustně přiznal různ� procesn� pr�va a povinnosti �častn�kům ř�zen� se shodn�m předmětem ř�zen�. �stavn� soud přitom nenalezl ani možnost překonat ne�stavnost napaden�ho ustanoven� (� 24 odst. 4 z�kona o konkursu a vyrovn�n�) takovou interpretac�, kter� by byla �stavně konformn�.

Navrhovatel tvrd�, že napaden� věta je jednak neurčit� a porušuje princip pr�vn� jistoty, jednak ve sv�ch důsledc�ch vede k rozd�ln�mu zach�zen� s �častn�ky konkursn�ho ř�zen�. Nevymezuje poč�tek běhu lhůty pro pod�n� odvol�n� proti usnesen�, j�mž soud zam�tl n�vrh na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku, a neurčuje, jak� postaven� budou m�t osoby opr�vněn� k pod�n� odvol�n� v ř�zen� po jeho zrušen�. Oproti odvolateli, j�mž je dalš� navrhovatel, mus� odvolatel� podle 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n� svou legitimaci k pod�n� odvol�n� dokl�dat t�m, že "dolož�" peněžitou pohled�vku za dlužn�kem. Napaden� věta se t�ž nezmiňuje o tom, zda a v jak�m směru jsou pr�va těchto osob omezena faktem, že do ř�zen� vstupuj� až v t�to č�sti. Podle navrhovatele nejsou odvolatel� podle � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n� omezeni ve sv�ch procesn�ch pr�vech stavem ř�zen� v době, kdy jejich odvol�n� došlo soudu, neboť jim toto omezen� (na rozd�l od "dalš�ch navrhovatelů") z�kon neukl�d�.

V.

N�mitka vztahuj�c� se k neurčitosti textu napaden� věty souvis� s požadavkem předv�datelnosti z�kona. Obecně lze konstatovat, že neurčitost někter�ho ustanoven� pr�vn�ho předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem pr�vn� jistoty, a tud�ž i pr�vn�ho st�tu (čl. 1 odst. 1 �stavy), toliko tehdy, jestliže intenzita t�to neurčitosti vylučuje možnost stanoven� jeho normativn�ho obsahu pomoc� obvykl�ch interpretačn�ch postupů [srov. n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 9/95 (n�lez byl vyhl�šen pod č. 107/1996 Sb. a uveřejněn ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 5, n�lez č. 16)]. Jin�mi slovy, určit� m�ra neurčitosti pr�vn�ho předpisu je logick�m důsledkem povahy pr�vn� normy coby obecn�ho měř�tka reguluj�c�ho chov�n� pr�vn�ch subjektů. �stavn� soud připom�n� ust�lenou judikaturu Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va (d�le jen "ESLP"), podle n�ž požadovan� m�ra přesnosti z�kona z�vis� předevš�m na charakteru vztahů, kter� upravuje, ale t�ž na počtu a povaze jeho adres�tů. Považuje se za přirozen�, že soudy "dotv�řej�" pr�vn� normy, kter� nemohou v�slovně zohlednit bohatost vztahů a situac�, na něž maj� b�t použity. M�ra přesnosti a předv�datelnosti z�kona mus� b�t ovšem v�razně vyšš� tam, kde z�kon specificky dovoluje ingerovat veřejn� moci do pr�v a svobod jednotlivce a otev�r� prostor k jej� nepř�pustn� sv�voli, a zvl�ště tam, kde je veřejn� moc uplatňov�na utajeně, bez dohledu veřejnosti (viz n�lez ESLP ve věci Kruslin proti Francii, 1990, � 30).

Širš� předmět �pravy napaden� věty (průběh ř�zen� o konkursu) neklade z v�še uveden�ch hledisek na m�ru přesnosti textu ž�dn� zv�šen� n�roky, a lze tak legitimně od soudu oček�vat, že možn� nejasnosti odstran� sv�m v�kladem.

�stavn� soud se domn�v�, že n�mitky navrhovatele lze ve značn� m�ře překonat �stavně konformn�m v�kladem. Předpokladem pro jeho v�kladovou �vahu bylo n�sleduj�c� v�chodisko. Nelze apriorně vych�zet z předpokladu, že z�konod�rce při přij�m�n� ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n� měl �mysl porušit ustanoven� čl. 96 odst. 1 �stavy. Nelze proto předpokl�dat, že by poskytnut�m ochrany majetku skupiny věřitelů, kteř� na jeho z�kladě podaj� odvol�n� proti usnesen� o zam�tnut� konkursu pro nedostatek majetku a dolož�, že maj� za dlužn�kem peněžitou pohled�vku, zam�šlel současně udělit j� neodůvodněně rozd�ln� procesn� postaven� oproti skupině ostatn�ch věřitelů-�častn�ků. T�to �stavně konformn� domněnce svědč� ostatně i jin� č�sti textu z�kona. Např. i věřitel, jenž pod�v� n�vrh na prohl�šen� konkursu, mus� dokl�dat, že m� proti dlužn�kovi (splatnou) pohled�vku (� 4 odst. 2 z�kona o konkursu a vyrovn�n�). Stejnou podm�nku mus� splnit i dalš� navrhovatel přistupuj�c� k ř�zen� a pod�vaj�c� n�vrh na prohl�šen� konkursu na t�hož dlužn�ka dř�ve, než soud rozhodne o prohl�šen� konkursu (� 4 odst. 4 ve spojen� s � 4 odst. 2 z�kona o konkursu a vyrovn�n�).

Nelze proto bez dalš�ho souhlasit s tvrzen�m navrhovatele, založen�m na logick�m v�kladov�m argumentu a contrario, dle něhož proti�stavnost napaden� věty spoč�v� mimo jin� v tom, že neurčuje postaven� osoby opr�vněn� k pod�n� odvol�n� v ř�zen� po zrušen� usnesen�, j�mž soud zam�tl n�vrh na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku, a neurčuje, v jak�m směru jsou pr�va těchto osob omezena faktem, že do ř�zen� vstupuj� až v t�to f�zi, a to na rozd�l od explicitn� �pravy uveden�ch ot�zek ve vztahu k "dalš�m navrhovatelům". Uveden� argument nemůže uspět v konkurenci s legitimn� domněnkou, dle n�ž z�konod�rce nezam�šlel legiferovat �stavně nonkonformně, a povinnost� soudů dosahovat v r�mci ř�zen� �stavně konformn�ho v�kladu. �stavn� soud v minulosti opakovaně judikoval, že v situaci, kdy určit� ustanoven� pr�vn�ho předpisu umožňuje různ� interpretace, z nichž jedna je v souladu s �stavn�mi z�kony Česk� republiky, kdežto jin� jsou s nimi v rozporu, nen� d�n důvod pro zrušen� tohoto ustanoven�. �kolem všech st�tn�ch org�nů v dan� situaci je interpretovat dotyčn� ustanoven� �stavně konformn�m způsobem [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 5/96 (n�lez byl vyhl�šen pod č. 286/1996 Sb. a uveřejněn ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 6, n�lez č. 98)]. Ačkoli z�kon v napaden� větě v�slovně nestanov�, že věřitel využ�vaj�c� pr�va odvol�n� je omezen stavem ř�zen� v době jeho přistoupen�, nelze jen proto dospět k z�věru, že t�mto stavem omezen nen�. V souladu s požadavkem �stavně konformn�ho v�kladu je naopak třeba m�t za to, že věřitel, jenž pod�v� odvol�n� podle ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n�, vstupuje pod�n�m odvol�n� do již prob�haj�c�ho konkursn�ho ř�zen� obdobně jako "dalš� navrhovatel�", kteř� rovněž do ř�zen� vstupuj� po jeho zač�tku. Je tedy třeba aplikovat na něj analogicky i ustanoven� � 4 odst. 4 č�sti věty za středn�kem, podle něhož pro dalš�ho navrhovatele plat� stav ř�zen� v době jeho přistoupen�.

�stavně konformn�m v�kladem lze odstranit tak� pochybnosti stran lhůty k pod�n� odvol�n�. Ř�zen� je třeba poj�mat jako celek, včetně ř�zen� o odvol�n�. Pokud lze dospět k �stavně konformn�mu z�věru, že odvolatel vstupuje do prob�haj�c�ho ř�zen� jako jeho �častn�k s rovn�mi pr�vy, mus� mu b�t stanovena lhůta k pod�n� odvol�n� jen do doby, kdy ř�zen� o n�vrhu na prohl�šen� konkursu ještě trv�. Odvol�n� tak může podat jen ve lhůtě poč�tan� od doručen� rozhodnut� soudu prvn�ho stupně (posledn�mu) �častn�kovi. Ke stejn�m z�věrům dosp�v� ostatně v z�sadě jak s�m Z. Krčm�ř ve sv�m koment�ři k z�konu o konkursu a vyrovn�n� (IFEC Praha, 2000, str. 38), tak i autoři koment�ře JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., a JUDr. Jolana Marš�kov� (Z�kon o konkursu a vyrovn�n�, koment�ř, LINDE Praha, a. s., 2002, str. 316).

Navrhovatel d�le uv�d�, že věřitel�, kteř� přistoupili k ř�zen�, mohou podle ustanoven� věty prv� � 12a odst. 5 z�kona o konkursu a vyrovn�n� podat odvol�n� bez zřetele k tomu, zda maj� pohled�vku doloženu. Pokud se navrhovatel t�mto argumentem snaž� podložit sv� z�věry o proti�stavn�m znev�hodněn� věřitelů, kteř� k ř�zen� nepřistoupili a kteř� sv� pohled�vky naopak mus� při odvol�n� doložit (� 12a odst. 5 věty druh�), nelze s n�m souhlasit. Povinnost doložit svou pohled�vku m� každ� věřitel, kter� pod�v� n�vrh na prohl�šen� konkursu (� 4 odst. 2 z�kona o konkursu a vyrovn�n�). Ukl�d�-li stejnou povinnost specifick� kategorii věřitelů i napaden� věta, nejde o důkaz nerovnosti, ale naopak rovnosti uvnitř kategorie věřitelů. N�mitka navrhovatele se zjevně vztahuje nikoli k napaden� druh� větě ustanoven� � 12a odst. 5, n�brž k větě prvn� t�hož paragrafu a t�hož odstavce, jež prima facie připoušt�, aby "dalš� navrhovatel" ve smyslu � 4 odst. 4 z�kona o konkursu a vyrovn�n�, jenž založ� svou �čast v konkursn�m ř�zen� až v době po vyd�n� př�slušn�ho usnesen�, mohl podat odvol�n� proti němu, aniž by svou pohled�vku doložil. Navrhovatel nicm�ně tuto prvn� větu nenapadl a �stavn� soud nem� důvod se jej�m v�kladem specificky zab�vat.

VI.

�stavn� soud se tedy s argumenty navrhovatele, předestřen�mi v projedn�van�m n�vrhu, neztotožnil. Podot�k� však, že je dle sv� ust�len� judikatury v�z�n pouze petitem n�vrhu na zah�jen� ř�zen�. Nen� však v�z�n jeho odůvodněn�m. Proto nen� v rozporu s jeho posl�n�m, když napaden� ustanoven� přezkoum� i z jin�ch hledisek [srov. např. n�lez I. �S 89/94 (n�lez byl uveřejněn ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 2, n�lez č. 58)]. Nad r�mec argumentů uveden�ch v projedn�van�m n�vrhu se proto d�le zab�val napadenou větou i z pohledu, že věřitel m� současně s odvol�n�m doložit svou pohled�vku, jež mus� b�t pohled�vkou peněžitou. Zohlednil přitom i př�padn� porušen� ratifikovan�ch a vyhl�šen�ch mezin�rodn�ch smluv o lidsk�ch pr�vech a svobod�ch, jimiž je Česk� republika v�z�na. Jak již totiž mimo jin� dovodil ve sv�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 36/01 (n�lez byl vyhl�šen pod č. 403/2002 Sb. a uveřejněn ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 26, n�lez č. 80), �stavn� zakotven� všeobecn� inkorporačn� normy, a t�m překon�n� dualistick� koncepce vztahu pr�va mezin�rodn�ho a pr�va vnitrost�tn�ho (�stavn� z�kon č. 395/2001 Sb.), nelze interpretovat v tom smyslu, že by přivodilo odstraněn� referenčn�ho hlediska ratifikovan�ch a vyhl�šen�ch mezin�rodn�ch smluv o lidsk�ch pr�vech a z�kladn�ch svobod�ch pro posuzov�n� vnitrost�tn�ho pr�va �stavn�m soudem, a to s možn�mi derogačn�mi důsledky. Rozsah pojmu �stavn�ho poř�dku totiž nelze vyložit toliko s ohledem na ustanoven� čl. 112 odst. 1 �stavy, n�brž i vzhledem k ustanoven� čl. 1 odst. 2 �stavy. �stavn� soud potvrdil tento svůj z�věr i v dalš� sv� rozhodovac� praxi [srov. n�lez sp. zn. I. �S 752/02 (n�lez bude uveřejněn ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 30)].

�stavn� soud znovu připom�n� jeden z hlavn�ch c�lů z�kona o konkursu a vyrovn�n�, jenž spoč�v� v ochraně pr�v věřitelů dlužn�ka, jenž se ocitne v �padku. Podle ustanoven� jeho � 4 odst. 1 z�kona o konkursu a vyrovn�n� je opr�vněn podat n�vrh na prohl�šen� konkursu dlužn�k nebo kter�koli z věřitelů. Vznik situace �padku (� 1 odst. 2) se poj� nerozlišeně se z�vazky dlužn�ka, resp. pohled�vkami věřitelů peněžit�mi či nepeněžit�mi. Vyžaduje se pouze, aby šlo o z�vazky/pohled�vky "splatn�". S použit�m teleologick�ho, ale i systematick�ho v�kladu z�kona o konkursu a vyrovn�n� (� 1 odst. 2 je zařazen do jeho "�vodn�ch ustanoven�") je podm�nce "splatnosti" sv�ch pohled�vek podrobena i skupina věřitelů ve smyslu napaden� věty.

Každ� fyzick� nebo pr�vnick� osoba m� pr�vo pokojně už�vat svůj majetek (čl. 1 odst. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, d�le jen "Dodatkov� protokol"). Už�v�n� pr�v a svobod přiznan�ch �mluvou o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod mus� b�t zajištěno bez diskriminace založen� na jak�mkoli důvodu, jako je pohlav�, rasa, barva pleti, jazyk, n�boženstv�, politick� nebo jin� sm�šlen�, n�rodnostn� nebo soci�ln� původ, př�slušnost k n�rodnostn� menšině, majetek, rod nebo jin� postaven� (čl. 14 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod).

"Splatn� pohled�vka" je majetkovou hodnotou ve smyslu čl. 1 Dodatkov�ho protokolu, neboť splňuje podm�nky, kter� klade judikatura ESLP na pojem "legitimn�ho oček�v�n�", kter� věřitel mus� m�t, že jeho pohled�vka vůči dlužn�kovi bude realizov�na a transformuje se v efektivn� v�kon vlastnick�ho pr�va (jde o pohled�vku zcela konkretizovanou, aktu�ln� a vymahatelnou) (viz např. rozhodnut� o přijatelnosti ve věcech Malhous proti ČR z 13.12.2000, č�st B; Gratzinger a Gratzingerov� proti ČR z 10.7.2002, � 68 a 72).

S ohledem na stanoven� z�ruky pr�va na už�v�n� majetku a jeho ochrany i pr�va neb�t při pož�v�n� pr�va pokojně už�vat svůj majetek diskriminov�n nen� možn� připustit z�věr, že by věřiteli opr�vněn�mi ve smyslu z�kona o konkursu a vyrovn�n� mohli b�t pouze věřitel� se splatn�mi "peněžit�mi" pohled�vkami. Věřitel� s pohled�vkami nepeněžit�mi nemohou b�t odk�z�ni až na f�zi ř�zen� po vyhl�šeni konkursu, jak to bez bližš�ho vysvětlen� naopak tvrd� JUDr. Zelenka a JUDr. Marš�kov� ve sv�m již zm�něn�m koment�ři, str. 18. Jejich postaven� by v poměru k věřitelům s pohled�vkami peněžit�mi bylo diskriminačn�, neboť by neodůvodněně zv�hodňovalo ochranu peněžit�ho majetku oproti majetku nepeněžit�mu. Př�slušn� ustanoven� z�kona o konkursu a vyrovn�n� je třeba vykl�dat v souladu se zaručen�mi pr�vy všech věřitelů. Napaden� věta, kter� připoušt� pr�vo odvolat se proti usnesen� o zam�tnut� n�vrhu na prohl�šen� konkursu pro nedostatek majetku v�slovně jen věřitelům s pohled�vkou peněžit�ho charakteru, znev�hodňuje věřitele, kteř� jsou schopni doložit pouze pohled�vku nepeněžitou. T�m se zav�d� mezi věřiteli ve smyslu napaden�ho ustanoven� nerovnost, kter� nen� rozumně odůvodněna a m� diskriminačn� povahu. Vzhledem k explicitně uveden� podm�nce peněžit�ho charakteru pohled�vky nen� ž�dn� prostor k jeho �stavně konformn�mu v�kladu. K obdobn�mu n�zoru stran diskriminačn� povahy napaden� věty v dan�m ohledu ostatně dospěl i Z. Krčm�ř ve sv�m koment�ři k tomuto z�konu, ačkoli jej v projedn�van�m n�vrhu neuplatnil (Krčm�ř, Z.: Z�kon o konkursu a vyrovn�n�, IFEC Praha, 2000, str. 38).

�stavn� soud proto z v�še uveden�ch důvodů pro rozpor s ustanoven�mi čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod a čl. 14 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod napaden� ustanoven� � 12a odst. 5 věty druh� z�kona o konkursu a vyrovn�n� vyj�dřen� slovem "peněžitou" podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, dnem vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů zrušuje. Ve zb�vaj�c� č�sti n�vrh s ohledem na v�še uveden� důvody zam�tl (� 70 odst. 2 citovan�ho z�kona).

Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí odlišné stanovisko soudkyně JUDr. Eliška Wagnerová.