Ve věci návrhu na zrušení § 53 odst. 1 a § 54 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) 20/2006 účinný od 26.01.2006
| Schválené: | 08.11.2005 |
| Účinnost od: | 26.01.2006 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Právo na ochranu osobních údajů., Mládež. Mladiství. Studenti a učni., Mladiství podle trestního práva. Trestání mladistvých., Řízení proti mladistvým. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, soudce zpravodaj, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ve věci návrhu Okresního soudu v Kladně, za který jedná předseda senátu Mgr. L. K., na zrušení ustanovení § 53 odst. 1 a § 54 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
1. Dne 2. června 2004 byl stavnmu soudu doručen nvrh Okresnho soudu v Kladně, jmž se navrhovatel domh vydn nlezu, kterm by stavn soud zrušil ustanoven 53 odst. 1 a 54 zkona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mldeže za protiprvn činy a o soudnictv ve věcech mldeže a o změně některch zkonů (zkon o soudnictv ve věcech mldeže).
2. Navrhovatel uvedl, že u Okresnho soudu v Kladně je vedeno řzen, sp. zn. 4 Tm 25/2004 v trestn věci obžalovanho mladistvho L. B., nar. 26. 11. 1986, a spol., ktermu obžaloba klade za vinu, že spchal trestn činy krdeže podle 247 odst. 1 psm. b) a d) a odst. 3 psm. b) trestnho zkona a dalš. Okresn soud v Kladně je při tto trestn věci povinen v přpadě obžalovanho mladistvho L. B. a dalšch obžalovanch aplikovat zkon o soudnictv ve věcech mldeže jako celek i v momentu, kdy se rozhodne nařdit a provst hlavn lčen.
3. Podle navrhovatele je ustanoven 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže v rozporu s čl. 96 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“), a s čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), ustanoven 53 a 54 odst. 2 a 3 zkona o soudnictv ve věcech mldeže jsou pak v rozporu s čl. 17 odst. 1, 4 a 5 Listiny.
4. Navrhovatel poukzal na skutečnost, že před činnost 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže, pokud jde o čast veřejnosti při hlavnm lčen a veřejnm zasedn, platila i pro mladistv prava dan ustanovenm 200 nebo 297 odst. 3 psm. a) trestnho řdu. Podle tto pravy byly přesně a striktně vymezeny důvody, kdy lze připustit vjimku ze zsady veřejnosti. O samotn aplikaci takov vjimky v rmci projednvan věci musel rozhodnout soud, přičemž se jednalo a jedn o rozhodnut procesn povahy, proti němuž neexistuje opravn prostředek. Z vlastn zkušenosti i z dajů Okresnho soudu v Kladně dovozuje, že před činnost zkona o soudnictv ve věcech mldeže přpadů, v nichž došlo k vyloučen veřejnosti, „bylo zanedbatelně mlo, nepatrně, v poměru k ostatnm věcem bychom skončili hluboko pod jednm procentem a jistě spše bychom mohli hovořit o desetinch jednoho procenta ze všech soudem projednvanch věc“, zatmco po činnosti zkona o soudnictv ve věcech mldeže je veřejnost nepřtomna v rozmez sedmi až osmi procent trestnch věc, projednvanch u Okresnho soudu v Kladně. Podle nzoru navrhovatele se zkon o soudnictv ve věcech mldeže nedrž ani v nejmenšm „principů demokratickho a prvnho sttu a popr a ohrožuje“ jednu ze zkladnch stavnch kautel, spočvajc ve veřejnm vkonu soudn moci a hrubě odporuje zejmna čl. 96 odst. 2 stavy, kter připoušt vyloučen veřejnosti pouze ve vjimečnch přpadech, přičemž vynět, byť „na zkladě zkona, tměř desetiny trestnch věc z režimu veřejnho projednvn, nen naplněnm ducha stavy. Navrhovatel dle vysvětluje, že veřejnost soudnch jednn znamen prvo „jakhokoliv občana sttu i osob, kter nejsou občany sttu vykonvajcho soudn moc“, častnit se hlavnch lčen i veřejnch zasedn. Zroveň je tak deklarovna ochota ze strany sttu vykonvat soudn moc demokraticky, transparentně, veřejně, na zkladě zkonů. Přtomnost veřejnosti v jednac sni m funkci informativn a osvětovou a je prostředkem veřejn kontroly nad justic.
5. Navrhovatel nesouhlas s tm, že v důsledku aplikace ustanoven 53 odst. 1 a 54 odst. 2 a 3 zkona o soudnictv ve věcech mldeže je upřednostněn zjem mladistvho před tm, aby co nejširš skupina občanů měla bezprostředn a sprvn poznatky a zkušenosti z činnosti soudů, zejmna, aby se „s n lid běžně setkvali a seznamovali jako veřejnost u jednn soudů, pakliže se takov stt vymezuje jako prvn a demokratick (čl. 1 stavy) a chce, aby se na něj jako na takov pohlželo i ze strany občanů, kteř v něm žij“. Poukazuje na to, že po činnosti zkona o soudnictv ve věcech mldeže se soudy v řzen proti mladistvm dostvaj do pozice tzv. „kabinetn justice“. Navrhovatel připomn, že nlezy stavnho soudu často zmiňuj princip proporcionality jako měřtko posouzen stavnosti zkonn normy. Podle jeho nzoru „zkonodrcem byl neadekvtně a nevyvženě nadřazen zjem jednotlivce nad zjem společnosti jako celku, skldajcho se mimochodem z prvě takovch jednotlivců, jako je obžalovan mladistv“. M za to, že nelze omezovat občany ani mdia v přstupu k informacm v tak širok mře, u tak velk skupiny osob, pouze na zkladě hypotetick možnosti nepřznivho ovlivněn budoucho života obžalovanho mladistvho probhajcm trestnm sthnm. Na „medilně sledovanm“ přpadu vraždy učitele dovozuje, že ochrana před sdělovnm informac sledovanm zkonem o soudnictv ve věcech mldeže je „naprosto nečinn“.
II.
6. K vzvě stavnho soudu podala podle 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, sty svho předsedy PhDr. Lubomra Zaorlka vyjdřen Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky. Konstatovala, že zkon o soudnictv ve věcech mldeže přistupuje k řešen protiprvnch činů v širokm kontextu všech jejich morlnch a společenskch aspektů. Na rozdl od trestnch kodexů pro dospěl je trestn prvo pro mladistv orientovno do budoucnosti a těžiště jeho zjmu proto spočv v přijmn takovch opatřen, prostřednictvm kterch lze předejt recidivě. myslem zkonodrce bylo zakomponovat do zkona o soudnictv ve věcech mldeže vchodisko tzv. restorativn (obnovujc) justice, kter klade důraz na vyvženou spravedlivou reakci společnosti na trestn čin mladistvho, kter se nezřk sv spoluzodpovědnosti za jeho selhn a vyvozuje z něj důsledky nejen pro něj samotnho, ale i pro řešen problmů dalšch zčastněnch osob a skupin spojench s trestnm činem. Ustanoven 3 odst. 5, 53 a 54 zkona o soudnictv ve věcech mldeže zakotvuj speciln prva mladistvch na ochranu před zsahy do jejich osobnho soukrom v zjmu minimalizace možnch stigmatizujcch důsledků řzen a jeho vsledků v přpadech věc projednvanch soudy pro mldež. Zvlštn zjem na ochraně soukrom a osobnosti mladistvho odůvodňuje utajen informac tkajcch se jeho protiprvnch činů před stavně chrněnou zsadou veřejnosti řzen před soudem a prva na informace, a to vzhledem k největšmu odstraněn škodlivch vlivů řzen na mladistvho včetně vlivů difamujcch jeho osobu a na zkladě stavn zsady presumpce neviny. Specifick prva mladistvch obsažen v ustanovench 53 a 54 zkona o soudnictv ve věcech mldeže je třeba posuzovat tž ve vztahu k čl. 32 odst. 1 větě druh a k čl. 32 odst. 6 Listiny. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky dle poukzala na to, že prvo na informaci ani zsada veřejnosti soudnho řzen nemaj absolutn povahu. Možnost omezit činnost veřejnosti v trestnm řzen proti mladistvmu a prvo na informace vyplv i z vznamnch mezinrodnch smluv, ktermi je Česk republika vzna. Je třeba vzt v vahu čl. 96 odst. 2 stavy, čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, jakož i čl. 40 odst. 2 bod vii) mluvy o prvech dtěte. Oproti stanovisku navrhovatele se Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky domnv, že schvlen ustanoven 53 a 54 zkona o soudnictv ve věcech mldeže optimlnm způsobem vyvažuj zjem mladistvho obviněnho na jedn a dlčmi cly, kter m uplatňovn zsady veřejnosti zabezpečovat, na druh straně. Zvěrem vyjdřila stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky. Posouzen jeho stavnosti v souvislosti s nvrhem Okresnho soudu v Kladně je pak podle Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na stavnm soudu.
7. Sent Parlamentu Česk republiky sty svho předsedy doc. JUDr. Petra Pitharta ve svm vyjdřen zrekapituloval navrhovatelovu argumentaci a předeslal, že ve vlastnm jednn vborů a plna Sentu nebyly k nvrhem napadenm ustanovenm vyjdřeny ždn připomnky. Z obecn rozpravy je však třeba připomenout někter nzory, kter odezněly na adresu tehdy projednvanho nvrhu zkona o soudnictv ve věcech mldeže. Většinově bylo uznno, že clem zkona o soudnictv ve věcech mldeže je dosažen lepšch vsledků při bilanci delikvence mldeže a kriminality vůbec, zejmna z hlediska recidivy a dalš kriminln kariry delikventů. Nepřzniv vvoj lze zastavit pouze ve věkov kategorii mldeže, a to metodami pozitivnho působen. Ve zpravodajstv stavněprvnho vboru bylo zdůrazněno, že nvrh zkona db o to, aby bylo redukovno neždouc „nlepkovn“ mladho pachatele, což je řešeno omezenm zveřejňovn informac o obviněnch i odsouzench mladistvch, včetně nově zavděn sankce za překročen těchto zkazů. Odporujc nzory vychzely naopak z přesvědčen, že k zastaven kriminality je ve všech věkovch kategorich třeba jasnho a tvrdho varovn (hrozby). Sent Parlamentu Česk republiky podtrhl, že k nepřm stavn podpoře napadench ustanoven je třeba počtat předevšm ustanoven čl. 32 Listiny. Komplexn ochrana mldeže je obsažena v mluvě o prvech dtěte z roku 1989, v jejmž čl. 40 odst. 2 je připomnno, aby ve všech stadich trestnho řzen bylo plně uznvno soukrom dtěte. Sent dle připomn, že zkonodrce byl při přijet napadench ustanoven povzbuzovn rovněž zvěry z dalšch mezinrodnch dokumentů v oblasti zachzen s delikventn mldež. Jednalo se o dokumenty OSN, zejmna „Minimln standardy soudnictv nad mldež“ (tzv. Pekingsk pravidla - rezoluce 40-33 z roku 1989), ale i dokument Rady Evropy, např. Doporučen R (87)20, o společensk reakci na kriminalitu mldeže. měrnost napadench ustanoven zkona (vjimek z stavnch prv) je třeba nahlžet optikou smyslu specifick pravy soudnictv ve věcech mldeže. Akcent je přirozeně vce kladen na podporu subjektivnch prv mladistvch než na hodnoty „kolektivn“, např. kontroly soudnictv lidem, přitom zvlštn ochrana mladistvch v trestnm řzen tkv svm clem ve veřejnm zjmu na perspektivě zastaven růstu kriminality. Vjimky z stavnho prva na veřejnost jednn před soudem a prva na šřen informac maj přm spojen s čelem vyjdřenm v 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže. Sent Parlamentu Česk republiky poukazoval i na to, že zkonodrce postupoval i v intencch judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva. Sent připomenul dle, že ustanoven čl. 96 odst. 2 stavy i čl. 38 odst. 2 Listiny připoušt existenci vjimek stanovench zkonem. Tak prvo vyhledvat a šřit informace lze v souladu s čl. 17 odst. 4 Listiny omezit zkonem. Napaden ustanoven 53 odst. 1 a 54 odst. 2 a 3, představuj „velmi subtiln zkonn omezen“. O mal intenzitě vjimky svědč např. skutečnost, že podle čl. 3 psm. e) „Etickho kodexu novinře ČR“ je novinř vyzvn k přsnmu dodržovn pravidla neidentifikovat přbuzn delikventů nebo oběti bez jejich jasnho svolen. Sent podotkl, že v napadenm ustanoven 54 odst. 3 věty posledn zkona o soudnictv o věcech mldeže je dna možnost předsedovi sentu zvažovat, zda je přednost udělen jednomu či druhmu prvu při konfliktu svobody šřen informac s prvem na ochranu soukrom opodstatněn. Nezbytnost omezen prva na šřen informac vyjdřen v napadench rozhodnutch přinš pozitiva v perspektivě působen zkona při utlumovn kriminlnch karir mladistvch delikventů, negativa z omezen svobody projevu ve prospěch dan modifikace prva na soukrom se nejev bt vznamn. Zvěrem Sent Parlamentu Česk republiky vyjadřuje stanovisko, že k nvrhu zkona o soudnictv ve věcech mldeže se usnesl ve většinovm přesvědčen, že nvrh zkona je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky a mezinrodnmi zvazky sttu. Je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadench ustanoven a rozhodl.
III.
8. stavn soud se v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zabval otzkou, zda zkon, u kterho je namtna protistavnost napadench ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Jedn se o zkon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mldeže za protiprvn činy a o soudnictv ve věcech mldeže a o změně některch zkonů (zkon o soudnictv ve věcech mldeže). V tomto směru z přslušnch sněmovnch tisků, těsnopiseckch zprv a dajů o průběhu hlasovn stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky nvrh zkona řdně schvlila na sv schůzi konan dne 21. května 2003 a Sent Parlamentu Česk republiky nvrh schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky na schůzi konan dne 25. června 2003. Po podpisu prezidentem republiky a předsedou vldy byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 79 pod č. 218/2003 Sb. Předmětn zkon tak byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
IV.
9. Ustanoven, kter navrhovatel napad a požaduje zrušit, zněj:
„ 53
(1) Nestanov-li tento zkon jinak, nikdo nesm jakmkoli způsobem zveřejnit ždnou informaci, ve kter je uvedeno jmno, popřpadě jmna, a přjmen mladistvho, nebo kter obsahuje informace, kter by umožnily tohoto mladistvho identifikovat.
54
(1) Hlavnho lčen a veřejnho zasedn se mohou častnit pouze obžalovan mladistv, jeho dva důvěrnci,27) jeho obhjce, zkonn zstupci a přbuzn v přmm pokolen, sourozenci, manžel nebo druh, poškozen a jeho zmocněnec, svědci, znalci, tlumočnci, přslušn orgn socilně-prvn ochrany dět, řednci Probačn a mediačn služby a zstupce školy nebo vchovnho zařzen. Na nvrh mladistvho může bt hlavn lčen nebo veřejn zasedn konno veřejně.28)
(2) Publikovn informac o průběhu hlavnho lčen nebo veřejnho zasedn, kter by vedly ke ztotožněn mladistvho ve veřejnch sdělovacch prostředcch nebo jinm způsobem, je zakzno. Stejně tak je zakzno publikovn každho textu nebo každho vyobrazen tkajcho se totožnosti mladistvho.
(3) Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavnm lčen v přtomnosti mladistvho. Odsuzujc rozsudek může bt uveřejněn ve veřejnch sdělovacch prostředcch jen bez uveden jmna a přjmen mladistvho a při přiměřen ochraně mladistvho před neždoucmi činky jeho uveřejněn. Předseda sentu může s přihldnutm k povaze a charakteru proviněn a přiměřen ochraně zjmů mladistvho rozhodnout o jinm způsobu uveřejněn a o omezench s tm spojench. Proti takovmu usnesen nen stžnost přpustn.“
V.
10. stavn soud se nejprve zabval otzkou, zda je navrhovatel - Okresn soud v Kladně - oprvněn nvrh na zrušen napadench ustanoven podat. Navrhovatel sprvně uvedl, že napaden ustanoven mus aplikovat v trestnm řzen, neboť u něho napadla obžaloba proti mladistvmu obžalovanmu, a nsledně přichz tudž na pořad nařzen hlavnho lčen. stavn soud dovodil, že napaden ustanoven souvis s rozhodovac činnost navrhovatele, a proto je Okresn soud v Kladně oprvněnm navrhovatelem podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu.
VI.
11. Po tomto zjištěn přistoupil stavn soud k posouzen obsahu napadench ustanoven zkona o soudnictv ve věcech mldeže z hlediska jejich souladu s stavnm pořdkem Česk republiky [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].
Navrhovatel předestřel svm nvrhem dvě stavněprvn nmitky, a to, že ustanoven 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže je v rozporu s ustanovenm čl. 38 odst. 2 Listiny (prvo na veřejn projednn věci) a že ustanoven 53 odst. 1 a 54 odst. 2 a 3 jsou v rozporu s ustanovenm čl. 17 odst. 1, 4 a 5 Listiny (prvo na informace). Třet nmitka spočv v tom, že napaden ustanoven zkona o soudnictv ve věcech mldeže narušuj proporcionalitu mezi zjmem na ochraně soukrom trestně sthanch mladistvch na jedn a prvem na informace na druh straně, a to ve prospěch ochrany soukrom trestně sthanch mladistvch.
stavn soud předesl, že jak ustanoven čl. 38 odst. 2 Listiny, tak čl. 17 odst. 1 nezakldaj neomezen prva na veřejn projednn věci, resp. na informace. V obou přpadech je ponechno na zkonodrci, do jak mry prvo na veřejn projednvn věci či prvo na informace zkonem omez. Vzhledem k tomu, že řada ustanoven Listiny spolu souvis, je třeba je vykldat společně, systmově i vzjemně subordinačně, čmž je „svoboda zkonodrce Listinou přesně a přsně regulovna“ (srov. F. Šamalk, Charakter stavnho pořdku a jeho ochrana, Prvnk č. 1/1998, str. 23). Při posuzovn toho, zda zkon omezujc zkladn prva a svobody je stavně konformn či nikoli, je pak obvykle třeba vzt v vahu aspekty prvněfilosofick, prvněhistorick a komparatistick.
12. Obecn prvn vědom tradičně vnm prvo na veřejn projednn věci jako nstroj veřejn kontroly justice. čelem veřejnho jednn „jest, aby se každ přesvědčiti mohl o tom, jak ze strany sttu kon se spravedlnost, kteroužto kontrolou obecenstva nemožnou se stv všelik strannost soudců“ (srov. heslo „Veřejn“, in: Riegrův slovnk naučn, IX, Praha 1872, str. 997). Tento čel veřejnho projednn věci byl po dlouhou dobu v českch zemch pokldn za jedin. Z judikatury prvorepublikovho československho Nejvyššho soudu se opakovaně podv, že „čel, kter zkon ustanovenm o neveřejnosti hlavnho lčen jedině sleduje, jest, by se soudn řzen nekonalo bez umožněn veřejn jeho kontroly. V tomto jedinm čelu veřejnosti hlavnho přelčen nen podle zkona rozdlu mezi řzenm před porotou a před sentem a nesleduje zkon zejmna ani při porotě změr, by bylo mocnm dojmem nlady posluchačstva v porotn sni působeno na porotu“ [srov. rozhodnut č. 4336/1932 in: F. Vžn, Rozhodnut Nejvyššho soudu Československ republiky ve věcech trestnch (dle jen „Vžn“), XIII, 1932, str. 568]. Obdobně pak dospěl prvorepublikov Nejvyšš soud k zvěru, že „čelem zkona je veřejn kontrolovatelnost konn spravedlnosti, souzen na blm dni, nikterak v temnu tajnosti soudnho řzen. Podv se tudž pojem veřejnosti jako protiklad tajnosti a je jen otzkou praktikability, do jak mry zjednn bti může obecenstvu přstup k lčen za šetřen neporušitelnho postultu nepřpustnosti vlivů nepřznivě působcch na zkonn postup řzen a na činitele na něm sčasněn“ (srov. rozhodnut č. 1729/1925, in: Vžn, VI, 1925, str. 549).
Mezivlečn Československo patřilo spolu s Německem (v r. 1923) a Rakouskem (v r. 1928) ke sttům, kter přijaly zkony o soudnictv ve věcech mldeže [blže srov. např. H. Vlkov, Odpovědnost za mldež z pohledu trestn politiky, in: E. Bezouška, V. Bednř (eds.), Nečtiny 1999-2005, Plzeň 2005 (dle jen „Vlkov, Odpovědnost“), str. 128-129]. Ustanoven 48 odst. 1 zkona č. 48/1931 Sb. z. a n., o trestnm soudnictv nad mldež, upravovalo specilně vyloučen veřejnosti v řzen proti mladistvmu oproti obecn pravě trestnho řzen. Veřejnost mohl podle citovanho ustanoven vyloučit soudce za podmnek souhlasu obhjce nebo zkonnho zstupce, a dle že to bylo „na prospěch obviněnho“. Na prospěch mladistvho byl ostatně kladen akcent při rozhodovn soudu o vyloučen veřejnosti při hlavnm lčen a veřejnm zasedn proti mladistvmu i v 233 trestnho řdu č. 87/1950 Sb. a v 297 odst. 3 psm. a) trestnho řdu č. 141/1961 Sb.
Ze shora uveden prvně historick reminiscence stavn soud dovodil, že v českch zemch byla tradičně jako stavně konformn vnmna takov prvn prava, kter vychzela z premis, že čast veřejnosti je koncipovna jako zruka veřejn kontroly justice a zroveň že při omezen časti veřejnosti v řzen proti mladistvmu je kladen zvlštn důraz na zjmy a prospěch mladistvho. stavn soud dodv, že ustanoven 101 stavn listiny č. 121/1920 Sb. z. a n. bylo obdobn čl. 38 odst. 2 Listiny, neboť i dobově směla „veřejnost při přelčen bti vyloučena jen v přpadech zkonem stanovench“.
Shora uveden tradičn premisy naplňuje dle nzoru stavnho soudu i napaden ustanoven 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže. Podle citovanho ustanoven je ponechno na mladistvm, zda zvol variantu, kterou nabz posledn věta 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže, tj. navrhne, aby hlavn lčen nebo veřejn zasedn bylo konno veřejně, či nikoliv. I když tento nvrh může formlně učinit podle citovanho ustanoven pouze mladistv, nelze přehldnout, že se o tom bude moci - s ohledem na nutnou obhajobu v řzen proti němu - poradit se svm obhjcem. Napaden prava naopak neumožňuje soudu, aby bez existence zkonnch důvodů vyloučil veřejnost z hlavnho lčen nebo veřejnho zasedn, a tm by sm řešil otzku, zda - řečeno slovy navrhovatele - „je dokladovna ochota ze strany sttu vykonvat moc soudn demokraticky, transparentně, veřejně, na zkladě zkonů.“ Prvo na veřejn projednn věci je zkladnm prvem častnka řzen, a nikoliv zkladnm prvem soudu či soudce. stavn soud ze sv rozhodovac praxe po činnosti zkona o soudnictv ve věcech mldeže nezaznamenal, že by se mladistv v souvislosti s aplikac 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže domhal ochrany svho prva na veřejn projednn věci dle čl. 38 odst. 3 Listiny, neboť napaden ustanoven vznik takov situace logicky vznamnou měrou zužuje.
stavn soud je ve shodě s doktrnou o tom, že zkon o soudnictv ve věcech mldeže je důsledně podřzen zjmům mladistvch. Čin tak s ohledem na věk a rozumovou vyspělost mladistvch. Tato vchodiska se ve snaze minimalizovat stigmatizaci mladistvch z probhajcho řzen promtaj prvě do ustanoven 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže. Zkonodrce vychzel i z vahy, že požadavek ochrany osobnho soukrom mladistvch po celou dobu řzen je dn zjmem jejich ochrany před škodlivmi vlivy vnějšho prostřed a publicity (srov. A. Sotolř, K ochraně soukrom mladistvch podle zkona o soudnictv ve věcech mldeže, Trestněprvn revue č. 4/2004, str. 128-129).
Napaden ustanoven 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže je konformn i s čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, kter umožňuje vyloučit veřejnost ...po dobu celho nebo čsti procesu... když to vyžaduj zjmy nezletilch, nebo ...pokud by, vzhledem ke zvlštnm okolnostem, veřejnost řzen mohla bt na jmu zjmům spravedlnosti. stavn soud si je vědom toho, že s „jistou dvkou zjednodušen“ lze zaznamenat v současnm trestněpolitickm vvoji na tomto seku dva již vše naznačen protichůdn trendy. Prv trend, kter je typick pro Velkou Britnii a čstečně i Skandinvii, kde se po vzoru USA prosazuje neoklasick trestněprvn doktrna, vychzejc z indeterminismu vůle jednotlivce a z toho vyplvajcho důsledku - prva společnosti reagovat přsně a nekompromisně na jakkoliv porušen norem trestnho prva, bez ohledu na věk, mentln či mravn vyspělost pachatele. Mra odpovědnosti je zde určovna mrou zvažnosti spchanch činů, nikoliv specifikou osobnosti pachatele. Druh trend, uplatňovan např. v Rakousku, Švcarsku, Německu a Česk republice, vychz naopak mj. z klčov role věku a s nm zce souvisejcho stupně dosaženho rozumovho a duševnho vvoje, do pozad naopak ustupuje vznam konkrtn zvažnosti spchanho deliktu (srov. Vlkov, Odpovědnost, str. 132). Tento druh trend, kter sleduje i Česk republika, nalezl ve vztahu k napadenmu stanoven 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže oporu i v řadě mezinrodnch dokumentů v oblasti zachzen s delikventn mldež, např. v mluvě a prvech dtěte z r. 1989 (pozn. red.: vyhlšena pod č. 104/1991 Sb.), v tzv. Pekingskch pravidlech - rezoluci OSN 40-33 „Minimln standardy soudnictv nad mldež“ z roku 1989 a v neposledn řadě v Doporučen Rady ministrů členskm sttům Rady Evropy tkajcm se novch způsobů zachzen s juveniln delikvenc a posln justice mldeži [roč. (2003) 20 (dle jen „Doporučen Rec(2003) 20“]. K zvěru, že „pokud to věk a dalš zvlštn rysy dtěte, stejně jako okolnosti trestnho procesu, dovoluj, upraven řzen s vybranou čast a rozumnm informovnm by všeobecnmu zjmu na tom, aby chod spravedlnosti byl transparentnějš, mohlo vyhovět (srov. rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva ve věci T. proti Spojenmu krlovstv ze dne 16. prosince 1999, stž. č. 24724/94, a V. proti Spojenmu krlovstv ze dne 16. prosince 1999, stž. č. 24888/94).
13. stavn soud při posuzovn stavn konformity napadench ustanoven 53 odst. 1 a 54 odst. 2 a 3 zkona o soudnictv ve věcech mldeže vychzel - pokud jde o obecn prvněfilosofick nhled - ze shodnch vah jako při posuzovn stavnosti 54 odst. 1 zkona o soudnictv ve věcech mldeže.
stavn soud se i problematikou prva na informace zabval z vce hledisek. Vzal přitom v vahu, že tradičně je v českch zemch vnmno jako logick, že hranice veřejnosti, a tedy do jist mry i možnosti realizovat prvo na informace přmo při jednn soudu, je limitovna. Opakovaně bylo judikovno, že „je otzkou praktikability, do jak mry může bti zjednn obecenstvu přstup k lčen“ (srov. rozhodnut č. 1729/1925, in: Vžn VI, 1925, str. 549, či rozhodnut č. 4218/1932, in: Vžn XIII, 1932, str. 340).
stavn soud si je vědom toho, že sekundrně m veřejn projednn věci možnost potenciln vchovn činnosti soudu [srov. K. Klma, stavn prvo, Dobr Voda (2002, str. 338.] Tomuto cli m posloužit samozřejmě i realizace prva na informace. V tto souvislosti vzal stavn soud v vahu, že Doporučen Rec(2003) 20 v čl. V, bodu 25, posledn větě vslovně stanovuje požadavek neuveřejňovat informace identifikujc mladistvho pachatele a jeho oběť.
Vchovnou činnost soudu, resp. vchovn působen trestnho řzen na přjemce informac nen podle nzoru stavnho soudu nutno spojovat vždy prvě s identifikac pachatele. Podstatnějšmi informacemi pro vchovu k ctě k prvům a spravedlnosti jsou zajist informace tkajc se skutkovch zjištěn a jejich prvnho posouzen, kter lze za činnosti napadench ustanoven zskat při veřejnm vyhlšen rozsudku a kter lze bez jakhokoliv věcnho omezen svobodně projevovat a šřit. Nelze opomenout v tomto směru moderačn prvo dan v 54 odst. 3 zkona o soudnictv ve věcech mldeže předsedovi sentu.
stavn soud vzal v potaz i okolnost, že obdobn omezen svobody vyhledvat a šřit informace obsahuje i čl. 3 psm. e) Etickho kodexu novinře ČR.
14. stavn soud konečně posoudil napaden ustanoven z hlediska proporcionality vztahu mezi zjmem na ochraně soukrom trestně sthanch mladistvch na jedn a prvem na informace na druh straně. Dospěl přitom k zvěru, že zkonodrce nevybočil z mez danch mu Listinou.
Navrhovatel v tomto směru jenom uvedl, že v „mase“ mezi sedmi až osmi procenty přpadů je od 1. 1. 2004 veřejnost nepřtomna. stavn soud přisvědčil zcela stanovisku Sentu Parlamentu Česk republiky, že negativa z omezen svobody projevu ve prospěch dan modifikace prva na soukrom se nejev bt vznamn ve srovnn s pozitivy danmi v perspektivě působen zkona při utlumovn kriminlnch karir mladistvch delikventů.
15. Pot, kdy s tm častnci souhlasili, upustil stavn soud podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu od stnho jednn a po provedenm řzen nvrh Okresnho soudu v Kladně na zrušen ustanoven 53 odst. 1 a 54 odst. 1 , 2 a 3 zkona o soudnictv ve věcech mldeže zamtl, neboť tato ustanoven in abstracto nejsou v rozporu s čl. 96 odst. 1 a 2 stavy, čl. 38 odst. 2 a čl. 17 odst. 1, 4 a 5 Listiny ( 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu).