Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 338zo odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 195/2006 účinný od 15.05.2006

Ústavní soud rozhodl dne 25. října 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Okresního soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 338zo odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky dom�h�, aby �stavn� soud vydal n�lez, kter�m ustanoven� � 338zo odst. 4 občansk�ho soudn�ho ř�du (d�le t�ž "o. s. ř.") zruš�. Uvedl, že při sv� rozhodovac� činnosti ve věci sp. zn. 90 E 1096/2002 dospěl k z�věru, že předmětn� ustanoven� je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"), a to zejm�na z n�sleduj�c�ch důvodů:

Usnesen�m ze dne 7. dubna 2003 č.j. 90 E 1096/2002-8 nař�dil Okresn� soud v Ostravě v�kon rozhodnut� prodejem podniku povinn�ho a spr�vcem podniku ustanovil Mgr. Z. N. Pod�n�m ze dne 14. listopadu 2003 podala spr�vkyně podniku soudu zpr�vu o ceně podniku dle � 338m o. s. ř. Dle t�to zpr�vy k podniku povinn�ho n�lež� z�vazky v celkov� v�ši 26 035 Kč. Co se t�če majetku povinn�ho, bylo zjištěno, že podnik povinn�ho již v�ce než 4 roky fakticky neexistuje a k podniku nepatř� ž�dn� movit� věci, nemovitosti či pohled�vky. Usnesen�m ze dne 23. ledna 2004 č.j. 90 E 1096/2002-37 Okresn� soud v Ostravě v�kon rozhodnut� dle � 338n odst. 6 o. s. ř. zastavil, neboť cena věc�, pr�v a jin�ch majetkov�ch hodnot patř�c�ch k podniku nepřesahuje v�ši splatn�ch peněžit�ch z�vazků patř�c�ch k podniku, předpokl�danou odměnu spr�vce a n�hradu jeho hotov�ch v�dajů. Pod�n�m ze dne 11. března 2004 spr�vkyně podniku dle � 338zo odst. 4 o. s. ř. vy�čtovala odměnu a hotov� v�daje spr�vce podniku. Hotov� v�daje vy�čtovala ve v�ši 106 Kč za vynaložen� poštovn� a navrhla, aby odměnu za v�kon funkce spr�vce podniku stanovil soud dle vlastn�ho uv�žen� podle časov� n�ročnosti v�konu funkce; dle � 2 vyhl�šky č. 485/2000 Sb., o v�ši odměny spr�vců podniku, způsobu jej�ho určen� a určen� n�hrady jejich hotov�ch v�dajů, z�kladem pro určen� odměny spr�vce podniku je totiž zjištěn� cena podniku dle � 338n odst. 2 o. s. ř., leč v předmětn�m př�padě takto odměnu spr�vce určit nelze, protože k podniku ž�dn� majetek nen�lež�.

Navrhovatel d�le pouk�zal na � 338h odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud v usnesen� o nař�zen� v�konu rozhodnut� prodejem podniku ustanov� spr�vce podniku, kter�mu z�kon (např. � 338k o. s. ř., 338m o. s. ř.) ukl�d� splněn� řady povinnost� a z�roveň stanov� jeho odpovědnost za škodu, kterou způsobil zaviněn�m porušen�m sv�ch povinnost�. Spr�vcem soud ustanov� osobu zapsanou podle zvl�štn�ch předpisů v seznamu spr�vců konkursn� podstaty. Dle � 338i odst. 4 o. s. ř. spr�vce m� n�rok na odměnu a na n�hradu hotov�ch v�dajů. V�še odměny spr�vců, způsob jej�ho určen� a určen� n�hrady jejich hotov�ch v�dajů je upravena ve vyhl�šce Ministerstva spravedlnosti č. 485/2000 Sb. Z�kladem určen� odměny spr�vce je zjištěn� cena podniku dle � 338n odst. 2 o. s. ř. (čist� jměn� podniku). S odměňov�n�m spr�vce podniku v př�padě zastaven� v�konu rozhodnut�, např. dle � 338n odst. 6 o. s. ř., uveden� vyhl�ška nepoč�t�. Nesoulad mezi �pravou danou citovan�m ustanoven�m � 338i odst. 4 a zmiňovanou vyhl�škou lze podle soudu překlenout v�kladem z�kona tak, že soud urč� odměnu sv�m uv�žen�m s přehl�dnut�m k rozsahu činnosti spr�vce.

Navrhovatel se d�le dovolal napaden�ho � 338zo odst. 4 o. s. ř., podle něhož povinnost zaplatit spr�vci odměnu a n�hradu hotov�ch v�dajů při zastaven� v�konu rozhodnut� soud ulož� buď povinn�mu nebo společně a nerozd�lně opr�vněn�mu, těm, kdo do ř�zen� přistoupili jako dalš� opr�vněn�, a věřitelům, kteř� přihl�sili sv� pohled�vky (� 338s a 338zn o. s. ř.), a to podle toho, z jak�ho důvodu k zastaven� v�konu rozhodnut� došlo (� 338zo odst. 4 o. s. ř.). Z�konn� konstrukce ustanoven� � 338zo odst. 4 o. s. ř. však umožňuje v ř�zen� vznik situace, kdy možnost uspokojen� n�roků spr�vce podniku je př�mo v�z�na na solventnost �častn�ků ř�zen�. Protože opr�vněn�mu lze uložit povinnost k zaplacen� n�roků spr�vce jen v�jimečně (zpravidla tam, kde nezachoval při pod�n� n�vrhu na v�kon rozhodnut� potřebnou m�ru pečlivosti), je ve většině př�padů k t�to povinnosti zav�z�n povinn�. Zvl�ště v situaci, kdy je podnik povinn�ho předlužen (� 338n odst. 6 o. s. ř.), je zřejm�, že n�roky spr�vce podniku nebudou uspokojeny nebo budou uspokojeny jen č�stečně; nebyl-li totiž spr�vce podniku ustanoven konkursn�m spr�vcem dle � 13b odst. 3 z�kona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovn�n�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o konkursu a vyrovn�n�"), vznikaj� spr�vci podniku jen nepřednostn� pohled�vky za �padcem (� 31 odst. 5 z�kona o konkursu a vyrovn�n�). Byl-li n�vrh na prohl�šen� konkursu zam�tnut, pak spr�vci podniku nezb�v� k uspokojen� jeho n�roků ani tato možnost. Z�konn� �prava odměňov�n� spr�vců způsobuje, že v řadě př�padů spr�vce podniku, byť spln� všechny povinnosti uložen� z�konem, nedost�v� za v�kon sv� funkce odměnu a nejsou mu uhrazeny hotov� v�daje, jež vynaložil z vlastn�ch prostředků. Vytvořen� konstrukce odměňov�n� spr�vců podniků nejenže vede k neuspokojen� jejich z�konn�ch n�roků, ale deformuje tak� celkov� v�sledky v�konu rozhodnut� prodejem podniku, neboť u určit� skupiny spr�vců podniku absentuje motivačn� v�znam odměny.

Navrhovatel dodal, že spr�vce podniku je třeba považovat za zvl�štn� veřejnopr�vn� org�n, stejně jako spr�vce konkursn� podstaty (viz n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 36/01, vyhl�šen� pod č. 403/2002 Sb., t�ž Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 26, n�lez č. 80). V�še uveden� z�konn� konstrukce rozhodov�n� o odměně a hotov�ch v�daj�ch spr�vce (� 338zo odst. 4 o. s. ř.) vyvol�v� situaci, kdy nelze uspokojit z�konn� n�roky spr�vce podniku na odměnu a hotov� v�daje, aniž je zakotven dalš� alternativn� zdroj (např. povinnost st�tu hradit n�roky spr�vce nebo povinnost složit z�lohu na odměnu a hotov� v�daje opr�vněn�m) pro hrazen� těchto n�roků. Ustanoven� � 338zo odst. 4 o. s. ř. totiž neumožňuje použ�t jako alternativn� zdroj ani př�padnou z�lohu složenou dle � 270 odst. 3 o. s. ř., neboť tato může sloužit jen k �hradě n�kladů proveden� v�konu rozhodnut� placen�ch st�tem. Podle n�zoru navrhovatele se tak vytv�ř� nerovnost v odměňov�n� dvou skupin spr�vců podniku - prvn� skupiny spr�vců podniku, jejichž uspokojen� n�roku na odměnu a hotov� v�daje je z�konem zajištěno (v rozvrhu z v�těžku z prodeje podniku nebo v rozvrhu konkursn� podstaty podle � 31 odst. 5 z�kona o konkursu a vyrovn�n�), a druh� skupiny spr�vců podniku bez možnosti uspokojen� jejich n�roků nebo s možnost� uspokojen� jen zanedbatelnou, přestože obě skupiny spr�vců podniku spln� všechny povinnosti uložen� z�konem.

II.

�stavn� soud zaslal n�vrh na zah�jen� ř�zen� v souladu s ustanoven�m � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu") �častn�kům ř�zen� - Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky a vyž�dal si i stanovisko Ministerstva spravedlnosti Česk� republiky.

Ve vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky je �vodem rekapitulov�n obsah n�vrhu na zrušen� napaden�ho z�konn�ho ustanoven� a n�sledně i z�konod�rn� proces vedouc� k přijet� tohoto ustanoven�. Přijat� pozměňovac� n�vrhy se napaden�ho ustanoven� nedotkly. Z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou a s naš�m pr�vn�m ř�dem a ponech�v� na �stavn�m soudu, aby posoudil jeho �stavnost.

Sen�t Parlamentu Česk� republiky ve sv�m obs�hl�m vyj�dřen� k meritu věci uvedl, že při prodeji podniku nemohl z�konod�rce ignorovat stav, kdy v průběhu nař�zen�ho v�konu rozhodnut� prodejem podniku vyjde najevo, že je podnik v �padku (předlužen). Jedin�mi způsoby procesn�ho řešen� �padku jsou v našem pr�vu konkurs a vyrovn�n�; proto bylo vhodn� řešit zjištěn� �padek zastaven�m vykon�vac�ho ř�zen� (� 338n odst. 6 o. s. ř., � 338w odst. 3 o. s. ř.), a to ve prospěch k tomu určen�ho ř�zen� konkursn�ho (� 4b z�kona o konkursu a vyrovn�n�). Jestliže soud v�kon rozhodnut� zastav�, ulož� podle � 338zo odst. 4 o. s. ř. povinnost zaplatit spr�vci podniku odměnu a n�hradu hotov�ch v�dajů povinn�mu nebo společně a nerozd�lně subjektům tam uveden�m. Z�konod�rce tak nezanechal n�rok spr�vce podniků bez z�konn� opory - byť v podobě peněžit� pohled�vky. Z naznačen�ch souvislost�, podpořen�ch i dalš�m z�konn�m textem (� 338i odst. 4 o. s. ř., � 338ze odst. 7 o. s. ř.), lze podle n�zoru Sen�tu učinit z�věr, že z�konod�rci nelze přič�tat �mysl vyvolat v z�koně stav, kter�m by spr�vci podniku byla odm�tnuta možnost realizace n�kladů na odměnu a na n�hradu hotov�ch v�dajů. V t�to souvislosti lze za legitimn� (a �stavn�) považovat i zdroj uspokojen� n�kladů spr�vce podniku, kter� je nach�zen předevš�m u těch osob-soukromn�ků, v důsledku jejichž chov�n� n�klady spr�vce podniku vznikly.

Sen�t d�le poukazuje na ustanoven� � 338i odst. 4 o. s. ř., podle něhož m� spr�vce n�rok na odměnu a na n�hradu hotov�ch v�dajů. Při �spěšn�m prodeji podniku je n�rok uspokojov�n z rozdělovan� podstaty; pokud nen� uhrazen n�rok z podstaty v pln� v�ši, přizn� soud spr�vci podniku pohled�vku za povinn�m, zajištěnou podle � 338ze odst. 7 o. s. ř. Jestliže však k prodeji podniku v občansk�m soudn�m ř�zen� nedojde, soud - jak již bylo uvedeno - ř�zen� zastav� a ulož� povinnost k zaplacen� spr�vcova n�roku subjektům uveden�m v � 338zo odst. 4 o. s. ř. Je-li kvalifikovan�m důvodem takov�ho "ne�spěšn�ho" prodeje podniku nedostatek prostředků z�skan�ch prodejem podniku v takov�m rozsahu, aby pokryl stanoven� z�vazky (cena věc�, pr�v a jin�ch majetkov�ch hodnot patř�c�ch k podniku spolu s prostředky ... nepřesahuje v�ši splatn�ch peněžit�ch z�vazků patř�c�ch k podniku, pohled�vek opr�vněn�ho, těch, kdo do ř�zen� přistoupili jako dalš� opr�vněn� ... odměnu spr�vce a n�hradu jeho hotov�ch v�dajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně), m� spr�vce podniku možnost realizovat svou pohled�vku v režimu z�kona o konkursu a vyrovn�n�. Dalš� osud uspokojen� pohled�vky z�vis� na tom, zda se stala spr�vcem konkursn� podstaty v předmětn� věci stejn� osoba (spr�vce podniku, kter� však svou funkci po dobu trv�n� konkursu nevykon�v�) či nikoli.

Podle n�zoru Sen�tu je tedy možn� konstatovat, že u n�roku na odměnu a na n�hradu hotov�ch v�dajů spr�vce podniku-spr�vce konkursn� podstaty z�sk�v� v konkursn�m ř�zen� "v�hodnějš� pozici", než m� "prost�" spr�vce podniku. V�hodnost pohled�vky spoč�v� v tom, že se uspokoj� za konkursn� podstatou (� 31 odst. 5 ve spojen� s � 31 odst. 2 z�kona o konkursu a vyrovn�n� ), a to kdykoli v průběhu konkursn�ho ř�zen� (� 31 odst. 1 z�kona o konkursu a vyrovn�n�). Ve sv�m pod�n� navrhovatel nam�t� "nerovnost spr�vců podniku" nebo "vytvořen� dvou skupin spr�vců podniku", jestliže stav� proti sobě ty, jejichž uspokojen� je "zajištěno v rozvrhu z v�těžku z prodeje podniku nebo v rozvrhu konkursn� podstaty", proti skupině spr�vců podniku bez možnosti takov�ho uspokojen�. Podle zvolen�ho sch�matu však nerovnost nen� - dle vyj�dřen� Sen�tu - "tvrzena" důsledně. K navrhovatelem uveden�mu př�kladu by bylo totiž možn� vykonstruovat dalš�, např�klad takov�, kdy spr�vce podniku nebyl plně uspokojen z v�těžku prodeje nemovitosti ani nebyl schopen svou pohled�vku realizovat vůči ručiteli (� 338ze odst. 7 o. s. ř.). Tuto č�st sv�ho vyj�dřen� proto Sen�t uzavřel konstatov�n�m, že pokud by mělo b�t dosaženo "dokonal�" (zde pr� nelze doslovně použ�t navrhovatelem vyj�dřen� požadavek na zajištěn� stejn�ho pr�va na odměnu a hotov� v�daje, neboť t�m by byl cel� probl�m neřešiteln�) rovnosti v uspokojen� n�roku spr�vců podniku na odměnu a hotov� v�daje, musel by b�t jejich n�rok uspokojen již v r�mci v�konu rozhodnut� prodejem podniku. V z�sadě by to znamenalo, že by n�rok musel b�t doplacen (př�p. zcela zaplacen) st�tem. Na tomto m�stě je možn� - podle n�zoru Sen�tu - kontrovat tvrzen� navrhovatele o demotivaci spr�vců podniku argumentem, že nikoli hrozba neuspokojen� jejich n�roků, n�brž pr�vě ona "stoprocentn�" jistota, by mohla b�t on�m demotivuj�c�m faktorem. Rovněž pr� nen� bez v�znamu, že pln� uspokojen� spr�vcovsk�ch n�roků v režimu vykon�vac�ho ř�zen� by u předlužen�ho podniku vedlo k než�douc� exempci pohled�vek z režimu z�kona o konkursu a vyrovn�n�.

Sen�t se ve sv�m vyj�dřen� dovol�v� n�lezu č. 403/2002 Sb., ve kter�m se �stavn� soud vyslovil k obdobn� problematice odměn a n�hrad n�kladů spr�vce konkursn� podstaty v konkursn�m ř�zen�. Pro kl�čovou problematiku rozlišov�n� dvou skupin spr�vců podniku (s nestejnou možnost� uspokojen�), přestože obě skupiny spln� všechny povinnosti uložen� z�konem, bude podle n�zoru Sen�tu baz�ln�m vyj�dřen� �stavn�ho soudu: "Je-li �stavně konformn� �čel z�konn� �pravy umožňuj�c� konkurs i v př�padě, kdy v konkursn�m ř�zen� nen� zpeněžen ž�dn� majetek z konkursn� podstaty a z�loha na n�klady konkursu nebyla složena... (pozn.: a nebylo tud�ž jin�ho zdroje) ..., nutno pak považovat za porušen� �stavn�ho principu neakcesorick� rovnosti stav, jenž je t�m vytvořen v z�konn� rovině �hrady hotov�ch v�dajů a odměny spr�vci". Prizmatem uveden� dikce by však - podle n�zoru Sen�tu - bylo snadn� "podlehnout dojmu jednoznačn�ho řešen� i v př�padě zrušen� � 338zo odst. 4 o. s. ř.". Je pr� však třeba zv�žit dalš� okolnosti. Jak bylo uvedeno, n�rok spr�vce podniku je uspokojov�n z podstaty (� 338ze o. s. ř.), popř. z dalš�ch zdrojů. Vedle povinn�ho jsou jimi ručitel� podle � 338ze odst. 7 o. s. ř. nebo opr�vněn� či věřitel� podle � 338zo odst. 4 o. s. ř. Pro zvl�štn� př�pad předlužen� podniku je ovšem třeba hledat zdroje uspokojen� n�roků spr�vce podniku v r�mci konkursn�ho ř�zen�. Dalš� zdroj tedy z pohledu občansk�ho soudn�ho ř�du pro spr�vce podniku sice neexistuje, leč občansk� soudn� ř�d nebr�n� (naopak vytv�ř� nezbytn� předpoklady) použit� zdroje pro nastalou situaci speci�ln�ho (předlužen� podniku) standardn�ho a legislativně adekv�tn�ho; (k tomu odk�zal Sen�t na č�st sv�ho vyj�dřen�, v�še již citovanou). Jinak se však dle Sen�tu jev� cel� věc z pohledu z�kona o konkursu a vyrovn�n�. V tomto směru je pr� možn� sd�let obavy navrhovatele o nerovn�m př�stupu k uspokojen� n�roku spr�vce podniku (k tomu viz shora - pohled�vky s "v�hodnějš�" pozic�). Př�padn� řešen� se však podle Sen�tu již vymyk� režimu občansk�ho soudn�ho ř�du a tud�ž nen� předmětem tohoto podrobn�ho vyj�dřen�, kter� Sen�t uzavřel konstatov�n�m, že je zcela na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost napaden�ho ustanoven�.

Ve stručn�m stanovisku Ministerstva spravedlnosti, kter� navrhlo n�vrhu nevyhovět, je zejm�na uvedeno, že zrušen�m napaden�ho ustanoven� by naopak došlo k vytvořen� nerovnosti, protože "soud by v z�koně neměl ustanoven�", podle kter�ho by spr�vci mohl přiznat odměnu a n�hradu hotov�ch v�dajů.

III.

�stavn� soud se v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zab�val ot�zkou, zda z�kon, u kter�ho je nam�t�na proti�stavnost napaden�ho ustanoven�, byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

Jedn� se o z�kon č. 30/2000 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 99/1963 Sb., občansk� soudn� ř�d, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony. V tomto směru z př�slušn�ch sněmovn�ch tisků, těsnopiseck�ch zpr�v a �dajů o průběhu hlasov�n� �stavn� soud zjistil, že Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky n�vrh tohoto z�kona ř�dně schv�lila na sv� schůzi konan� dne 9. prosince 1999 a Sen�t Parlamentu Česk� republiky n�vrh schv�lil ve zněn� postoupen�m Poslaneckou sněmovnou na schůzi konan� dne 12. ledna 2000. Po podpisu prezidentem republiky a předsedou vl�dy byl z�kon vyhl�šen ve Sb�rce z�konů v č�stce 11 pod č�slem 30/2000 Sb. Předmětn� z�kon tak byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

IV.

Po tomto zjištěn� přistoupil �stavn� soud k posouzen� obsahu napaden�ho ustanoven� z�kona z hlediska jeho souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky [čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky].

Ustanoven�, kter� navrhovatel napad� a požaduje zrušit, zn�:

"Povinnost zaplatit spr�vci odměnu a n�hradu hotov�ch v�dajů soud ulož� buď povinn�mu nebo společně a nerozd�lně opr�vněn�mu, těm, kdo do ř�zen� přistoupili jako dalš� opr�vněn�, a věřitelům, kteř� přihl�sili sv� pohled�vky (� 338s a 338zn), a to podle toho, z jak�ho důvodu k zastaven� v�konu rozhodnut� došlo.".

Na �vod se �stavn� soud vypoř�dal s ot�zkou postaven� spr�vce podniku a jeho vymezen�m ve vztahu k spr�vci konkursn� podstaty. Činnost a postaven� spr�vce podniku je podobn� postaven� a činnosti spr�vce konkursn� podstaty podle z�kona o konkursu a vyrovn�n�. Stejně jako u konkursn�ho ř�zen� je obligatorn�, pojmovou souč�st� v�konu rozhodnut� prodejem podniku ustaven� spr�vce podniku (� 338i o. s. ř.). Jak již bylo řečeno v n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 36/01, řad� doktr�na spr�vce konkursn� podstaty mezi zvl�štn� veřejnopr�vn� org�ny, přičemž jeho �kolem je zajištěn� ř�dn�ho průběhu konkursu (viz K. Eli�š, Konkurs. Pr�vn�k, č. 2/1995, s. 123; H. Hrstkov�, R. Tom�nek, Někter� z�kladn� ot�zky z�kona o konkursu a vyrovn�n�. Pr�vo a podnik�n�, č. 10/1994, s. 27 a n�sl.; Fr. Štajgr, Konkursn� pr�vo. Praha 1947, s. 71).

S vymezen�m doktrin�rn�m ve vztahu ke spr�vci konkursn� podstaty se �stavn� soud ztotožňuje a nem� v�hrady ani na jeho použit� ve vztahu ke spr�vci podniku. Doktrin�rn� vymezen� vych�z� přitom z hledisek vymezuj�c�ch pojem veřejnopr�vn�ho org�nu, jimiž jsou veřejn� �čel, způsob ustaven� a pravomoc. Veřejn� �čel instituce spr�vce konkursn� podstaty, jakož i spr�vce podniku, je nutno spatřovat v akceptaci omezen�ho veřejn�ho z�sahu do řešen� majetkov�ch vztahů. Způsob ustaven� spr�vce podniku je d�n rozhodnut�m st�tn�ho org�nu - soudu (� 338i odst. 1 o. s. ř.). Jeho opr�vněn� a povinnosti, jež jsou zakotvena v řadě ustanoven� o. s. ř., pak představuj� v�kon pravomoci.

Spr�vcem podniku soud ustanov� osobu zapsanou podle z�kona o konkursu a vyrovn�n� v seznamu spr�vců konkursn� podstaty. Do seznamu spr�vců lze zapsat jen bez�honnou fyzickou osobu, kter� je plně způsobil� k pr�vn�m �konům, m� přiměřenou odbornou způsobilost a se z�pisem souhlas�, př�padně veřejnou obchodn� společnost, kter� bude činnost spr�vce vykon�vat prostřednictv�m sv�ch společn�ků, o nichž prok�že, že splňuj� podm�nky pro zaps�n� do seznamu. V�jimečně může soud spr�vcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podm�nky pro zaps�n� do seznamu, jestliže s ustanoven�m spr�vcem souhlas�.

�stavn� soud stejně jako ve sv�m předchoz�m citovan�m n�lezu (sp. zn. Pl. 36/01), na nějž v t�to souvislosti odkazuje, vych�z� z toho, že v�kon funkce spr�vce podniku ustaven�ho soudem nelze podřadit z �stavněpr�vn�ho pohledu pod r�mec pr�ce nebo služby uložen� z�konem pro ochranu pr�v druh�ch dle čl. 9 odst. 2 p�sm. d) Listiny. To vypl�v� z toho, že spr�vce podniku se z�sadně vyb�r� ze seznamu spr�vců konkursn� podstaty (� 338i odst. 1 o. s. ř.), kter� vede soud př�slušn� k ř�zen�, přičemž do seznamu spr�vců lze zapsat fyzickou osobu nebo veřejnou obchodn� společnost toliko tehdy, jestliže se z�pisem souhlas�. Osoba již zapsan� do seznamu může sv� ustaven� spr�vcem podniku odm�tnout, jen jsou-li pro to důležit� důvody. V�jimečně může soud ustavit spr�vcem i osobu do seznamu spr�vců nezapsanou, pokud ovšem s ustaven�m souhlas�. Uveden�m mechanizmem je zajištěn buď implicitn�, předem dan� obecn� souhlas s v�konem funkce spr�vce, nebo souhlas konkr�tn� pro dan� př�pad. Pro uveden� v�kon t�to funkce nesplňuje znak absence souhlasu, jako podm�nky v�konu pr�ce nebo služby ve smyslu čl. 9 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 3 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod. Tento z�věr je ve shodě i s pr�vn�m n�zorem vysloven�m Evropsk�m soudem pro lidsk� pr�va ve věci Van der Mussele proti Belgii (rozsudek ze dne 23. listopadu 1983). Osoba zapsan� do seznamu spr�vců konkursn� podstaty sv�m n�vrhem na z�pis a proveden�m z�pisu do seznamu dala předběžn� souhlas s ustanovov�n�m do funkce a s t�m spojen�mi riziky, k nimž n�lež� i riziko, že ne ve všech př�padech dos�hne spr�vce podniku upokojen� sv�ch z�konn�ch n�roků. Okolnost, že spr�vce podniku by nemusel dos�hnout uspokojen� sv�ch n�roků, a to ani v konkursn�m ř�zen�, pokud postup v r�mci v�konu rozhodnut� selže, je rizikem, ve kter�m se nach�zej� všichni spr�vci podniku a nejde tedy o nerovnost v jejich postaven�. Ostatně nejen spr�vce podniku, ale i všichni, kteř� pln� obdobn� funkce z pověřen� st�tu (např. not�ř), se nach�z� v podobn� situaci.

V�kon funkce spr�vce podniku nen� ani souč�st� zaměstnaneck�ho vztahu a tud�ž sv�m obsahem, jakož i �čelem a smyslem na něj nedopad� ustanoven� čl. 26 Listiny. Nen� d�le podnik�n�m, i když se mu povahou činnosti, kter� je prov�děna za �čelem dosažen� zisku, bl�ž�, a nen� ani provozov�n�m jin� hospod�řsk� činnosti a nelze jej proto z �stavněpr�vn�ho pohledu podřadit pod r�mec vymezen� čl. 26 Listiny.

Vedle v�še uveden�ch shodn�ch znaků, k nimž lze přiřadit o odpovědnost spr�vce podniku i spr�vce konkursn� podstaty za zaviněn� porušen� povinnost�, existuj� ovšem i podstatn� rozd�ly mezi oběma funkcemi. Přitom je třeba vych�zet předevš�m z toho, že jak �prava spr�vce konkursn� podstaty v z�koně o konkursu a vyrovn�n�, tak i �prava spr�vce podniku v občansk�m soudn�m ř�du, jsou �pravami odlišn�mi, komplexn�mi a na sobě nez�visl�mi. Zat�mco činnost spr�vce podniku směřuje pouze k prodeji podniku, činnost spr�vce konkursn� podstaty je zaměřena na zpeněžen� cel� konkursn� podstaty, přičemž hlavn�m smyslem je poměrn� uspokojen� všech věřitelů z majetku tvoř�c�ho konkursn� podstatu. U v�konu rozhodnut� prodejem podniku povinn�ho nedoch�z� většinou k z�sahům do samotn� činnosti podniku, jak tomu často b�v� u konkursu, ale pouze k nucen� změně jeho majitele (n�hrada původn�ho vlastn�ka - povinn�ho, vlastn�kem nov�m - vydražitelem).

Hlavn� a zcela z�sadn� rozd�l mezi oběma ř�zen�mi však spoč�v� v tom, že zat�mco konkursn� ř�zen� se zahajuje, je-li dlužn�k v �padku, na z�kladě n�vrhu na prohl�šen� konkursu podan�ho dlužn�kem popř. věřitelem (zah�jen� ř�zen� tedy nen� v dispozici jedin� osoby), je v�kon rozhodnut� prodejem podniku důsledně ovl�d�n dispozičn� z�sadou. Je tedy z�sadně ř�zen�m, kter� se zahajuje pouze na n�vrh opr�vněn�ho. To sebou nese specifika vykon�vac�ho ř�zen�. Opr�vněn� m� předevš�m možnost volby způsobu v�konu rozhodnut� a je pouze na něm, zda přistoup� k v�konu rozhodnut� prodejem podniku, u něhož může existovat např. nebezpeč� předlužen�. Proto nese i zv�šenou odpovědnost za svoje rozhodnut�. Opr�vněn� mus� před pod�n�m n�vrhu na proveden� v�konu rozhodnut� pečlivě zvažovat, jak�m způsobem bude postupovat. Opr�vněn� m� nav�c poměrně velmi �činn� prostředky ke zjištěn� majetkov�ch poměrů povinn�ho. K tomu slouž� předevš�m institut prohl�šen� o majetku zakotven� v � 260a a n�sl. o. s. ř., podle něhož může věřitel, kter� m� vykonateln�m rozhodnut�m přiznanou peněžitou pohled�vku, před vlastn�m pod�n�m n�vrhu na v�kon rozhodnut�, soudu navrhnout, aby předvolal povinn�ho a vyzval ho k prohl�šen� o majetku. Ten vedle � 260 o. s. ř. (pomoc soudu při zjišťov�n� finančn�ch možnost� povinn�ho) představuje dalš� formu pomoci, kterou soud poskytuje věřitelům, aby mohli cestou v�konu rozhodnut� �spěšně vym�hat sv� pohled�vky. Nav�c i soud by měl posuzovat vhodnost navržen�ho způsobu v�konu rozhodnut� a pokud jej považuje za zřejmě nevhodn�, měl by nař�dit v�kon rozhodnut� jin�m vhodn�m způsobem (� 264 odst. 1 o. s. ř.).

V předmětn� věci je navrhov�no zrušen� � 338zo odst. 4 o. s. ř., neboť podle n�zoru navrhovatele v z�koně stanoven� způsob odměňov�n� spr�vce podniku nemus� v�st k uspokojen� jeho z�konn�ch n�roků (n�roku na n�hradu hotov�ch v�dajů a n�roku na odměnu). Z�konn� konstrukce umožňuje vznik situace, kdy nelze uspokojit z�konn� n�roky spr�vce podniku, aniž je zakotven dalš� alternativn� zdroj hrazen� těchto n�roků. T�m podle n�zoru navrhovatele jednak deformuje celkov� v�sledky v�konu rozhodnut� prodejem podniku, neboť u určit� skupiny spr�vců podniku absentuje motivačn� v�znam odměny, jednak zakl�d� nerovnost v odměňov�n� mezi spr�vcem konkursn� podstaty, jehož uspokojen� n�roku na odměnu a hotov� v�daje je zajištěno z�konem o konkursu a vyrovn�n� (� 31 odst. 5 z�kona o konkursu a vyrovn�n�) a mezi spr�vcem podniku dle občansk�ho soudn�ho ř�du, kter� nem� možnost uspokojen� sv�ch n�roků nebo jeho možnost uspokojen� je jen zanedbateln�. S t�mto n�zorem se �stavn� soud zcela neztotožňuje. Je třeba přitom vych�zet z toho, jak bylo uvedeno v�še, že v�kon rozhodnut� je n�vrhov�m ř�zen�m. Z toho vych�z� i �prava o. s. ř. Spr�vce podniku m� podle � 338i odst. 4 o. s. ř. n�rok na odměnu a na n�hradu hotov�ch v�dajů. Při �spěšn�m prodeji podniku je jeho n�rok uspokojov�n z rozdělovan� podstaty. Pohled�vka spr�vce podniku na odměně a hotov�ch v�daj�ch mus� b�t uspokojena i tehdy, jestliže by na to nepostačovala rozdělovan� podstata. Jestliže tedy nen� uhrazen n�rok z podstaty v pln� v�ši, přizn� soud spr�vci podniku pohled�vku za povinn�m, za jej�ž splněn� ruč� společně a nerozd�lně opr�vněn�, ti kteř� do ř�zen� přistoupili jako dalš� opr�vněn� a věřitel�, kteř� přihl�sili sv� pohled�vky (� 338ze odst. 7 o. s. ř.). Prim�rně je uložena povinnost uspokojit n�roky spr�vce povinn�mu. V z�jmu skutečn�ho uspokojen� spr�vce podniku je stanoveno, že opr�vněn�, ti, kdo do ř�zen� přistoupili jako dalš� opr�vněn�, a věřitel�, kteř� přihl�sili sv� pohled�vky (� 338s o. s. ř.), za splněn� t�to povinnosti společně a nerozd�lně ruč�. Touto �pravou je zajištěno, aby se spr�vce podniku nedostal do situace, kdy mu nebudou uhrazeny jeho z�konn� n�roky.

Pokud k realizaci prodeje podniku v občansk�m soudn�m ř�zen� nedojde, soud ř�zen� zastav� a ulož� povinnost k zaplacen� spr�vcov�ch n�roků subjektům uveden�m v � 338zo odst. 4 o. s. ř. Těmi jsou buď povinn� nebo společně a nerozd�lně opr�vněn�, ti, kdo do ř�zen� přistoupili jako dalš� opr�vněn�, a věřitel�, kteř� přihl�sili sv� pohled�vky (� 338s o. s. ř. a � 338zn o. s. ř.). Nem�-li povinn� dostatek prostředků k zaplacen� n�roků spr�vce podniku, je zcela legitimn� požadovat jejich �hradu po opr�vněn�m resp. dalš�ch věřitel�ch, neboť, jak bylo řečeno v�še, opr�vněn� m� odpovědnost za volbu způsobu v�konu rozhodnut� a nese s t�m souvisej�c� riziko za př�padn� neuhrazen� n�roků spr�vce podniku ze strany povinn�ho. N�rok spr�vce podniku na �hradu jeho odměny a v�dajů tak nen� zcela bez z�konn� opory. V t�to souvislosti je třeba pouk�zat na to, že spr�vce podniku může ž�dat o z�lohy na hotov� v�daje, jak vypl�v� z � 338i odst. 5 o. s. ř. Z�lohu na hotov� v�daje poskytne spr�vci soud na z�kladě jeho ž�dosti. I když citovan� ustanoven� hovoř� zejm�na o v�daj�ch v souvislosti s přibr�n�m znalce, nen� vyloučeno, aby spr�vce požadoval z�lohu na jin� v�daje, kter� mu při prodeji př�pravě prodeje podniku vzniknou. Proto vznikne-li v průběhu prov�děn� v�konu rozhodnut� potřeba kr�t n�klady na n�hradu hotov�ch v�dajů, nic nebr�n� tomu, aby soud uložil opr�vněn�mu, aby složil na jejich �hradu z�lohu. To plat� i pro situaci kdy je zřejm�, že nebude možn� uhradit n�klady spr�vce podniku z prodeje podniku. Takov� opatřen� může soud učinit i dopředu např. při nařizov�n� v�konu rozhodnut�. Je tedy na spr�vci podniku, aby důsledně využ�val všech možnost� a mechanismů, kter� mu o. s. ř. poskytuje. Hotov� v�daje hrazen� z t�to z�lohy se považuj� za n�klady prodeje podniku. Nemůže tedy nastat situace, z n�ž vych�zel v�še citovan� n�lez t�kaj�c� se spr�vce konkursn� podstaty, v němž šlo o to, že spr�vci konkursn� podstaty vznikly v�daje, kter� musel n�st ze sv�ho. Jedin� probl�m může vzniknout v okamžiku, kdy by u opr�vněn�ho byly splněny podm�nky pro osvobozen� od soudn�ch poplatků. Takov� osobě nemůže soud uložit, aby složila z�lohu na n�klady proveden� v�konu rozhodnut� (� 270 odst. 3 věta druh� o. s. ř.). Pokud se z prodeje podniku realizuje nějak� v�těžek, uhrad� se samozřejmě z�konn� n�roky spr�vce podniku z tohoto v�těžku. Pokud tomu tak nen�, mus� n�st n�klady v�konu rozhodnut� spr�vce podniku ze sv�ho. Je-li však již před nař�zen�m v�konu rozhodnut� zjevn�, že zisk z prodeje podniku nebude postačovat ani k �hradě n�roků spr�vce podniku a mohla by tak nastat situace, kdyby bylo uspokojen� z�konn�ch n�roků spr�vce podniku ohroženo, je zejm�na na soudu, aby před nař�zen�m v�konu rozhodnut� pečlivě zhodnotil majetkovou situaci povinn�ho. Pokud je zcela evidentn�, že majetek povinn�ho nebude dostačovat ani k pokryt� n�kladů, neměl by v�kon rozhodnut� vůbec nařizovat. Takov� postup soudu přikazuje i zněn� � 264 odst. 2 o. s. ř., podle kter�ho soud zam�tne n�vrh na v�kon rozhodnut�, jestliže je již z n�vrhu zřejm�, že by v�těžek, kter�ho by se dos�hlo, nepostačil ani ke kryt� n�kladů v�konu rozhodnut�. Spr�vně funguj�c� syst�m, možnosti a mechanismy zakotven� v o. s. ř. spolu s pečlivou činnost� zvažov�n�m situace jak ze strany opr�vněn�ho, tak i ze strany soudu, by měly zabr�nit vzniku situace, kter� je v�chodiskem pro n�vrh na zrušen� � 338zo odst. 4 o. s. ř. Lze tedy uzavř�t, že napaden� ustanoven� � 338zo odst. 4 o. s. ř. nepředstavuje porušen� �stavněpr�vn�ho principu rovnosti.

Jestliže přes všechno v�še uveden� vznikne situace, kdy je spr�vce podniku nucen n�st n�klady v�konu rozhodnut� ze sv�ho, m� možnost uplatnit svou pohled�vku proti povinn�mu jin�m způsobem v�konu rozhodnut�, či cestou konkursn�ho ř�zen�. Dalš� nezanedbateln� rozd�l mezi v�konem rozhodnut� a konkursem totiž spoč�v� v tom, že při skončen� konkursu je zcela evidentn�, že po �padci zbyl pouze majetek, kter� je souč�st� konkursn� podstaty, resp., že po něm nezbyl majetek ž�dn�. Při proveden� v�konu rozhodnut� prodejem podniku tomu tak nen�. Při ne�spěšn�m prodeji podniku v r�mci v�konu rozhodnut� nemůže soud z podkladů, kter� m� k dispozici, zjistit celkovou majetkovou situaci povinn�ho. O tom lze pouze spekulovat, ale spolehliv� z�věr učinit nemůže, neboť ř�zen� o v�konu rozhodnut� prodejem podniku nen� ř�zen�m o cel�m majetku, ale pouze o jeho č�sti. Proto m� spr�vce podniku, pokud selžou v�še uv�děn� možnosti a mechanismy v r�mci v�konu rozhodnut� podle o. s. ř. (ručen� opr�vněn�ho, z�lohy na n�klady apod.), vždy možnost uplatňovat přiznan� n�roky na odměnu a hotov� v�daje jin�m způsobem v�konu rozhodnut� a v krajn�m př�padě i cestou konkursn�ho ř�zen�.

Z�věrem �stavn� soud podot�k�, že samotn� skutečnost, že v konečn�m důsledku může nastat stav, kdy nebudou uspokojeny n�roky spr�vce podniku, nen� proti�stavn�. Tuto skutečnost je třeba vidět i ve světle v�še citovan�ho rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va (Van der Mussele proti Belgii), v němž bylo zdůrazněno, že rizika podstupovan� v souvislosti s v�konem určit� profese (v citovan� věci advok�ta), kam spad� i riziko neuhrazen� odměny za odvedenou pr�ci, jsou vyvažov�na v�hodami souvisej�c�mi s touto profes� (v citovan� věci profesn� monopol v obhajovan� a zastupov�n�). Tyto z�věry lze bez dalš�ho vzt�hnout i na činnost a postaven� spr�vce podniku, v jehož př�padě riziko neuspokojen� z�konn�ch n�roků, jež je ovšem zcela nepatrn�, m� protihodnotu v podstatě v jeho monopoln�m postaven� na prov�děn� činnosti spr�vce.

Je pravda, že z pohledu z�kona o konkursu a vyrovn�n�, je možn� přitakat obav�m navrhovatele o nerovn�m př�stupu k uspokojen� n�roků spr�vce podniku, kter� se posl�ze v konkursn�m ř�zen� stal spr�vcem konkursn� podstaty, a spr�vcem podniku, kter� se j�m nestal. Tato ot�zka ovšem již přesahuje režim občansk�ho soudn�ho ř�du a nen� proto ani předmětem odůvodněn� tohoto n�lezu.

Na z�kladě v�še uveden�ch �vah dospěl �stavn� soud k z�věru, že nen� důvod pro vyhověn� �stavn� st�žnosti a nen� třeba rušit � 338zo odst. 4 o. s. ř., protože uspokojen� z�konn�ch n�roků spr�vce podniku může b�t v drtiv� většině př�padů dosaženo pomoc� instrumentů obsažen�ch v o. s. ř. Při spr�vně funguj�c�ch mechanismech a spr�vn�m využit� procesn� �pravy v�konu rozhodnut� by nemělo doch�zet k situaci, aby spr�vce podniku nebyl uspokojen ve sv�ch n�roc�ch. Pokud by �stavn� soud zrušil citovan� ustanoven�, připravil by t�m např�klad z�roveň soud o možnost zav�zat povinn�ho k �hradě n�roků spr�vce podniku v situaci, kdy byla vym�han� pohled�vka uspokojena povinn�m z jin�ch prostředků a soud v�kon rozhodnut� zastavil.

S ohledem na v�še uveden� z�věry �stavn� soud neshledal n�vrh na zrušen� � 338zo odst. 4 o. s. ř. důvodn�m. Proto jej podle � 82 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu zam�tl.

Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vojen Güttler, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová