Ve věci návrhu na zrušení § 202 ods. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 192/1999 účinný od 02.09.1999
| Schválené: | 16.06.1999 |
| Účinnost od: | 02.09.1999 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Jménem České republiky Ústavní soud rozhodl dne 16. června 1999 v plénu o návrhu Okresního soudu v Karviné na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, takto:
JUDr. Kessler v. r.
Předseda Ústavního soudu
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
stavn soud obdržel dne 17. nora 1999 nvrh Okresnho soudu v Karvin na zrušen 202 odst. 2 zkona č. 65/1965 Sb., zkonk prce, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkonk prce"). Uveden soud projednv pod sp. zn. 20 C 213/97 spor mezi M. D. a OKD a. s. Ostrava o nhradu nkladů na vživu pozůstalch podle 199 zkonku prce.
Navrhovatelce v řzen před obecnmi soudy byla stanovena po smrti jejho manžela nhrada nkladů na vživu pozůstalch až do vše 6 922 Kč. Ke dni mrt manžela byla navrhovatelce vypočtena nhrada ve vši 2 542 Kč měsčně, neboť jej přjmy, invalidn a vdovsk důchod, dosahovaly vše 4 380 Kč. V důsledku valorizace jejch důchodů se odpočtvan čstka jejho přjmu zvyšuje a nhrada nkladů na vživu snižuje, takže v současn době dosahuje vše jen 122 Kč měsčně. Navrhovatelka nesouhlas s uvedenm mechanizmem vpočtu nhrady, a to zejmna v důsledku zvyšovn životnch vdajů. Podle jejho nzoru by odpůrce neměl brt zřetel na valorizaci jejch přjmů anebo by měl postupovat analogicky podle valorizačnch předpisů platcch pro nhradu za ztrtu na vdělku podle 195 zkonku prce.
Okresn soud v Karvin rozsudkem ze dne 2. prosince 1997 žalobu v celm rozsahu zamtl, přičemž poukzal na 202 odst. 2 zkonku prce a na něj navazujc valorizačn předpisy, kter stanov možnost pravy vše a způsobu nhrady toliko za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln, ale nikoliv nhrady nkladů na vživu pozůstalch podle 199 zkonku prce.
Krajsk soud v Ostravě rozsudek Okresnho soudu v Karvin usnesenm ze dne 17. zř 1998 zrušil a vrtil mu věc k dalšmu řzen. Jedinm důvodem zrušen rozsudku bylo zjištěn, že se Okresn soud v Karvin věc nezabval z hlediska možnho rozporu prvnho předpisu s stavou Česk republiky (dle jen "stava"). Podle odvolacho soudu je 202 odst. 2 zkonku prce zmocňovacm ustanovenm pro vldu, aby upravila podmnky vše a způsobu nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc zaměstnancům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln, a to s ohledem na změny, kter nastaly ve vvoji mzdov rovně. V rmci tohoto zmocňovacho ustanoven vlda vydala řadu valorizačnch předpisů, jimiž upravila podmnky a vši nhrady za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti tm, že provedla valorizaci průměrnho vdělku rozhodnho pro vpočet tto nhrady. Ve vztahu k nhradm nkladů na vživu pozůstalch podle 199 zkonku prce však takovto prvn prava neexistuje. Dochz tak k paradoxn situaci, kdy se skrytě vlivem inflace a na zkladě valorizace důchodů nhrada nkladů na vživu pozůstalch podle 199 zkonku prce relně snižuje a dosahuje zcela zanedbatelnch hodnot. Současně tak dochz ke značnm disproporcm mezi odškodňovnm zaměstnanců nhradou za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti podle 195 zkonku prce oproti odškodňovn pozůstalch podle 199 zkonku prce, byť se toto odškodňovn děje shodně na zkladě pracovnch razů či nemoc z povoln.
Okresn soud v Karvin se ztotožnil s argumentac odvolacho soudu a ve svm nvrhu podanm stavnmu soudu uvedl, že smyslem a čelem předpisů o pravě nhrady za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti, vydanch na zkladě 202 odst. 2 zkonku prce, je zajistit relnou hodnotu nhrady za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti po celou dobu trvn nroku na ni, tj. zajistit, aby zaměstnanec byl po celou dobu trvn nroku odškodňovn do takovho průměrnho vdělku, jehož vše odpovd změnm mzdovch poměrů v ekonomice. Stejně tak se jev ždoucm zajistit relnou hodnotu nhrady nkladů na vživu pozůstalch. Byl by tak důsledně respektovn stavn princip rovnosti. Zsada rovnosti znamen, že ždn skupina občanů ani jednotlivci nesměj bt zvhodňovni či diskriminovni, ať již přijmanmi prvnmi předpisy, či při vkonu sttn moci. Vzhledem k tomu, že dosavadn 202 odst. 2 zkonku prce zvhodňuje občany, jimž je poskytovna nhrada podle 195 zkonku prce, oproti občanům, jimž je poskytovna nhrada podle 199 zkonku prce, navrhuje Okresn soud v Karvin, aby toto ustanoven jako nestavn stavn soud zrušil.
II.
Podle 42 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, a 69 thož zkona zaslal stavn soud nvrh Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky k vyjdřen.
Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen vyložila důvody, kter vedly zkonodrce k rozdlnmu přstupu k valorizaci průměrnho vdělku u obou institutů odškodněn, takto:
Při odškodněn ztrty na vdělku po skončen dočasn pracovn neschopnosti m zaměstnanec, kter utrpěl pracovn raz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povoln, nrok na nhradu za ztrtu na vdělku, jestliže u něho došlo po pracovnm razu nebo zjištěn nemoci z povoln k poklesu vdělku, neboť podstatou odškodněn je hmotn zmrněn jmy, kter se zaměstnanci přihodila a jejmž projevem jsou spše dlouhodobějš nebo trval nsledky. Z tohoto důvodu nabv na vznamu reln hodnota odškodněn, a je proto namstě předchzet jejmu snižovn vlivem inflace pravidelnmi valorizacemi. Institut nhrady nkladů na vživu pozůstalch rovněž sleduje zmrněn hmotn jmy, nikoliv však zaměstnance, ale pozůstalch, kterm zemřel poskytoval nebo byl povinen poskytovat vživu. Charakteristickm rysem tohoto institutu je potřeba poskytovat hmotn zabezpečen pozůstalm bezprostředně v době ztrty jejich živitele, neboť nhl změna poměrů v zabezpečovn vživy a obstarvn domcnosti si takov opatřen vyžaduje. Ovšem tak, jak se postupně konsoliduj společensk vazby pozůstalch, a to tž pravidelnm zvyšovnm dvek důchodovho pojištěn, hmotn strnka tohoto zabezpečen ustupuje do pozad a přestv mt charakter bezprostřednho zajištěn pozůstalch. Vzhledem k tomu, že důchody pozůstalch poskytovan z důvodu mrt zaměstnance - živitele jsou pravidelně valorizovny, nejev se potřebnou jin pravideln valorizace, a to valorizace průměrnho měsčnho vdělku, z něhož se při vpočtu vše nhrady nkladů na vživu pozůstalch vychz.
Poslaneck sněmovna je toho nzoru, že rozdln přstup k valorizaci průměrnho měsčnho vdělku u institutu nhrady za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti nebo při uznn invalidity nebo čstečn invalidity a u institutu nhrady nkladů na vživu pozůstalch je věcnho rzu a nen zapřčiněn rozdlnm přstupem k jedn skupině občanů před druhou.
V zvěru svho vyjdřen Poslaneck sněmovna uvedla, že napaden ustanoven zkonku prce bylo schvleno potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, bylo řdně vyhlšeno a že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat ustanoven je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem. Poslaneck sněmovna ponechala na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
K stavn stžnosti se rovněž vyjdřilo na ždost stavnho soudu podle ustanoven 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. Ministerstvo prce a socilnch věc, kter uvedlo, že nrok na nhradu za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti způsoben pracovnm razem nebo nemoc z povoln podle 193 odst. 1 psm. a) a 195 zkonku prce m za splněn i dalšch zkonnch podmnek každ zaměstnanec, pokud u něj dojde v důsledku pracovnho razu nebo nemoci z povoln k poklesu vdělku. Napaden 202 odst. 2 zkonku prce je zmocňovacm ustanovenm pro vldu, aby vzhledem ke změnm, kter nastaly ve vvoji mzdov rovně, mohla vydat nařzen, kterm uprav podmnky, vši a způsob nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc zaměstnancům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln. Od roku 1976 dosud bylo vydno celkem osm nařzen vldy, č. 138/1976 Sb., č. 60/1982 Sb., č. 191/1993 Sb., č. 263/1994 Sb., č. 291/1995 Sb., č. 298/1996 Sb., č. 318/1997 Sb. a č. 320/1998 Sb., když posledn tři byla zroveň vydna i podle 447 odst. 3 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "občansk zkonk"). Podle Ministerstva prce a socilnch věc maj tedy všichni zaměstnanci, kteř utrpěli pracovn raz nebo u nichž byla zjištěna nemoc z povoln, při splněn dalšch zkonnch podmnek stejn prvo na odškodněn a jsou si tudž podle člnku 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") v tomto směru rovni.
Nroky pozůstalch po zaměstnanci, kter nsledkem pracovnho razu nebo nemoci z povoln zemřel, jsou upraveny v 197 zkonku prce. Někter z nich jsou v podstatě shodn s nroky, kter m poškozen zaměstnanec, např. nhrada čelně vynaložench nkladů spojench s lčenm, nhrada věcn škody, jin přslušej jen některm pozůstalm, např. nhrada přiměřench nkladů spojench s pohřbem, nhrada nkladů na vživu pozůstalch či jednorzov odškodněn pozůstalch.
Skutečnost, že zkonk prce rozlišuje jednotliv přjemce nhrady škody z důvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln a určit nhrady přiznv pouze zaměstnanci, např. nhradu za bolest a za ztžen společenskho uplatněn, zatmco jin nroky přiznv jen pozůstalm, např. jednorzov odškodněn, nevyvolv podle Ministerstva prce a socilnch věc nerovnost. Nhrady poskytovan jednotlivm skupinm poškozench, tedy poškozenm zaměstnancům na straně jedn a pozůstalm po nich na straně druh, je třeba posuzovat v celm komplexu. Napřklad jednorzov odškodněn pozůstalho dtěte představuje vedle sirotčho důchodu čstku nejmně 25 000 Kč, zatmco zaměstnanci, kter utrpěl pracovn raz a pobr invalidn důchod a nhradu za ztrtu na vdělku, ždn "čstka navc" poskytnuta nen. Pokud nvrh poukazuje na skutečnost, že v důsledku zvyšovn pozůstalostnch důchodů (vdovskch, vdoveckch nebo sirotčch) dochz u pozůstalch ke snžen nhrady nkladů na vživu pozůstalch, Ministerstvo prce a socilnch věc podotk, že stejn situace nastv i u zaměstnanců, kteř pobraj nhradu za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln, v přpadě, že u nich dojde ke zvšen plnho nebo čstečnho invalidnho důchodu nebo ke zvšen vdělku po razu. V zvěru svho vyjdřen Ministerstvo prce a socilnch věc poukzalo na problematičnost aplikace 199 odst. 2 zkonku prce v soudn praxi. Podle tohoto ustanoven nhrada nkladů na vživu všech pozůstalch nesm hrnem převšit čstku, do kter by přslušela zemřelmu nhrada za ztrtu na vdělku podle 195 zkonku prce. Podle rozhodnut Nejvyššho soudu ČSR publikovanho v Bulletinu Nejvyššho soudu ČSR pod č. 16/1987 je nrok na nhradu nkladů na vživu pozůstalch nrokem odvozenm od nroku zaměstnance, jenž utrpěl pracovn raz, přičemž za změnu poměrů na straně poškozenho je třeba v souvislosti s tmto nrokem považovat i změnu v rozsahu schopnost a možnost zaměstnance, pokud by přežil pracovn raz, poskytovat nklady na vživu pozůstalch. Ministerstvo prce a socilnch věc nevylučuje, že při vkladu 199 odst. 2 zkonku prce je možno vychzet ze zvšenho průměrnho vdělku rozhodnho pro vpočet nhrady za ztrtu na vdělku i pro čely nhrady nkladů na vživu pozůstalch.
Ministerstvo prce a socilnch věc upozornilo ve svm vyjdřen na to, že obdobn zmocněn jako v 202 odst. 2 zkonku prce je obsaženo v 447 odst. 3 občanskho zkonku, kter rovněž umožňuje pouze vydn nařzen upravujcho vši nhrady za ztrtu na vdělku nebo při invaliditě, jakož i na to, že podle 448 občanskho zkonku nhrada nkladů na vživu nlež pozůstalm a že při vpočtu nhrady se vychz z průměrnho vdělku zemřelho. V přpadě zrušen 202 odst. 2 zkonku prce by vznikla vžn nerovnost mezi poškozenmi, kterm je poskytovna nhrada za ztrtu na vdělku podle 195 zkonku prce, a poškozenmi, kterm je nhrada poskytovna podle 447 občanskho zkonku, neboť vlda by byla zmocněna vydat nařzen o zvšen nhrad za ztrtu na vdělku občanům odškodňovanm podle občanskho zkonku, zatmco zaměstnancům, kteř utrpěli pracovn raz nebo u nichž byla zjištěna nemoc z povoln, by zvšit nhradu za ztrtu na vdělku nemohla. Od roku 1996 je vydvno vždy jen jedno nařzen vldy, kterm se zvyšuj jak nhrady poskytovan podle zkonku prce, tak i nhrady poskytovan podle občanskho zkonku. Ze všech uvedench důvodů zastv Ministerstvo prce a socilnch věc nzor, že 202 odst. 2 zkonku prce nen v rozporu s principem rovnosti, a s nvrhem na jeho zrušen zsadně nesouhlas.
III.
prava podmnek, vše a způsobu nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc pracovnkům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln byla včleněna do zkonku prce zkonem č. 20/1975 Sb., kterm se měnila a doplňovala někter ustanoven zkonku prce, jako odstavec 2 202. Toto ustanoven bylo novelizovno zkonem č. 188/1988 Sb. a zkonem č. 3/1991 Sb. a pot bylo s činnost od 31. července 1991 zrušeno zkonem č. 297/1991 Sb., o pravě nhrady za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln. Zkonem č. 37/1993 Sb. byl zkonk prce opět doplněn v 202 odstavcem 2 v tomto zněn: "Vlda Česk republiky může vzhledem ke změnm, kter nastaly ve vvoji mzdov rovně, upravit podmnky, vši a způsob nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc pracovnkům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln."
Toto ustanoven nabylo činnosti dne 1. ledna 1993. Lze konstatovat, že bylo přijato a vydno v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.), neboť z těsnopiseckho přepisu zprvy o 16. zasedn Česk nrodn rady konanm ve dnech 20. až 22. prosince 1992 vyplynulo, že zkon č. 37/1993 Sb., o změnch v nemocenskm a socilnm zabezpečen a některch pracovněprvnch předpisů, byl přijat dne 22. prosince 1992 potřebnou většinou hlasů (104 poslanci byli pro, nikdo nebyl proti) a vyhlšen v čstce 11/1993 Sb. rozeslan dne 31. prosince 1992.
IV.
Dle 197 odst. 1 psm. c) zkonku prce je institut nhrady nkladů na vživu pozůstalch rentou vyplcenou zaměstnavatelem pozůstalm jako jedno z odpovědnostnch plněn v důsledku smrti zaměstnance nsledkem pracovnho razu nebo nemoci z povoln. Ustanoven 199 zkonku prce pak stanov okruh oprvněnch osob, způsob vpočtu tto nhrady a vztah nhrady nkladů na vživu pozůstalch k dvkm důchodovho zabezpečen poskytovanm z thož důvodu.
Zkladn otzkou, kterou byl stavn soud při posuzovn nvrhu na zrušen 202 odst. 2 zkonku prce nucen řešit, je, zdali tm, že ve zmocňovacm ustanoven zkonodrce vytvořil prostor pro valorizaci nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc zaměstnancům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln, neporušil stavn princip rovnosti, pokud tak neučinil rovněž v přpadě nhrady nkladů na vživu pozůstalch.
Zodpovězen tto zkladn otzky zvis na posouzen toho, zda mezi 195 zkonku prce upravujcm nhradu za ztrtu na vdělku přslušejcho zaměstnanci po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln a 199 zkonku prce upravujcm nhradu nkladů na vživu pozůstalch existuje korelativn souvztažnost, jinmi slovy, zda oba tyto nroky maj určitho společnho jmenovatele umožňujcho aplikaci a respektovn principu rovnosti. Podle nzoru stavnho soudu takov korelativn souvztažnost je u obou uvedench nroků evidentn. V zkladu obou těchto nroků je vazba na pracovn poměr (obecn platnost je omezena pouze určitmi vjimkami) a v jeho rmci vznikl pracovn raz či nemoc z povoln, jež m za nsledek pokles vdělku zaměstnance postihujc jej samotnho nebo v přpadě jeho smrti pozůstal odkzan na něj vživou. Nrok na nhradu nkladů na vživu pozůstalch podle 199 zkonku prce je odvozen od stejn škodn udlosti, jak opravňuje k uplatněn nroku na nhradu za ztrtu na vdělku po skončen pracovn neschopnosti podle 195 zkonku prce, když prvě při vpočtu tto nhrady se vslovně odkazuje na 195 zkonku prce, specilně pak i na 195 odst. 4 zkonku prce. Jinak vyjdřeno, pozůstal zde nejsou odškodňovni jen proto, že zemřel ten, kdo jim přispval na jejich vživu, ale prvě z toho důvodu, že tato osoba zemřela nsledkem pracovnho razu nebo nemoci z povoln, tedy za podmnek, kdy existovala objektivně vznikl odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle 190 odst. 1 zkonku prce, objektivně vznikl prvě proto, že zaměstnanec je v průběhu pracovnho procesu vystavovn určitm rizikům, poslze přpadně ovlivňujcm i osudy dalšch členů jeho rodiny. Nzor stavnho soudu v tto souvislosti respektuje i judikaturu obecnch soudů, dle nž nrok na nhradu nkladů na vživu pozůstalch je nrokem odvozenm od nroku pracovnka, jenž utrpěl pracovn raz (rozsudek NS ČSR sp. zn. 6 Cz 18/83), když v uplynul době nedošlo ke změně legislativn koncepce obou nhrad ani ke změně interpretace judiciln, resp. doktrinrn. Uveden rozhodnut přitom předpokld i nutnost odvinut vše nhrady nkladů na vživu pozůstalch i od změny v rozsahu schopnost a možnost pracovnka, pokud by přežil pracovn raz, poskytovat nklady na vživu pozůstalch. Je nepochybn, že takovouto změnou je i zvšen mzdy v důsledku jej valorizace.
Poukaz Ministerstva prce a socilnch věc na to, že nhrady poskytovan jednotlivm skupinm poškozench, tedy poškozenm zaměstnancům na straně jedn a pozůstalm po nich na straně druh, je třeba posuzovat v celm komplexu, je nepochybně namstě, neboť v některch přpadech se tyto nhrady vztahuj pouze k jedn z uvedench socilnch skupin, aniž by zde existoval prostor pro nroky druh sociln skupiny. Přesto však lze stěž souhlasit s nzorem tohoto ministerstva jednostranně akcentujcm roli a vznam jednorzovho odškodněn pozůstalch, a to dokonce v tom směru, že tento nrok je uvděn v relevantn souvislost i s nhradou nkladů na vživu, když přitom je současně zdůrazňovno, že ždn takov "čstka navc" zaměstnanci naopak poskytovna nen. Podle nzoru stavnho soudu lze totiž stěž pochybovat naopak o tom, že tento nrok na jednorzov odškodněn zakotven v 197 odst. 1 psm. d) zkonku prce m vedle materilnho podtextu i podtext imateriln vyjadřujc ztrtu blzk osoby pozůstalch, participujc na rodinnch vztazch, a to nejen "svm vdělkem". Rovněž tak nelze souhlasit s nzorem Poslaneck sněmovny, podle kterho charakteristickm rysem tohoto institutu, tj. nhrady nkladů na vživu pozůstalch, je potřeba poskytovat hmotn zabezpečen pozůstalm bezprostředně v době ztrty jejich živitele, přičemž tak, jak se postupně konsoliduj společensk vazby pozůstalch, hmotn strnka tohoto zabezpečen ustupuje do pozad a přestv mt charakter bezprostřednho zajištěn pozůstalch, a to tak s přihldnutm k pravideln valorizaci důchodů pozůstalch. Pojem "bezprostředn" nem totiž v ustanovench zakldajcch tyto nroky vůbec oporu (fakt přpadn podstatn změny v poměrech poškozenho a jeho dopad na nrok poškozenho je předvdn a upraven v 202 odst. 1 zkonku prce) a tak odkaz na valorizaci důchodů pozůstalch jde zcela stranou smyslu a čelu poskytovanho odškodněn sledujcho nhradu skutečn škody odpovdajc v dan době relně existujcm ekonomickm poměrům.
stavn soud Česk republiky v řadě svch rozhodnut vyložil obsah stavnho principu rovnosti. Ztotožnil se v nich [a to zejmna v nlezech ve věcech vedench pod sp. zn. Pl. S 16/93 (S, 1, 194-195, 205-206), Pl. S 36/93 (S, 1, 179), Pl. S 5/95 (S, 4, 218), Pl. S 9/95 (S, 5, 137)] s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen stavnm soudem Česk a Slovensk Federativn Republiky (S ČSFR, 1992, R 11): "Je jistě věc sttu, aby v zjmu zajištěn svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně. ... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty." stavn soud tmto odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: "rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy" [Pl. S 36/93 (S, 1, 179)]. Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn spatřuje tudž ve vyloučen libovůle.
Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 (S, 3, 209): "nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny ....... apod." [shodněPl. S 5/ /95 (S, 4, 217-218)]. Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je tedy tmto založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod.
Vychzeje z dosavadn interpretace stavnho principu rovnosti stavnm soudem, jakož i předchozho rozboru dotčench ustanoven zkonku prce, mezi 195 tohoto zkonku upravujcm nhradu za ztrtu na vdělku přslušejcho zaměstnanci po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln a 199 zkonku prce upravujcm nhradu nkladů na vživu pozůstalch existuje srovnatelnost umožňujc aplikaci a respektovn principu rovnosti. stavn soud mezi uvedenmi instituty neshledal stavněprvně akceptovateln hlediska odlišovn subjektů a prv. V přpadn absenci valorizace nhrady nkladů na vživu pozůstalch při valorizaci nhrady za ztrtu na vdělku přslušejcho zaměstnanci po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln proto spatřuje porušen stavnho principu rovnosti ve smyslu vyloučen libovůle v odlišovn subjektů a prv.
stavn soud v řzen o zrušen zkonů nebo jinch prvnch předpisů vychz z principu priority stavně konformn interpretace před derogac, dle něhož v situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě různ interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy, a druh je s nimi v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Při jeho aplikaci je kolem všech sttnch orgnů interpretovat dan ustanoven stavně konformnm způsobem [viz nlezy ve věcech sp. zn. Pl. S 48/95 (S, 5, 171) a Pl. S 5/96 (S, 6, 203)].
V předmětn věci se tudž zabval otzkou, je-li dn prostor pro stavně konformn vklad 202 odst. 2 zkonku prce, jenž by respektoval princip rovnosti mezi instituty nhrady za ztrtu na vdělku přslušejcho zaměstnanci po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln a nhrady nkladů na vživu pozůstalch.
Dle 202 odst. 2 zkonku prce může vlda vzhledem ke změnm, kter nastaly ve vvoji mzdov rovně, upravit podmnky, vši a způsob nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc zaměstnancům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln. Uveden zkonn zmocněn tudž umožňuje vldě nařzenm valorizovat nhrady za ztrtu na vdělku přslušejc zaměstnancům po skončen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln.
Mechanizmus stanoven celkov vše nhrady na vživu pozůstalch se přitom dle 199 odst. 2 zkonku prce odvj od určen čstky, do kter by přslušela zemřelmu nhrada za ztrtu na vdělku podle 195 zkonku prce, kter je ale podle 202 odst. 2 zkonku prce valorizovna (pokud vlda sv oprvněn dan zkonnm zmocněnm využije). Propojen uvedench ustanoven 199 odst. 2, 195 a 202 odst. 2 zkonku prce pak vede k stavně konformn interpretaci 202 odst. 2 zkonku prce, dle nž valorizace nhrady dle 195 zkonku prce m podle 199 odst. 2 zkonku prce za nsledek i zvšen čstky vymezujc nhradu nkladů na vživu pozůstalch.
Uveden zvěr lze podepřt i poukazem na rozdl ve stanoven vše nhrady za ztrtu na vdělku a nhrady nkladů na vživu pozůstalch. Nhrada za ztrtu na vdělku se stanov přesně stanovenm způsobem vpočtu ( 195 zkonku prce) odviscm od přesně kvantifikovanch parametrů, v důsledku čehož je možn ji valorizac přmo upravovat. Na rozdl od n nhrada nkladů na vživu pozůstalch je určena řadou apriori přesně nekvantifikovatelnch, uvžen vyžadujcch parametrů (obdobně jako je tomu u institutu vživnho v občanskm prvu), v důsledku čehož je rozumn valorizovat pouze celkovou čstku pro nhradu nkladů na vživu všech pozůstalch. Takto interpretovanmu smyslu a čelu analyzovanch obou prvnch institutů odpovd i stavně konformn interpretace 199 odst. 2, 195 a 202 odst. 2 zkonku prce.
V situaci, kdy stavn soud dospěl k zvěru o možnosti stavně konformn interpretace 202 odst. 2 zkonku prce, nezbylo mu, než nvrh Okresnho soudu v Karvin na zrušen tohoto zkonnho ustanoven zamtnout.