Sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ve věci návrhu na zrušení částí ustanovení § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 3 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 111 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 65 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 186/2012 účinný od 06.06.2012
| Schválené: | 24.04.2012 |
| Účinnost od: | 06.06.2012 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny., Zabezpečení v nemoci. Pracovní neschopnost. Nemocenské dávky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 54/10 dne 24. dubna 2012 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu skupiny 45 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, na zrušení ustanovení § 192 odst. 1 věty druhé za středníkem ve slovech "náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn" v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 68 odst. 3 písm. a) ve slovech "s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje" v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 124 odst. 5 písm. a) ve slovech "s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se služební příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a" v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 34 odst. 4 věty první ve slovech "s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší" a věty druhé ve slovech "nepřísluší za období prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a" a slově "čtvrtého" v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 73 odst. 4 věty první ve slovech "měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží," a slově "čtvrtého" v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 48 odst. 3 věty první ve slovech "měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží," a slově "čtvrtého" v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 53 odst. 4 věty první ve slovech "měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží," a slově "čtvrtého" v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 111 věty první ve slovech " ,s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat při dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší" v zákoně č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 65 odst. 1, věty druhé, ve slovech "první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí25c), a" v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu a Senátu Parlamentu, jako účastníků řízení, takto:
..."
1) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění ke dni vyhlášení nálezu Pl. ÚS 2/08:
"Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí
a) ...
b) u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti.
2) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném nyní i v době podání návrhu:
"Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí
a) ...
b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu. ..."
Návrh se zamítá.
Odůvodněn:
I.
Argumentace navrhovatele
1. stavn soud obdržel dne 9. prosince 2010 nvrh skupiny 45 poslanců (dle jen "navrhovatel") na zrušen shora uvedench předpisů s tvrzenm, že institut tzv. karenčn doby, po kterou se v přpadě dočasn pracovn neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckm nebo služebnm poměru nhrada mzdy nebo platu, přpadně plat či jin přjem, je v rozporu s prvem občana na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci podle čl. 30 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a se zsadou zvaznosti vykonatelnch rozhodnut stavnho soudu pro všechny orgny a osoby podle čl. 89 odst. 2 stavy.
2. Navrhovatel argumentoval nlezem ze dne 23. dubna 2008 sp. zn. Pl. S 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), kterm stavn soud zrušil čst ustanoven 15 odst. 1 a 3 a 16 zkona č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o nemocenskm pojištěn zaměstnanců"), s tm, že zrušen poskytovn nemocenskch dvek za prv tři dny pracovn neschopnosti za současnho ponechn povinnosti platit pojistn a regulačn poplatky představuje porušen prv zaměstnanců na stavn rovni. V citovanm nlezu stavn soud mimo jin upozornil, že změna ve vyplcen nemocenskch dvek zasahuje do řady dalšch zkonů vyjmenovanch v čsti 27 až 35 zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů; jejich zrušen však nebylo navrženo, a proto se jimi stavn soud nemohl zabvat.
3. S odkazem na rozhodovac důvody citovanho nlezu stavnho soudu navrhovatel dle uvedl, že zkonodrce reagoval na nlez novelou zkona o nemocenskm pojištěn zaměstnanců provedenou zkonem č. 305/2008 Sb., kterou upravil vši nemocenskho za prv tři kalendřn dny pracovn neschopnosti nebo karantny. Od 1. ledna 2009 však došlo k obnoven protistavnho stavu, neboť zkon o nemocenskm pojištěn zaměstnanců (zkon č. 54/1956 Sb.) byl zrušen zkonem č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, a institut tzv. karenčn doby byl obnoven uplatněnm přslušnch ustanoven obsažench v souvisejcch zkonech. Nvrhy na odstraněn tohoto stavu cestou novel přslušnch zkonů zkonodrce nepřijal.
4. Navrhovatel upozornil, že zkon č. 347/2010 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc, dle zužuje zkonn rozsah prva občana na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci podle čl. 30 odst. 1 Listiny, neboť v čl. I bodech 13 a 14 trvale snižuje vše nemocenskho u dletrvajcch nemoc na 60 % dennho vyměřovacho zkladu z původnch 66 % od třictho prvnho do šedestho kalendřnho dne trvn dočasn pracovn neschopnosti nebo nařzen karantny a ze 72 % od šedestho prvnho kalendřnho dne trvn dočasn pracovn neschopnosti nebo nařzen karantny. Tytž důsledky jako zrušen karenčn doba v zkoně č. 54/1956 Sb. m podle navrhovatele i třdenn karenčn doba podle 192 odst. 1 zkonku prce, a protože je karenčn doba v dalšch zkonech, tkajcch se zejmna vojků, přslušnků bezpečnostnch sborů, představitelů sttu a zemnch samosprvnch celků a osob ve služebnm poměru, stanovena obdobně, jsou i tato ustanoven navrhovna ke zrušen.
II.
Vyjdřen častnků řzen
5. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu ze dne 2. nora 2011, podepsanm předsedkyn sněmovny Miroslavou Němcovou, konstatovala, že třdenn karenčn doba v podobě, jak je napadena navrhovatelem, byla zavedena do prvnho řdu zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů. Citovan zkon byl podroben stavnmu přezkumu, stavn soud však nmitkm, že zkon nebyl přijat stavně předepsanm způsobem, nepřisvědčil [nlezy sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31.1.2008 (N26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), sp.zn. Pl. S 1/08 ze dne 20.5.2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb. a sp. zn. Pl. S 2/08 (viz vše)]. Původn prava karenčn doby v ustanovench, jež jsou navrhovna ke zrušen, byla dotčena zkonem č. 305/2008 Sb., kterm se měn zkon č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony; pravě byla podrobena dotčen zněn, nikoliv však podstata třdenn karenčn doby. Ustanoven v zkonku prce navržen ke zrušen je dotčeno i zkonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodřskho růstu a sociln stability; tak v tomto přpadě šlo o doplněn bez změny podstaty třdenn karenčn doby. Poslaneck sněmovna uvedla, že zkony č. 261/2007 Sb., č. 305/2008 Sb. a č. 326/2009 Sb. byly řdně přijaty, podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšeny ve Sbrce zkonů s tm, že posouzen stavnosti institutu karenčn doby ponechv na stavnm soudu.
6. Sent Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu ze dne 21. ledna 2011, podepsanm předsedou Milanem Štěchem, uvedl, že změnami přijatmi v reakci na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 2/08 (viz vše) se zabval v červenci 2008 při projednvn nvrhu novely zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, a některch dalšch zkonů. "Z nvrhu zkona postoupenho do Sentu k zležitosti tkajc se tzv. karenčn doby z hlediska důsledků vyplvajcch z nlezu stavnho soudu vyplvalo, že bude-li navrhovan prava přijata, pak od 1. zř 2008 do 31. prosince 2008 bude poskytovna nhrada mzdy (platu, odměny) za prvn tři dny dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny na t rovni, jak tomu bylo v době předchzejc zaveden tzv. karenčn doby (25 % dennho vyměřovacho zkladu), a od 1. ledna 2009, kdy nabude činnosti zkon č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, za prvn tři dny dočasn pracovn neschopnosti nhrada mzdy (platu, odměny) nležet nebude, takže bude uplatňovna prava karenčn doby původně přijat v rmci zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů, s tm, že od uvedenho data zroveň dojde ke snžen platby pojistnho o 0,1 % (u zaměstnance, osoby samostatně vdělečně činn častn nemocenskho pojištěn a zahraničnho zaměstnance), s tm, že karenčn doba se nebude vztahovat na nařzenou karantnu.", uvedl vslovně Sent. Nvrh zkona byl projednn ve vboru pro zdravotnictv a sociln politiku a vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu s doporučenm ke schvlen ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou; Sent nvrh projednal dne 17. července 2008. Po vystoupen zstupce předkladatele, mstopředsedy vldy a ministra prce a socilnch věc Petra Nečase, ke změnm, ktermi bylo reagovno na nlez stavnho soudu, sentorsk klub ČSSD prezentoval svoje vhrady k rovni dvek nemocenskho pojištěn a k navrhovanmu řešen tzv. karenčn doby a po ukončen obecn rozpravy byl zkon přijat; z přtomnch 62 sentorů hlasovalo 45 pro nvrh, 3 sentoři byli proti.
III.
Stanovisko vldy Česk republiky
7. Vlda Česk republiky ve vyždanm stanovisku k nvrhu ze dne 14. 3. 2011 podepsanm předsedou Petrem Nečasem nejprve připomněla, že zaměstnavatel převzali od 1. ledna 2009 povinnost zabezpečit svoje zaměstnance po určitou dobu trvn dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny ze svch prostředků namsto nemocenskho.
8. S poukazem na argumentaci navrhovatele vlučně odkazujc na odůvodněn nlezu stavnho soudu Pl. S 2/08 (viz vše), vlda odmtla tvrzen o zrušen třdenn karenčn doby. Z legislativně technickho hlediska byla karenčn doba zavedena až formou novelizace proveden v čsti devatenct zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, a to pro rozličn situace v bodech 3, 4, 5 a 6. Nvrhu na zrušen cel čsti devatenct zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů stavn soud citovanm nlezem nevyhověl a zrušil pouze prvn pravu odpovdajc bodům 3, 4 a 6, pravu odpovdajc bodu 5 ponechal beze změny, z čehož lze mt podle vldy za to, že stavn soud karenčn dobu nezrušil, pouze omezil jej použit (v určitch situacch) a změnil jej věcn charakter (z absolutn na relativn).
9. Vlda rovněž odmtla tvrzen navrhovatele o rozporu existence karenčn doby s Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Podle čl. 41 odst. 1 Listiny, kter stavn soud v citovanm nlezu vslovně zmnil, plat, že prv uvedench v čl. 26 a čl. 30 Listiny je možno se domhat pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj. Uveden text navozuje dojem, jako by zkonodrce mohl prvo na zabezpečen v nemoci (na dvku) pouze upravit či omezit, nikoli však již vyloučit. Tak tomu však nen, neboť jak vyplv z předchoz i současn pravy nemocenskho pojištěn, je podle obecně respektovanch zsad možn, aby pojištěnec oprvněně a důvodně nebyl v době pracovn neschopnosti zabezpečen dvkou. Dochz k tomu při vyloučen nroku na nemocensk [podle ustanoven 25 psm. a) zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, nem nrok na nemocensk pojištěnec, kter si myslně přivodil dočasnou pracovn neschopnost; podle 24 zkona č. 54/1956 Sb. byl okruh těchto situac ještě širš] a při odnět nemocenskho (podle ustanoven 125 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, je odnět nemocenskho sankc, kdy při porušen režimu dočasně prce neschopnho pojištěnce je možn na zkladě rozhodnut sprvnho orgnu nemocensk snžit nebo i zcela odejmout).
10. Dle se vlda vyjdřila k pojet "nemoci jako obdoby pojistn udlosti" v nlezu sp. zn. Pl. S 2/08 (viz vše). Zdůraznila přitom, že je běžnou zsadu v pojistnch systmech (komerčnch i nekomerčnch), aby si drobn škody (jmy) nesl pojištěnec sm a pojistn systm jej pojišťuje pouze od škody (jmy) určitho rozsahu (mry, intenzity). Jako přklad lze uvst např. důchodov pojištěn, kde vznik nrok na invalidn důchod pro invaliditu prvnho stupně až od určit mry poškozen zdrav, zatmco menš jma nrok na pojistn plněn nezalož. V oblasti nemocenskho pojištěn je pak menš jmou ztrta přjmu po určitou krtkou dobu. Karenčn doba je z hlediska pojistnho systmu založena na konstatovn, jak je ještě společensky akceptovateln mra škody (jmy), kterou může prvem nst pojištěnec (resp. zaměstnanec).
11. Podle vldy tudž současn existence karenčn doby neodporuje pojistnm principům nejen proto, že zaměstnanec již pojistn na nemocensk pojištěn neplat, ale tak proto, že karenčn dobu stavn soud nezrušil a tato v oblasti nemocenskho pojištěn již z mez danch čl. 30 odst. 1 Listiny nevybočuje a navc je opatřenm tradičnm i v mezinrodnm měřtku.
12. Vlda upozornila, že nvrh na zrušen vyjmenovanch ustanoven celkem v osmi zkonech nepředstavuje pln včet souvisejcch ustanoven, neboť pokud by byla karenčn doba zrušena, musela by se tato změna promtnout i do některch dalšch ustanoven, kter na ni reaguj, a to nejen v uvedench zkonech. V zvěru svho vyjdřen vlda uvedla, že při rozhodovn o třdenn karenčn době v přpadě dočasn pracovn neschopnosti postupovala v souladu s stavnm pořdkem i mezinrodněprvnmi zvazky a důvody stavn stžnosti (sprvně nvrhu) označila za nepodložen.
IV.
Replika navrhovatele
13. Vyjdřen Poslaneck sněmovny o tom, že zkon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, stavn soud několikrt posuzoval z hlediska jeho přijet, navrhovatel označil jako irelevantn, neboť svm nvrhem nezpochybňoval proceduru přijet tohoto zkona, ale napadl jednotliv ustanoven zkonů upravujc institut tzv. karenčn doby v jejich novelizovanm zněn, a to vlučně z věcnch důvodů.
14. Ke stanovisku vldy Česk republiky navrhovatel uvedl, že vlda nen častnkem řzen o zrušen zkonů a jejich jednotlivch ustanoven, a pokud si stavn soud jej vyjdřen vyždal, pak plat, že obsah vyjdřen měla vlda jako kolegiln orgn projednat a rozhodnout o něm usnesenm, což se nestalo. Podan vyjdřen tak může bt považovno pouze za nzor jejho předsedy, ke ktermu uvd, že pro posouzen stavnosti napaden zkonn pravy nen rozhodn, z jakch zdrojů se občanovi při jeho nezpůsobilosti k prci dostv přiměřenho hmotnho zabezpečen (nemocenskho pojištěn, prostředky zaměstnavatele, prostředky sttu v podobě jinho druhu socilnho zabezpečen), rozhodn je, zda se mu vůbec dostv nějakho hmotnho zabezpečen. Změna prvn pravy činn od 1. 1. 2009, podle nž povinnost zabezpečit zaměstnance po určitou dobu trvn pracovn neschopnost či karantny přešla na zaměstnavatele, nen relevantn z hlediska stavnho požadavku na poskytnut vždy alespoň nějakho ("přiměřenho") hmotnho zabezpečen při vzniku nezpůsobilosti k prci, neboť podstata tzv. absolutn karenčn doby zůstala nedotčena.
15. Ke změně charakteru karenčn doby z absolutn na relativn navrhovatel poukzal na to, že napadenmi zkonnmi ustanovenmi byla s činnost od 1. 1. 2009 plně obnovena absolutn povaha karenčn doby v přpadě dočasn pracovn neschopnosti, na nž spočvala prava zrušen nlezem Pl. S 2/08 (viz vše); s činnost od 1. 9. 2008 se přestala uplatňovat relativn karenčn doba i u karantny. S odkazem na nlez Pl. S 2/08 (body 63 a 64 odůvodněn) a nlez Pl. S 1/08, vyhlšen jako č. 251/2008 Sb., (bod 103 odůvodněn) navrhovatel odmtl srovnn institutů vyloučen či odnět nroku na nemocensk, chpan jako sankce za mysln zneužit systmu nemocenskho pojištěn, s institutem absolutn karenčn doby, kter je opatřenm, jmž stt a priori paušlně dočasně vylučuje z ochrany před rizikem sociln udlosti (nemoci) vešker občany, tedy včetně těch, u nichž ke vzniku pracovn neschopnosti došlo nikoli jejich zaviněnm a kteř dodržuj lčebn režim osoby prce neschopn. Poukzal rovněž na to, že ztrta přjmu pojištěnce po dobu prvnch tř dnů pracovn neschopnosti představuje vpadek měsčnho přjmu nejmně o 10 %.
16. Navrhovatel zdůraznil, že prvo občanů na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci (čl. 30 odst. 1 Listiny) nen na rozdl od prva občanů na bezplatnou zdravotn pči a na zdravotn pomůcky (čl. 31 věta druh Listiny) podmněno existenc veřejnho pojištěn, tedy povinnou častn osoby v pojistnm systmu, kter ji zabezpečuje pro přpad vzniku sociln udlosti (nemoci), což znamen, že v situaci, kdy se občan nečastn obligatornmi platbami pojistnho systmu nemocenskho pojištěn, nen stt zbaven povinnosti zajistit jim prvo podle čl. 30 odst. 1 Listiny. Vytvořen systmu nemocenskho pojištěn nen vyžadovno ani přslušnmi mezinrodnmi smlouvami - smlouvy ukldaj smluvnm sttům poskytovat dvky v nemoci, avšak systm, kterm se toto zabezpečen bude realizovat, ponechvaj zkonodrstv každho jednotlivho sttu.
17. Navrhovatel odmtl způsob, jakm předseda vldy interpretoval nlez Pl. S 2/08 (viz vše), a z hlediska mezinrodn pravy připomněl zvazek plynouc Česk republice z Evropsk sociln charty (čl. 12 odst. 3 sdělen Ministerstva zahraničnch věc č. 14/2000 Sb. m. s.) o postupnm zvyšovn rovně systmu socilnho zabezpečen, se kterm je napaden prvn prava v rozporu.
18. V zvěru svho vyjdřen navrhovatel rozšřil petit stvajcho nvrhu a navrhl, aby stavn soud zrušil tž ustanoven 65 odst. 1 větu druhou ve slovech "prvn 3 dny, po kter se nhrada mzdy nevyplc25c), a" v zkoně č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů. Uvedl, že tak čin z procesn opatrnosti, neboť z vyjdřen vldy vyplv, že rozlišovn mezi zkonnm ustanovenm, kter bezprostředně vyvolv protistavn činky, a ustanovenm s nm pouze souvisejcm, může bt v dan věci sporn.
19. K replice navrhovatele Sent Parlamentu Česk republiky v podn ze dne 21. 6. 2011 uvedl, že považuje svoje vyjdřen z ledna 2011 za dostatečn a že na dlč doplněn nvrhu nebude reagovat. Poslaneck sněmovna se k replice navrhovatele obsahujc rozšřen nvrhu nevyjdřila.
V.
Upuštěn od stnho jednn
20. Navrhovatel souhlasil s upuštěnm od stnho jednn. Ani Sent Parlamentu Česk republiky na stnm jednn netrval. Jelikož Poslaneck sněmovna, ač dotzna, ve stanoven lhůtě nesdělila, zda na stnm jednn trv, rozhodl stavn soud ve věci bez jeho nařzen, neboť od něj dalš objasněn věci neočekval ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).
VI.
Dikce napadench ustanoven
(Ke zrušen navržen čsti jsou v nsledujcm textu vyznačeny tučně)
VI.a
Zkon č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
21. Ustanoven 192 odst. 1 zkonku prce, ve kterm navrhovatel navrhl zrušit větu druhou za střednkem ve slovech "nhrada mzdy nebo platu nepřsluš za prvn 3 takovto dny dočasn pracovn neschopnosti, nejvše však za prvnch 24 neodpracovanch hodin z rozvržench směn", znělo: "(1) Zaměstnanci, kter byl uznn dočasně prce neschopnm nebo ktermu byla nařzena karantna, přsluš v době prvnch 14 kalendřnch dnů a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvnch 21 kalendřnch dnů trvn dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny nhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druh a ve vši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny zaměstnanec splňuje podmnky nroku na nemocensk podle předpisů o nemocenskm pojištěn. V mezch obdob uvedenho ve větě prvn přsluš tato nhrada mzdy nebo platu za dny, kter jsou pro zaměstnance pracovnmi dny, a za svtky, za kter jinak přsluš zaměstnanci nhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrt, pokud v těchto jednotlivch dnech splňuje podmnky nroku na vplatu nemocenskho podle předpisů o nemocenskm pojištěn, a pokud pracovn poměr trv, ne však dle než do dne vyčerpn podpůrč doby určen pro vplatu nemocenskho;
nhrada mzdy nebo platu nepřsluš za prvn 3 takovto dny dočasn pracovn neschopnosti, nejvše však za prvnch 24 neodpracovanch hodin z rozvržench směn
. Vznikla- li dočasn pracovn neschopnost ode dne, v němž m zaměstnanec směnu již odpracovanou, počn obdob 14 kalendřnch dnů a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 obdob 21 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti pro čely poskytovn nhrady mzdy nebo platu nsledujcm kalendřnm dnem. Jestliže v obdob prvnch 14 kalendřnch dnů a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v obdob prvnch 21 kalendřnch dnů trvn dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny nlež nemocensk nebo peněžit pomoc v mateřstv, nhrada mzdy nebo platu nepřsluš. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny prvo na nhradu mzdy nebo platu podle věty prvn až třet, nepřsluš mu současně nhrada mzdy nebo platu z důvodu jin překžky v prci."22. Napaden ustanoven (ve slovech "nhrada mzdy nebo platu nepřsluš za prvn 3 takovto dny") byla do zkonku prce vložena zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst dvact sedm, čl. XLI, bod 3), zkonem č. 305/2008 Sb., kterm se měn zkon č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony (ve slovech "dočasn pracovn neschopnosti"), a zkonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodřskho růstu a sociln stability (ve slovech "nejvše však za prvnch 24 neodpracovanch hodin z rozvržench směn").
VI.b
Zkon č. 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
23. Ustanoven 68 odst. 3 psm. a), ve kterm navrhovatel navrhl ke zrušen slova "s vjimkou prvnch 3 dnů vkonu služby, za kter se nhrada ve vši platu neposkytuje", zn: "(3) Vojkovi se poskytuje nhrada ve vši platu po dobu prvnho měsce dočasn neschopnosti ke službě pro nemoc nebo raz,
s vjimkou prvnch 3 dnů vkonu služby, za kter se nhrada ve vši platu neposkytuje
; dočasnou neschopnost ke službě pro nemoc nebo raz se pro čely tohoto zkona rozum dočasn pracovn neschopnost uznan podle předpisů o nemocenskm pojištěn,".24. Napaden ustanoven byla do zkona o vojcch z povoln vložena zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst dvact osm, čl. XLII, bod 2).
VI.c
Zkon č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
25. Ustanoven 124 odst. 5 psm. a), ve kterm navrhovatel navrhl ke zrušen slova "s vjimkou prvnch 3 dnů vkonu služby, za kter se služebn přjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a", zn: "(5) Přslušnkovi se poskytuje služebn přjem a)po dobu prvnho měsce neschopnosti ke službě nebo nařzen karantny,
s vjimkou prvnch 3 dnů vkonu služby, za kter se služebn přjem při neschopnosti ke službě neposkytuje
a při nařzen karantně se poskytuje ve vši 60 %, nebo".26. Napaden ustanoven (ve slovech "s vjimkou prvnch 3 dnů vkonu služby, za kter se služebn přjem neposkytuje") byla do zkona vložena zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst dvact devt, č. XLIV, bod 2), a nahrazena a doplněna zkonem č. 305/2008 Sb. (ve slovech "přjem při neschopnosti ke službě neposkytuje").
VI.d
Zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
27. Ustanoven 34 odst. 4 věty prvn, ve kterch navrhovatel navrhl ke zrušen slova "s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za kter při dočasn pracovn neschopnosti plat nepřsluš" a věty druh ve slovech "nepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti a" a slově "čtvrtho", zn: "(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kteř byli uznni dočasně prce neschopnmi nebo jim byla nařzena karantna, přsluš v době prvnch 14 kalendřnch dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvnch 21 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat ve snžen vši, a to ve vši 60 % průměrnho vdělku,
s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za kter při dočasn pracovn neschopnosti plat nepřsluš
. Ostatnm představitelům a poslancům Evropskho parlamentu přsluš v obdob od čtvrtho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) do čtrnctho kalendřnho dne a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu; platnepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti
a v obdob prvnch 3 kalendřnch dnů nařzen karantny přsluš za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu. Plat stanoven podle věty prvn a druh se snižuje o 50 %, jde-li o přpady, kdy se nemocensk podle předpisů o nemocenskm pojištěn snižuje na polovinu."28. Napaden ustanoven (ve slovech "s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za" a ve slovech "nepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti") byla do zkona vložena zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst třict, č. XLVI, bod 3) a zkonem č 305/2008 Sb. (ve slovech "kter při dočasn pracovn neschopnosti plat nepřsluš", a spojka "a").
VI.e
Zkon č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
29. Ustanoven 73 odst. 4 věty prvn, ve kterm navrhovatel navrhl ke zrušen slova "měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti nenlež," a slovo "čtvrtho", zn: "(4) Uvolněnmu členu zastupitelstva obce
měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti nenlež
, za prvn 3 kalendřn dny karantny nlež měsčn odměna za každ kalendřn den ve vši 60 % jedn třicetiny měsčn odměny a odčtvrtho
kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny do čtrnctho kalendřnho dne a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny mu nlež měsčn odměna za každ kalendřn den ve vši 60 % jedn třicetiny měsčn odměny."30. Napaden ustanoven (ve slovech "měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti") bylo do zkona vloženo zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst třict druh, čl. LII, bod 2) a zkonem č. 305/2008 Sb. (slovo "nenlež").
VI.f
Zkon č. 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zřzen), ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
31. Ustanoven 48 odst. 3 věty prvn, ve kterm navrhovatel navrhl zrušit slova "měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti nenlež," a slovo "čtvrtho", zn: "(3) Uvolněnmu členu zastupitelstva
měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti nenlež
, za prvn 3 kalendřn dny karantny nlež měsčn odměna za každ kalendřn den ve vši 60 % jedn třicetiny měsčn odměny a odčtvrtho
kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny do čtrnctho kalendřnho dne a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny mu nlež měsčn odměna za každ kalendřn den ve vši 60 % jedn třicetiny měsčn odměny."32. Napaden ustanoven (ve slovech "měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti") bylo do zkona vloženo zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst třict třet, čl. LIV, bod 2) a zkonem č. 305/2008 Sb. (slovo "nenlež").
VI.g
Zkon č. 131/2000 Sb., o hlavnm městě Praze, ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
33. Ustanoven 53 odst. 4 věty prvn, ve kterm navrhovatel navrhl zrušit slova "měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti nenlež," a slovo "čtvrtho", zn: "(4) Uvolněnmu členu zastupitelstva hlavnho města Prahy
měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti nenlež
, za prvn 3 kalendřn dny karantny nlež měsčn odměna za každ kalendřn den ve vši 60 % jedn třicetiny měsčn odměny a odčtvrtho
kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny do čtrnctho kalendřnho dne a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny mu nlež měsčn odměna za každ kalendřn den ve vši 60 % jedn třicetiny měsčn odměny."34. Napaden ustanoven (ve slovech "měsčn odměna za prvn 3 kalendřn dny dočasn pracovn neschopnosti") bylo do zkona vloženo zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst třict čtvrt, čl. LVI, bod 2) a zkonem č. 305/2008 Sb. (slovo "nenlež").
VI.h
Zkon č. 218/2002 Sb., o službě sttnch zaměstnanců ve sprvnch řadech a o odměňovn těchto zaměstnanců a ostatnch zaměstnanců ve sprvnch řadech (služebn zkon), ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
35. Ustanoven 111 věty prvn, ve kter navrhovatel navrhl ke zrušen slova "s vjimkou prvnch 3 dnů, kter jsou dny vkonu služby, za kter plat při dočasn pracovn neschopnosti nepřsluš", zn: "Sttnmu zaměstnanci, kter byl uznn dočasně neschopnm k vkonu služby, přsluš před 1. lednem 2014 v době prvnch 21 kalendřnch dnů a po 31. prosinci 2013 v době prvnch 14 kalendřnch dnů dočasn neschopnosti k vkonu služby za dny, kter jsou dny vkonu služby, plat ve snžen vši, a to ve vši 60 %,
s vjimkou prvnch 3 dnů, kter jsou dny vkonu služby, za kter plat při dočasn pracovn neschopnosti nepřsluš
."36. Napaden ustanoven (ve slovech "s vjimkou prvnch 3 dnů, kter jsou dny vkonu služby, za kter") bylo do zkona vloženo zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (čst třict pt, čl. LVIII) a zkonem č. 305/2008 Sb. (ve slovech "plat při dočasn pracovn neschopnosti nepřsluš").
VI.ch
Zkon č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn, ve zněn relevantnm pro posouzen nvrhu
37. Ustanoven 65 odst. 1, věty druh, v nž navrhovatel navrhl ke zrušen slova "prvn 3 dny, po kter se nhrada mzdy nevyplc25c), a", zn: "Pro čely věty prvn se za vplatu nemocenskho považuj i dny, po kter se nemocensk nevyplc osobě samostatně vdělečně činn, kter je častna nemocenskho pojištěn, podle 23 zkona o nemocenskm pojištěn v prvnm obdob dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny, a dny, po kter se nemocensk nevyplc z důvodu porušen režimu dočasně prce neschopnho pojištěnce25b), a za pobrn nhrady mzdy se považuj i
prvn 3 dny, po kter se nhrada mzdy nevyplc
25c), a dny, po kter se nhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušen režimu dočasně prce neschopnho pojištěnce25d)."38. Napaden ustanoven (ve slovech "prvn 3 dny, po kter se nhrada mzdy nevyplc25c), a") bylo do zkona vloženo zkonem č. 305/2008 Sb.
VII.
stavn konformita legislativnho procesu přijet napadench ustanoven
39. stavnost procedury přijet a vydn zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, se stavn soud zabval již v předchozch řzench. Legislativn proceduru přijet zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů popsal v nlezu sp. zn. Pl. S 24/07 (čst VIII) a zabval se j i v nlezu Pl. S 1/08 (odst. 83) a nlezu Pl. S 2/08 (odst. 25 a 26). Hodnocen stavn konformity kompetence a legislativnho procesu provedl v nlezu sp. zn. Pl. S 24/07 (čst X), nlezu Pl. S 1/08 (odst. 85 a 86) a nlezu Pl. S 2/08 (odst. 28 až 32). Vsledkem jeho hodnocen byl zvěr, že zkon o stabilizaci veřejnch rozpočtů byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. V projednvan věci navrhovatel vadu legislativnho procesu, ani překročen stavou stanoven kompetence zkonodrce nenamtal. stavn soud s ohledem na principy procesn ekonomie nepovažoval za nutn tuto otzku opakovaně zkoumat a v tomto rozsahu odkazuje na zjištěn a zvěry, jak byly formulovny ve shora citovanch nlezech.
40. Zkon č. 305/2008 Sb., kterm se měn zkon č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů a někter dalš zkony, byl podle vyjdřen obou komor Parlamentu ČR přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů. stavn soud z dokumentů dostupnch elektronickou cestou (stenozznamů z jednn schůz obou komor Parlamentu, usnesen a sněmovnch a sentnch tisků volně dostupnch na www.psp.cz a www.senat.cz) ověřil, že vldn nvrh zkona (sněmovn tisk č. 436/0), prošel v Poslaneck sněmovně třemi čtenmi (prvn čten na 28. schůzi dne 12. 3. 2008, druh čten na 32. schůzi dne 10. 6. 2008 a třet čten na 34. schůzi dne 25. 6. 2008) a pot byl přijat, neboť z přtomnch 184 poslankyň a poslanců hlasovalo pro nvrh 94, proti bylo 88. Sent projednal nvrh zkona na 15. schůzi dne 17. 7. 2008 (sentn tisk č. 286/0) a schvlil ho ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Z přtomnch 62 sentorek a sentoru hlasovalo pro přijet 45, proti byli 3. Prezident Česk republiky zkon podepsal dne 6. 8. 2008 a dne 21. 8. 2008 byl vyhlšen ve Sbrce zkonů.
41. Rovněž zkon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodřskho růstu a sociln stability, byl podle vyjdřen Poslaneck sněmovny přijat v řdnm legislativnm procesu. Jak stavn soud zjistil z tchž zdrojů, nvrh poslanců Jiřho Paroubka, Bohuslava Sobotky, Zdeňka Škromacha, Milan Urbana a dalšch (sněmovn tisk č. 743/0) byl projednn v Poslaneck sněmovně (v prvnm čten na 54. schůzi dne 31. 3. 2009, ve druhm čten na 56. schůzi ve dnech 5., 6. a 12. 5. 2009 a ve třetm čten na 56. schůzi dne 15. 5. 2009), pro přijet nvrhu hlasovalo 82 z přtomnch 89 poslankyň a poslanců, jeden byl proti. Sent projednal nvrh na 8. schůzi dne 17. 6. 2009 (sentn tisk č. 91/0), z přtomnch 52 sentorek a sentorů hlasovalo 31 pro přijet a 12 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky, kter využil svho prva danho ho mu stavou ČR v čl. 50 odst. 1 a dne 9. 7. 2009 vrtil zkon Poslaneck sněmovně. Pro setrvn na zkonu hlasovalo na 60. schůzi dne 9. 9. 2009 ze 110 přtomnch poslanců 101, 4 byli proti. Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 24. 9. 2009.
42. stavn soud konstatoval, že zkon č. 305/2008 Sb. i zkon č. 326/2009 Sb. byly přijaty a vydny v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
VIII.
Meritorn posouzen nvrhu
43. Navrhovatel ve svch podnch tvrd, že se z velk čsti opr o prvn zvěry vyjdřen v nlezu sp. zn. Pl. S 2/08 (viz vše). Toto tvrzen však - jak bude i dle vyloženo - nelze akceptovat. Vstižn je v tto souvislosti vyjdřen Sentu podan jeho předsedou Milanem Štěchem (srov. odst. 6.). K uvedenmu sluš se navc dodat, že prava snižujc u zaměstnanců a dalšch jmenovanch osob platby pojistnho o 0,1 % (snžen bylo reakc na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 2/08), byla ještě před nabytm činnosti překonna zkonem č. 2/2009 Sb., kter povinnost zaměstnanců platit pojistn na nemocensk pojištěn zrušil zcela. Tmto zsahem zkonodrce (spolu s osvobozenm od povinnosti platit pojistn na sttn politiku zaměstnanosti) byla snžena celkov sazba pojistnho na sociln pojištěn hrazenho zaměstnancem z 8 %1 na 6,5 %2 z vyměřovacho zkladu, Zroveň stavn soud konstatuje - aniž by se mohl v nyn projednvan věci k tto změně vyjadřovat - že od skončen karenčn doby až do 21. dne trvn dočasn pracovn neschopnosti je podle současn pravy zaměstnancům vyplcena nhrada mzdy zaměstnavatelem (srov. ustanoven 192 a nsl. zkona č. 262/2006 Sb., zkonku prce, ve zněn pozdějšch předpisů); tato čstka je přitom při průměrn mzdě zpravidla vyšš než dvky ze systmu nemocenskho pojištěn.
44. Nlezem Pl. S 2/08 (viz vše) stavn soud zrušil pro rozpor s ustanovenm čl. 30 odst. 1 Listiny, konkrtně s prvem na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci, čst ustanoven 15 odst. 1, 3 a 16 v zkoně č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, kterm byl odebrn všem zaměstnancům v pracovn neschopnosti či karantně nrok na nemocensk dvky po dobu prvnch tř dnů pracovn neschopnosti či karantny. stavn soud přisvědčil argumentaci, že systm nemocenskho pojištěn je založen na pojistnm principu, kter m sloužit k ochraně při pojistn udlosti, jž je v tomto přpadě nemoc (odst. 62. a 65.), a kritizoval stav, za něhož zaměstnanci zůstanou po dobu prvnch tř dnů pracovn neschopnosti bez jakchkoliv prostředků, zatmco jejich povinnost platit pojistn a tzv. regulačn poplatky při vyhledn lkařsk pomoci, zůstala nedotčena. Za nepřpustn označil, aby stt pouze vyžadoval splněn povinnost ze strany zaměstnanců (v danm přpadě placen pojistnho) a nedbal přitom ochrany jejich zjmů, postihne-li je zmněn udlost v podobě pracovn neschopnosti (odst. 63.).
45. V citovanm nlezu však stavn soud zroveň navzal na svou předchoz judikaturu tkajc se socilnch prv [srov. nlez sp. zn. Pl. S 61/04 ze dne 5.10.2006 (N 181/43 SbNU 57;16/2007 Sb.) či nlez sp. zn. Pl. S 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)] a dal jasně najevo, že stavně zakotven sociln prva nejsou s ohledem na zněn ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny přmo aplikovateln ve stejnm rozsahu jako prva zkladn lidsk či politick. Ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož se prv uvedench v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domhat pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj, vyjadřuje přesvědčen stavodrce, že prava socilnch prv je legitimnm předmětem politickho zpolen (tj. je primrně v rukou zkonodrce) a pouze sekundrně a v omezen mře lze stavn garance socilnch prv považovat za otzku judiciln.
46. Ve vztahu k ustanoven čl. 30 odst. 1 Listiny pak stavn soud konkrtně uvedl, že stavn prava dv zkonodrci pravomoc stanovit konkrtn podmnky realizace socilnch prv v mezch naznačench Listinou prostřednictvm termnů "přiměřen rozsah", "nezbytn pro zajištěn zkladnch životnch podmnek", "přiměřen hmotn zabezpečen" apod. (bod 59). Mru dodržen těchto principů je tedy třeba posuzovat zkonnou pravou (bod 56). stavn soud rovněž konstatoval, že specifick charakter socilnch prv, zvislost zejmna na ekonomick a životn rovni dan hospodařenm sttu, znamen, že "již jednou přiznan nroky" nelze v přpadě socilnch prv brt jako statick a nedotknuteln (bod 68); povinnost sttu je tudž toliko zajistit subjektům těchto prv jist minimln sociln standard (bod 60). Zsadn rozdl v šři prostoru zkonodrce k upřesněn svch představ v oblasti prv hospodřskch, socilnch, kulturnch a menšinovch oproti jinm oblastem zkladnch prv a svobod přitom vslovně formuloval stavn soud již v nlezu Pl. S 15/02 ze dne 21.1.2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.).
47. Pozdějš judikatura stavnho soudu jeho přstup k socilnm prvům a metodologii stavnho přezkumu v tto věci dle rozvedla. V nlezu sp. zn. Pl. S 1/08 (viz vše) stavn soud ve shodě se shora uvedenmi vchodisky konstatoval, že ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny i samotn povaha socilnch prv vylučuj, aby metodologie jejich přezkumu byla totožn s metodologi užvanou ve vztahu ke "klasickm" zkladnm prvům (obsaženm zejmna v hlavě druh Listiny), jako je "přsn" test proporcionality, jehož aplikace ve svm důsledku vrazně omezuje diskreci zkonodrce při přijmn prvn pravy majc regulovat přezkoumvanou oblast společenskch vztahů. S ohledem na ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny však stavn soud zroveň konstatoval, že uvžen zkonodrce nen (resp. z stavnho pohledu nemůže bt) ani v oblasti regulace socilnch a ekonomickch prv zcela neomezen a může bt podrobeno přezkumu stavnm soudem.
48. Na zkladě těchto vchodisek konstruoval stavn soud jako metodologick nstroj k přezkumu zsahu zkonodrce do oblasti stavně garantovanch socilnch prv tzv. test rozumnosti. Tento test reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozshlou diskreci zkonodrce, tak potřebu vyloučit jeho přpadn excesy a skld se ze čtyř nsledujcch kroků:
1) Vymezen smyslu a podstaty socilnho prva, tedy jeho esencilnho obsahu.
2) Zhodnocen, zda se zkon nedotk samotn existence socilnho prva nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu.
3) Posouzen, zda zkonn prava sleduje legitimn cl; tedy zda nen svvolnm zsadnm snženm celkovho standardu zkladnch prv.
4) Zvžen otzky, zda zkonn prostředek použit k jeho dosažen je rozumn (racionln), byť nikoliv nutně nejlepš, nejvhodnějš, nejčinnějš či nejmoudřejš.
49. Na tomto mstě stavn soud považuje za vhodn poznamenat, že shora nastněn přstup k přezkumu socilnch a ekonomickch prv přijaly někter dalš stavn soudy v zemch, v nichž je ochrana ekonomickch a socilnch prv stavně zakotvena (ze srovnvacho pohledu jde zejmna o země jižn, středn a vchodn Evropy, resp. o země, jejichž stavy byly přijmny v osmdestch a devadestch letech 20. stolet).
50. stavn soud v tto souvislosti odkazuje např. na judikaturu polskho stavnho tribunlu, kter odmtl aplikovat "přsn" test proporcionality na sociln prva navzdory poměrně explicitn pravě omezen zkladnch prv a svobod v polsk stavě (podle jejho čl. 31 odst. 3: "stavn prva a svobody mohou bt omezena toliko na zkladě zkona, a to pouze v přpadě, že jde o opatřen, jež jsou v demokratickm sttě nezbytně nutn pro ochranu jeho bezpečnosti nebo veřejnho pořdku, nebo k ochraně přrodnho prostřed, zdrav nebo veřejn morlky, nebo svobod a prv jinch osob. Takov omezen nesměj porušovat podstatu prv a svobod."). Konstatoval přitom - stejně jako nyn i stavn soud - že na problematiku omezen socilnch prv, jejichž prava je předevšm domnou zkonodrce, lze aplikovat toliko druhou větu citovanho ustanoven, podle nž takov omezen nesměj porušovat podstatu prv (srov. nlez polskho stavnho tribunlu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. K 6/09, bod 8. 2, dostupn na www.trybunal.gov.pl).
51. Dle ustanoven čl. 89 odst. 2 stavy je stavn soud v projednvan věci vzn jak nlezem Pl. S 2/08, tak i nlezem Pl. S 1/08. Při vědom tto vzanosti musil stavn soud prvotně vzt v vahu, že kontext i důsledky nyn napaden zkonn pravy byly odlišn od situace projednvan v řzen pod sp. zn. Pl. S 2/08; proto nebylo možn zvěry tam učiněn bez dalšho a pouze mechanicky (jak ždal navrhovatel) převzt do nynějšho rozhodnut. Rozdly mezi nyn navrhovatelem kritizovanou pravou a pravou zrušenou nlezem Pl. S 2/08 nebylo tedy možno ponechat stranou přezkumu; v jeho rmci stavn soud - s přihldnutm k zvěrům plynoucm z nlezu Pl. S 2/08 - napaden zkonn ustanoven podrobil testu, jehož metodologie a rozsah byly do judikatury stavnho soudu vneseny nlezem Pl. S 1/08.
52. Ačkoliv v nlezu Pl. S 2/08 (viz vše) test rozumnosti v uveden podobě explicitně použit nebyl, jsou v něm jeho kritria uplatněna. To je zjevn již z odst. 63. tohoto nlezu, podle něhož: "Změna ustanoven 15 odst. 1 a 3 a 16 zkona č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, ve zněn pozdějšch zkonů, odebr všem zaměstnancům v pracovn neschopnosti či karantně nrok na nemocensk dvky po dobu prvnch tř dnů pracovn neschopnosti či karantny. Jedn se o poněkud pohodln až svvoln postup ze strany sttu, kter kvůli neurčitmu počtu zneuživatelů nemocenskch dvek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Vsledkem je stav, kdy převžn většina zaměstnanců zůstv po dobu prvch tř dnů pracovn neschopnosti bez jakchkoliv prostředků, zatmco jejich povinnost platit pojistn zůstala nedotčena. Nedotčena samozřejmě zůstala i jejich povinnost platit tzv. regulačn poplatky, vyhledaj-li lkařskou pomoc. Je nepřpustn, aby stt pouze vyžadoval splněn povinnost ze strany zaměstnanců (v danm přpadě plněn pojistnho), a nedbal přitom ochrany jejich zjmů, postihne-li je zmněn udlost v podobě pracovn neschopnosti."
53. Z uvedenho plyne, že stavn soud považoval stav, v němž bylo v rmci nemocenskho pojištěn kvůli neurčitmu počtu zneuživatelů nemocenskch dvek zrušeno poskytovn nemocenskch dvek za prv tři dny pracovn neschopnosti všem oprvněnm za současnho ponechn jejich povinnosti platit pojistn za iracionln, svvoln a nespravedliv, tedy prismatem nlezu Pl. S 1/08 jsouc v rozporu s požadavkem racionality obsaženm ve čtvrtm kroku testu rozumnosti. Se zřetelem k uvedenmu se stavn soud zaměřil zejmna na ty aspekty napadench zkonnch ustanoven, kter jej v nlezu Pl. S 2/08 vedly k derogaci tehdy napaden pravy, a to s využitm testu vslovně judikovanho nlezem Pl. S 1/08.
54. Prvnm krokem přezkumu v rmci tohoto testu je vymezen smyslu a podstaty socilnho prva, ve zkoumanm přpadě prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci ve smyslu ustanoven čl. 30 odst. 1 Listiny. V obecn rovině je podstatou a smyslem (jdrem) tohoto prva zajištěn určitho minimlnho hmotnho standardu postačujcho k veden důstojnho života v přpadech, v nichž zaměstnanec nen způsobil obstarvat si v důsledku nemoci obživu vlastn prac.
55. Povinnost sttu zajistit tento standard nelze však z stavnho pohledu vnmat jako povinnost poskytovat jednotlivcům sociln plněn v nejvyšš možn (ekonomicky udržiteln) mře, nbrž pouze jako povinnost zajistit, aby vše, frekvence a povaha těchto plněn zajistila již zmněn sociln standard. Zda a přpadně za jakch podmnek budou poskytovna plněn dalš, jdouc nad rmec tohoto standardu, zvis zsadně (tj. s vjimkou porušen pravidel stanovench v nsledujcch krocch testu) na uvžen zkonodrce, do něhož stavnmu soudu nepřsluš vstupovat. K tomuto zvěru ostatně stavn soud dospěl již i v derogačnm nlezu Pl. S 2/08 (viz vše) , podle něhož: "Je nepochybn, že Listina zavazuje v oblasti socilnch prv stt k pozitivnmu jednn a k zajištěn ochrany těchto prv. Obsahem tto povinnosti sttu je zajistit subjektům těchto prv jist minimln sociln standard, a nikoliv adekvtn životn standard v souladu s jejich požadavky, jak je těmito subjekty někdy mylně vnmno a požadovno."
56. Nelze proto dospět k zvěru [opak ani z nlezu Pl. S 2/08 nevyplv (viz vše)], že by podstatou a smyslem tohoto prva bylo zaveden či určit způsob nastaven systmu nemocenskho pojištěn či že by byl již jednou dosažen standard hmotnho zabezpečen nesnižiteln (odst. 68 nlezu Pl. S 2/08).
57. Z uvedenho plyne, že konkrtn parametry systmu (tj. např. splatnost dvek, někter, zejmna procesn podmnky vzniku nroku apod.) dle nzoru stavnho soudu nelze zsadně za jdro prva podle čl. 30 odst. 1 Listiny považovat; nastaven takovch parametrů zkonodrcem je zcela v intencch čl. 41 odst. 1 Listiny. Jinak by tomu bylo pouze tehdy, pokud by určit zkonn nastaven parametrů hmotnho zabezpečen při nezpůsobilosti k prci [mezi něž spad i (ne)zaveden karenčn doby] plně vyloučilo zaměstnance z prva na dosažen minimlnho hmotnho standardu postačujcho k veden důstojnho života. Tak tomu však v projednvan věci nen (srov. nsledujc krok testu).
58. stavn soud rovněž připomn, že napaden prava nen v rozporu s stavnm soudem zavedenm konceptem, podle něhož je nemoc obdobou pojistn udlosti. V tto souvislosti lze souhlasit s vyjdřenm vldy potud, že drobn jmy si v pojistnch systmech nese pojištěnec sm a pojistn systm jej pojišťuje pouze od jmy určitho rozsahu (srov. bod 10.).
59. V rmci druhho kroku testu stavn soud posuzuje, zda napaden zkonn prava nepopr samu existenci, podstatu či smysl stavně garantovanho socilnho prva. Ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny totiž s ohledem na ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny nelze samo sebou vykldat tak, že umožňuje prostřednictvm zkonn pravy stavn garance zcela negovat; v opačnm přpadě by stavn prava socilnch prv postrdala jakkoliv praktick smysl. K protistavnmu zsahu spočvajcmu v narušen podstaty a smyslu prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci však v projednvan věci nedošlo.
60. Napaden prava zavd tzv. karenčn dobu v dlce trvn tř dnů, přičemž třdenn vpadek přjmů sice nepochybně představuje jist zsah do přjmů dotčench osob, avšak nejde (i s ohledem na dalš garance obsažen v prvu socilnho zabezpečen) o takov zsah, kter by onemocnělm osobm okamžitě znemožnil dosažen hmotnho standardu postačujcho k veden důstojnho života; jinak řečeno, nem takov prava charakter rdouscho efektu; dočasně nemocn nevystavuje bezvchodn situaci, respektujc současně pojistn charakter zkouman pravy tak, jak byl zdůrazněn v nlezu Pl. S 2/08 (viz vše).
61. Dlužno tž poznamenat, že na celkovou sociln situaci dočasně nemocnch osob pozitivně působ kromě zrušen povinnosti zaměstnanců platit pojistn na nemocensk pojištěn a na sttn politiku zaměstnanosti (s činnost od 1. 1. 2009) rovněž skutečnost, že od skončen karenčn doby až do 21. dne trvn dočasn pracovn neschopnosti je zaměstnancům vyplcena nhrada mzdy zaměstnavatelem; tato čstka je přitom pravidelně vyšš než dvky ze systmu nemocenskho pojištěn. V přpadě delš dočasn pracovn neschopnosti je tak počtečn třdenn vpadek přjmů kompenzovn.
62. Podle nzoru stavnho soudu zroveň napaden ustanoven sleduj legitimn cl, jmž je omezen zneužvn nemocenskch dvek. Toto konstatovn implicitně vyplv již z odůvodněn nlezu Pl. S 2/08, v němž stavn soud nezpochybnil legitimitu proklamovanho cle (omezen zneužvn nemocenskch dvek), nbrž postup, kter k dosažen tohoto cle zkonodrce použil (srov. odst. 63: "Jedn se o poněkud pohodln až svvoln postup ze strany sttu, kter kvůli neurčitmu počtu zneuživatelů nemocenskch dvek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Vsledkem je stav, kdy převžn většina zaměstnanců zůstv po dobu prvch tř dnů pracovn neschopnosti bez jakchkoliv prostředků, zatmco jejich povinnost platit pojistn zůstala nedotčena.").
63. Zbv tedy zodpovědět otzku, zda jsou napaden ustanoven k dosažen zmněnho cle racionlnm prostředkem. V nlezu Pl. S 2/08 (viz vše) dospěl stavn soud k zvěru o nerozumnosti a nespravedlnosti tehdy napaden pravy. Nyn přezkoumvan zkonn ustanoven již však na klčov stavněprvn vtky obsažen v citovanm nlezu reaguj dostatečně, a jsou tudž způsobil projt i čtvrtm krokem testu rozumnosti.
64. Relevantn rozdl mezi racionalitou nyn napaden pravy a pravy zrušen nlezem Pl. S 2/08 (viz vše) spatřuje stavn soud ve skutečnosti, že zkonem č. 2/2009 Sb., kterm byl změněn zkon č. 187/2006 Sb., byla s činnost od 1. 1. 2009 zrušena povinnost zaměstnanců platit pojistn na nemocensk pojištěn. Napaden ustanoven tudž nezakotvuj - jak již vše připomenuto - paradoxn a stavnm soudem kritizovan stav, za něhož stt kvůli neurčitmu počtu zneuživatelů nemocenskch dvek plošně postihl všechny kategorie zaměstnanců, z nichž převžn většina měla zůstat po dobu prvch tř dnů pracovn neschopnosti bez jakchkoliv prostředků, zatmco jejich povinnost platit pojistn zůstala nedotčena. Dalšm nikoliv nevznamnm rozdlem je nově zakotven prvo zaměstnanců na nhradu mzdy v dočasn pracovn neschopnosti a zrušen jejich povinnosti platit pojistn na sttn politiku zaměstnanosti (srov. body 43 a 61).
65. K zvěru, že zaveden karenčn doby je samo o sobě (tj. nikoliv např. ve spojen s dřve kritizovanm současnm zachovnm povinnosti platit pojistn) "rozumnm" a dokonce v evropskm kontextu obvyklm opatřenm vede i skutečnost, že tento institut je uznvn jak v mezinrodnm prvu, tak i ve vnitrosttnch pravch mnoha sttů. V tto souvislosti lze odkzat např. na ustanoven čl. 26 odst. 3 mluvy Mezinrodn organizace prce č. 130 o lčebně preventivn pči a dvkch v nemoci (č. 537/1990 Sb.) či na ustanoven čl. 18 Evropskho zkonku socilnho zabezpečeni (č. 90/2001 Sb. m. s.). Obě tyto pravy využit karenčn doby - v dlce trvn maximlně tř dnů - povoluj. Podle srovnvacch tabulek v systmu MISSOC (Mutual Information System on Social Protection - Společn informačn systm sociln ochrany, tabulky dostupn nahttp://ec.europa.eu/employment_social/missoc/db/public/compa reTables.do?lang=en), jež jsou stavnmu soudy znmy z ředn činnosti, je zaveden karenčn doby v evropskch sttech poměrně častm jevem. S třdenn karenčn (resp. čekac) dobou se tak lze setkat v Řecku, Estonsku, Francii, Itlii, Rakousku, Portugalsku, Španělsku, Irsku, Švcarsku, ve Velk Britnii a rovněž na Maltě a Kypru, přičemž v některch dalšch sttech je zakotvena karenčn doba v jin dlce.
66. Zvěr o nerozumnosti či snad dokonce svvolnosti zakotven institutu karenčn doby by tak byl v evropskm kontextu zcela neudržiteln, resp. by jej bylo možno odůvodnit pouze specifickmi aspekty [jako např. stanovenm povinnosti platit po karenčn dobu pojistn, jak tomu bylo v přpadě pravy zrušen nlezem sp. zn. Pl. S 2/08 (viz vše)]. Takov aspekty již však v projednvan věci dny nejsou.
IX.
Shrnut
67. stavn soud tedy uzavr, že zkonn zakotven třdenn karenčn doby spojen současně s osvobozenm zaměstnanců od povinnosti platit pojistn na nemocensk pojištěn a na sttn politiku zaměstnanosti, nen protistavnm omezenm prva na hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci garantovanho ustanovenm čl. 30 odst. 1 Listiny. stavn prava tohoto zkladnho socilnho prva totiž ponechv zkonodrci poměrně (i když nikoliv bezmezně) širok pole působnosti, pokud jde o nastaven jeho zkonnch parametrů (ustanoven čl. 41 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 4 Listiny).
68. Napaden prava prošla testem rozumnosti, kter je měřtkem stavnosti při přezkumu prv vyjmenovanch v ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny, neboť nezasahuje do samotnho jdra prva na hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci, sleduje legitimn cl a k dosažen tohoto cle zvolila racionln a nikoliv svvoln prostředky.
X.
69. Z vše uvedench důvodů stavn soud nvrhu podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu nevyhověl a zamtl ho.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudce Jan Musil a k jeho odůvodnění soudce Pavel Holländer.